Abhandlungen der mathematisch-naturwissenschaftlichen Classe der Königlich Böhmischen Gesellschaft der Wissenschaften vom Jahre ... = Rozpravy Trídy mathematicko-prírodovedecké Královské ceské spolecnost nauk zu roku ..

POS
an

Aa

ABHANDLUNGEN

der

mathematisch - naturwissenschaftlichen Classe

der

königlich böhmischen Gesellschaft der Wissenschaften

vom Jahre 1889-1890.

VII. Folge, 3. Band.

Mit 16 Tafeln.

iz

PRAG 1890.
Verlag der kol. böhm, Gesellschaft der Wissenschaften. — Druck von Dr. Ed. Greer.

In Commission bei Fr. Řivnáč.

OH LS

ROZPRAVY

>»

třídy mathematicko - přírodovědecké

Královské České Společnosti Náuk

z roku 1889-1890.

VII. řady svazek >.

OMIÁÁ 136/777
S 16 tabulkami. Z 1077

SÜNDE >
VOR 45

Nr
TIONAL MUSÉ

Ny

O)

W PRAZE 1890.
Nákladem Král. České Společnosti Náuk. — Dom dra, Ed, es
EN
V kommissi u Fr. Řivnáče.“

j
[

ibohásrobe

ho

„ J. F. Studměka: |

MD OBSE

Výsledky dešťoměrného pozorování provedeného v Čechách v roce 1888. —

Resultate der ombrometrischen Beobachtungen in Böhmen während des J. 1888.

Ph. Počta: © rudistech, vymřelé čeledi mlžů z českého křídového útvaru. (S 6 tabulkami
a 5 dřevoryty.)

J. Velenovský: Květena českého cenomanu. (S 6 tabulkami.)

K. Küpper: Uiber die Curven C7 von n“ Ordnung und dem Geschlecht p >> 1, auf welchen ©
die einfachsten Specialschaaren 9%, 95) vorkommen.

K. Küpper: Ueber geometrische Netze. (Fortsetzung der im I. Bd., VII. Folge enthaltenen
Abhandlung.)

Ot. Feistmantel: Übersichtliche Darstellung der geologisch-palaeontologischen Verhältnisse Süd-
Afrikas. I. Theil. Die Karoo-Formation und die dieselbe unterlagernden Schichten. (Mit
4 Tafeln.)

K. Küpper: Zur Theorie der algebraischen Curven »" Ordnung: C*.

AN
s
MA BRA E aa
STS Ele

hb

vů
>

dů jia

VASLEDKY

DESTONERNEHO POZOROVÁNÍ

provedeného v Čechách v roce

sss:

Sestavil

Dr. E. J. Studnička,
v. ř. professor mathematiky na cís. král. č. universitě

vr Praze.

Druhé řady ročník IV.

V PRAZE.

Nákladem král. české společnosti nauk. — Tiskem dra, Ed. Gregra,
1889.

EBS TE

de

UNRNETISCHEN HIEACHTUNGEN

in Böhmen während des Jahres

1SSE.

Zusammengestellt von

Dr. F. J. Studnicka,
o. 0. Professor der Mathematik an der k. k. b. Universität

zu Prag.

Der zweiten Reihe IV. Band.

PRAG.

Verlag der. k. b. Gesellschaft der Wissenschaften. — Druck v. Dr. Ed. Grégr.
. 1889.

PŘEDMLUVA.

Během těch šestnácti let, co jsem dešťoměrné po-
zorování v Čechách řídil a výsledky jeho pravidelně
uveřejňoval, nevyskytlo se dvou po sobě jdoucích tak
© výstředných roků, jako byl v ohledu hyetologickem r.
1887 a 1888.

Prvý s obou tu jmenovaných roků byl totiž tak
suchým, že málo která ombrometrická stanice vykazuje
v minulosti rok ještě sušší, takže tedy pozorované v něm
výsledky představují namnoze skutečné minimum ročních
srážek vodnich.”)

Za to bylo množství vody spadlé během r. 1888
tak veliké, že na četných stanicích dešťoměrných před-
stavuje maximum, dřívějším pozorováním nedostižené ;
objevilyť se tu na začátku měsíce června, července, srpna
i září neobyčejně veliké deště, ba místy i pravé průtrže
mračen, takže vznikly z toho zde onde i značné povodně.

Abychom uvedli význačný příklad nějaký, vyhle-
dejme si příslušná data Šumavské stanice „Pürstling“,
kdež dosavadní průměrné množství ročních srážek vod-
ních obnáší **) 145477: a tu naměřilo se

roku 1887 915mm

„1888 200877, takže činí průměr obou

těchto roků 146177, což se skoro srovnává S prů-
měrem dříve uvedeným.

K vůli těmto výstřednostem dal jsem v ročníku
tomto obojí data pod sebe vytisknouti, menšími číslicemi
starší, většími pak novější výsledky pozorovací, aby jich
porovnání bylo pohodlnějším.

Zároveň pak tu ještě připomínám, že připojení obou
těchto ročníků k řadě let dřívějších, pokud známe z nich
výsledky dešťoměrného pozorování, u žádné stanice ne-

*) Že i v jiných zemích evropských bylo roku 1887 neoby-
čejně sucho, všeobecně jest známo, ba pro Anglii vy-
šetřil na slovo vzatý hyetograf Symons, že od roku 1788
tam nebylo tak málo srážek vodních, jako v uvedeném
; roce 1887.
==) Viz Studnicka „Základové dešťopisu království Českého“
pas. 46.

VORREDE.

Im Verlaufe der sechszehn Jahre, wo ich die ombro-
metrischen Beobachtungen in Böhmen zu leiten und
deren Resultate zu veröffentlichen hatte, sind nicht ‘zwei
auf einander. folgende Jahre anzutreffen, welche in-
hyetologischer Beziehung so extrem gestaltet wären, als
das J. 1887 und 1888.

Das erste von den genannten Jahren war nämlich
so trocken, dass nur wenige ombrometrische Stationen
früher ein noch trockeneres Jahr aufweisen, sodass also
die darin erhaltenen Beobachtunesresultate meistens ein
wahres Minimum des jährlichen Wasserniederschlages
vorstellen.”)

Im J. 1888 war hingegen die Menge des nieder-
gefallenen Wassers so gross, dnss sie an vielen Stationen
ein bisher unerreichtes Maximum bildet; es traten na-
mentlich zu Beginn der Monate Juni, Juli, August und
September ungewöhnlich starke Regengůsse, ja stellen-
weise sogar Wolkenbrüche ein, sodass daraus bedeutende
Überschwemmungen entstanden.

Um ein significantes Beispiel anzuführen, stellen wir
die betreffenden Daten für die hochgelegene Böhmerwald-
station „Pürstling“ zusammen, wo die bisherige durch-
schnittliche Jahresmenge

des Niederschlags**) 14547 betrug; da fand man

im J. 1887 nur 915"
„1888 200877, so dass der Durch-
schnitt beider Jahre 14617% betrást, also dem er-
sten fast gleichkommt.

Dieser extremen Resultate wegen liess ich in diesem
Jahrgange beiderlei Daten untereinander drucken und
zwar die ersten mit kleineren, die letzten mit grösseren
Ziffern, um deren Versleichung bequemer zu machen.

Zugleich will ich hier noch erwähnen, dass durch
den Anschluss dieser zwei Jahrgänge an die vorange-
henden Jahre, soweit wir deren ombrometrische Resul-

*) Dass auch in anderen Ländern Europa’s das Jahr 1887
überaus trocken war, ist allgemein bekannt, jafür England
konstatirte der berühmte Hyčtoorať Symons, dass dort seit
dem J. 1788 nie so wenig Wasserniederschlag beobachtet
wurde als im J. 1887.

**) Siehe Studnicka „Grundzüge einer Hyčtographie des Kónig-
reiches Böhmen“ pas. 46.

změnilo roční průměrné množství udaných v „dešťopise“
ode mne vodních srážek tak značně, aby tím zjinačen
byl všeobecný ráz její, nýbrž při největším jich počtu
jen nepatrně a nepodstatně buď zvýšilo nebo snížilo se číslo
tam uvedené.

Při této příležitosti budiž mi dovoleno zmíniti se
ještě jinak o četných dešťopisných výsledcích tam uve-
řejněných, pokud zřejmě ukazují k tomu, jak se vlivem
lesa nejen zvýšuje množství ročních srážek vodních,
nýbrž i řídí jich rozdělení, takže les tím nabývá důleži-
tosti klimatologické nade vši pochybnost podstatné. Stalt
se dešťopis můj z této příčiny loňského roku předmětem
dlouhých a důkladných rozprav ve Washingtonu, jelikož
ve Spojených Státech počíná se v lůně příslušného úřadu
nejvyššího bedlivě uvažovati, zdali se má dopouštěti
další proměňování lesů v role aneb starati se o jich
udržení a rozhojnění. „Zkušenosti v Čechách získané“,
pravil jsem na jiném místě, „byly vítaným vodítkem pro
Ameriku, kdežto kruhy odborné u nás, tak aspoň se
zdá, jaksi s olympickým klidem čekají, až jednoho dne
se před nimi objeví v celé své příšernosti osudné žroppo
tardo!“

Konče tímto ročníkem šestnáctiletou činnost svou
České síti dešťopisné věnovanou, kteráž mým přičiněním
z nepatrných počátků od r. 1872 tak vzrostla, že dnes
jest vzorem dosud jinde nedostiženým, nemohu na tomto
místě (nechtěje si ubírati látky do budoucích dějin dešťo-
pisu našeho patřící) nežli vysloviti zasloužené díky všem,
kdož jakýmkoli spůsobem přispěli k velmi hojným a na-
nejvýš důležitým výsledkům dosavadního pozorování
dešťoměrného. Louče se s nimi se všemi, nemám jiného
a vřelejšího přání, nežli aby jejich dalším spolupůso-
bením se udrželo a dovršilo, co tak skvěle bylo
„Spojenými silami“ zařízeno!

V Praze, dne 17. března 1889.

tate kennen, bei keiner Station die in meiner „Hyeto-
graphie“ angeführten Jahresdurchschnitte derart geän-
dert werden, um ihren allgemeinen Charakter zu ändern,
sondern bei den allermeisten nur unbedeutend und un-
wesentlich die darin enthaltenen Zahlen entweder erhöht
oder erniedrigt erscheinen.

Bei dieser Gelegenheit sei es mir erlaubt noch an-
derseitig der zahlreichen dort mitgetheilten ombrometri-
schen Resultate zu erwähnen, insofern sie deutlich darauf
hinweisen, wie durch“den Einfluss des Waldes nicht nur
die Jahresmenge der Wasserniederschläge erhöht, son-
dern auch deren Vertheilung geregelt wird, so dass
hiedurch der Wald eine zweifellos wesentliche klimato-
logische Wichtigkeit erlangt. Dieser Umstand liess meine
„Hyětographie“ im vorigen Jahre in Washington zum
Gegenstand einer |langen und gründlichen Discussion
werden, weil man bei der betreffenden Oberbehörde der
Vereinisten Staaten sorgfältig zu erwägen beginnt, ob
man noch weiter Wälder in Felder zu verwandeln ge-
statten oder deren Erhaltung und Vermehrung anstreben
soll. „Die in Böhmen in dieser Richtung gemachten Er-
fahrungen“ äusserte ich an einer anderen Stelle, lieferten
erwünschte Anhaltspunkte für Amerika, während unsere
Fachkreise, wie es scheint, mit olympischer Ruhe warten,
bis eines Tages das vorhängnisvolle čroppo čardo! in
seiner ganzen Schauerlichkeit sich einstellt.“

Indem ich mit diesem Jahrgange meine 16-jährige,
Böhmens ombrometrischem Netze gewidmete Thätigkeit
abschliesse, durch welche dasselbe seit dem J. 1872 aus
geringen Anfängen zu einem anderwärts unerreichten
Musterzustande gehoben worden, will ich nur noch an
dieser Stelle (um nicht den Stoff zu einer Geschichte
der Hyetographie Böhmens vorweszunehmen) den wohl-
verdienten Dank allen Jenen aussprechen, welche auf
irgend eine Weise zu den sehr reichhaltigen und äusserst
wichtigen Resultaten der bisherigen ombrometrischen
Beobachtungen beigetragen haben. Indem ich von ihnen
Abschied nehme, hege ich keinen andern Wunsch als
den, es möge durch ihre weitere Mitwirkung erhalten
und zu Ende geführt werden, was man so glänzend
„mit vereinten Kräften“ begonnen.

Prag, den 17. März 1889.

Prof, Dr. F, J, Studnicka,

V

Did bule v Čeká ld v ma I — Intrneie San Bias válrad ds Jahr 186

Zeměpisná

+ T
Nadmoř-

Roční

množství

Jméno stanice Geografische |ská vyska| Jahresmenge d. me Stav — Stand
one der ion k eh (dem Feier. Nieder pozorovatele — des Beobachters
En 819 34500 40 | 750 | 745° | 913 | Walter K. An
eg 132 40 |50 0 | 328 | 1090; | 199 | Schiller Karl a
ne 31 3150 7| 431 | 556% | 17 | Kleissel T. ne
ee I asien sau = | = im Kern
5. Altnütten 32 a6 |49 50| 470 | 715% | 186 | Röschel I. ne
en 32 42 |49 201| 630 | 895° 118 | Muck Kar. I

8. Altthiereanien (39 5|49 6| 420 | 755:| 128 | v- Klečbom nz
en -30 144150 2| 580 | 739° | 180 | Dobner Ant. k

10. Andreasberg | (51 45 (48 513) 1004 | 00,| 114 | Müller Fr. a

1 dopadem © Jas so so anıl ono | ‚te! MB jmen | Fk

12. Auerzeild | (91 15 (40 1) 1088 | jsýří | dns | Kk Gr er
an (30 40150 26| 890 | 1110: | 199 | Pinsker Joh. nn

W Bait lm om so | dg, A Mein | Kun
P 31 40 |49 49 | 450 | z57:| 100 | Gütter a

16. Beneschan a2 21|49 47| 378 | g915| 169 | Kuka JR. nn

In Memesband. [a 18 45 an] os | ZE) 1 (sean lim
48 Bee St aj molar an as] | 13 |voansie | Kozel
en [31 511560 20) 237 | 487° | 134 | Bidlo Ant oe
u ea o) m9 | A) jh Re n | Byših Digko
21. Pike (z 7 (50 20} 105 | G) AL | monomkým. | Ml,
ny 32 21 |50 22 | 285 | | A | Švejcar Jos c
a 32 2790 22 280 | | fB | Zimmermann Jul. | ci a
= an 31 50150 47 194 765, m | Bernatzky W. a
N 31 3450 16) 420 | 609° 150 | Koldinský E. Do

Jméno stanice AN Ba en Eu mens ame | Stav — Stand
Name der Station Band eh en der Sieden pozorovatele — des Beobachters
310 26° 500 39| 197 p 459 | Winter Ad. Bee
ar Be 31 56 150 493| 382 | 612° 144 | Stein R. ee
28. eo 82 17 50 19| 189 | 643° | 154 | Protzer x. PPS
en nn 34 1,49 38 | 638 698° | 130 | Krvšpin Jos. nn
30. a 34 149 38 | 638 | 15; 17 | Wolf Max > N
meh jo we nl wo | 48) mm. Oe
P 30 51 |49 25 | 590 | 741°, 168 | Kocholatý Jos. P
= en 81 38 |49 251) 40 | z14°, 197 | Baštář Joh. Be
en 32 22 |50 > 500 | goa. | 181 |Eochimer gar ka
(95. Poste b. Polie (33 54 |50. 31 | 490 | 919° | 127 | Kamm A. u
en 34 8|49 40 | 419 | 580 AR | Sehneider Fr. Be
ln 84 8149 40 | 405 | 560° 128 | Prufschek Fr. a
no 151 58 |48 563 760 | gr | 197 | Hauber F. ne
39. a 31 31 |49 41| 750 | 1968. | 199 | Polak K. PSE
ee 33 26.149 383 550 | 675; 147 | Rohr Joh. P
(E ae 81 39 |50 31 |) 350 | — | — | Huschak Ed. Bar
a 31 5549) 41210270 ee 5 | Rösler Adolf en
= an 32 52 50 2| 390 | 99° 164 | Horák Pr. n
en 32 7149 33 | 580 | 805° 181 | Bien Ferd. o
Bam a oso | m0 | | AP | Omen | Sm Diem
"bem maso m m | Kl: 38 (sono
a en OOM
2 rear | 56 49 32 ate | zen | 100. | Novotny U kaplan
| | |

Fr

Zeměpisná Nadmor-
Jméno stanice Geosiahsche ská výška ji ee Jmeno — Name Stav — Stand
Name der Station | délka | šířka |Höhe über! sráž. vod./dnů sräzk.
Länge | Breite | ee a Kern pozorovatele — des Beobachters
51. Břewnow el = |
i a SZ 50075; 332 730. a5 Kutzer K. Stiftsgärtner
59- Březnice || kläst. zahradnik
ee 81 37 [49 33| 460 | -690 | 150 | Machek 7. Verwalter
53. Břištan Bes: | Eplayee
Bříšťany 33 16150 19 |° 265 | g50) | 165 | Procházka Jos. k. k. Förster
54° Brnile : = c. k. lesník
Brníky 82 341/49 59| 380 | 959° | 154 | Zeehner Ed. Bürsten
55. Bruch : u
: 31 18 |50 37 | 400 | -7605 130 | Wolf Reinh. so
56. Briinnl : un
Dobrá Voda 132 23 |48 45 | 6% | 953,| 142 | Raab Is. a
57. Brünnlitz | 1:
Brněnec 34 11 49 38 | 349.| +30 | ns Doubek F. J. Lam pullulbes
58. Brunnkress 601 > major mlýna
Řeřišné 33 58 |50 30 | 570 880. en Wobornik Ed. Förster
59. Buchers Er uk
Puchor 32 22 48 36 | 898 | 1059, 151 Fischbeck Jos. Pfarrer
60. Buchwald | né: B
Bukovina 31 16 |48 58 | 1162 | 1905. a Železný Jos. Förster
61. Buč a n
en 31 8149 31 | 580 | 567° | 169 | Kotzorek J. Förster
62. Buda-Mukarov S a = D n
3 32 25 |49 593| 420 821, 100 Kropáček Kam. oe
63. Budenic
Budenice 31 46 |50 19| 225 in v jů Poche Fried. Hofbesorger
64 Budin 0 sprävce dvoru
Budyně 31 49 |50 25 156 50T R 115. Proskoci oné Fórster
65. Budweis Se | Lesuln
Budějovice 32 8148 59 | 384 | 1044. DE | Soběslavský Jos. Gym. Diener
66. Bukowan 9 i, u
© Bukovany 81 46 49 34 | 530 | +680 2 Bauer Verwalter
67. Bukwa I 6 PRE ovl
> (30 541,902 600 697 8 1 5 Hirschberg Förster
68. Buštěhrad ö u
| 31 51.180 10| 842 | sos" | 12 | Rosam EN OL au
69. Bzí 94 | c. k. h. příručí
a 32 12149 11| 480 a ER | Miles Jos. Verwalter
10. Cerekvice > | sprävce
; 33 234150 20 | 255 | 365 | 191 Zezula k. k. ok. Adjunkt
71. Chabeřic 1 c. k. h. příručí
Chabeřice 92 45 49 45 | 370 685 : 118 | Heller Hugo k. k. Ok. Adjunkt
79. Chlomek : ; ns | C k. h. příručí
32 10150 23 | 254 | 8° | 197 | Javůrek Vinz. Hörster
73. Chlum oo, | | lesník
: 33 24 149 51 | 528 | 049° | 465 | Wagner F. na:
74. Chlumčan N er Is lesnik
-| Chlumčany 80 59|49 38 | 390 | 1% | | 7 | Engel A. N
75. Chocen 33 53 50 0 310 484 154 | en a)
s . Sch. Direktor
3 ZP ee ředitel m. škol
= |

VII

Dešaměmné stanice v Cechäch činné v zove 1888. — Onbrometrische Stadionem Böhmens während des Jahres N

Imöno stanice | Giomnte JA rika Tram a. | Fmene — Fame | Bier — Bang
Name der Station ba | nn dem De. | Meer pozorovatele — des Beobachters =
a 330 20" 490 44 | 485 | 959° | 162 | Ryba Joh. Be
E Ohotepomy ješ 2750 22 | 340 | 487° | 184 | Mikeš Jos. en
900024 49 39% 360 \-367° | 83 | Hayne G- on
79. Re, 31 40 |49 97) 470 697: 159 | Sýkora Fr. n
80. ls 31 46 |50 2| 280 | 595° | gg | Schimpke Ant. Pb
81. Christianberg (31 41 (48 55 | 890 | gas: | 127 | Rulf Joh. Dee
S oa 31 47 50 491) 480 | 958° | 140 | Czech Er. es
83. on 33 2749 57 | 270 | 692° | 212 | Bernhard J. DE ae
nn 88 27 |49 57| 270 | 616" | 216 | Eckert H. ne re
se ie 31 49 |50 0|| 285 587 2 mn Horešovský J. = E R is
86. Chwalowic a3 10 (49 5331 400 |.2407 | 94 | Keil Jos. le
81. Chynskä en 81 23 49 33 | 670 | %*» | 1 | Línek Er. sales
88. Chan | 5736 96 ar nn 3
Čibuz 33 33 50 17 || 253 767,| 132 Letosnik Jos. farář
eis (31 29 |50 20) 240 | jse | gg | Rosner W. lt
20 Ps [32 4150 23 182 | 531° o | Rosenzweig Joh. ea
an 33 a4 |a9 443. 650 | Gr | 17% | Knetl Er. in
Čáslav 33 2 |49 67 | 268 | 994° | 157 | Kuthan Jos sn
33. Ceikor 32 583149 22 | 680 | zí: | 18% | Boháček Em. Borer
= be 31 33 |49 22). 480 | 612° | 84 | Dragom Ant, S
a en 33 54150 24| 520 | g07° | 186 | Malý Odon re
0 om (83.49 50 51 265 | 750° | 157 | Zenker H. ee
97. Pen 32 16 |50 22 | 27 | s I Henn Vz
5 Gemice mysl. |92 14 |49 123) 480 | aš? | 145 | Franal Rua. De
Er Černice Velká 31 1550 12| 329 | gósí | 106 | Hahnel Jos. ie
A los P | eo; | 152 | Horáček Fr. En
| | l

eštaměmé stanice v Čeohách čimé v moce 1888 — Omromelniche Stationen Bühmens während des Jahres 188%,

IX

; Zeměpisná | Nadmoř-| Roční množství :
Jméno stanice | Geografische (ská výška Jahresmenge a. | Tmeno — Name | Stav — Stand
Name der Station | délka | šířka Bon über EA dnů srážk. | -
a 3 em m 5 E
Länge | Breite | Meere le pozorovatele — des Beobachters
101. Černowic 5 c = :
Černovice 320 38'| 499 22"| 594 | 895: on ork nal, Stadtdechant
102. Čestín le u = mest. dekan
= 49.49 | 483 | 53s: | 128 | Böhm Jos un
108. Cimelic oo et m: č = an
Cimelice 30 652 191 | Přáda Rob. chlossgártner
10% Gisowie =] : = jé zám. zahradník
Čisovice 59 |49 52 | 435 | 638, 117 | Kulhánek E. nn
105. Čistá E lag sn = ne
: | 983, 914 | Mlädek W. i oa
106. Daubitz-Hint. |99 4 5 Se | ER esnik
Doubice zadní 0 553) 300 | 1090, | 202 | Michel Jul. i is
| | x esni
107. Deblau E ooo en : nn
Deblov 163: 166 | Nevečeral Jos. Sn
108. Deutschbrod 93 15 461 144 N
Brod Nemecky 49 36 | 425 | 649, 150 | Dufek H. Gym. Prof.
109. Dobern ao 5 le gymn. professor
en 16 |50 41 | 258 | 549° | 142 | Liebich Jos. 1 Are
110. Dobrai-Gross | 5] U Za ně farář
Dobrá Vel. | 4 |50 7 380 BOR 84 Placht Jos. k. k Forstadjunkt
111. Dobrai-Kl. 31 I ee, Ku 73 c. k. lesní příručí
Dobrá Mal. 45 50 7 380 | 599. h 77 Bára 0. k. k. Ok. ‚adjunkt
112. Dobran ss 6 IN s c. K. h. příručí
Dobřany 57 50 19 | 634 | 9 40, 190 | Obst Ant. er
113. Dobrikov 23 Da 0 08 5 en En upec
A | 505 || 695, 194 | Hausser Chr. ne
VM 1 Í
114. Dobříš 51 5149 47 n Pro a
5 | | 550 100 Kalabza Joh. C ossgärtner
MS Dobrovttov = : Se a zám. zahradník
d 0 |49 48 415 844, 147 Čenský Fr. s
116. Dobruška : esnl
4 k 33 49150 173 295 | 682. m Flesar Ant. a
17. Dobšic a
Dobšice 31 53 (48 593 590 998 : 150 Edelbauer Ad. Förster
118. Dörflas-Nak k lesník
as-Naketen |< 91 [49 5 461 129 5
Oujezdec Nahý |‘ 50 | 510 |- 640. 140 | Manner Konst. Förster
119. Dolcen | | I O lesnik
Deice 31 3149 33 | 450 De nn | Peters K. Oek. Verwalter
120. Drach s V hosp. správce
chenberg (39 45.150 482) 5 619 | 128 &
vn | 590 | « 820, 170 Weber Joh. pe
121. Dřín een o o II a ee ae ae
k ; 532, 91 | Smetana F. . k. W. Bereiter
122. Dubic 3 2 | ENTE | c. k. h. pojezdný
Dubice 1 41 |50 36 | 310 562 158 | Heyn Oek. Verwalter
123. Dubno Se | a i hosp. správce
n 50 24 | 290 | 349, 161 | Ulmenstein Fr. v. ne
. Duppau i 6 i
Doupov 80 49450 153 570 | g09° | 177 | Zarda Leop. Fórster
125. Dux Se | lesnik
Duchcov 31 243150 363) 230 | 386° | 119 | Gruss Adolf Förster
| 2 we lesnik

X

Desfondm slanie Cochäch End v race 1888. — Ombromelrische Sn Bühmens während des Jlns 186,

Zeměpisná | Nadmoř- | Roční množství |
Jméno stanice Geografische |ská výška| Jahresmenge d. Jméno — Name | Stav — Stand
Name der Station | délka | šířka |Höhe über! sráž. vod jdnů sräzk. i
Fr . em 1eder- - =
Länge | Breite | Meere Er as Dept V ED
| m mm 5 T
126. ä
26 Da 320 52° |500 15 220 | 309: 151 | Reimer A. SE
127. Eger 394, 148 : Gym. Prof.
05 80 250 5, 455 | 650, | 161 | R-v.Steinhaussen | „Un prof
128. Eichwald 518 128 Ak Forstadjunkt
Dubí SL ET Po Porat, 125) Be) I
129. Eichwald | © 5552 108 Badehausbes.
Dubí Ba O 2032 mos 155 | Novák a
130. Einsiedel 753 143 & Förster
I 31 10 |50 38 | 720 | gg1° | 904 | v. Růmmler a
131. Eisenberg ührer
IR: 81'11|50 84| 387 | gi0°| 156 | Bittner J. ené nos
2 S no0E 80 16 |49 34| 610. | | 15 | Schmidt K. ee
133. Eisenstein 780 143 Forstmei
80 54 |49 73| 800 : Hoer nn
N 2 BU 73 Sean lesni sprävce
134. Elbeteinitz 33 1150 21 900 529, 110 Fahriksheiiden
Labská Týnice 2 2 618, | 124 | Perner Ferd. továrník
135. Erlitz-Ob. 811 141 ER Förster
Orlice Horní |* 20290 4| 700 | 1097 : 164 | Wojtěch J. Teen
136. Espenthor x 4275 143 Fórster
30737 1507313 625 682, | 179 Merker Joh. lesník
137. Eugenswald st 5150. 3 470 ve u RIES Je: Förster
» 3 5 lesnik
138. Falkenau Re
an 80 18 50 11) 402 | 756° 176 | Dobrauer Ant, ae
139. Frauenberg 489 1 83 Hofeä 'tner
Hluboká 82 6449 3| 392 | 758°| 91 | Wácha R. Be:
v. zahradnik
140. Frauenthal 33 20 |49 37 608; 171 : Förster
Pohled 520 718, 181 | Neumann Wilh. Teen
141. Freud nr 31 16 |49 53] 930 | 994° | 455 | Tauschek Joh. ne
» . 3 esník
142. Freudenhöhe s N
| 3 32 33 (50 483. 380 | S61; | 176 | Bergmann Joh. Be
ab 80 54 |49 49)| 380 | 500 | 154 | Heller H. ua
» 0 esník
ji A 1 "7 o.
ee) 1600 44, (735 1555° | 178 | Kinschel Fr. Se
Na řimbučku 33 58 |60 21) 565 | | 14 | Homer K. ie
E
146. Frůhbuss dána
Příbuzy 80 17 |50 23| 909 | 10577 | 186 | Petržilka Fr. ee
bore 80 44 |49 19 | 580 | „04° | cs | Kalkant Jos. Tone
Rn u a esn
n Pena B1150 19.856 (201116 | Hodek ©. an
149. Fürstenhut 31 18 |48 571| 1105 i ! 89 K Bl a
150 Be : "870, | 150 nn lesnik
90. Gässing 50 9 403, 123 | s Fórster
Sn 30 52 [50 12 | 675 | 99" | 184 | Leyder Joh. or

P

Er.
m
“

3
[een

ť

= 3
jd
j

lm! ano v tác And v moe 1809, — Ondro Saone Bios währul ds als 18

= = = 5 RR) Stav — Stand
Fe Nadner. o an Jméno Name | we
o stanice | Geografische | č BR = dnů srážk.
ne Station | délka | šířka ne case | Nieder- | © pozorovatele — des Beobachters
Name der | Länge | Breite | Meere | schlaes. schlestage
| m nm = k. k. Förster
; 532, 101 olka Fr. . k. lesník
151. Geltschhäuser | 310 55 500 35| 465 | oe“ 105 | Hom o
Gelč | 452 91 | Schreck Adolf ik
12. Geomesberg | (31 58 |so 23| 287 | 5195| 100 | & a
Rip (mysl.) 531, 150 er Jos.
153. Glashůtte 32 27 |50 37 | 305 Re N one a :
á Huť Förster
Sklennä Hu | 588, 108 || Tejnil J. lesnik
154. Glashütten 3 6149 223 700 714, 121 ana.
_ Sklennä Huť 521;| 204 | Ahnert Em. důchodní
155. Glatzen 30 19 |50 1| 860 *800, | 200 er.
» 556, 173 hweizar Fr: í spr.
156. Glosau 30 50 |49 22| 512 | g84:| 195 | Schw eu k
Dlažov = ieri í
= | Cartellieri M. k
157. Göhren 31 12 (50 39 | 800 | +30, | 150 | “*
Jerno 761; 153 | Pietsch Fr. lesnik
158. Görsbach 32 451150 504] 374 ML TD Förster
» 461 198 | Watzlawik W. ik
159, Goldbrunn 31 16 |49 4| 1100 — |- : en
» 307 180 | Růžička Ant. í
160. Gottschau 80 24 |49 48 | 470 | 591) | 133 | Ri a
Kocov 460 173 | Plocek R. ik
161. Grafengrün 30 12 |49 58 720 * 820, 185 | a E
” 560; 123 | Encel Fr. ík
162. Granitz V EZ E a bd Direktor
Hranice 569 142 | Rössler K. ředitel m. škol
163. Grasslitz 30 11 50 20| 510 960, | 156 Z
Kraslice 5504 105 | Newisch L. zahr. dozorce
164. Gratzen 32 27 |48 47 540 720, 118 || k. k. Forstadj. i
smě zah 572, 106 | Málek Fr. č. k lesní příručí
165. Grossbürglitz |33 95 |50 21| 272 825, | 108 Förster
Vrestov 307 125 Holejschovsky Joh. ik
166. Grossenteich | 30 324150 17 | 472 612, 187 : or norser
Veliky Rybnik 774, | 144 | Schiller Fr. c. k. lesník
167. Grossmergthal |s9 91 |50 48 | 396 64, | 176 Oberförster
Do 472 185 | J nenickl E. lesní
168. Grosspriesen 31 48 |50 40 | 150 | g53 | 93 | Jung en
Březno Velké 739, 133 | Mohaupt Ant. šk. ředitel
169. ten 32 301150 51| 266 852, | 160 Förster
Hräde * 480, 107 mák F. ik
Zel. Bouda 832 148 lub Konrad {
171. Grulich 84 25 50 5| 572 | 953° | 109 | Hol er
Kräliky 740 168 böck J. ik
172. Habr 32 25 49 57 | 455 | g99, | 189 | Ham en
5 467 116 | Titibach F. ík
173. Hadovka 31 7149 3524| 520 677, Tab sy Be,
» 490, 228 | "ký Fried. dlesní
174, Haid 30 29450 113] 540 | 731. | 230 | Horký er i
» 773; 183 baun Adf. : ;
175. Haida 32 13 |50 454 360 Se — | Czabau lesník |
Bor |

XII

Deťaněmé stanice v Cochäch čimé v ron 1888. — Omhromelnisehé Stalionen Böhnens während des Jans 188,

Zeměpisná | Nadmoř- | Roční množst ň
Jméno stanice san ee Da u Z ne | Stav — Stand
Name der Station | délka | šířka | dem | lee a
| Länge | Breite | Meere | ee a pozorovatele — des Beobachters
| =
176. Hájek : n be er 129 örster |
: 889 59509 3 430 | 979. | 153 | Sequard Jos, Ss
177. Hammerstadt | 651, 80 | Papa Orea
Vlastějovice Do za | || ODE a
178. Hanichen | 941, : örster
a 32 40,50 44 | 500 | 1311" 193 | Neuwinger Jos. Don |
179. Harabaska 400; 117 örster
30 48 |49 441 450 7 se Oberförster |
2 Or | ee nadlesni |
. Hartenberg | 539 139 i ana |
80 14 150 132) 600 | g17° | 161 | Licha Ant. ns
181. Hasenburg : 2a N Iren Ök. Ver :
a Po |, | BU hosp; opráncc) MRM
182. Hasendorf : 752; 137 4 örster
Zaječín 34 12150 9| 600 | 948, | 173 | Löffler Joh. a
183. Hauska | 427 94 | Kanzelli |
| | SR 7 t
» Ir Ka 90059 0105 || DY 08 kancelář, |
184. Heidedörfel c 5431 121 i B z
o P P ok. lesni NN
185. Heiligen b. Tach. 480, 1 78 } een |
an 30 16 |49 48 | 510 | .790,| 140 | Keil. a |
186. Heinrichsgrün | 537, 147 | FEN
Jindřichovice. |70 16 [50 17 | 650 | 945, | 183 | Gottfried os |
187. Heinr. (Thierg.) 3 | 593 166 Förster |
Jindř. (Obora) | Oro OUR | 660 | 937, | 202 | Hamböck Di |
188. Heřmanměstec 33 20 |49 57 | 275 | 546, 104 /|| Gyischka F Dom. Vewalter
n sa B správce velkost
189. Herrnskretschen| | R 641 58 | č
| Hrensko 131 543/50 523] 140 | gag°| 154 | Jaroschka H. 7. en
9 | esnik
1 \ ap 1 | | Ä
ee 30 431,49 25 | 620 | 790, | 155 | Makas Rud. Be
191. Herrnwald N: Se 48%, | | RR
» (92 850 573) 510 | 602 : 170 | Makovský K. R a
192. Heuthor I 461 9 |
132 18 |50 574| 290 | 505° | vag | Hejlek Flor Heer
193 inter SES 'erei | | IR s hajný
; SPA 30: bas Kavita
o Zadní há ov 15 P 88 |49 0 | 40 | 349: > | Novotny Mor. ne
i o are 132 19 |50 34 | 276 | EN Pines Schlossgärtner
105. Eimsghnereen | | N en:
sen 31 33 |48 49 | 865 | | 42 | Schmidt Joh Förster
\ a | G S \ lesnik
196. Hlawenec } BR 3855. | za | E
MY 32 22 50 15| 197 | 671,| 192 | Reinwarth Bd. ee
. Hlawi | | sol |
Hlavite 32 35 |50 38 || 406 n 5 u Poe P
5 | né 2 ; farář
195. Hlawno Kostel. | | 8 |
2 P | I 430; 655 EN et ee
199 Hin k x i one | N | 639, 160 | Mölzer Er. Ts
9. Alınsk | : |
: 0 33 34 419 46, 568 on 109 | Rozvoda H B. Sch. Direktor
200. Hochchlumec | | č 16 v : ředitel m. Šk.
Vys. Chlumec (92 2,2 91 | 520 | 736. 183 | Melliva Jos. Korzungenieur
| 9 lesní inženýr

Dasfomamd stanice v Čeháth čímé v zove 1888, — Ombromelishe Station Dihmens während des Jahres 188.

XIII

Zeměpisná © |Nadmoř- | Roční množství :
Jméno stanice Geografische | |ská zýška Jahresmenge d. Jméno — Name | Stav — Stand
Name der Station | délka | šířka |Höhe über) vod.|dnü sräzk.
Länge | Breite | neae || schlase, Z pozorovatele — des Beobachters
201. Hochgar | le
ochgartl 1300 15°|500 20 780 | -o80° | 190 | Bühner Jos. Förster
» 0
209 Hochpetsch © & el IC
| Pair 31. 23 |50 27 280 ES = Šrámek A. er
203. Hochwald | \ sprävce
z 32 23 150 49 | 456 | 954! 158 | Schulz Joh. Sí
204. Hodenic 39 4114 636, 163 | Se
Hodenice „48 44,1 705 896 169 || Hussar Ad. Förster
205. Hohenelbe 3 i je 154 I n
Vrchlabí 3 163|50 38 484 1166, 174 | Kubricht De
a aut 31 584 1 591 139 n ň
Vyšší Brod s P | om | PO o
207. Holohlaw 5 2 :
Hotolavy 32 32 |50 18 | 249 708, 28 | Koetř J. ž = = Adjunkt
208. Holohlaw. 2 5 é AVR Lon OA
Halohlavy [38 32 |50 18| 249 703, 92 | Leder Lad. yl
209. Hol |, ph
Elan 81 50 |50 12 285 I ! Rn Maoháčet k. 2 N Verwalter
5 4 c. k- h. zprávce
210. Horažďowic | N : 5
or |31 21 |49 183) 480 643, (Bo | Kraus Joh. nn
: sní
211. Hořelic 52 = !
Hofelice 81 52 50 2| 374 586 og | Bubeníček Jos. = 5 en
Rn . k. h. příručí
212. Horenowes [33:26 |50 19 | 273 a m Ko pe
5 | 0 2 : arar
213. Horen a 5
en 33 26 (50 19 273 600 150 Vozenilek Joh. m
914. Hořín ao, ečPkohhě příručí
32 500211000 117.1) Kubatım, Schlossgártner
215. Hořina a u 133.|. > Be gan au
30 45 |49 37 | 390 | 778 | 150 | Žabka Gust oa
» ; 6 ; esník
216. 'ka-Par |
an) 2 500 20: 0992| 417 | Uhl Jon. One
217. Horka-Gross | ve 103 = N I ;
ee a | Dj en
218. >. k. h. příručí
Aooan 31 50 150 18 | 198 a Er oa ir Ök. Adjunkt
219. Hostiwie ee i h. příručí
Hostivice sl 99 [50 5| 340 601 ; BZ | Širůček Jos. = u
220. Hostiwi : 5 M 3
Hostivice 31 55 |50 5| 340 | 609% | 160 | Hacker K. m
8 | Te
221. Hraběšín 530, 187 | es
33 1149 51| 285 | gie | 458 | Garkisch De)
229. Hracholusk 8 ; ET RD
Hracholusky 31 55 (50 25 180 578. E Štěpánek w. | ah a Gärt.
223. Hrädek Desfours N 15 ee Si
31 1049 1541| 450 5 59 || Blahous W | Oberförster
224 Hradišť : i 681, 156 : nadlesní
Hradiště sl 12 |49 35 380 635, m | Picker Jos. an
225. Hubenov | I.
31 9|50 02 500 os 90 | Fórster
5 2 584, 143 | Puske K. bs

|

XIV

Destoměmé stanice v Úedhách činné v rote 1889. — Onbromeische Stationen Bihmens während des Jahres 1888.

Zeměpisná | Nadmoř- | Roční množství | Jméno — Name | Stav — Stand
neo stanice Geografische |sk& vyska Jahresmenge d.
m — o = uk
ET v, Höhe über) sráž. vod.|dnů sräzk. des Beobachters
ati délka | šířka Nieder- | Nieder- pozorovatele — des Beo
Dame der SEE Länge | Breite m Relace schlestage|
IR s Förster
; 498 120 :
226. Huberti J. H. 31° 117 509 | 563 632, 185 Leicht Jos. lesnik
Huberti mysl. | ee A ee a:
2210. Hühnerwasser 32 27150 35 | 318 * 690, 140 nad es
Kuří Vody 397, 111 oa Ve Nr
228. en 30 53 |49 541| 544 601, 143 Rn a
urky 176 'ors adjunk
929. Hurkenthal 31 0149 8| 1010 1 459, 198 | Blaschek Jos. lesní příručí
Hurka Förster
720; 163 G
230. Inselthal 30 8 |49 454 7132 1081, 181 Nickerl W. en.
» 578, 144 > OTS
231. Jahodov 34 050 9| 480 | 853. 167 | Chlumecký Al. ne
č = £ erförster
232. Jandovka 39 29 |48 51 470 ER AR Vitzany Joh. ae
Pfarrer
2 | 340, 104 : =
233. Jasená 33 39 \50 19 974 625, 119 | Novák Fr. ws
“ » 9, 127 4 or
234. Jelení-Ober 33 45 |50 3} 290 667 143 | Beer Vinz. lesník _
Horní š k. k. Ók. Adjunkt
č 12: | 181 | Hacker Fr. k. ho et
235. Jene 1310053250225 360 542, 131 i č p BE
erwa
& 416, 87 čí . K
236. Ješín 31 51 150 16| 200 525, 112 | Dörrl Joh. č k. spráríé
» I 75 erwalter
237, Ježov 30 54 |49 30 440 156: 93 | Padowec Bee a
Dr. Gym. Prof.
» 7 144 <
238. Jičín 33 1.50 26 280 917: 173 Vaňaus J. = = 2
Ok. Adju
» 109 . = » Vik
239. Jičínowes (33 1 5022117290 | 2° | Leidler Oskar h. příručí
Förster
» 126 EN
240. Jilowišť 32 2|49 561] 358 | 372 „| 134 | Eyberger Georg lesnik
Jiloviste Bit, 127 Michálek W a
241, Jizbic 32 40 |49 37 | 580 | gg: | 133 IB lesní
Jizbice 10202 163 Subakr pa
31. 304,49, 8910000 1089, | 184 | lesní
v. Jan Nep. 159 : ý Fórster
777 248. ll! 33 47 |50 34 570 1027, 217 | Knittel Kar. a Be
anoVvice Ackerb. Sch. Dir
96 : =
244. Vy 32 34 |50 25| 216 | g80'| 124 | Šámal Ernst řed. o *
oleslav « Dr. Ackerb. . .
142 | ent
den 80 57 150 22 | 297 | 599.| 196 | Schneider Ant. dr. řed. hosp. Sk.
ní | Pfarrer
167 : a
246. Kácov 82 42 |49 47 | 332 740; 181 | Procházka Norb. žst o
» k. . >) Ju
2 a Se
247. Käcov 32 42 |49 47 | 332 1m 166 | Fritsch Leop. En aa
Förster
» 159 : A
248. Kalich 31 0150 34| 729 | 750° | 176 | Langenaner lesník
n Fórster
108 3 i
uk BOM o 57. 49, 85400590; | u em lesník
De : | k Fórster
250. Kaltenbach 81 19149 1| 928 | 1098° | 164 | Schnurpfeil E. len
Nové Hutě I

XV

1 SE
SR 5 Zeměpisná | Nadmoř-| Roční množ
Jméno stanice | Geografische |sk& výška ner Jmeno — Name Stav — Stand
Name der Station | délka | šířka un über = vod.dnüsrazkl| © >
5 : ; em ieder- i >
Länge | Breite | Meere ehla zal en pozorovatele — des Beobachters
251. Kaltenberg s =
’ F 1242; x
nr Ba 50° 45 927 1478, 6 Charvát Fr. Förster
252. Kamaik a. d. M3, 55 ae lesník
Kamýk n. Vltav. 49 39 281 450, | 76 || Kořínek Förster
253. Kamenic J.H (3, : le, lesník
Kamenice mysl. 3|49 51 | 430 481. | 134 | Bartoš Em. Förster
254. Kamnitz-B. |, 5 ee lesnik
Kamenice (. 50 48 | 290 759. | 129 | Pompe Ant. Oberförster
255. Kaplic > En N nadlesni
Kaplice 9 |48 44 | 550 588. | 126 | Vokoun Jos. Kaplan
256. Karlstein b. Svr. 33 44 (49 4 ZA bo a
a 2 u Svr. 9 750 914, 912 Simänek Joh. oe
. Kbe esni
424, |
Kbely 31.249 30| 445 | 5067| 151 | Zíka Jos. Dr
258. Kbel os ee, farář
Kbely 49 30 |. 445 582, 151 | Giessübel k. k. Ok. Adjunkt
259. Kirnscht 39 N | ee bo c. k. h. příručí
Jetřichovice zad. 13)50 54 || 250 1064, 175 | Vogelgsang Di
260. Klattau esni
403, 2 5
261. Kleinbocken 9 2 Er ředitel m. sk.
Bukovina M. 50 45 | 380 | 631, | 168 | Eschler Jos. Pfarrer
262. Klenau J. H. | 59 8 se io farär
Klenová mysl. |“ 36 |49 124 576 | -g04)| 148 | Schmiedt HER
263. Klokočov == ano dar | lesnik
= 9 484 550 457 i 159 Morávek AL Förster
264. Kluk 39 48 a ne lesnik
» PO 657. | 185 | Froněk Ad. Förster
265. Kochánek ol oa a I
» 2 0 163 195 751, 146 Misek Ant. De
: esn
266. Kocourov so sono Sal 2m Bu ns =
267. Königprätz N : mj al
. Königgrätz N. |
Nový Hradec 133 31350 11) 278, 683 : ai Friml Alex. Förster
268. Königshof b. B. 31 4 3 lesnik
Králův Dvůr 2 |49 57 | 240 = ze Kulm 5 Beamte
269. Könissjäger : SE OSP- úřadník
Králostov 92 9% 50 28 | 225 oi : na lm, 1, Förster
270. Königswart 50 161|5 : Re 2 lesnik
Kinzvart 2| 90 2 540 666. 181 | Starauschek Forstadjunkt
271. Kohling 30 23 ; 3 nn lesní příručí
» 50.7) WO | 341, | 169 | Reisenauer Al. Förster
272. Kohout a = 5 lesnik
a 3 48. 46 | 750 | 2 | __ | Friedrich W. re
73. Kohoutov s
ni 5093 ai :
ee 81 26,149 55 | 550 635, er Schupik Joh. N
. Koleč
SB! br
: am 530, 82 Danda Al. Da
. Koleč
53 (5 393, 2 :
; 81 53 |50 12 246 5 6 a Niki Al. k. k. Ok. Adjunkt
8 c. k. h. příručí

XVI

Desionand $

danioe v Čeohách činné wrote

1888, — Vi Stationen Bühmens während des Jine

M

Jméno stanice nee wäh et zmene Stav -Dion
me em Pee ta (dem | Kin Ser. pozorovatele — des Beobachters
en 320 527 | 500 2 224 | 369° | 170 | Potůček F. Bi

217, a 31 a1 49 46) 590 Ai dě oka POE
E 82 151,50 15| 170 | -g10°| 96 | Kratochvíl B. o

20. Oy 132 47149 11 590 | -7540 | 196 | Bohutinský W. Pe |
282. a A. 93 59350 7 288 o in Spiele Da
a. Kod (so 45 oo 20 | 0 | u ea
ie 31 25 150 40 | 350 | 459: | 134 | Bittner Be
23T ann 33 149 883 272 | 5í| 142 | Schrus 2. oe

2 sa 92 11 [50 53 450 | 1146, 210 Hanke Hugo a

a ah 32 9|50 50 535 | 1055 | 208 | Seidel J. s

m jn solar s | ai] al? pm om Bo
21. Kempten Io lan zo am | die) G8 Joana E Oh rl
u 31 49 |50 17| 214 | 544° | 158 | Klíma Kasp. Schaier

24 Kuanne, jso a lan su re | | 29 (rám E
en (sumujm| m u me es
295. Ghlum uohahak|1 36 [0 42 | 234 | a8, 148 | Procházka M | Zám. zahradník
Mime mare 5) m | Bb mmm S
ei 81 46.\50 35 | 500 | <700:| 120 | Zopf Joh. dý-
O Měděnec © 90 4700 25 | 888 | 9092| 162 | Pik Mor a
Den [mon ln we © 2 na

Distontmd stance v Úoskádh čimé v 10

XVII

1888, — Onbromerische Sana Dimony währe! de Jahres 198,

© Jméno stanice © n ee Joiresnono U Ne | Stav — Stand
anne der Stauiın me un em Ser k pozorovatele — des Beobachters
B, jaro (raw) 0 | de di jbemko Eko,
z 31 56.149 26 | 350 | 755° | 137 | Jiskra Aug. ne
on 31 53 [49 51 | 430 | 01° | 101 | Hofman Jos. De
Sn 33 37149 433. 630 | 941: | 166 | Rybička Jos. ie
Bands a mul a] 010 | A5: 6 |Strhmayar mu | Obránce
"ragendeet ar so lan an 500 | 73%) 723 | máe nar | Kona
> 31 20 |50 39 | 750 855° ns Karäsek Fr. N a
‚ Laubenlof 3a 049 42| 600 | 781° | 165 | Janisch Joh. a
N 32 41|50 17 | 257 | 798°| 191 | Strejček K. ne
a, a 28 150 21| 165 | 486° | 198 | Kurz Jos. nn o
et 32 45 50 21| 265 | 778° | 165 | Peška Mich. nn
ne 32 51149 4| 670 | 915: | 185 | Kiethier Leop. ns
u 31 2850 30 158 | = #9 | Mascheie Joh. ae
133 59 (49 58 | 350 | 789° | dea | Valrauch J. a
31 7 |49 32| 450 | 657° | 157 | Dolanský Jos. P
en at 34150 30 | 490 560: | 184 | Lang Pr De
| Pote Šírové [33 13150 243) 280 | 3915| 139 | Málek Joh. P
an? 1149 45 | 380 | 502: | 190 | Čemus Jos Dr
Andtah Norge 9 Jas 45 | 40 | sh | A8 | ou ao ne
a 88 22 50 12 | 26 | Z | I | Waměk Jos. a
ee, LT a5 une] vá | Pt hosp. šatní
ed 33 1149 29 | 520 | 847° | 149 | Barták len. Ds
‚ Libochowie |Isı 43 |50 19 | 163 | 519"| 116 | Hofbauer M. nn
od 31 382150 234 164 | 598: | 162 | Němec Ant. He

XVIII

Dešoměmé stanice v Čedkách činné v zooe 1988. — Ombrometrisehe Stationen Dihmens während des Jahres 1888. ©

en Jméno — Name | Stav — Stand
Zeměpisná Nadmoř d.
rafische |skä výška| Jahresmenge s
Jméno stanice ne Höhe über = vod. get En pozorovatele — des Beobachters
o sirka Nieder- hy
Name der Station Kanes Breite De alt schlgstage|
ří mm B | 3 Fórster
693, 4 | Sperling Jos. lesník
326. Lichtenau oV a o a | Pfarrer
Lichkov || 422, Me | Zíka Jos. farář
827. Lidic 31 52 (50 81 340 | 86, 116 | Fórster
Lidice 456, 153 | Hacker A. lesník
328. Liebenau 30 533149 563) 588 | 626, | 181 | Ack. Sch. Diener
Libenov 612; 140 || Liedl Joh. sluha hosp. školy
329. Liebwerd-Tesch. 31 54 [50 46 150 784, 148 Förster
Líbverda u Děč. 654, 162 | Braza Joh. lesnik
330. Linsdorf 34 17,50 4| 520 | 10585 | 160 Forstrechnungsf.
Těchonín 675; 130 | Hrádek E. W. lesní účetní
331. Lisehna 92 2149 44/402 | 566/| 182 Förster
Leštno | — = Knapp Jos. lesník
352. Litic 34 11,50 5| 360 = "EL k. k. Ök.-Verwalter
Litice _ 394, 99 || Weiner L. c. k. h. správce
333. Litowic 81 54 [50 5| 360 | 504. | 135 Förster
Litovice 523; 137 | v. Gillern V. lesnik
334. Liz 31 312/49 33 || 580 O Su) Dr Dion:
i 469, 52 | Hanamann dr. ředitel
335. Lobosic 31 43 |50.31 | 158 568, | 106 Förster
Lovosice 645, 150 | Diener Jos. lesnik
336. Lubno 33 513/49 463] 560 | 940, | 149 a
a | 2 | Krejcar G. lesnik
337. Luh 31 4|49 31 446 "690, 162 Förster
» 413 Ba | Figl Joh. lesník
338. Lukawic U. 31 0149 36 | 343 586, 138 R Dom. Direktor
Lukavice D. 353, 92 | Woczadlo J. ředitel panství
339. Lukawic U. si 049796343 587. | 155 Fórster
Lukavice D. 464, SSB | een lesník
340. Luštěnic 32 37 |50 19 | 210 770, 124 hen
Lustenice 831, 152 | Čada Th. lesnik
341. Maader 31 10.)49 1! 985 |. 1270, | 190 Förster
Mádr 697 | Nr an lesnik
342. Machendorf 32 39 |50 47 | 353 960, 196 A Förster
» 527, 157 | Macek Jos. lesnik
343. Maendryk 34 5149 50| 473 811, | 169 L poste:
Mendryka 479, 91 | Hoch Adalb. c. k. lesník
| 88, 22 |501028!|/850 035 Si Hofjäger
Manovice mysl. 504, 173 | Ullrich Fr. mysl. dvorni
345, ul AH 32 39|1|49 2 530 "830, 170 Borter
Markyta mysl. 675, 144 Steigerhof lesnik
346. Marschendorf 33 29 |50 40 | 565 1038, 177 Förster
Maršov 434 182 | Popn Ge. lesnik
347. Marschgrafen 39 51 |49 36 | 392 612, | 192 Hopp Ge o
Maškrov 423, mer Jos: p. hajný
348. Martinowes 31 49 |50 221 260 542, | 156 Förster
» 317, 153 kas Fr. lesnik
349. Maschau 30 56,150 16 | 400 | 56; =, er
Mašťov 549, 145 šan Rob. ik
ca Seen 270 153° 165 Rakusan lesn:
Mcely N

XIX

Destondrnd sn | ch činné v zoce 1888, — Ombromelrische Stationen Bühmens während des Jahres 1888,

u

Zeměpisná | Nadmoř- Roční množství | Jméno — Name | Stav — Stand
Jméno stanice Geografische |ská výška neue =
em EObeů áž. : sräzk.
Name der Station | délka | šířka On er Aezaroe | Nieder. pozorovatele — des Beobachters
Länge | Breite || Meere | schlags. |schlestage 3
ki = 158 A Förster
351. od: 390 9 500 30"| 250 676. 169 | Wolf Fr. lesnik
, sn * Schlossgártner
1 78 :
952. Merklín 30 52 |49 34 |, 490 nr : 115 | Brunner Jos. za. zlate
» R Förster
3 * 590, 120 N
353. Městec- Voj 33 341149 41 | 670 | -g90° | 141 | Bratránek lesník
» Förster
: 5 176 5
Ae ( |30 2749 5441 510 | g71. 109 | TU Joh, lesník
1chalovice G Diener
: 9, 99 : ym.
355. u R 30 40 |49 45 | 3% 640) 136 | Tebenszky Ig. školník gym.
ribr Förster
. 52 178 »nalo
‚356. ni 33 451 49 40 600 800: 163 | Brosig Rud. Isemiik
a Kaufmann
ns 7; 155 E {
357. Milčín 32 20 |49 34 640 943, 199 | Tischler Ant. kupec
a 3 103 x Rentmeister
258. Mileschau 31 36 50 32| 392 | 550° | 111 | Matoušek důchodní Er
Ile k. k. Ok. Adjunk
z : 7 92 S : ul
359. ne 31 5850 14| 190 | 480° | 102 | Köhler Fr. c. k. h. wo
In | Rechnungsführer
: k 120 nd
360. Mireschowie 31 97 |50 30 | 350 455: 193 | Beer Bernard P EmO
a 5315 170 | Jarkovský V en
361. er 33 40 |50 247 280 | 36° | 185 V lesník =
nl Ok. Adjun
3 9 6
362. Miskowic 82 12450 9 230 | -| | Romig Th. h. příručí
Miškovice ada o Förster
363. mn 31 24|49 37| 620 | 748. 111 yer 0. lesník
VO : 148 Förster
Mladějovice 488, | Förster
365. Mníšek 31 55149 52| 416 | 645. | 113 lesník
» | s Forstwart
R 375, 116 an
366. Modlín 30 46 (49. 23 | 650 | 710° | 144 | Stipek Joh. hajný “
5 405, 105 Gutspächter
367. N 31 5|50 17 | 250 | 533) | 102 | Zeman V. näjemce 5 |
; 485; Schlosseärtner
368. Moldautein 32 5.49 14 | 356 | 686. | 151 | Sakař Ant. Zn. var
Vltavotýn 971, 102 | Adámek Joh Fórster
369. un a4 29 |50 9) 200 | 1106, | 174 lesník
Morava oa
409, 90 “ V Fórster
370. en 31 42150 8| 390 585, | 123 Lóschner Alex. Iesirik
Förster
m 6 7
A zen |B1 58 (50 42 | 354 | 751° | 176 | Schmelovský Jos. © | es
1 Förster
1 v: v
» Verwalter
: 12 ý
378. oc 33 38 49 57 | 240 | -690 | 130 | Waměk Aug. m
Fischmeister
6
374. Náchod 33 50 |50 251 | 372 886° 179 | Kober Max straně sádek
» : Hofbesorger
375. Nalžowic 32 2|49 42 | 350 6097 m Schnurpfeil správce dvorů
Nalžovice 8

8*

XX

Dišloměmé stane v Úrohádh čimé v me 1888, — Andromedy Salima Dies váb ds Jahns

Jméno stanice
Name der Station

i

NO

o

N
Ar,

Jmeno — Name | Stav — Stand

pozorovatele — des Beobachters

400.

Nancy Glash.
„sklárna

Nassaberg-Libän
Nasevrky-Libáň

. Náwes

h Nedvězí
N okné

: Ne

. Nepomuk b. Klenö

„ uKlente

. Neudorf

Novä Ves

. Neudorf b. Číž.

Nová Ves u C.

. Neugrund

Nové sady

. Neuhaus

Hradec Jind.

. Neuhaus b. Kón.

9 u Kinžv.

. Neuháusel

Nové Domy

. Neuháuseln

. Neuhof

Novy Dvür

. Neuhof

Novy Dvür

. Neuhof (Käl)

Nový Dvůr

. Neuhůtte
. Neundorf

. Neuples

Novy Ples

. Neusattel

Nové Sedlo

. Nenschloss b. Saaz

Nový Hrad u Zat.

. Neuschloss b. Hohm.

Nový Hrad u V. M.

. Neuschloss

Nový Zámek

Neuschloss
Nové Zámky

Zeměpisná Nadmoř-
Geografische |ská výška
délka | šířka |Höheübe
Länge | Breite | Meere
30° 13’ |50° 23'| 670
33 29149 52 | 390
31 31 |49 46 | 520
32 849 481| 340
30 5541149 5141| 478
31 15 ‚49 29 | 439
30 28 |49 25 680
30 13 |50 20 | 780
31 45 |49 221] 490
32 3150 41 321
32 40 149 9| 478
30 181150 3| 758
30 13 |49 42 | 560
31 53 |48 38 | 690
32 19 50 6|| 255
30 203149 35 | 490
32 33 |50 184 236
32 15 |50 50 || 557
32 39 |50 504 450
33 37 |50 19 | 260
31 52 |49 19 | 529
31 243/50 194] 230
33 49 |49 51 | 400
32 11 |50 37. 290
32 51 150 164 200

Roční množství
Jahresmenge d.
sráž. vod. dnů srážk.
Nieder- | Nieder-
schlags. schlostage,
537, 170
1174, 193
486, 115
574, 102
104, 123
475; 105
678, 109
360, ! 89
"530, 100
445; 156
569, 171
599, | 104
1125, 127
881, | 200
480, 135
677, 163
500, 129
"630% 120
550, 162
716, 148
683; 164
965, 186
409, 109
447, 133
6383 142
812, 137
558, 130
11, 148
405; 98
8163 134
+700, | 130
928; 192
1068, 213
768; | 139
ag. 157
416, 116
704, 136
545, 115
721% 125
26 ! 66
402, 103
* 500, 101
764, 123
521, 134
623, 143
508 108
74, 125

Trexler A.
Němec V.
Mašek F.
Seemann Hugo
Bauer

Šťopka Raf.
Vokurka Fr.
Hahn W.
Sluka

Milde Fr.

| Schöbl Fr.

Schneider Ant.
Nestler F.
Gafgo Gab.
Neiser Ig.
Liebl Fr.
Valenta Fr.
Neumann W.

Hausmann Fr.

Watznauer Ferd.

Holý M.
Zirkl Joh,
Knölle Fr.
Patzelt Wilh.

Kholl Ant.

Förster
lesnik
Forstingen.
lesní inž.
Fórster
lesník
Fórster
lesník
Fórster
lesník
Professor
professor
Förster
lesnik
Förster
lesnik
Förster
lesnik

k. k. Förster
e. k. lesnik
Gym.

gym.
Förster
lesnik
Förster
lesnik
Reitförster
j. lesnik
Oberförster
nadlesni
Förster
lesnik

Oek. Beamte
hosp. ürednik
k. k. Förster
c. k. lesník
Fórster
lesník

k. k. Fórster
c. k. lesník
Fórster
lesník
Hofbesorger
sprävce dvoru
Oberförster
nadlesni
Förster
lesnik
Förster
lesnik

Daunen v Čedách čímé v moe 1968, — Ondromerishe Statimen Bohmens während ds Jahres 198,

XXI

Jméno stanice ernste s šk a Jméno — Name | Stav — Stand
mo en obor | en a dem © Ber. | „Nie pozorovatele — des Beobachters
a Městomau| 32 3 (50 55 | 510 | 1035| 103 | Kluch Jos mi
en 31 28.|a8 49). 855 | | 9 || Charvat B
k 32 49 |50 49 | 780 | 1350'| 192 | Bartel Fr. Parken
Muh, mom 0 | | ai wm [EEE
Na 30 59 |49 32 | 355 | zu®| 193 | Vorel W. Bene
s a 33 31 150 20| 20 | 780° | 142 | Haak Jos. en
209 en 31 53 |50 50] 150 | 907: | 155 | Vorreith K. un
N 32 23 |50 40| 294 | Gg6' | 153 | Bergmann Joh. es
le en 30 55 |49 28 | 480 | 553°| 116 | Khores K. ne
a2. Oi jm 4m | | zit dl jam p Kuna
11. Oneietellgg 0 (so 50] a0 | i| 08 | mamma (EE Künter
nn en 31 32149 58 | 402 | gu0e| 119 | Amost Fr.
ann 32 18 |48 46 | 640 | 460° | 134 | Příhoda Fr. a
10. OMerst za a jso sell 00 | ar 83 Immo | Eine
sl m 33 47 (50 16| 315 | zige| 134 | Dlouhý Ge. a
a8: en 33 2150 16 | 250 | zur°| 150 | Šíma Jos T
os 3ı 2280 87) 310 | „7567 | 150 | Přtzner a
E ne 80 48 |49 123] 780 | 1449° | 107 | Schweiger Joh.

a P 32 40 |49 28 | 574 | G6) 139 | Novák Fr. o
se ea 31 26 49 40| 640 | 305° | 142 | Zvomař F. Obenfürster
Eee 33. 27 |50 3| 220 | 97: 154 | Sova Fr. a
= a 31 56 |49 15| 485 | 904° | 149 | Jablonský Joh. ne

Desfonamd stanice v Čechách čimné v zove 1988, — Omhrometrische Stationen Böhmens während des Jahres 1888, | :

Zeměpisná Nadmoř- | Roční množství Ei. A
Jméno stanice Geografische |ská výška| Jahresmenge d. Jméno Name =- Sie
Name der Station | delka šířka ohe úber| sráž. vod.|dnů srážk.

s Er d Nieder- | Nieder- ozorovatele — des Beobachters
Länge | Breite schlags. |schlestage P

. Pašinka 2 || Verwalter
32° 51’ 500 0% || Wenzel Jos. h. sprävce

‚ Paulinenhof 39 96 | Bitterlich Wilh. | Förster
. Pelestrov 93 | Rosslaw Hugo nz
? Bu 3 32 Janaczek Joh. a
33 58) | Freiberg Fr. a
. Peruc 91 5 U Gold Wilh. Schlossbesorger
% zám. správce
.. Petrkov 1 | Netušil W. Ds
» |
. Petrowic (Šelč.) | : Schlossgärtner
Petrovice | Barıln Jos: zám. zahradník
Be, | Zetec Is ade
0 Kubi. | Kane
. Petschau | os ; Förster
Bečov unse SEE lesnik

. Philipsberg

| ; Fórster
R Kalkant J. jun. Be:

. Pičkowic | Pfarrer

Býčkovice Jebautzke W. farář

. Pilgram Professor
Pelhřimov Mollenda K. professor

. Pilsen

Ron Professor
Plzeň Cipera Jos.

-| professor
ah, DE;

B Holeček k

: 8 Kopřiva Jos. a
Bel pami am EB
ik zna am On

: a E a ; Freygang Ad. wi

i Pak Pietschmann Ant. er
on Kia
Ru, be In

el

Daně dil v Čedáh And v moe IR, — Once Sinn Dim wäh ds Jy IR

XXIII

( Jméno stanice | Geografische |-ké skal Jahresmenge d.| Jméno — Name | Stay — Stand
Er os Lines a an Keen „Niler pozorovatele — des Beobachters
SR 81"361|509981 285 | Z | TI | Engel A. G. ee
An Be on srlo 09) a0 | | 18 Tas | Porota
82.2150. A026 | 488° 111 | Kachler Chr. a
54 Rico (ar also an) 20 | dět 08 |Sunineraa | kk Amtsine
Se jm o 6 w0| 7%) 1 | ng
0. otahene far mom) m 8) ram | Premal
ee 31 48 |50 183| 202 | 537° | 139 | Schreier Jos. a
Baur on sla 5| a0 | A) JB stick m | Dr Li. Pohon
eo 32 5150 5| 202 | sfi:| 13s | Welneck K. Dr. ředitel hvězd.
460. Přelouč 33 14150 21 210 — = Beamte der Zuckerfabrik

A = 2 = = úředníci cukrovaru
hy 33 47 |50 14| 308 | 750° | 151 | Vávra Jos. BL
a any 32 30.150 10| 175 | g60°| 112 | Walter K. Den
en 31 0|49 343) 370 | 219° 45 | Hák F. De
464. on 31 40.149 41 474 Br 105 Lang Jos. ee
Eu 2 0 ast 32350 | 2% |, 2) sach E a
men 31 48|50 7) 360 | 500° | 602) Svoboda V. Kun a
en 34 4|49 55) 450 | gie | 154 | Stránský Em. P
ns 33 38 |50 28 | 480 | 68° | 903 | Kubelka Evald Io
“89. Proseč a3 201149 49)| 560 | „40° | 140 | Zaak Er. Dr
40 Dei (sy ss so aa 50 | ihm. | iin
u 82 38 149 45 | 450 | 995° | 17 Werner Ant. en
s a 80 51 |49 32| 412 | "396° | 139 | Mašek En;
eat 31 33150 2| 340 | 583°| 145 | Buck 0. ne
s Ab 81.9 |48 58 | 1167 | 2007: | 170 | Schimann Adolf E

XXIV

méno stanice
Name der Station

aš

va

Dalaněné ste v Čckáh čimé v moe 1898, — Ondrmelske Salma Böhmen während ds Jana 1888. :

476. Rabín

»
477. Radechov

»
478. Radošín

Radschitz
Račetice

Rakonic
Rakovník
Rapic
Rapice
Reichenberg
Liberec
Reichstadt
Zákupy
Reinwiese

479.
480.

481.

482.

483.

484.

»

485. Reitzenhain

»

486. Renč

487. Řendov

488. Rennersdorf

Rezek J. H.
mysli
Richenburg

489.
490.

491. Riesenhain

492. Röhrsdorf

493. Rösselhof

Non Rohozna

495. Rohy (Krašov)
Rokytnic
Rokytnice
Roll-Gross
Ralsko V,
Ronov

496.
497.

498.
Rosenberg
Rožmberk
Rosic
Rosice

499.

500.

ee, Bann | Jméno — Name | Stav — Stand
Lands Da | en Ki „lada pozorovatele — des Beobachters
810 52 |490 | 435 | 576: | © 97 a or en
32 30 |50 32 | 380 | 749. | 209 | Jungnickl A. Dee

31 49 150 20| 240 | 506: | 4155 | Jonák Er

Sl db no 18 260 4553, 103 Rosenkranz

31 24 |50 6| 330 580: 159 | Fahoun Fr. en

31 50 |50 10 | 322 405: 106 | Zima Aug. DE

32 44 |50 46 | 375 | 1048: | 204 | Walter Ad en

32 19 |50 41| 270 | 716° | 149 | Svoboda Fr. a
31 59|50 524 257 | 906° | 150 | Teuscht W. ee

30 54 |50 34 778 a de Womačka Jos. Br

31 5149 35| 445 | 511° | 138 | Gerstenkom A. Da a
32 45 |49 46 | 410 | gie | 145 | Helzel Fr. a

32 550 51 | 350] 994° | 163 | Chládek Da

33 11150 421 894 | jg? | 195 | Svoboda Wilh. De

33 424149 50) 440 | gE4°| 159 | Anderle W. ee

83 24 150 42 | 812 | 1599° | 154 | Vorreith Hugo Tre

32 16 |50 48 | 460 | 945? | je4 | Ducke Heinr, K
31 163/50 30| 400 | 400° | 145 | Krandl Fr, Be
33 29 149 48 | 600 | 933° | 123 | Wagner Ant I

31 15 [49 57 | 310 | 519° | 185 | Růžička Ant

84 8|50 10| 580 | 4976" | 150 | Ezer Joh. O

32 28 |50 403| 340 849° | 181 | Finger Fr. os

33 12 |a9 53.| 200 | naar] ae er
32 2 48 39 | 540 | g93° | 112 | Richter Rd. en
33 37 |49 55 | 265 | 655° | 144 | Šťastný Vinz. o

|
|

i

XXV

000,

Dedaměné sale ní ní |
ass v (zäh Ci v no 1888. — Ombrunetische Stalonen Bühmens während dis Tales I

Jméno i Zeměpisná | Nadmoř- | Roč
| stanice | Geografische © ská výška | množství ZE
e der Station | délka | šířka Hohe ihes Ee d. Jméno — Name s =
2+ TAZ. zy =
== | Länge | Breite m Nie, Ae am n tand
schlags. |schlgstag pozoro ER
501. Rosteř R = schlgstage vatele des Beobachters
Roztěž 3205111490 55 | 3 71
502. R : 3 350 en} 129 RO
\ ae evo sa 168 | Sirovy W. Forstkontr
k 810 | 873° | 188 | Stradal Fx se a
s rádek Červ. E450 3 16 . \ r
= ns 315 nn 562, 157 Sachs Edm sí
505 en DNür 54 48 50, 550 553, 9 |< lesník
. Rothoujezd 674 109 | Swejda M Schlossgá
Ujezd Cerv. 31 30 150 30 5 at. € lossgärtner
506. Rothoujezd 20 | 580: | 139 | Kaltofen Fr Bin u
Újezd Červ. 31 54 149 22| 415 be Se a
Ba aboujsal | > | 659, 149 | Butta G =
508 nn 3250,50, 90,398 | 5 | un ee
. Rothřečic 478. ? N Ra né
Řečice Červená |? 51 |49 31| 460 a 100 ovotny Fr. = k Ók. Adjunkt
509. Roželau ; = = en en hosp. příručí
Rozelov 31 2749 33 ns ar : Orster
510. Rožmitál 625 | 1084. | 177 | Dvořs a
ic 31 32 |49 36 | 525 nn a p
511. Rudolfi 1, 33 865. 136 | nos en prir.
2 mysl. 31 9/50 8 * 45 ok Pe Dt
512. Rudolfsthal © 451 | 55° | 143 | W u
ı 33 20 50 3 143 l erner Jos Förster
513. Rudolisthal Su 1015 & | Lanz
3 32 4750 471 = (rámy Ge. u
am 3 690 | 1118. | 195 | Ringelhein: er
32 13 50 BIS | unse Förster
515. Ruppau 57 | 382 | | 185 | en
Roupov 30 55 |49 32 5 185 enk Jos. Schuldirektor
51 450 3716 122 feditel škol
6. Bauen 5 578, 141 | Lutz K A
ů oupov 0 55 (49 3 © . k. Förster
517. Ruppersdorf ul 651 161 Nepomucký J k we ;
518 amretee 10 o 755, | 182 Ef c. k. . a
i : . k. h. příruč
Salmthal o č 965, 199 | Birke Ant. Fórster
BO dan l a 850 996: a Pet „opal
Žandov 322 4 |50 43 5 < 154 eter W. Förster
520 256 815 150 lesník
. Sandau 685 172 Stolle K Pier
Zandov 32 4|50 43 | 256 ne 5 > Kn
521. Sattel GiB: | 8 | Němec Ant o
5 en 33 59 [50 21 | 720 ee Sen ul
” 72 . 1 k 2 Q íručí
m 31 57 (50 860, | 1807 | Noeben I: Oberförster
523 18 175 464, 142 | x nadlesní
. Schaben 535 5 St 7 A
30 14 |50 +| 18 astny Joh. Gärtner
524. Schatawa en 742 : E | M Z
525. Schát z, 790 né 139 lesník
zenwald 31 101 67 7 146 Amort Ant. Förster
2 249 4| 920 588; 174 lesník
856, | 189 | Schmiedt J. Förster
lesnik

XXVI RS

Distunamd sauce v Čookády čímé wm 188. — Ünlrmehrische Sttimon Diners während dis Jane 188, ;

Jméno stanice | A osel! be Beet Jam | B m |
medea ov | oné pš en | Ne Meder pozorovatele — des Beobachters
2 a 32° 85002541 200 | 591: | 180 | Patzelt Jos. De
B27. Sehlossvald | (31 16 148 9] 850 | ga7°| ırı | Hama A. nn
528. Schlüsselburg |] 97 |49 261| 460 397, | 161 || Horälek J Forstadjunkt

Lnáře = = = ; les. příručí
529. Sehmelztlal | (30 15 (49 55 | 620 | +660; | 150 | Fischer Jos a
530. Schnapautzen |s1 349 37 349 3705 ! 70 || Mareš S Oek. Adjunkt

Snopousov SIE Er ; h. příručí
ae 131 45 (50 47 | 584 | 9305| 161 | Dinhant Fried. n
un, PS O oo Stefan A. Po
533. Schönhom (39 14150 55| 518 | 9501) 175 | Imhof K. u
a BO 0 «soo, | A R
585. Sohwakin I: inv (31 26 (49 51 | 564 | 16° | 161 |- Vaměk Jos. a
986. Schwanberg | 30 56 |49 bal 562 | C | C | Teiner K an
530. a 91 a7 lag 44 795 I 2 | Balling Fr. ns
Pa ia ao ee ml jmen (m
540. Sehweisfiger (31 28 50 41| 500 | 765°! 4 | Neumann Aug. kn
541. a 31 7|50 7 450 a 56 | Köhler Sek,
i Pe 32 16 |50 431) 400 | 6: | 188 s Förster
a 31 45 |50 38 | 490 | 564° | 153 | Risseldos. ne
2 geclte 31 56 49 22 | 510 | 6] "01 | Suchavdek
545. a 30 55,|49 26 | 470 | | 165 Steiner Joh. De
en 32 46 50 19 | 265 | „7703 | 140 Dräbek Ant. Re
ee 32 549 141) 398 | 730° dur Klauda Jos. On
ee 133 28 [50 17 | 272 | 6915 | 195 | Pittermann Jos. | hist p notář
ee j94 8150 5| 468 | 902: | 158 | Němeček I o hosaník
u a 32 52149 34 460 693; 130 Bambas Joh. ee

|

XXVII

Jméno stanice ee ská výška l) Jméno — Name | Star — Stand | — Stand
Nu o a Non er Ale - pozorovatele — des Beobachters
S n 3004871490 291 500 | 630:| 109 | Kreil W. le
902. Sichengiehel | (31 29 (50 43 | 775 | 1059 | 185 | Horák AL E
558. Siehengründen (33 17 |50 45 | 922 | 1904: | 920 | Kratochvil De
554. an 30 154/50 16 690 +750: o Eon A sn
u 33 6149 33| 530 | 948° | 999 | Auerhann J. ne
Den 38 43 |50 24 | 284 | 738° 177 | Valenta Wilh.
an 31 55 |49 53 | 549 | 674° | 149 | Glückselig K. Förster
31 649 31| 512 | 580° | 130 | Wollmamn Fr. a
560. Sklady 31 48 |49 36 | 500 752. 149 | Jiskra Aug. Se

:
P 31 53 |50 13| 246 | 510°| 100 | Lokay W. o o
an 33 34 |50 143 262 | 589°| ge | Rück Hein. Enns
a 34 3150 9| 400 | 993°, 167 | Malý Ant. a
N 33 10 150 153 230 | 649° | 135 | Nyklíček Rob. ER
565. on 31 15.149 34 | 450 | 639° 117 | Mašata I.
ne 33 32 150 18 | 239 | 662, | 148 | Stupl Jos. a
56T. a 31 47149 38 | 491 | 619° | 114 | Písařík Joh. De
568. z 33 33 49 523 350 | 746. 119 | Tomsa Adolf De
an 32 23 49 16 | 403 | gj1"| 162 | Kukla Mat. ui
Sm sie | (a jem) am (3%) 238 | zen | Verse
Sur 32 214148 404 749 | 972° | 147 Roller M. Ze
2 nn 82 26 |50 183. 182 | „50° 165 | Czermak B. Ba
het 32 2148 48| 543 | 245° | 115 | Štufka Adolf rl
le nn 32 9,50 45 | 360 607°, 159 | Schneider J. a
= S 80 58150 28 | 750 | 6 178 | Stein Emil a

Deloměné stake v Čbác mé v at 1898. — Onlunarsche Satin Důlmens wärend des Jahres 1888

XXVIII

KB L ně ge

ND ae Ne

rear

nero stanice en | Amen Name, er DM
de an BR Sn k Kr Nie pozorovatele — Bes POP
20 a 300 46" | 500 28'| 805 100° | 194 | Hawel A. Der
Dr. Slarestadt jaa 49 50 32| 450 | g&8° | 175 | Steinbach W. zn
aa 81 41|50 37 | 402 | "4% 176 | Klinger Ant. a
a one 32 449 51| 210 | 509° | 153 | Paur Jos. ns
250 ae 33 2 |50 45| 910 1352: | 182 | Votoček Hugo et
en 30 54|49 94 950 | 1339° |- 198 | Stipek ie
elle 31 43 |50 17 | 230 504 | 154 | Čížek Fr. a
od m) 31 37/49 30) 550 | 797: | 168 | Vilita M. en
en ee
25 er 32 25 |50 35| 250 | 5:| 171 | Přibík De:

587. 32 14150 23| 290 | g55°| 148 | Marek Fr. De An
A 32 30 |50 24 | 218 | 608° | 149 | Košták Ant. en
ee 33 97 |49 47) 620 | on: | 157 | Stoupa Ant. De
een
ee 31 16 |49 35| 580 | en | ia | Laitl K- N
922. rn 31 3149 6) 860 | 1us6°| 194 | Bělohlávek Th. Den
593. r 82 17 |49 32 | 580 | "300% 193 | Patrik AL
il [32 5148 48| 600 | s03°| 139 | Hájek I. n
oh sn 34 74160 8 | 500 | 9749 | 178 | Bečka ma.

536. Sr! 3149150 4| 380 | -50 110 | Petraš Mor. ne
597. os 33 5|49 40, 393 | 905 | 155 | Seidler Karl ee
ea | 700 | 1983. | 190 | Sluka Fr. a

50. Dur nano no | dě af sm Eee
So any 2330 7 sr Soon ao | Heinrich F. a

XXIX

: 1 Zeměpisná Nadmoř- || Roční množství | ;
Jméno stanice Geografische |ská výška| Jahresmenge d. „jí Mne | Stav — Stand
Name der Station | délka | šířka |Höhe über) sräz. vod.\dnü sräzk.
Länge | Breite an ee pozorovatele — des Beobachters
au, 820 207 |490 251 423 | 799° | 184 | Hromádko Fr. Be
| 602. Tachlowic 429; 91 | : k. k. Verwalter
Tachlovice sl 55 50 1 347 567, 105 | Molitor c. k. správce
603. Tannenberg 956, 191 Forstwart
: 32 14 |50 511 658 1160, 219 | Kleinwächter J. lesní dozorce
m en be BL (32 13 |50 48 | 570 | 1098° | 206 | Erben H. De
605. Taus 5 420 129 | Professor
Domažlice 30 36 |49 27 | 428 682, 161 | Weber Jos. professor
. Taužetí 5 ; ;
606, Tauben aj ao 50 am) 30 | gie) 30 | minor a | ru
7. Tellni Orster
OT Teinice 31 38 (50 44 | 450 | -760,| 205 | Hornis 1. Jose
608. Tepl ; 372 145 k Stiftskapitular
= ton 30 32 |49 59 | 658 | g33.| 151 | Oswald Alois lo kapiul
. Thiergarten > 480, 99 | erförster
Obora mysl. 81 39 |50 10 | 405 610, | 143 | Vandas Thom. nadlesni
' 610. Th St. au 0 an
Sv. Tomáš. 51 46 |as 39| 990 | _ | — | Lenz Jos. a
| 611. Tomic 478, 107 | x E Förster
Tomice ı32 50449 39 | 445 | 783, | 199 | Šeplavý Al. lesník
612. Tomkovk | 4 örster .
613. Trekadorf = 435, 149 IR Förster
Trčkov (34 5750 19 150 OZS 150 Friedrich Fr. lesnik
614. Třebok a Se 5 nd:
2 ou ©2202 šesný R ae
615. Trebotov | 519, 109 : Förster
s 31 53 |49 584. 380 585, 126 de Pauli lesník
616. Trubijov PS 5104 161 e Förster
: 33 47 (50 26 | 390 | 904, | 166 | Vlček K. en
617. Türmitz 5 9 ‚särtner
Trmice ee | 467 : 105 | Josst na
| 618, Tupadl | 5 641; 125 ártner
Tupadly 33 4|49 52| 270 764, 148 Klapka Ant. ende
619. Turnau 531, 157 k : Quardian, b. Notär
Turnov 32 49 |50 35 | 263 | 939. | 186 | Pelikovský P. kvardian, b. notář
1 620. Tynist | 570; 118 Förster
Týniště (83 45 |50 9|| 253 | 735, | 131 | Masner Jos. lesník
1 621. Uhersko * 603, 93 a Fórster
= 33..302,50295021 2250 750, 91 | Lindner J. lesník
622. Ujezd b. Blatná 511; 121 i Förster
u Blatné| 91 95 | 27 444 144, 105 | Podzemský K. lesník
623. Unhošť 421, 173 3 k. k. Ök. Adjunkt
> 91 48 |50 5 389 582, 109 | Mulač Karl c. k. h. příručí
1624. Wacikov - * 600 155 Forstadjunkt |
: 31 31/49 32| 583 707,| 193 | Gut lesní příručí
625. Wächterhaus 681, 184 Heger
: 30 183 50 19 | 642 | 1029, | 228 | Hótřer Joh. hajný

XXX

Deštoměné stanice v Čechách činné v roce 1888, — Ombrometrische Sal Bülmens während des Jahres N =

Gene wonnen | Cr, ng Meint] Amno — Name | Star — Bin
Name der Stan es el en Sr Mid pozorovatele — des Deo ECN
PS, WEN) 310 28° 4903717) 650 | 1198 | 177 | Lipansky A. De
P onak: 299850, 25], 310 1 2 s (nriede (B. S
oa Zn 88 38 |49 49 | 500 | „97°| 143 | Fischer A. Dt
629. a 30 42 |50 29 | 780 | 9497| 201 | Lorenz W. pak
Eu 32 54150 52 | 505 | 1970°| 196 | Kina K. Be
651. Weisewasser 39 28 (50 30.| 304 || 509° | ni | Peřina Adalb. en
ABA. Peplice Mom 33 50 (50 86 | 468 | gr | 186 Mbenhöch Alfred | práve sl
633. I 82 848 50| 549 | g63° | ia7 | Vavrem B. n
N a 31 3149 16 | 615 | 785° | 143 | Schreiber Luise m
635. a 32 050 17) 175 | 549° | 118 | Melzer Jos. an
930 P 80 18 |49 323] 790 | o5g'| 152 | Ruf Mr. De
657, Werscheditz | (30 50150 81 575 | 588° | 109 | Eekert-Hetzel® | ce
638, n 33 15 |49 51 | 315 | 804° | 166 | Končický Jos. se
wen 32 42 |49 50| 450 | 906:| 118 | Raych K. I De
en 31 19 |50 233, 240 | 379°, 113 | Hoch Mr. er
en 30 331/49 42 | 440 | "32% | 10 | svoboda Fr. Br
se im ala] am] ii] Box em,
os. Winsen (sa alan an 200 | | Zi am | Oimhen
en 31 10|49 37 492 | 596° | 107 | Opolecký K. note
a ae 38 1|50 49 | 970 | 1366° | 197 | Jäckel W a
= Winterberg |s1 2149 sl zıe |. 100° | 10 | Němeček R. Se
60. We zo malao 10 | am | | Ian |.
nn 32 26 |49 0| 438 | 35°| 151 | Karták En
N 30 47149 34| 450 | „94° | 154 | Janka Wilh. u
0 en 32 33 |49 43 | 364 | 999° | 189 | Gabriel W.

| Dnsiomimt sli v Üechäch Bine v race 1888. — Omhrometnsche Stationen Bühmens während des Janus 1998

ET BE an o n en

XXXI

Jméno stanice rennen: dá výška A n Nume Stay. a
Pe ohon naša né den Nr „Nieder pozorovatele — des Beobachters
i"
a 32 750 334] 300 | -590° | 140 | Marterer 9. en
653. Nas 32 43 |50 263) 230 | 766° | 197 | Hoke a. Br
= pad 30 193,50 29 | 850 | 1080° | 130 | A- v. Uiblagger ne
o en 32 19 |50 30| 363 | 77°) 150 | Šťovík K. p
a Bt 1350 7| 390 | 5% | 149 | Hem Mor. o
Et Da 32 413150 31 | 82 | 709°| 150 Porsch Jos. en
658. ro 31 50149 31 | 468 | 760° 116 | Kubis Ant nn
659. I 30 56.150 112) 550 | 577° | 130 | Mendl Jos.

ST I 88 363149 42 | 650 | 194° | 159 | Daněk Ant. De
a 33 52 |50 383) 575 | 30: | 142 | Žák M. a
u 32 30 |49 50| 455 | gpš'| 159 | Chroust J. Denen

663. u 33 42 |so.10| 236 | 7° | 14 Souček Z
a 31 48 |49 28 | 450 | 74s"| 161 | Urban Jos. en

“a2 ans 352250 265 476 i | Haaser Herm. a
mu 31 1)49 39| 450 | -g90:| 195 | Tast Ant, De

as nn 33 30 150 9| 250 | ge: | 187 | Sa 4 De

= De Chrästi3g 31 |49 55 | 280 659° | 128 | Wagner Šlechtislav

nn A 83.32 149 29 | 475 | 669° | 160 | Prexl Dom. ka

BL a 33 142149 543) 527 | 0597| 199 | Manlik A. Re
a | | 13 | Men KU NDR Wine
un, 33 31 50 17| 250 | z08°| 155 | Wolschan Quido | k De
a pa ra | a en a
P en 32 184149 19 | 480 | 96" | 497 | Křepinský H. ne

XXXII

Desiondmd stanice v Čechách čimé v moe 1888. — Onhrometrische Salome Bas während des Jahres 1

*) Hvězdičkou * opatřené udání bylo stran jednoho měsíce doplněno z okolí nejbližšího; kde však scházely výsledky více než

: Zeměpisná Nadmor- | Roční množství | Jméno — Name | L Stand |
Jméno stanice Geografische |ská výška| Jahresmenge d.
nme. der ervna a na en Ki Nieder pozorovatele — des Beobachters
Sc a 310 56'|509 14| 208 |. 415° | 155 | Čejka Ferd. a
677. Mor b. Bath, Jam. I39 56 |49 a9 | 470 | 611, | 149 | Jandik Z.
a wald 81 27 |50 44| 823 | %%| UB | Tandler A, eské
nm 32 1/49 8| 420 | <9067| 110 | Schubert a
one 31 45 |50 17 | 216 | 589° | 173 | Kozel Rudolf ed
cken 32 18 [50 47| 360 | 759° | 168 | Ducke H. a
682. Zwoletowes | (31 51.50 14| 228 | z09°| 101 | Šp K. ne
683. Zwoleiowes 31 51150 14 | 228 | yon: | 99 | Baier Joh. Er E
Se a 33 2149 58| 270 | g54°| 156 | Horák Ferd. a
>. A po Rokye.|zı 17/49 44 435 | 49: | 163 | Hořice Ford.
A sı 22|49 5| 730 | 806° | 672] Knorre Er. ON
et Ai I: Ei 33 29 |49 42| 550 | ggg: | 157 | Pacholik Is. a
> a 31 46 150 16) 256 | 547° 149 | Grund Gust. De
one 32 44 |49 48 | 430 | 065: | 140 | Nötzl Aug. er
ae 31 54150 27| 154 | Ge | 134 | Zeman J. en
en n 31 40|50 6| 398 | 635:| 181 | Valta J. n
m 81 10|49 29 | 480 | 481° 119 | Ku V. Re
698. Životie > 31 21 |49 28)| 618 | 696° | 151 | Skála Er.

jednoho měsíce, vynecháno vše. Znamení ! udává, že počet dnů se srážkami zůstal daleko pod číslem průměrním.

Mit einem Sternchen * versehene Angaben sind bezüglich eines Monates aus der nächsten Umgebung ergänzt worden; wo
jedoch die Resultate von mehr als einem Monate fehlten, da wurde Alles weggelassen. Das Ausrufungszeichen ! gibt an, dass

die Zahl der Niederschlagstage tief unter dem Normale geblieben ist.

= EZZ

(s00g0s11) | ar = ——
mompng | £ PL ta s | ar, : SE —
s10rT0n s Mor bb K dada ee ent =
ší — co 9)
NE 4 «| o
(god A MOTMDIT | ml
Teda no 5 | | | l | 19 Deere | | | | A, ; . taten SWR IS: ď eh
uoonmodunorg ren S | al AT land © = | eo 99 koa kán, =
GI = TAONSOIT en
mag | BTS I II leiten: re je BE
a ar- O OV | P | En a RER dě N vl en | > - G
neune + ll (© | OV = (11) +- =
| a | ee
... = = nn ZUBI 5
a o sss ee ze. ela
ne10g op = m ve EN a 6% |. ji BS S o wm GR Seas) S =
S RS se your © | © K
aD BEE S u = {ef [a x
© © P om ee a jse eo
= 5 a© Ser o | ; ie . a PER GOO = ETA AN 1ER s
— :8 51804 = © bo kos- sice «d< SH Gan) = ři
= AN = bo- a a ‚puskpmag | © O S
= 5 (aygseg) s | BT i ; sense I "pe stapmeag Er
A me DoS E : HOoO 37 | = — ze LL Fr
= S na os s s 8 |
Es = Tera = a © A | 8 a SLA | a ooraoysnorog | © | ©
TER — = ben! P 2 T =
al ds. 37 ne = === eh OIMOYSNOTO
R m 4 sss es Z o o |
m a neasıg N I Seel] ale nz > (rarasınzd) Ná
>© © 2 8 HH mm | S S uje "© =
= = oo 4 A | | | | = Er o 5, 2% 3 E EEE EN EK OOA A = nL če E SR
A © = N » = — 5
en een...
: ae N = 5 Ye) Am, Aa | co
z K asbleke De = m arg: & Boni Jo =
S 8 120 PPS le ... WERDET TE | RS SM
© © ono POE o rk ll er S nl (mem) a
5 č Vč med © So co Mo ola. S "M ‘U 08T S a
= © (exmy) na O === = č S M, P ® | $
i ra A0S9U9T = | | | | | | s „2 m 3 | | | 2 ší 256 č E E =
3 ne negosou9g ak | © | le | | RS SV S os | (samoa s ®
a = - ECA n na "00
5 = (org) PPT TAORMINA at: BEE AS Een MOTO | ”" =
= © preanomg | 8 ed S ODD OTA - < Nr: 9)
= A OpfeAuaıeg = a 4909 | | | | | | sn S RR | eo (Cz) a ©
s = : 10 20 -| o oc S č = P © 2 3
nn vor
< = „ru EX | | ] | | | | Re | | ae | | | | an RE on se: E 5 1 IT gt
Ppod1ossn m 10 Oo TÍ SA o © = r- = 3 saouo) S)
5 Y DE RN = ao || oa s gamona E:
19011) OTT DREH KATKA V = A IMO
Bien edno | E ae Bit i PET, : Kant 3 =
= uopredny | © P a = eo elle s = a s | ee a P a A | 0 tony = (2
E PEHA Re > ouy | co |o „E
en ER Ba | A 3 .. ET ER o = imafisuoury co = Es
Haus | 55 S © * ee 0 * 0000000077005 - ee] | RERERE BE
non © | ei = co" | o a == (©) o | | | č | S at © m X DE Ber > -$ va o | i om) > a
že (isst) n BR | el © STE
: oonrauuen A | | | | | ine En EN B o ap dě ENA >L z | REP o $
zumogy | * ooH Peer ee ee as 5
= <<< a £ É : I NA co #8
an el SEEN OD M os1íco) bay Si © oo a: EEE SZ — EHER Op, a OSI
k FI CO Bozen RD = _ i
ISs9u uag | mr ori r ra A1 AV 000 401,06 93 6 Mm S18 en Jeuoy E = “=
os |= o 918 se| ©
2M IS9W (S23 E88

S > » ©
A = va k)
V

”
RICH
(spy)

(ausorg)
vysnago A
vysnadoď a! Es
—_— “ in
I (aossnug) u m © | © | | | | o | ný o a ©
; AONLIAO ala! a Oo 1 x
| te FROH Bee he
Hao A Rlessí la
f: SSS- || ... 1060 PBA ooo ,
zb k (0:40) ME eo Nee B S tai 0“ | o
De & zT a | | | "o'n v SA oyda sc - — el
: ss 140 | Be res 5 R olea © er)
F Be co ke . o = unse o
E- = K109 (eng) = R o | | | | a | en u ar my 805 p R
X č nern E | Fl "o ae [ae) II En ej sa = d |
i © 5 auospnad Se lee en
Us 923 = P P POOR SEDL Ke © some | © | ©
o £ Cops) PS Say a A | noze) o |<
17 — = 980 g s Ů o £ EO Aa :
28 no lo BEE OA asy k
a S „8 = | | Eu 2 a © © | a | (ugs Kane
kb = So a |= "A ooma0g
ke = = S = | | | "on 370000699 = 90119) c
2335| «m en NO Eu:
DR 8 los} 93IA0UI9,) | | l z = > = ae Se «+ 4 i 2
7 =“ E O1Mom9,) 8 | | | | Ne es o Be en ec A z bs (Ksxoyosozo F
% © = - +s! ||| no o |a 90119)8n1 2) S | o
JR = = (em) FREE = PT | | | | | weh otnojsn | % -
£ ur 480) tm ao) + | Saloon ee : 1T9
x 8 = | 4 vue) a ze ee S
P = OD P = % © | S EST IR FR 2 = a = 25 a (eyduryog)
2 = sní n sss ní ee: = emag | o | &
= = 099104) SER [©] S o A es" | ee = eng =
N nn} 40yl99 A. A * . ... O aA SMOE: ener kt o
B. >) "oxlof) Ao O | | nero Se ... Nr AM AU = st a (o
: & — M © S 1 A © | | Par * © en © Ayo 80170) a
Bee (wuıpn 2 eo So ae a amd | ©
3 „= Avro 2) A | | | © = ER = M 91091019 p) ©
| s © ln) BRE de z ee x
; = E 1579 Sos | coke: Su an (roayasp)
N ec || © | = Homo o
5 a (pauyuaeg) 2 | | | I] | leo a 2 Er
> wppnayg a = E } S | cs c 1 x: 119 =
= 5 PO = | | | Sa 1n S | se „| | S SON (pung)
> > = (49929) = = © S | | | | | Wu o vH 124 Pb]
= = K ano 3 | “ : oo „ok En 3 200: zoe 124 — &
are anquegsrugg) US Bb i < ER S-+© selo
Ze SA S SA (10711071)
OD 2 TEN Br San, peagggsug | S
a = R Gay) —— hm | | | | S * = peagg9s ps
E en ll 3 ee ng | —
Be o =
= HSTO ke er en, É = S og | | Tele
=) un a | 2 0 O 9,9) m 901400 S a
= on 2 eh o s D ann a |©
a ; i > : PADNE
| lisa 1281 828g =
me) > ča | " a * A + (©) 2 == (3910730)
(e<apug) = © S | | | EO OOP Nez ang = G5
9909 go i = S Sn so Ed tar ong x =
1921049 Am | | | | v © o" N S a & > | =
= SO x G5 olea © 5 © c (gay)
: (Suzojaz) 2 SKORO | | “ a: 5 = poA V190 =
: euong | s | FE He o Sa Bun ae | Bom
s preArTong | | | | o’nr : A ex 710 e P sy a 2 A:
= ©. © = | See m © ol o (asuyoo
be es fr) G čo) z)
Base | == = Ser | o. Se ug | | o
o lan) * *
JISOUU us AH 10 ODb-MWOoOO = © am © ký = | ae = >; =! =
= m = © <H 10 han [o heslo) a co (8xz91901T)
E rl ras co Dr 00 £ o
EE S Se = R: wegsug | =
SO 9 5 sh
S- Bsssl jeuow ša
PEN a 9 W 85 s8
Se IıseN Za=s&
BA | E%

2

Prof. Dr, F. J. Studnička.

op)

(41s)
SAH | A ©
dTA@IH A | | | | | | | | So ] | | | | |
N | | | | os SG k- ee, =
ml alsesallse| „|<
Saaqyosar eo oo | | Í = en z x = A090f o 63)
'H oc) © S ele S | | | | | S | an oo nerosyog |"
O O r © © ©- aslo"
or ER | | 2 eg en NOOOAaAAaOO o = | ee A a
- [m w . Li
jE m - S 2 P a 2 eo. |
OD o +" = SD * |
ham op ä | | | | | a 2 ©ıo Isorı s S s © Googos) k :
" a
m u: Pest rs r : B m:
E en - = ll s s
oD = zrognojre an : Ste DE ROTOR) | Es %
= 319 u EI | | | Bea & N) = aeg | © o
= = guoj1eH - a = eo | S = | | | JOsnEyosI[29 Er) {or} 2
a © a wm k oděv] E
8 s am | ES = walls A em | al =
— G I a9 | | | | or © s a o Ne) = uosap | 10 es
Ž = geH — © be A Se | | | | | | re : dussvy) r- &
a EL) een
al om | 8 : S ss. ans
2 gm | | | | | a* or) | Ázngug eo
ZISNBIL s n =
= 8 = PE T ; senggnag | = | ©
; < a, r ne
a r ana g | | | | | z A San | = or S = © prani ik
er “Ir | wi * ©
S 8 noprmyjny T Fe he P P bl = | Šmamar | a
> |
a A
= = en =] | | 3 © Sm | | | G 5 en)
8 = Sroqsyon A Ek ke lee] "“ | Boye ie S o
Bars A ose & | eyoquopnend Sur
=- = (teyosuyy) 5 R = P a tro + BSE BEE
S 3 AN Sm E wm | E
i A GI ! ©
= = Teygegotaparag -i o | o o = VÁ I = a
= © Gensıgoq) o A (=: = Ss erlernte tat Z - :
= = AOUNICH PK | | | | Sr © = © © a čj | u | en a
A © w = = | 9
= oa sol | ee
Roli (Gox107r) en a ro a” |,
o. © 10 a O mac (10m
Z | ME sllsllizssiisu Se | me |= S
I oa ble s (L omg | |
ze a « ae *
= en E © „loSoadldl| | 3 (zenuaropa) ©
=) Sroguosi Eh) | otra * m |= oo8g0a | ©
© quasıy Obr v | en = | | | | OLgosgoq a o>
(1911mmss101) m | | | | | | a 6 | OLNOLNO S PS
sum | E | | aa - Ba S [co (czgsrexr) 7
nn | 1 a, ad
(ep1e7z) r | S Ka 5: | Be 29 KR
aodnor | El I | | _ = 4 A -ooo | © „ @uoera) Be
neddng 5 s 3 => | word & s | A\rga |© | a
a Ne a [o le») | a * BBOLI-1BLIO A|
Bejspeuoy el ee ee | PORNO
9 hm! = —= O O me me m © m - (
99189 uag SETS SEELE oo u
SEE R SR NE = umgoa | © | =
ZURISSESRSSHl:E8 =
© m|B 8 |= © jeuoy Ss =?
-= 218 s E k
en SM 4 9 N o el ©
Om DE M

a. | % 2 i " : | | SS : ke . was : (
Pri | - © . 6 T 4
Re: B- ao s ES ei © © | 0150 ©
sr OLAIYSOFT
"IN anzalo elle] 2 < S oj 4 a l Pt P ir CAV 2a CID) | =
nejzungsunp - nr oOdBOCO | © A ©HoH | ©
& 2 : K ně n RE 19) BHTOH
Aooazir BR ee bed U lee se ie le (zog) | +
Ss orqzip ee © soAogajoH | &2
a | DER vk ae 8900010
= a sb | | | | | MOC + ae | | | | | An, | Re Be EN AD = (ge9juoqng) “
i = up |" sm Slo ď4o FA- +4so | 3 aoıpzof | ©
E me. 5 : i a, 5 o1T010H
= +% = N ze | | | | | | Sg Se | Aare | + | | | ee | A | ENTE EN un A Oz sí = (souyng) =
o = Kae Z © 3+ o S |- I maow- eo | S m BireaBon ©
ů = + (0x90) i A r ERTL, * ... ===
© ® 9 o m* wm + ae ” * . E „ * * S
s 8 Teuntostr PE o el el Pe Po oa |z ska sound | A
©: [PNI co I || au
3 ZE um) JauunjyoypoH
o == A m sl oa ll o ou) | a
A A2 A jeqguoyand Pysebico: © Zac | lo=4celá 32 -| z ojsmH | ©
7 © 2 T 1910819180110 F
= = 55 ee A | = | on "wm w a De . cca
= u 1 - a 4
u a 5 EN | 8 © SSS SSS UV PP P Ss elle anon | če
Ň E ee = ee =
W s er ie a
3 Ss -+ Gyanı) u... FREE
UpIO an = in C) o! „ * BJ * ( op
EE ol S ersuuniu | =?
: = eysegeawg | 7
; S A Sirene P = SS As "aan | ae PE oh ak (aodurano) H
7 B OIMOPZUIOJ aa HMoo — A | | ma | = | -| S uogorueH ©
=: 5 5 uoyoımeH | =
E s elle E om | ©
= RZ Janzueyopt Z sS|a-|I+sols| mu | 5
> = : nn R or)
. + * *
LD Igejmo1A | 8 SY S ae ae ä a” © "ton" o (dasyon) in
= = | © aqjouegopf A Pe Pl lsle = a ol ao SS = HopyaH =
= z 2 ne47019
E preauo07 5 bd s ks El a 1 un | ee ee Gem) =
= PIEAT00H S 18 © S|l-33 Sc | 4 mona 3 5 : aoggaıa | A
m : m:
o = © © © ee (OBTAX
ě osu et l ho o peti 0X | G
? JH m noze |
H "1938031 a © | Eu Bin | vater No ie | co | | | | N N So, 3 “ (320014) =
? "193803 ouAg[H = =O ooo PP To 5 S os S 2 unaguoyeag S
: = — - = : unaduoyel
Ďejszeuoj Bea O S EE er
Z P ee

F. J. Studnička.

Prof. Dr.

| Dešťoměrná, zpráva za měsíc leden 1888.
en Bericht für den Monat Jänner 1888.

(8Yzyy901A4)
"10 noaunıyy
"qaeyy °q uny

mm

RR
=

(uugmnoNn)

snyuny

suyny ||

(101011)
AOjwnIy
neunayl

(19pıag)
oyanqznaay
oyongzna1y

mm

(Gisnnyog)
Toodo A
o2dor

Gparuyog)
YAOUOIM
neo]

mm

N l s | |

(aoyosq)
"A eurAogng

uoy9oqureIM

S00...

kokos i
SNS SS lama <
hm

(6x17)
Koqy
194

(3921104)
MD
uo

t> a o Dc] a

— rr o

(Bug)

"duny n 1812
"dny "9 98103

(aidnyos)
AOMoyoy
MOjJNOTO

(39 19sn0183S)
JAeMZULM

JABMBSLUOM

—
a
RE Or]

ne
* * = > —

(aodsaN)
KaoyeıM
nee]

(eusungos)
IAS N UIOIS[LeM
"TAG 'q UI94SJIBY.

*
all

Bee

(aopreuyog)
uepey
uopeey

(em)
SOTAOURL
JLOpsugop

(sqneg)

dan ur "AG

jg unegof

SEEN 9 or 2
o 116 ler

m

hm

ok
a a o +

an Does

(ma)
so
umsof

(unoxoA)
ode
ode

| wa

une]

(10x98)
auap
POTU

(odwog)
"© 99rmmey

g-zpumey

(our)
"A U juvy
TAPR PROMO

(00)
1110 TuoJof
1910-99

(1940x)
vuosef
gUOBRBL

yaanug)
a2aquorTey]
Sıoquoyjeyl

(moydanuyos)
PINE 9A0N
yaequoyey

1onenoduurT)

ore
OH

(Lund)
Aouogqunpf
MOU9dNTT

25

17
Prof. Dr. F. J. Studnička.

(194011)
O SIPLIH
JTOSIPRITT

(guogerg)
49T A2PYıH
JBC A9PYıH

Bejsyeuoy

yeuoy
9ısay

"99189 uag

6

Dešťoměrná zpráva za měsíc leden 1888.
Ombrometrischer Bericht für den Monat Jänner 1888.

.
(ux9) . SE k * 2 3 (por)
ot o oa ee oe names re
uropnep[oM. "L PriongerT
(10110811) * ” * * we ” * * ” * (£ )
leder ee ee ap | | ©
UIN = opr |"
(Asasuogot) on “ KUN on (sArdeng) EHE
Eee III Te I IN | © |riprann | |
SOU, "O-preAuonparT
a Ve er re PESESNS PM
(TIL) č DE od Le EEE ER | ( p
A T a sol honor © ona Sol onen
310GSTOYOIA ILMOLDOGIT
(10M) ” ee * re * * nr Er * * * * M (
Kam ea o ol | ba ooo bem | || orgonu | er
"r 980U0poW ej a2 gro | ©
(uuemeuvyr) AL * o
Sl o 1 U m so | a |
2180d0"T 5 Jropuognerg
(uo) a. ” “ * =, * ©
M Le oo L U U i xs Sac na | 2
SIT O FOpuosuer]
(Zuedg) * ser‘ + * * (81381) =
Zo | OS | oo es ee || C I)
nenojmoT | ® Zn ar ee KOA a |
| =
(sd) = = * + R RT ae T | (ne19)
ban | Ah dl ake ses Ee 2 s a ooraeIsopNYY | —&
orlage] | * a = le Flle area | © | 7
TE |
(ronualex) == * * * ... | (1934) o
Bug | l l l lom oso- o SOV S O COA lee
mosámonoT | © ak PLL lol l Aare Sega | © |
(zıny) nr 3 * ” (£ ) SEN
era ol ee See ao | 3 | ©
une seuny
(1091016) E |
zn | AN | es eb 53s Pro | <a
uo9ne] a Isle See en =
(aasyızy) * je 3 * +% + * * | (exjedog) UT
2 MS © A co © a © -| o o m a [22 m m 1 ci 02 I =
ae les Jagg see acer | a Se
(aefemyong) * z P L. Pr = N k Jena o dl Bez 6 * (omg) ba
u4jspue Be | En N © a © + = © ol. E
S [ALL liess ses li sysuvsutadgd ej SMS =
(uuomgon) ; =; [ Gere | o-
oo P o P ] 5 s = | o | o Topsou| s |=
aE : OA Kar EZ
oa n — > — |
SN | Tanner oo S 35 3AaARAA8AAA8S E S, Floh Es čs
9189 a Bd | sč 989W 332 Eč8

F. J. Studnička.

Prof, Dr.

>
(1) . j * N A ” +58 be a C0 TOMOCK A (Cx1mx0A)
| east li ls44ll-A3sss|s| = |rumm | =
OIMOMIT 2 oroganmodoy| St

(84 0om109)

E ooo S S ŠÍ
(840g) £ 2 N r
oorgnpreď | $— PETE s Fee Hl aa se | © m om | |- .
orgnp1eT S UOZIOTUNNT 8
* 9 se = +.. (x ) wm E
Moug PM So r oa ale nom saské
oD M0984 = 19IO-NEIOM m
90 = O RE R P OLO B a ee ; i
oD (10994105) s | | | | | | | | | Fe OE ER RETTEN | o (eds) 5 =
= ons A S o a oc Suse DD a7J®2 S se umow |o | A A
55 ojjny1988(0 hm. © UJIPOK G s
OD © (ce) * a ss = * PO ena ka x En (10310gsowmry) 2
en = Jrops19dr0 E P c o ©- -| = ke | ao- -a s. SK ©- o = DORO POBYT St ©
= ES J1opsT9dT10 = : = OIMO(OPLIM | =
x (10114) s ONE * % Pu 0% . Z Fan ER 2,8 ES (1901)
= -_ o80rANOT 810 S | © | Se > aososo | | | olwa Ss ST LS Sa a S Et ODIAOBOI | 5 | ©
= = EREITLENN A a T A =] © OIMOTOSOITIA
-= © Q ...... 5
(ousp) 2 re Er EAP ALT ER (519810381) =
s 5 zas o RLC | aaa c oo (| E ea ac sm | sogen | S |
2 = pAn9N = Ze! en) Zi NBYOSOTITAT
>D SEN
©
(úy41819) (8so1g) S
z RE r P P ern ENÉ:
Ss = eno i
N = ! N VET n
oh) = an, Eu: ae 5
S + m el | o | 1 o 533 3Saos|2 | om
3 S Pest | P 0 o dn ken +Hoeoa noo 8 |" | osm
m -m = ===
©, = CEE) * a . * a PŘ TE AKON SE ( sure) a
N RS InAq XA0N a | BR | | = a | 5 | | | | | | | | | | | a = a 5" a S = S a SY PON = o
= Toga 'g300n0N negosch]
= E (EEN P B A n | SLL=
© (ose) » . NE (dog)
Eee essen Kon | S ©
= 2 [osnegnon m © | uopsIsgoscenN]
S + ž = Bee OE ONDA A = Sr je ee
> = ( o A E ... OOA OV EO 5 & (50 10310 )
> p 149105) 7) Fr) + * mw I Aaa nn0ž o © o 4 48,
3 © | wug vopem | A | s | | u ss | 2080 | o | x
: s = sneynoN ze N! Dass © u m CRA SS Se = propuarosTej a | e5
© c n o en
3 = (e7do4g) + Sk = * . * o DD (300871)
E anmoden | l o ah eek oe! er od Po 3 oc I |ıo eiapuaN | cu ©
= S anwodaN a | m yÁipuegr | a A
| wen | all) ; De s oprotovní | © | S
A uno A o | m m o 10
Dmzai | 3 PEB | lebe aE
(084) Fuer ER » 5 (erg) | S"
N Re +4 |oSas ||% | o Pa
£ i > & == = : FE ==
deyseuoy | Hammer mag yamtmsngaggänänanaaeen EE) bisan Fils
92IS9U US oa 58h 180W 35 58

Prof. Dr. F. J. Studničkn

(ou) a ana ohe, ala Aa a, NEN (wtopnoyı)
V100 | d l ooo) | (Ia oa n, nt s o © | o S 9910tpo
Zroquoyproy m O1xHOMPOK
(unoynyg) * = j (apdoy) |
JIAOXLY Mě SN s | | 3s || OaNAaO U)BUDOO|K
ZJIMOHVY Ufaramenägjg
(10ku) : j en)
mos am slo Blase O0IA00KK
k UrosTO VY DIMOFOIT
© REN. ž i ee =
(ums) . nie: Syn oe 2 . Et)
00 ups | ol s a | (l [l eo | nom | Aodıpıg
: = Sursmng = Ur Sıogsddrtgg
> 5 Con) LE ce p sk: pl c 2 En En , (m119503r)
oo A FOL TOALIM | |+o | P o =- O ao o A0180|0T
PE = zy1[Sınd 1 M01989[94
se i (1007) OSY E N ar ; ee (auopvg)
MD 29801 S a S |< Z o Sn OSS | "80T N eyoswd
= = 298014 "BOT" PXOSET
m
© (Suwrg) . ._ + (Ksuorge |)
k: S m mezd „X alas | P Kyosea
[2 102) meIgHA VOSK
1% = 6 2 by EINE 23 FŘ MT) m
32% (exgrupngs) x z = a i (aouzyya)
BR = vyeď rel ee elle s 980
= G u JRT Jd9ss0
A N = Lob = iz z A Ber.
4 & (qoay) * Ne EEE LEN (ug)
c Be 35 9018900 se A AS HS zauy u 980
nr A = o1OS900 "z9u 080
i == (usmr) Be REES Be (epoysa)
SR O0IA0XROJT Sa- BR obe: i 40 U9409
= DLMONYISOIT nem?
G = O (199010) Ea De BO (ggouay)
> es Ast sb PE be Pí | 840
; == ssu[d T080
x: = | č > = er) = Sk 2 se
> > JOUUOLT, * . 5 % = » * : ” (uugrupe 4)
OD © JSI | Jos P o SosSo 901pz0
S 58 NOST o1pz9N
© —— m LL m — u PL TG — — — =
ml (saodıy) o N nee ER (tz)
= n0z|ď a VE E es Me Deajr A0
ři =! uosIld zeeg "G SsopNosnaN
k S + - ZE ZE r
2 Bpuorfom) | SR SER č SEE RE ER HE (vugıunoN)
4; AVT OT ER Sn | el] „sesHmanm | -o omnynek
5 meTo|IT = aymynon
: (103un) r: o dů 3 = A er: = * = (03780)
| Aopogr Bet Per Pape ujosnonoje
> neyospg RE ujosneynoN
jE fejsjeuoy HanmntwormwaoHam S ooo are l len bal Ca jeu ou
; aa 3
k 99189 Val = rr ra A Ga AN A GI G A A © m 5 0189 a
k oo O K ra Zn an EEE EEE EEE gone EEE

Dešťoměrná zpráva Za měsíc leden 1888.
Ombrometrischer Bericht für den Monat Jänner 1888.

| a
a) a o z O ra PRA ©. C M | eo 8 63 (100011) zák x
8 = ; Ho A PM 2
on sS|| bd = s = eo | | | Ps SS .c aa Z | ann Se
) * RE LEE 08 BE SS EL a (saqeom) ©
Mason ale relele] o i k | do k oo A <oo So S aogoppeg | © |
PIeAssoryog s - z 19yes
zouy) "ao RR "o OSC =. >) = co
3 | + | aopue
a I I EIS sel esse I El | | « aaa |= DZ a
ill S o
r
epueg | * ee = = > | = | E seegropny |
+
(zaurj) ře * * 4 (eng) =
| o os | Ul l ls. s sss o |-| s
neddny | * =- pzöfnomotl
(tuorg) = Be Bo did olda aka o te veda ac| 2808 Gen
„mam | slol | ||| Sende sl. i | S | em Keoceao| = | 5 'AT9G) pzeln o
sınquny a = 5 o © er pzolnor104 Eu SER
(smer) : + * o. m 5 * AORE 3 P 0 ae M (T3ro110A) o
pom | ASM SS 3335515 Se urequosomg | 3 | ©
1eT8JTOPNT 5 er En urequosorg
(sgo8S) * * E: di ORAVA LSL (epogoAg) | ©
age | so | ll losos lol I I I I |hl-3soowaaco || | + | swe || a
sneyuoyyoy | al ‘48107 H9ZOT
(Kusugg) SE v Be z. a LEER o 5 ((Pyosnop) ©
90180 A = osorAuroy || NM | =
M S Bas k o U o = s po U
(104911) * 4 ZSV lé * r = (em) +
TOM | PERU U l m zoo | U oo o |= sordey | = | ©
Sroquasoy = ode
(eAyadz -dsojr) * * « » * (10u104) E
AOUO A Aa £ © a m a + © = al S —H en
| ee wa ||
(1024) . Ď * * > = . . +- (extequyt) co
aoruyk fh) A c wm + = o wo [=] + oo wo "3 [3 60) CI Ágn101 an] o>]
smě | El I Io Z ma A ©
(exng) ní * PE SEE bak * * Pr . (oje Mm) o
JLopsayoy Pe S So o ee & nu a- = 2 ano S p | POMO |
popsayog a AV-AOIOIT .
smer | SI sngelrisel laaee Eo SS | mem | | o
U9UDI | ae. = A X
on asi © oaso l- oo cod od, ?+ 5 -a = = = o zena | ©"
(e7gumıo AM) + 2 * * a * * .. ae (ayop) + \
urequozJro A 5 Sa = eo | a ag | © | A
ein 5 | es on zo leider | Eo 6. A | S
hejsjeuo 0 A0 O-GOOTAM NR Or WHO Han zwnormaeon Ka: Et JeuoN 2258
En B ee aaa ae DSO BEE

=

F. J. Studnicka.

Prof, Dr.

10

Dešťoměrná zpráva za měsíc leden 1888.
Ombrometrischer Bericht für den Monat Jänner 1888.

dk Dh oh u a

aa) Br x 8 o he 4 ana)
gıdor, Bo ro ao | Abc IS m <| popssens | 1 | 5
1dorL opssegg | G3

aa | AB de KA ee 9 (aHTTA) s
B9LLZBWOLT Momoueuge | 15 | —

eng], Mogoungg | ©
(oxpymo1r) (PATH) [7)
1008, ads | | A
10091, S10gzaidá fv)
(oxn1s) POS SE oh ast uk zac ená á ms |
gig m yoQAg bla =o, rdmng | = | =
1 4 MAS = J10gnounos
(19591) ' 6 area (Cres)

09117 S. be Kragoppug | = | ©
zytgosqng I9010mg || Ty
(C041) * E N (uuemprop) P

ÁnsvaT Kilos | so 35310 o = onmg | I | =

ToeguognyS ar- omg | © |
(xedy9) od R vě (FOYPIEN) || %
u103g ler! oudnojs | co | ©
wıogg oudnojs | © | =

(519009000) Det | | BEP A Ba ek E RAK PR S ARGO K n oa o Jo BEN A honor SOR VK Ze je o zd 0, 000 (uneg1ony) | « 25
eyuedarg eps | | a

Orosurzo3g PD
(me) («3snoj10r1) | o
901A0T093S uopunadnogorg | 10 | ©
OIMOT991S uopunadnogois | A | ©
(191104) SD Se 4 * (3910) |
SS0|OKTOHOS | l adsolodX-+s| | oa | Paosuogoas | © | ©
ssojyosuoyog An ogarsusgag | © | A
(eny) n so ee ee (may) | A

AEJS90S seele Pr Reese ag | © | ©
ne[segos MOTIS |

(ejuojeA) “en ” * AKE OA O Me 2.28... . (e99maN) 2 z
"0 d0ByS S co | S ooal lh ho S = E LAS o ao || ex || =
'q oeXS Sıoquayguag | ©

(Toss11) ES . ES (ausumax) = 2
o1pag See E E S see zorp lesen | Mo 2
pas S : aoselsseapse | © |

(Guma) ”_ = s += o (uzog) S |

LPRLFAIN DEN I ke be | ee el Fl Ps | 90mm Zug | |
Wpegzreagog zyturoAgog |
(Cu) RER (usne) |
"dz n urgeag EA Ge. Topou199 | = | ©
tqz-ugeayog = = zmen | ©
beyseuoy | ana +woroomo jeuoy 3:58
= _—
99IS9U US 31s9W 22 BŽ

Prof. Dr. F. J. Studnička,

11

Dešťoměrná zpráva Za měsíc leden 1888,

Ombrometrischer Bericht für den Monat Jänner 1888.

| F EEE Er E OS B B B a DELETE A NETT ZO SA

(gegowpN)

„. .... a

* * E (uk
ag ITS II rz lsssllijs|e Se a |=
TOGTOJITAK UTOSOTO A.

C500) * * . * * * L * > > * * * * * ” * * o (znoz0rT) =
ITOUSUJOUTEM. A | | | | | o S | | | Sal < 1 o a m m « o o Sro sa E
En sun E 29 a) S||s nowwın oO © | Zaes a co on a

(940x) SER s = mo So. S "o es EACH) Joa (019517) :

omm1| lei |<+. | cos! | Sesto So > A038199 a le
MomgosuepiM | " = ea = 2.0018 none | ©
any) na ký ee Il, * l 2 a © (19upurrT) 5

See Er ee lest l 2 5 x oxsoun | © |O
MopspozuuM | * > er SER Or Rx

(aoqreayog) KERLE = „ č

oo | ALL hesel be LL E Tas mm ||
oper zmmy |“

(euro) i we + * * s Se o | (5T02TA)

erg A | | | | | | =o = m M 8 r © m A + 0 S co ATA ©
| | = N E sb |F| o vo eco | mu 2 A
(zu) PZ rudě B Pad + er (199111) S
momet z PL o 5 ts so n ognouej| A | m
moegssoM | ” : E ee M = = = In Auen San
o ee a. Goo)
mo P L L L o Ls E TS ee ee | om || c
jsou" OIMO|TOLT,
(10£4mjoS) * a . . 15 (yo 5
zj Je eo Ee 2 || ae (©
AostuAL, 'H C vIoyig =
(840304) ” * Der * “oo. +
ei (1 PP 33 o as =
neumng, = | =
VRAS
(jine op) . * * = (141491)
nome E del er ee PAM | "S Za lolů © omg |© | ©
nao 8 Z ze
(yorıpoyay) ZUR * * ..* + * (geyreıyog) a
om ea III IAlSlase| | | hb x © d *| ©
oe | 6 | == aařesa -| Sees Raus o
(qufoH) 5 : OD © (goardgeyy) 2
za ee Fer EFF RES o oo ee te oorpolong | _> | ©
exMoymoj | m : A i nslong De

(Aerdos) pí * * SET

Dm | bl a tel l. bill ll -ss 15s zas | © | ©

ono, ný foo

(sepuey) » + * o (ore)

"SÁM waogo | A a = S 5 ag | a
Moj), A | | | | | | | | | | | | | | | | | =! | | a : | | | | oD | | | = op) N | © =
een mern
„B PA
IS9u ud z2 ls 9!S8W Bess

Prof. Dr. F. J. Studnička.

W

Tx

+

4

ae 027 te mn

&
6%)
00
ha
os
© 5
© S
o
8.
= 8
"E
o m
čs
>D
=
S s
Beer
©
= 5
S
--—
2 m
N. ©
=)
m m
©
» S
s 3
©
s 5
Fe
E
©

(va)

sz en (Ass P ZSE jm VAE ©
ano arg see ete ae ls = az ale
so než O M32 | oz | cr =
„mo FIRE Er Zen susgrsensne MSS
a alslslisssslisti||11IlssslsssaSs|a|s| a
steil lssss| s zeSe|s| lee
muz | > PIOVA s
myl ll ozslsllil1(1lsagsslosisss|á > savo sz
mag lslins5llsssli1|11l28|laossl se |< |=
Po | PIE ERBE FSB EEE IL 1sllsli5zs s- FRAGE
mA (all 11lasslilisiiilIleiiilss=|s ss MASA
we | EllllllodgslI 41 I1llosladdslisg=||g z OE
A Alollli35sl3| 111111 ba+sonssss|s|8| „pm se
el TE Else (lssl| sz de
ee zsmmk jse
all (izestis| | is11r|sg1isell|gje| směje ©
| PEP EPEE EEE M

Prof. Dr. F. J. Studnička.

on
a, (09qyasrg) ČIP, NOE HERE Od DSL rn, OM udh * ň * © (sozıny) ©
ona A o ae P PAR AP dk P R = E „moja | 85 a
a9: 23 (Kuyoson) |
ade ee | ono | >
uo9nıodumerg 9 DE OIMONSOIT
á
(89971499) ... o. 5 » * * = (101g) = =
sotmosj S55 PMS (a LRP e sme | E 3
x neun. 3
[© ©) : R
[0 ©) (ayoy) . * Are ši * S o re a *_ 2 = o (£xsAogeM) a 2 E
eg PAOTOT Bo =o sam aın (| | | mer Po js] | l | = (A gung | S | u E
neıog = enne1 S
o 5 (cougoo) zs . (asqnınz) &
2 2 "4 | SS loXgodd Jasc lie | lea || I|8|5 | ruhe Se
© SISOT Yen "p "p 'e stopueag
(aygsug) , NE ER 4 > (zogneH a
== ma bo eo o l oz U 2 l l) | | 3 ee
= = Rej z OIMOJSNOTOS
s =
(mdsry) * * . (sorosmg)
ee ae E ee 2 Poa oP Er. © wma | |
= S neusig a = neuyogl
\ = <ur098) 4 č . RL E x (38109903)
a ee || enom Se (S ss re (8 a
N č Ropsurg r MONA
© «= (mofeag) . rat ER nom | =
== ujalo os lk Ass 1 s 1 | | ara S a
5 = 00794 : vý pe ormsg B
= [ab] E
a (fs ) D
Se Baar ital) sa | S
; = Fin neyosouagt = Zlá em MOTOIIE =
© \ z <
ko = (10x14) Se ” + » (Crayemog) ©
5 = = premueagg | 8 | | So ddadd das Piss a S PE © |= ma |
ER ae opreanareg A = 2 wog 8
Be Se (Kx840umo£y) E
l a 5 Bay) 2 * a ER, Eee? Er Ta A * is „E umoLy, & S
S B m | El- oo come Mol | el l l LU az | demo | |
= Pig9S10ssny oo au ku) = N AOPK 2);
= E =
(19011) FU © k *.* on» * ; = (aougoq) =
s ee los a “oc © © DR SoSe Eu an x a 8
. y De =
EZB F TE ©
(104119) * * * . * * * * * * * * * * DM (ae 11196) war
ara gas | Io | ae. en) P i => JoellďXos4+3cč oo | © £1590 and + |- E
non, h au ra) {er} A "T erory DI — =
: (18810) N 2 a on Be ER | | ae | | o | | | l | | = a k B
E SEAN S in |öls,
er = Ser Seen
ar EFF M
P T ey Ta , 3 ee 4 >

(O C O GCe BCETEEESEESERCeEnESCEEESGEES7en.SFERSErGEESTESESESBEESSSEREBESESeBEr TeRSEEBECBREIm-BSr ES PEreEa
a

Prof.

. Dr.

. F, J. Studniek
cka.

i
© S
ran
snagol,
( Su
mm seele:
ee S iR
taqod Bo < E ._.
a PO s
s ku 540) Be +
oD B ©
| 0 und | 8 ve + o E
| © |" ( loss. n | s
-S BR eis! B ER
E So en sw lo Se | : =
: oD © na E | s ae | | | |
— = Il 4" a“ Ko -u a k
n © (0pyr eo S RN SS a = 1 | S
- = F W) =) jl | a =)
: © vs m | toe | i 28) ©
| E) vs si | PA won | | * | | =
= = (eny) be. Ill s | I en
en © © * | | | . | + ol U "
a 9
(>) © OI ug) ei — | eo | | * > | iS De four —
7 = ono) Ei | | a = al o a 7 = iR | | 8 = (m 2 =
= s lk 3 S sc Sp ar bd umso
; % Karen 2 > uhr Pr (>) S č 555 — | Bus | co É: u 29 o
-= wyog un = = = a S + o | P ALC) © | = ES 09 O5
= wo) =) 19 X — = | | s ee ehr | | | — | (aaa je = ©
= en ENO) s Il = I] aaa
S = en 3 [30 a 0 3] | un © Wurde) =
= + Noah Je z m) 5 | | | ., „- | l co = ( 9 fan) ao
2 = = .
A 5 č = oss Se SLU jn A aa)
= 8 Amen) a" s ej č » P a || fy | © = > en zen
© * = A h) GI
= m So Euer SS STS: all a | Som | 5
= (paoyu En | SS | B oj8n1 H) ers
= =- um 10) Ne) nr | Sn ... | 5 11038 19 en
E Try su HP sE = eo:
= e = „
= A XI ( 9 S | | 5) ka a | a | | | | | | | h ne)
ko = Onanie a U 3 0 re | | | | | > | She ři ae a
S © en 8 | - san: = | | Leis! | = č ee p 10 © ®
= A bs = = EM = o E: V =
© A0 (Gm © | = ap) | | | | | © = O1 9101
a ae ) el | an: © 049 0 |
= en 2 a | ie! 5 N a | < |» 2070 s |a
= 110 BS" | Ss an a es 5 | Die = GER = = a
| -i © | = | Beine pav =
© (« | . | = | weg Jowo p)
109 af) ato" : 1 | si ER ou 179 3
10 10T0 + Aa < [l u el Re) 0119 =
109301 ge Sr =) o | a |= sE
E E 5 | | es |
rn Pe SE S 3 P — ce
= }
en 8. = = o = tn = | O | 2 I = in 174 Bel =
* > in -
(Xuzoro. © | S oo = a < = = | | a = | | | en ry
Are) z) pe > V ee R pe De 1981 -
= p Dn aQ | So o au 4 | +
m n feAyong B | wi | & | en | | | ° © | | | 5%) = m 9jsnS Jj a =
e}5}eU Pre: Ba elle I a ze
B9ls oN Sr 5 k | | aof s)
sou SxS BE | je m aofepna E
us ao a a [e 0) S o“ | | I | 69 v = 10 MpnS = o
je ss: 115 u | m =
© | jel V 2303)
m 00 A | | = = | | | * | a nd < ——
= a] | = c ] Ne) = ang s S
zu II 1 | v ; =
auas == Il ee
o=-%0© p s | n mama sm
ma = a | "wo hm (sauyo hm
aaa S S en
A AG AA S mie ©
S5B88 1% un a ja
asz3 Ait
EE = E mej =
HEJ 1840 =
h) M r
I so W © = = ==
2M a se =
n = au
I
a

15

ee she pa ae .
PRE A o o N = neo” a p? “
OIMPIH ma CON O O | © | © | | | | 2 | | | | ar < GN E
10
a E | SO I VOS A * 8 - = ne795190) = =
m Í w =
STOQYOSALE seo r-roco | | = ča In | | | | l = | | | | | = (1051011) =
(porno) EB | wegsun | 9 | ©
SITAOTOLIPULL s | | = zs 5: S DUO . RE ToegsT0Y
+ *
5 umadsgortuof OY E (AE APS os ee)
0D os eye RT I 0 | — dy | co | o
2 RnopopPH | BSE | reale en .. Tr = = - 2 SrogssiooH |
= en ee ee ee) -
a opopr es | | | | S | | | | © (extowog) 5
6 0D (ono 2 br Ile I | © | ©
2 = ron . : a _ k : 19 > Re | B = ň N | zosnemospe9 |
El A
-= E d9quoJıcH au 10 I a © | | | a a | | | | | | | | | | | i © (19p4orT) o
= : : uosof | © (©)
5 8 m i | ag Ey S Susseg | =
s age a9 asoxarmo-| || na" x . .
= = = © ar s | | | = | S | | | | | | Ss | A | (sınz30d) o
oe (aaa E P 2 n S |= : tl
7 ae PE | S Re n - k sngunT |
S s |. |‘ dasgTa | I ISIS
= 3 : a“ a = Fer = S Genen) | S
= (TepoH) so še STN (| =
S = E „fdned B s 6% o ont, a RS | es Smagm =
= wo =
= 4 pungyung o Ye) ion) (©) No s | | | | | | | | | | 2 (auswäıog)
= += (Guex1sx) a = a |F orognopnoaT | 13 | ©
= = HTOGKTONAT | | | | ae" « | ee jv = oyoguopnory | © =
; = Arogsyong | © a gacH n P ee
E ee m ar | | | | | | | | | + (unemoH) á
S (jouosır EN ER = = Sr: >| ED urogsuasıg | 4 |
eá I I) AV PC) Ser 2D = S = 106) i
A0T9Tp9T BY o NL RER en 8% ee a “oo : m == — UIOIBUOSTH.
a) agsqoraporag | SEN SHayge- ee "o ’
pou ee
= = I O r | | © | | | | S | l Sl (nossneyujes) A
eb | (aenvıgoq) = 2 Bo en) = d9T9 ar} ©
wei © aoujler | ES | | Eee ER < 2 | U
S 2 neo | © Has o-Sorsssl | aS« | | :
> E ee a SEO P Es ve ((emoy)
> Fr = = 1
ee © onen) R ET SNK = 8 |5 Be x cs!
(= doyjuodsy BS | | eh ER db Z o, PP nom
S aoguedant gonoconesoc|l singe ss bs = (senzarepm)
= (s[o88]) 3 BE EEE = = = | en a ODIBGOT = a
=! el a Ba] | © | É s nor. 1 : SE Iyosgoq | 2
1
S 00T ee IT lsiss (rt tr sloh. Sw |=
Be: ne ee o lav, Jo - z snqod
Er Toporsurm Sc aaa ee ltr es en
= B An a | | ( PS : EN SR CP & = In: a = =
2 3 L EM 5 TFT Inn — = m -[81
er, ae: i Ads daged sl o Me ee © > =>
X Lu 00 9749)
hegspeuow | — om in nee wma || =
gısgwW ung er-rwooTanmnye or waoaona Eee = = eg =
ARR SHBARAARAASHAASH LE] Fan |
SEM = 218 BEE 1m)
0 2 (BM 189W (S22 58

2*

Prof. Dr. F. J. Studnička.

F. J. Studnička.

Prof. Dr.

i (vxzpyoog) . . en dok (0x81)
E lee ea len leer ke ab a a le elle RES eh ODIAYSOJI
V mopy |“ v OIMT98OJT
u ss r pok jo Po zes Curavg)
: m P o eee ber | je ll ULL UO Lee Be
RR nejzungsun p = re ac) I) 9104
M - :
vd (O0) ORLA 8 aš > ... . * (19201)
x za) R ee el el ker NR Tele SOAONOZOFL
M 2 DLgzıp 10 SOMOUOTOFT
= © ©) (snunvy) Loge ee 2 . » i Věnce a
12 © mp al | -oa | -ďa-agol |||- ST |= 901OT0JI
„n s wp | ® = “ O oifoJoH
= - = — £
; (© o) (Kspoeumpyp) a RR BEE ., (souyng)
Rn = Sonne | Be ee] elle lose ea PA V a 119105 400F ©
a 3 es Mopogep | " Ar hm SOB sen) ypxestfoort
tn . " -
a (rex) . 2... 80708 DE ” .. Ů * (84TreT)
5 8 Tama EE arena release a
3 = = Teypfosuf hm = JownjgoypoH
: x = (soyoseig) . . Dp dk Vy od RE A * + . ” ; (egosoxgf)
| = v | od Bee Bee Re Dres RZ | | l alell-| 4111 © | OJSUOTH =
5 5 jeyyuoyang hm "A = IE LOTOSI9.D[SU.LIO]T
3 =| = (9updas) * ... . . * * * Be
| l a 2 S rer onsuon
12% = Hm JSNTOTOVIJT o og) eyeneH
) © -2 Gsany) * sn 2 2 » (zopieuyog)
| ERS! UHOH N a 6 Ph M UySUA ETCH
© = uHOH o) eIsegeıeH
En]
== © (osnery) "4 * . + * (193uranoy)
NFA || oomopzuog | 8 | | IR SO u ee seh all s|8 uonptueH
© A OIMOPZUIOJT uoyormer
s © Ba porat a
m- „I (uo1sug) * ENEC O yo Cr Oi 20 * ” ” "o (qniog)
2. ee ee | ooo le Bee le (ke -eo KTV
= = yanyuoyor — om
Be) <- =
R72) © (3g0Lıqayy) FE SS RT A ae EM ”_ 4 (gdasop)
Ss nema | Slo- oroes loe+- | lo PE hk S JOPYIH
= 24|PUXTOJT - - nej4019
= (zrnog) . — Kos 5 % X Com
= ma | Be de eee Pek ro a A0 = A0)SOTA
© PI®AgooH Zi = zp dmassoY
(epoazoy) * * 4 0... . 2.. = (gostataN)
Bag a ee l ed P L re lies m See son
oNsuIH 2D u0z1019
(1021071) 2. oo. .. . oe » = (199014)
mmm A oc acdc l l lsse 11 LI ae a |= no
191801 oTMe[H A umısu ur
fejsjeuoy SEŠ 6 OE ee. yeuoy
adısau US Zr o 0 SLOVA SPOV o oo O BE | 2189
p) =

16

Prof. Dr, F. J. Studnička.

D= O en
= (exzp10014) "a DEE a OS OA o (Gsugngog)
"TO n oamn 3 9) S: > |- PE E es yopdoy A
om S | (a P o Pe a |a do A
(ausumeN) S ee ea o = * Fe Gparmmog)
any | 5o | oewoco-oro+Xea l Ilse ia I III Il Kal a a PAOTOY
snyny hn! nen
(0101) Sán Ví DAN JN ” * * ob i | (1911981)
wmmy | gl | Il esďXsslell all Igel li | S | m wong
newnıy ke = U9I0GNOI
oD = a i
(tepros) T EHE EL RTL * A Pk ea v o (čna)
0 onngznay | Soooacoo|sďLaďX-+ |-| o- | ||| EE RS 8 kogy
p ayongznaıy len au Na 94
oD = (690101 a G ké „oo. D + S] (5x9)
2 unoy | 8 na ae | [| 8 | don nasmey
{ = E M2
(grdnyog) * 0 ® s. RHEIN Er » (gopreuyog)
= = A0oMOoyoy Ele Ss | Kar] | | | co Fr} ješ] | 1 | | | PAP | o|o uepeyl
= = Momoyoy (62) uopeey
= =
(Crenosno1v;5) + + EA O Ela o VA Pt » a (en),
s = amzmy | BS | | ej ©- a Po are ooraouvf
3 = JIBARSTUOM © | — - jropsuT0 p
= -= (aodseN) „oe "+ une *. (egneg)
Ko | do | | as Se so | osa z | 19 || don nep ag
= = nee G „s unerof
(geusmpgog) RR EEE RE i (719)
| mom | oa om oms rc ol |l Aa l ossal l idee usor
„= =-
= 5 |AS'gupey = Er I use
k m! —[
2 = = (unozo .. . . .... ERT, u. (10x91)
ž N © 0A) o wm « i- © 0 b- a E AOVE
oDIde A a | = 219
m es al | sss | ooo P esse | Aa PP a | a
=
= © (eduog) v8 EEE 2 = o (1001)
= oem El | oo | oo lb s P a Otomo a
= A "-2jumey = = 19-199 im
: > (Gennoy) . » . (r4oN)
BS (vos ll ll als lets tr s yuosep
: = = Pe greweyy = Buosef
fe
N =
x y (49416199) LA OST Kde jede * . * + (ua)
E T Ono | Een es ua PPPoE P Pap Po Eee Aouoqup
= Sıoquogfeyl = rm au = r- Mon9gny
(meydanuyag) SE A a ESTER TER DER . * * od (193071)
om A O © = © © w rn nn << © 15 a | © a 9381 GI
en cl \saudoccne P |e Amasıpeap
aonenoJnurT) A oo no ach (AO P o (gnoyerg)
ore BS en das Ven SE ten Sea NE JAT JOPVIH
ie SN ET soo.» | lé er P ea || P ek N
= Sr yn =
a YO On SSHSEEESEARRRERARESSERE TE Yısau
= 2 2 2oóůH nm i au 1

1888.

esie únor

Dešťoměrná zpráva za m

ung)
UÁJOARPITA
uroguepIoN.

[EGJUCLINN]
UIA
UPA

(Casuogoy)
OTS
SOA

(URL)

ODIAOTBTOCTAT
SI9GSTOYDIA

(10)
as0nop9

"AH J80uopoW

(uuvuuuvyT)
ODISOAOTT

(uoLTo)
zrT

SIT
(Zupaodg)

A039
neuoyyoLT

(vd)
oologrT
oogrT

(vonualoy)
1s{wonT
110sÁmojrorT

(zimy)
Áunorg

unerT

(100lor5)
uo9no’T
UO9NBT

* ” * ” + .

(ži eee

+ m + © a | © ©
GI
dc) 2 DO.. a ee 9
Masta

elle

L My 1 Bgkán), At Bel ad, Von” Kareet. URL}
sv] SST P el]
I ie ach VE

Li „ ” + ” *
co © = OMK]
| Noao ee)

2I8OGO"T

ars one:
| XS es | |

|

” A ”
| Kap bel
ol o-=mo |- (o

EEE WETTE M
| ae] |
A ROD a OS ON

(1poiT)
‘ad N vpI0AgrrT
"L Pl0MgoUT

(sueg)
9DIPT
opr

(emjdsng)
"EI preAuoyyorT
(O -preAu97T0rT

(1onugjon)
90TA0OU90GTT
OIMOYD0GITT

C1)
"A0ABS €JOUT

98 wog]
(10s11e()
A109
JropuognerT

(por)
S9A PUNOJT
JiopuoSuery

ee ee ereesee

(warszg)
AOJQAY
MOJA

(ne)
90TARISOPNYO
OTAR[SOIMT

* *

* L M ”
El nn | o u a ©
Bo SKA | deo Kell]

r

Cwa)
9902P2W
Srog1ojdny

Ombrometrischer Bericht für den Monat Feber 1888.

Casyauy)
OSOIMAUErT
OSOIASURTT

(10£0myon9)

ufjspuery

uro9spuer]

(uusugoH)
un
un

C "O5
i |Sa 43s PU
ZÚ m

+ BEER, ”
Il loIl#a
oO a | +00-

ČO 0)
ao

(£u3040N)
AOUNYL
seuny

(geusq)
21204 Iuun10y
U99LLOdUO.LY,

(ex1edog)

(con)
A080
09380

(19801d5)
"0 "T 2919380
"V-99[99804

18

| Bejspeuon
99189 uag

IT EI IS

yeuow

Dni dest,

9!S9W

Prof, Dr. F. J. Studnička,

19

1888.

Ombrometrischer Bericht für den Monat Feber 1888.

r

SIC UNOL

v

x

Dešťoměrná zpráva za m

7 ry

V V Tee

P A
Po

3

Zu

EN)

ouojynnumodox
ouo'gnmodo

(K19Mojomgog)
OST
u9ZTOTUNTA

(Cemypy)
"II VAPTOTT

T9GO-NEI0J

(odyg)
UPO
UDO

(10310gsomry)
O0TA0[9PLIIN

OTMO[OPeITN

(1091)
ODTAOROIITAT
OIMOTOSOITTI

(108nojuyr)
AOR9TIA
NMETOSIIITAT

(380x)
ÁAOTITAT

NEITEN

0,"

(amo)
"for 993897

[om 2989,

(eu)
AOBPTA
- METOSPT

(ddog)
AOTSPTA

TOJETOTOSTETA

(601031915)
AOBIPTA

jropuorosaeyj

(Tu)
enkıpuopı
KapugmL

a)
FLOopuoyouN.

JLOpuogoeN

(epvp)

9289 UST

(mug) or er e Re nalen
914010 | S os- A4 Aa- a | || | Sa |
OIMOTOT

(#408) a 5 ee el | | l | babe
90rgNpIeT Ele) == © <+oooc | | ©
orqnpaud bz

(AgA0oN) GIP |

A000 | ee] BESS

MODBT jm
Gere) o a ono PERES OE SHS, Sac šat *
Snyaossg ST Ban Hrn on Non
oyn10880 x N

(my) Km 0) at SD Pena
Jropszod[0 = so ao ol | la
jrops13g10 mn mal

(terug) DA ATO O "A6 BEE
asorAnoN A -70 Aa 10 03 A se | | | |
osorAnoN. EZ So

@uor) en le ee ee ok one ie | ke

3949. 440 -AO r- me 10 = © | =
foAnaN = BER nu} a 7 m

(Ton) * * 2, * o“ * » *

pam | Ill Ilona il II I le
ToypegsnaoN -

(seyosxg) “_
apesno r II ISglagıe Poe
ypejenaN

(aosjoN) ” + ” *

mag Mon | 5 | o se | ales ili l-ss11 s
"oa '4JoTnoy

(10180) ... O . » *
Am 940N co Pap rve 1 o aa |
EA NEJ hm,
(tqayog) + . . a. ET} " . spo
pup 00pe1H | ase | ošsšosl| || l|ločssl
sneunoN. =

(exdoys) 2 BER 5 2m
anmodan Frese rel
ynmodan

(aonug) 3 s » ”
amo s ms Pe el
Ajo ky

(1086) . a “ .. . 2. a

SN | Al -al|lwleď+*l-ol l sl |

BOMY

bejsyeuoy Hann o-wagman non mn

Prof, Dr. F, J, Studnicka.

4 | 18 i| 1619 [5 | || 0, 10| 5 | L

Dni dest,
Reste. |

h
+

I

2

r

PO 2

Po

area)
H9AOALT

Sıoquegaroy

(unoyeg)
AJUAONLY
zy1uoyey

(aofug)
urogsqey
UI948uU9qBY

(uuswpyog)
Urgsund
Sus

...
* ” *

pa Ha a =- © o" ao
ESR ooo

.

aa © no
Sr re

Rh Mao co co tkc Bi
| ao oO | -

10

* He
o © © «

Bora ea ara Ae
GN GN

16

(exrepnoy)
991[owpog

o1plompoď

(vaadoyr)
119180920|
019380900

(0xz1nug9 p)
900704
OTMOJTOT

(Guexjey)
a0dr
Saogsddrug

Gong)
IPIOALIM
zpsma

* *
[= m

* A * o.
s + me ©
Ora oo

(1007)
20801

998011

”
Be

ee

r

(A8[8804)
404989]91
M0189[941

(an0op8g)

"BOTT n PJOSLK
"80T ' eoseg

kant =

a
V

n

1208

Dešťoměrná zpráva Za měsíc únor 1888.
Ombrometrischer Bericht für den Monat -Feber 1888.

(Suer)
eg
med

(exorupn3s)
VYBIT
Sv

(or)
9DI8900T
omos9un0

ně
mw o

BETEITE
+ © Oo m
ad (010

*
x

. * ” “ +
ci s m o

TOR
*

* » RENTNER
N I OOA O co LH] | ] |
Sl m © MO uo)

(m01smTeT)
SOTAONSOIT
OIMOXHTOSOA

(Ksuorger)
ose
eyOSEK

Prof. Dr, F, J. Studnička

B) ud 1 4| 12,0

(1017134)
7980
339880

(sung)

z9uy n 080
790 "4 7880

(epogua)
A009409
nem

(199810)
Äseld
SSeId

(aeuuo7)
OSI
OSI

(s10dj9)
woz[d
uosITd

BpaeT[op)
Aummyfog
mes

EVER} 2»: »*
© © a 1
ooo = S ©

(gonry)

(uusupe A)
991pz9N
o1pz0N

(19311)
A099
ney9sj9d

(07)
PYIH 440

zeug "g 8s0]J0snaN

(uusumoN)
aynynan
eymyneN

(03789)
UJOSNBULON
ujosneynoN

20

bejsyeuoyy

adısaw Ua

Dni dest, |

yeuow
91S9W

en ne PO an T

| (Aegoqsy) Su
* | | m > PIM a m
. + č | 5 an 2 | | | | | S | | | | = = 199urm0r19 x
B = S o]
: ya | IS SSassnaatae = : ; Soma (S | a
SragesuuDE BE S -sel S 2 Toms | E
* hd G u | Bee
em | Be Ser en = á
PIeAssoJyas sl Ir . a 6 I 25 SE
PIeAssoryog 5 A ode ee | | | nepuvé 8
+ (=o) =, a
mew | 8l Ill ITS | mon) | o :
eauyeg | 5 a = : = ( S | un. ©
pla * o + co © "sám gropadg G A
5 ereyyegog SP SPD PSP Š | 7 |: deešopny | =
3 (oje) ae loga dg || lom : = & &
OD bal | Mos en (enng)
es) mms | oo) zal! za
= Teres P + | ag P © Ek: © nen 28
: : ee | las -|= —
© 5 Ba ee = ab
Rn -= dd * > | o Arad pzeln | < | —
oD © ne ny R = & ee ne: | | | Er | | | | | | = m pzolnog104
= (auorT) Er | 2 | Two re NR
= + yuanguuny | 8 Il ds = = (mená) os ©
= = Znam = ES a a | "otota’« el = El el = = uřormosori >
= © I! rer % * > ” an z o } 5 s P APS
Sal wann Swegseieee en PSÍ
= Teqgspjopny : a tn P | | 2 su X op)
> = L TEL A HE . an a | | so | | | & = ‘820,7 79294 BER
= = (eyaus) | | l | TE E | T | | ea ee] =
"Ado() YOPYıH A S (teyoeney, & &
9 Ě = S 2SOTATIOY =
S = snequoyJoyg z > | N | | | | | | 3 = OSOLAUTOV 00
| Hee- hel l -> o
© + osou | £ | AO KT PA E
r = 0 Lee > eordey ri
s = E DB In Bl s ardoy
= = GO | | = ee
) a m BEE ne
< ; = a an E | | | | | be Or Oo | (zeme W) |
s 80 »
= Sıraquasoy = = a "= | | | | | | ý = Be < m
ee 55775 7770 * > ===
ň = = (eayıdz -dsoH) 4 | | Soja jo = is A | Er an | | | op) | st =
D. = aouoy | 8 225 = ke SEEN SS
= an Ill Sl) Ms |=
| S E | = a PP = ==
: = ) = ee
; o naeh Me © a = m ara x a |
ag | u = SIT LTI 8 a | wir | ae
2 = el le else | Tec S a Ay-Aorid =
E S ern || 5 PS nee nee te you) S
IR = JOP |O == = »eaA |< |=
vd u HOPSIyUodg * | | {or} x JuT0H 997 =<H
: = ) SS la u P E = 1940-2104 E
(819494 * oa a © de TSK oa |
| yanquogong ooo as SE a s en) 3 ©
Sınguoyary = Fe] 2 9104 ——
| seele lei | E
o coo-|Šs| ššÍ 1eu0y BEčA
Z hd BASFSEITASSASISSSKASH = el sen BŽ E
begseuoy | Tan +oormocgnasýgonvcg m
9JIS9U US

1888.

r

ěsíc únor

v

Dešťoměrná zpráva za m
Ombrometrischer Bericht fůr den Monat Feber 1888.

(GM) | | EEE ena 01 OY Ta er Ee | | | | | (č | | | | ana) -
VOL s | Io soynnao s mopssung | © | ©
1491 JOpssaug
(gem) id ALE TE I ea by * (01TTA)
oonzemoq | Al | | Be S a ar | a oyoueg | © | 2
ENGL moyouzzgg | M
(oxpymo1Ir) ” = . * 5 ” * . * ” * ” . ” (194
10081, Bee ao no „was 9 =
10%, 10gzjda
(vxn1s) ” ” * * + * ” + ” a * ” “ * » . : „ (eig) o
a ug | El o rand oo | hor l swodrung | SA | 10
TO "9 PIRAS = re Sroquouuog | —ı |
(10391) AR s . Er Causa)
„ča UE SS SPIR PES EME Pe | Kappug | * | ©
2), 19101019
(1049092) * ME HE ne * S an (uuemprop)
Ana | 2 | adadšsddďoáAď | II- loss] || omg | © | m
ovguegn orgrug
(aedng) 3 EAN PaA) ala BUN ” (FOYPIEN)
wog | Bo | IT 5 Ser VESA S Il oudnojS | © | 1
u10)9 = oudnojs | N
(3900304) ” Li EM er ae 4, VB, VINĚ sadech CE LE ee + (uusyaony) o
„ms | ES | add KaďoroďXs| la- III- u || S
0 ven
(med) ” PEAK OPR O L Er RE none * (rA19018my)
omas | Bo | | oomoago-- II | lol ||| wopunıduagaig | = | co
ormoqoagg | S uopunıdusgarg | Ii |
(1011041) * WE EL AL PLN FA * DE * 4 Gm
ssompsuegog | E | |O- 4orrac III I al- | II I || pqawusgag | © | co
ssogosuogog | * m pPgoduogog | A |
(epny) Kool l NON ee Eee * ... o. s er (moıy)
Autes08 el o to | oo c | ez aerais | Sg
= I
(s}uo]BA) re SO NEN Sr ar * . (3990m2x)
n soens oo asro-o-Jag l II ı I Is II I Ve || eye | =
"I A 19quo9Fuog
(fossry) ee 9 * . ” (uusumeN) =
ans 8 I | ao Sr 6) ez o s BPS She a o | a
109g(ssroMT0G
RÁM | l SSK KSI| SSI SSI | as
megzıeamg | A 940411, Aug | o
yorgzueagog | A er o Sn RE = meine |
C A) * + hd * ” [ >
"gn uraRag iR, | | SH A AO | | | Se a wm | | = | | | any a —
utgg-mgeam | 3 ee Be ua mepzuengog | © |
heısyeuo 5 V RS = = a, © 28 5
en EFF FF F FGFEFFFE : san 55 85
SS 258 a 2 EM
K o o o m a a

Prof. Dr. F. J. Studnička.

rn Penn
upopoA || &
a ) aa EM
s | el A EKO
AIOGITOJTTM 5 E a (anoa0rT) ©
CE EK 4? r Kuda |= | M
* * E ” 2 e U T © M s © | | le | | s | | 09 I CD DY >
00 MN o | | 15 el wi |,
IHOUSWIOUFLM. - : 2 = ? Gomoenn) Sales É
Bee) = ee ie ||
"0 ung dar Sada =
: 1TOMTO8TIPITM. ar, | | | 1] => en Se S ia:
(© ©) E A sa Be a 2 o m © Se = 2 a a
© owmá | all Ilse II 1elssss Z ee :
- MopspozuoM a s = ie un ala
x © = aeg) | 5 |? ie a a on p | | Val | | | | | | | S T cO -| zw]. (ge)
P = omjok | 8 | | | -o a ee ! =
= Jo OTHETTO M. — == = fo) | ©
F n > MR wire | | | | | | | 1 S | | | | | | = | nn <H —
s 8 Ra | BO | | a ea So it
Ss : ee
M . o .
= zur) k a STE dl || | © u en Sl
S = TOLGSSTO A al PON o až or u
E53 s PE Pe oonomoůp | 8 | o
© . » » un s | an DI . GN
ae an III Sa | k S I erwogen | ©
en goyun 3 ; (vono) č)
Bei 2). 0... rl Sl P ee iron | 9 | 7
= = ASTUÄL lo osa as ie lan fa
s S| m — = ee es
A ee ee a
a = aoum, 8 | | Saas.
s B = are k 5 sg | ©
i * o o*, AM
R En E ta | ar
a M090g0.7, 2 = (1011019) ; =
= 8 an | lo IXolssooďslslisls|1iSsis111iige has | |”
2 = AOTOIT, iloo-«o ovaomwo (o ZV
(m) = JTOPENOIT, E = (gedguy) AR
lo m: Ao l l las all l ss eg | ©
= vxaoxmor | 8 | Fa =
© PYMOJUO T, RE = 3 = (ednojg o
OE OA posl F ho s | 8 a BIS | 2 | S
90110, ossl-4 Woo =
; (ze1eM)
ol 2 = tn "o HM P a |© moa A ©
(sopuvy) "S seje Koh kar © A wong | ©
ho Elar | S | s : =
DEDRA CNN © S = | JEUOW MZE S
: G (CO 10 co r- 0 © O 18 5 a =
Beyspeuow en ran re nassasae dısow B | sš
80189 ua „JE

24

Dešťoměrná zpráva za měsíc únor 1888.
Ombrometrischer Bericht für den Monat Feber 1888.

(aA) * Pe | Aharon dot (120) o
nz | El l olaek+-=-so! ||| ona | A | m
vuz 2H0M7
(oyouT) “ ae hy ER (exzouyf) o
moon opz | SO | Issum | | "A 40107 (8 | ©
"019 'q 991PZ N I 2011211177
(o010H) “ ee FR RT (I1odg) a ;
oz | Bo | | Irene | | soaomopoaz | m | m &
Loy 'q T8PZ = S9M0N9|0A7Z | TÍ á
(oxong) u m re RD * (aefpus]) 1 2
a0309 | Elooocw Be Sera rn | c preáno | 184 | ©
NEXOIAZ hm preAuuz Fi
5
[ee Eee —— 4
(19204) “_ Re Sn hen (exe) r PB
wmZ | 8lo||lScocacgo | || 4wmz | o | © 8
PIVA 192m97
(£uooza) ne ji% ka ar (Kxsujdory) <
nal | Las- le l ||| az | 3 | a
neu 9197 E
PUBL) . ee a ea (exjomog) o
omegou | ES | L armowo-aae | | Kupeopz | © | T
we 1012 up8IopZ
(nega) ._ Be Een Be Giyuepg)
MAB | | Ins]! DOKYBÁAZ | | 1
ZBIM o0Mejsg7 | ©
(gsnoayg yore = * 4 s Br (1x01) o
paar | Bl- Sro ||| usa |Q | S
JOPA1S0M = UJS9487
(sejany) * tn ká Ak (ex<6) ©
HBOA | 8 | od ax+ |< | gyosik | © | T
mom | ® BIOM |
(08109) . 2. sa 0m en GssL)
WERIOAT | 3 a en Eee BmosiA | | |
TEPIOM m PYOSÁM
(3144015) * a. Dee ee (x00r0do) an
moi I IA | UA | © | ©
unolom = m mejspIM |
(ex0H) * .. (Koro) =
ognmg0 | 80 | eo | lell-ol l | 0980 | | 7
daqnıgoM = = 293894
(1engs9) v | SEEN, SE sn RER | (192}°H-Aey0g) o
mjse[A | A SER ODBNIDA | © | o
UITOSLIM E Ea AB zypayoszoM | ©
(ar) 1] RE 1 P k au) =
uwogeIL | A mo l snJoA 00
nedunmMm | * Sec snmjeM |
2 Bee == =
fejszeuoy — a © A10cOr- 00 © o Han M0 © yeuoy SEŠ
ho ho ham kona! BB |= 8
aaısgu US | DIS9W (22 58

25

(00gy0s14) a | | Sa ES | | 2 * 4 ? * Sa s a. : = | (Gan). |
Horna | 5 oa one ', S = ): N © > | oo
sroyong = Ye) a) | | No) = | | lo) | | =H | | | | © ac) AOTADIS 2 as
MOUMOIET
(39dyx014) a 6 Ď 8 og“ ...
"eds PLOT A | Er = = = | | a o a © n © s a = (£u90AoN) a :
Togpodmarg A “am, p ez Boa so = | S Se smomag | S |
OIMOJSOIT
(859011439) | . a" gene ... a 8
A0MNOJ OU o s o -„* + C) OTT E =
are ss! | | adseslszl m © = aozmg | | © 3
oG x = ® = MOZUBIT 8
GOD (ayoy) * o are le = . H
A010 A A ao O m do o o o o ” 1 (£xsAoyeM) a =
2 A aba0 s cs" | 28 KS asd | | IE je en Il N BP = er Rees vmeag | S | A =
oD : »euueig | A
53) S Gun Do 900 SA 5000000000000 „o a = 4
= z9pz9 so eo EOS Ati PV) * a a SE © AFqBIBZ) a u
= = son B -Haco aaa do S re | Isa | | rm | © | s“
180 : = "P 'e stopne1g
5 = (19358) : N .* o. 2. : (
uje 2 ao « m no n © o. zogneH a
NS S a g ST opor | ace O | © || oomozsnopoa | 5 |
i = © je = ER IMOJSNOTOT
= st) | _ z R F P \ . : = : ;
IST 5 \ [> = + — © + a + . a (aeyosyurg a
= A Se el Is Irea-+mololaelďs| El LU o | umeg | = | =
5 5 |- z > lee neagog | ® |
= ej (urogg) | | Eu c + i + “ 2 + * (£ )
a IOopsurg A 3 SHAI TS ED s o r- = a Sa k A1810T003T
= opaug | ® Salon o So ooo Glo- o l + 5 o | ya |<© ©
= IE m = mojng | DT | A
-= (zmofeag) : EB = KE :
8 = ouzag | A ner S a = 4 olo s | "s | * „ar ek © : (n0H) ©
= en gl eds 4 44s 4| gy | alles lose | SQ | a mom IS | a 4
£ 8 5 tý pw OSI B
= ra Gx) |, 1 re 3 Ä 2x - E
5 A08909T en a o = Sr oo a ta ee Fasupioyr =
5.6 ee E ee Ea | P | adadosSw| r N Be © s
= I =
Te he ©
= = (CN ; Ä Se ne 3 ZTE 00008 5 = (6x < I
>© W pleAusaggg c C © wm . . o eo zyen10 ” ©
3 E oppauemg | | mo darsacslscesge SS ee U | | 8 ma || A“
= 5 m <H = RPT ©
= Guy) * De Te . SR 2 B
> = jo EIG Ber Z ZRNO ATA Le .. . . a ee («x840uno4: ©
[<] = $<PIKY Ele) | ODDanoo c 18 Er an = k C) | = a GOM "a S © N 0) © = m
= E PIpoJ10ssny Ha- "a č le =O es SEES en S |- A
= Prem var ee ee no! P . Ber. 7 p 5
= = V hd no ka l o* * * oo = co 1engo P)
= © utojr-edny 4© Be De ea a s SS | SS B | So | 2|8 undstomy | # = B
————————— = unssuouy. | © jE
A (101119) es 6 > BR Sen 00000 3
2 ONE 9186 © = i = oo Kooka ato P ee ee Ó a o (ornmos)
5 non |" N Sc = s sale © SS c 1 | o P s 2 s |8 sog and | — | o F
a gaeay | | N s
une | | ge E z . * 4 ale, a x ( ) 5
UT A O) De m — o TOTEM 28
Zee | (A a-ocolael| awoco Se SI III I Saale | © mnadsppopy |O | — 5
E ei = masspopy |O ANN
ejsyeuoyj m A0 0D MOOrTAaMA0ObroGOnam A4 oorrwcoo -SE 8 4 8: 2 a7
991s9u uag | O AAA AA Ga AaGA A © a seh Jeuow SBS
ss asl sen ei

26

Dešťoměrná zpráva za měsíc březen 1888.

Ombrometrischer Bericht fůr den Monat Márz 1888.

(115011)

wpYId)

Sa El al = | ocaason-Jodo-dso | ee | aaa)
vysnIgOT m P
2 (aessau) ” R Era a (m4)
O0 | l o l aaa bool elu 1 unsog
MOTTO = us
KT (3890) Set DL Rz . . * = j (30991011)
spa | | | o ao -XmododFaace | | lol || el || sl | en
uBıgoı ae m MOJIU9 ;
ENTER: 38 7 POROST ER (ouysy)
(Coma) EV ano BTO SVO Hase jr lete + 901119
x09wm9N pog a ac a | | oo © et- „Ť er k] | | Il | | = | | "A 19)
poıqyosgna«T 2 men S ar pom
(AepyIm) A SOR GERT AS ... ER Ů = en (S18 MoypsoroH)
6 po 0 Ach Ko MACD URS N a © o o k © © 9010 oBnayy
Yan ee nálě Suse uorsnane)
(eynzn) ESEL « . » * (exdwryog)
a Dee Po nl as Burgagg) a
901A0U19 — M10 AU Gao -= a- S10 = =ti a
ormonzoj) : hm eng
(nem) Ň 5 . “ 2er * AIR te zus (soxrm)
A -= £ m = Ae GO | | o | | o | | 41091019 o
890 BULIO = O © r
nod uma. |- san Stan = 21920999049 =
.. (x01paup)
(099104) . . . +
Aoyley See ro || la | | sd emo
Moxylbý wog)
(auyay) 2 j es won © © A VT o 00 m (png)
AB[BY es nao oso | se asol locllolo | 124
nejsy NE G = wa
(emo) | © BR : ODOBOD E ne O0 000000 | ob = n
mpnur) || oa- | again Se SS a pero sna
mpnT9 Pergejsng |
(19929) PAK SER LI ERE Ele „on (84816909) |
yanquegsLcy u en | | ao" | ec v Ps © 90r0(9png
Smquemsugg = SIOApng
Gay) “ 5 s 4 a (3910730)
| Eo ee oo on l es ong
diogueysuT9 ) = ng
(valy) + 2 “oo. > Be RR 2% (ass)
memo E bec | LAST 3251 15 ss- | £P0A 9190
10999049 hm, juunıg
(s£ıpuy) OC . : 3 E Er věž ” (10ug997)
sad ä | | Sr Si co S a rg | RS ©. o er | | = i o! PS | No) | | © | | | De n
p (<uzo197) * ”»%* P ... as * oo. 2. * m (81290014)
eurong A o Za oo ora = mo, GA © ©" © | | | => | | | = Kwegsrig
Re = | S Syteowsfg A0 a- | a | | 3 le
Ber WINE ooo oa a nes sa AAA SSAA8 ASA 3euow (č
99189 uag 3 2189W
OCT nn Z nt

F. J. Studnicka.

Prof. Dr.

++..

a (41s) i POU S 5 SS ee Se (exp) bo
O © © © © a = -= = ky
9DIAPIH I Ill | aaa | | aď | O © = S SS = nee o =
OTAB[H P čo
* EC (1081014) o
(ona) ES = oc OA © "o Ho 6 PTY © © =
ksyoa | 8 | SSS ocas nS A oa +8 P o da] Asc | oD 2 =
319gGT08 oegsTo
= (100109) :
(perg4409) * ” . . . Re) = 27 = E p) P) NAS Tao c vs = er + o o eo dr o a
OOP | | -—-Oo0wa+Ar%r-1aw-coa | sel l“ o- | ||| 8 ona $|S 4
UNISSUOLIUTOE & ERA NA EEE & 9 s
OD : = = = * * (exromor) + 02
(191015) INR o "5 -E a no o a m © C) = S = o
6 emapapeg | Al IS | IH I SI I |< = ee | oo SR | o ao o|j5 Z
— PRgpapIoH : eug | :
00 E x * Eh B (10p4orT) + 2
(© ©) N (eyo7) et + 9 om oo onen j OA o 1 © ea 55
oo Z yraquagen | 8 | I Koaa | olo | Am | we | [B Ian | or | S|S Sa:
= = Srognomeg | * = 1599
= (x00gmeH) CI o = © "o = © = a © "E = o a w Č) in (ernz30d) st ©
S © wm oso aso l 53 | ST 25s + | S „map ==
© = 1deH = Sk akon se n
> © = = —.
-= (101840 ee) si KERLE ee ee er 2 &5 © © @erleH) ©
= = om || -ca | Isle | Som PS on | SE SR RRTEN ES
Z A ZJITSSLIO al) = = - anquıag || —
© =
>D =. EEE Sue vo = (uuem310g)
(30poH) “ 2 9 + o o m = = om © wm o m s Na
B kma | Bl- I lalloo-4Ala-A|I-assgel|IIllelI-s|s|e El an fe
s und 0 a
s E uopunyj R
Sı “ (uuemıog) e
x (úuexrey) ER a a ea oe w o o o o © a
s = DAM E een ao ee ee es S |a m | 2 | A
= © Srogsron UPISTOST | —
7 > = Poté p BAOSERBER PO EPO HZ Bado
= © ( + kaší *.. + * 2 5 = (uosanzyupugg) o
Toyosupyj) . . * 3 E + ak jc * Ro ==
3 SM OPPA | Al oo— IA Adarroo| | ?gaolel| IL || o|s | a wo|E|a
= TeygsgoLıpoLLd Pi © He © im) | - a 1937
© © T ERTEILT TEE + RS AB ny 555) Eee i
1 mo
= L (aeneıgog) DI we EEE RER KR 2. S po pk o (nome) V) ©
es) = mm | El ee ee ee | nsmoocolS a Aral © |a
= = nero = nom
Je € * K K VL AA ER TE) * ES = (1enegrePa) +
Da) © (Gezer) Zd aan ey or PR S = o a o po) = BAER co
Z 10m0dA | Alo A r- r-oOoadocood + noAS rc sal |s| | p SEAN ergo |< |
L 1011u9dg a il = OIO8G0T
= S 1 H
= (50549) \ (ezgerew) Se
= ee I l P E r I I E aa | 8 | >
>) SI9quosıy ; sgoq,
p: a ; „.. 5 dar N 2 s (Groura) 5
(18; TISRTOY) * + * . » * * * íd 5 “ +* i . 5 Eo + elle >
"osami = | S Ao Samo A- eco So A3 | s || Nur Faso a 3 A 9190 © A
v A 9 — -
5 Topoısurg el SSO.LI-[BIIOAT
: = (4olgorT) = h
(ep1e7) EEE Pata = a See 4 ARE) m a m © s =
AVANOf | Aue 2 utori= 61 Ss Sp ee Ada Sada M ase lo | s |a Ana 29h ee
= neddng = g0ď
== = = Fr
1 © 2 = B
i OOmTacC WooOr©<ooO -8 5 s A euo o Be S
a THP o SAE SSZ ASSA AG ASSAKA8n EEE sen BESS
9 h m AE m 4 a m E

Dešťoměrná zpráva za měsíc březen 1888.
Ombrometrischer Bericht für den Monat März 1888.

©
©

(vz)

(unayyooag) ... . OKEČ Doe £.
200890 | 8 a- | I -AdaaďXoo | -J4a-dďoo-e VÁ 9014980F]
MODY OLATISOH
(mung) . eh Be er (11424)
map | EI la l l Frese N "A BOH
nejzungaunp = ‘I BYIOJ
(A018) . + .. . „o ENT H Er at Y é (3920)
odp | | |- | od- ar-arn-- I oo0-x-o© | Io 80400010
DIAZIF sOMOUSIOH
Gnon0a) a: Er ee eh 8 (40gmo ana)
uf | El lasce | |- mar SaioaJa so | s 90TA10H
uo en >= O[010H
(£00mmrgo) FO RE an NEE STEH č (aougng)
sap | B | aoAaocogA4 ro- 10000 93'«w | I IE 19169490
Moporef a nl 8 11091004
(1ex9x) en OTS, JB Vona Aka sr ee — (are)
1ey3198uT Soanaoo 00 A — — o a osa es "SKA o00nT9
eposu le = ne = = S S JounjgogpoH
(aeyoseıg) Set: Ser Nye P . ... s 6 (6x408018()
©o4 © Rt No = ET O1 © o © o © © 0 su91H
snunH | 8 5 Sos m Co ee = Sb- m- o ASA
jeqgueyang Dar Se - = uogospaysunoH
(zeuydag) Er oa 6 . 3 ($10H)
el ll litten de NE Bısuoy
HSNIOTOVIH = eysneH
(sgny) So ee * (aspjeuyog)
oa | Ae P S Fee | s CysVgEI6H
unopg | * = = vySEgEIEH
(esnu1y) B gta .. (aoduraneN)
a9TAOPZBIOH | | “aa E dl s | S uogarusH
9IAOPZEIOH uayoııep
(ugjsug) RT » 5 s RE = TER (qntoH)
5 j KHS
ISK POIT | Saı|!|I6 aaa es [ee Ba il
yanpuagoH | “an = young
> (Gyo41gny) Euer DE . + Bee Er 8 („duseyom)
ygeItoLA | SK SlasSS O- +4a sl č | Se | | AOPYIH
agpon0T0F = r - nej1019
-= (ziayog) RE EEE de ee RT a STB 5 | k | Zar (39187)
PIRAy20H \Ssewsch-sracdcacs|o A — |a'lolo«= A0JS0TA
PIEMYO0H zj dMgS80TY
— (eposzoy) (nose)
ou | Ela | | |- sch l 25 me KpeaH 9A0N
oysund 1921819)
(aox1070) Dr ER ERTCHTETES (430014)
. o a m- © 1 -o S a {7} © Ed 1
1918031 OUABIH | ls+4S|| -Soos lado | eo an
-[9480y OTMBIH = un1onoye,)
o + o a R © — euo
fejszeuoyj — © 40 O- 0MOOnAaANYGOD%3S 097 1 W

eyısaw UJ(J

31s9W

F. J. Studnička.

Prof. Dr.

29

Dešťoměrná zpráva za měsíc březen 1888.
Ombrometrischer Bericht für den Monat März 1888.

OJISOWU uag

(632910014) O DR 2 (Csnynyog)
onom | EI lee | R oa OPáo A
"gaey 'q winy m

(uuemnojy) . . . . g a & = . 5 Gperuuyog)

Sunny Bo R = Sg I o \ellso-|l&cg a
snyny -
(x010xn) . . ee (101108)
wma | | FE! u vuraoiu
nemn1y VOB
(tepıas) 2... . . PE oné p nee Ne . ER (ex1z)
oqongznaay | & | O- as Or*o=o l, (6 Sioux
ayanqznoıy — q
(3899704) VE ace \ ® As ar a daR Er (18:9)
mor | gl Ill lasse | <Saaaggl| al laa-| ‚Jump note
uo = ‚dung 'q 38!
(zıdagog) Der . oe (aopjeuyog)
A0MOyoy 5} | ©- | Boro A I sea | PM o = a
| 40}noyoy
(19108no1835) OSN Zu a a a We ._ ES lee (ey)
pohon Bl Bo- || | oo4+oda-Joso+4 | | lsl-: a
YIBASSTUOM = J
(1odsoN) ee . . * RL, (egqagg)
Auen ooo area ae ee don uef "AS
ne}yelM 75 uuggof
(s0nem09) a 0 urna o P O P i 7 © (100)
BE OSB Sg a ge eg Isa Ks | elle č una
Tag 'q urogsa = 8
(unoyoA) . .. en p (10x00)
+ = a a* +
SCH jo bs el | eat Seel = zuor
(edmoa) "4 o + o © a = o m wm KOA = (00)
en losen | S Fe. ES 6 © Fels no se ae
(zeuoy) = . . . » = (3940x)
. . o
A áno Podal s sa ee © EL
De jeme yuo
(9941619) “ EISA JoeL) ” RE RT) ER en? . ” + UT)
+ o o +
Má | ET | goa FEST gas Tdslsgedslsl| = en
7 — 6 — m ex]
(meydanunog) aa tmu ME oa w m ” Zara re | = ono)
N | Ei asien Ser elle © „EE
ham ham .
1onenoJuerT) OD 32 a = Eee BETEN EN B ER a (guogerg)
in wm © © l: [= v =] .
len ä O mar-oo, tr < | Ilse | © mm bs = n
fejsjeuo a = a or 8 B euo
m ee ee SNAANASA S- sm
(77) aa

91s9W

F. J. Studnička.

Prof. Dr.

a5

30

Dešťoměrná zpráva za mesie březen 1888.
Ombrometrischer Bericht für den Monat März 1888.

ung) er | © =o ao”. [S (per) C
udjoaejA | 3 be a = | o005r- & mox ln ‘an epaagT | E
ME L PI0MGOTT
(eros) + o | ea "o ee [© a: m a (1099119) m
UPM |+Xaďlo-« Pe mooc- a | -=o NS Non SPP Non
UO u ; = pre | *
(£xzsuogeL) hi = 8 o oso (smdeng) Bere 5
os | A | S lo | ao | HpreamomoT | | A
SOIL 'O-pfeauonpig |
(TIKL) ... : | oV | ER +.. L JR JN. 1) eh ” 3 — = (10negroH)
onom | l ocd-ododsdd- o- aceroc ||| |adscoco 90140T00dT | 15 | 10
SıagqspoyoLM hm : omoroogry | 4 | I
(104) + Sie er |
780uopoN E lež aa | | | S83 oa Lr a JE! o | A =- "0129 60" + | o
"AH 380uopoW "= "189 870UT See
(uusugusp) d * ” * (nosrue) o |
90ISOA0T SS | ao ba Pen ep ee zam |
oI8OGO"T - Aopuoqner]
(mern) P tac (por) =
zrI | ař=řař | Fee | o l (S |- | soA eımold | 5 =
SIT jropuoSuerT
(Zujedg) Ů (61x51) 3
A0JYOUT a | ee- | som | 4 | ©
nen mojsmy | 2
GyIra) = (uerog) 3
sorlagrT aoraejsopnyg | co | m
arlagry araepsomy | © | =
(gqonsıleA) a (14) o
1B4m0jrT saugpaW | <=
[yosAuwoyror] Srogejdny | I
(zimy) * ER (£u40AoN) ©
Kunorf He A od | a |- -+ boj | a0 |
une seuny
(aegfeug) See a o o (sous) 5
eRuldar | esSoelloldďr | | | oto aj | Bee 970g Fumıoy | tz | I
uopner] ue9rıoduoıy | "©
(08418) oe ee a = * (ex1edo4)
asoLAduer] ee er ae 2 |o |
OSOLASUBTT hm OM,
(aofsmyong) ee ie RE Geung) in
ugpw] | BO | came- r-aam | Sacco | ZOOM | 1007. |.©
urojspue"T wegsoy | 11 | "7"
(uusungoH) x ee, (teZerds) “x
uHÁy ZR G SG c "0 U D9j0180Y | +4 | ©
uHÁH y-oojagsoy | | ©
Dejszeuoy — am 4 0oromooOnam 1euoy 2:89
9918s9u uag sIıseN ZEEL£

a el Fin

Prof. Dr. F. J, Studnička.

m
ae) (11) 2.2... . + . . . =D s (ex1mx0A) &
m c Lad by LE © U =
on | 2 | oocooc | lod-<oo3laocooeel ||| d-Jo-os|8 |x AUOIDARWOISN a |
IMO onoy'ganmodoy| —
(e405) a o = no o m a r © + x + 3 a (8Mo0jemn05) Co
adrqnpıad ler | | ada doo JS -o | ar | | | as | le © OTB | S RR
orgnpI8ď m - = U9ZAOTINL ä
(940x) vk = ee ne = (emypy) = 2
20084 Ella | een here l (sc hs H tep |S Z
MODBT o Sa 1do-neopg | A 5
> = ranní Be; | s
0) (a0FfeAyog) NE OAO Ví 5 ee „oo. 3 a = (Gedns) A
00 mug | 1 Or © 40m or co r gamao SS a | ee 2|& upon | a | 3 A
> < EX PCO) m m m G 9 N a TÍ ae) a umpoW. co ©
Ka, F
"a N (uyag) o + B + (19910gsomry) ©
k + © o o - Me)
© 5 zuopsaago | 8 | SUN =o] |lelld4sodl-<s|x A ooraolopemMw | i | a
= = JIops19g10 m = ormolopeIm
= ( .* o. .. .. . „0 e N Dr 000000 . (190g)
© E 1010) Se ji o o a o + o a o = +. - o a Er
N © am | A oOOa FA r- mon mon- | Očraý -+ Hz ee S | S | a omoB | | =
5 = asalAnoN. = a a ry =) = OIMOYOKOAA
> © 9 N >
2 = ( 580 DO A ER
Quo) N ee a va Rd, : PER e (ogno}sm) 1»
© ms kon | El loAwooadoccr so | Hat le le |e|s|a sogen |% | =
2 =) yppAnoN Han - = NLYOSOITA
= (00090060 m 55
ö (nonry) RA ER are S % 5 5 E (8js01g) F
= = teipegenen | & | Swosnd Sa Bla il S P o a|3 |> a 8
ae: To4pejenaN r a 2 I
So
N —.
Pe} (1010817) BED oh * De da. 8 SE? REN * = EN (ymuwadg) o 5
s = pam | Iran olo gr- | |I+g-Jolol|+o| | -jo | A4 | een || =
BES 9pejsnoN, ee = S fox oo s9 | “=
-| = ham! .
= 5 : Er POZE
= © (10810) Obu . 2 ko s *. & Ao (e378M) =
SM) am PO ooo, | m al! | sla |= ae | © =
© 5 Bee
= = (Gonsox) 5 : 3 (ddog)
- DEN ar oe a + © + as hodní © "a o S od
< S ‚ fmo 940x I sď+ařďa | 4as | Sa „Ao losos | ls = Ku S|8
.—
= F PSN
= G5 O ER TEE]
SD (tqayog) ne As PR o (goyzosjegg) en
2 S Sny SBD a ss 5 sd E en ISsls | © ee AN
=) © = ji =
E Z R
er — (exdoyg) DIESEL Sur * ee ... (0987)
- o a G) = 1 - o o f o - o
: = mmdn | EI | omwolo| Issue | III Idee | o eydapuo N | cu | o
© ynwodaN = = O | = pumy | wo | A
: (ensg) So | z z = Kom) | =
zyumon | 8 | VE S i s So = | © nopupen |S |
ER | gl |SS| 111 ssl TITLE III I I TER T IE zoo (EA
9 (3050) . . 2... M.. a o k (spep) =
5 BaAB A 2 © ur E - © w moa © s| r {or} apa. m a
; Be s] |Salla-ala-Jsl +34 need ao | Ele = Pe S | A
ní = D = = m Fassis
Bejsjeuoy — AM 410 (Or ©OO-am 400rwWoGOrn-aa Hoorn- as ons 5 Er 1BU0W Ss 53%
! nr rr r -a Aa Aa Aa Ga Aa Ga G a © @alse ei =
92189 UD 2238 180W (23 58

Dešťoměrná zpráva za měsíc březen 1888.
Ombrometrischer Bericht für den Monat März 1888.

32

(10180) DE 4 .. CS SR ra ee A . _ 2 (sxrepnor)
am | Al | o-odo | -oddal -X4 + | eďoa l | | © | a | oomoupoa | a | ©
Zaoquomoatoy Eu © ormompog | ©
(unogsy) a 0.0 a ZSV O AKON De . . 5 TE i 8 | (sapudoy) 5
mo | S|o-oo | | l|olsoSodoadacs| III Il |X| o | mm | z | ©
ZYLUONRY m BP | urm8n0YDOK | 4
(1044) r “ 3 a u (oxzjasgep)
ms Ber DS ES a re Be Ep gs A Mom |S | =
u178u0qBy m OTMOJOIT py
(uuemjnos) . ” ” . * . PK a ALL RG L ” . x A ” Li 2 . ” E „ ? a + «+ (guexey])
pm | Al l < od odc da eo r acs+ | al | ao- aa |-| © | = adm | © | ©
Jurpgsang NHA nen ma o GA i Srogsddngg | |
(30ng) .. y ... L) OEL TARA o * : : 1 (ajss0T) :
wma | gl la- ||| lol-wlsSweloďe | lol | sal al |< aomsopa | © | A
zn = morgsoppa | ©
(1097) N . Pe A 9 . Da (auopug)
ea | Eee ee ee (ae | 3 | soxa n exosea = =
29801A "BOIS 'q eyo88g
(čuv) . Er (Gysmorgep) | > | ._
med | A Pes P n = | | Br are | (A || o Kyosed | =
mega = © JOSE T
(vxo1upn1s) Bee 2 Bar o (1012134) :
med | Al a-o| I loloďoo Saar | I |-| Ian |< j0 |% | ©
deg r 930880 | 2 |"
(goıy) * ... . ” Erle „no“ B Er ü (sung) a)
m | o Sao ||| Ira | ||| ssl I Sen |- | ©
oryospuog = © | "7" || z90 a 950
(w0)smre1) . o. + I 80) . «+ Ä (epoyptg)
ale ee ee SS souggog | co | ©
IIAONUISOIA hm nem =
(190010H) D DER o. ss Usouxy)
Z PA oc ola eco seo a | © s c
| : : : s Ms“
Gr P FUSS WET Ze a Pe:
shoe W o see | ses oopzon | = | 3
A au = ní
HOŘÍ = le oIpzoN
vr (e10dro) a : N: IE ... y 5 : okol B (rz)
ma | gl Ischl I I |SosolowlsSďXs| ||| Ina | sl? |S | vem son | < | A
uosIld = - > zeeg "G ssopgosnan | T
E vpuoron) OV . = RES (wusumeN) +
wu | Blaa |-| Isa || ee el bs | onen | 4 |
weıo]tg r O | aymynon | | A
(edn) O c EIER A A oka C E UNC ch x (03789)
RADASE | © MOO ANA WO Sg- -oo ooo | ||| © © | IIx o uppsnrgureN | |
EL BERGE I | OT 0 ehr = 3 ká = o | A ujosneguaN | © | I
bejsyeuoy — AM A0 ODMWOOnamy 0orwconam—do0orwocoo-| Ši sh jeuow |
-AAA a A GaGa AN AA M m5 5- hb
sasgw UST | a zla zl 9!89W

Prof. Dr. F. J. Studnička.

33

Gasyu)

. ”
aruzgug | & na ; .
„me al 4gs7|losdsss| Is
© (O A r ©
(ssAsIH) RN = = | | Se a | | -i o © GTR 9
PIeASSOTYOS E 5 © 65 © RA ze OOo 7 > m, en = {or}
o [> o)
P $dd-4sl3f4adilslle+| Islas, |
© m ©
i (gx0uy) 6 = © -a | alů 5 Gasupnyog) = s:
maeeg | 3 P o OEM ; : > | a aomojpog | S | ©
k eaeıyeqog | * — mom- | js | PS = pyeg |
OD = = m | © = | Ss y | Sa) = a ad] E EP E
© ©) (10104) Z AS © S A | | ol © [5 (01019) a =
= n ee en mz IB 5 5
© myures | 7 Seel II = ze nupuvý 3
- GN s < - ee)
A (m = m
— E sodou | El eee 5 : ; = os, 1. sy yon | c | © =
5 = neddny ä mo © | | & o k | = | u | O EE | Res H ef ypopn | m jej
= Pra O =" + | 4
S en IIsassl-lg =o
3 S yangunyg | A | ee & 10 | © A199 pzoln | Q ©
== mm | gl Isle = | ozon | 7 7
== a = mo M O CY o — === E
& = (£xsme1y) sa ‘ nm | co | | | =ti o | er | S eo (j10n917) bo
= = TETISITOPNY g | | = = an 5 nr 5 bo . FE ; - x ČI "A190 pzol = >
A2 © ugspopuy | * ASE O Se. DER 3 ... 6 pzelnoroť =
’D (EEE n Ran Path P es l oadX Faso || | FR * ŠJ ee
co His Bere
= ; (enaug) Re = Sax ol a | (mrex0a) | -a
5 E +2 al SSS osaSsol: = S A, wmox 3 5
S = | Oeno A ex] O aa c o © I 1919" 4 | | | 5 —- uIgyuosoryy a -
1 a -. o M —. |
s E Kueug) I Ya o un (5pog046) |=
= S om | | | S- a © pm Hozoy | ©
< jm I a S «an © a a) . a E ee
S 6 DIROU Jessie |: , PO OTOU =
© OPM“ i © oroT 15) (RE TÍ KARAS
ST c (<egyory) z G | | | a | | | | o ((erosner) =
| geguzn | 8l le S S|= osoramag | = | ©
= Aeon | ohe oso + (a eds Br osoamo | | —*
=i m o 2 EUER
a = (eAyıdz 'dsopj) 2 R | G | | | | | ob (su) >
= 2 Aouoy E | “u lee = © | eodey | O | ©
SE= sa ola ec || har p
| z) >= EEE —
28 MO or = PER: eu | 5
IMHO F | | a o! 5 TORO co = OTP8T 10: GI
== o ÁHOU A © 1010 | OR S O 500 = a
= = = = & = = G1 1 | i | | es o o | | © | zý5d
(exong) 3 -© = | | | | | | | | a (exregn
+ * * he) Da =
9 = popamu | l Sea Da ul = o |= kn | L
2 OE Sn aro | \sleisle"lie = gn101g O3 a
we, X = = (o or = o +4 EEE
= (610404) E o © a | | arm | San Va (aoyem)
mamma | El | order | Sc en ; SIE |& || Aus ana | 8 | =
een, Salate el |) ww (0
am c = —— [| — 1
“ (gprugog;) Ta > ; = | co | | | = | | 5 = = (aoıqouy) er
nun ser | lep ee , o | -= m0 0084 | © | =
ka 181092119 A M OOYO U ný K = & = | | os | a | Dee 1990-211]04 = en
= a m + ä VT] as
) Bejsjeuoy ae Se 3 = | | | © 5 | = & (ayop) 2
99189 ua or oram«x | ad |O | ©
z Sosa oo eee Go — sog | =
STBAESHARESSSRRS HK: EL -
GN ae) a] > „m += EST
= E
mA EM 1S2W SSErS,

34

Dešťoměrná zpráva za měsíc březen 1888.
Ombrometrischer Bericht für den Monat März 1888.

ET er i ce já a oh BETEN TE rg Cala) =
vd, s | | le En | Ao | [> 1 o | oj) a3) ase mopsseng | 18 | S
Ida, — m č MOpsseng Er
len E | Aa ee 1 ze u | a 2 & = k = © © ka © > Hong R S
Sue], ze | 22 Eee.
RD SS S132 1 REG Slllsladidealal Měls |-
1008, = A 3 Sa Be Zaagzyıda er
SSB ASSA Sa | Sk
"TP "9 BARAS = 2 a k] DEE,
gesellige 11 g|a| sms | z |
zjnposgný < | a
in gs ISSsselrgsgetyassgallsilsggseee|s| de
yoequognyg =i m Br | DRE T
B a ers rel | lee II I Nester tere er : Sutton ga
11038 s © © a ee ae) a a
ni | El IST elle IE al W s a
STQUSURIOIS | H EP
ol III IE See lets fe < a
9IAOUI2IS Kar) Bi
a) 5 5 5 ; 5 | 209 Ben) (ay10H) R
SSOTTOBUOHOS Ei = be SSH | | S|« | sıIIls | ass Pos a == | es A | 19 pgasmgas | a | ©
ssojmosuoHos | * E ac] a | | a
autos ee sagen ‚oh Se
DON: Ml 1545515 +21 ss |s „uk es
"4 A MĚ | | O ey | Po ona
Spa | al ZEIT Tell 2aFSTI III obal Sal £| 2 | |
Eee IPaS : BISBL ER:
enges es Pa ee var, Šin P
gl ISsl 11 olosouIayauozlsw|lassii s ne
| (ESO | -A m4 cormoonamýnorwcGonmamdccu%co-ŠE sy Jen Šss?
99189 uag O EL cd casa SA sıseW P 58

Prof. Dr. F, J. Studnlčka,

je)
ae)

Dešťoměrná zpráva za měsíc březen 1888.
Ombrometrischer Bericht für den Monat März 1888.

ee ss Frese esse ua | E | =
eg El a Yo == en =, umpseopM | se
a | Fra I Egger ess|lslilesl lease AA S a
ororstmjoYTM A PA Se
een (sl tesil as sek © | 8 :
jl = -p E
m | all Iodddas4 | lagalillllgssli sla om s s
JopsjozuoM LIN Her ZSE záv:
alles leistete 11 lbslssé sl use -
oyaeyfoM : er se =
mas es . Aaa ss 5: > een non 5 hi
wen | l | | = ei M a Se s a zao E A
Sm | gl S11 rel 11s %1111Slielsl 1-8 u
ysoyun : !
ul | gt fie I odd Il] tetu boji
rail © k = | = olo = ss er | rs = a | | 15 | | ea- | | ní © S Bra
gl TE Eee Ile sh m
DE SERR Bat
larger lege os
FOpenQLL : R
SEITE ee oměk
CHMONUOT, Br: er
om al IS I IF el 411331 |essje an
orwoLL, ae TS
wa glSuEulIsslars sus | 8, | M
nom Zem
921S9U Ua 22 8% :

Prof. Dr. F, J. Studnicka.

Dr 8 | de
i pie
aniz A J | = = = | | | o BR = + \ | N x % m ig © “ k= r; »
Orr m s | | © (r
x I (moyovT) É i ei | | Te) | | | -+ 2 c
3 ao) n 9911DZ A | | c | AG i be er al 19 Se)
8 KUREN Alda d4sslolozsslly = az | © | 5
* Um m (=) o ol | | rn | | | a —— . 4
2 9kyo (erdB) U S | = | ei © (oıtou kon
ARO Ana S erot ll seite |! 2 |% "A 40X1DZ Ra
53 wZ P8SSSI EI ISRI Bee OR
00 (exong) = M | | 8 | o | | cÍ S BE T
. = A0 8 | a a ai 3 Co) *o . o. T v Se u) BOAO0HOT0A
ER NBNIIAZ -| Sm a = a oo. a s S | = SPA) an . Boo =
De) BR a
; © ©) N (iezoy) k oc I | | & Sale o & erh
ř n 203 EU VÁ g | in - = < EEE,
"> = = 911017 | bo | | | S S es . 0.0.0.. a preAur (or)

: © - = ie © AE - o | | x a = prexuurz r-
v NO + (Kuoozog) BET hk ate E 00 =) | 230 k a | | o -> ==
B (© a ee ee er. al |© (oxte0) |
sel P jmezTa| 111111155 - s|s| měs <

= = - s N 109wm97 =
© (Cupuep) Sn kal: Ike = a er
= a „ Otaonep 9 U 3017 A | | EN EHOSRESO | 8 | © (Kxeujdory)
> © up 9 1097 8 A | | | Eko | | = 1 E Pa rod a n =
FRS SAO, ax x
= = (usqan) Se elle es ( vé
Z skye Ba 8770
SH le P Eo SR EA vo kunpwaepz =
Cj ZBIM GI m © = o | GS So * ujpe19PZ S
© » (gnoxyg ao | ker: Fe. ae
5 = ropomson | a | | Has as Soon 5 OVO es Gn)
= yoponsom | * S ren ea dose Pads el = 004BISÁAZ ©
© a =- own a —| | SS Be a © wm A — OMBISIgZ r
ssl sw = ae —
= = ApIoA = | | | + | | | || We) = a o
HIOM | | | TER "a 1 * RRARZ —
= 3 al] en Ses. Pa ursgngz
Se (sog) A el lllsslil-+|sš — | —
= (72) UepIoA A | | = | +| 5 © (6x46)
2 | un ee | use
B77 © ob) S | es © | | 2) | ee FOBAM |
© (31405) z = | eo = | | 5 6 E
a = upoloA A | en = [ol War) 63) (527) |
= umofoM A ada- | © AG “0 B PYOSKA | Ne)
= l ar. . FIOSÄM | =
(0x0 rose | | | E
= 10) » hs! m = a GS | = 7 |
S 99gnI460 A | | er = =) a a (£x08r0do) |
9GNIGOM A an leo») | | P n ee . . 2 099 uroysIrA n
XSS | lines | la PPM 0 |
(1enaep) = o a | | I no = o VES né
WISETA g | lk . = Sen = Cd 3 ; | co © O3 (oronoy) |
wıyoseoM | A S, s 5 =: = 29180 A co
© a a *o | ee 99189 l
(Grey) m oma SPS =
modo | 2S | | hey E
mean | ar © K EE 5 PSO Ge | ERICHREYN
5 n ooo S | I | | a ZAIPaTO8TO M EN
k EISJEUON cam = = =aNCO | | | a = el „A a =“
© 99189 US “wor omoOrnaen o Konayten
Seemann aaa = sanoM =
GI GIGA AN A o o -—|£ 55s 5 ===- A ž
SEE jeuoy ŠE SE
nes sısaN (22 = sp
[5-1

= Gosaona = p > ziel || ug | ©
H00gy0s a a (> 4 Ů
mea | El II lagslllssel 11111 lslll le p moa sA,
sIogong Ile ae
STO Deren Pefotaserafe a —H (£uJoAox) <
(a9dn 014) ada ran un | * Ban: ae | n | o iw | © « | | | | P = 28 = | ES on SorKonsarg = No)
Teds ayod | In © ODO o- S a © | SKS © 0 © |= OEMOXSAJ4
uo9rIoduuaıg, = = ž 3 = E
. 2
(8x9011439) o = = oP ao oa oa o | ROTE || | | o | a” a | | er oo nom © © E
somnag | Boo | Seo l sese|l 5535 OM S = | mozmeg | © 5
neungıg Um et ee |
S .. a er Ss) m o
0,0) (ayoy) RO P "mo Oe o s EKO m | zug | a | M E
co yaoiog IS | Se II ea lee ee: © come | ® | A
. m m
č) 5230 + = = NE o (2) ee
= m | dada 1 T 55T ls Tosa | | ©
= £ Sog :
< er = : le
(915811) ae 0 © m « 0 = G
E“ mna | Sl Toga sell 111 Be Se Se 2 2 l I 8 | a | soma |= A
zug IMOx]S
= = — .. . * = E Crenosmia) 1 =t
(uydg&ıy er 3 7 b =
5, = ose Ako ce ea el 2 eee | o al |x a a © | =
= = NES JI-
© 000 z (£}s]0y00 71)
= = “u7095) > ER Ze le I el ee i 801g | cu |=
popmg | B | | II | I loss +o = = ya Ken og | > | &
© = propsurg | :
N č E Z mem | _* er
(euoferg) = > ONE: © ae \ | ll || u nu ooragsıgr Sl Se
© = az | 85 | « jE Orr bee Hann = aa m (7 | peomsag =
0129 B
= = ( : So. seje —e = —. 3 — o (Sieupios) = ham š
BY ... o a o a A A b- ©
S S AOS000 iSsdoXy gol lgglsl||Išsdsllásssl| Se Kon ae
neyosouog MI
= = > ... š = + S |= (C1zpeuxog) | an ©
) + s - © bo“ o [2 =
3 "S pieausaget el IS el | S S B S S = || 2 | a ba B
3 2 opreanoe S - 5
= R £ LK =
a: | sg | II Islsflllessellla|g| dona lo:
= pn | imma aro a | Sei- SE eo S 60 = | © "n drogpg | © a
= = PIpoSrossny hana! mr - — : x | =
S ee er O & (aougoq) = ce
(001 * * CVIS dě © Du * o. a 5
8 ve dno R © ze asecčcoc | I | sol lasdwo aa Am 4 1 ss & aM S | 54
= urey-edny Sur = 223° 8
(aorımas) co
* hd » * * + „ = = m x =
9M 91018 Er MSS ee l co-eos ll Social | ots S js x (a Anson, nd s *
non = m 4 er! E
E 000 ... er (aaa Mm) =)
i (is) o arom eat AEG) 2 © | [S | o | | 985 | | | © 18 unassp[opy , © ED E
pom E ea eo se z = De maasppy | ON
: z4110Q]V RER |- s
. Fe) = 5 o 5 =
: SE B SÍ jeuo SEN
Bejsjeuow P ee R $ can Eee
991891 US 2 22 |8 =

38

Dešťoměrná zpráva za měsíc duben 1888.
Ombrometrischer Bericht für den Monat April 1888.

k : = = = 4 (PP) «+
vysnagod | A laser ker =: |:
vysnIGOT - u Vs
ET RE OKA (mg)
(aossurg) M 26 - © SX u A HH
189
en = go el S“ Blase x reale Aro S URS © | © unse) 2 |"
= s (109910) -
(Gsg0) + 2 "|
Aueigo le VRUNA | I ze kal ei Ea 290 | | | none) ale
UBIgoAT a MOJLUIO
Fe ORION = === = Fr j ((uysp)
end) s P a = | © a o © 13 90ru1 zi =
£ o ©. © | | | | O3 [0 0) Ad 9 =
A ouiánot en are SE
ale [einlelejo le ererolersielere/einlare — — — ...... A en eo
(ey) : = S s =
Vist S lese | eg | ©
5 (exdumyog)
(one) 3 a: 1 ao | _® 15 | o emag | © |=
m = I I | + |- Hee | edí B So sungen | ©
= ER ONTT Gm) 9
(em) oo" o o = o eo DS wo 4 en
a 72049904) S
one, a) sage || lbs sss = o0g9040 | |
(92x10) een WEIN T ie « (3914x) ca
ga m a C 0 o © Sn ae) yomojyg9 | |
nor am © | Sa seo | er Ill | © N | 3 U 10 |= xomoMo | * |
... = u = (pung)
(usıgay) a 3 S
aujsy So P ds sss sa! s |= ma | |
n8]8% = z = za
( ) O0 D = 5 (wesoy)
uno oa PO le S | 6 < | Ss |\ssauaoo | | Sala A | | © = peigojsng | © (or)
wıpnayg en 7 peageyeng
( ) + = 1: * (KasAsts2gog) |
yYangnunsp l RS SLS ba co: all Su |= oormolbpng | © |
Smquersumg = SIDADNT
Gmy) 2; Fe (3910104)
ATH o + JB] | P bd | © | | RS © || | 3 [50 ang | 10 =
Zıaquenstuyg —" & ana az
(vaty) : ne “ TAK S TE: = a (g88y) =
3099010 ee r Peas S | amos 3
10993049) am = jaunag
espug) ai © M © ae ce A © © a T -= © ee ko) Goumoez) <
Emm ses Ps |& fymg | o | m
zár +Zso | ose- | I\gdgg|s =. SEINE yug | 7
(£uzo197) a s * : EL E) I ’ © (812940014) ©
a posl ala IF el Igel) ee
sa 5-8
Bejsjenoyj | o ot oornoS-AnYGEHRZANARANAKAA8AN|ÉÍ Šš| Kan (s 2Ž
99189 uag z sáhl SW Base

Prof. Dr. F, J. Studnička,

F. J. Studnička.

Prof. Dr.

Tl A
a (415) = o + - | a © m = wm | | | | © © | | | | Ser | | o | A 2
Sa ac M ee
Be: IKIEE ren a (1083911)
: so elle bosse I I seele lh ie S Bed
19qyosı | 0
( ) rer POE ee oe © „A (3001199)
au Ella 4Sa |lsasadsslallslďX++1 III Is a
A UNISSTOLIUIOFT O 10891094
oD —
Sa) 6 SE © a (exTomor)
5) aan R ora | da o a boh Sa | 6 2109
= Toopopro | " > IOSNEUTOSIYEI
& i a ze k: (1op4erT)
2 ( ) z * + * * re 15 páorT
o zi zoanono ES | | ca a P oa cs | = Anise)
-= 1oquojeH IS8%
<
= ( ) . 5 O0 n 3 (saz40d)
2 8 er | Els ee Aare l sssa | sss „mia
= = 1geH n
= =
(10894) » = x i © (oneH)
© = 00196 ES | = = % o = | | (© © | | | Sy | | © | oo Er | | | | | | © | | 2 ANT EN
2 = ZU SEEN - Šmamnu
= (epoH) EL ee * BES (uuem819g)
5 Zm | be- | el i lale l | lllilos-i il lisi oyoymapmont
= B uopunyyung orognopno1T
gu ) OS 7 = (nuswıor)
E S mel Eee uorsuasn
j S = SI9gsyony x UIO4SUOSIY
< © (feyosupy) * nete n* B P Tg: TER . (noseneyujeS)
N F A0H91D9g B odd s hem E | SSD | sales || = 1970
< = || enspupar 109
=< © ODO OAO = )
"a = Genzıgog) -> 5 a" % co 2 in £ a © © (2 o + x a =- s 2 ČELAPNÍ
> © AOUIEH, Poea || ls sea P s Kmxom4
=| = NBUON]C A Br = N hm, a 1nyomA
© -= 7 —
= © (10x10) a EIER OBBD ORT s a (zonegrepa)
D S opet | sorge (sea | 15s 1 | | Ile ODO
= = 10gu9dsn 9yasgoq
= (10x04) ._. = * B © (ezqerey)
= raquasıH ee zs R se Smolal l |%s| | EN ee
© 19quosIm SH
( ) » * = 200% (voe)
san | so | lo fJ4 Tor Ilse ‚A Roc
Topoısury BBOAH-T
( ) Kae ur. = = (vorgorT)
mad | Bol | lod5sll IgA 11 lels+41 111 lsosli=|s noiidod
neddnq 1090
fejsyeuoy TORHEST-TWASTURYESTSASHARFLSETATTHLEE yeuoy
s9IsgW UJ eg A 28 9ısoW

pá
k: +
NY

(mr E O U ey

F. J. Studnička.

- Prof. Dr.

Dešťoměrná zpráva za měsíc duben 1888,
Ombrometrischer Bericht fůr den Monat April 1888.

40

|| legs len a ES
a NN NNN Pre | ah
= | er ea M ori
DJBZEE else ee
EEE | gorore | a | sis | as vš
TEF ACE
„am eanse TE GE
Br bab ZS PES T S FEM s vo | č |
m | all Il 2gsl Ii lalilllislsiiiiiisiilg|= ve | c | ©
u | 1 eig iieelelllelseillälgeselels| Sáně s =
medu | Al lsllazl I lallsiiil2ilellslgdsl||s|= om | =
mm ER -= sa so o
au | es le Eee reelle lls | mm >
patch s SSS ss Te = | =
Se Eee l lež| || -ee I IIlslssli ag s um | S | o
jenem er 3loalgsel|1lel1l Ise IIZ418|8 unascaj s
EEE E
KPP E Fn PPA EB n P P P HE K PDK ODE

41

Dešťoměrná zpráva za měsíc duben 1888.
Ombrometrischer Bericht für den Monat April 1888.

nn SD o = ne

Prof. Dr. F. J. Studnička.

) l ... : (Cysuyngog) o
ug | El I I lsSeJol lilii I IE TAI II ISIS || vpoxals a
grey -gmmy o0dor
YZ ) = ... = = 4 © (gparuyog)

en oo l Sos loss oss sa yaonoıy | © | =
snyny m neue]
( ) “= ... ae r (1911051) =
el 2 s T TL STE eo | ta = |“
newmnay = I u9y9oqura]y
(asıq) Fo č OO CY sny B) = 8 oe © (6317)
OTP Eh a | = | ao- | | S no | | | Scam | o dSočď | | 5 = Koqy = =
orongznaTy 190 =
( BOD € = o —. —. eo (eg) =
AHOJ E | =) o en © = | | S = | S | | N 5 = a | | © S Ae | = > "dung ns = ©
UO © A ‚dung 9810
(xrdnyo9) .. . . ” — — — (toprouyoS)
aomomoy | Ile II ae II IE | = m |
MOjnoT0 hm, = No | = VOPI || SB
(seyosnougIg) ee a ._. ee z s & Be x (om) =
kelelael l Sea lSl est sti = oormoue( | © | ©
JABMzZuL o an oa © = = x 5
en S = = m še 2 |= Jropsuyof m
(10dsox) „nn. OŘ — ER (squeg) o
mom | Rae a lawo | |Iesel II III lol II ISA | ||- | 3 | ones IS |=
nene = = S = js uusgop
(eusungpg) ee a ojí věk Ole © O 5050 = ora ea © (wog) s |
k CK EEE | | | 2 © © | | | o er a | | S S. | | en) © u1so ff =H ©
JAS MIOJSTTEJ a een © ANO Horn = 18
‚TAg'qUIoIS[Le HMoocorAin 2 = Ser | up | © |
(unox04) * o. o Er ode 3 = (10308)
mir (AU LL ol ee lee sss c of | oi | ©
ordey up | 9
(edwog) = o (109)
gu | Elo! del Illel-XII IL ITT III | | som were | s | «
o g-znumey | 19g0-1u9T9(
(euoy) 22 + = SE (940x) >
nama (al (a boss PP P Sec jose | ©
'W.'p JRR = = nose
(wwa1619) | ° D0 + l Er, ee + Une)
ee | be Lel Zl ll loss sss le -ST | aonodmiT | | o
Sroguoyey Mouoqny
(moydanuyog) . Bu ET ARE a RER, 3: r Be En RE co (103014) =
ojn RO |: Aero a or a | 5 k | o | | a o | | oe) > 9ISIPRAEL (or) au
Eos] | | C m R O = | © om a | | © GI © | Ne) © (Jo) I = = MOSIDOTE S) =
(senzuoäuer]) vos + S ar. 0. ER 2 — rd ke = (guogerg) =
ore a ooo ES o | SE i ee SE JPG AOPYIH | © | ©
ne al oo a S 6 © Go Tod 8 a JN als | A |% a | © |
. + > -m =) .
fejsreuo AMC HO OL- ©WOOr-AaMWm G0 COr- ©MoOrn-Ga©<dHiocornroco-|8 8 Er JEUOW (355 S
99189 ag BF O E O 0 O OOP PP ES 180 EEE

C)
UÁJOAVITA

urojnePIoT

(zorgos11) |

UOTE.
UPM
(Gzsuogor)
o1018

SOLL

(mn)

SOTAOTEHOLMT
SI0GSTOTOIA

(por)
"TN epi0agIrT
AL ploMgorT

č Past
are |

P |
m Ar o

beha |

Besen

Dešťoměrná zpráva za měsíc duben 1888.
Ombrometrischer Bericht für den Monat April 1888.

(nom)
ason0p9W

"AH 980u0opoN

s

(uuvmveuvy)
OIISOAOTT
OI8OGO"I

(ur)
zrI
SrT

(Auj1edS)
AOJUOUT

neuayyoLT

GBITg)
oorlagrT
orlagrT

ss ll

S lese | ||

| oSssollsslocl |

a

17

©

an)

12

(091119)
Sp T
OIprT

(eAjdeng)

"H preAueyyarT
"O-preAuo4yorT

(renug3011)
90IA0190dITT
OMoTo0IrT

6616410)
"AO 185 € oy’f

RS 8J0oy"f

(gasjusr)
190g

JropuognerT

(Po)
S9A Fynod
Jopuosur]

F. J, Studnička,

Prof. Dr.

23079)
AOJQAM
MOM

(ueıog)
90IARISOPNYTO
OAE[SOINY

(nonozfea)
1ámojrT

1g9sÄwoyor]

(any)
Kuno

une]

[GERICHS)
WognorT
uO9neT

1osyızy)

OSOIASUEeT
OS9LASUErT

(aofsmyong)

usspue]
uIOISpuer]

(uusmyoH)
upáy
up

c Ser ee
| SOOOna

ie el ase |
hm.

|

s ss

|

[2 Er
Bere

ee

314)
2902p9WA

Srogrordny

(Kuyoaoy)
A0uny
seuny

(geuzg)
27204 Fuun.ıoy
u99LIoduoLy

(eedog)

(Gong)
A0)80f
9380

(10501dg)
"© "T 999380
"V-99[9180

fejszeuoyj
99189 US

m ACG A K COD © o

zeu0oyj |
91S9HW

42

Du dest,
Reste.

43

Dešťoměrná zpráva za měsíc duben 1888.
Ombrometrischer Bericht für den Monat April 1888.

(ge) FI ET Fu} 55 en fd ry o ode | a a
aid lee sa | el ae | oo ta S mon | =
= (CxsMojemr5) ©

(e405) o © - a © a S = =

pr: ler bd Eso Hess l o eo ca oo- 4 Aa = noztoTY | m |=
|= (1emypy) > sv

(940x) 2 en = (m o r- a ste = "TT VARIO [= =

en k p ec saka elle ee je PA es ne | |
(10Sj0MT0g) OAO RO ey ODE ná | | | | Ser | | | SS en ee | o | a unpoR | a n

OS) sos usaddojdaddc Rn o o upo | © | "'
m cc — .. . (10310gsomry) ©

(ayag) ho ” 2 a © s = 2 o* I co [ © o3

2 oa ase S73 een

lerne 1125411 1kss41i2slyal|s|5| sem | 4 ©
ren u en Al 3 = = © Ormomosoarm |

(Quer) a * 4.. - . E o" ma = Em) =

En N Ba bl | c a erlernte | ao a | Sasse] 2 en aa
een are ilTesel isses Kom | 8 | ©
sto ER “ea : = nej
(gamma) =
(1010817) o; Se a PO O i jo f Sure
nn Io Bu = 22 2 Zr Be Eu less Isle II Isial | |x| = N ei
(asteN) Ara p See | | FE | ale | Ss a hosen = |©
mag Kon | 5 | a- Sm P S UL one rer = © | negosem | ©
09 'aJounoN am : : ——
|; - se sselalilslzstiilistli|s 2|. wem |= s
| 0 Me Er - SF mor | © ©
(140496) ee Ar = ._ DET; "E M | | Ze | m ij oken | © ee © | co
o SS s A Za a Ge Ga SS = | ® popuogsze | © U
a PER ea E eee| m =
todo Ba So +, SS es er s, I « a © = = | zupurn | © |
Kon)
(zeneg) x Te o a uou9® | ©
ee | | F
(10881) Zany sel s do su Re | | | © a = | | rel ine © | ©
s al ee] | lade! P || Sa O am © |= zpen | DO | I
3:2» von 18288
E EEE FEE EEE EEE Walch EEE
OIS9U UD 2al38 189 32388
[E PES APT mn

Prof. Dr, F, J, Studnicka.

Prof. Dr. F. J. Studnička,

= (exjepno) | un
— I lese eorowpog (© | co
le end Beeren ae o1plompog
GAA | oa o | k V Oko R ona
EN Sa | Ar- AaS = - 1 uosuooaď | A | S
Froquogproy | as SSK ZEME o trnem
p AE P - s (©) o
an a Ee :
3 JU40X0Y Bo SY = ne = a = o
= a leere el el O1MONRTd
(ee) "|| BEER el es ro © -— R o
UPT (Alo = a ur Ns | ad | 18 | A
uIojsuogey - HH% “* | | | oe | 70) = Sıoqsddrgg
& ) p "3 ela | Se I Io] | S Bo ce 1
o 1 moa (©) «H — —
ka imáma | Bol SS SKS re eo Fed
| ZI1lilssgsliilslilils|=| ie:

- " » [23 Fang
no com |} Se DE el = U | co
čo = WDM | al =- | | so nexosea | 2 | S
= = zjj8mnK | | | | | | | | | | | "$OTT 'q eyoseg

x = PE d
= >= akon É PL Grau) z =
© 29801 k- | | = | it =
= = 20801 R : Pls lek Sı | ky a | BER
= (8uery) Abs" é ] | a ERSTE,
sel la lesgeııız Je en
2 8 Se elle ss 27100
>D * a o © hm | n C ES PE |
= (exormpns) tb | | | | © | S) =
s = wa | o | doga SS lall|c| a | mimo ||
» + wm AR
S — . Me ZZ I | & | || zeug 1050 Br
) oe = wm © o a 5 u —— ee a
s Z ogemog | BS | | Ir Se 4 ©
P 5 PUP I H FS | | Z | | | s © Ava) ©
= 5 (u1ejsmTeg) ears bi AU = £
S má onoxšojd | 82 | | | ori o "340 | S |©
DIMOJHOSOTT > IAE El L | Ss O810 2
Drag le Pes = |
= (1090101) l 5" 10 7 :
s 8 ma Bl ll ka Sex 8
= sst[d een Zus oipzaNı
S s (19unog) = | en | ct a S E: - 17)
2 2 sa | A | | oo za = das =
2 S 2 A a er AE: | & > peıf ÁA0N a 90)
A 8 k Si lese S S31: eg span
© (exed19) 8 | 28 | Meta o es | © Ar = (uueumsy) >
= | OSLO KO = 5 annynaN | co | o
= O8 -= 2 | Sm s s |a op (O
vpuorTore) | se ll ol Ban : (deo) 3
auneď | 8| | | = = = o USELEHTSNE | ers
weasjtg = ES EAN T E p See uposneguoNn se ==
(10311) Shoe S | | S al | | | | RE - —lz= a 7272 0 p $ ssh
Au Ec = > PES EE: reuoN EE
Z > MEINST SAaASADÁAAAABÁ 88 S EE
Gejsyeuoyj BEENDET A PA C OS AAC r S 2
3

45

Dešťoměrná zpráva za měsíc duben 1888.
Ombrometrischer Bericht für den Monat April 1888.

(C1990gm7)
(eg) 5 ea { - P) o = | | o | | Be 5
en = | eat | P eg 11 ae 2 Se Ken |
— 00% & (Kysugayog) a =
maso | slol -sal lasilslicllsalllsdza-+I|s| S| m |s|s
premssoros | * m = = yes
(g1omy) * . . OMK > Er = = a (911019) +
zí Pi [eee l | | Jao Pls a BC eu) cs Pe ES
(19104) KO i Be > AT. a 2 (ou 4) PSK:
means | gl l Idol lorsl|iIl3ie|llsllsol las | nm ||
| emgd) | o
(zur) ® ” = * 5 Be = el © = © 3 <H
| | | IIsS| S | +9 ven | ©
en 8 III © co I || Bo) | kos ka c 2 | S a De
(zuorp) ® re Er 5 3 a < BAER oa o Sa) |
RODA Bl ooď*oars| || lalalll-e*lzlla-Sa-| les z a108 BON =
Um) | Saite en RE un Taler PE m0 | |
MD | oo Pec es ee |% Ba N
(1009) = ší © 2 1 2 o % © o e: in bi m ee a o BE = | EIER | E . (eroa25) >
G psím 979 | © | O
ee imo | oa o le- | a | co Le I oe | | oe | ©
(Cus) © wm o a ORTE ES = o m“ a 1 bb © wm al (toyoenoy) be]
00 © osorMuTOT || 00 ae)
Ron len! Be S 1 coo o oa © | S ee
(1011911) * a o (suyz) o 3
ze | al | hel ee rt ee oder | |
Sraguosoy | * č a ordey
(eAyadz ’dsop) es an =. = 2 © (euro) Hi: =
se (Ed sl ocel sel al s = © aa | 3 | 3
MOTO P" ca eby k: Sc) Salon IPB
(1924) * * „ * o (exregny) o
Á - a m © nn © + A = = 52 [e 6) Ágn101 10 ©
srmären io © | = © © Pee B BE al BR el.) I |= sn RS
(e ) & (eye) 1
mom | ie ll lasďll l dell laeslollí | a | tsi | S | =
popsayog N AIV-M0TIT
am Elo | ee ho ee ee
yunquogpt } 9
an = = © a = ee = = Ni = zZ = = 19I0-Z1]0T =
(Gprurs) 2.. a . * o. s ” * ” Jef ae 1 (ayop) o
A wm © wm IDRO) Sm UD © © in Tın SO 1 © m 1 © ODITOK =] =)
mm | dedSolasillagodsllg4sl4g|Ilslgelis|e i |=
I» A5 o FE = 2 .
bejsjeuoyy HAAHWBOEO-DBABOHAR2KWOL-EASOHAnNWo rm aon|l3ESEL8| yeuoy 828»
90IS9U UD P S A E o la a o A OSLOVENÍ NES BEE

Prof. Dr. F. J. Studnička.

Dešťoměrná zpráva za měsíc duben 1888.
Ombrometrischer Bericht fůr den Monat April 1888.

46

|
N

(IM) te . % u C3 | [= | | co Cana +
mer | 8ro Ice te zoe “Also 2 mopssung | © | =
1doL jm opsseug

(ego) Er “ = or TE x + -= S (sA)
omg | ac | acomwo | | | g-o© O O = moyouegg | <© | &

sneL m moyoueng | 1
(oxpymo1H) un. ee SEE EEE (041) o
100% Rab | nat | | | SEN | = | | | — Ne O | | © aeardg = ©
100%, | = = © Sıoqzyda =
(vxn1s) n LEE © DO * un ER ee V en (u915)
amnym8 | El asian | | Ida loser | (seele! ||= yuodımg | co | ©
"yo "PRAG a © Saoqusuuog | m |

CIE3yEN I * 5 : een)

m ee ee PAE Poe su | £ | A
zyyosqng Zi au o ogopoug | S
(Cayo) . . Z OOA okně 3 ren = (uuumpro9)

ASPI Bc o S >| 5 SS be | | re W amug | — | 10

oeguogns i a T org | |
é > 2 = | EB E
(ods) ISD TY zač au o m) C OK 6 nk zk 5 (AONPIEN)
wg | Boo- m- amo | | 616 05 O nj Kiss | Ss: oudnojs | r | ©
wog = = = c oudnojs | X
(51900304) A 9D + 2 Pa = en o (uuzony) | er
ud ET Ir la En, s#|lIıa US | S | a
oyoysuvjo15 ee | I
LL = == | Bew
(aneg) “ 2 Far a - Se = : (agoogeay) | =
nom | O -am d4o | | lo -| =o oa |= mopunašnodos | © | ©
2IMOTO93S =. sy nepunašnode!s ER
(101104) * CD Ee) .*. o... T * Fr: 5 (3910H) =
ssonpsuoyog | Es’ | IA Ilse | Sw- be he ee B |= paosmogos | = | a
SSO[TOsUOHOS A - op = pPgoruogag | © |
(era) z ee EEE (nex)
AAS je s ra [R | oo © Ao | a©ar | || |« a0mS | 1 | S
n8139405 ar = a E MoTg | ©
—— —— |
(ejuor8A) ee =, E SF (ze99maN)
š + * ” L o
does | En | | la I | oa | Isla || geamz | © |
"a oeyS > Sroqueyuag | =
(108811) oo. * * (unemmoyg) o
omes | tě o alocal ||| IAS| III lsll I Is II ||| o || Biesseaps | © | S
IPS m aoselsstaayog
Sun) | 20 nee 4
ig | 1 | Loss | | EWR [ls 18521 1 Ig |a [mn ins | s
wegzagg | A G9 69 co zyuroAaygog | ©
Mod 2 |
Sense are: 2 Sn,
za uueag eo i P | o c | eo | E = all {oponza) IS =
PAZ S : = am! > Terre To =
== E = =
feisjeuoy — M 10 OD- © OO-GAaM 40 ODbOWGOJAam 40 or moo-|Š 538 1eu0y S85
mr rnrn dm mac aa aa a aa aan als S 5 E
99IS9U uag Bela 91S8WH 32
=

Prof. Dr, F, J. Studnička.

= - = EEE BEE EEE EEE o GENE TB SOSE EEE TE ra 20 OT OO SENT EEE Le 1 regnen m eerzeen
= en ar. | Sen = R 5 SEEN ER u o = k ; (ufo1avy) |= 5, x:
on imo o © omega se Pebl ra a E | | sp, | z | A
Be | 2 Er = = | umso |
u I 5) ae | k = i 5 TS aE a ela en | (mar) | m |
Br main loseao R S Poea oo o | A < dla | 8 | ©
0 a RR er 3 yredıom |
EU OJ SN ee «is Ep = ogo | ä
o 3 > c | (910811) 3 =
a 0 und POS ooo Fear | © eo o|o: es s = KON lg ı 85
i gosuopıtal = omen | © E
= zn AlTRL l un
2 OR 3 | | | To | "oa | | | "o | S ký RA L a | (r9upurrT) | E
X r v c Ge f= W) O 1 c) 16 | r I) n
: = mopsppzuoM |" S VS S 8 | © || | aas © Ile | O omord LES De 2
52 = (aoqraxypg) oe De | 1 zk 3 ee = ; Par = ni: a er; 4
ODYTPTOA si stě s o & Seen © BA 6 | m 9 &
= Onzeufam E| S — U S oo IRSKO | = | = | | r = a © | | | © 3 A © Ne)
= — (wunag) =- en > x Br k ge S = = n
a 2 ” i u (319 )
3 = en BA | = | =# ea Si Il | a S | So 5 en I I a | | & | nolamay A N
= S : £ EN NoltgnaL,
R = | zm EE = ae > Ss | ca
T - 15 o 1 ” h a
= TERM Bos | | SK zl ls 4 ssl T321 1I|S |= Iran mode) © | ©
o © |= ie = "a 'g Siognouue])
=| = (qasyeam) | | | py jm 3 A zi a E a | ( ) Be
sogrj | A N I Sr = “ 2 0910 a
& = | E) = an nes PLU Pl ed EM | @ onom | ©
S £ [MOTOR
2) en | = a . | | | r ny =
© = au Elan He | | elek Feel rl | A o
= Mes) an Se es A = = on 00 -i | — | A | pr eros | 4 | ©
S B WMOSTTÁT “ m ; | EOS |
= 3 (1840304) ee Ba BET — = = | (z01p1es)
N = o © 5 o © z 5 101pjo
= an © men en | I | | | oo a | | | © + = © | nel x a | | A | E04 © =
c o I een sus |
= = plna p) © o -m = G )
12 Dc o (B1909,
>D E o ä Eee ee an Boerse © | © 8019AG s
= f= B moreag | 9"
© ©D (4orpon z) ro . 5 5 = s = U = me ur
A094 © + CHE © ToJoTO S
2 = oe Boj Som a o © = | se | p © | S s S xe) oorodng © =
= ||. ormdns
(qnfoH) . + _—l BASE MAP
= eqaoywoL | sj | | | o/s/o | at ea] | ee] SDS O [5 3 (1oa1dsuT)
5 oo (© re} © — [= a |lo- sea- | ee | | S S oopolons | | ©
omalong | m |"
Garıdog) ei] o’n’a’c | en V | = = win) | 2 |
oomoj | E44 o — a © Ob U 3 | ši SR Ss re 9
away | © a S Ss mms | ei | ©
je? (ČOV Z 3 JOTI |
> "[skur 8.10 - je Te (x0x07r)
ROHOVÁ, Ala lasal l la ee ee oe © wong | | A
> en 18 % : mos |
žá hejsyeuo | 5 En en meer = a
s en TRRWESTPOSHANESETTERSARRSEERASHE ENTE erom Čas
5% 4 © = l . ©
= EEE x 22 | S% IN Bess

(uns)

== -+ =
(aA) 90190A1 = | o
uz BRN Rel ekon Ab Ae Ae ee satí (sl
vurji x : Be KOPE | nebe © P E || i I
Gmma | 575 a C otatate soollllisslslllelatli|s| sh am s ©
yoggnaampz | IH O OO me w ri ji CA CNS | | 10 O [10 a o ler | 4; 10b 79)
"049 'q 901PŽ a k I
0000 = k | (ttodg) 2 =
"DÁNOH 17 BL ae Saco se 5 al Ja sí calle | SE ki | | © 29 oo ee
OTO APP | " - !
2 (oxong) © o olea "- m © | | | © O © = | | | | | Go | S | co. Ne) en © =
[0 6) A0Y49 ie | © nu O | | je S Orey da © en 9 on = =
n NEJOAZ s A 5 (28 |
2 = (jezoy) = o a © = = 1 = | | = a m a | | | | | = | | | ch a oo) a
DD u 9011017 BS | | © | Ne eo) | | © | = | © =D © a | r yogwaz | ©
— 2 otmojz | * pli
= < (£uoezag) m ..., + * 3 & ee 66 5 Roe z
z uooz y 5 4 > 3 210 &
= = to : I *n es [BEI = obl Ee | = | lo | zo I | o |= | nz ao |
= N (er Eee
= = Sr 550: A Je = Sn u m "© || ES R n =e | >
= | orsonep ‘gm a0yz | A | | See Pb (© — (o SKO S |" ee fe er
= = ne "9 Toyuz (SEE ee n
— as P Pá A ly OKOLO Come) || = :
A = Z M ah a le aa be else om | 3 | S
= ZB. | A SE = 18107
Ne - oře = n |
s © men E od l lze oss rs uz | S |
= epamsor || Aa III ann oO aa = rar a © O | UJS9MB7Z
= © Jopoysom =
hol ka
= © (eny) o » SEHE Poe II Io) SP) Ste As En a 62)
= AA | En © | boa 558 Son BOS S »y0siM | ©
= Re, AoM = a 5 er ; a 2 : T PE er a
©
m Á |
s 3 ma | al | dleslalliAlsl | lsgsollsllasli|s| a |
= ueprom | ® : er zu 2 S
S. | : (£oorodo) |
De] bd . = + : a
( 019) || OBE O še © | o
S 8 mo lol- oadllllall lisi ia rs | „m
= 5 unofom | = 5 > —
= ee, Au A (Stonuoy) | o
=) (ex0R) | ... . a : | =
= SELL u S | rg Br Dr u a Ta Br Ba a Be BEE 2 U Eu BE EZ EEE Er ss
daqnıgoM | | s
© = ee k Ta ER > ö | =: (10299 7-10994) | 5
19 a E Oe ose ... o. ea nn oa © | © o a & en © ODISNIO A a 00
tm E- -oo 2% l S oa | SI len DSO : o | m ZJIPOTOSTO M
E A O E (dno)
Cine) SKÉ Or 04 OSAD EE era Ksnmpoa | or =
an Elm- oOodaday | | | s S „a om = © S |= snypPAM |
NESUTN a i — 5 eu = | — =
SE ERBE S -ao -< o or wc oOJam 40. ©r-c©co J|8 s/s 3 Jeuoy BEN:
Dejsjeuoy © o o S 5 a aaaaaaaacmom|ž 5 5 sj 9IsaW EEE:
ER 99189 US EME 189 2 r
an Tr O NÍ

Prof. Dr. F. J. Studnička.

49

Dešťoměrná zpráva za měsíc květen 1888.
Ombrometrischer Bericht für den Monat Mai 1888.

1 | 5)

: x E s co | © AOTA9I ee)
oa ey (A aj s gl PS Fe re in
saogong 5 ks

: = £ )
(Godyxo01g) k © I ee es: | | Te = | | | | | | S | © co Bořoa 301 s >
wis | l esllol | | | i ls ao STMONSOTg
uo9rıoduuaıg, we en 2 E:
DOM 2 CD N m byl =
) ie -I 1 Sala | -= AozueiT | zi =
ma as. (rss l ez sss 6 mom ||
neuneig ; k = = E
: r == De = (#tsAoyep) a :
(ayoy) S c | | | | | o. | | © s | | | | | = | co vune = 0) ri
arena ee U es © S © > Buugagl A
ne10 Al: = —|— “
= DE Er 7) S F
on 2 SAP PET se| ae"
zapz9g io o | | =! | | | | | | S © | SY 09 "p "p 'e stopneag
9180 === —
( ko
| ee IT LITE | 10 || omozmona | 8 | =
A os ae SEE, = OTMOJSNOTOT
eu -
= a z (304081111) o
A P T ss S
98T a (m © © neugog
k: (Kretogaoy)
= U TT JE 2 — — © A986 o
(1935) 5 r a 2 sE aoyg | I | o
An E ol dd lo | | | | | | Il) S) | | sl | | dos = | Do mojg | © k
SE | E STA MB A T T = = (mm | a
(a8ofeAg) a a, žid or) = "MODA © 5
sus o S s rer Fee Ypwoinsg | i
sE = (Sieuppjoy) Si $
n I z Els m
lol lee : Kari 8
— « 2 =
(1038171) | * a Ro Ze | | | | | Te ze c E GN ee © © =
pera | ES IS Il I Is III I ISIS | | 2orlıa | 7 a © 8
opfeaueag | "— a = E
Ge) 285 o a 25 r oa P o | + | o tona a o
VPN | E| ds basa | ot 60) 17) = Mu "n omojeg | © =
PIpoSrossny
= ( ) 8 m
(10021) o A m 1 STE 1 o" © + Ge) | | | | eo S | G5 = | | © al o [e,0) unadsnomy 1 o 5
tem sing áločsSlols| | 334a3sSs m ao S oj S |= not = 5
I - r „o
— || _ 7 =: ( 08)
gung) o zo 6) PP a E ee 580) and © |= B
MHD Sol | o lol l De — A9 avpy | |
nov 2 8
(1851913) E re a ee P I Pze (© en le) 5
SOLIYULEN Br © | Soll W | a A ao ej i mnasspopy | © N
230g] V = SE 88 jJeuoy |8:2 88°
= 9 ES)
ee en een ken
99Is9u ung £ x A :

Dešťoměrná zpráva za měsíc květen 1888.
Ombrometrischer Bericht fůr den Monat Mai 1888.

Prof. Dr. F. J, Studnička,

( ul F = (epp)
Juso]] o 90191
mg | Alm || ae oo
vysnagoT 5 ESS
Te ; ua
aossne = o uyJ88
aomg0G | Ale | ||| OHA V 950)
MOTUJOT Bee ee et
eo. A = ee (1997x011)
in o) AOJLUIO
Kusigog | EI = I | || | | See norma
SEN RN O VOV ooo o PO S O zá
: ; 3328, = eunem)
and, -= a + o! "A 991u19
Spownpag | s | III | | Sala la an
poaqyosgnad % % EROT
x * = — (A318 0g08010F)
GIOPYLML) S i o © 90119)8n1
mn | io oo lee be bal se Ps l SO en
yısh) Sk keci
= = S = (egdwrypg)
Bynz#e Hy © wm ur
among) | 5 Bel ea cal ale ee le en
ormou19/) ee
(Tex) * I 3 Ba (602x110)
5 w a 1 10930
memo | lec l Ul lslslis| plallellis+s 10101904
"m0 vm) č De = EB BERN
C Pád Fa (39146)
x 5) kal 910
ab) | la || || | Probe ni os
"oxlof) : = ee
(usyny) - SR. B3557 G)
ABJSY, aero Pe | so lebe © 010 ME
nejse :
(pieyueg) E I le] el en
wpugg | 3les | II I I | o-+S 1 S en! |
wipnayg = : FE
a = = (£1s4u1sggos)
(10950) = o Sat SÚ oor40(opn
anguegsay | Exo | -— | | | scllel! taolopng
Sg | IT 06 : srompng
(3910210)
in S SS S > os l ang |
aomwstmy | 8 | | SSS | | Ss © = Ing
Sıroquensugg | * = ana
| (gsu1)
(valy) ES non o a
POLO PE OT UO o es osu upoa ERO
10999049 i PRO
. . (10ug997)
(e£ıpug) = ei a - m © Á TIG
ZOO (E | Isle alles | Abt |
1921049 a Il p Yu
= c (sx2p1901)
(<uz0197) o S ý
sg | al LL lil 211 ll nh
preaTong : E T S ka B
beysjeuow Tanywnor-womo Zeakakskharenrn ehr e&
eaısam uag | 9ISAW 254
o S 2 S nn |

|
| (xor) E
n | | | + A 1 m | A090 = | A
| P P R
(as) | o o | or) ži | SE 5
© u | ll | =- 4 es | | =
OTA 6: TSR E E | | roeg a |=
I al | as o) HPEHETO | |
W || 4 = se| > = 'o er > = R = é
Zsyoq a ı9 = = m u | da ké E
ZO jse EB = | | | | | | | | Do | | | | ss | mo | = => | 310gs31094 | le) E
| = | en
) (COP, © © F = SEE il 2 a = | é
a io = lo oo I ® R Se ne = 2 (exromoF) GS da s
mo © = E -= P a |» om Se E
= p LE : o | c Ele») 9 lh | A
oD (uuegíT) - © So | | | | ri | BE ze = E: 2
c) PHODPH | a | -o | KEB en = = | ar | A | $
s PE - Bee el a: a ya | Bussen re
& "© onen I | F - = SE ne: (orzexr) | «
Se = 3 = s = zug | S |
== = PP B R o s | ssngrma | x
) © © = EF 2 SE
5 8 im | osla = le ern č
= = 1deH P RE = = = | o | =H co nyanquiag eN a
Es | een: Ama | |
n 1 >
= am I nen, as
© = en 2 — | oo © | oyoguopnoT & De
m © zıt = B c | | A t-— || S a) a)
72) css a ayoyuopnoag
o a PEP EV Ve PE m 3 S . om | +
= = 4sdnod | ša m 2 — a ee 2 |o
ve opungpung SEE AP 1 A | m er Se
N oo Guszey) | | | | | ea] | = en ER =
S = AISgSTOnd | den oo se (nossnegemng |
5 5 || Koma | 7” See, u
8 A Ba all (sis : | -
= Aompupag | 5 | © ne 2 7 Sn a R
1 i —« 5
= © || ewsmupouT FPE et M E wo|s|o Arsen Sa
Se | III TTS = | :
AOUN]e Hd AD © © ——— = (10negrepa)
>D a = NEUONTEA — = — | o | ©. = 9018 go št ©
S 8 = O PET P L TS on
S S es hs PE S : = : y =
= aoqwedsy | 30 © = (rom |= “
'D > 10 auodsn G) | es Te) STIgOT —
= : ae Spo
(«otpurdg) = a) Y ; =
S E a sals el oe an
SIOquasıy = až 25 © | | l | | s S | | | | | | | 23) | Er hn! 88019-18190 1
Gore) a S | | o | | | Son r hm = — (4o1gerT) s
onom : 2 a < else | ba aone1g0G | © | =
l iso SP modo |
(epauz) Vale SE Kan
sodnaq Boo | | : =oOSS- ESA Ieuow 2:8»
neddng GA co 10 co als s = ISAW |S2 E58
© =- © o O = GL A A a m © J1S9 100) A
; Bejsjeuoy ae O LO on VA GEBE
; z 991891 uag

(vxzpyoorg)
A090
MOD

(ung)
"IN ABISO]0g
nejzungsunp

(199115)
ODIATSOJT
OTAA1SOF

(Asa)
-A BYIOH
In) BTO

Goo)
oDIGZI(
ogzrf

(19201)
89A0N910TI
BOMONOT0FI

(susuuA)
up

mf

(499310 gn)
9011010
orj9T0H

(0019)
Aopogef
MoporTef

(1exoxN)
Teqpiosuf
leq4[osu]

(esse)
VYIH
[eqyuoyıng

(aeuyng)
111631907
111e3190F

F. J. Studnička.

Prof, Dr.

(s4Tremw)
KA 00mn[T9
oomnjy0490H

(syasorgf)
OJSUJIT
19 108491809

(xouydas)
Axsnroroe1
ASnjogdeaf

($10H)
eysnoH
vysneH

(Gegny)
uMOoH
uMopf

Dešťoměrná zpráva za měsíc květen | 1888.
Ombrometrischer Bericht für den Monat Mai 1888.

52

(osneryr)
991A0pzB10H
9IAOPZBIOH

(aopjeuag)
ensegqeaen
eysegeıgH

(191519)
JSSÁA Po1ď
yınyuoyo

(aodurAnoN)
normy
VED

(anrom)
PO ADÍ
rom

G1o41gnr)
IGEITDIA
9gfpuayoH

gdusgom)
HoPVIH
nej10 149

(zmyos)
PIBAT90H
PIgAoH

Ger)
A0)S0TA
zy1pzanqssold

(epoAz0y)
OJSUH
oJsuH

(108149)
ÁpeiH 940N
1929818)

(z10_)
"918031 OUA@IH,

"19980 ouAeIH

| Fast
=.
s kého
ee PRE
Se es:
SE IE er
1 ea
ll erTreR
I ss
XS ma
s ko
2 s P
be be
s P

(100014)
unaduoje1
unaduoyeid)

hejsjeuow
edısgw uag

10

12

53

© Dešťoměrná zpráva za měsíc květen 1888.
Ombrometrischer Bericht für den Monat Mai 1888.

(vxzpyv0 T)

(Geuygnyog)

s h aa A i + ča o o EAN © mpdoy A | © ©
Jon »unttg | äcs es ke ee Le ee
(uuemnoj) FE > = ee en Gparuos) o
8 S S 2 2 -— vaomy | © 8
Serna Bo ME ES E PS s ol3 |= nude |
(3010x111) E _ x — 2 = (101405) ©
: g 1 on» 1 © KR) G3 © "m vurmmojngY |O |
sí rn E a LU ooo a|o UOOOJNTODI oa
(3951) p sl — a = © (017) G)
egonganaay | Buosac | || III I sl E se Tyco s kem | A | o
oyongznaıy au Pay =
(C1exw01) . = = ee N (Bug) 15
g = o o o » o © ar) dung ner | Q co
ae á lo | ea | bl lee Ill an | | | I = | © ose c a
7 = x
(emdnyog) — = = (sepjouyog) o
4010001 | Sl- al- P o ké db s | ca wp IQ =
Komet Ee Mas | | | | | | 00 x uopwey] oe)
oyosnoagIg) = == (ey) ©
: g_n A © © < = © = 3) EN, Ne: = O2TA0UL le) ©
en le ae o Sn zropsugop | © |
(aodsoNn) sf = = (ugnug) ©
Kaomp | 8 5 an | i | Fire Fer Tel nf on ae | ar ©
Roma | ll TE N wu | A | S
(omemm) . i = ın (ira) un
| E ed hb hesel el © mer | | o
(TAS "G UTOJSTAVY umsop
(unoyoA) : — 0 a (10x00)
el sel lep s 3 el ss a |S euer o
oomema | Sl Sl LLC IRIL VI LILIE II EI s] S | = | mop wer | ea
“| ee A - = 2ogo-wopg | ©
(eu1oy]) ň De ; o (1940) ©
A u jme 2 PET L ST vrosep | |O
„A TARA | als 1 LL le s ws
Z (1441019) á a = 3 ITS. dei \(KuRa) =
roquayreyt el P P Eo o se| č A009 | ca | ©
On ä Bel lee | SH Si | Mouogny | ©
(nadmunos) ... = ns ra (193011) ©
91 940 “© k SP ee “ll | o oper | S |O
| dll 12111111 loď II lgeziiiiiiýl z „me | 5
(sonsuoZuer]) ur Jara ea — = i (guoyurg) 2
oe | 4.2 -* o ein" Se jes le -Je | z Pama Is | o
est imo Sessel a | a | | | -IS |= sárí et k
= = = — >
Ppr | ann ornoeyaninsssagzananssanen ir. FUN
edıspWw uag 22 E88 9!S9W

Prof. Dr. F, J. Studničku.

Prof. Dr. F. J. Studnička,

Dešťoměrná zpráva za měsíc květen 1888.
Ombrometrischer Bericht fůr den Monat Mai 1888.

(Gus) (pr)
TÁJ0APITA | "T n epaoagey
urojneproW L PIOMgoUT
(10110811) (Gxsne1)
UPA | adıpıy
UPA OIPrT |
(£xzsuogeL) 3 x - ehraon )
| el er N lg o amen | ©

SO i e p "O-PreMuoT0rrT

(TIKL) % z ak Ten ne: EN (aanugjoy) p

DOOTAOTLUOLML jenen | Il | | dd s | | lo | | | | es" | | | Il | | s | | 9DIA0GDOGUT | 1

SaoqspoyoLm En ormorgoogry | ©
og čo ke Pe o P P Pe ee: | ea

"r 480uop9 o ag vorm |
(uusueusp) == et |
DIISOAOT a
2180g0"T JtopuognerT
(uo)

(Pon)

21T | S9A BynoIq |

sr] Jopuosuef
(Sumeds) n.
AONYOTT | 1032437

mweuogyorr] KORAN

GyIra)

(ue191)
eoıladıT | 90raes0pn)
O2 OTAVe[SOIMY
(gonzıleA) x :
en le! | oouápou

11osÁmojorT S1ogaordny

(zmy) :

(Su
kunorf | ch

une SEU
(199lons)

: (souu)
uo9n0"T | |ayrog Muunaoy |
uodner] u99LLoduo.ry
(osy) oe d

osorasueT | | I I III | | (todo)
O80IM SVI 2
(10£emyon9)
usjspue] | Be
uro4Spue] U9980)4
(uusupoH)

(te207dg)

URI | "0 "U 2919380

Ne unáy TEE s "V-99[99804
= A en En o Sa S dd Selen M = =

—— me oA) e
— = = Er | + ousjyn nur dan © by
een I ee
a) F) © =- Ps PAMĚT ==
: mama | IS Sol | on nen
en ae. 5 2 e Bann :
(8405) A | a | | | | | | | | | Zr | ER BR — (aomgpy) o B
oDIgNPILK A : ae ie | 5 Heron | © 2
o1gnpIe - S o | ao | KOIG-NEIOM v
E | © = 52 . mi
(3940x) s | | | | | | | | | | | | | | | | | | | = g : EEE RN a A 4
os = EN SA | | | = | | a © IDeN a > s
S = ... © — © | co UPON ji
S u al | || o a m
[0 0) (1999410) A > S | | | | | s = een a IV) o
GO oynyrosBO | A Zl oa ; 3 2 Ea = Saro top a (o
„MD o ny10880 ee ae - Isola |= OrMO[9PLITA
DE ee 5
5 (ayag) AA © 3 © op oc) Seren] (1010811) o
© S popsego | BSA | = = = eıla |- oT ogaan Sul"
"ee a ein sheet lese] rem
ITA NC k |
ei Fi) > » a a boro. = Zorn
SE| om SE rn n ms.
= © o80IMNDN : A % | | | | 55 | SS | | | | Ne) | = — n®gosoJipt
Te + F Br
Ani = (ou p) A © | by) | | | en m © © | NEE (8s01) ©
1949 Áa0 | EC = ee = Zoe Aaom | o |
c = = =>
25 = | z as ze not
n Co
>© (1011) A | ao | se | | | | o | © | | | Nr) | ee en) &
=! = [97pe1sn0N | 8 | 10 = » | © -foy 0089 | | *
2 E PO = z . Ei Oo a en 8
„SP series kele el
8 5 opejsno | am «© | A080 | | K
| = A NEN -= | el E boss hh ej nerosejí | ©
© ES C] | | | < bo DENN ——— -] 777117717
= (aasfeN) +- | © | | | : . as (ddog)
SE = ma ao | slo l | | I s | a hose. 6 |
S © || poďasomox PL L EL Ee ces uopeasyosaepy || 7 SIR
= u GonsoN) A SE el —
= 7 Kuga | Al | -lol = n en © | a
3 = [osnggnoN | a S+ Pk EE 2 Pee jropuorosTe
ee = San
Sur (149105) o eba rl] = )
2 53 pp oopaı | l- los | 2 = x ey on ze
= = snegnoN BAR An ke = | © pumy | a
; E (end) | 5 rare ze u je em) i
znwodn | a In I © zur JoproroeW | a | A
© ynwodaN | = PE P a Pe Hopuogovyr >) řád
a hl Ul ls | I ee
ono = S c be mea | a | ©
yuon |“ ZE PoE Po 15 aopvem |
: | P s = - BEE
m | ela || ——— E ME
ne O WORDS SH 3:5 5 3180 Eu
Bon = : a 2) ei 28
A z Su 0 O OD-OGOnLANYGODUBOOCOUARU GSE RA 32138 I 197)
u hejsyeuoyy ae, SER
15}
5 99189 uag

BEE Z Př:

Dešťoměrná zpráva za měsíc květen 1888.
Ombrometrischer Bericht für den Monat Mai 1888.

56

Goa)
20100IT

FACHUEL RICH

(unoysg)
AUAONLY
zUoNey

(aofag)
maggqey
urojsuogey

(uusmpyog)
ugsand
Susma

Ging)
IPPTOALIY
PAE

(exyjepno) |

SO 7OIPog

o1poupo

(eajidosr,
U1948UON00]A
U19)809H00|T

(oxzneg9)
90TA0JDÁT
IMONIIA

(Guexrey)
Aodr
Stogsddryg

(1007)
2080
PERO

(Suerr)
med
medu

(exgrupng)
eyeIq
SVIT

(1023)
soısguog

OgosguoT

(wejsupsg)
S9TAONSOJA

(390810)
Äsefq

SSeIA

(481880)
AOTIBOT9T
M01480]941

(uopsg)

'soIg n BAOSET
‘sog 'q Bgoseg

(Sisuorgup)
Kyosed
eyoseg

s
m Bin u [en]

ILAONTISOIAT

ala

(aouzyga)
2980
339880

(eugg)

"z90y u 7080
"790 "4 1080

(epoga)
A0uggog
nem

ab z

(10unog)
HOST
YO

(eredrg)
19z|d
OSI

gpuo]fom)
AUWILIGTOT
mer

eh le 1

(4gou1y)

(uusupe A)

adıpzaN |

oIpzan

| 8

6
Prof. Dr. F. J, Studnicka.

|

6

|

4

an

(aadup)
A099g
neyosj9d

Gerspeuom =

99180 ag

(717)
peıg 440N

| zeeg "G ssopyosnon]

(ausumeN)
oynynok
oj mnynoN

(03789)
ujosnegran

ujpsnegnaN

yeuow
9189

= = : er = |
ee a
E | S) | ee] | | | sa | else | SH o T0STTTOTIS 3 4
= non | pe = Že = r: (Gemma) | ©
| Saaqaoumag = 5 Er a © | o (AOTOJP9C See P)
: s ;
I) = a- Ea Roš =o
preassorpg 8 Ilse | 2 O E
DI8A5801198 = s | babe re | | a
P R CN E o GI wmepuec =
eneyug oe Gone) | E
BAVIJETIS ES ; | = l r Ss © S Tau mop | a | © =
. sů | ee = GI ‘He popu | B
& a) | se re > | s
O0 Tees) fa © P > (eng) P
: s = Poe | Pike ba ks pen | = | °
a A 4a
90 x zyarg) a Il | | [sss | 00 GI pzsnorggo
6 E Aodnoy tele] P ee p mm | © č
-> = ZE 3 P 55 6 wo Be | ©
© Ett> > © -| © pzolnoy
S = (ua) = © l SS lo eo l Me
B = yangunyg | 5 So op) | ] | | | A Sen €
DD © sınquny | — = E To o | m ureyquosorg © Ne)
S = nd | 3 “ar ela Vs ka s lé a s urequosor
-= (4x8 Bi ose | Sasso
=] TETSTOPNA | 8© z (epogoAg) ©
Ž S || sem Pol 1M s ma |=
: o : . zog
Ö a m E g yeroy 10 =
2 E [ep el See
= n 0 A I Te) ©
S . | SIULITiliilisstlilsleje| ee
N San OSOLMUT RR
„B m ala ll ll sli -
Es an | © = = PE
e = 2 (eryory) | | | es | Bel | | | | -| I) =o ordey S
= =. „gm | 8| -< | al | | > en
5) Genion
= = 31019804 & = 3 x P o | om | | S
= ayada ds) r Pl sr ae 398 ča
= 2 = aouog | 8 Po = K0? P (exregny) a
= 5 ZA sp le moa | 8 | 7
E na zr sl*1 1 lslissilčli a dnaora | ©
1027 No) (ESR
7 = 9DIMÁHOYT 5 | | | | | | | 7 ; (aeye mM) S
— | vn R 2 se
-© S © S a 3|V-M0OIIT >
(exong) £ no | | L Kr) ae,
: : = Hopsıyoy El | (> | Fa | | j Ls a = RA (101102) i
: © Opsayoy = a ea oz AH 2a | |
-24[04
7 Go) | „ Beer = ea ) - 200g
x aanguoyory 8 | FE able: (ayop) are
OI F 2ITO, k.
P | ee oa | |
| Pe | AL ILI ILII SalteS8l 1004 Šsšé
E = = © a V = | p
= ugguozytog eo A SBE DODO 8| 8 B =
= s 0 AR SE
bejsyeuoy Se = :

(ara)
97daL
det

(gem)
901z8m0 (T
SnEL

(oxpymorr)
10091
100%,

(exmIs)
gr DYMPAS
“yo d PIRQAS

(30391)
Manz
z11qosans

(104902)
ASPI
yarquagnyg

Gang)
w1oJg
wog

(3990304)
eyurdaıg
OUOUSURFOIS

(aneg)
991409939
OIMOT99)S

(too)
SSOJYOSTOTOS
BSO[YOSTOHOG

CHAT)
opsseajg
Hopsseugg

(01T)
11ogouv1yS |
1IOTOUBAIS

(arg)
ads
Srogzdá

(11919)
a9drungı
Sroquauuog

10

12

SE)
Kjogopoug
1910105

(1dn39) |

oogms |

mms |

(A99PIÉN)
oudnojs
oudnojs |

11

(uusyzony) |
BPS
ejeys |

(pagoojeny) |

uopuniduogorS |
uopunadnogorg |

11

(anon) |
jogqatsuogarg

rogqersuogerg |

Dešťoměrná zpráva za měsíc květen 1888.
Ombrometrischer Bericht fůr den Monat Mai 1888.

(spy)
AB[S9d0G
NB]SII0S

(eruojeA)
D 221818

(198814)
ojpoS
IPOS

9

"a ofen

(1m) |
A019
MoTIS |

(aegemon) |
y1ogmez |

S10guoyjua9

(uusmnox)

199e (58194199
1998 (S8roMT2G

x (Gumea)
TORVGZILAUOS
ToLGZILATOS

CgueA)
"dg n urgeag
LEO urgeAayog

| 28,

58

(usıag) |

940011, ANAG

ZpuDMTOS
(ssaeH) |
10pou199
REED

heysjeuo
adısgu uag

(Součet
| Summa

1euoN
182W

7

Prof. Dr. F, J. Studnička.

|

4

|

Summa |
|

oi) ©
= Sa ak {es} a
PR usa
Ur 2 Ko
ee m | S
I Na les | = es | Adlon | © :
>- nema | 2lsl l II M en E
I = | =
Na) P PB | o
d19g1031TM es Ne) B
: | "ara | | 69 | | | lee A0BI92A | a
(10x98) P | | | © = | 22 =: | | | | < y MOJP[9? M. BE
u A 500 = | | | | = | | == | (toupurrT) 5
osmy Re ke 2 = - s | ogszun | SS | 10, E
| (©) © Z 10 — 5
(x3v40x) e | = | © | | | | & | OASIOUN g =
0 "u ns © ah SE a s 8 SH ů
Ono = = = ee ele o (4850 p) ele
omg : Kerle les En See Om
3 == lee S | ee | S ZYIULINT, |
00 aBpPPA | 8 | co S by ©
00 10 em s P A | | | Se | | (A99TA) © | ©
a JOP | | | Lo 7 x | Aoltgnar, a
= PM 2 ee
0D — 9DMIBYJOA go = : = | | | 1 = | =
5 = ot ETO M. ej | | | | ca | Gem) = =
E o r ee >
© VRE | Alo sel] = |
= = JOSSPASSIO AA 5 SS | | | | | | x S | = = = Be | Gomnon) o co
© a ee: man | ©
Z m som | lol A Sell Tele | oraaıpon, s
= VEGESTO M =ti
5 Ss AGRO 2 - DR JE El es : (Haie) A 10
T : |
= = | | | © © 154mm PIOHÁC =
17 = on | se | | | | | | | | | | | | | ns | E "H '£ vIOJÁS
= Ig0yu | | | | | pí
= = | )
= = soyun E EE PALA KA = č. | Bag ee:
© (GoXemj95x) bd Felle = | [3949 BEER:
N = ysrukt || 8 | © ee ©
S |- | | 1 mmm
= III Ile S | rung |
3 3 oe ea: | S | I | © S | | | | | Ge) MOIBAS
= A0n1n =
= = NBUINT, ? | | | | | | 1 | | = | | ne © | 10
© l A os Sure
= S (ma. ep) PP: Si S orodnac EA
© 40100911, = o |
= RL M010d91TT, Ä Sa | | | | | | © | T | (eardgsy) Bo co : x
>D = | i | | o 99 olo GI
A 3 P E P E
== ZOTRM | & s = |
A 21 ; | a —— (sdno)S) S
2 = Fopema], ; P = [= ons | | 10
DE ea... > PI © |- PIMS | er
CHAONU m a = ei un) =
P PEP -| Bea e
des) 2, Eu a ap] 919
oman | alle | er De 2 —
arwoL PES S 2:2 2 9| jeuoy PEB
PT JV S : © 00.63 © —|j$ = Š En 218 9 N a a |=
ono Bl | P ; A a | :
= z ic) Om 00 m O0 GA GA
PORN = Sranmwnaoın ©
<: : == = © 10 (O D © Oo mmm-
4 bejsyeuoy A
99Isou ua

Dešťoměrná zpráva za měsíc květen 1888.
Ombrometrischer Bericht für den Monat Mai 1888.

60

(mA)
vuz
vuz

Cmnonov1)
"010 1 2011PZ |
"4019 'q 091P7

(OH)
"00 n 197
"oko 'd 19PZ
(exouq)

AOJIIA0
NVJOIAZ

(19204)
9011012
orm0[Z

(£uooz0)
no
neu

pure)
oraonep *) U 1047

"ep 4 1017

(uegn)
Z91A
ZBIM

(snoayg
JOPOHS0A
opoms0M

bs Tee e

Prof Dr, F, J, Studnicka.

S PM

(ssigny)
ATO
AHTOM

(105104)
UBPION

uepıoM |

(314015)
upoloA
unofoM

(ex0H)
BqnıgO
odgnIGOM
(rerquH)
wıISseL A
wIgOSsBIM.

sec he

eu)
UOgSAL
nesu

a m = JM

bejsyeuoy
aaısgw uag |

Summa |

61

Dešťoměrná zpráva za měsíc červen 1888.
Ombrometrischer Bericht fůr den Monat Juni 1888.

Prof. Dr. F, J. Studnička.

|
(300910814) = k 2 a (19z3ny) ©
I1010ng Ei | ek | a | See = © | | | | I I wu | A = AONA9IT | &
sIoyong a 69 B, Cyr = MOTMDIT | —
(39dpx014) = ee en er a m o (£u3o40xy) >
nmel | Fass U S SS 555555 S 90IA0JBOJE | 55
uo9Lıoduuaıg = - DIMOJSDIT
(89931439) = an = = = (101g) >
mo | Bol Fa sa II lol line | large © hogutgt | ©
neungıg vr) o a = au A el Nozueig =
(ro) = = — = — (£sa40x8r)
zog | BoS | I lasoas la- | I lass il Il | © vrmg | ©
n810g = = = = a |= eig =
(29174091) == na aygeızz) 5
zpzeg | Ao | lose II II ll || I Il s | Tuspmg | ©
ISO „ © = =- mp 'estapueıg | 74
(19158) — = = + (zogneHr a
mea | go | l ar-o| ll Ill lslalell| | lel-I|z |- | onozmorma | =
euyelg = r o OIMoysnorTog | I
(uydg£ıy) = — — - (xoyos1nT) ©
28 A | | | a w o © = oa © © a =- A) 16 eo uue co
Nena A o © SS | © | ll o | © P | | | Som | | k ka nenn ©
<uJo9g) = — me o (438709004)
eo ollosol | II Islas | III I Jene l|E 3 ag | © | ©
mopsug | * © a Sl moja | ©
(auofeAg) — — — — ( ) i
om4 | 8 | lossslall | lďleslsalll l SD Er = |nroa | 8
01294 a = = = = I | = I vpreogsg | —
(exıay) — — — —. —. — — =- (£ysmpioy) ©
oma da | Ismail Ill | | Issšs|l s |a opor | &
negoson9 = = = Ss MOTO |
(103811) — — {on ca _— —. _ = (Axzjeurog) o
peamna | Al II lasse il | Isis |-| ll ig |& sea |
opfsauargg mm © a = ep | =!
(60633:0) = 2 (#asAouyo4y) ©
PB | o | rar (or la || II II SEIFE | © | among | z
PIyoS10ssny = "n om0HBE | —
(1001H) — 2 — — ( )
eng A| I Ile I Ill Ile | m | =
uto[y-edny arm ar = a SB ie unıssuomy | =
gung) en = = = u = Gormyos)
smy ds | Bo | | Incl I I laďlesolal II IS || © | s £800 dna | ©
UNIV a O = ze er 'a egıy | I
(1681011) —— —— — o (ao) o
SOLIALITE ES moa W m m 1 > a A * -= Ae o G] 00 o | unıds o 19
nn do | oso m cO all lass 228g ei ee een) o | 9 | a a
Ss 8m 8: 8
| see Bee
er na | © “ 10 p a P

(! Znamená tu bouřku.) (! Bedeutet hier ein Gewitter.)

(upya)

F, J. Studnička,

Prof. Dr.

(avsojy) ri Er: ALL (la | aoıpouu
Brmagoq Bas | | oď seda Ee ed nes) s Be or | | III = = | m | un
vysnaGoOT m =
Kun č
(aosenug u 4 0.25 & u
| noxwoď | Bo | | so lalagl ll loslosllcelillldsli|s a 111500
| MOJHJOT TER : — |
7 Ga ER K A ; fena a 109
: (890) ei re E o m 3 = AOJLUIO
N ga | 81 III I || © else] =o lo tj L o Se nojmaoj
ueIg0T FIRE 3
Roe = . en am
oa Oe Z oe, « & 16 "A 001
55 Axoomgx po | $ | B © Brei -© 4 00 eské Er Se 19-o1U10/)
ee poaqyosgnoq p a se
= n | ! ee en
. o =! “er? [s L] m + M
2 = "pao | dei Sooo«gl s | | ods- 11 E |“ ee
: = vs =
á ON oa Re = Ir ; BY aj | o a © © | ke- = ee
D 8 eng EI I IA © =o- be lo Ba o |* sulgagg)
= = OTAOTLION) m ři ze
© = = (om)
ST | mo Pe ec:
A č © 9.109940
Z 5 | wer vun) BT = en : ie LRL) Be 0a0 2
D = C : Ge ze Fe 1 eo © © ot. a
(i (0 [23 -_ er m Ko u o = 1
= = Mona) | Sado | el || | 20 On | o W Samos S | ony
8: Aoxloj) x x Fe ? ee a Z P
> Sea ; (uegny) © © m , o O © 0 © 4 © O <- © | | | | JO | o D en
© = AB]SY Bl la- l Ill lgodd- +ca o. © a |5 ns
"= ne]sy
< "E a
= = (paegnaeg) Ad + 2 +4 O 0 5 4 a r a | | | © ano a © o m | | == | k = | = ie) nn |
N = Se Je | |odosJo+o EIS -> S puzyojsna |
3 S ; ? : BET O R PR A | | Po
5 8 dei are, en
un yanguegsuy | do | II IS Soul o Zu ském am SS sroApng
= = AmquersLıgg 5 ER Ber?
= © Guy) ee r = | | | 37 © = © | l | | 1 = ee n | 2 2 en
a S aomsm | 8 | | Se sl lo SO 2 = s ong
a Z || Bun = ER = 9
= = i =! (gse)
= o os ac oc 4 U sa (|< || or sung
10991019 to © © -1 © © © 19 10 am = P
> 10991079 : Ra a = = jaunag
(png) r To 13 To = + a a | o © | | | | | Ta « | ci N ae
al oo dos iz na ug
(£uzo197) 7 — = = = = = = aynora)
welehe lissl+osA1 11112 s|s est
pleAyong - S Ze = ee S -|= - ===
_ herspeuc SOoHanmknor ao man tw ormcGoo-|Ší sA yeuow
e4S}eUOW Tao oo S S n S aaa An aAGaG aaa S ná s. 5 0150
aaısgw UD EEE 1s8

62

"63

(15)
9DIAPIH
TASTE

(ourd)
Ásx0T
A108

Is

BAF se el era
hm! 1! ham!

Pha
ham!

=] nn Töne

BL ST 1

(ox92p4)
A090
ney981909

(BequoH)
SOTAOUOLIPUIF
unassyorLurof

| 28 | S ze
Hoaxuo = © 00. GA © 1 G A a

|
—

(1989074)
r9eg8199
1oegsT0£

(nney44)
[PROP9PBH
POpopBH

m ao

NE |
|

|

(1001905)

dı
Henke

(eyor7)
PŘEDCI,
S1ognoeg

SS
l

LE OKO o Di

VX
PS

(exfowog)
2789

| 1osnerTT0809

(onqusH)
agef
1geH

an O 4 = © O = |
Soranore |
=!

(19p4arT)
1989
Snsse

(aoray)
ODI|SETH
ZINO

F sse |
wann OOo
m m

| lodoaselel |

(101x017)
Azngrd
SENAUNIH

(zepoH)
Ksdnoď
uopunyjung

oe oT

Pasha
m— ©

@erteH)
nyanquerg eN
SINgWLIT

Guexrew)
yTOGKTONA
S10dG8T00

la | | sl

— a

| s“ I

(uusurdıog)
oyoyquopnarg
Syoyuopnan

(teyosupy)
AoypLIpegl
esp

a | a
Ps

ec |
ham/

lade |

(uuem10)
918008
101898

(10ne1g0T)
AOUFIEH
NBUONIEA

|
= -

Erz

(uosseneynjes)

Dešťoměrná zpráva za měsíc červen 1888.

(10x10)
101)u9dsg
aoyyuedsm

See
- -

Ma |

(omey)
AmxomÁT
m=yomÁTg

(z0nsgrepa)
9I840T
OITO8G0T

Ombrometrischer Bericht für den Monat Juni 1888.

(erpurdg)
I9QUOSIH
S19quosıq

| los
r

| SSS |

(1ofmwerjoy)
zosjup
Topaısurm

(epıuz)
Aaodnoq
neddnq

(ezgerexr)
240
gro

19

Prof, Dr. F, J. Studnička.

(1081)
"A $Id0T
880-180

(gorgerT)
A0ouU810q
u19g0T

fejsyeuoy

aaısgw uag

m GA © M10 (© br © o

yeuoy
91S9W

Dešťoměrná zpráva za měsíc červen 1888.
Ombrometrischer Bericht fůr den Monat Juni 1888.

64

on ———nn—

F. J. Studnička.

Proť. Dr.

(03210014) + T oko 7% EM - ae o o ST. Ne) aj RN) ča. =
m: a | | = mo- [= Ill |odoXn O |= | © I a |" DD on ale
(emyg) © = © = T - = * + o = o U) a

"IM Av18010 BE S Pe PE Una re Seo Va E A ÁHOH | © | m
A olů all > Zr 7 als Hey | S |
(aaısyorm) — = = A P Te Ps o (1201) =

Bai en =) ae = | © 8940M010M | © | a

en Bo | | S, | eds | II IB as a |“ ave ||
(snsusy) a Ser} ST m "5 © m m o mw + © jo o o S a Ge ak

sn Boa | o IS la! I | |osdsroěd || | lava | © | 9 A 0
(Kxoeumyg) = =, 5 (souyn) o

A o o wm m a oo o v o a © a o co 19103490 en =

opona B“ S © [m 3 =o js 13 | on al -=o | = © medu || |
(19x91N) =o = : > (19509) =
A > mk © = © na oe. 0 zl © r — <H TUN Jaun]yy o

Iean1asUT Se a
(zeyoseıg) =. — —. = © o> 5 (6xg98018) o!

A So © o © © o © S © o © o © o = o © SIRSTRS — (S) oysu91H oD co

nn a A | noo | ass | | | S- E © A | s | | a a a LoyosyomysunoH © |
Greuydarg) T © o un © o 1 o ka C -= 5 io - (£10H) ©

Á A eysnog 10

aenoneaHt ER u Bes se Ds Be Te Be Er 2532 2 Be EEE ee EEE SH | |
(san) = © = m > in © o © © © o 00 o 3, (topieunog) 15

A o | x VYSLALI

te sl | Iso | = | ďs | age | I = II | = | steny SE
(esnery) — — 3 = =, (2) (aedurAneN) m

re lag) | os | Sr USD Pe go» PL he S hu oe | © |
(v91s13) 5 Z (anıoH) 1o

K 4 * m o E o © Go) [7 | o o | o [os | JB > GI

sla pot | ES Ile lel2ll l loss | lela |eolls 5 | S | ©

Gyo&any) o o jo © o © v or a a a u © 7 Gčnenom) = =
a | I]: NOS xopuH |

an Eh | SEES | M I 1 a- bs © l [kl m a Se: been || © =
(zmuog) = AS? = Gem) =

územ a elle a 2 P SSS 3 a | S |

PLEMTO0H = au — a = = zjjámgsso19 | —

(epoaz0y) € (qospAoN) >
oo | s bec o (131 U Eo
oysunH = = = uozm19 |
oe | BS | I Siedle lieferte | |losgsI|s | 5) mimo | se
Togsoz one | 5 a ha = SE al = ob unasnoreng | SQ | —
1 EX, E č = 5 bor 3 : Fer BES nt
fejsyeuow A0 400- M SOHN AO O-0MOOn-am do orocGo-| Ss E23 1EU0OW Ser
99189 US o po E OV oo | Sa jsa 2189 Bass

65

Dešťoměrná zpráva za měsíc červen 1888.
Ombrometrischer Bericht fůr den Monat Juni 1888.

m o ooo el lceleal lil lsce- |= <| wm | S
m | en = ee ee ad |”
= (Gpormos) ©

(unsmnojr) = = S 3 = w ob & - o. W r o m es" Kos © =

m Bos | I le = 00 giga- lalsol ||| losa = s nD al:
— I 5
(eısaug) PORT | | Fa | a | oe | Ta o a | | | | | | | | ye C5 un en "NW ee A | á
eng | 9 o SEA = | mem | © =
2 E, Fi
(39511) -r S k NCS Ta ao k = Ne) (nz) y? A
das S Sk ec III lo+m= IS Par | © | o Z
| E are
Sa | 113848 S1FI11lácss+| 43111 1Sdg+|| 8 name ||
Mn do DOREEN a - au a = | [dana | = |
(stdnygog) = — FE ı o a o EON s (epiongos) 2
LO z C © o LO © uepey | N ©
ones Is Ka ee ers ee | door | = upevy | |
© (eny) 15
(xe495n01e9) © © © be © 15 o S © o | ce) |
El = EN Ra 9014008
en ao | o |- oa | os Er re eee | a |= ons ||
a 1» | | ma man ij | | | o | © + © | | | | | SE STS) | oa | dor Re © | m
ee 28 re, nn o 98 umegop | |
„Gemsapg) | 4 k Eee ed be Aka AS | Usop S | o
nam | Ben So = = wor | |
n m m Hasse 2 a,
oordey Elli lsolA+llolllaď+=-e=l || Ao) IS © | = | COR
ode R A |
(109) o
(edmog) = 0 = m > Ir OO een = |- JuIOF] 1090 St | Go)
pamet zl lolelag-I 11 Ilal bago*L l box3a SIT] "dome |
ae TEN (3840x) č)
0 @emoy) 5 o S75 1 SAS TL ST Z Ee sur | O | ©
a E | s | | | © GI 10 || | id | co = © © | O3 Or vnose S
= (Kup) $
(941019) R a té SR an = a | | a a0m00n1H | & |
nn) io — = a Pe m deo | m 28 Sm mouognE || | | +
(meydanuyog) ga | an MO | | | | | 75 o | Arno | o | | BE “sr en | = co 28101 © =
ME | SKOL se jE:
(zonsneJuurT) ae | | en | | | | = a OU) ei | | | | | a P] s < | a © 7a SODYAH = =
vim | 2 © 5498 ZE = = pa opia | =
. RER © 7 &D
DOSP | am OO-VOS TARA A SURASANAAASAAASN|ŠÉ ŠŠ| oh Es
aaısgw US S2| =8 2189 3288

Dešťoměrná zpráva za měsíc červen 1888.
Ombrometrischer Bericht für den Monat Juni 1888.

66

(ug)
UÁJOABITA
uro9ngpfomN

[ECJUCLIAN]
URN
UO

(<zsn0g07)
o1q115
SOIN.

(IKD)
ODIAOTETOLTA

A19GSTOYIIT

er er
9 -

Re re, a Eyes

(0M)
9SOUOPON.

‘H 98000poW

(uuswvusg)
OIISOAOTT
oI80g0"T

(uo)
zu]
STI

(Sug1edS)

AO
nen9T01T

(1914)
aorlaqrT
olagrT

(qonvafeA)
1skwoyrg
1108ÁmojorT

(zimy)
Kuno

une]

(egloug)
uo9no’]
EDIS

l odsselaďl ||
a

(pom)

"T n epaoage]
"L plomgorT

13

(Csueg)
SarprT
OIprT

(emjdeng)

"HI preAuoggor]
"O-PreAuogyotT

(1onegjoH)

9DIA0Y900dITT
OIMOT0gT"T
————

IeTzm)

"AO IBS Tour]
285 30]

(10srmef)
19T

Aopuognerg

(Pon)

S9A PYNOIT
Aopuaduer]

(613s7p)
A094
MOj9MY

(ueaag)

99TAV|SOPNTO

OIM'E[SOINY

27,!
7,!
5,
0,

15,
1;
7,

(4994)

9OuppaN
S1ogiojdny

bd as | He |

Gosyauy) |

989IMBUP"T
O80IM SUV

(efsmyong)
us4spuer]
ulo4Spuer]

= a a

| laďacelsll |
a

(ausungoH)
uj
My

l X ssl Xsl |
G

(430409)
A0UN>T
seuny

(gone)

2104 Fuunıoy
u99L1I0duosy

(ex1edog)
HM
HM

(190g)

A0)80Y

09380

(te3erdg)

"0 "U 99]99804

*V-99[9380

2 besjeuoy
adısgwm uag

voe a CHEN ©

=
m

GN ©
= m

yeuoy
Isa W

Prof. Dr, F. J. Studnička.

s|ujs | 1s|ai|u

10 | 14

13

67

(rg) — z :
ar A © =
ono | oo | | c<wco- || | | S ou ole Nás sec ==
OOM - lesdsa-lel I I I lo“ | = | o onopm mmodog| = | ©
Anna ko | es PED =
: TE A1 00 = o < 2 | | | | VO ee © en (Kae [=
orgnpaed © ee IS a | are | | x | of a | © o : Oko Br =
en BERGEN. | A 5 % - nz = ie E
nosu | © Z T EP SS ee
es Ba ob © M H €ae10r nb |
ee ZE | :
[© ©) s 0) u eo 4 c© © | | | | SG an er -i
- [ já (zadı N
N ee Z soma sss úpa | S |© A
= = ud) | 4 o Den = = unpom | | €
Jropsz0g10 < MS: Ze Z | &
= A =O oD 2 m a | ae = 3
| 2 ee sme
| 2 og el 13 ie a
an Iran | 8 se E Zee s =
© = osorano | a 2- | a hl) lz = © | = S en s|.e
= 1948 Ron a a IR ; and
©: = 9 A El = 2: ad « | | l Te m cc =
= oo O A G9 468 (C108
z 3 PE | ka Sense opr | A S
= E ee ŘS ES4ST$II I = 2 - a A k DEE NeošAEMY
s Ho = > a = o a TEE EEE (380.
S TpeysnoN = = & 1 =ti vě © S © | | | | = x% SS | ka) c on a n
= = ne R | | JEA nejm 3
= PJENON. Ej aj ct ŘS | eo | | O a + = » o a (nm)
© = apejsno = SK a Pb as = x s -[oA 90597 s a
SY = ind Aloe SS rokoka & Ale Tom Z Er
5 | s N at © = = 2 = | = o OCT) a = = a] Ir
= 5 |[eremen Dose SS Isle ||| 4-1 a 8 bem
= 3 2. men a ar = neyosem |
DA o © uam =
= en | Fear P ol ad}
© 5 -= = m co AO DSE © |>
2 5 | wur AS | 8 L Zi ET tn | SDR
© 4pUl Pe 4 9.9 o m © 2 o 7 ET Fa
á E sneynor = 8 | ed- [ol | las +o | = o An © en
{0} k
& ode ER | | 25 = & ae | a | | | Ba A Se ern.
č [ko) < ZE = Te) Te = =
ynmod> se| Sn lol osa- © | 5 ankapuant Sue
een | 2 Tune | 2 m
4 A | rn | x i
; A [en Ben | Ar) = (o = © If
10 a | | | | ap) | | co = us) | o | | | | | | si ea | 5 = tan © >
i: EN A A | | Tm a a. * | make] Be = pes
ae a SÄAca| || ET SE war: (eps)
: - BORN! SP P va | zaro III I osome | S = apopt s =
EJSTEUOW m G (G © C) om © en TOProH =
4 O O -AM GA « 10 =
| osou usa | SEBE EEE EE
: SE ŠÍ orsew |}, =2
-= SHM 2 RN

Dešťoměrná zpráva za měsíc červen 1888.
Ombrometrischer Bericht für den Monat Juni 1888.

(osm)
o010d"T

S10gnoro104

(unoysg)
ALAONLY
zyUogBy

(aofeg)
woggqet
u18J8u9q8HY

(uuswgog)
UHS
Jursınd

(zong)
YIToALIY
znama

(sxepnoy) ||
901xowmpoď
orpompoď

M% č tb 4 Ta
Saar (Se ||
hn

26,

| 24s le |

| o
= -

a

a- a la

| | doo

(1007)
20801
20801

(Sur)
weıgytd
med

(sxgrupnys)

(or)
aoıgguog
2MO8900K

(10m)
ODIAOHROIT
OIMOJTDAOIT

S Ma

Pb es!
m

sehe |

| ďaaaw |

ODO o on)

a

FE- =

| laso l
=

(sAydoyj)
9780990
U19)81900|

(0xz)negef)
9DIA0JDÁA
OIMONAIA

(usxrey)
Aodııa
Saogsddyrgg

(As[880y)
A01489][91
M0180[94

(anopsg)

"BOT n eyoseq
"BOIT 'q 873884
(Ksuorgsp)
Áoseď
PyOSPK

(100734)
A980
330880

(em5)
"700 n 980
00 'q A980

P S T
ar aan r |

EES es es

(390010)
Áse[ď
sseld.

(1enuog)
HODEÍ
HOBIT

(eıedjy)
uazId
LOJEK

spuep[oW)
Auuunigged
mes

So |

III Ida
ham

Bee |
oO on

1 oTe | VSS | Dee | S
oD a O LO Moo <H U O0 m © ©
= a

(108un)
A099
neyosjoT

(epoyssg)
A009d09
nem90

(goury)

(uneme M)
99Ipz9N
91pzoN

(az)
Pe1H $aoN
aeeg "G 8B0]798naN

(vusumeN)
oymynoN
ojmynoN

(03789)
ufosneuroN
ujosnggnoN

68

Bejsyeuoy
09189 UD

Jjeuow
Iso W

116,

76,

93,

81,
Prof. Dr. F. J. Studnička,

118,

101,

166,

128, | 186,

160,

91;

108,

67,

112,

97,

Souče
Summa

©
(smT) ||
A7UZYU Ho i
Biogaotos | ld sg 21114 Sg
| mw © a
© m r | | | | s ©
(es) | = = dea (19
PASS | - © = | z |
ones | á Bo o. kos o ao SE a |
= o O | | | & | | R © | | | | JOSUTUOYIS | =
(Gzomy) | = Sn Bere © je | De
aeg | 5 | Se "gan |SS| ee 2
| B uorpag | S)
ee) vaemeog | (else eis (ooo = 3 Pres | ng
| -oo A | 5
90 me | ostat z = A gan | © | ej KGB zo E
a | | 4
| Sagt I slsés I
go. = | ZE © loďmi | ee | De 7
= = sodno | 85 | 0 = i = (128 1 | 3 | sám pom | A a
| 8© = o = a |= u S
E Sn as | Sala a = sehon | | £
-= vzal GL AX 00 | Sa | A
Do © (rue) = ma (Seen = =
> an | > = SPAM © | = 3 mug) :
ks) = Agama E © SS z > o © i M s = = A199) pzoln = a
gun © S
S = je a jem n
© = Penn 2 a Fiss | © |= nota) Sg
R jů r = = : ©
2 © on Ela) | | S = Ri si © | be | = a = A190) pzeln = —
= = | u A en Sol So oa (če = we || ER
= ; (eyaug) | + = 1 =
ME ja SO allge | wen z
Da Ao ge a a u er 7 en =
& =| (£wsuS) ň = “ © | | | | S a « | ER : |
= E | | | c A E Sl Iz s, mou | S
<© E PO ALEX Ses T | Po SE Pay | OO | —
© | | | “m © 0 — 8107 7929 [0 0) vn
a8 |- a = wall is- | |
ham O
N an S : — Se = Se | | | | “© | os | ((erosner) | -a
= = a | bile z Zš osoamoy | AN | A
= = = © UE | cr o osaraurag | 2 | =
sea = ne 2 =<
5 A0UO A > BunZ x
s E oo PE o ses E = & SR sordeg © a
De | | Hr = —
© | o m orde
= = LEN | as | oe
> = (1824) al Are) 62 G 10 | | | | | = a | eo i — Bere
223 25s Sa | S
z o K E = ee
= = G ud | | | = | on Pure er ad =
= Jo Ka and) jí a = 2 | | | | | | oj | o (0x10) E:
= on hb em s 5: = = fimoig | © | ©
Sl a ee ME eh | a | gn1014 s =
(10. = m © + bí
: ana (52 | = a el © | S a Ri (Cost) 5
ne ee tar ee
(gpruyog) BEER SZ o ocre = See
uIequozy1ay A -+ | 5 =o ham! © | | | Ss 5 | a o (too) > Sr,
UreuueZzyToN Eile) | | = EN 25 | pe ši hm! © — TUTO 99194 o =
© | || = 2
Bejs - a Kasl P o
JEUOK ma m GI m r a [ | E EE
=ti - en | RS (ayop)
99Is9W UST O OD DMOOnTABMOLS = PP | = = apa | K
a z rak obal D- 000 O = p 1 = = I — p) he) -4
ZS GI CO =H10 = 104
SS SE Z |:
= 1saW 82 E ©

©
[2

Dešťoměrná zpráva za měsíc červen 1888.

/

Ombrometrischer Bericht für den Monat Juni 1888.

am) E aka o 12 - ER A hy ha E | ao [| o | P kája
ai Jopssv 9
a =) | ad © = Vel se ao n | a |= (= SR Ps | © m
ie P = |
(age) © is Wa is vs © o non O.C © i o o = | f (ea) ce =
s hl) S ladem) Horomeys | ©
ae ER) am a hell | = | | | arm O = aa © | co = | nt = =
„M
| BE; = ; ai m vg I |
(oxpymozH) {>} a = = o -— © - o + m o = = a om - | (paug) +
> © | pid ©
som | dř | Ita | e*ldsol+scsl | le 2] ae oe
(ons) Mae In © oo aa na o (s) |
{ 5 a a | 10 M ed = | yaodımg | © | ı©
ee o as ES A| mom | 85
— — o — u N
|
(0391) E er 5 Cres)
Rz | Bl l XaloldďXoll laololwll| || IA las lle | Koyopug | 3 | 09
zmosgns | * a = ra F = jayojoug | T
SE IBERSE = P RK : s = ——
CLAPTON) a ae : ? TR 5 (dns) |
A6 | BSS | awa-s l so| l laďdJsos ee Zr S ug | A |%
roegnogmg | * a omg | Z
A: m = =o r Z ESS |
(tedng) TEE = 5 s p a CePIÉN) a
Rn A, Sun. © o © US S Sne co | o oudnojs | © | a
is I | laosom -| | | sa B so | a |" ono E |
(5920304) i — F Br ee > (uuegzony) om
vyuedoj B i S PS E So di FS (oc | ee AE EB el
an 4© | | © | | DI = | za | | = de) D> © ae Be) En erexg | © a
(aueg) Zr Fr ze = E N > = (Mayor) | x
90IA0U9 o OVO TCO = | O SSR ELT RE — co. | nopunasnogaig | © 00
ona dio FIIR 3% | ae) lee! ooao ek] sa- | | | wopunašnodots * | 5
(onou) = o SER SEE ie won | .
SSO]TOBUOTOK EC Seen 5 Sa Se Spa o er © | co qawusgaig | o | a
HO sTo mo © | a s | a a» E S | Sur Pb = © |= notes | © | =
es == C Ano oc
AeTS900 = o o © m a EM TI EI LITT Qu hen GI co A099 ge) oe)
ie á co jl a © | 5 jel o Fe E „on | S |5 wog | © |
P | EE
0208 | děs | ods | glaslllsssldlss|Il l ggsls | 5| „mz = s
"T OEXS BON OR p o A Hi Nas Sraguywg (S | 7
(oss) = ; x pas — — — — 5 (uuewmnog) 2
0103 a S -© * a “to a DO © | m aooelssmayog | « Ne)
I Ele Has 1 ne R o o ser alla so | 8 | A | 1dglssioanos a =
Feng. re = EEE (usaog)
en ar Be | sa | ge | | | | * S: | | | | | | Ran | o. | 5 40T, Aug | © =
TOLGZILATIS am = = i = ae Se = eD zyuraygog | ©
mzamsé | s) | osddlécl | | dsdaesscl I Illélal ej „mm <| z
gz-mgeam$ | 4 ER Ar — jn epzwapg | Z
> —== = — — S 3 an =
fejsreuo Sao A Oo- aoOO aan 4 nor wcoOnac Ho or- ©<coO-| ss s? jeuoy 35s 5
82180 US Ban aD bee sısoW BEE

Prof. Dr, F, J. Studnička.

— o o S NÍ
>
egoweN) SE
yroqgu | 5— BACH II o 12 + Ze
en m le go- | sl l+X=2| s steil) oo ON © a
uYo89|0M |
(10397) -=
you? B © =
onou | "7 P l [hlas a | slo
= x = A Et Se
(1940) 2 :
K0) "m 8 4 o C o © S - =] Jů
o are |
06 TT en “oem | | A
(sny) =: -
a AOA8]IB Elon je = == as
> ons 8 P s S Zar n os P 15 © | basa, a
- LL = === ham! co = HA
oD og | Ä
2 = „M = | €
O omeprı | En | o | oocoocooe Ber = 68: Ě
= onaegfem | * an |Ilssog*lloll za | m SS £
ss (emo) = =
© S Ra | S | Be ae 2 | ae a. = EASE and ou a Bra:
= = TOSSVASBOM | " | = Se II II lorarn Aölgne lo
5 = (zur) Nofianar = =
TOVGSSTO AA A | | | Ds 5 oak en ae h = ae
PRE |’ IIla@slelill Isle Illu ran aaa 8 | 13
>D (1os44myr) EC == z ern Keil! 1oguonmey
= 16011) | ar er en en —
& = jsou an Is OU Foo UO Ps om bs | HSS | Soto po o | a
NS ormopweL | 2 | 7
re) (aofempesy) —
= A8amÁT | dc o | on é
E = 08TUÁ T, a I = | es = ae a © | S | © el zl 5 és | ee c =
S © en = | Being |
a, FA Aoum], | 85 ea er 7
2 = neumf | A | aso > | sh la oO =o Hl ss | ann s ©
=
S = (mea op) P RE AE $pRA5 || I
>, A010g91 o © Peaky
2 Ž| ws do llsdgglsslliisAlggda3|I1IlSi4l ots | © | =
> m |
© SB) (yorıpoyay) Se = BL MOTEMS
2 ' =o =
A0OI © 9 ===
© = popunan | 27 Ps [ei ooo | el -S =o | ner a
ER a E | = PORS
VYAOJMO T, E vn o © o <
5 ozon | A Ile lass S o co Sonne a l N S a
SE (Kasrdog) orpolons | |
Ir ň 9010, A - a S
i en gr | | es ac 8" a S S | | | o | | == —i eb | | | | | = Er EN | le < x
SE l =
= (sepusA) =; mus | X i
2 su 81090 az Be | 2 A 2 — a (ae) ©
| men. = ša AS iii il Ir] | wong | © | A
T: * —
Ze fejsyeuoyy = = =
een & |

ASE nn urn ee ua O (OTO AA Z men

Dešťoměrná zpráva za měsíc červen 1888.
Ombrometrischer Bericht fůr den Monat Juni 1886.

72

(8A) Fe N ge zn kk A | (s1yx6) a
vun! haare |] Vo lee PVL kanton P le 9040A07 | © | —
enıZ : FT P HAT = | OOA I
=: — =, - BE 5 = bo E ee || cn
utoyou) = k js E | (60m)
-09 1 0911PZ Ao Mono o oa oo + o dere | M es | "A A0JIDZ = ie
„019 'g 9911P7 = 7 = = =. "19 nex
(oo) Tara N : ee o | (adg,)
oÁyo n ampz | do m Bene ee er ee “ca || S © S9A0001047 A |
oÁOH "4 1UD7 = l =- = somonejomz | ©
(oxon) = PSE ja == ” BEN: o (101puey)
ZONE = S o oo =o | praug | | | |
nO > = p = m = Preauurz
(10204) “ BT = == 5 (exfop) ||
omojz | io | Lace Se W185 ke re de 2 Kaogwaz ků =
oluo]Z REIT, a 2 109107 =
(£uo0z0) Fu a a oe o (sudo) s
ena | odk eee | he bs P ee S ez | S | =
neu m au = a = o0z |- l
Cupuup) : Kra ka
Apus (S o es (syjomorr) o
mmpormz | Al- | | o-+A0o la- | | Ilse I Ile |% Kupeopz | 8 | S
use A4 1017 = Zi upezpz |
(uegan) E = a Crn) S
BA B- || S) o|-lollaďdA+*+lol ||| Sas- «m IS | oABISÁIZ | 5 | =
ZBIM Zu = 99MBISIGZ |
(gsnoayg = a <= > > RER : © (xo11) +
par | Boo | Innen lol I I IS la II Id | © us | S | Z
7opa1soM = = = Ze = upsaaez |
gay) S E =) (6145) E
mA | 80 | | <aXoel I III IE ldsSlall ll ss IA x prosa | A | A
IOM Se = = = = PYOSÁM |
(105104) = 1 = = © Gsm) | »
DO oo oo eo o l bo -= -L os || s PXOSKA | (© | T
uepIoM A = a = = PYOSÁM
(11019) Feen = ze + (Kxoorodo) |
malo zao L o oc 3 ul | a- | swcal l | l o-Jsel|= |< USA | 10 | ©
unofo y Say, a = = UespPIM |
(ex°H) o S © di © Te = + O = a m = v k = > (ornou) | ŠÍ co
ogg | = | II l al II Is) Ara) I ı I I Io || S | 2 00800 | |
20gn190M a A = I = DM |
O) m = =: ar 5 (onen) | a | a
wjse]A A = ae =. © © O m © « ao a © m © « wm = © m co © ODIBNT9 A Ye)
neo Scaralxc| | Iesooadae| | Je ss! a |8 rain | 3 =
ee else <|. mms
nedugjrMm | r a a = — M BB | 7
v = EIER: ZB SSH TEE ©
O o o 3 S33 AAR AGSAAA GA 3 Henn Bien
8JIS9U uag Šá sč ’ısew (6253

Prof. Dr. F, J. Studnička.

lan]
RS p Tr I
(10091017) is x ö
Moyong O A S K EES = = = |
saogong 8 Sade d4car |woaw | | zadna | aa | | Si (ozyny) a
a u © | 8 omg | | A
Kardusora) ac = Noumarg | = =
‘IedS 1910 EZ 3 © © * a i | 5
ERER hu) = S o © E o 65 ’ S =
u99LIoduueT o © — -A a 4 5. © O sy (Xu3040y)
zh a =! DNÍ m a alas be | 1o A © © an © 5 OTA0JSO as z
(exp) | | : = ormonsarg | © |
AOommOIT I a 0 S m PS = ZP: čí
neuneg | > S 5© | 10 © | Po eu ono o o S a 8
G em Ri = fer) zuBıg | =
2 en u 2 a ha.
oD [0 ©) er a © | = 16 5 | o | < ění zů i. Er = S o olo s | | | 1 \ 15 en k)
oO) Am au om oD a | GI | © | | 2 0 | © PRI = © K
AO (Gomez) = | Rune o é
= = Ed S | sos = Sr o PRO = =, _ = | <
1O O a am o ca a + ai a a ( gs o
o K 1804 = Il dansooca nn EZ PES 3
= R s — | © | en) | = < s rr u 8ÁpueaT = R A
= = (Gwssg) RS = Ip 'estopueig ||
Fu a SAT? a o +
= = mea |“ kk a I S | ose“ lel |latla || © | © || oo odds |
B) es = = l) IAOxsnoT0g ©
»©5 = (mem) ||. = = | ormmosnomog | = |
98T s o 1 as Sy
© = n = [=] (©) (>) -{ı | | © © | R BE | u) o. m
= © CASE sto -4 o © © Ve < o EB (BAZROONT) m
R = E a ve =- am | | | a | Elli © © mer | 10 | 5
= = E Zu | ata B neuyog ke
: Mopsug | BS nu -= o o & ee -
s . © GI G 1 o [25 w 3 er
= de opsurg | * re! (aa | ao i S44 | i | pv ao RSP (Ke1orooyr) Š
Sr — A p = Ol S a AOJIST || 00 Ye)
= (aB0feag) | | ZAP SYS MOJIT = a
3 © ouz94 S S DA O b = m o ČD E = z
> E ouzog SI Ne | Mer fe) Si << | -Ls (65 © . (nom) >
z 8 > a -+ lo ls S a [ATS 8 =
= A (exmy) "V Pe DST = A ao
= oe || So SAG ano 5 Bere un B
D SEDĚ = a a Ps Voss l ss = ne: 5
pa m, = = © Seč | © Aopmg | © O ©
s © (og) = mom | | E
es 2 PIeAugaag E | Fi | on B ES V ee == Eo m
= E opfeausregr o = © on o © Jj a] S | Oo AT |- | i | a o | ao.“ © en (Gene) | © 5
Ss 3 Sl Se a ea | RA A
3 = (Cup) Eo en = = PPT s
A ®pJIay m oO © =- © m A wm un >
© : 00 m 5
= = Pig9S10ssny a SEI RUN LT Sea © Rh so SN OJOaw« zs (ys40ugoky) 4 5
= 3 = r a ss S © © | A “a onojeT | & Se
= al ED : 52 = m! 'nomojeg | © | A
© ı BIB edng on o r o GLI O] co r =
mopyi-edny | © Poa Po oo | oa ec | se| S © | SEEN o =
AR = 5 a N =) Sour Se unıssuuy | © | o 5
(aoung) = unıd ae
ER 3% =: assuouy | — =
20H 91839 dr- © 1: 5 o Ss o re N oo cd = l a — — — —. čá zh = ie =
non, Som oo (0. Pe DANS T Gorımos) ©
a a lol- © (0 4500 gu | A
(18010731) 2 a "A or Seo
REITEN 00, © | on 3) © a ar | I 5
zamogiyv | F 2 a s -moc o | Bess |. re Me nem) A 3
10 unaosjfopy | NA | m =
Bejspeuoy OIC Cs. (AO 2 = —— - a wnaaspopy | A 8
aaısgW uag a ee een DS | m R
4 Tr 1 A 1 O0 © BE | 2 5 > FREIE.
ná dá a A Ad GAA A HH 3: uj HeloW (SE SŠ
Zá | E8Í 180W BE ©
4 A na >= fast

© červenec 1888.

Ombrometrischer Bericht für den Monat Juli 1888.

esi

v

á Zpráva Za m

x

Destomern

74

y | = | | wprid) =
(ausong a ať =. W gp] = VO1OUNT
vysnagog | A | | xi be So 74 © 0. A dd CN | ošoaso« | |sl=*s | ou) 2”
vYSNIGOT Pond Mp SE M ORAL Jy) (PAD jE SSR ee
doing v ae p ls u ze
(aossnujI ta in N a «+ © "S © a un8o7) [or] Zi š
au | Elo | lacčcl- lol ao le | uj Pos oře 11 © (a um | © 5
| BOTHAOT Vok ots vé p ee obe Den cn | = = 8
| : = m (Cs) le &
(e40) o n Z OE en © -leo si 0%) AOJLUIO for) «
pa | Al Saw la | Se 0950 bd © 010 = NE w le = A not A =
uvIgoT a "sí —— | — 8
en z | = KIOEZDEOJNÍ mern Mne
Coma) s © o m a m a o n o O o | © "A 99119 K OS
Spaugypag | Elo Isle leo = | © Pa- sa és : m. I): a) 8
pordnosno setá BE l P A R EN =
er K | — — <= = EEE TODE PUT "a ! Ay8Moroso10
opr) | an ea- rov co M nr © © no - | NE AR Be | ey ES a A 5 1o JÍ Gum o m
Wa | moon an ONO o%0© s = © 1 © = | A Hruojenayg
100 NENNT ER EN EL E T
| T PAT TEE : OK SP co (o1dunos) le
aan) o a ws m © wm. wm - a 10 m © | Et Sl @o) o BULLAUN) Er
90140u199 : | it HH 10 | | | o | 2 = A | | 10 — | Ko) | | o © | | o o = wurqun) 00
SKO s ER BE eh er RSA hk ny nA | RA k PN | C P
Ben ) RT u SES a o : GG) ie nasser | | | a | “ no © ER)
II oo © ča s* m o Oo © © © > “ an U = = ac
ws ug | iSd | ae neu inc Be S |a yorogayon) |
"uo vu % DIR E SE ž 4 = re
nn x =; | | S (191940) fe nr [5]
Graayuog) - © c = m A k © | o yomom9 =o —
20x09 | 8 | | | SX“ ky = s S -Amao«e | o lee “als W | oworgg >
o) EEE IR | == | \—
— ==| p 5 SVR 2 ja E ch = | o (ang) ZS
(ueay) Ser ET er cKé 4007 OS 6 “mo S 4 m * w © AN — Re) 124 | 2
AUSB) lo eo mare Seine | lan cn loel=!°5,& Ba
nejsvý yo a NO OA Er are PB 7 r PN a:
ní E ra | o wo a mw o | © | on no | o + 2 men ER =
= Oe] SKS se || iu DEU | © | a
wıpnugg ion S dSaomomď = x a AN m = m o AO o a Peagagsngt |
wıpn.uagg) £ a NEN | Ay |
ERBEN. = = 5 = a (£x8Au15906) >| OS
(10929) Bee - o S jj eo (o oora0(opn a |=
yanquegsuay | BS | o | a E ona All las 2 al I | -| sen | une n
Zmar FERNE > re za ERBE || ZE AE
P BEE = - nr Se PCE (391070) 5
Gay) x ; Dee or = 0) o © a a st © |= on Ar) =
AOURISTIM E SR G Homo | ©- © =] | = | ar | o- | S =! | o | al ons Io | a
ZıaquegsLıgg = re } RL SE rt k ET z
a £ \ = : ZM SA |] jí SV S
vaty N Fe en en “on 6 © © © o a 00 epor PIGOT
10991019 | | <a l-<o-or | |lad-ono xs) > SI 1mung a ja
1091019 I V A s A Ene RE P CET ELE
PV on E T o erzzet | = | a Goumooz) 75
cí har = a © © Aa L 6 © 99) | u S a
o SS a. "wm Joa © R / (er) | 2
10019 | Sl o | Waco- |I=mowa [sos Jelo- SD zug 7 |
1921049 ZE NPA EEE ee | mie] | = =
= E 77 "0 (exzy10014
(£uzo197) oo col ooo none | | o OB | = Sa © Z © bou | Awerstig © 2
mg | |. oaamoomW o- na Say = „ıaıl wu | S | N
pleayong = = ŽE OE P P | - |; =
— —— _— -- —— - == — = s = RO jn . oD © | bp
3 Ob ©MOoOO n s "s 2 euoN (S 58 Z
bejspeuon FaRSHWOELRSOHANAHSITRAETANREASSTAATEE 3 an EE
= A
99IS9Uu uag a 2 a | : Z

F. J. Studnička,

Prof. Dr.

Ne)
DI o)
(gas) 4 :
90TAPIH Ao © Fe a da tp | » mo © b © R
: s 1O SH A © do) > YO | | © © © mw o © = a P 7 I
DIA -= ©) e8 — © : l © m A (eag1zu 7) |
: IH | 2 a nos Adels Su: A090 2
a o a > E P EEE En ne
pa | vo | omoame|Wwoaxaco | orw-3-s k =
Sroqyasaı = on naoloocssald- en © “| © (nostora)
E 2008 | = ©) > | -Oo | a | <H = DegsıEY
Gegen): | re er na = oegsro9
9DIA0TOIIPUT a MO — is on m © O + © + » — a — — = = = —
D s“ 5 O M = -— r c o © = A
unadsqoriute] rss setno5)
- : EEE VOJ m- n dy
% (ausyfg) 4 6 | = BI ARE ER k l == E i FE 3 ze! Arche
T o10popPeH Ota ono 0 > — => — >
90) I p gr- O | oOooVva«s — 2
za ham! TPOpopI9H - a © | -+ o o | S de s EN 69 Fan Dee a | | S | s | o = (® A
= (emoy1) -= S C = SR = | Psngggosypog
= SED NAS hot zo eb Ah CST = = ————
a AL 70 Hana SER Da
3 > SoquagıeH = nas | a a Si S | Mor ol = oa
= = (soaqueH) ee > = Sue = Aue)
= ae | Soa | obr 4o=+ 2 o- o a s ee c = = =
No) -2,2 0 o -= a
En Sá4as|sdodesed|ěsl3lsá m
TP Z = = o
2) BW | 3+ o « s 1.. x PSN sengT1T
= ODISETY BOD- v by De DE CA OVK Co o = — ME >] |= =
= © ZUSSELL DE O OA W 60 © o ar o ev = een ES i (Cone)
ER = SE m -> -a | mangmuaT eh
(zepoH) 2 = er = ER } Sangmwııd
P > =
= uopungzund = as Sa = o 1 © | ea č s euuia)
Nero = == o oyoruopnoT
= (use) E 2: : — Re SYOyuopnaLT
ea „© 10 gsTon4 =] o a © = c > jE = = č z
= S10gsron GoSArac- Be Sro lo = is tumor)
© 2 ZE ER S B 0 = = a uIoIsUoSIH
= <= (tous) | „ EEE SEES er — = = = čá UTOJSUDST
AOUDMPOS E © = © vn + a v —. —
N o A CT AN O m © © - = © : :
23 = 1eyJsgoLIpaLıY © RS = = im | | © = © n | zb S S A | SS: = & SS
a — >
A00Y|EX =) PC E IS GDP OS G SCO C VCD == E
.— -o BEER: _ 1
>© = neuox[e.d a OD CO©O 7 54 0074 7110 33 © | =) SR = = ge | | & s = S S = m o © (aaweyj)
| i aa rm ar oto = Aunyomc
5 =| Gern) s | 2 ENTE = = 2 A = myomÁ
> 10gjn9ds 5 bo w — A x + © - © o = z = I Ber ER, = N u
DZ aoqguodsy | © A So ea S | core c j (aonugjopa)
= E Se Z S | 901840
(geipurds) mi oTOSGOT
oui © [Ss vn ——— | O
S mom | Eon | a | = el ee lee =
| Brounosia | © Sad lAlosss | IsSS | I lčlslilláje m
7 ; — DS | STIg0A
Tofjnuusrjoy, - PP BIIGOT
JOSTUTA = © Nes | Br a | © + = © a Ga] <! AR a ar BEER To =
Topaısuy = = A+ -—00 | a + | ee] Ayourd)
2 "A Fagoq
- | Er © = = s80z4 -810
| = r pe — = 2 S
neddng | © r Sosa As Ka | PEAS a ZE AS A8 aj 29 am
Noon | 10 “| | yorqayı)
ß —— © Ry AOURILOT
N arena o k = n: el I 1910
DT SERARSSS memo be —— 3
OB > en SERASTASSESS SE ee Leo ss
= sen last
© M

76

červenec 1888.

Ombrometrischer Bericht für den Monat Juli 1888.

esie

áva Za m

erna Zpr

v

Dešťom

(6yzy40014)

| | eb | | = a | o + | | o = © os: © a a ŘS =
RODY Bldoolalow-ors © 1 RL rá aooln | a AR oo 563
MODY = [A140
E = Er re (AB)
(mung) Tor: s a. « © ro Re B) + Aa © oa a k
mo oo ba al odasdlssda+di Sc! 348l ss "A Dog | 13 | ©
m = © | a "IX) 8310]
aefguaggon L A Pe
Ě 3 5 £ = s = = 91) C]
Gornonu) = ee] r o (192
Ea Sr A K Saro am y | dk he 8920110 | © | 10
dıqzt DH = © © | Ů
od10ZI( Blalo-+|lodddagďel | 2 | SOMOGOZO s
ogzif RR
(snunv) oe a o. o =- -= o © a lo) ale i- C) oa a o x m V (ooruoong) a
ur E oaAfa | fe locoo | -oa 'G OD1OTOH co
ai ER Bere Beate a ren Sen = | oa 0 |
ja TO) : : E }: ee
(Sroownug) - © 1 1 = © © wm m 0 bo - is k Gougng
sopogee | El EA ada ea Ko | | S awdaosal lol- || > ROOZNSOH Se
Moporep | * a =! © | a Wagon | =
Fr — — (asus) En
(10x21) = a oo © o wo o © © © = DI
sl SS 6 E | : SS "SKA oma) (Z | eo
guyjosu to © r- ob Ne) a
Teqy4losu] ea! | OK 10 - © nosí S 26)
feqfosuf De ae
in — — {nm — oso1e) o
(eyosurg) = sp = el | (ug & X
VYTLH BSS dada da+ acc cs | |aodSpa -gm mogac| 3 a a |
jeqyuonaugg = ma a a KO l H =
(10H)
(aeugdgrg) 3 a « a © + o + e| © | p =
Xsnopmpeuj | Bl | IA lisa | Joa seele ls as egsnog | |
a m — eysneH | © Mm,
JSN[OY9LIH En
' : = (aopjeuyog). o
(Gsgny) 5 + a 1m A -M = © © © r a 2 oO co
UHOH | 8 LSB | ASVSSda8S S aaa Pre (< SNNVOBICH Sa
uHOH vysegurey | -
(osnsry) 9 — = e) o (103urAneN) =
© © = o wm o 12 1m © o c
oomopzmog | El F Oao-o© Foo eo om | ooo | ae © oa a
OIMOPZBLIOT one | —
(u9sug) 7 22 i 2 re es S | Ga (anroH) ©
JSSKA POI Boa ao m | ae | | ON S n ss
a1nu040H = mnm
— — — —. —. —. dnejo) o
Gyalıgay) pa =O o o o © SSE 6 co
MPA | BASS OS o r- | la-ov F o oo co 3 PH | A
ogp9n9Y0H ee sei = n844019 ||
(ztnyos) EBENE, -= © a © << a u [S 5 2 © (Cerro) So 10
PIPAgOoH Ba loaddda | waďXaac | ces ele | bs oc s A s. |
PreAT90H = > o = zyı[Sinqssordg
(epoAzoy) = | 5 (gastaaoN) eo
DN O eee o | oo o coo L | o L o (| es
oysuH au = = uoz1e19 | Z ks
E) -© “ao a o W a © 13 C) en (roota) s
? 5 5 Nu uniSnojey | u | 10
porota | El oac-A | roroa | oo lodooso-Jo |- |-|a a > | a
[0180 OUMEIE | ww = a © ý un ran) E ml I:
er ER PSE = 5 = ES == TER: = Ek = E (EE REST ESEL = Bl =
or oo an or mo -|32= > euo0 o E B S
Dejsreuoyj = 00 0D DOONAAUYGLSURASAAAUSSHKAAAN ŽE ŠÍ yet W PE
oJIS20U UJ(I SEMEN en (S2|E£

F. J. Studnička.

Prof. Dr.

s
(exzy1001) Bos | =
"0 n aomn[yg in =) A © = © | Bi KEN ER
: O — | res | | “or 4 | o m a a VS
qaey 'g un oO aa W w | © © Ansupngog) o
oby A <| 4lIlsls|s| vmals a
(uusmneN) | | 5 = “ a9doyy a
snyny A & a on © | m" a - m m č zk = Er
3 oO a uw A Orr a PAD * + A o 3 [5 3
ea = p BESTE socossolg |x er = |o
a S
(010301) á my | | a 5
AOJunI“ BS a En z o w a a o a © © a = se = =
nemny | * SOS o 8 no SSS PSR 8 Gem) | + E
) =! © | o W eumomg | S | m Ž
SO Gora) Ee n | mom |
apngznaay | EÚ- r-OOGA o DS C —— = E = ll —— > E
& = orongzno1yy A oO On a | G | 00 O10 © br GUI | | RSS A ce és 62 & = | m S | AS (vz) a 8
oD = - — S = | © ey | o | o «
2.5 RW) | < 4 o = Fe UM Ser
= m0 © 6 O SO OC = — = R = a ee
> A a © mw =o Sm O -© | | M O- * a Men 5 o s
uno © Orr S G) * (Bus) 2
2 ar) HO = = sea) ODO | ao = | ol a | [dung nasıey | s a
= © Endung) | < = ov [dump a9sımy =
© = AOJMOTOJ 4 ee = O V OJ) 6 — > IE = a
Es momoyoy | * Senat let Goes) | ©
B E - I © = uepey cO (en)
© (Jeypsnoauıg) i nopevy G
A 100 = eo 15
Fe JIEMZULN Er -mo 4 Sn O u an © o o o 4 a o —
Sa - greM83100 aALaomWo +4 -o | Somw N SR oO Sue? +| © (ony) ei
Ars tuoy = = eo | o- +- | S S saraouwp | © ře
5 een) 4 I JLOopsuyof
3 04811 5 ČOV POV E SEIFE CORA EI EEE =
z ao — A SUNG 5
= nee o) Ob ac© coo AW | | no O m CN. SY ] en = a RS an = | ee a A d (equng) =
& = o |a oN Utf AS | E A
= = (Genmmmos) | ke a js uuegof || +
© TAS UIOISTE © A + ©% + © 4 m m © © a m r = BE
N h 2 go co o—o st S ===
EE psano euere || lčsssl| 8 g a ©
Ä ZZ bs +
Ej O (unox04) = | usa p -|
oode | En — co © o © 4+ 6 © r : Be
. co + a E
N 5 ode A RU | or) | or -Ov | | O = | S | | | s es | | | č | | ls (ae79uH) 3
-B = - co — I 20 = Ye)
= 2 10) ne EIER ECHT | | rt =
OTUDUIPIT = W“ o -— + — =
.— RN 0 gr r ra r OT. DER
>© E g-znumey A | co GN © | © | © — © = M o N | = | 3 | | s] ESK Se Ze (109) =
= O o = (er) a Jutog luofpf | 5 r
= =| A Genen) | 1990-1919 Se
>) mámy 5 5 S S © ' €
LD = 'N P R gieuey AKE | © | 0 | | o | fa | | | | las | © | | | an | | e | © En y
S = a m le vnoser | S | ©
= (941049) Bash =o vnese, | —
19guoe EN ee 2 o w © = TuS er
<) 4 AHOOa-+ MA NEE, o m =< o o =
S1agnogey ce | so ee | SS ERROR SH s NE: ono a
k zal en] en) Ne)
An re E GA | Mouoqupf A
9 9AON o- koto no olo P N RR
oa one o .© ass an - HM
| dasad sgodss-dgdodsJsl| a a osu | A | ©
(1onsnoSuur) = =% psıpeg |
OTO | A ES ne E ge 00 — -
AGN = om os Hd m oO EIER O O O n Dano OU at nogsjg)
PBH dd Pad a do 4X- +Aoaďae|l || -Jos|8 | | ea mp | C | A
hejsjeuoy ee ans = | Pa PNE A
TE: AO cO r- © O O Han ES || r n
9JIS9U UD STABUSSEBASHNAAANASK8A8S| 5 Šk peuOW ŠESŠ
ší =š| 91s0M (ásl=š
(Z

(00
De

Dešťoměrná zpráva za měsíc červenec 1888.
Ombrometrischer Bericht für den Monat Juli 1888.

uns)

(por)

© C - = © = - a m o o + © o
UÁoMIA | BO © = a mOo«© Seren =o lo =- ] > | 5 an epaoagıg S | ©
urozneproT Br EN ONA Alo V ká P BR RK "L PIOMGOT 4
opgosıL) || ee en P BART Ans ETerti rue. To Ren Tel I OI C ADS = Ek Jo i a o (Csueg)
A | | i ©
UIN | r O OO- m Hamr AH -ANO lowooas 10 o = =- Sl || ap | a | =
UOTE = = 7 ed | oprr | © |
(Czsuog91) ae © a © | | | 1- m a © eh ie ala (rajdeng) = s
O1AqL1IS a | = 60 Sac oa ar) a AO = = — = SU Ps) )jemuoygor ©, | eo
A a | rr | aa
SOTA "O-prehuoggorg |
(1) n! S Tsyě = Zr 8 5 | (10nmg3o ený Ee
o - wm -m o © = + © m 3 +- an “co o = k | 50H) ea
IOTAOTLUOLN == M Or- © A — Aaam10 =o © © O O - © aa | o | A r- -os = č BDrAogaoglT | C =
A19STOTOL = = omoroogrT | ©
(0M) ER o un < av = : 7 M Cor Ber
= = - O + 51 © © — a 3 5 W)
asonopo | I — He odw | w-+oseo | lad | ča eo Le |a' = ico "A01BS VJ0I | cO | co
"r 350uopoW = T = = |O ws mom | S | A
(uuervuerr) Are = = che = (gosyue p) z
a a Es 1% ’ 8) iS
99180A0"I E a! | č|X | a oa- | | de 0 | ds | a | | | sx > zeug | | S
OI80d0rT = = = > ‚ opuogqnerf
(oo) 1n o © © nn 0 M © = o De > IE (pon) l E-
zu] B- l alacďlsSďWaďa.*© | |(oaosdd l eéšic|elss z 08 son emoq | © | &
m au — JiopuoSuery
(3uj1edS) ee Ke =: : = (Baxsıp) || s
o all 6 & |
ag | 81 I II Inc | hl P a = A0)943I | Sa | —H
NBUOIyOLT m au = = en nopay | 3 | ©
(111) S EAS Ne u 3 i 5 : © | (ueaag) =
o0logrT © | | | 1010 O0 | | a © | | | = | | o | no | | 16 | | = 79 | o0raeisopnT9 2 00
ologrT = = OIMR [Sony z)
N) ROMO o ka = o Ce) r
kun] | Sn OOo Sas-owru | ao | (s | ss | = | 8 SUP | A
1mosÁmonorT Srogrojdny
(zmy) ae en T 3 = = 12 (£ugoAoN) 3 = TE
imo | Boo | maa Boo le ce < 0 be | 4 - my ı 5 | S
unerT A seuny |
ne > SS re EIS ob o « bb — a 2 (soueT) | Sa
U99NOrT | © | | © eiae) | So +- | | po. — s | © | | | | | 2 o 204 munoy | — | ©
uo9neT m. =) i a = uoonmoduory | © | N
(osvavy) ER teen a 6 . Tě o (eyredog) z
asoLaduer] er (leerer erste < 2M | © | ©
OBOIMSUPI = OTV o 6
en. AD A A « . © 5 .- oa O | E E T AO | r = En a + (199g) o 2
48 RASOHRNHOSSOmowmwo ll sHko- oa a DAB EL Oe | MOON =
uojspreT | * a Zi P ma Poe nojsor | © | A
E CIE SCH IH C0 P VJ O O o BTO OSOU o o + B 5 = = = o | (18591d5) 5 BZ
1 SS ee | ee | © a ec © au | O T 0989804 2 ©
UP = — = = || voosox A
Pezsreuoyj ee ag, ner B Ejs = (iM E =
a ne) co — © O mhs sz 2 eu jo 2 S ©
an 5-3 zansaananmamnle: en } DN 5: =%
2 a az al 9!S9AW Bald

F. J. Studnička.

Prof. Dr.

19

Dešťoměrná zpráva za měsíce červenec 1888.

Ombrometrischer Bericht für den Monat Juli 1888.

1 (ex1ny0)

Studnička.

Prof. Dr. F, J.

(ga) Am = To a = U o x o + © | no | v | © E a —+ ouopyn ynmodo =
0) o © (>) o -— onen N GN
| Soadmorjo-oodn age a = | A Swopspaswodon
= |= P l 5 = ee x = A (X8 0jomyos)
(8406) o wm wm © — on + © + o + 10 = f =H
argnpwg | KOOS SO ee MOSS 4400, I -go amo0o9 PS al SEEN Fe a
orgnp1eď on
Re (1940) a. © A + vm a ne!
4 3 -0 4 0 m2 o o © © (> "JI VARIO
ag | Bl- | IF I Isis Ssseonos- | || all 4 | = N S
Bo = Ne) AIIHG-NEAIOMT
ern Z s 3 Codng
(93jemg05) 8 = (© C6) © | a a © i EN © pod
IYNLIISSO o A © mac coo-J0oa © ddd Jag ddd a a UJIPOK
10880 SEE = ER
=== tu == er (10310gsomry
(uno) 8 ko | 3 S|I|Soewo|< A ae) S a ato tape
popsogo | Al- © -eo | oow-+Aoc SE č = = 2IMO[OPL[TA
Jrops19 10 Ra 71 (EU EE
& (org) R == = 163 & (oros1)
h = © nom m o o + r © = se 901408911
2801MN9N Sr ce | = 65 a St Ye) | No) GL 11 C O | ie) GI (© | | ap) G1 AN m. (CO 10 E GI jk N an an
9s9TAnoN | St vn) = au m a OIMOYOSDITTA
(ons) Em x 52 | - | ae, Giognogum)
8 wm in © © m © Aa © © © m © o s © C reál Te) AOBOJLIA
Ko A o o © « o x = Ho a | | 00 Ho HMO — — — co | ©
Z oček ee A at | Zen = l a a NEUDBOTEN
=== = E A E U E OEM (Gis01g)
(yanıy) LT: | mw o o | | Ss oe © o a oa © m | m- O t 2 —H AAO
p a PR R on
(1040811) ze A R : = EN (mI)
£ - me a ca Do č ED o OPAC a y *(0A 29989
3p®4snoN ee nz zn Aa da lodla- (SS =) č a en
3pe4snoN Er 3 &
(nek) jí ; 5 ; s do GT ei (sexy)
+ © na O m a (do ooo © Er 2 GN A088
anaq 4A0N ll so < data < | | dass selsiele & u
"ya 'qgoynoN
s N) : & NÍ ae Peer ddo,
(aoyson) lot jE DENON ie 5 | | o o | een elle ler Kö
a PAON ee ecicher OOb Ora co ea) m2 OD S GI uopeasygostem
TesneynaN i
ze = E: WTE ER Se O Ň Re wo Er BER oyaoSjo
(149105) = ret Be Rk: x ca =D | a oo | o | | + w — | | > —H 3 ost
4purf 90pe1 Mo -o -ac -> S10 = GI co © 10 = | a A
sneynoN au gaopnorosTeJA
H = RE = ee : 2 : Joouy)
(sxdo5) ZSE dě © a A -| m | co :
ynwodo BS 25 a A1 | Me 5 AHS EN rien, Pe S 6 as © eYÁTpPU9TA
I R Jo) © 2 = ef 00 XKapur
ynmodsy ZBO
Br. x EN ra = Ph 7 = (upr)
Genug) a: E I 1 o =o B DTĚ © 28 o o 2 =
R = in en) JLOpuayoe]N
„umyje | A oa | # ee PA Seren kan Pcoj ee PE
úmexN | F aa | EN = Elan Kopuoyoe
z i E 5 (eps)
Grass) = at a at I a x | ©
SOAUN in | oak A EEE Ara a s 6 es P = je Za 1pe
SOB = = > EN
ně tě nat ENT P = nn —— == =
= 0OO-aC Woo- moon E -83 euow
heyspeuow Za oo ooo m SE ERS SER OA la9 O EME Dan
991S9U uag | m | SA A

Dešťoměrná zpráva za měsíc červenec 1888.
Ombrometrischer Bericht fůr den Monat Juli 1888.

LETY)
D019GIT

FACHUEL MER

(unoyag)
ALAONLY
zy1uoNBy

(aofeg)
MA Už
uroJ8uaqey

(unus)
ausand
Surgsng

Con)
YPITOALIM
zj

BRA st l

SS N
Dom ©% oo o DS) O A -Oo

au

= o
|

(exrepnoy) ||

9 1xompoď
o1prompoď

EIS IE (A E SL EEE ERIC IA ca
go a Don zo)

c Ba E

Re al

ee oa E se|
Oro HAV OD |

ZA | X lalalac«sl

am

m
—

n ©

Ho
— [rn

© i)
o
=

(empidoyy
u19)8n9300|K
193819490

(0xzineg9 ()
90IAOJDÁT
OIMOJOIT

18

(Guexrey)
Aodııta
Sıogsddrryg

| o = o o
ad

SS S S ooo | Tee
oo -Ho |

b- A

£oalooa- el-

(3887)
298011
9080IT

(due)
me
WBIGHA

(exgrupn4S)

(1023)
9DI890T0T
OIYOS9T0K

(ujejsmTET)
OJIA0JSO|T

DIMOHTO8O[T

(399910)
Áseď

888K

SE | D0 Ar ©
© < oo

En Erg

| s |
m AN (or)

24

(48880)
A04989]9 1
M01989][94

19

(znop®g)
"BOIT ND e998eT

| "80T "1 EXOSES

dh

O m. W L
mr- oo4- a

o

Bere]
ham

72,

19

(Ksuorgur)
Áxoseď
PHOSLK

o a ©

as. (loď o+44-— o

| éladss |

o Go)
s ej 8

22

(aouzygA)
280
330880

| © č 70 o a m m © 6
CO < S 10 r 83 r-

o a © +

o,

m

Is
00

(es)
"2900 1 080
"zu "4 A980

a

kam]

|
AN r-
=

=-
© Sa- =
hm

T o a s |
GO r (© br >) = =

: Du
o| ©

(epoyng)
A009G09
nem

Iasasokn| «wo

| es |

== N ee | © | e

(10unoj)
HOST
NOST

(s1ad1)
192|ď
uos]Td
8pae][om)

Aomuujoď
me

B AS | satí] aw r ©
goONOaMm - ao Oo
=. =

ko
©3 oo han LSD)

jes SES
SD op)

| -

© ci =

el “on a = © o + + a o = s VO:
in © nasasoornmo. | r -a
- —

SS
1O „ co = 10 O m

(sou1y)

(unemjeM)
991pz9N

o1pzoN

(taz)
PLIH fAoN

Zeeg "1 880j70suaN]

Il

(1o3un)
A099
negosjad

iinoaoss-asnckwng

S as]
O M ro 10

(al Sada

92,

(uusumoN)
oynynoN
oyynynaN

Prof. Dr, F. J. Studnička,

(033789)
ufaesnegLeN
SEHUSSDENTIN.

©
an

fejsyeuow
adısgw US

7 O © 10 or © O O rm
= m

16 |

31
Součet.,
Snmma |

yeuoy
2189

81

Dešťoměrná zpráva za měsíc červenec 1888.
Ombrometrischer Bericht für den Monat Juli 1888.

GseyupT)

(ogoquyr)

Er 2 o © oa s w a mm O = - a © = ©
zeus iayoowoonr See ee PA | 2 | A
SIogaauyag am = = - 19901099
(esauı) o a or 9 s © a Es Ge || 3
PIeAssogos 5 | Er | N = = = ee = Sa | | k os | Or be oe) | = | | = z A0TO[Pp9S © a
PfeAssofyog = pres | —
Gzouy) | 1 a + * o a Ah č oO b-. © ie (e110)5) | o
Uma | El- SSA SKS SSK esse 332 |= aopuz | = | Si
aeyyeyog | nepueg
| ——
(red) | = m LE = m © o o = o o 1 m - -© == s 75 in k- St (zone W) CD
rung | Sa | XacďdaďX<++A<dX| I Isa I IF Ice | A | Mmupomy | S |x
Temes | en = "He propny
(can) | = + o =- S + a © a w o = = (61m) <
zociáv | o- |Ido-Jo-8+4d9oo0 | ada -+Saďo|wowc l w|«|g | 2 axo0 past 2 ja
neddny | pzs(nog3o
(G1uerg) © A Sem = m 4 = a =- + 2 o » o © Gzeusrz) 5:
Pramen ä SE | osa | o E a) an SS
ıngung | pzolnog104
(sme) | === = x 4 + s (mre104) =
tegysHopag | Ba m- AaAOSOARO ee I | ee E2 +x | Sl 15 co" eo | urequoserg | A o
Temp = - urequasory | —
(sT0u9) | ži — = + = (spogoAg)
. | a © o > +- el S + m o un
20) Jap | Em — E RO realer oo C6 3 8 jsm 0704 | © |O
Sneyuoggoy, = “78207 zozoy | A | ©
(Emsws) = a = = m 4 - m4 o =- © = - o = 7) (teyosne) a
90180 Bl-o | -«*aco S T | Seda l« | | s lesl | = = osomMuPY | 23 ©
sog = a I EREIA ICH o
oo) 5 — — — = (euyz) 5
= = k + [a3 © ho oo m [>
zequoy | 85. © © © 1010% |wre | | ada l |ooos| ll č a ode S =
Sıaquasoy | Dra) = odevy
(eAgıdz ‘dsop) = 5 Ir 3 _— Ben R =
m - 1 m © = -= m + a
2004 | Ele la | | | <a | | Ie+lesal-l| es dh > oma | | S
MOTO Ts]
(1024) A 0 (exreguy) o
= = o |
eouäyoy | 5 a- os+ l osomweadw= | Isaac | | | ss Sen mo | | A
or HO oa) S = ang | =
(ex0ng) L —. — ea (39810) 3
s. x I
Ze Isar leiter Aldi S | Sms ag | S |
9 = jV-M0TPIT | —
(1017) = = IT _ + RER (aoq28 7) o p
a o wo m -
neo | oa la Il Isaac | | o-wr- lol l|sI Is | 31 Frozen | z |=
Smaguomy | a a 1990-241[04 =
(4pruyoS) =o — m (ayop) a
© o a ml > a bo u -_
memo | SBaac--ooow |+moo| | a--r+4o | a | soao la|? S aa | 8 | z
urgquazyoy = m = POS
= = — =|= = ==
fejsreuoyj — A © E10 ODOMOO-TAMNY O O- RO Hama tweoermsonr 25 8 jeuoy 8:82
m OA Aa Aa Ga a AN Ga AN GAS mise | T A E |
easy UD 92 sél 9189W als

Prof. Dr. F. J. Studnicka.

Dešťoměrná zpráva Za měsíc červenec 1888.
Ombrometrischer Bericht für den Monat Juli 1888.

32

EN. SE, —
(ar) o i -© o 5 eo obal tea | Cia)
vdor, B ai ee R OTS eb EPS E Aopsseng ©
1doL = Jopssengg
ZB = a |= Bad
gem) SER EN EN NER Ver | | nn wm O » m © | O m > O - -+ ol ca nm (sm) ©
PIZEMOT | OA O0 -10 MOO ANAG — A HA 010 (©10 | Or W- mooOm| A | a oyouegg | S |10
sup], =- - „| nogouagg | -| ©
(oxpymorH) £ O + = a — a o © S A _ na ©, (1041) o =
J0Q8L Elo HasodoJowo| | so re sa O ag | Aa =
10d9L Ssıogzydg SE
= = Beet et = | |= ZEM 2
(uns) en p FEN BE x A RE BER a (1199) 5
"grT n Y94S | 2100 Eo o|o oo = ar) = ec. Wes M | ae ee ztdıms |o | m
% c A a a Ne) {es} Sıqu 00 GI :
yoy "4 PRRAS . = oquouuog E
(10391) ak Pod o re Te 3 x (sn10811) % E
O a | Sansa ren | sla lame ler || lol | Nele opus | ı m *
zyyosqng 3 - Tyopug ! ©
er || = |
(AFTER) EEE M s ae: = (1dn39) a
Apis Were Tee | E PHY | A
yorquognyg = Se o = surug | 5
Gredng) z EE = z a ee o n S o CPYTIÉN) o
u10)$ B o SSP ose ©. (r OD o) Bora oudnojs ı = | a
U103S m, = Au) m zn A - a oudnojs a
(21920304) k ORTE = EES nH re == 5 (uueraony) | s
a m bc + © o km! nl = a hu =- o © o M3 m
eyurdag E R eu | © | =
ayoysugro4g = Non ls au S epeys | N
(mne) v R = ar =, SF c = (AgooFeay) | =
BOYS | BS | aan | I Idols IZ | XS |asl | s | a | mepmomaes | o |=
ormomag | S - = © | A | nopunadnogors | z | ©
(zorow) == = =: = 5 Gwıon) |
a ja _ < aa) »
ssopsuagog | Eu — co co Saas | ot la lm | Ionen © Mo © O a s a pdesuogors | a | o
SSO]JISUOHOS = ppgornogors | A | A
(emy) e =: er Se SENSE) (rem)
- = o 1. = a o =- a wm o © s 22 o
INACELUS es ee Eee Isle les |lScda| ||+ |a aoyals | — | o
nejs9gog > - > a Mopig | A a
. (eyuersa) s a = a o © A 56 - + - | © © ws = es a a 15 2 GiegemaN) De)
p 99105 BS | | lššdalas edic | Sc op SSE 9 zagamz | o | A
‘a les au = m Zraqueyuag | —
(oss) = G = ks = (uugumeoN)
OIP2S 5 © aĎ | = a s S = | © ar = = S | = a = = F- | | a | = | | | ©. > © 1994 [(SS10MTG & 29
IP9S a = oa S aoselsswagg | © |
= — s
o So ee: Se SST AS Pes | | cs [ol 5 | a AOUA Aa = Se
DE O KO O 10 05 u A o = a m © | A || om ms (5 (a
TOLGZILATIS R CD zjurmMTOS | T
E = = = o = = © o |
"197 n ) are SR bY B = DEE x Az (esnon) sla
ED "818 een | Ile a Topoue) (S | Aa
1gZ-mg8MT9S r -= Tepzaypg =
Ss FE = === = === =
bejsyeuow ee ee oe SEE
99IS9U U Orr rr > nn A AM AN Aa AN A AN a Ga c c O5 E = 3 Bez A3
hon až sál 984W 32 58 .
ae EKO EEA OV ET KET Em

83

Dešťoměrná zpráva za měsíc červenec 1888,
Ombrometrischer Bericht für den Monat Juli 1888.

(uXo1a8y)

o

(Grexomey) | E AT Ia boa a ae = = | a usopA | | ©

HIOGUTA Ba = © ODO NGN OaNr -O | | | ao = & |- = | o | = | | 00 a ugogoJloM = =

319q19UIM — |-
T010

(10x91) PE a NE © © | S I SS = | | Ss a © | adfox S
SyogsupufM | Ao r- © MO aaRaOn ao = o AV ST JTOTO VU | PN NB
A -== EO ot = a I S
SyoySsupourM. E
E By POST os voj 1e1T98) A
(140x) OS OB SOS ODA | SDSS Fi | sa | el ON | o = E
"0 T psn ifo Ho imoooomocmna c BS S © | a MozepP2M | © [7
1TOMgISUOpTEM. | ie
BR == — —. — =. — o A
au) S. Ga. ©. © HE AI GAL C an | | | o a o s o wm © 5 S = er | S SS co N o = 7
AOAUDBA | E- — Har wano mm mc co © © 1m © == © | © oyszun | A
Jropsrozu9 M ee ee
880 m

(aogqreayag) | | | | Z -o o 3 | o on | ST | | = a a Sa S. &
N Ro- |Soor | drac«m I neo -So la S |A zima ©
ore =

9 =

(euHog) 3 o RER | G5 5 ee | Eee | 76 o | O o | | & | o | ] EM — AO a © =
VBA | les 10 A CO A © — ey USED S < | au nolignag, | ©

TOSBBASSIOM I = DH

—. egT 7

(zu) 5 | 5 © | FE | 7% o | + l “oo « l | a | = E > S (jan een. © =
TOLGSSTO El =o oa) a A X See = = a = "ag Sıoquouue]), —

TOLGSSTO A = l
a 5 (ao[oM)

(gesıuram) eo oa To BIS ir Bessere = | S0140]198, = |»

won | 8 Basler 00 — 10 -co > o © on a SER ormojoer | © | =

son = — - —
k opujeH)
(10£emo3) a Sie o le | iS | | | + o on © a s | | | | | Sl "IS fr ron IR 2 co

AEMÁL | Bar — a S seo = SC ga © C1 Sa ‘FI '£ 81onAg &
yyosıuk], =) a p An Ber

oIpI®
(Sisaoameg) © © an © = © cO MO, | Te | = | | = o =) 0 18 Se -i &
AOLINJ, Boo l oOadcocae | w<eooc+- Sksynccy - = & B1949 an)
neum, Be
. —. — —. (6199,

(me ep) p a I j | oo m EA | © | a o | + a S a = 9 U S ©
AOJOgOLL, lan -OOA r- o) ED m = ES Ber moreMG |" =
M0091, Besser

s = (eyes) | «
(gonıperzg) Ns =; A o © o = a k) © © S | a oorodmyg | co | A
ohe E < doďdadďdadg -| CS He- o | A oodms | © A
p u S d
(anroH) | | = ©. © Mm vo © © wm © | | | © wm © m © | 2 | = | | o | S © © Plone © co
eqaogwoL | & Or ace ANO O aa oooNO : San ml omalong | © |
VAAOJMOJ, = W „EI,
=; (edno1s) eo
(Kax]dog) O Fo " SAK K ke a nu ; =
Ru ale ee horor oo o Sasa: er No ZSMS at
A au a
9TUIOT, = PBYMS | m
ea) | m
(sepuey) 5 O) S ©
E at © co Amoy co
en SSS Ls S SASL Sad ladoJočělalaoel || ně wong >
1re019T -
> G > = 5
© S == op 0)
Deso | an +oorcoo-jaSycGG9GSaA8I ASA AAAn| 23 sj PUM se:
aaısaw UI | zs 998W B2838

—.

(wa)

“ S som m“ o © z 1 M | (ung)
vun liare SIsate-| | (Wralaleserleieg | 99110A17 F 10
$: I! er ee 4 yon | | ©
2 = = ee 2 = ———— =
: non) | E tr ré
N * | + © - © © o - - o son S
e P De en LEE De | 5
5 4 v | = o
| k 4019 "4 2PŽ | a az | S |
a re | m — en ee A — |= | z HP oj a
+ u K Senen) | 3 TE IR o m m a ea | 0 © R © m vě ke = k- IB (jz0dg) dyž
oo u aypZ | Ba -Koa +fooaa- ar a- $asddSlglsďlelsls bou 89A0n9/0A7 | © | © 4
ře oo BŽ | | a Z 03 somogapomz | © | ®
= : P a E, FO L ae db n ru er = = 2. =]
. ae ge (=, (mu == — ——l — 5
| oD (oxong) 8 oa 4+ 1 S) m o ko! m (191 uw - 7)
: EO SPRO Blas o SENSE | re JE; || = en a at
00 o0 LyDMZ | preanuz | = m
© = — = = Pe - | — — 4
x (joz0y) E a P = a
3 | 1- - + o o m m a s (sxfo9) ě
| 0 omolZ Boo loďo- soda- Ss ls isglerlele >|% tmmoz | A | $
a» al 13 i še 19m97 | ? | A A
: = — (Kuoozo) a © 4 r = 8 kal o o =: ně zh) (£ d
- = »eujdory) o
: = = a Bo | BR ar ee Ba re ||| Iel«#oc A | -ře | | | BZ | Z |
=) s | z DM LEVE PICVÁ =
| = Fe == ——
> Cupuvp) =
ß B o © o- W = S Bo © „© Ů (syjomog) l
RSS ei en 9 az a | S | So |a | 2 | zen eb * (S o lezou kalu dll s6 er = pe | |
Po eM Ul : "pe10pZ
= = Gern | A | © a © Er ac = | 0 | = a 35 = - +- + P or] Gn) o
: = ABA | S o -4-4 +o0-<o-ocw|cs| [l |Isďoloelel|| 2 o ask | B | 5
= E ar = E o0mejsgz | =
] KS — = =
42 (smoryg — —
j = o m «+ an © + « N = = (1014)
"ea = xepons0A | AI — (Saul ar] Selen | sl sle | © u1s9a4B7 | a |
© YopaısoMm = : a k © | A
3 Dj | £ ER ET NE 189497
= a ee o lo léto 6 = ee Be (re) |
Q YHOA BS O- a OOA ae | | | tov = | | 6 STS © pyoska | © Q
M Som a = & PAM | |
s s (10:04) 3 by E:
= qoa10q) | eh č ž & “ : o Gsm) | +
5 2 LATE | dm P ca en slesao amo 00 || lí re | 6 ea me | | A
= = PIOM | a SY = = YosAM | —
= | NED : =] r
< © (409) | ní == —: | A
+5 | A. _» a + © a o D0 + a -= + (Cxoerodo) |
2 3 umelok | iaolca © © m Ho mın ds ee panen | +s S UuT9)SITA S |a
= E upolom | = | mojsprm | >, =
1
= | ann | A S aŠ | Ss | rn es NS a | | ] D4 = a | © + I o m | | © Ei | (£x0rn0y) l
5 | A Su@owo [© ooo oe») Ho ıomn a > o | 09)s0A | A ©
© oognagoM | = = o | ŠÍ ons | 2
(10:9) = — = = |= = |
o s (2700307) | = ,
m k a N u o © © 5 nm 1 in
en io4000% | GSH oo ď*o | ioes o e-lo |= S 3 |a 90I8NI9A | cO | A1
IyoseIM x - = A zyporosioMm | ©
muy) | sy — s
ZOdaIL | ee amooc"-" || Its 9 oo © S | © Konayfaa s |=
G 5 1
R | nešTyM a Er O ME A ER : = STA Am
Oejsyeuoyj m GA M W 10 (© De © O u = = vá NEC k FOTEK || = u legen
| OraMm M0 Or ©WoOrnra«a O co 35 sm E ED
= aoısgw UST ER A SaAaaáaaaaamšs če yjeuoy Be ®®%
Er “| Er 22 == yIsay B 8 | o

85

Dešťoměrná zpráva za měsíc srpen 1888.
Ombrometrischer Bericht für den Monat August 1888.

(s00G0s17)
Hoyong
SIOgong

(zodazorg)

'wdg jod
U99LIOdULOTT
(09971499)
A0UMOIT
neungaıg

(1924037)
AOTADIS
MOTMDIT

0,
2,

2
14,!|

2

P se |

Isa!
FA amd ON MO

54 |

a

P asc

(£ugoAoN)
ODIA0JSDIT
JIMOJSDIT

mr- mo OOo
m

(eno)
PAOI0T

neıog

mm
0,

(a9u4y00,7)
zopzag
SIRog

2

3
| 26, 53,1 | 44.1 | 23,

MR Ro
=!

as | JS)

iz 3,

ee

(1911)
A0zueag
MOZUBIT

89, | 101,

2037
14

(£3sa0xyeTr)
BUUR.IEL
BUURIE

Cigsrez)
T uskpueıg
"A "p "E stopneag

(Gegsug)
suyeldl
EE vue

(udskry)
98T
NETS

ob © m a +

B o ea Boo |
a hm!

(1ogneH
ODIA0JBNOTOT
OIMOJSNOTOT

(11919)
JTOpsurg
opsuig

(exzB 001)
UJUBE
neugog

130,
16

Prof, Dr. F, J. Studnička,

126;

137,

13 | 14 | 14

118,

(<1810r00xy)
A0IT
MOJI

(auoleag;)
ouzag

ouzag

(exmy)
A08909T

neyosouogt

(Ten)
‘N "U 08T
"V pe orsıgq

(£x8up1or)
AO
MOTIIIT

(aoxsujg)
preauoae
opjeAuaıgg

1

an

al

sodné M | eo

Gur)
epIlay
PIgesaossny

(Axzjeurog)

115,

103, | 109,

100,
16

(asaougoAy)
‘ad 000
"1 taontog

(1901)
ver edng
utopy-edny

(aoyyung)
2NH 9189
non,
(18870131)
YONIUTENT

ZI] V

(aougoq)
UNLOSLOWIY
uNASBuoWuy

ES E

ones)
4800 dna
"a Bysrý

PEP

-= © ©

in p 60
or=-+olacč || |

(aaa Mm)
unadspjopy
un1os}[opV.

heyspeuog

991891 uag

yeuoyw
sısaW

72,
10

81,

15
(! Znamená tu bouřku.) (! Bedeutet hier ein Gewitter.)

‘129, |202,

ší

če
(3
Restg

Summa

Sou:
Dni d

Syda

Dešťoměrná zpráva za měsíc srpen 1888.
Ombrometrischer Bericht für den Monat August 1888.

86

0) zo Fr = 2
ee ke LL ll ll l l l sss-osssl li som =
Bggnagoq a p a om) | —

een) = En (m9) Gi)
A Do) wm oo [53 © wm © [27 wm © C a usa) en —H ?
Nelier in | ala lati I Igel | me | UŽ

u A 2 =

K F SF, ET
= or =) — (arsurzıp) © B

840) o /
pda | Bo + ©o | « | |0ale Dale) eek OU o | A 2

wergog o a = a Mo[ru19 = 2;
—— T TE = oka E = = Bee ee

Gonna) i s a f A a A
Fiuomentpong | 8 o p Ha řodga in a s

= En) m |

CiEPYIN) = - =

| + + Di © m m o au o ci © © m 901191811

stý s CH n | oo | | | | | | 00 NOAaOO oře | | oiuagsnıyg 90) (>

== (Orks) o -8

( )
ee ee ee o au | | ©

9
orMomIO,) eco © = eurgagy)

m CET 3 = : — 62110) m |
wsg eo) | Bode | I slalll || l Is ||| Kragen) | 8 | 3
"wog vu oa a 7910994049

en) 4 S u po eb = (101440p) SG
ypworm | ©
joo al 13 s r | Sc = ll:l = P ZNA EON hem

(uegny) Fre Fe u E (pung) ©

ABY, moe klotoid | TE MS

9

nejv) Sm = m GI 24 —
(preguaog) Br x Ra (mesoy) G)
wp Elsa ls) lac | ola+olacsal | pergasng 2 | 2

|
mp9 99 = zm peigosna |
| Ben

(10979) | a E (FtsAssTsggog) S
yanquegsuy | ESS a Ceo- | | | PLT rs Aa Fc | oomofepng | R |
Sanqaesugg x! = Tal srompng | AN

E

Guy) = 2 & (Xngopox)

sms | dlos l lo-olol | I<ď4X|lass+lJal|- ang || =
Sıaquerstugg => © = ang | © |

(vy) = = k ; (qgsyg) >
om | č each lol een eos epox zgq | 5 | Z
10093049 o 9) =) jaunag | 4

(s£ıpug) er = (19u1997) 7

192019 A5 © wm o » 2 © Go) & o & | | Aug on +

Bd | dd lgslllallllillglgslosy ENÉ
ba | 29818201 SFV ma | © | ©
preaTong ae ea a O = wegug |
= = == = =
=H 10 © euo0 o Ee ©

UM | SY SoSrooSTASSSSESAAKARÁNA ee

=
00

Dešťoměrná zpráva za měsíc srpen 1888,
Ombrometrischer Bericht für den Monat August 1888.

ee HORTENZIE

(ars) 8 a ho | (exe)
ODTAGTET | | son|oo | Free JPN | Seed O aao c | I] se a | | A090) En 3
OIMP[H OP ooo je s = | NeYg98)409
(om) ea 2 a k ARE Br a (snese (1059014) 6
spa | issues l lol ||| lass la II ao qeguey) | SS | ©
S10gYo81H 7 ov yegsaog |
(PequpoH) já SE 7 - (00199) ER
onomupnf | Bor- o | I II II I IS a5 | |sS S |5 OR E |
UNISSUOLIUIOH = = = 319831094
(uner4) = 4 (exromon) ne
one | E | cc no oo co o Berner, 19 | S |
PROPSPIOH ma al = IORNETISI[OH
(eroyT) en z ee 6 2 2 : + (opfern) 9
zaoquegwn | Em © r- © Pe U a sea te | hel be 2 | gar | A | ©
S10guo11eH a Su1sseY
(soname) Ze re = E ze (zofxoxL) a
ıeH io sao|lon | Ba S se | So o Anand | © =
1geH aa = zal aa a ssnggntsg |
(T0T849) 8 R ZK 3 s (Genem) s
ODISPIT Em = s ar | o | | | | | | l | 16 1 © a NSS od | | | 1 a | | n Sr Ye) nyanqurıg eN S =
ZIISSCLY au m - = = Smguuf |
(xepon) a Fe dk = © (uuum3101) © :
o Ee be p | eso bo | ss e Vok |= oyoquapnasg | Z | I
nopunyjumn, hs n ml ml ogoguopnorr | >
(úuexyey) Pia se k : : P (uuem10) ©
om | E ke hP E F bo R T V ee mojsnos | $ |
ERENTO = = Ge) kor -= urojsnosr |
(jenosnýr) £ h = E 5 (mosenununng) ie
om | Kelle el oss T 151351 = en | © |=
TeygSyoLıpoLLA mann 3 = = A a 1930 Zei,
(aonzıgoq) Se ň SE 3 (Come) Sn
some | En | z (od EE smaa- lose! || | sšlla © = Koná |-
nene au n ınyowiq |"
” W T q = = PETER
oem) = = = BE ře (zonegropa) A,
Joquodsq io voo|l-no | | ee] II sawocdalse | | oa Zo = = (01810 © =
doy4uods =) rm A) Sure) omosgog | A
(aorpurds) 0 (ezgeTe) +
ze ooo- ai) lslcal sw l lsllss | = sugoa | © | ©
310gu081 = jz Se srgoq |"
(TO]mmsR[oY) nr x = GE 5 e a 2 =: TE) En
Eee ale less gene Ay | 3 | S
IPporsunT = = SSOLI-VRAGON
(epauz) = 5: ( )
adnoď | Boomo lac I || ||| Ida ia las ls | =- nouead0( + =
neddnd cu m S | u19g0T
= = = F) | F = > = bez 7
u nor ao ao san) m
99189 uag 22581 9189W |3==2
2 a m E

Prof. Dr. F. J. Studnička.

Dešťoměrná zpráva Za měsíc srpen 1888.
Ombrometrischer Bericht für den Monat August 1888.

88

(way 001g)

roayaS)
ODTALYSOFT
OTATISOFT

Cpraeg)
„A A310
In) SOIOH

C0)
| SOAOUOJO
SOMOUOIOH

(991u0 ang)
991910T
O1910H
pes (uyng)
mıesgooH
WızayooH
= (100g)
"SKA 09umM9
PO aan
0 (exmosoxeg)
oxysuoIf

arm PISA

( stop)
es[snof
vysneH

(aapıouyog)
vysegvLIEH
„An

F. J. Studnička.

© Prof. Dr.

14 | ıl || (1410

(oSurane N)
nor
nome

(anıoH)
Angayl
om

(gdasygom)
AOPVIH
neyJ019)

14

14

GIF)
AO)B0TA
zj SANAqSBOAH

(T510)
ÁpeiH 940N
19Z81

(190014)
unısuoreid)
Enasuegern

AOOUM :

MOV rin.

wuyg) o a an © a 5 EEK | =

"IN ABISDJOT oa = | | leer ee =
nejzungoun p A < = a.
een) { N &

9DI0ZI( oa] = = | Ka | | | | as- a |

Bun, ED am

ne

LIE -ool-« SI soda de ||
Uf et ==
p TO 7 La t * bs o mí [a3 o = ua!
Aopogtf sslslel I\ol#aso
NAS oka m m
(oa) ® 2 zT =
weg | Saeco los | o nee
LEIHTBSUT au =
(soyoserT) 2 © a © ©. 1
eyanH Basso | ooo nose
eno 19 CN © =
Greuydarg) : = :
Aysnjoyowap | adslss| | | an
gEnIOEIH

Ganz) >

UHOH a ee ir ee

uUmoH za =

(esnery)

SOLAOpZR.IOH sel lee | aa | a-
ODA RAOEVÍ m =H
(uorsu)
JSKA porg ol sX | ST l een Fa
a1nju0Y0H =

(Gnofugny) ES a a ©

1geTTOTA 5Sdsl Pets FF

AAOONOH = Hi

(e1mnos) = .

PIPAyOoH ele or | | | Now- | |
PIEgATOoH sH AN
(ma) | a SEE R
OoTsuTH Sa oa | | | | oo aan + | Sw |
oNsumH © ri —

(1021070) : :
BOS ODSSTEI -be es běéls-| |lsool
"199503 oUARIH ar

Beyspeuom Hansnor-wamo 0o0r%c0o- 08588
aaısgw US |

Er]

Dni des
Regte. |

| ee Tr

©
o nd) |
) o0mnT9 GBP R
grey "4 UM ENT Kerle er a
K 25 VĚ BE | | Na NS ano —
ny z — © (ca | | | | ca | | SS © En (Cs) a
TM a 0010 | | o © = gordoy A | ©
sum A = = = > |#
m S ZPS U So 79 = one
(xo10x0T) = =] | | | as (Gpormy99)
a sammy | Elsa a © Se ma A vom | S |%
le ©) neumay | * n) Pee er 5 = E nemo | U
[0 6) To = | for) | = es & o | & = s x 7 A
= ones SER í = = * | | 1 |= W en, E
Y © E TAoyN Ne)
© Z oyongmaay | an o = = E a wogaogmer | ” =
[e ©) 2 — (or A r © © a = | | © == = SEE
A 5| reg sölllsiiggs|le) ie
= < 0 —
= wog | MSN Pe P Pe = = ann = |#
= = (nd = = o | o (a Zee i
Si = es Aa r r Zul | | es 3 Hin (1849) =
= A ones, ee | ce a en =
= © m = = | | | | | | P = S © 5 | = © © zak 7 TEAÁNEM m m
> = Gienosno1u5) ra A nz | lel ls čj Gore) | >
; = a B P ESTŘS S = c9 | mepey | © |O
o £ ASŠITOJ = SS A = ná |
©
s = (zodso) a | 2 | | | © © | | oO |= (om)
& a Kaoyey B ES = © FRIENDS oD| © = SOTAOUEP a
N = nene zolamm BE | Be popsugop | | ©
65 es) = GI ča se Nr | | | AS | | | © 5 en ——
= = |jsr mostem a pá | = = ol © | 3 | den uver s = | es
= © TAS "G UTOJSTAVY al & | a | | | | | 16 ba = — "IS uueyo (5 =
ZE | = o Pa ne - =
N © (uno0A) Sm) = N G | | | | | | © o (ug) { o
= =- ondy | i| |eol oso = = = usop | © |
= 5 ode ASUS © BE lerese © up | =
> a (edmo, s a = => or a o | | = | = rd | ZE
= = 0 ne ee Jo) V o| 3 © 5 ©
N ae © 2
= a nen B ur) a © O MA | | | | | ERDE A = oua ka =
= B - Feet en
2 8 .. Geuoy) ‚x = a) s (199 =
kur | o co o) a) 10
; == || A Témy | a | SS o © = og mopL | I
SA SST S = PR
3 © (GpAxey = = SE else S « BR
10 0 [5 | © (940x) G3
; | a a ee a |“ enosep | © | =
= oqueyfey ugonrco Pas E o dk ek ||”
en —— er en = Pill |= oD | 3
ons ro | es = GO A009, =
x AOA rm 13 — EE - anf
NON San Ma ee ae = = MOTO |) =
(ronenoSuvrr) = = = = | en = | TE | E s Fn
: WBA | Bass So altes] les
v m ATA.
A y THEY OTO Bi bb — = o psipesg | © U
4 a ana ra, = = kl er er Ss © | pa en Seh
a {op} jam d
4 isgw uag | STARS OHDASKINN : | za Sonim = =
Sp = l! xh 10 c© | =
č SHARESESRSSHLLEEE ==
E n BEER
323 82.1 91S9Y s BS ©
= W BEM

Prof. Dr. F. J. Studničku,

90

(Gers)
usIoABy] A = on
nn Dee
| 5.45
En EEE baz En Be Br |
OSU, = FRyRRRE 3 ES s ee: i
UPA dv o 5 a EL TAN CV AO TE Ú há vě er! = fe) EN ‘A n ann em
SEEN va core Sl — er | A Da EBEN one
(Casuogoy) == 2 (r =] + | =) en | | = a "p 2 se
| or 5 Bas ae:
06 KN) OM ae kk nák : dd) SANS ap | © | ©
& 3 Ilolgsálssli| = ee | 4
(nm) = = co a s ee
r DEN a le Pe, Se = on FE PTEMUEHHONT n E
& = OGSTOYOUA = ze eb de SEE č F — E osten tém = Ein KA
= G — 3 © o < O Zi ae | ?
=“ ap a ae 5 ee! ER Sej | 4 rom = M
= ‘H 480U0OP9TW Arm A 00 r+ O S | | | EE UK ně 19 "4 TA0Y90dUT —H = á
s < = | a STE = M Dee ormoroogry | "© ee
© (uuumuuurr) = : AR | | | = o|o — &
= = DOTSOAOTT A | o w = Ba ca a| A = No Cp) E
=- S ol80gorT i ao ads tb B A4 E E ee K al 2 |- 1299, M10" ne
ES > al ee ler of E RR = =
= = Zn Ag mo © : z E V TS z. BER | | | a | | S © o (n0s11u() | ER ora
* A lege lei |= | S odmyT | | 3
= © — | | | “oo — — Fi JiopuognerT ac) |
En (Suods) = Sa Esel “| ers 2 AN
c3 a0y1rT | 85 | o. = E R = m | c = a ý (pon) =
= = meuaggpt | © li Bere = = E ren = |” ‚ropmaanı ©
c8 a r | | =o 5 fg REIS VI =
> = + A 27 I; 7 a | a z | | | | ] © (u181p) Dee
B S ag | Eos et 2 |o =
= olea | * ag SP = S |” A009 | = | TI
== = Ss S a A Boa | ZI | =
= a kur [| = 3 = | | | | | | | sh (u ) Ey
sAuO "= , &) >> a E19
= om | a ar VS] Be —— 15 | A | auusonw | 8 |
2 | ee či s Ex =- É OraVe[S0]n 10 7
3 5 m Denen |
© Kuno ao l m S10 | Gama) Ä
= „a not SU SET Shoe. bl Sar N o |
= r | Ir ee] een | A — Sregijdny |
EB Be da llasslilsiidja G ee
u no o > 2 oN S
= ae A | | S S | 15 | | | | | | | = = A0un © 10
= -— m “5 | ag DS | i seuny Er —
r
= osotán1 ke. ke © P = ja = 9 ca 191104 on pa
Zee ca N A“ Tuun. so
© O8OIMIUVT va B) | | | | | | | | nn Se E & = = — een = ©.
GoGo) = 18 S551 1 13s pon
wspueT | EI | | = -18 |= (ondo4) | =
a ee l E Slesrs 208 len
E; - & PD i
(uusuy No or) Ss Pe =
n P | | S loďfal | Ideale 0 | co STOB Pine
Uuj4y A = G 10 Oo | | | = = 804 O a)
deseo | =o M M — |
co 2 B en
adısgw uag Or ©OO -am = og | 6 | ar |O a =
m = = © co pb = = = pil <H o
20 oo DEN SEE —— | EVO ©
GI GIGA A č = ší č © O m ® s jz © = — et
88:2 8 FEUoN =
os | =ěh 91 SEE

hnal —.
= = r — a BR o (wyanroA) +
Dauer iSaao|loo k a S sl © s | sg ar guoisn tone | >
2IMOMT OD m = a) ono gynmodďoj BE
_—. (KsmMojemyos) 15
) E
ae in 0+ | o II | | Ro | or ni | | js | I s 68 onszom | X psi i
orgnp1eď o = = uezaorgnm | — ä
= 3
(C : „Giemypy) » B
m T S TS | ea
56 MODET © == a M SCHOEN = : 5
oD 108 ji : FR $: (aedyc) o 4
=> Re ooo EN erregen ca | Bat ses Sl || en
s ONIO o = G0 7) m jz = upon || 5
= 2 (my) a o o = ae © m oo = m o © wm | in + 1 a 0) 10
oD ED Jtopsz9g[0 E | co 19 x — St | | | © | | | | | mama ca | 1010 = | | | I | a en = a oi |
5 Jropsr9d[0 bu a MorpeIN ||
z 4 == = = - (107081) t
Dá ch ec release A Sní S: | © oonosoum | 8 |
Ro = osorAnoN Deo a M A OIMOTOSOITTAT
7 2
© (ouop) zle Ae zi > (sognoIBM) > |
= AG A0 ae lee IE o c | © AO9IM | |-
2 = 2 en ee 7 = som : oN a ý z wegosottmt = Se
= © ee =% Te. = ae (38019) > =
x op | rr ooo ri ez > L 2 kom |< | =
S = [opesnoN = ne | =“ | SE a Se al nem | =
= - p a (yyaweact) o
(1040811) a pr G3
E mys | ERS da == III lo-Tlescsslal ll lalls s | pam | ©
© = gpejsnoy - loMm 99) N ER
=- ver (aaspoN) = FE i = (su) 3
as a E o os oo Der S re o ele © 62 ee 8 |"
= RA || ogg 'g30mmox © ob Ze me |
= : ň a III (ddog) o
em] B) (191980) 5 i c =
>©D ji A M r o a o = mw o a * Oo a © a © — AODISPTA er) ©
= © ton Oo ano Seele ke | a k ce ee P S ehem y o |
= = 2 is 325 js —n ee 041031939) =
Ra ES (ra0195) ee E = WERE Dee bi Ale (Gou lo
© a AOSIE
a = N een a | | © co (o | © | | | | | | | or) | | 29 py | won | | (©) | | o| © = Hopuovosrear Ne) =
© p S = = =
s = (exdozs) K7 \ (098) in
3 © zmmoda Bo-+oe | oo l || | | | soacar s a ea = u =
8 = ınwmodaN m au = Äpur N =
m; © : = le Ur
r (genug) o un ERS
ee 0 Ne RESET ER Een 2 SI ar | m 1OpU9Y9LA ©
on Eh =ti x © 4 | | | ll 1 | | none | | © | | | | © Ss spe B —
ren) = Sa (epug) | S
A o a © © m mo b a (C) k- o © Pe [c 0)
EN im Io | | ll ao9n III | Sl | o - zopsem S |=
= === == = = == ZTS E
Dezsyeuoyj O0 410 O-WMOO-am AO OrWoO-am too coorT| 88 sA 1BUOW | 3: 5
nn ee, Saas =: 2180 EEE

Psy

Dešťoměrná zpráva za měsíc srpen 1858,
Ombrometrischer Bericht fůr den Monat August 1888.

92

COTTON

d01001T

Sroquegalay

(unoyng)
AUAONCY
ZjIMOHBY

(046g)
urosqed
UPISUDGRVY

(unemros)
AISI K
Surasma

| © WM o o © ©. > O o
O mA MO O Aro

(uxjopnosr)
Sa Toupod
o1pompoď

| ooo- | [a

(saido)
ur938u9 901

uro48U9 7004

(0xzn8g9 ()
90IA0X9
OIMOJOT

(uex1ey)
A0drTT

310 gsddyT

Crong)
JPDIOATIH

zj8mMK

o a m a o a a a o a

(Terz)
20801
998011

(A8]8504)
A04489[94
M089[94.

(znopvg)

"ROTT N eyoseg
"ROTT 'q eyoseg

(Zuwrg)
uv
med

(exorapn3s)
VYBIT
SLK

s nn. © m
1 CO A G
cO m

-
ee +
o SH © 10 co
au
| 1m
m (O © A
+

71 00

(Ksuojge)
Kroseď
eyosed
(1012331)

A980
339880

(101)
9018900
OYO890T0K

© a m — = o « ©

(euyg)

"zu 0 2080
"z903 °q 2980

(usm)
90IA0JSO|T
ILAONUISOIT

© nn © oj + o = ©
san | | aa- | lol
ham

(epoyna)
A009G09
nem

(399010)
Aselq
sseld

o o o ©

ax |

(10uno)
OST
HOST

(exedr9)

noz[ď
U9STIT

© © m © © o

17

(ggouay)
sIg0
gostgo

(uusurpe AM)
99Ipz9N

oipzoN

all

vpaerjom)
Aummaylad.
mes

9

(19511)
A099
negosjog

m DO TEN) Tl
GI
o © a
a Br
G r

Zone 1
= 1010 + | |
—

14

: fejsyeuoyj
99IS0U veg

m GI C A 16 (© r= 00 ©)

(rz)
peıf 4A0N

zeeg "| 880|H08n2

(uusurneN)
SımynoN
syynynaeN

(03389)
ufosnegLaN
ufosngynoN

Dni dešt, |

Reste.

yeuow
Isa W

11

|

Prof. Dr. F., J. Studnička.

12

13

93

Dešťoměrná zpráva za měsíc srpen 1888.
Ombrometrischer Bericht für den Monat August 1888.

F. J, Studnicka.

Prof, Dr.

u BEE EEE n o
(GregurT) | á Ď = co | (100011) |
AUZzYUg AG © A = -10 B dk | ode | -ao re | | c S 8 PM | |
Srogaaıyog o en lage! = 19Sum0y99
(ssa2rm) = — Te © «
PM E el ol ob bl Sc een s |% Kouoppag © ES
PreMssoTTog nů © A = yes | —
Gzomy) o Aa a 4 a Ta a ; SH = o (erT015) o
ag | Eva | Isa || ||| 1 | es SA a | x | A0 = (©
ona | © = © - a om | o | a | © a |= we =
(oje d) | = = — (10010 A) |
Teres | ä | © Ao- | | P Pl ac-oe | ||| E (al © = sm plopnor & =
Typus | OB = = = ‘H See yropny
ya) : ” (syn) U
aodnof | ESno- oo | | ||| V O S 5 S | a | a : ( co | =
aa | 4 ©- 0 Obama sl |SS| || SEES N |
(auer) E
zam | edge BP T 3333312 se s | | | a
Sanquuny © A AS" pzotnor04r =
(say) | O5. O n o = =o re © (qyeıtoA) o
emeropy | Bo-oe I|sIl Is I I I IS 23 8 | DS |
eq4spopng = = = Ga ©e O O = © © | | | =H © a 60 en en = 2
us) | m o NV : = = | (epogoag) o
"A100 JOPYIH o= | laoel l || S Ser © SS ; ao
sneyuoom dr = S Il | 5 2 | dol l | & z | S aller ven o |=
(£wsw9) = © + = : a ? © (TeyosnoLT) "
af | En oma | (S ke 3 Ton Tes A > >| © © | a
ao | 3 ga l-lo leise | „jE = sam | A
(1011011) = — — = =
1910120 A S ES S L (o nr om o 2 « o el 2 (em) ©
Don E bd & © Sol | | | Sl cn = 10 | | Orr | bd © | | o S = a č =
(eAyadz ’dsopj) jee —. — 3 N
A ee) bee o 1 © m a m « o S © 1 = (cene M) ky
měj ES AISI ageglegii1llslsd s re
l ala su ee
arukyoyg | * A arm ča = ee nn le
ron A | Ci GA 65 kán es = | | | Te | | | | > Nom nn hd 0. 18 = | | : a © | | 00| Ge. © 4 GIOREMD Kol =
ie ae eree
Green S = (rormovy)
AInquoyarg, z en st G) = wm © a wm o = o o! D7 = s
anon | 6 las sk sed a- ao S Ill | a |= PUroEL 29T © je.
Gprumas) : (ayop)
urequozyroy] | = Er = © © © © = o © An p
mregnozat0 4 a | | 5 | o | | I | | | | eo) | oO | au | | se Me 09 sa a 8 ©
hejsjeuo A M C © = js M © = s A
Soma ny | ISSS aNAdGAAASAASKÉI S un | ZA E
== = 4 kec Plan]

94

Dešťoměrná zpráva za měsíc srpen 1888.
Ombrometrischer Bericht für den Monat August 1888.

si el el M BEHFEZZIE : (Alias js popostěj Se
ud are P o EEA bl | foo s o oj = nomis a? m
o S sel! =| „s s
„rt n Ms 177 SS Be III ae | Da gl |= 2 |
„era | 31 ee Sl 11Žislgsal tel 1181 IS 8 s| měoi EIE
„alla a P 8 a ots El
ak | adegalasol|| || ldsgdalád| Igllislg |= nS | 5} =
vorundang SFrgigee ee as = S =
ayoyswezogg OCAS ČI S a
mos Eee u EEE ME, EEIE opus SE
ssonpsüsleg allgslsssli | Ba II@rlalgın es
ll ll I logs IS bald: Mas | + a
PE So | =; ea aš -H+ oo0ro Ps a =: = „taz 8 a
= Ss ie late I el Is! = ana 5 |?
Pr E EK BE E
p TE MET PRA re ie
(mmm | o svocroosjaniasnanauA8NAAKARAS I ŠÍ Jine SE8E

Prof. Dr. F, J, Stadnička.

Dešťoměrná zpráva za mesie srpen 1888.

Ombrometrischer Bericht für den Monat August 1888.

regempN) | © © mn « a - a o S z © - en © ©
aa | ada | © | I | | | | | | | sz S | | | Jalo l = ER; reine © |=
A0 G10)TTA y980|9M
(10x07) Sat 6 56 sie a a (zuozorg) o
8 Nr) = | | a |= Mad | |
sususumdd | || ES PA So Ako Ek Sa ba sA
ro) = . k = = a © (os) =
o mm | Bo | se| | lelll || llčlďXalo-a-! | lellA | S sog | A |
110 TOBTOPITÁ o! m = AOJBPOM | a
(guy) : 5 k = = + (roupurT) FE,
om | Se | la ll L Ul ssl | os l sb s osm | © | ©
jropspozn9 MM ai = au | => oNSIOuUN | A
Gogrerios) | 2 B k s Er z Se č č (1850 p) o
ono | do | lec l Ill ďXlsSďNeee||Illallios|$|* om | | ©
IBM st Nr) = ZYLULITLT,
(euHoT) ® N z = en en, m 5 — in (HaaTA) E
A Sure | Se a ER; ee Ss so | A sohn, | o,
ne vá |owoor GE | So sla > a ©
or B he
noegssoy | co © A A Ar- (= a S | aa dear 9 | 7
5 BEER BRA |
(osm) > hi © a an 15 a nm [=] © o | | k- & GI an a. ké
sog | El ce lo | | | S! ee evo- | | - e| © | — TOHO ee
soma | * a - orMormoer | Ti
(19£4m|99r) — E 3 Eb (vojujoH) =
JN d Ks © © un © £ o a (R al oo GN "sám PIOJÁCS > =H
nosné Be) | S Ru karl Bee 9° | I Ko Bd ala |= po | S
(840x090) =. BB — i (aa1pıos) (c)
M oo o Ul | ooo || else = mas | S |
neu, © De m : S m 9pRAS | 4
(jme op) a — > . = 1 (01901)
Aorodort. | A ss ost W So 1 S M bs © A0IPAS © m)
M0100G91IT, OUT au a = MOTBAS
(yorporT) RE Tr = u : 4 k 22 — ws a (Gogo) ©
A029 A | | a | a oorodma | © | ©
opia Bo- Woa Rs“ S al l | mol |= pod | |
(ano) = 33 = 5 (xomdsey) [ase :
spomop | lose le | III ILI l ssďoll +31! | lollos A sorpolons | © | |
CYMONUIOL, an GI = orpolon
(K4sdeg) A = 7 (sdngg)
om ice II lalI leise el ls zs | cn | ©
SLOT, A N m aj | a 08 (5 | 7
MO o oo 1 imo | S |
wogresuorgg, | F a I = pe (Po a mys | ©
| Sc z Ň lo ase Im = |=- 9
Dysenoyj | mom acorroSgnAAGEURARAARAAAAAASN R: BE Yon EA
| th toko zŽ sál Mean Base

Prof. Dr. F. J. Studnička.

Dešťoměrná zpráva za měsíc srpen 1888.
Ombrometrischer Bericht für den Monat August 1888.

96

(usa) = =
az | dlogalo-| I Igel lolllla ono | A | =
eur PT G oo | |
(onou) < m = u
"gogo 1 9aaıp S MMO V V o does le < (mu) | o
az 1 8 er A
(eo1301) = = u |
Lyon 19DZ er Foja) oak | St ako Eo PE HBAOROTOA a | T
'oÁyOY "4 I8PZ a ar senogapoaz | m |
(exong) x = — — i
No A ko ec c lo [BC ven) | S
NEXOIAZ m A = preaunz | |”
(1ez0) SETS a Teer el = r a mo IH Fe (exfop) a
sauoz | IS kon er oc | 1 S SS Aro9m07z | 4 | a
11017 r - 199097 Ye) =
(£uoozog) — — — — — SE — $xsujdory)
voe || Bar rn rss -| | S o a in 6 c
on za = © | = - so apo Ill Il) | = AZ 2 ej
Cupusp) _ nn =
mna Pos ee tmpmopz | A | =
ep 1017 ass a pop | ©
(FEL LTE a = = | Bee
Be ee namslaz | A |
4 5 © >
ZBIM C m =H oo = =
(gsnoayg — — : — — ři
IOPOHS0A | B om=co | wc | | bd | RS = 2 o a a Goa) | |
on = = S a © | | aa S a | Hıaa | | | en | | a | en © =
(enanz) ZSE ne : | eu | +
| p cs SPS ab 5bsaé ls 1 Ps or | S |
oa | © BE = vě | A
(ros104) £ = = a (ser)
TARON | EES G C5 ČI < | 9 4 © o a © = o = lH
| OB- k (Hooda nel = | © a est
(3F205) || = 3 ® en = = (£19010do)
= | ocel loss 2 is 3 wat | |
umofom | ba: = m wogspgim | © | =
(exom) = a = (Gopny) | »
o2gn140 | g VOC) ea | | o wa o © a Wer = | © o ) co
en | Bo 088 | a [Eels S lela l Fra he Pe ní | = =
((engs9) = \ = E = (19710-11040)
wse] A ge ©» o o = = | © © mom © + o a 1 a 2218119 a. [os
ITTOSSTMA am S 2 | ESS | | ex] | o n < a a | | a © | | so | = tn Rn =
(ACy) = EEE Era (dnem)
nTOd91T, A zu © A sr a cl £ wm © = wm © A © — a IN 1119 =
ea. 12 ee ee ada oo- | | <a nn R
ejsjeuoyj | = U © < 1 (© bD= 00 O) O m Aa © 10 © r= © © O r AGC MS © r- © O O - yeuow B 5, s »
rn HA ANA AAA AN GaGa GA © © BE 80
991S9U uag J9ISAM 3288
4 In

Prof. Dr. F. J. Studnička.

(! Znamená tu bouřku.) (! Bedeutet hier ein Gewitter.)

=
o> (=00g10s14) = : E = ( )
el ee il ee ee
stoyong = | MOTMOIT
(sedpx014) ae s (ex )
| ke | ee lo l UL ll r jo somoysorg | © | ©
uo9TIoduuasg, = DIMOFSDIT =
(ex9031419) 2 Br Er rn 3 ( ) E
= mg | elle ll li I Ele zm | S | ©
20 neungıg a = No) = mozueig | —
[0 ©) — SE Eu
= (auoy) % (Steaosem)
= oe lee“ zung | 5 | ®
ne1og guuzıg
©
o 53 =
oD (euryoog) 2 5 ( ) ©
o A ma | 83 | AS logdslol III III TITEL | nasim | s 3
co. SIS oc) A "E "p 'e stapueag
- Z ==
z D (19584 s . a ( o
= A med | Boa | | TS I TTL ITT TIT TIE | o || onosmoma | © | =
S = euelg = = = ormoxsnoTog | — |
= £ & Be
r S = (mdsry) as en a: a (63210014) 7
S OB bj 8 S
i = en go © SO | S | yo Sea | | © need Ne)
= = = =
= (11915) ar = u a (£ye10r90>r) +
S = a a bone L ba l det P l se and | =
= Mm I
BB: (180[949) = = = al (110) ©
E = oe4 | Blo-- | |I-+Xgoeslsl II TIL LL L IITTrrri lé | ehnrosa| | ©
= = ouzog 4 au 22 'Ý Pe OMSK
== =
BA (ex1ny) x xe © (Lisurpjoy) a
= Aosouag A © F SD | | SERIES) A > [c 0) —
2 8 ugs wa er EEE Zee =o une | 8 | =
= =
> = (aoxsujg) = ' 8 t n (£3zysuag\ Do
= S || ms s P r r Te ma || >
= = opfeAuaıgg x ee
: B B
= >72 km! Ge) (<3s40uT04"
A © =) A% - nm a. m 4 me © = : £7 ro)
: = E ee amade i] azaox EEE Fee PLL čs | © ee ee Ne)
7 © (190111) = (aaugo;
se ur ee edn g_? © © o m o © A ja © © za 4 a) <
- a ee es rar P Ss, Mama a =
&) Geygung) |, x AN s |
9MH 9109 Ba © Ao o Sm o So | | | | | | | | | | | | | | | ll = - a 15 00
voyny v = A ne ae |
(tasro7y) & E: = = o (aeyeM) 5
Den Bo ar |-| ooo le leo le eek ae ag | a | TO ESODY © | ©
fe os = Y u =
smehiba | OHA ASSA 3aAAASSSADAH|ši S 4| Weuom čs 58
159 q 32 | 58h 950W |32182&

Prof. Dr, F. J. Studnička.

00
o

Dešťoměrná zpráva za měsíc září 1888.

Ombrometrischer Bericht fůr den Monat September 1888.

(epy:a)

zpět 9d19m 05
vySNIGOT omen |
(un) a
(aossnujr) ©
Kongo N a D
AONMAOA = 80
(Krsurzig)
290) N a
[1u19 o)
oto Sour) o)
; deu) | _e
Krpowon poze a me) | S (©
poaqyosgnaq Dane m
(4184 0gos010TT) o
a oomuoganıg) | II | m
vstý o1mo)sn1T9
= (edm) o
(exuze) >
90rA0u19 nano S
orMom19,) 19119
(60317) ©
(tem)
$809 ©1299 41091019 | 23 | ©
myof vm) 7910429047)
> (101944p) Do
oteg wong | A | 16
MOJÍ Homo
: i (mg) | ©
(uegny)
Ausg) BA | a o
nejv m4 | 7
(pıequaeg) 8.8 (wesoyy) 1
wjpnIgg soo pemosng | 8 =
mpnT9 Perge18na
(10979) (£AsAgte2gog) » | o
YAInqugısLıy »uoßpng | A |
Smquemgstıgg srompng | —
Gmy) = (£gopox) ES
AOUGISIIM =o) ma || a
Zıaquenstumg I ang
(vy) ee (ase) o
10491040 Fall) epoa gg | A | ©
10993019 Imm ||
(Spa) («ouypoz) ©
199019 km Ss | ©
1973049 Tma
es (erzggpora) 3)
oa Áuejsug © | ©
preAyong ň Terug |
+ > 55 .
beyspeuow jeuom 3:8 s
OJIS9UI UJ(I 91S9W (52 | E48

Prof, Dr. F. J, Studniöka.

99

Dešťoměrná zpráva za měsíc září 1888.

Ombrometrischer Bericht für den Menat September 1888.

(419) (6x92) ©
SOTArıH sy | |
SAeIH neqas709 ||"

(ourg) (qosI07q) S
Ksyod wegsaoy | 3 | I
SIoqyosatH yoegsaog |
(RsgmoH) 4
S9TAOUOLIPULF Ben >|
unadsyorıuop 319q83109H
(uneTíT) 2 (exTowoH) o
PHOP>pIoH Biest 279 | m | ©
TROPaPpIoH JO8NLYTOSIOYS
(erorT) a (19p4orT) b
10 gu97TeH | lame<sSsl|l ws | 9 | ©
S10gu911eH Surssey =
(goaqueH) = S P (107x011) ir
2geH Ssal«wocd Kzngud | 8 | >
1geH = SENqUNIT
(ao[s80Y) n (aa nO
OSUDY eo 7 ea) npanguupag un s |=
PAMA T9) SanqurıT
(xepoH) © (auem310g) =
4sdyoď aaa al | oyoguopneng | K |
nopungjmm T m oyoguopnor T
(uss[ey) \ P (uueunog) Po,
JIOGSKYONT jl | + ||| mes | 2
S10dgs10n4 urojsuosıg || —
(reyasupyj) Be s ( =
A0YDIIP9S | Nr) | | a | : | | in A er
Teygsyoraparıg = 103
(1ens1g0T) r A a =
A0UJET ara- | Sol | Kaugoukg 5 |”
neuoajed nom
(10x10) Er x (aengqjepy) S
zoyguedsq arm wo ||| S01800I EN
aoyjuodsm = omosgoT | "*
(aerpurds) č s
a Po ewa |= ©
Sıoquasim SHOT
(101m msg) č 7.
PUN nord] | "A vad0ď 8 =
Tpeisug = SSOIY-IBIGOT
(ep187) 1 o 1. © >
Aodnoq | « | Srnı So | aons1god |
neddn aan „ u19g0q Mě
hejsjeuoy Ham 4 0 obrmooO-a«m S Bis 8
2 Beuo o Be M
eaısgu uag ger an SEE
3 U US ==]

9*

Prof. Dr. F. J. Studnička.

OayuS)
90IA180FI
OIMUY80TT

Conran)
-A ao
"19 BIO

10

Dešťoměrná zpráva Za měsíc září 1888.

Ombrometrischer Bericht für den Monat September 1888.

(39201)
89400910
S9MONOIOTT

14

(409110 gn)
901|910H
O1[0I0H

F. J. Studnicks.

Z (aouyng)
1183190
183100

Prof. Dr.

(19209)
'siA 090nIT9
o0mniT2120H

A (exgo801e[:)
oysuaIH
19981918 F

(£10n)
esnoH
eysneH

(aepjeugag)
enseqeieH
eysegeieH

12

(aedurAnoN)
uawıLuef

EDP US
F
(qnıoH)

Aaygay
img

(jdnegor)
A9PYıH
n8)4019)

Gore)
A0)S9TA
zj s1ngsso19

(gaspasoN)
- per 940W
1021819

(90014)
unIsuoyeid)
unasuopeig

yeuoy
9188

100

| + LH) a
5 NÉ = -RS yopdoy A =
o ( 0014) = a © « | | | | | | ] | | | | | = =H d =)
= "go n osmnıgg) Zd © bd Sran Pl oodor | —
"gaey 'q my Ge) a = S
o = p oe m;
Ba Co | oře | II Bra u XI UI ILI II med | Z (T 4
TA PH s T Emos | o ä
Ž sul | © své ©) =
5 | kol c 0 U o = noxoogmoDI | * E
JĎ newnay E KDEON : | 5 2) + =)
90 Pe c Pay © «
Gee) o. Pb o || 8 N 8
| em ole ll lela- LU) 103 :
5 ayongznoay z (ča) E
= 3 z — | (Me | s ‚dung noste So
3 E een o are de © U S ae = dung ’agsımy | =
a © 3 8 m- bl BAER
sn] Sn i "= ss
= Vs & | ca A BA. |
3a o T T uópovyí z
= 5 M0moyoy 2 Zn Gene) el
= (3910sn018S) En | © re ad © | | | & | | | | | | | | | | | < | co = onen 00 -
= werzuy | Ba oo || araca-
= 310455103 5 A
= = (sodsaN) Se Re | Pb | i | | o | © 9 oN uer as |
P Kaogepst Random || ac ae ee uo) 5 48 uuerof
N © nej eD & (0a) o
S 8 | mw T TE diese P
s 3 E)
B 5 TAB NOST in eo B = | a ey
© > Ihagqurogspey o x i («o10u}) ©
= = (unoxoA) © 0 ska || ee 3 |% aus S =
15 © l ou
= = ooHdey | do 10 ey | || SR BEE => 209
© OLO (199) a
2 o PLL LL LLTT L TUL UL LTI | mozne 8 |=
= = ae ee ; 1910-1818
© — -zune S: = 3 s (840x) o S
a 2 (gauJ1oy) i GE o | © | | | © | | | | | | | S | | | | | ee Ile) a o
© f= A vnakmy dla ee a S = RAS Po =
= OD "TA Pe HeRY E Gud) |
=| (war) i =o C m © | | | p | E | a Aoueqnf | 10 a
; = groquoyey | du | | © | +s =o | = MOT9NF
> — S1oqueyey => | (0x01) o
|. Ill ııleie]| mass
? = er | ee Se en
goequoypeyf En NER 2 |
: en Pa el Bee zato
1 ig = Fe 15 I AR) 9
: wo ala ll | ali li = a Ferm ==
a 11 S 5 Sa, EU =
: =o © © no -| 5 SS Es- »
Bejspeuogy E oısaw 3:8:
‚39ısgw uag |

eX)
oO
r

Dešťoměrná zpráva za měsíc září 1888.

Ombrometrischer Bericht fůr den Monat September 1888.

uaus)

Bauer ELITE ET | s
eine. ss NF ae ee
(010811) GFS USD a G = e = © © (Ssusg)
mm | kan I oe=z-=o4 | I I I III IT I TFT o | © 5
ILL hs A ss o B
(Sxasuogog) = Eu di
ee el ee LU ee
sor = <= ©
IN "O-PfeAuoggorr]
oo | PS le ee belo
I I 8 5 1 ;
Sıogspoyorm = S = a DR lonaoca 2
(0M) in wo © [= [20 oo er o (ae ) nd
sompo | > oo | Isis I II ls ILI | | y" © "40199 6300" ŠÍ
‘H 180nopO ME. a | el o arg an Si
(uuemeusyr) ar = —— [|
a ao r tt s s sodu | | >
d1sogorT ž > jopuogneT | ©
(uxerro) ers ER an 5 Am ES (por)
TE eno no Ke 1 S ad | alles lese © son SUNOJ | z
ST = = © mopusäueg | © |”
(SuedS) č = SF (sxxs7p)
ora Be aan z PP TÍ © B | ©
„om | dg | < | la 4 =
(313) Res
era | Et | lam lo- A L ELLE | © | © opnyg | S | ©
Z DIES a u
a ie lee III TEILTE m | X
sog = 0
IgosAwoyorg en = = = = Stano Su
(zmy) 55 sono 4u3040xg)
funorT | 8 esa | es © 1 (SugosoN s
T Bo © al | ee E NS O | okol S o a 2|o
Greglong) © wm + r a + o a + (geusq)
el ee ee II ETF ES 2104 Tuuno se
None] a oP E don 6 | =
(1ospavy) č 5 © (ex1edog)
sau | Bo |-A=—A | | la leael || y || >
ae: po a ram SEE Ed ed ze | u SS
(s£smyong) = v : 2 (seog) Re
um | Kanes Dos U L U LU LU U Lt T PR = o A080 | © | ©
uroJspug] a Sa u9jsoy | ©
(uusupoH) (te3erds) 2
une | I I Ina lc || | a || 0 u ootegsoy | co
re x 8 3 o o BS | ae || a SE
Imapun a o 3saRaGA-8A8a 154 ou O8:
99IS9W U až |jEč 980W 2 | 88

Prof. Dr. F. J. Studnička.

N (vyauJoA) =
II I II & |= [oommmdy 2 o
| | PETE S = | | | | | | | | | | © | ono danmodoy
c ) 5 5 |< l owooo
= oo4omod 800 ov a el] = 2 ee 9 S-
orMOMO T P FERSSERE ET LOzIoLqnm JÁ
moe. © mc © | + 3
op | A | lo Pe mos ©
= PERLU E Te ons |
ER, G6. © a < PP POPP bene | i
: Ama Hin | | u 8 o 4
90 MOB č | | l | s 69 UPO S
5 u P || je (ke als n Ip E
3 05) © Ko ri GX
= ed ES) a = Il a A 3 3 el o a
oo) || en PEPE s ommolopom | ©
) 2 (ang) el | | | TÍ | | | | | 0517) S
ši 10
2 = here, | = = = = = - oo on © 00
= | 20% s- ora toto
> ) 7 „SP | ——
EA | m al loglllg3l- z EN
nem jh zo ele P 1 L noTDBOTT
= (ener) "+ "sooo &
2 S | mám reg lege | om | S | ®
3 = oAnoN > = | | P | | | Fell | | Is | NEIN
(gqonıy) + M v © | = a — =
zá = TP)pejsnaN E s > 1 | 3 vr) 1 "fon on © 2
S ee Pe re Tom 005900 =
an ) T) (>) EN oo O LB
| E E mei sd : m
Ě = 3pe4snoN = Er | + | = | | | | | | | | | | | | GI | = negose
(oso) o w o Soon © see a
a = mag Mon | El o r 00 P čá = omen
BS je S |.
Bi o © DA CR OBP FT ER
>D Genzon) BS 5 | | oo co vo | = ER (Goyzosjog)
= £moď 9208 | o | m ® AOSTET
= = [osngeynaN 2 | | | | | | | | | | | | | S | S {0 0) jropnorosre
A A2 © CD Ad bz | ee a
k S m "1puf oopeı | I I ma i a ee erkapuom
2 2) snegnoN = See lese Reel Se yKıpue
28 =| (exdoas) Z E oso “oo
= = n + m“ los en
= = nwodan | Peer o ee HopuouoepL
= nag) & - a o | = = )
2 © zraky Blewo | | \ = = DET
m PEP PP T P ME o 2opuem
(gen) a a © oa = =
Ba | oo | ab 3538| yeuow
AN | Eau | o 2583
som | ir a gsuaunayn on 293925 BSS 189W
eD © m A 69 yo OB SGS RP AS ER
M o ee

aaısgu uag

104

Dešťoměrná zpráva za měsíc září 1888.
Ombrometrischer Bericht für den Monat September 1888.

TOC Das m nor K SUT GCC NE OR K MRA SO E E ER P EOB OTV 10 IMTOO KEN STOP m ZAL ee me

(osa) n dy če w | : (exepnor) |
oo194T S | Is ee s | = |x
| BS" o © oa A AE P 2 Jas ZP l Pe P ŘE sourompod x
(anoysy) IR. er KA (vaidoyr
mmm | SS- ol AGeclol || lgel| III | m | memo | |
ZJINOHVY r + © m, U19)809HD0|A =
l
(aefeg)
leader] omoma a | >
UOSUDGLY ormoyoT | 2"
(uuswurgos) leer hn ( Be
men | el ee eat r P rs soda | © | ©
Surgsandg man ei! Saogsddrirgg =
Gong) ( )
AyTONLEM Seel sea E s Ve he | © nonopg | A |
zj181nK hn MO1480[04 ST
(ez) 9 i BERE R (anopva) | >
so | kl elle III LEI TI IS | © | soaneema| s | ©
9980IT Ar a "BOT 'q eyosed
(Sue) 8 Te == ; PSB PENN | E
ropa || R L ae PLT E O T P T "boa | © | ©
mEIGHA -= a eyoseT | I
(exorupns) = ® o (wouzy a) er
VTBIK i o + o m "M E- - o o | © =
anna ao- [| PO PP E ale rer azlssg 3
(101x) x i © (eug) R 1
918900 A. b 8 = an Dr Te o oo z >
une AG na lo GOO 00 2 E EU s% a a) A 20 ©
(uje3smre4) ne i (epognd) o
BDIA0HSO[A | DO © o = EIS : =
ach: Jil kal P re P ss suis | ©
(392810H) (ggouay) FE
sea | 85 | | (See A edk | pe s er.
en © = = far) = ll o | = a S
(1sunog) RE no s ar (uuemre M) 5 =
as} T S = © 6 &
zes en. Pe P == Ban =
(s1adro) a EA 2 5 BEN : ; o (117) S :
zd | Sao- a | lardAe<o | ||| el || || ||| s UE Kon | © |=
nosi m | | | = | n | = ie en =
8paoI[oM) s (uueumoyg) ©
AUTO a a m © m oO 1 = [es lan]
mod psi les s P se n S
(10311) | (05389) ER BE
ee | Brel ss | P 1 ler | > | mmm |= ©
ee o ee
= — =
o 22 o o sassaanszzaleien seen B
99IS9U US Szla21 d188Y (22 52
A m E cl 4 = [70 ka 3% =

F. J. Studnička.

Prof. Dr.

o a =
©
FED ENA >
| | agog) S (ep)
pr BA
5 sl im 19% —
SE SS a
Gaequgr]) s | Sa = | = = | | | | | | | | (011019) = © 3
S | stille ee.
— = a (© ® ——h
le A| Pers nn s :
(BsAg | a Mus (aon10 ham 5
BIRD ODE EU xs “ezcezllicetll om || | = E
PIeAssorgog en R) © ©0 m (E SBC UIOPNY | Be
od a "| o
3 Bauyug ion nr Oi Reel "A100 paar, |
[0 6) BArıyeyoS zz | pzofnogoY Br
3 ed 8 | | | | | | > | | | | | | | | | | ee oo. >]
= reyyuges | 5 Re S "Aaron pzeifl: | au
= EEE moon P protnomoi ——
&D ET FIIR © | | ©
(zam) a —H © © F | | | I o110A)
o © | (m7 © |
Aodnoy | — | | 89T | =
2 = neddny Seele] Fe eco =
> = (3101) 5 | | s = | | | x 32 ya | | | | | | | | | | = = RE (epogoas) ER
= dní 5 ae | s sm 9704 | S
= sıng en S; | | A č | 3 00 “8107 70294
S = (smy) | Bao SL | | = & = | | | | | | SEE Mensen) | 1
= Tmspopng | A m ee ja osorAuy | S;
23 | wii | ol Ps |= ODER
Der | al ae k Seele Set (em) =
= = N A190) a V A r > | | | | | | | R = aoıdeyy Er
S T || monos SI llssla Fehr ara
So em | o > 6 = [| = » |
= © EN Ga co | | = [CELECYVV)
s 8 l | TER S o osa | ©
4 > I “m D Lex BEER
1 © = == OE | | oD © © O | | | | | | co > s:
‚org! Hi Fe |
(| 35 58 PUPP Fr kanaong | ©
s = Saaquasoy Be an | | | | | Ne) = an101G
= je) ada :dsoH) BS c | M IS = | | | | El 5 = ) a
| nes c m
> m0
© O MOTO © | | 5 | | a | © | 0 ee
= = (102) > S nn o | | | | = a | | | | | | | | =! (de) AV -
G OB >
"A 2 Sn | POS PLL SE jaxop 00191 S
= fe) oto PV E Pha 10g0-ZHT04
a = era) | 5 FR | a ; Pk er EE eo ea
“ = 1opsrT04 | 3 oN el 5 Sog | ©
3 0 v | | | | 104
0 a : I Lu
2 = = ) || = | PEPA 1 = 8 s
5 (cop Sto ca = = = 0 ==
E || ee Bar sonle:®8$# an 35
Sauquoyorgy 3 | | BL INS 9S9H ee: = 8 JI
[3
ee SBD ao S 7
uregu97319T E E 7 AR w o) ern
urequazytog obc ode osa
I er
begspeuon | —
aaısgu ueg

PR

č.
1

Mi

Dešťoměrná zpráva za měsíc září 1888.
Ombrometrischer Bericht für den Monat September 1888.

106

(am)
YıdaL
1daL

(10904)
SOL]ZBULo(T
BOB],

(oxpymor)
10091
10d91

(vxn1s)
ATL MVDR

"1 4 YDRAS

(393970)
oN
zjyosgný
(rue)
ATV
yoequoanyg

Cana)
opssengg
Jropssengg

(om)
110081
HOYOURIIG

(PARH)
zeyrdg
Srogzydg

(11919)
modre
S1ognounog
(esy)
Kfogogouugt
1910 7[0us

(ads)
u10Ig
LIOIS

(3190030)
vyuedojs

9UOUSURFOIS

(ned)
9014019979
OMOTO9S

Goroy)
SSO[OSUDHIOS
SSO[TOsT9HOS

12

(jdnyg)
oormm9
aus

(109T1£N)
oudnojs
oudnojs

SOC "99 (C150 oe ©
an

(uusyıony)
eIy1S
ereys

10

(rAgoojery) |
uopunaSnogo1g
nopunadudgorg

(er)
AB[S9g0G

ne|s9g0g

(sjuoeA)
D Sales

(ser)
OTP2S
IPOS

TOLGZIEATOG

TORGZILATOS

agusA)
"Ig m urgeag

aIqz-urgeaygog

11

"a es

(am20H)
Toqatsuagarg
Togqatsuogarg

(meıy)
A019 |
MOTDIS |

(3090m2xy)
J10gme7
S1oquayyuag

(nuemnoyg)
1952 [SS19MT0S
1994 [S8T0OMTOG

(Gumea)

(usıog)
940011, Aurag
ZJIMODMTOS

(usner) |
[0pou199
Teygzreayog |

Bejsjeuoyy i

OJIs0U uag

1euoy
9189

0

Prof. Dr. F, J. Studnička.

ee 1 | 5.10 |

ve

|
|
\

Summa |
Dni dest, |

Součet,
Reste.

Studnička.

Prof. Dr. F. J.

S (e0emey) p (uKoravy)
x Aeg k | Use, || ©
AISqLOFULM | mgosoeM | ri
(10x02) : : 2 | (zusaorf) =
SUOUSUISUIEM. dor |
SYESTUTOTIEM aodıo MM
(1940x) i (o10sp7) o
& ‘Oo u pen aonefegA | A
OD. [|NoMgosnopIM MOJTEPIM |
9.0) o a FEN SEE
= my) (coupurT) ©
AOARTOBA. ogsoyn | S
5 MopsjozuoM | oysT9T)
x & E (104101109) : | (9ssop) &
a 2 SaIeufoA oD, 2
arteufo a
= = ner zam T;
5 D (sung) : (39914) E
m U PPA c ES ao[gng, | ©
S 5 TOBSBARSIO A MolrgnaT,
CS Ě |
© = (zur) 5 2 (uagıy) a
Des TYOVGSSTO mM Ta n groguoueg)) A
= TOVgSSTOAM : "T 'g S1oguouuey
= E (nosepym) Gomom | ©
© r oyun sorAoyoeL | «3
N goygun OIMO|TOVI,
= 2
a- > (aeluujosg) (gone) o
= ASTUÄL jsm vaoxás | 5
=, = yosıuk,, 'H p wos | 5
N = (F1s4039a) 2 Gomes) |
Z AOUAINT, SIH2AS
| = © nenmy peas | ©
>= u (jme op) SE ' (18199) =
= © A010d91|, AOTPAG S
a = A010doxT, MOTEMS
to ER a
E 2 = (yOTapayzı) : A (103101109) =
S es 40917 oomdmg | —
; = OPEN], omdnyg | ©
R x = (qn[oH) (goadseyy) Bi
ES s CHAONWOLL, | 91paloyg “en
Ri = CHMONWOT, aıpaloayg
K = (Kanidog) (ing) |-
NE 9010, \ 708 | ©
PO gung |
(sepuvy) (som) | ..
sám 81090 5 | p c Amons | ©
noIPIIOM T, ž moc | ©
ejszeuojj : 5 jeuow ŠE
991s9w us | E sIsaN (32

— — Tr Be ah (61s) S
oN R a o Aa A Tele 7 | | =
vu ER u" Sa Te —
| „o za ae oz |= ©
SpoyouT : - © 99] "A A0xIp

-or n 9911/7 is nie x ké a | = „a ni 3
"409 "12917 & FR 2 a EE
————— —. an l (to =] 1
(oo0T) ke o = 1 U sy oO |= S9A0N9[0AZ | —H =
5 [or mz | že S = | NÍ kabel BR, AŽ 13
Loy 'q AUDZ 2 = -A —
23 n Ze ee 7 = © (emu) | | „_
= O a a LL os o
= neOLAZ a A = — == ===
= =; a PI mike | o
o = ata Sake PSP ke (oo A PE A oa z |= Dano m“ |
= © o1uo]Z A = au ; | Dee
= z za Gxsmdory) | o
20T) V C © (ep) 219 p)
= A a | He al ULU) P U le s OA
neu Mo 7
= = . a Rn = = = IE = el k (ex1omorr) © =
Cupuvp) = i =- = = i 00 u1p819
S S | mern | El EL stéetoé o Zune P Sipeiepz | S
a = ee 'qroyz m k ———————— =
| P DLLLLITIT A = Ber are
= uegun oo ca o wo a w s = | | | | a | | | — O9ARISAZ co =
D ze | 8 IIds««oo = |-
= -= ZPM | A N a x © zu) hm = Ir s) — J9MBTSTITZ -=
< ž o T LL re je = m7 |= | ®
E Jopopsok | Bonda | | Incl I | se 115987
SIE Jopaysom | = a BT ——
SS | £ aus) | |
© (ssign o > OSÁA
NE zul | | a © Se PP KE ea a | Z
= 8 JNOM © ERIT | ne
= r 488], -
= (10104) = en D PYOSÁA = m
= © mo |= S ee PAP V pxosku |"
= uepIoM ; ee
-M m PLLrrl tri =siáje| ce
Te | een | | = na || 18
(B) me aa || ose S | © UTOISPIEM.
S o mon | o 2 Br |
= SB o | (4019003) | S 8
= ee el P EP FETTE Se re
-© aagqnıgom | * m, a ži
= (erquH) Pe S eo |
© (26045) 9 -4 o © o. © | 19 o m 4 | bj | | | | | o | — LS || | e2
wıs® A © S.© © =
eh | O (ase |» = | zymomoso
( ) 2 > 3 ken a | ©
18 co
B | Boloaďa | clas-slZI III TIL Ir 1 s's snem | ©
EAN 2 ee ne = == : Ser
m o Sa A euo o E s 5
DAS | omanoro o STARA S=AASAAAASAAAA8AEÉ 8 iso EEE
9 92189 UST | = = :

Prof. Dr. F, J. Studnička.

109

1888.

r

v

esie říjen

Dešťoměrná zpráva za m
Ombrometrischer Bericht für den Monat Oktober 1888.

VEE V OA TPO EC Sm Z mem nn
. |

(100910814) ČAH Jakl 2 » - (aozyny) E-
nom | ko Le | ee oo -bec el E ss mag | © | 3 ©
SIoyong = = MOTMDIT
(39dyx014) ; ne Kolem: Er (alas) ©
mim | ana oo eso -+o col I I er III US s ooraogsogg | A |
uo9LIoduuaıg a! ma IIMONSOIT
= d
er & ee Fo wm | = &
Se | Soos eee SA 338335 | SSS GSS Ze nz | OD ®
neune1g arm MOZUBIT a
wen ee
(no) =5 5 A a no voní DR = | (Sisaogapg) o =
gaoaog | Ar- | sl Sa as ea L P dh | Aa | au uueı SE Nee
neuog | "ví Sr Fr BE | Mor) ai Sr
(2009091) — & E + s 1 (199187) > £
79794 | Ao O- S a |asacď | s b-Te est be Dn) S = MIĚRU sfpuvag Ser =
ISO = = "P E stopueag
(19158) 5 EEE _ o (z9gneH 19
mea | Be Lose | zs U T T ee | arom ||
euyelg en ma ITAONSNOYoT
= & Ser
(uydgkıy) = : x (812% 100.19) ©
zm | el ooo | -ec ce Lol U l Seb r s © | m mer | B | ©
nes = Ha Nr neuyog
(u1945) ží - (Asroqoy) | a
nama (ES = o | ot P L Eos: s jg | | S
Fopsurg = MOJI
EOD) | SO nk o ee R o K n) = 3 (AH) G3
oz | E ec | res co boe MU 1 5 A o | nr | 2 | S ©
0uz94 = = = ey pers =
= E
(exuny) — n = (emo) s >
a o -coo oo- l olol lot ss ss 008 | E | ©
AO = au MOTOIIIT 2
(10381) ehe BASS SER sa (tzyeumog) | ca k
bm eo l cc- ae ee wa |SS| 8
opremus1e =! = = S Rog =
=
... 3
CH) — EE ORDO o re a G NE a = (Kxs40uoKy) ®
M | Sm oo | ex, | m sl leise l les} N | 10 || G o0moxo : 3
a een de EA 5) < 5 =! o | | S |5 ční ae = |S A
(190111) * i 3 B CSE OPER OST OE Snan PASY T k Trcka c (10ng0) + rn
een edng | 8-2 o | PE CO T o eh o a o Bo oak Se = Io s A j
ern 8% PAA lagodasdsdĚTiaJscssl| ale č oa => =
Z o : T POMO = : a = 8
mn | ce ooo oo vě S x = $1509 na še
TONY = = aw | UT a
(188701) č = (1011eM) © =
AM (bec coo |- ee Ze er ee s o S
eıs = FE | m m = <
oa sangen, mm.
99189 UJ o2 EŽl Isa (S E

i

az x U U
| n —————

110

u ar RE >
Ke% (
x ; o stzana PO
uysn ads lo-
snagoq sul -© # R ER
a S |
(xossn
; en P SZ ae
MONI G | ao | Sw & IS EEK o
: HOT S ea JE o OA (a (opyja)
£ 2 o
, i (18490) E x = | Ar) | | | | NÉ ml 9019) a o
m u les r. | PLS : u) | ©
0 vIgoT hm o m Od © si 5 | AT
ži © 9) = EA = Am o od So (u19) =
= aĎ TS | aš u od as la | unseg | ©
Ď — ana) | REN = “ alel ll alla = | un) a |
i > = OLP OE S S © | o z = s a PEREM = © N o S © | (rsuzıp) z =
3 TE = © ER — s
: (© voják (CtopyrmO) le K er SE ua #0
- 8 38) an kde ake EN | JE on |
= BIB = = 00 o pán 308 o "| 00 | a ar
; ar Em sans late - s|s | a| am | S s
a - = i * u
KE ee. sl+slsis=1134 č PE
3 = = oronaj) 3 | © | | ee * R | = s s an Z pe | > newansseaon) TT
. == 6- + | 119)8n1 o
2 (4 _ a o te) | A || 10 KS
> = 31809 m) en & a Kell atua}emag o|o
= = yog auteh) R an 10 m | | a a & oř wo = | | | = a 2 BERN Re 2:
an m ©
gs 7 en) an o | a Pe I + IH: tn © | o
N | APE A 14119
cS = Z) 2 Me ta ll = „aore |: som)
Be E oo B a © o co = 2.10 a |-
= S (copy) Fi bs- Le | 30 z ke a © | ©
-= = ne o- a SPS = Il © Farlelzaltali en =
= 8 dí oD © Kr : | a (goıya | as
= = (Greater). R = či = © | oo" | | | | = VAŠÍ o © a =
© m) | SKK - en Co | © |
|
5 5 = u = | S Dj a © o) | č | | = © = oo) s% =
== a o © = x 12 00
= = Omamyst =] je 2 | | | | | | | | & | AR GE ei = co
2 k ZRNO) RSP |= | | | A oO Oo oa Ss. (m ==
od B = ir a Lore) | a o a edel | 2
= © sr AIR ALT — | | | Ne) | | | | | ne | = o
= | & | 0 es ic ng |
= | PATER, A | ©. 5m | en | a | Aa 5 A | a
rd co go
= (va) = a 4 5 SE R =o | Z le en
=) zogmono | | : see el SBD |
= 10491019 Ba © | s S Se PL c | o (Kng0p
= o £gopo
= See E E
199049 E © © | | | | | | | © 2nq o =
u9Z1049 A0 en | | SSS SE > EN, © | | | el 5
(Su - rer = | 69 || 400 u =
en or = Ss : | spa mot (©
Ina a | o o* 5 | | | | (am
I PpieAyong ä oo ST | PoP 000 en, | | | ora =
fe au san Q re Rn a | a * E GI O m 3 in (1011097)
B]s1eUoN Ek = - = = © s S | Er l : | k - Kaa o. 4
en,
GI ca F (e —
SEELEN IS TEN =7- | en Ro
s DO DAARSAGSHRASN IE wegsug | n
GI "© EN) == |=
DEE jeuoyj ČSS
l = < +
= Zl 91s2W FEE
= A

Prof.
rof. Dr. F. J. Studnička.

kamí |
- ) g : 2 (exp) -
Bo a | o es = S a an © a- | o | Ho | | | | mo | | | nj o n uj ca. | A090) ca 00
OTMe[H = SE > neyos1409
(ourg) RE i k | (105914)
1810 k sd neo -Josaoao Kine Fa eo che || oeg8199 |
S10gro81H a DN 1998109
s OE 5000 : s EEN z;
POMOTPUPUf | POOO=EOT | 4 © og SS: S HSS Pb EPA ces a ak js |
oD UNISSTOUNIOH r S10gs31094
le es : Beer Se = EEE É = Er
(uneríT) = = (exyromo) er
z oo | be bebe Ae | eo VP 1 © (= Sch) | 2 || >
TROPOPIOH a = 108NETT0S99
En == — < m7
oo © (eyorm) i 5 js (zopsorr) 5
; S groquegen | & Saas madlo =o ali ol lb Sc c © = mer | 3 S
09 > Sroguoe B r I SurssvY
= s
ý © (zongmeH) EEE HER 2. R (exe) | -©
= a aeg | EHI -ro o Srs“ o|o EEA | S sa = o znama ES
= = s 2 a é SSEnqUNGH
Dam EU || ee =
E © (tere) i S (onen) 5
et | Salse.Ly do | ola la-Jo©mwomowo P S | | o | © co || nyınqutıy eN © ©
i > ZU SSEIH) m = 7 Smagma
= 5 (xepoH) ae = i Au o o > ae) > I
3 = AsdnoT < | om | | | An co | | | © | | | | | | | | | | | | | a | | | = 2 AyoyuopnasH 7 =
“ S = uoprnyjun = : vm ŘE To tší RA : k oroquopnont |
ži (uexreH) Fo 6 : 0 (unem10) A
(A = + AIOGSYONH 3 | | | = |- | K a | | | | | I) | | | | | js | | | = co Urogsuası 2 =
N z S Srogsgona 2 BS U10)STOSTAT
; == SEA ZE R VO S en ZA O TSK VALO FR een
ý - (teyosupy) A 3 9 ě ( 1896) >
8 Se) spupg | Elson | o © an En Ps ee | Bee x | | ©
5 s 9 || tewspuparg Sn SET an 1021
v = s Ň DS je
= = = (aanzıgog) G S = a (domjey) GJ >
ži = = 1 A00YJET ao" Soao 5 | a s au vs =- o o | o | | | | | | | | | | | | o = © = Kanyowict ge =
: = nero = = anzyou4d
A Sa — = TRE
B =
i 177) | (103101) = N = (10negrepa) a
3 D © mad | Bo- Moocosoaod | cc l I) II ls ı l IL FF ISIS ara | © |©
Eo: a = 1oyyuodsmg = = = = DIosqodl
vě v = (as) di U n RR 2 Ze
; Tpurds) : (ezgerem) S
pe ee tem 1 s iii se = | | o
: =) Broquosig = = S90
© (ommssey) | OV - a a A & -+ = P Ey © ononTa) "5 =
Ao9STUW mo- « Fler | | | ený | ] Sasa © = "A VIGO 5
Topersury = ni 5 SSOLJ-TEIION
(ep1e7) re 9 3 = s (yorqarı) =
sodnoq Ao S -+ a | - SE © = | © So | | | | | | | | | = a | o = © = A0UPIGO = =
neddn jel B |) 1910
=== 4 l z —
: 8 se salz
al Era ee oo szeosnaeaasuess. ssh en |
91891 US 22| E ol89M 2754

Prof. Dr. F. J. Studnička.

Dešťoměrná zpráva Za měsíc říjen 1888.
Ombrometrischer Bericht für den Monat Oktober 1888.

TTT———————_—_—ä_ee U U

F. J. Studnička.

Proť. Dr.

m 555 5gcsss1slsst1i 11. ilsslse|5| ole | S
MODY 8 pu - OTMT8OTT 5
else I leti Tree 46 =

nm bad oP IE > Be: je
an o a ol ez o lo||= "on s |e
St oa 3 (65s ase = a: ao
M | ee el III el les | 3 nom |
Ito a She co ma On = = POMO la
elle ia lit FE | € a
een | gl lag | lage Tele EE
Wo u? Sa EEE Ze SE EZ EZ u | S | S
mo | se leg Der 11 LI LLLITTLTL UI js |> u | = 2
m P bol bo Ke) EP elle = Bmw | A | o
jmnoT0H = gang
„mů | dSSoGSTSSASVA IJ lesllalli SEEN děr | E =
mámo | 33 Peg ae 2 2 Er Ze Zu BEZ 2 S |= | | = =
a NO bs
pov Oo M lagl4lsgddslelstiii1|1ill<osdg| S n | de
SRN | SOLSIIZEIZEIEEIZIIEEEERETERE ER EI M EEE

ei ni ale EN ER =
5 © n S co yprodoyf
= en) | ska E ses nesl E AE SOS 1800 Ia zdp | | R
BE UN, a © b- A ze eD = GI
am BS oc | 1396331 Tolo © |= noo
snyny | ® m = 3
Ooao0a & | © (19108) a V
ks 0. 1 Ne) "IC euraonng
ee bos U lo L L L L a | ona
& newnay = = a (ez) « | o
= ký u * S o © AHA | o Kogy | A
S | owmm | Bela lasst lie Igel lasse |? av Se
Oyongznaay = m
) © DE so | = -dun aa = >
= Se 155235 rs re
© O UO hm l "
= = = Se ee ae Z
= 3 uep
= zo | Leo | de U ea AU he wapuug | © |
> 8 “Momoyoy | = = = |—
in = == o A 2 A ST (S) en o co
< = any oč dm Sos a sest |lsslsslš |a oo | Sb
a JICASFLUOM m = Eee Z
as 3 om s ©
© * a = es =) -do u .
= mm le boce o dee mass?
s NEJEN z = —
= nn Eee p 00000 = 3 he u = R
= = a = un * ass S A
ES husnmasmy | ia oa | |iesas A -Aoollolsosllielli||4la|lg|2 ek | ©
-© = ucamosmey =) ——
=, S EAV VA AED PA O S en as
* = A
S 8 | Bl er lern le T o
= A onde
= > (eďmog) = 5 a oe | <A | | | a © l < S & | 1010 Sen © [es |
D Z „ ommey | Ao Ile || ooo PSU o S 190-191 2
s © "g-zpumey o = ——
= = p o o Mslal Een © | A
; A ee s s | zs
R' = 53 ||wpvexemey a =
2 Sl 209 | 1 sense stelsiestllsölletieee | a| ms a
: © yroqueyey | 3 Passo sn or a ee G9 SIE" a a MoT9dNH =
E Sroduoje | a re ei ae
= ... ...Ť, i 1 © ©
d . . ose
AM | be o (a lo lol ee ms
goequoyey | — = čs | le:
a = a Isa] ale:
( uerT) * * EV CC o
mar el (lose l o T s | m =
PEN F: zu = = S 5 S55, yeuow 3 cs A
= o 9 8/8 o BS ©
Dejsreuoyj EEE olse (čs =
991891 ud

Prof. Dr. F. J. Studničku.

= (por) = 1
= | | [0 = "T n epaoagry > —
E Re
a“ č ©
ung) "o "8 | = A ad |.
usI0oAR A 8 al ps N S) 27 ak : — P U > ir | [S Na 10 nn 10 =
uragnupoM a a a E o 25 prT | "©
Ger re en “ De V) zb FPE EAV)
mk | S lag sul | Alec : | 6
C hm! a ' M h a
URN | = less III -E = amen (s s
Ku KO (eo) = UB
(£xzauogom) - VD C |- | SS ky: — S ka aonugJoH) =
S os | Be | Sao a os ln 215
NY & au eee o Bere o |a ZPROHOOAUT S
a ©) al re ro -raac lado - Er en) | o | A
> [©.0) OOTAOTLUOLN. Een OA 5 E —— = BL IR ar (©, t- Ast "A0.IBS JOTI = =
„u N Ialstı ll III Isa] a | re
= AR {7} ER TI CET per © — ||
i S (0M) ma o- - OmMaCO M et - ) o
€ 2 3 assonopoW | Sao | E o = B ZEBER al A| nen = |
M S | sedm B ir | sr- E ropnognůrT
ga Be een TE | + 12 == )
V: a © en Ela © l = le ad © =
tí a jes ON — . F 2 P | 1 IM A JiopuoSuerT
r — _— . * Te E wat
3 : > = k Sa, 8 | | s & S | + S oa | | | Boy at x = a 5 O
ar A 0
: 2 A | PL E E sony | =
‚>D | —. O | = © = el WORTES
= (Guneds) > Ilse |-+ m = (uexog) > | ©
| rjl'slltese lila] omni | s
U: .
jí ee EEFIHEER SIEBEN = Orson
i (ona 5 nina en | V ar
s = oa (al | | = p % 5 - sos | a oaugpai Da
= = orlaqtrt nn C i FeS P c M Suogaejdny
Ps) Sa = ae S
0 (gonufey) o uooauoa AoN) -
S 8 mom | dd lol lag = om | | ©
| psénoey PTS PPP as re a
N = = nk = BR | A5 G [>] | (geusg)
ae) KunoT | A JE = | = 3 s| © | S Nouog mmunroy -+ |
(SSE = er ee oda | S
SPL opens) | A = © ca | © AŽ — | Ag
ŽE BE sseriliag ee s
a nl - SR ee lo Ss Ua ar
3 en Koss) ERLERNEN le: | Ss lí a © + 2 x Z) 2
« 8 | a
= n ESO ov to) o U- ele 80803 | | a
989IMGU 19380
= = op © SSK er E > ED |
© ee E = o|o | © 6© © A E ee s oa
3 mojspue"T PP Se Wefejso | "©
En | | o | (=) | | | | | a 1 | | | : | | == . 7 euo N ] 8 s so
7 I JS ho = jí
und | 8 | St u Szıs2e2l 1 ==
=- PARS SRHRARAAAASABAASK[ IS on ir:
Gezsjeuoy NE v dy SR
Er 99IS0U uag
=

F. J, Studnička.

Prof, Dr.

Studnička,

Prof. Dr. F, J,

10
TS (re) e BED E a (syanyoA)
= | ee ee ee else ae
OIMOMOT = ‚= Auapyrqnwodon
z (8a05) © (K1sAojoumpg)
| ee | o O (l) o c © © OASTOLLM =
orgnp1eď v 1 UOZTOTNTA
(940x) ak (zauypy)
A | | es ee ee ea ee "EL va =
S MODE l EL lo) || Sm 191O-NPI0
© ©)
oD EEA JB R E Z KOVO P OO DIOOOOUOO CO CCHICKO d
a) GE | Vo oo eee Roe ee on = ons) 5
| rn ge en
su = he en E
oD © (mg) A oa byo ol C 9 2 "o 5 S (190310gs0mry)
0D S nopego | Al Il, ha z (ale MsSsssl lol | |Swo3a-A|= | a || mokpeum <
= Jtopsnod10 o jj SE ormofopeiM
mA Em > E Ban
© (one) + 5 = | " * * ©. (1910811)
ie ossranon | Ar | oo | Ill čs „u ie 4alsl| sol |SSad| %| 5 ODTAOBOTIJKT o
= a OSOIMNOT 7 hory — cu A er OLMOTOSOAL]N
u | PS | Z
= Auar) M PEREELETErTE 5 za 7 ä doeh)
Z A ms Mon | Bod | Sa a || 2 es 318,2 eh =
N N zp Mn — =
>D x Ser
x = 5 (yanıy) — 00% Í E * I N (S1s01)
1 > een | Bo ler el | asdAeldlscol| all I Isla © AAO.
| S = joypegenon | en = - >| |“ NEJEN
Er & EB (1019811) o. 3 BR 5 (gnwag)
€ Sr molo losa ose 111 lt boss 3 | am
ješ = = apejsnoy s :foM 29989
| © - Be EN A ee
= % = "= (sosjaN) a] RER ERS KOV BE x = (see)
i © ma 40x Ellis | lol | P ee | See aogeN
= s Fa Iyppg'gqzoynon a > negoseN
en = KH ee Mr Ban vě a
Bi bom E- (101980) Be: - S (ddog)
3 23 kmog an | ITS | +. seo | es 3 PAR reelle AONE
Er = S Tosneynan a uojeadryosTe
a je P ee NE EEE
+ 1 B an) = © cl 2 = © an © © © M to cl (Gog1031919)
je W ‘pure oopeag | Em | Free Seele eee PES Bon AOSTET
A = =| SnBgnaN. = = Ne) jropnorosavy
= (exdo15) =o % ři fc (10071)
k R ES eo
6 en
(©) = =
i E ee oo 1 in mn a a « o 00 per
2 00 m & GI
mx | elle N Hapzanıen
(age) — Z- nů si (spp) i
A | BAe- | Irall ee ee N |
hama
E A AVIV m |8 5324 u 5 js a
B | novoonnoSna SA SASARAAANAAAAAARÁ| SŠ) Vjsom I
U © —

Be
* >

co
—
W

Dešťoměrná zpráva za měsíc říjen 1858.

Prof. Dr. F. J. Studnička.

(ou) Ein R Rast er (exopnoy)
ana | AA O Are O r4 | X- lo 10 O = E a ER
Zıoquogaroy Sm) m Tal tyl orPOwDOT
(unogs) (emjidosr)
mmoxy | 84 | ac lol konn (les | (D9) 110810001
zyuoyey | " a m = Ul93809320|
(1044) á ven = | (0xz1neg9 p)
wegggeg | A | eo U oa do ee | = ODIA0XDÁT
oG uozsnogey = = OTMOTDITI
(© 0) a FD PER O
6%) (uuemjgos) ně N RA Po DT | (Guexjey)
= TMA | AMaior r |voagroc | ol | | | Aodıu
Supsma Sen = = Arogeddniug
— = Fi
© (xo0ng) eco)
= PROMO PA ASSA So | = 4019899
= zpmona a a m MOTSO|OT
—
© (9x7) = | (anopeg)
a, Y980.1d ENO oo |=- ala olo, | = || 'sorq n eyoseq
= 20801 = = "SOTT 'd eyoseg
= (uw) = . = (Ksuorgep)
= mapě || Be ba dos P | 10 Kyoseg
s MEIGHK = - a eJOSPK
© (ex9rupn3s) : (102131)
= VYBIT | gm (=< | “"Isos-nrno | co | | | © 980
= de ot 359880
E (1023) a SED (eg)
E mo | ke | sl ne | oo | zem n 3050
= O89U0T = = — a "Z A980
© =
.—
= (uejsmTeT) a a (epora)
© no Ill Il | = 4009406
ra DIMOJTOSO[T rm nem
eu (192010H) (ggouay)
© -
3 Er rer ee | = 840
5) OST
E yosrqO
(10unog,) 3 = Sens (uusure 4)
© Bd | a |arooagsgoS un | © 901pz0N
= HOST = = o1pz9r
S = =:
S (e10dr9) zen 5 č (BZ)
= a | (lee | S | og ov
= U98IIT au a | Zeeg ‘4 ssopgosnan]
© oůo0a0000000
ee 8 5 | en | | DEA s ANZ => A | = & | | = an
weaöjtg FT eyynynoN
(1edup) 0 OR aje alel (08319)
A099 P? o © Sal. Ae bl de = uposnryron
eso BO ar = +s = UlosnyquoN
hejsjeuoy Hanas4norwagzantneanmagzn A jeuoy
adisgw UI sls&l 189W =

EEE TER TEE HERE EEE OKO YET PCP ETC OA p. = o- -
Bu; za

DI
wi
om Gasquy]) 1 = o. m Se | (199 )
„as | ee | I legs | in a |]
19g9901199 ý = | aosuruoyog
cb Ss A Be isunagon) x
O o ee boj ae. als la le = sonomas | I | |
PIeAssoryog = = = ones
(gz0u1y) Ss 3 8 E (211015) &
4 „ný MS osa PP os | SETE
ao | a
oD (20904) M s = ( o
= repmes | do | Fa) S 5 l oo o Skala S = | sám plopn 8 s
Z 5 Teyyufes u | See propY | Ä
o = — i &
& 00 „S (zr) Se © (eng) = 7
= a © Aodno iloo a | ar en so |= I o A
: oO = aa ä a- © ION S lo+- dj 1 PER -| | -l oe ee
=
| © (xuorT) : : x \ A = Se:
B) A | 4a | co ete. be; ya -+ © a wm * = I o 4 m s G1ono17) I >
Ber znamy | Eloacoc o am oa | o lado | | al o : zna | ®
= = ebenu — 2 =: 2 2 = an 3 Kač
S rsuyıy) = SEE ee er GEN y a (ka (19191104) o
2 = Tecnepropm ROOMS O Tune m Sees | Islas o al Be &|s
m —— H . .
3 © = FERN SER Tee EB
5 N er zelriscrlelsessiliitt tl lealf | A| u es
E N E sneYnOYJOYT Sm! : El 4820] pay ||
: E s GM | jelosl l legadése| 1 ll tere u | 2
3 = = omwoy | ca Tr ZN Re E a = 15
P== || op . .
N = (10919741) ES k E
= )
= | am ll Z M P P oder | S | ©
; odRY
>D 5 (eAyadz -dsorr) A ES EEE er ji © i (1oma DE ©
= = Ro ion | ao as E alel es] zj oa | |
> A 3 JPBT
5 f= em) = | ha | = ží | Ka h (espegayj)
= oominou | EOS (nom naar reelle aj 4 2
am10x Se)
= oruykyoy = m = = |” = | =
= (oxong) ; = Paz
=) A © © A C3) (0510)
z la E a
= = IY-Moxo1d
( Ze: 5 Ge KEE
mém | dol || lsagoessl| II 1llslliIIIlI?lsé|“ moj od | © | ©
ml 2 2
= = ou 3 Br 2090-2104 |” |
APrugoS) i ———————— ee
(ayop)
re ee ee omg | 3 | ©
- ejszeuoyj ee ; : n EEN sh
PRO | ooo oro STARA GSNRASAANAASKAABNÉ C S| Jo
32 Zell 9189W

99189 ueg

118

Dešťoměrná zpráva za měsíc říjen 1888.
Ombrometrischer Bericht fůr den Monat Oktober 1888.

(aM) a zku p = Cana)
yrdoy, ide small ago ro l- RR P RAP | mopssung | o | ©
[dot = au FHOopsseng | co
(age) ER ( )
SOITZBWLOCT B- toa SSS | deo keel | PE 5 han | HOg0 ez) 6 |
ne, ma a eo mogouegg | 2 |
(oxpymoxH) ER (Pan)
100% B | +o |) © o | zů | en | | R o | | | | | | | | = | Jipordg =o
1092 | * ři a zí Bogzidě | © |
(oxnrs) = Pe ee p ASM noc dRonšh GER oka = r (11919) 9
any | B | om la lan win | | Mal Saar mo (o jedne | © | =
P 4 PIRAS s = EAN oa Sroguounog |O |"
= i ste BE a Sean
BROZ OMA o ooo U o © |- Kmojomg | = | 0
zygosang = = len 1901omg | *©
(org) = I + - TO a 2 % L hd a o (1d Paní | Pe
Isa | al | o > re | eee PA o | a Šainino 5 |%
roeguogms | * m an = og | © |
GE N M ee Fon. ge * DE en
wos ERS Eee Ze ee PEP l En | -
(3990104) % = k SER zu ň u (nuegzony) ší
usdg | Boca- |- 1 oe | s | Sa. -oa | ||| ILI III a | us | S | m
OYOYSUPLJOJŠ > zu) as > s erg | OA
ma) | 7; er 2 ( |
O0MA0099 | 84 | nos loc | 1 P ES © | © opunaduegerg | = Io)
ormommg | S = o 10 | 73 4 nopunidnogorg | Z | X
(onou) P PON — Re: R
ssomosnopos | Soi | || osel II I | BELTEL S | o || was | © | ©
sso[gosuogos | A = fe) foqersusgars | DO | —
(ep) ä o: (nory)
aejs9g09 | 85 | R S E >| 4078 | =
ne[s9g0G ao - Sí a S De S | S |. noo 2.
(eyuorey) Ba = en = 5 SR 3 aka (1090meN)
9 088 | Bo cowa | | Areas. I- ol | lolloololeďeo-As= S zuguez | — | ©
eng | * = = o Sroqueyuag | = |
(peery) ; 3 ( )
M | 6 o oa- l Ps 2 8 | T | měsa | S |
ms | ® r = IE) © | | ode | > |
(Greg) ra : nah : S ( ) :
we | 207 | | Ilsa I 1Sst1 1 II 11111 = | | nome kung | o
moegzwamg | A == a zyuragog | SO
(R18) z ea : (ssns})
zw | | | žás« > ee ee Se topomaeg) | | ©
PZS |, a ře 2 PR Poe ON ASK E egzıengs | CO
heisteuoyy — A0 =Ha10 (OD 0 aaO Hua or ©oOOrnr aa OOo cGO-ŠS js jeuow 2:38»
aoısaWm UB hh hn hh mi NN ae D180W SEE}
= 4 a =

Prof. Dr. F, J. Studnička.

119

1888.

Ombrometrischer Bericht für den Monat Oktober 1888.

r

esie říjen

v

Dešťoměrná zpráva za m

.... 1 * 7

rogomen) | 3 EEE ANNE en a 5 SE 5 (ufoxavy)
jem | Bo -© S-aael -Al lol | lal l T L | ee |= usopA | © | ©
Aragon | a = a un | de RRE A sti
(on) & E |
ae oo ee ee.
OTOTSUTOUTEM = oz a o S node | |
— - ——
(19401) 3 | o wm 0 a = m“ a s = o a lo lo "ao © m Da) | (t010s1,T) =
"0 ups er | Si HL ec E6 l | S| = o sr | 34 | A
oo A -— = So S © | | oO a | or) č = Don 2 SX
(guy) En + wm a oa ER ar + in (19upurr) ©
a0xepBA | A | od I\vas«oo« alle | | 1 = | a + |
FopsjpzuaM A au = sv! PU | | = | | = = On E =
(togremos) = . a u +
ee | ks P o o 2 se |< om | S ©
oper 9M zm CA © zm |
(omeg) -= © = + nr m on un a E 2 < (CT00TA) ©
ved | Eko |O | | el o: re S a |=
dosaumasIoM |" ER a Rezá eh Aa odk S
(ur) 2.. DR a. R
yaRgssto M 3 | | a | | El 6 ©- | © Ill + | | | ola | -i = ce) an rn © |=
yoegsstoM = =) = = = = m "G" S10guouue) as
(195141myr) £ N BR m
wm | keller] oe |e | S
soma | 7 ms a OrMoTTOGT,
(10 emo) = =- a
wm | 8 oa | | lowo-= = LIFE | o mus | ee
pros, = "Hr vroxíg | "©
(4840x104) = Re ler EEE & č 2 k- (101P1e5) o
g w [>| m m m W
ání = om l- odeslal | Lo Oacoar| © |= poAS =
(inwa op) 1 o » a mw m o o o - S Geno
) A © o 1) E
oddaní Elle) | = © | te) © =- | | le) | © | | | | | | | | | | | | — | - RS Si as en) co
(gorapoyag) = „eo. PAK ek * I ge?
ol Innere lei la 21 lse| s oo | 2 | +
Hope, | "© PES 081 omdng | *
(anrorr) = dger)
VHAOJUO, Ele S? 2 Er | S o | So (soa1dgeyr a
Koniton ao | S s Po) ee |a*lsl| | | | | | | | | 1 I Se en Sen
„Waurdog) A a o wand «4 k (sdno5)
901010 Ba lac | r- | | | | | já = S
a Aa ac Sanon a I | | | PE © o vemas Se
(sepuvy)
: (x01) |
jsm wıogQo | A = oo)
og S P P Fr og (8
EME = = : 7, = EP | = je z .
ll o ET SET ie: youom ae
‚sau od en ZA lBšÍ som Bess

Prof. Dr. F. J. Studnicka.

(visa) | SE REN U EPRTEN SEE: ; 6 ei (er) ku
vat Reale peter elle kei: BONOAZE |
vu > 210417
P ; Cnowov1) an K be sale: zes s r R i 1 (o110mr) a
ME "ga09 u vaaıpz | 4 osacal|« |=- | c A407 | ca | ©
Ex p Yoyg "a v0PŽ | a I. ag nempz | |
20 (00H) s“ RP |-| 4
ie. oÄyoynampz | 30 o|o ea ac L BOA0TOT0AZ | o | I 3
P 5 | obor amp | 57 = a somonojoaz | "© 3
= (SnomA) = (orpusg) || sn
Fi en, 6) FB Seele see 0 preaug | | | | ©
= P NEO l j preAuurz | =
E d 06 5 5 —— — A
3 (19201) : kn un 5 erfeg) | = jE
er 901017 M e-asol ol ol s | 4memoz | Z | E
M © <= 21107 = 1990197
k = = |
n : = = Graqayos) || we M (Cxsujdory) & i
8) TOHIT DZ | a |
k 4 Sa = neu ! i az | ©
X „E | == - — —— = o ——
© © (Gipuvp) i (eyjomog) | «+
© oranuer "dm Anz | : : j sd Kurpeo © | ©
j tone "9 U 3017 2 ! IPBIODZ | o |
7 8 = "nep 1017 i uppeIopz |
= © (usa) ! Gnasm) | o
- = ZBIA : x JÍ ovAejskgz | no | A
| Se ABM I oomepsgz ||
R 223 | — n =
: GS.. Si (gsuoayg é u (12914) 1
B »oporsoa | 5 3 mez | A |
B = 7opasoM i 789487
© Z = EB M | en
Se (eeıqayı) nat: : | (os) | ©
D OA | gas | A |
= = rom I PJOBÁ A
= = (rosao, : ar | ER
© era) s A 6 e (s) | ©
3 = uepo | Sin | cd m | |= ds las- | : Poa | S |
= 8 ueprom | PIOSÁM |
m E (14075) E (68 10) |
> = S k : = fxoerodo) | ©
S © MO E ke OL co UPA | © A
=| upelom | r = U19)8PIIM |
© | === = > | EEK
= (SO ar. & A ee (Gopnoy) | _»
= | 25 | E a | sea | 3 | ©
& 29gn1g0M = m 2938904.
(eraep) | S a o o |= = © © © s a © m a | (ee Hera) S
um | on ©coo-atrae |-+A-o || | om, | © | w
wIgose Mm =) = = | zytpomoszo Mn
(ABB) = | | : 5 5 | k (om) = a
wogqeiL | Ba | snypA | 10
nedummm | I Se som | © |”
= ejszeuoyj | = ojeuoy 288»
V | BE ©
S 99189 US | 2 |; JIS9W B2854

—
[os
m!

Dešťoměrná zpráva za měsíc listopad 1888.

Ombrometrischer Bericht für den Monat November 1888.

(09dr0spx) RL o (1oz1ny) =
nema Bo Fr ss a Pebl en ouiese Ss Io
819 =" OTMDIT
(zodyx014) : ae (£uyoA0N) ©
Beer ee ee L L sonoxsog | 8 |
uo9rLIoduuesg, hm OIMOJSDIT
(sx003199) = s ER | (nor) S
A0wmno1g | S sSďXoo | Fe | s P S sozueig | |
neuneig k MOZIEIT
(ayoy) A N s (£asAogeN) | » =
Bold bd Pe PEREL 93332 cs yuug | |
ne10 4 euugıg
(aauggoay) = (a8g81ez) ©
zaUz0g | A | | mor = PHE S "Tusipuug | S | ©
1504 : "P 'e stopneag
(93584) po * (regneEr =
oo Za E EE ES es on Sr
a TMoysnoyogt
(ardgkıy) : * * (832810014)
a Fbs EE P P ler kec EP © uma | |
I ; neuyog
11015) * o (438704041) 13
nom | L (oo oo L L | L lod ao: PEPE 01T | S
opsurgr s | a o — © © = | | | | | a Kong a D
(«uofe1g) i ä (10130) pa)
a Ver EB AR SF RER EM wem | A |-
vý "Pe OSI
(exmy) * . .. (spo) Sn
a | ooo | U PE S nea L EP s soma | ©
Aoyorıe
(aeasug) ee ň * k 5 c M * a (Kzjeu10g) =
preanormeg | 3 P Sl P toa “|| ga
ag |? oOoo© I | | | Brnoa*mao p > En he)
may) » er OA A * co (s40mm0Ky)
me | ds P P P P s Ssoas so EL I 2) "T 00T | 5"
Pipe S10ssny x. = oa | = SS N ae z
(1901H) Oy CD : Pe K 610 8 © (10ug0) o
efen edng RS ESS, / GTB O 4 » © & 8 c
ano] © Ise ca de PA SS ss: + |<©+a | || III ozonu a |©
NEN ; |
(aeyqgung) ee ň ar © (101106)
ne Sl eo V L O o SES ol es N 5”
my | == sag |s Ze ee
(168101) m3 (oe M)
le I Igel all ae
I unassyjopy-
fiejsyeu : : 228 s el
nl ee ee ee ne
128 | 22 | 58 I!SıW 22 |=

jd Regtg

Studnicka.

Prof. Dr. F. J.

(I Znamená tu bouřku.) (! Bedeutet hier ein Gewitter.)

(epy1d)
(ausory) : x [a 991911 N ©
m l ll | | l edosssssli ou | =
Byggnagod = =
z (IP195) v
(aosenng) 6 © P TO nk urso m o 5
: omen Je ek A Leib lee F ooo || 11509 = Er
4 MOHGOT v 2 Be
R 2 (G1su1zrm) re E
(Gsg0) © 1 AOJLUIO SH
? . Kuegoď | A bh Pelé PAP EPA | B: JÍ © Il moja) Sy iu
x & uB1goq u = Da
ll — V PS P KA ké = ((ugsH) = A
N © Gema) o" o N "A 901019, SE
= mama ER FREENET EFF Pre aa | E
2 B poaqyosmmad m —— — T Gynonosoom) |
= — ER JM ©
er GIePFLM) M c ormejsn1y DS
25 = "sd E > -es k bj se OOo, data | | | en = /
© vys | e | u
RÁ ge ae a, (oxdmros) | +
+ © (eguzup]) NE, rn ig er Burg. o Sa
Pr >= zamoreo E | ee U P P ked bo aida =
= A P) - ER 5 a ž ==
| = s 2 ZEME ee = (o>) ©
= (Sirene) € a 10910 oo o>
Z c EE I I S ol Boa | A
= = ‘ugog vo) = ar ll
: = (oayAsp) ©
3 "= Giegpnog) SE auo a |
s 5 ee, mona | ©
= = noxloj = NĚ SE or ee sr
N = ze = = = : (pung) ©
= ( ) \ 1 co
s" fe, m 50 | aje
5 neJSP = F = ——
© Ss 6 5 900 ( )
| mm | a loasi li 11 113438 | mna (© S
N = uppnagg | Al | Sa = 00 a peangygng |
= A wıpnıgg) 5: Se ze = : | a,
7, = ae ee =
( ) a Dc oo [S tb- DI
= ko) am HSTY Zm rs E E se 5 RE Poáhna P | =
= = Smquersugg N ee
S n = 5 gopox)
s Aa 7 5 2 & (rqopon =
2 E ee leere ma | z | ©
& ZIOqUEISLL = 9
= = guess fn = -
900 * (gesy) a
(say) . 10 o A a rn © hle)
= 1049010 I klar r P i een FS woa Ho 2
= 10091019 = FE 2 -
= > (ou07) | =
C5 (s<pug) > Fr r
a emo | El | lea ee Fiesssose kl u aj a25í
1921049 RE = | SEE BE
...... .. VYZpo0TT a
(£uzo197) ei = Z a T 55 í kweysı, [0.0] >
earn A | | = S | | | | I | | | | S o =o S ar | i 6198161 č
preaTong ee ee a ee en | 2er Le NE
= = = : = al von 2:89
Dan) a a a aa aan PE,
G X am PE M
a 82189 US : ŘS

123

ie listopad 1888.

Ombrometrischer Bericht für den Menat November 1888.

áva Za měs

erna Zpr

v

Dešťom

(915) ří z (ex91zp4) ©
some | 8 ee C | B Ano +- | ||| sl 40907] | © | o
TARIF ner 8304

(on) 3 m : (1081011) GO
spa El I Ko | mie Sa se Pl mego | B ©

SIOQUOSALH YOBgH.I0H
(RaqupoH) ESA : ER SA Ao i (0009) o
oormoroupup | = | es | | He ee Fa dr | a | 2
UNISSYOUIUTOJT z Po > 319183109) =
(uusq4dg) : E (exromow) GD =
wre | El | o l | | Breeze meer 79 | | 2
[PROPopIoH AOSNBUyOSEH
(eno) = (open)
ae | El I ie ll Kerle wor |
SIaquaıe SusseH
(aquuy) E (101x017) o

O: E ss I Eee PV ma | © | ®

1geH SSNGTNIT
(Ray B R 5 ©
el o ll PM LA dos vm | S | ©

PANE 09) Be 7 wi Sam
(zepoH) ; : 23, ( 310g) =
ma | 8 lol III Ilse s 1 oyoruapnang | A | S
uopunyjun OYOTTOPNATK
(Guexj;y) * * (uuewıog) ©
mogsona | 8 sli | | Hz PS mojsnosr | © | oo
SaagsyonAg TRIER uro48uosIH
(reuosm) a ne ER »* bk (nossneyujejS) ? =
E 1 in o a vw 15 [53 = t —
AoyoLıpog Hsi ler | SP care | RS
[eUISYOTAPOLLT > a a on < Sl pe osmy |
(gengıgog) ze z ee g (aampoy) ‚ o
aouyreT | 5 | ss | | | eee 16 S | Kmxomig | S |“
nensyje = a = mom =
(tox1o07g) ER . ae u (aonegepg) | ©
zognedsa | EI | | oo | | PAE Elba > ose P ee 201840 =
aoyyuodsq 1TO8G0T
(opurdg) 5 ŘS ar ) o
a | 21 LL II P P PE wa | S |“
Sroquasıg = = SHOT
(1oTfnuassjoyy) DE z p > aj « * u: 2 DR
sun a I | S | | | oo A4- os = Sl | SI = "A en = 7
eposu = = Br S S8OIX-IBITO
(ep1ez) Fe SE P - = = k:
Aodnoq Ei | © a] | | | | | | | | on = s ge) Vo | | | | | S | = o Rn = er
neddnd 3 = 190
F = == SAL = <> z . o © |«s .
BejSiruoM oo a aa Ss sss yeuoy E88
29189 uag 52 =3| osou b3 5?
[ep] = M a m = [e=}

il

Prof. Dr. F. J. Studnička.

PR ke

EN k eo pp JA

od
Lb
23

Phi
Aa

P c 8 a
PSÍ

E

P ne MZ
2.,

Dešťoměrná zpráva za měsíc listopad 1888,

124

n ———————

Ombrometrischer Bericht für den Monat November 1888.

Prof. Dr.

A ssl 111 ILL dasadds | 1 lsl11| Z A, oka a |
Moos} a M i c s DIALIBOH Be
nr ESS EME ej auch En
| u | NP else U | © SES
: Sia os Dee E 5 |
o am T re E Po ee A en se
nt Zee l ll 2 P = : Ei s 5
ME El LIS I ULILLIL I SggsvrEd 118 be Aje
Snbibu | | [l Pud (a P en: = =
Fleet! ein JA
sus | 21 I P P r s wma | 8 | ©
ma | Al ISSS | 11111111 lessvssti11rtils|e|, ae 8 :
2:9 EIREEZEEEREHEEEEEErF rer Fer ME ze = =
nur (21 II ol P M = = | © =
Sm | al III I age IE) EON
era | El III LI III riszsss*| III s,- 9 x
Ges | mamseeroognnuzssuuasnunznsueanulisi] JM SEES

F. J. Studnicka.

(sunyo) Se
a -= | ŘS, & modo A EN
le | o oodoyt
Mark le EI ae S
Ne) 19014) p 1m05) >
>| 2) nou API SS o (Ponor A |“ z
"grey "4 mmMyY u | | | = M 55 an | | | oa ge) = nenoTy lo 8
k | er es oi = ots) 3 rn
snyny | 8 S S nam | So .
» | © N
— P
(Cox) Pra l s] — = m aa A
s normy | 8 a r OVA S Key | SO &
= newnay Vale | SS or Bat Aa ee Sr a | ae A
= 18 © o He!
9 asıq) A | | ae | | | | | | | | | | © = Er (919) E ©)
oyongzneay | 5 | as | © dung nysıpey || 1%
ayanqznacy o wo + = T B OV NÍ une: SUR)
-B T PR | duny 81 2 BEK
5 Pe] (1929104) g O6 S | | | | | | | | | © 33 (aopjeuyag) Sees
o S yoy | 4 | o = - c) va SS
— = uo ESS Bes VAE Ee uopeey] eu,
ET = k
= © 1gry) 4 | | | | | G ham! PAE 5 3
© Z AT nos) ä | | | = | Er 008. 008 © POS nen 8 =
= Momoyoy nt m l\&lIl=@|r 1opsuj0f
= = Pik Ses KEY ASA
Een 145) S 1 FOR = ©
= E| Gm | alslazii1| P ae
S A 318303 ME eee eee a 38 weg |
an (sodsoN) o a G3) | | | = — = ) 9
s = mp | 8l IE ls 2 ale ist do
= nee er o s ace lsSs ||3 S umsop
SODA ... m © E=, ar a |=
= = Gousummpog) s | BERN EN Ed | | | | | | ooomo = ia É = | EEE ee) =
ve zagn wegspey | A | amOoo === | gu |= | ©
= = > uas'guespney | P p bd bY | amp |
k: [2 dano Sy ob LE
3 © = (unoxoA) A | | | | | | | | | | | | | | | | (109) en 5
=” ba oorHdey | A = | ca 110 Fuofof | a
P S nn oe: |
8 (edmog) + o P = 7 | =
= I) 0) Sonomesy : a) | | O r | | | | 65 a. | nn = S
>D S ZO Sr PR Ho rrT I < guosep
SER (Ciomnoxr) Ps M = >
’ 1 (Are)
: Z | elb s ee
A 2 2 © "TA DR ARR : o REN | x S: | | | | | | © | Mouagny
es - » GN 00 hm!
= S A (max99) | „ rasa | sa A A -= A" = Co |
= auoquaey | $ = = vl ee AsPUH | A
-© S10duo|e i SR 8 Se TYOSIPOTE —
=) ns PT s om |
© en 90N | 8l| | EK E P Sum 2 č be 49 JOPYIH | 65
Torquareyf | o sa da =P (PT apyıH Be
el ee ==> PRT o -|3so8sl yeuoy 2 EŠ »
grey | 8 = o DbBS S35 ŽE JIS9W 2558
MOD EEE EEE SIE N E S) Aa = A = =
hejspeuo TE IE TE DE EEE
easgw UST | _

Dešťoměrná zpráva za měsíc listopad 1888.
Ombrometrischer Bericht für den Monat November 1888.

126

(aus)
UÁJ0AVITA

utojneprom

(rorosK)
UO
UIA

(£zsuogon)
0115
SON

(m)
ODTAOLYIITA

d10GSTOYIIA

(nom)
asonop9TW

'H 380uopoW

| (por)
"T n vpmagrT
AL, Plot gorrT

mm

(617)
9DIPrT
OlprT

mm

2

Pe one ke

(uuvuvuuvyr)
OIISOAOTT

(uo)
zrrI

(Zujedg)

Aaoayar]
neuoyyol]

(Gsna)
aorlaqrT
arlagıry

(gonealex)
1ÁumojrrT

110s4umojrT

(zimy)
Aunorg

une]

(so0long)
uoonorT
uo9ner]

o180g07T

:
FL Soos Ped

UL else |

:
PL ee ae

(vajdsng)

"E PremuoggorT
‘O-PreMuogyor]
—
(aongqjoH)
991A090dGUT
OIMOYD0dTT

CRTFR)
A0TBS 70T
"TPS 610TT

(yasjusp)
20qur]
JopuognerT
(por)

so‘ PYNOIT
JropuoSuery

Be:

DO

(saxterg)
AOJQAM
MOYAY

(aeaag)
ODIARISOPNYTO

3

Orr [sopny

Ca)
2902P2W
Srogiojdny

14

mm

eee ae |

mm

EV PE ob

Bejsreuoyj
99189 ung

(Gospavy)
OSOIADURBT
OBOIMSUETT

(aofsuyong)
usgspue]
uIo4Spuer]
(uuuuryoH)
up

nA

mm

* k =. 3 * * :
Pl Ps bee

(Zu4oAoN)
Aouny]
seuny

(geusq)
20 Tuunıoy
n99110dno1y

(eredog)
2
EDÍ

mm

R S l l

mm

(1904)
A0)80
U9380

| (103019)
(0 U 0910350
| "V-9919380

Reste. |

Dni dest, |

yeuow

91S2W

Prof. Dr. F. J. Studnička,

= (eyınyoA) = ©
= DL LITE |» Iwonm nude © | =
é Serben | = uonrgynmodon RN
(ge) a — SO | |
3 mona | ia | |< ar ee
m s ; Bere res WOZAGLTNM €
Er ee - : = =
(wog) | 3 a |: elle! nn = ky a E
mu 0 C0 0. ae ner
rqupaeg < — oe ee Fe | S 194O-NEI0j 7
>= le) nom a =
ASA Altas l ILI - ze Mt | č
5 T 00000dRaado8 . co u 6 ců
3 rd 000 © = SOD PE S ad č | | | a | S = upoN. k: &
GD odp) eo Pelle as 3 er
= (aodjoayog | Ns | Bet! (soBregsomTy) Den
SO (208 a I c ooraolepem | S
G = o1y08sg : la ee Seele] | 9rMolapeIM
m ZD č o) =
JON (ayag) | | | (©, S S o ©) | | | | | že = P EN ET RVP ACTA (191981) k
© S Hopszogro | 3 ————————————— s | o onomu | S | o
— B | evo ření o m
= © (10110) A sč | | | | | | | | | | co = = m === = = 2 FORNOIBM) n
= z osoranon | 5 | | en = =: | o an a
© OSOIMNON = -== P ER EN * © | | | | | > = n SOTI NES
s č- © © o 8 © © © NESON EIER
K 2 = še (one) A | | l A 2 | | | | | | | | | [Te] GS ba N oO 9,9) rs A ES | ES Ce E 2 ne
Fo mag AuoN | 6 ya ee ER ' = | om | S
S = yoAnoN A | an BR Bel Ba = NEJ
PE = S -
> = (ronny) 8 | | je l Ss | | | | | | | | | | = = 00 v une 0 (igsrT) + a
=| (ab} TıpejsnoN | 3 -= F: 2 | "for 00389 || |
s = Tepuenan | Paz es as PPP P S "OM 003827 | Lehe
NS . (aoyperg) eo" jes oo] 99) ER EB |O
2 El eg 2 en m || =
= ge: 9pejsnoN PHA Ea le a nerosej
(aosfeN) © = | | =
= = mag fox | 8- | el ||| > | o 20x50) A =
N = 'yoag EN B 7 | | | I, + m = ER = s! | | | ] & nojeadTo8U8T
kos) (19350) Eee | | © | | | | | | | | | | | | py === Ge ens ©
= = mo 940 | 35 T 3 aa — ze sosem | R | ©
; > Z AEnEnTeN: u | ee de el er JIOPuoTasıc HL Se
z; = ee Sen Tl |
iě Du) =- ‘Ipurf D0PRITT g a au Fre & S eykproTi =
Er an © SneynoN P PSE | Sedlce a Sr 2 | | | | | | | S) yÁpue
A EEE ”
5 = = (exdo5) 4 | | | n | | | o | | | | | | | | oO a Ar Zen Kon) =
Pie Br N A : P — PECE | JLopuayoeNL =f =
2 E ynwodaN ; nad B < 1 3 | | jl | | | | | | | Jaopuogaet
ER & ee = | „| ©
P jh | Malše lee
Er = AR | | | oo | | B: | ar | | | | a 2 ABB N = — R
6 = | — |= E
S | 8 | Kell = — nn SOm|šsosěí yeuoy šššs
SOMET =- - O-MOOJART GSH- BAS SŽ =Č 01s90W (25 58
SOU S Oy LOKO RS o ao "ee 161. AT ASA
hejsjeuoy — ac +: ==
sau UD |

128

Dešťoměrná zpráva za měsíc listopad 1858,

oem) | En OEL | (extopnoy) |
on | El I lol | | I | Ho SHS NSK | =
moa | © esta "amompoď | © | ©
(«nogu) i 7 : San | (sAudoyj) ir
mor | 8l | = III ro ee] | 3 a | umisuopoa | S
ZYUONRY A hm A | S = > | ee = ==
(Lug) © = — |: Be Bar Pe
- wog | El | lol | | | Se s % |
ss megsueguy | * a | Vš | | as o- | 19 © | | | S =] a =
0 DAR Eur z = Er:
— ma) ||.,; S“ o STAKO a R Rána . o Gusxrex)
AMS | o" olo.. ®’o0’o o a
= Sansa A | | © | l | | | Er o co © 10 en | | = | č = Suaqedau |
Pen O |
= W oe A | | | se + om. « o (488501) ©
OA elle AR Bd | = | © | ©
© Un all a spe M Paz pomepa | &
© ... — k
2 (1007) 3 “ “ - (anopug) o
OPROTI SL R Tra 2 U T S | S sone) ©
E ASPON 2 = "014 'g wgeseg | =
= (8uwrg) 3 sh (Kxsnorgsr) ae
mega kl | I] | ee; | © | m ER co
= wende | Al, es |
= 2 2
DO RP) | 5 - o (onzpa) | =
= eweď | l ll sli l | I| FEL zog |= | ©
5 Sea = Sn 380880 | N
. (go) Euer . O9 T kan )
oma | 4l | I ler | | es > a Al
zo | oa T ae jh
©
= (mersusg) *
= sora0ys0 | £ | | DEE OLO O o Croma | o | .
le: ea R oo (| u | Z
= (192010H) r) 5
© Ásea | 8 | ol | | Bee ee ee Ze 0m v| ©
= S61 -o=-oS III II = čio ao
u ono) ... Se IE Se er
= * = (uusure M)
= Ill PI los ss Ps DEN | | A
=| orpzon
© (exedry)
= neza | l | las l lol l | BE See S VN R Bo
3 US 2 mi Sr | | | | | | | Sb ah ©
© vpaorToTx) se. arar
A o* RA he 5 1 (vusumoN) 1
SE Da Il 1 ER a oso l = om (8 5
(10811) P o a MOR M vr Ape an T KON S VS o V Ao TA EE
A099 A s SS o w* 2. © © = (03739) ©
a LTE seste ES] ur (s | >
hejsjeuo HTandov Pole) = n x o SS (| aa
er 77 SEARS S53 3gaA44A48A4A8n| 2:38 *EUOMN (355
Pa č sělh 01s0W (25 =

Prof. Dr. F. J. Studnička,

©
= (sun) Ď 28 3 ; © (39004131)
ms | 2 o l L Bass m | co | “
Saagqaauyag 199110199
*
(ssA8ıH) Ba I x : (Gasuygngog) 5
preassomos | I | IE P obe S s Aouoppag | A |
PIeAssoryag o pres | © :
— rá
axomv) eo ae A (©11015) B
5 ee eo r Pec 1 aopwz | S |, S
[© ©) A 2) en) GI L =
n PAPYPTOŠ on) nepueg | a
[0 0) o 50 f RE
(19304) 5 A SER o (aeuıo M) o Ei
= eg TEILE I Ionen a S 1 PIT ILI S || mwroma || © z
Born rpups | "See yopuy |
cO 2
(zur) 20 $ em (eyng) 8- Au
2 58 V P P S P Nee
= neddny = pzsnogo
= De
by = (au0rT) © S a ER + Ú1ono17) 1
= = „mam | El | ol | | PU | ooo MS | |= sag pzein (SS
i $ s sınquny hm! pzolno04
= = (Casmyry) | : *.. SK sko: tb (upezıoA) o
S a | E 3 So snesl me uequaseng | 18 | ©
= = remsjropnT |“ a | 2 úieinosety Sal
> = (sn0u9) | 5 = P nor = re)
SS | L SAS 1 III Il |= | summer 2 |
© sneguo104 : sag Nozoy | | 7
, N = m —————] z = E
x = (KmsuyS) ně Be (toyosnoL)
= E Z T l o re
E = o180 = osomauey | © |
l M (19119111) ... Es i (sun) in
SB mm L Sl l L ll o T s od | A ©
2 =] Z1aqupsoy a a ode
® eg 9 — AM
» =| (eAp1dz ’dsog) 2 S ( )
=o amd | LET PPP APV E deda Es wa | 5 | ©
= = MOTO 195
© a (19214) x P
£ -m 5 = (exam) o
2 = som EI el ll III N | S Z |= 4 © | ©
= = orugiyoy | * [| | = | Sorma ale 10 né BS
(oxong) 5 .
© © wm = s o, C198FAD) 1
= zopsagoy | A | ee o|o 10
= een ä | | | © | | | | | W | | | | 5 on Ge) 5 zone | | | bd | a |= a =
© (317) er “ E (aoıgoey) zu
yanquayar A = o b © m x a * |
Aaron | = P Ra be SSK PZ © EA © |
Gprugag) = (agop) |) =
urequezyoy | A S
ah. PE le lk zes so |
© ha = &n (3 Dj = B
T EEE MAT EE
28 a na Em Isa MN ga EA

130

Dešťoměrná zpráva za měsíc listopad 1888.
Ombrometrischer Bericht für den Monat November 1888.

T |
( ) s “ wo
A L s ae = | ae | ale
da, Hopsseng | au
(ao om) s... . A DY
no E UN o nooo ee čom || a
se, = E = Mogouang | © |"
(oxpyuoxH) a + A "o VV © o ((pmsg) =
1008, s ert | | ee] | | | (M | | © = O | Be | - | © | © Bord © | a
10095 | © m 2 er Brodziidé 1
(exnIs) Le 1 bb 5 i + a = a a G ň o - (u1915)
‘gr n PRAG sl | le | | | | | S ©% © le) Ph | | o | = aodıun S |©
oma sag | " = Rn ur | |
(10495) s.. ena + 535K
emo E le P os = Kae’ |
zygosang = T93010mg | A
CiuorT) 9; 2 ® (1d o
ma | al la ll III [Il l5ssl else II ||“ us | a |
qorquagngg m ký a = org | =
(tedng) re o Ne BR M o HEN) | >
mos | 4| | | s | bd o o ose 9 II || | m d es. | ©
mos | * Sr Sen SS ondnorg | "*
(31920104) . 0 . SS ee ' wm; )
vmwdas | al | IS II III Su a no (2 s eo
YPYSULJOIŠ ma = a S erexs | © | AN
(ne) = ( |
onomas | 31 I 1+1 a u III II III FESTE TI I I] ER o | nopmidnoaos | = | ©
DEREN) m = wopumazuogarg | 3 |
(ornou) Be O ( )
somosmogos | 21 I I ode l I II INT DLL LTL TTL UT I m | mass | S | =
8S0|Yosn9g0G el oe) rogarzuogarg | © | TI
(ray) SE Er = E (uoay) $
aus | I Ill II IT bel ss ee 20118 | co | ©
ne7s9gog = ge MOTOIS
(ejnorey) * * n SE ( )
Oem Eo ol | Brenz ee guogmz | | ©
"T ey S Jioguoymas | *
SES) ED U SE s = ( 2x) 19
a | B he PV ISIS ls III AI SS | ring | S |=
ER i = aodglsstoagog | ©
(Gumsa) ... * (usıog) 83
ea | al | SSI III IE III ITS TIERE II TI Ir | arena uns | so
yorgzeayog | A = co zyuroayog | ©
(agusA) Se N O 0 O ET NEL Fe EIER INT} = (esneHr) |
197 n urgeag | A > SS | o | o ne |
ee weile mě |“
ejs1eu0o HO 10 OC- WOO-AaG 40 Ob was man Ad 0 ormoo-| js? jeuow 238 ®
99189 UST VT PE E O ER R R A A sıseNn Sž sč

Prof, Dr. F, J. Studnička.

131

Saat sla
©. | | | | | | a sE ji ur O89|I9M N
7 | | a | | a > | | T ==
Grogomay) z | | | © | | ] | | | | | | | =! pov = Eon K &
10gmrA . > 00 2
Bodom | > PPS 2 Tr s Aadton 3
(19x09 8 | | | | | | | | | | | | | = 61 — Sol = = (1010517) Ss © á
9YOTSTJOTITM. 8 ET | | | I] A| en <A 7
= PŘ ee non _—
ee en | Ge m
(3440x) aj | = S | Il = (soupurrT) © | 107
5 DE Zo -= s on | © 2
2 JIIMYISUAIPILM FR | | | | | | | | Se 400 co PD- © l | = Ě
S | 40m SAP | |
= E -O«=m 5 o A
ao 5 m z "o | | bh bd © | o zyumwang, | Sa:
5 DI | le
E ae nn. o ms
00 ODYTETJO A A : Da) 558 : © | o aoltgnrr | 3
= = ore M. = FS 5 1 Ve noligusg, ee
= = ERST: P a je SN = : pe £| s
PPA EHE » > . ny co =
= = JOBPVASSTO A | O : ae PM + Is un Sroquouuey])
28 PP =
© ny | | o | | | | | | == = (10311070) C S
Er = yorgssto M il © i o = 9or0jproer | X
Z = | sea PR ba = Re C AE
a i | a
) S | (gorıujoH) Ě
= = ov 8 | | | DD | | | | | = = S Kun Er 0x NS = >
= on + m a | | s | | | | | | | o 'H 'L vI0HÁG >
S = (10.Cem93r) a | | | k | | | | | | | | | | na 2 Gens) = =
er os | > are ag ©
8 3 TE RE ee
ın 9, 00
S 8 | ll, : Bern nomis || =
N = neum, (SS S EAN AN (ao MOTEMS B
ra = PTL oo sj =
= (nea op) ls | | | I (aoyeayog) 18
= Aojodexm || A = bl | oormdms | O
A S | PEPE = am
SY | | = |
an upon) = | | I | | r (zeardgsyy) m
5 = A OTRAD ä M at || : F ovpolons | S |O
= Sp oh a E n
: = u C P zna | s o
= = ex40moL | 5 = So PE he < ena I
: B VUT ae a -=
2) * Dar eısm) | 1
: S n | | 3 ee
: © oomorL | A = FE = S © £meng | =
= mo > 2 | | | ES | | | | | = | m wagt :
= sů P Ti i. |- z 3 šěj weuoy E88
» 08 + 6 9 5 bs |
Ban "sám e10G0 | BOS SBS: EB B = ©
x teorií | BEEEEETEIZEEEEEET ET EEE Z
= ; Beer m I en
: fejsjeuow |
991S9U uag

f

(w18A) doo odjede sova 2 | ws) |
Poa o C RP o oa eo bas
vurliZ 20M17
— = == o je —_— ——
Ginoyova) eu % . o (o1x0uyj) %
onou oz | 81 I lařa | III UI še- a ob ře A 40ipz | © | ©
2 4049 "4 9911P7 m 19 nep | ©
i (e0301) ey Be s 2 m (odg)
A om eno LL U ooo = so L AU © 804009/0AZ | cn | ©
: 9.0) A au
Di: Rn "oLy0y 'q 19PZ = somouajonz | 1
běh 3) = SY ni HE | ge:
M (snorA) I o 0) ER + (aorpun,,) o
jel = 000 | Bl I lol III UI III l odmgosam Pb | © praug | S
z 06 B neyOaZ 1 preAuurz
o o -» (1020) 4 Ri Ser B Ge
B a AS aomorz | 8 S 5 o SLA © | | yoyo A | ©
R = S AE 5 Les Pes W E 0 © 61592 P As m oz a
vn & Groqanas) 0 ss R Gxendoy) |
Sm era a kl la Pe egal ee 2 az | | o
s en neu a = az | ©
2 = = Cypuvp) DB 2 13% [CE U..0:0) a
> ee so PREIS upmopz | m | S
= = ep 1012 ujperopZ
ne 2 — == 3 — | ——
* D A (negxn) IHR = Cure) č
P s RN 3 ší o*, e - x = | o O0ABISÁ o
| A 3 BA |glslgs1S111111i11ls2ISa21111111s oak |
: GO Se = BE | Ber
N = (Gsno1T0 i odb we x Be & (101g) 4
E ee a FF Eee m4% |% | =
x = JopasoM = P
F S ns = Fa E
P (ssıqay) = * 5 o (ex5) 1
| == ol LZ ME VA de (1 (A s orosků | 3 | ©
= un ATOM a POSÁM
2 = PRE SP SA = ra |= | ——
(105104) + EEE o (ser) | _®
= Se ee os | S | ©
= = uwproM cn
102) = i |
© (31015) a ee a = (Kxoe10do) |
2 B SEE T V B ec 51 P masna | zí | ©
S = unoloM uro48pIEM | =
© (0x0) = o = x Be : = Be en = (£xoru0y) ©
| = | o DU er ee oa | 3 | ©
= daqnagoM = PEITEINN
© (rerzq89) REN . > (1979-1030) 1
MJSeJA | A PD E | = (a o08n0A | © | =
„m (allizsssti111111llses4dv+|Sllsl1I3|8| ama |>
OŘ Cynsy) A E A = = E, ř (anom) o
| an le T | se
= - = = FE] E =] E T = 4 = Fur] sí
fejsreuoy IA © A OOL GOO TAam sn Or coOnamWoorocoo-|( 85 88 JEUOY SE 5
a 99IS9U UT | SOOS E oko AE ee 21892 EME

Prof Dr. F. J. Studnička.

L

133

u lan =
A ST: +
noo | 81 o I III 4sX*1 |
= Pere |= E
o1 A
"pdg 1004 | o es s = ne E OM
uogrzodumeıg | © > se FEM = ee :
| | | | | | ] | Sa | | | | S & (£ujoAoN)
zs 06 R)
o |- m | zel oto 1115) = le
90 nemeag | N = el SSS Pes oss : : ©
[6 0) - oo SAV SS © ( = 5
= č SŠ o3'sco | a |= Koní = E|
A010 ao 0 u lee >= I E
X ý 4 aaa | | | | | m © * MOZUBIT B
22 saog ZSV : :
= = | o £s4038p) © ;
[6 6) (10m109,7) eo vmeag | a | © Fa
= = Z9pz94 5) ee že še 2 ni minuntší a | 7 &
S 31804 os -o ži :
© = | = (© | | | | | | | a N | S | s Sn (uueumaeg) + E
= (aygssg) —— 3 | © "ry "u sÁpuea ea | 7
Rac os | ELO Bu FE eg |
Sure | -o |
S 8 vergl elle lee] ž
== PLS es Conan | z
© (uydgAıy) ER co = ODIA0JSNOTO hle) G
5m onsa | dord | II DIL 7 Aa sen |
5 nengsig Heeres
a 5 o Kelle) era) | S | a
: = = A in Fuel = =
wopaug | 8- | Si US neugog
& _ jropsurg o m | | | | | | | | G) * . m == >
N EB © | | | | | S IE | | | | 2 (418101901)
(ofe45) = Se (olo aa | © | ©
s s ae | ed E : - wong |
ss L M
s, mio II MD Ei
s 8 ee a a kr
P |- pom | PS PR En E
© m A > © (Kasuypjo E
... =) + plo) = 5
| m | le ee
= A opjeMu9IRT © I = -me | | | | | | | | | | | | ES o? | = De FE i ‘©
E = C : solo les u 3
as M est 55: se ME
: o S Pineakessny | Er Te ocě u 5
m ce = a oo: E
“ TH . ae = 6 i S
| Z | memo | las ll ssx| 2 ze
P + osa- l asXl er z =
EEE o m A © (10m
(aeugung) 3 = =- 400) © En
SuH 91019 I, I s "too" o ae Lay Asa
any | © o a m :
[S m o
(tsrory) p) | (@orırıog) č a
v ED EN BS ar | | | | | u.. a z A809) ana © © E
„ mogv | @ PM 55 a erory a
Bejspeuoy | — asien Gone) || „ a
a 2 unıss co =|
galsew uag © <H10 (OD © O O HN HD © — Dada on 05 X 3
N — m I <3 S = m AM W0 co b 6 oj ee | N
SD. A101. 01.000 63 0 PAD E SH yeuow Sa En
BE ee SE = bo
aa | sál 9!S9W (22 588

1888.

Ombrometrischer Bericht für den Monat December 1888.

.

esic prosinec

r

v

Dešťoměrná zpráva za m

=H
p)
—

i ; (auson)
Bar 2 eysnıgod
vysnigoT

10

(epFId)
9019m1
oomý

SE V ns Noob
p

(«osenug)
AONLIIOCT
MOTNGOT

(tpros)
upsoQ
us)

890)

Kunıgoq

uvıgoq

CE)
Aoom9N pog

(10pym)

poaqgosinaq

Scala.

A

a

|

......

+ ”
Ks DZ

ae S |

(Sisurzig)
AO]LUIO
Konuuod

(tauysp)
"A 90rm09
"1X)-0T019/)

Prof. Dr. F. J, Studnicka.

(y8Mogoso10Tr)

adruajgnaug)
Sıuaysnayg

(oxmzug)
90100199
OIMOUI9

bí EA

|

Bee

(nen)
V599 BM
"myof vm)

a

bez

12

„ (Gepynog)
a0xylb9

noxfoj)

co ea dh dn

Pc s |

(oxduros)
kud
vugiTo

= (60110)
K10g91019
7910994049

[een]
»om01T9
omoTT9

(usıguy)
ABISY)
nejsvý

n U

Pha

(pung)
124
za

(paeyuaogg)
wpnugg
wıpnayg

S ve]
SoOoOSOmoo

15

(wesoyy)
pragaysng
peagprsnd

(19079)
ATNGTEHSTTT
amgquvrstıgg

co

(416459406)
or40(opng
sr04png

Guy)
AOWeISLIM
Z19querstıgg

(£qopeN)
and
and

(saty)
1091019
10991019

(gsey)
epoA Yıgoq
jaunıg

(s4rpug)
192019
1921019

|

(10ng997)
km
K

(£uzo197)
eurng
preaTong

(exzpy0014)
Aueysng
ULISTA

6

Bejsyeuow
99189 US

1

Součet,
Summa

yeuoy

oısaW

Součet
Summa
Dni dešť, |
Restg.

135

Dešťoměrná zpráva Za měsíc prosinec 1888,
Ombrometrischer Bericht für den Monat December 1888.

a!seMW

(qug) 4 5 čá ® 3 (ex)
Oem | bool A L eo- = | lac S bo || 4001 | S | ©
OIMe[H negos409 %
m
(ona) = ee 2 (1051071) p
Asy0 den © | | | | | löedc el © | s | | | en | | | yoegsıog) | 5 =
O19GTOSIIT i Toeg8T0
(100g) Koš o * 2 5 (1001195) co
SITAOYOLIPULF AO are s.l ze oss lo el n S | dr | 2 |% s
UnISsgoLIuIo = 3194801099 5
(mer) Ph = ; č (exromorr) vě
TSHOPOPIOH, a | | | | | | STS | | | ek slE el | | So Il | 99 | | © 2
PHOPaPIOH = 198NVYYTS)199 é
(spe) = x no“ (10p<orT) p. á
zem Ela | || I le- LU LL TL ssl] ms | o|o z
S10gu01eH Suss+Y9 m
GoggmeH) k ie * (19 om) A
a) o ee se] mad | A | S
10 SSENAUNILT
Goran) RE Er a
S9LSeıy a — B kto sE bd P Sea] nyangrupag ent = |
ZITSSEIX) d1mgm
(zepoH) jE kab: SEE “ (ana) a
| EO U S L U L o oyroquapnang | |
mopungjundg Oyoyuopnary
usa ey) ._. Se +
ao gsTon E | = | ee | P S | | | | | | | SM | urogsuasıq Z eo
S10gsrgonT UTOSTOSTT
(feydsupy) ERENTO Ben, + | (ne: 19)
oa | al oo l l | l -osao | | sal ll ll l -o ae
TePo 195
(roneigoT) ee AT ERROR RE RL EN ee AEPLJSK O ( ) e
| Boro le ee ee Imsonlg | © |
neo anyomiq
[EC EC) W) 2 ee ” (ea a) co
om | ho leere DO | 2 |>
1orjnodsn PUP
(corp ds) ' . sro
m eo L LU Lolli- ee oa ||
Soquasıq N srIqoq
(ToTnwsrjoy]) =. * * * . » *
HOSTU a ck | S ao Il ss | E sS-<s| A yaaod = ge
Jopoısug S801-18TG0([
(ep1e7z) 3” * * * čb * á i * z )
zda | o r U | eo L LL T sound | S | ©
neddn n u19g0q x
bejsyeuo x
N oo ooo onanas jeuoy ES

1888,

ie prosinec

ěsÍ

6

Dešťoměrná zpráva za m
Ombrometrischer Bericht fůr den Monat December 1888.

136

——————— O S O all NÍ

F. J. Studnička,

Prof. Dr.

P alk * . a © 10 (309115) =
rl o -oo Eee | 5
E SIE =
MODY = | ae wa) he
( ) B PAU
m ot E Boz P I =" up 80H |
ne :
( ) =
(ETFIOFR) č oa | | | | | | | | > | P | | l EI E ER) MOHOKOBT a 45
oe Blol ||| II |lal S sonouszog |" | ©
otgzrf - : > 2 (ogrmoang)
: w o 90190 * | a
ee Pee TT NICH | 3
UD TE as ) = Ge 8
) . . . s + de s zi 1T60U90T ze, =
aan See een ze ze
Mopore : Be —
D00 (39529)
n eo
( ) a 25 Fin ‚sky nun) | » | m
MASA | PSSO I ILS ULL LL LTL SZST IE o | =
184 vr
300 )
|]: ne PN A P |e
€yINH Bl“ | | | | | aan do | | | | iD 99 A POE
eproxmy |! - Be |
5 a (£1°H) 8
(aeuydgg) D © an) m 5 ByBNOH | © |
En | gl Sl III m Pe urn | ©
sn 28
( )
Gsany) Haan el M eo l or unseqvac |
uyog | 8 Nel: s oo© je] a 4 |, eysegeıen
z > TO mn | I
(esnexyy) Se S = 18 uoyormey | ©
O0rA0DZB10H a | a Bela] | | be“ ll | P | Fra z woypmnen | X =
OIMOPZRIOH © B SPV
) un
(u9jsug) 1 Be | | | | | | | | | | | | | — N © (or)
jsa porg | 5 | Bee als. Bee S rom | ©"
a1njn0T0H ei 506 i = f s san. z
£igny) ee "ar A ae S) © (Ye) HODVIH {or}
Hu ix Se as Sys |< olsal |= 5 Ps 3| nego1 |
ogjen9y =
lee BB 0197)
(zmy96) 3 "a’a'o FI "a | PS alle © = hose a
onom Mabel o = = = = zy1[31nqsso1g
( N) E
(8poA20y) RE = | | | | > | | | | S Kpergr 940Ň o [>
OBUH | Sara — k o < = o | | st bu © | © uozyeıd)

SERIE 5 (190014) E |
(1921070) s 1 50 uniSnojen | ©
om | ol L L l r sss ls <| a =
‘1938041 OTMBIH 2 — = Baki a re u 01 W 8 = z B
Dos | Tanner SSS 3SrS38aJANA8KAA8BÉS S sem 2
99189 uag PES I TE ===

R n 6 0

oe | |
Ye 5 o GI "DO sí
nS || sos | a | = er
ED warn nn = 5M =
= ug | BS Sl Illy se obi E
= on uno PL = le,
"ge "4 | | | ER S S © | o "TA VUTAOJNE G1 o
Son 21 Po oo || ana :
sun Sons Bee GA -+ A
PRT Less age u
on) * © 1 => =- [994 |
rn 3 | DEE (| | Se ic: | o© = =
- nemn1y RE | | | 2 aa ( S = =
2 Breaks = s || | © [dmg ao s
ee) le ee dung qyet
= oyongzneay | A = | ons
. > ayonqznaıy | ar EEE | | | | | | | © B a ac 25
2 = (3929104) else a BEL | 02 KOnKá
<= uno : EN II Gm ||
= © u | | | < | | | | —— & © 9014008 =- —
= © m ESS ll m ; eis Kerr ODE a | ya
07 + EYE
= = Mojnono31 == ar Kae ee = ie I 9
U = o | | | aaa a ‘don uep AS |
= © (x0yosno1eS) a a = "= | | i © dí | | | o = js uuegof A
== okn | aaO O : III IS! ——
YIGMSSIUOM CHE | | | | — Fr (ira) © co
s = -Iıllererı ler st
2 3 ea | Bob lei si sleseä|® Be
© 8 Kaoyepy | a p el l Es a osH)
So nejen a do ner © | ©
AODUDVUVO č ham! | A
s = ena | re | ee PLL ono
N > 'Tagm U198|TLY EB © | | | | | | ' (199g) =
cS (TAS "G UTOI8TIVA | | | | | | i ) 00 ©
E 8 Bee le 18 OHOLENÍ =
© "S (unozoA) a | | | | | o + | | Re a 1910-1919 =
Fm = OEM A = | | | | | | | er (40x) SS
E 5 ore So E A ynoser | ©
= m (edm) | „ FE a | | || c am guasef
= "0 019008 A A | | | | x | | |
= = "g-zuuey SEP EP = Sa honaquh | 15° | 20
= 2 og Else P Too | © s | S MouognH ,
Se Ce "A U ko A en klei ne m se
8 © m pexemey P o 3 Pa 1 EINE ST
: o T Sam 0 A5 ie | TOSIPLIH
= = (4941019) S © | | = B | | = 1498!p
í> = en . Mě te | Od |.
6 = :
2 E Ve PT sis | ganz |=
2) (meydanuyog) : en | | DD S ba a 2 oo|x = JAT A9 Ei Zus
; = | oa | sla | years BEE:
= en EA | Be Be | | | | | | | | | = = E = "s 5 1 5 8 a n 2 = = ©
k —— (senenoJnorr) Ep | [ ll N SERIES S 9 A -E sel SEEN
en PE | El a. See =
= OD © O O = A Je) Hrn
A CO 10 © = =
feseuoy | —«
99189 UJ

(165)

A (pr) ir
Bars S = S © | co Ian epmgg | © |
Eee else elle esse are] | ba be G n opaoagıg | ©
UTOjNEPIO 8 SER L PI0MgorT :
ER sad . = (0117)
n memo l loos | leslsl 112 iae| = r
k ur
| % (eArdeng) o B
N (4251099) 3 2 HM. [77]
A = = | Oo P Po 5
= SON. | E a) ZE
BE & (mr) aa o nc : 3 (aenggjoy) a E
k T2 az | 1 o le o BER S35 | | Prato not nĎÝ z
5 a = SuogspogoiM 5 Ann VSP aa RME 2 A
* Rn FTE : A = | Gore) ;
RE oo | B ULL STS LI ZL LL LL LIZ | s mor | 0
= f = S "AH WouopaN i U LL =
4 A ke te © o) 9 : (19s11e p) G)
3 s A oč | BS Le FT LS 110 Z „oj
S js S = BOOT 2 a Ze a
sy = ET F ... 1 (Por st
E = r | “een
= ; S = dí = = Hopnognen | A
kč >D = iniade) >. k " | = (e13s1p) |
5 © onen | AZ ho ke 1 bol k Mm 4094 | S
i = = nemo | Z R | nn
3 5 N = (4374) = leo | 2 ses) S
c = san | o let PE so r P E F cí de a | 20 | oomejsopno | 3 | o
Pe olea | F mes |" |
= = © (goneilex) EA "o = E : © = Sal a a
: = E mor | dal ||| || sese ki. B SSB | SR esa | en | A | =
> a 1mosÁmonerT 19g1ordny
sa Se | = T za ee
So Amor | Be ho lb = P E ET = lol l- |-| S =
> „Ia unerg 4
= © ERTL | )
an ; (soueg
S (199015) tě © = | =
= k no9n0rT Z 5. 5 | ara minor | c (o
= = yo9ne"T R E ED An: RT M er | =
De = z : . | (extodog)
) ee in er wo =
= een Ae I o err Paes ls | 2563 S | SÍ ZP an (ne
: = SSOIASUe"T A DRM
4 = neh) IE RE I o 1 2 o = | ee | 00: =
© Bere leer | (bo a |o ex | a
r uro4spue] ě ea
| T8307dS)
; (uusurgop) i o N ‘U 299180 |
ml l l ro l li IS | Jo mar
nl: z i R us "Y-92[09504 Br 2
= se Sl geuoy 2:89
Deere TEFIESTRTSARANEESETFARHARAREERESENENE een EE
90 991891 uag 3288 29 PON
= V O

(exanoA) =
5 = | > | © |huopynsmwoden| <© | ©
se KR S Seo © | = proprazmmodox
© (14) © = © PS.
33 801409 io oa | | [1 S on = = ;
OIMOMT ...., | ne LE elle" c 19ZI0TUNI =
AO PP m
a S yemypy, = B
| IR a) © He | Z | A
u ne PE P sss F A 194(-ne10T =
_———— + 3 ——| — m
CT940N) | 3 m = PE o Sw = (edn) É
: 4008 | BAN © ee "PO | „2 | © A
9 MODE o T P | c P o uppom. = 3
=== 3900090 o * G
oD ezpeayag) || je + | | | | | | | om | (10310gsomry) S | a
= opnymssg | 485 r- = Sl oormolapeım (© |
SR Tel NEE FRE Su ee Pe S P SE Oro [gpeIm —
on Pe | en SP - |
a 5 opsrgg | a | a: = | eo 90080 | T | co
— D IOPSIVATO U | | N = © | | > | S ee | | | = Am OIMOTOSOITIT
< Ď eD Korea ie ] == = © = SEEK | p:
= = som | dcodo | III > NL a logon IN
ze Zk Je. za 1 a 2m
: == (guop) bj o ooo | leer 2 a SY
< a A N s | S = (8801 as | ©
= 39AG NSN = = Po © Am | |=
9 * ae
2- = Ps 121115 3 nN
onT © o
= 5 T91pejsno r BS P = S | 0 “fon Be s
2 P S je 10 1 (oj | 7
% C8 = (1010817) en | o S o S CEE | E
ži = = womon | | s M a ol od =
= Ben a PT Z P nenosejí
8 S (Gosrox) ZP E a : Be
=. Xa0 sls| ; # || o
== TMA 4A0N | 5 ; ea lo AOINSENT
Base | BEL E ee am
5 |
S ) o | =P PA
Eee en | se
: B S TosnzunoN = P |
= 2 (m9 | 4 0 FEP ee P SE (300870) s
B E || mr | 5 | alas eykapun | © ©
m sneynoN IT T zum |
= * s S © H
Sa a os- Ul llsxs Ä m 5
= ynmodan. soo r i jropuoroey | — =
E = | PK le ee
RAR
= nep (gl L LTI 3 m | A
| BazoN er T 2 oP pe | ©
= X
N ALL ULL Sa PEJEHEE EE
4 ©3 > > En o
BEREN! = SS (EME yIseN |Z3=
cO —H 10 © r- ONI ANGAGA a Al Ba
bejsyeuoyy SOFITEL ODS o oo S se] ; 2 = a

99IS9U uagl

©
=ř
-

Dešťoměrná zpráva za měsíc prosinec 1888,
Ombrometrischer Bericht für den Monat December 1888.

(osm) c ge RR" . ...
on | E *oao | || | ee I,» a ee le (estapnoy)
Taoquoupıoy k + aa | | | es | o | ee | | zad nd Lo
(unogej) NER = a = >” — re -
zu | go lol III I III I I II ISIESEHI EI II E|S | wenn | >
ren : le
(1046) = x
wogey | Elo le) Ns OKO js > (orange) | o
Pa o P Tee |.
M s sss 10T zsz elek ne
dupsma = = js Ne) Sogn | =
Grong) A = Bu
ae P ke © nooo | © | ©
Mm M0180[94 7
(107) Zee E : reale
aasor dole s | PE es s s | lee
en S01 'q exosea |
(&usn) ei
Dee A P VA Ps
ee eyoseg | =
(exgFupnIS) . -|— E
vys = = I Id] no | | | 1 | P F | | = (ony) EN
o) 72880 | A
řed © 22 890880 | N
(qoıy) 5
9018900 A A. o = 2 5 (euS) JK
elle |“ (změ |= |=
(uojsmTET) 7 m x = = = 3 2 ls
sa (Al El IF til lslilsilliiisiiiis m
OIMOJTOSOA = p ann =
(300010) 5 E
a (EE U ae l l o Gxouvy)
SU L 840 | „s
>= = msg0 | © |
(aeuuo]) > |
au Er ses TG TS s De
HOST ee IB- o
(e10dr9) 56 — ; ===
zd g PAE Fossil B | I | I | = P | a a Gum =o
IId zeeg "g ssopyosnan || 7
8pae[om) er SN ee
ee ee oh re |=
Gera) = eynynaN
10. un ň —- |
S T T TT TS *| mem se
G = ei ujosneguoN
Eyspeu0 o oo Oo m m © A = = | en
ealsput (UB SHM S SZK SAaAANASAAA AN SZ YeUoWm 5585
až zěl 9!S9W (22 | E8

F. J. Studnička.

Prof. Dr.

(1990411)

Ex Lila |s PO | | ®
EU s) Se | 60 a 19910199 2%
De. PS —-
3 wg | E let | II lařeš | ENÉ:
S19g9anr99 ee | Ä | | | | | | | = = | | | | 10 [5 PIS psi &
* = oo sí ) a =
měně (il ll II les = Tee ae
BASSOYIS II | By; nepuvý 5
= | | | | Ic © s% © | | | | | | | | | | \ — |= (Gouo M) R
vaejeS Ě | | | 3 200000 čs -BK HopnY | a nu s
oč BAVYTETIŠ TOS B B) jí a "Eee opr | €
90 ee O oD ||
= reqyufes ä oe o | m 'AT9 ) Ge =
we i Se op) nou
63 = Term - Feselelllelelelreiekelsge oa pzsl : BoSS
n © = E TENÉ 100917 jí
= sodton I el a > ll eo
hm = neddny Sk Vak ře elle IS k au pzolnog04 EEE
R o | l aas | ČS er |
(auor) a (mroax04,
| E PE POR a PB EE
352 sınquny & ER a ee č IS Sin Ss urequosorg
= © ... Meta jm « A Bar
= (smpry) o A+ | A ©- -— o (epogaag) | o
= 5 mms | day | Sc | : — SSS | I IS | ol sme || o
>= BEREIT | ee z rg Sl] 3 P S = | a BIO T 9204 ER
7 Ben. II Is S ee | =
= || ee E osa l ||| | be (is osoramo Ze:
ns) sneyuoy SER = bd = - OS0TMUI
3 =- (£139v35) en © | | | | | SS a | | | | } | (©) | | | = (sm7) ©
m ODIBOT Ba — © 2 | co oordey | ©
Si . | | :
E B = Z P L U s ua
m o —
N = = (011011) | "+ | | PL | au | „1 Genem 6
5 a: uagmzog | Al — 5 jela Io s Te
SZ | vá SST Lr 12s Z
| P je see em |
s M souoy | Bar | : Sie kgmog | S |
Se = MOTO i Se | s ai gn101 NEE
= 2 (10211) sid VEM co bi Er (OR) |
=. © STO | 5 2 © | S | ug ao | ©
2 5 Oro sní s: | | | | = s ae s | | | | {oe - i J|V-M0MIT |
= = (exong) | | | | | | © o a | | | | o A = Fe (zo1408) © =
= ln A | = i | le JuIoH 2044 | A
= Hopsung Fe ZV MA les a 1940-2H10d —
El or em
>) sjanquayory ee B a © ag | © | N i
Žagnovon PPT L A 53
OUR PEP UV BE: jenoy 8:88
192)I9 | | © © ls 8 8 jv Fa 3
Ureumozytoy San hua hahaha kakaa ada] ES B RR HRA
[c ojiKor) = Am
Bejsyeuoy I R aaa LE
| 991s9ur us

142

1888.

Ombrometrischer Bericht fůr den Monat December 1888.

esic prosinec

v

Dešťoměrná zpráva za m

Prof. Dr. F. J. Studnička .

3 P \ k f
(1A) + 3 ARE 2 L
K ee A o | Ad a o ee open |
1doL Jopsseng
(Gogom) Be o RE
| Ele] re |
enBL Hogoueng
(oxpymorH) S
| LO een) er 19918 s | a
10g91, Bregzndá | |
(exn1s) PR ET en ’ ER
ans | ro 3o | II lofa-ol I IS | |I3sslos|ilsslď|o eng | © | ©
TP "9 RAS ; kan 31ognounog | © | 7
(10391) las 3 PT
el el ee ot he Komorous. ea
zyyosqng [pojomg
(nor) .... .. . 2 { d
ae | le al I ee ea c (| ons | S | =
goequoganyg = a) omg |"
ding) nee Soto" TRUE = (3M) | o
wog | El wel | II Are | | (NÍ PE sP E | eo oudno NEON |O
11039 R = E a ka
(399030A) = er dn PŘEL a > (uneyzeny) EN
eynedyjs | Sc | LED ea | o > =
a ze oa 15 | | o 0 | E © Es SES nS a
(mug) 2% = les
III TESTSEITE > [mms | s o
2IMOT9919 m uopunadnogorg | 2"
(10104) are 3 Se : ( |
somosmozog | ga | II I os III IF] mas | s | —
BSO[OSTITOG a ppgor3nogors im
(erxny) = * . === ozn ——
a ee l Ul lo lo = > 1 | © | o
ne[sggog = MOTOIS |
(ener) ID . 1 9 )
nam l cool l ce-oe -sl l lol r lss ls s s oa | ©
"A eng Ej Zroquayuag | © |"
(rose) 86 ir ( |
Beer ee al o l S | | om o
PES = aoselsstemagog | ©
(Guma) Luger Ser Ber 5 (usıag)
YIBIZIBAUIS A wo o © 5 A
Die ae re ee Bene
(zeus) . . a (esne})
[za las | III I Aal 1) | ad = opouseg | |
-NgZ-UrgwAy0g Z i — ea | | U a | P en IS
- bejsyeuoyy HFNUAHWBOLrSSOHNAa HR ObWoOO-amA4 n orwocoo- Ss © 1eu0y Ess»
o HA ANA ANA GDA AN GA Ga ca G os 8 Sa see»
HIELT usd o = |-— © 9 I s 9 W lo a |-— ©
ER o PEMA 2 na EM

co
Si (78 ý (uXoraBy)
= ee E EON E
Brogzopuım uIgoRoTTe Mm
Ask = a o (zuozorT) ©
ono smTOUTA | P P s s sa o |- -a ass Kudba |< ©
h odr9
9YPYSTOYITM adıo M 4
| EE PF
) =) 2 o k o ) 3 = 12 (1010517) k
& ‘o up) im | | F | aao | | | Eee Bel Erler | = = ll SZ. | A03PPA | TI | Z á
00 |poanosnopnk MOX M 5
x un ta" 3 o (1eupnrrT) - j
= Z oo l el U U los l = osoma | © © %
00 = opsjpzuaMm ž : 2 i oso) 2
ee) — Eko = (4ssop) o ů
( ) o ©
% S mn U o U ol o om | = |
= OEM zyman,],
3 D © (enj103) x m D « . a N = (50914) o
= = "ea ER) | „oo | | | | | | | | | o o | | ae ER = non dnaL 16 =
2 5 TOBBBASBIOM. hm NoftgnaT,
% ADS (E A “ee BBE
2 = = (zur) a. ae = " 4 10 : (neg1g) a
© OEg88TO a | "el U SS os hb s PS = | ener 113
2 E nn : Br = 2 23h "ag Srognounej| "© |
2
D a (19 ) & k ON \ 3 & (10911071) &
s © am Al o U el L L E | ou ee
. = 4sogun a : OIMO|TORI,
: S = (tofamo5g) = RR E m mm | |
= = MM B Lo l L ll mo LU L T re oss
= = an.) | "E "C wionig
= (£ Lo} l 4 © 5 un a ; wm o © un Dr (cerpieS) K9)
a = 5 oump Seren L A koro oa Woo o sus | © | E
ase. N Ra neumy, B1949
c 3 een
® ( ) SL > (82904) o
B om a ol L l 1 R Fe P Ps sogag | © | ea
3 = B MOJOGOII, i MOTBAS
has] © 3 = :
22 7) ee EPS s Genese)
= Z Mm l o o sl ls is so oorodnys
© 8 © JIOpeNIIL, arndnyg
m5
=
=)
=
©

( ) 5 SL! * 1 (x0xdssy)
otec | all Pes E Pes U o Pre oaıpoloang
VYMOHMOJT, orpolon3

h Sande) ne (sduo4g)

| el ae ent. 70118

ono ' 4948

Pas Tree | | |

(o0doxo11) ER 1n (zes)
sm waogQ | ESS | a PP EFF EN Auong
ch, oe) rel | | | © = = ns
o ooo o o o sata: A

9!S9W

-| d0sou ud

Prof. Dr. F. J. Studnicka.

(21915)
s | | SŽ
P ohon
% 7
E [I] Fee De = 6
šk mus) a III Ic Fe s "A 4031
my vuz Bati- 5 ee el] Se o no
k vu RT lee No) —
ni 2 10,
Ei: 1og004) = © | bd Sn ; ore OZ
(r | 10 a | a | © OJ
ř monon ooupZ | 5 mes ll SOMOTOT04Z
4, 1079 "4 9aa1pZ So ara | | | | | | | | | | Er (zerpuv,)
É p (e0]20H) in m é | ] | | | | -OKO © prexur
| s [odxorn »pz | Boo Ps | preauuz
s 'oÁyoy 'q 197 Op | | | i | A | | | = u (49)
20 o ESA AA | RS | Kyopwoz,
— OTO o eee s z yoguoz

ER NEJOAZ Ei: Areale 6 ac)

Rn Z (1020) Se © 2107

© = sm | jo | — Beeren 210

— © 911017 | | | | l | | | ] | | | |

wu

2 8 oa © bel á . » | co en

> NOT | 5 : 5 ITU lls s ujpe10pZ

a = neu = s | | | | Ss | | | | Der Pe]

Z 8 Mos le lel l 2 oonuskqz

= S | onmmerpnsnz | 8 = heh || © 09ME|S1GZ

-nep 101 Fbs co

ES = nep See | | | | | | | (moag)

2 A Bere: serie ses I|#|*x 1199497
© z91 ©

8 S za | = Lt st Da

© „= 0) : bike s
. snoug, 0

N 5 et OA 8 a | | = a | | | | = > Zm

S opoz)s0M AV ně LLP br és k: (sp)

S m Het se ——— se goal

8 5 |< Isssell le un

z P = | or

(gos10q) va in O38[TA
= En uopaoA im P E ze el ler © LIOJSPIEM
en uepzo Er ae are ee

De ns Zemí o la (£xornoy)

S 2 | EM PI 3 | oo Da4EDA

s E upaloA | 5 Per z Bee le 009804

2 © unolom ut. | 8 | | 2 | a | | \ De ann

a m 230H-

a = (ex0H) leere] rer > + = oorgmaoA,
= PDAMTON sc Ss Pe © = ANIRPEESIN
| ten Meise =

© (101x449) sol ce >» | © KenaypoA
= sea Bai © = ; = | | | Sr ] S = STI) M
THOBVAN SLM T el er 3238| jeuow
memo ante
x KogaaL | Sao A AAAAAAAAA% HZ 5 58 9IS2W
RUTIIM = = MSD SAR E nal
B: SS ROE R O
heyspeuow Hanswworwagmamn
a 99IS9U uag
—

O RUDISTECH,

PROM BLE(OBPEDI MLZU

Z ČESKÉHO KŘÍDOVÉHO ÚTVARU.

SEPSAL

Dr. FILIP POČTA.
S tabulkou I— VI. a B dřevoryty.

(Rozpravy k. české společnosti nauk. — VII. řada, 3. svazek.)

(Mathematicko-přírodovědecká třída č. 2.)

Y PRAZE.
Nákladem královské české společnosti nauk. — Tiskem Dr. Edvarda Grégra.
1889.

z ok

en Be l

N © We RT oh,
te PE: S, A
ie en EN , re ;
x ne „M
; po iR ae ER ae
SR Ar Í > E %
: > : ak, % * ; i
et A voddi opn8d- v
vk USAFTE OHAVOGA OH DREI SE
RER art = me ni v = a AT Be 274
n % : j PRK OMK dy Va AG di
P" Se : " Ň ;
2 r i k: a Mate h 7
73 Fi Y , Pk sek s
4 E i si Ka a: : ;
j n : 2
: A 3 u +
a + m,
E * 1
” v k
F Ů m p [ Ya
ray Brabus. er Metlolecm ol cu we o
k Au GE SEE Say Kot TE i
j 4 p A Je ké ký Ts
V ve nee
A ' „ R a . US AR k [7 0 : * h
2 Kae) ER ká he. ehe obav svatí x:
S p:
% i A „6 4 š no jh
rl : M Pre
“
Öme

ÚVOD!

Asi před šesti lety byla mi odevzdána ku vědeckému zpracování zásoba rudistů z českých
křídových usazenin ve sbírkách musea království českého uložená a dlouholetým, neunavným
sbíráním komitétu pro přírodovědecký výzkum Čech snesená.

Vedle značného počtu rudistů, někdy dobře zachovaných a dobrý názor o vnitřním
ústrojí poskytujících, přiměla mne i všeobecná zajímavost, která pojí se k těmto vymřelým
a dosud nedokonale známým živočichům k tomu, abych, pokud možno, důkladně a soustavně
drahocenný material ten zpracoval.

K tomu třeba bylo nejen srovnávání našich jedinců s kusy z ciziny známými, nýbrž
i, pokud možno, úplné obeznámení se s četnou a často bohužel velmi nepřístupnou literaturou.

I podniknul jsem tudíž za tím cílem několik výletů dílem do našich českých nalezišť,
dílem i do ciziny, při kterých jsem se vždy podpory slavného přírodovědeckého sboru musea
království českého těšil, jemuž zde povinné díky své skládám.

I navštívil jsem v cizině města Vídeň, Budapešt, Drážďany, Vratislav, Berlín, Mnichov,
Stuttgart, Strassburg, Paříž a Brussel. Laskavostí přednostů museí a vědeckých ústavů, jakož
i knihoven mohl jsem téměř veškerou literaturu o rudistech jednající prohlédnouti a mnoho
cizích jedinců s našimi porovnati.

Konám proto jen milou povinnost, vzdávám-li na tomto místě všem pánům, kteří jednak
přívětivou úslužností při návštěvě mé, jednak radou svou mi nápomocni byli nejvřelejší díky.

Jest to V první řadě velectěný učitel můj pan prof. dr. A. Frič, který povždy mi
radou i skutkem pomoci poskytoval a pak pánové: + prof. dr. J. Krejčí, prof. dr. O. Novák,
vrchní horní rada prof. dr. W. Waagen, prof. dr. G. C. Laube, knihkupec F. Tempsky
v Praze, dvorní rada dr. F. rytíř Hauer, kustos Th. Fuchs, dvorní rada a ředitel c. k.
geolog. říšského ústavu D. Stur, prof. dr. F. Toula ve Vídni, kustos dr. Krenner, ředitel
kr. uherského geolog. ústavu J. Böckh, vrchní geolog dr. J. Pethó v Budapešti, tajný dvorní
rada dr. H. B. Geinitz, assistent dr. J. Deichmüller v Drážďanech, tajný horní rada dr.
F. Roemer ve Vratislavi, prof. dr. G. Boehm ve Freiburce ve Breisgavě, tajný dvorní rada
dr. Beyrich, horní rada a ředitel geologického ústavu V. Hauchecorne, prof. dr. W. Dames,
v Berlíně, prof. dr. K. A. rytíř Zittel, assistent dr. C. Schwager v Mnichově, kustos
prof. O. Fraas ve Stutteartě, prof. dr. W. Benecke ve Strassburgu, prof. Fischer a prof.
St. Menier na jardin des plantes, prof. H. Bayle a prof. H. Douvillé na école des mines,

1%

4 2. Dr. F. Počta:

prof. Munier Chalmas na Sorbonně v Paříži, prof. E. Renevier v Laussaně, prof. dr.
E. rytíř Dunikowski ve Lvově, professor dr. J. Steenstrup v Kodani a prof. dr. H.
Trautschold v Moskvě.

Při prohlížení značnější zásoby zkamenělin jistých ohraničených čeledí přicházíme často
na tvary, jichž určení dle dosud platných zásad velice nesnadným jest. Bývá to většinou ne-
příznivý stav zachování, který nepřekonatelné překážky staví nám v cestu aneb i cizí, neoby-
čejný zjev zvláště u čeledí vymřelých, který v nynější zvířeně nemá podobného. Jak máme
určiti ku př. houbu zkamenělou, jsou-li veškeré stopy po jehlicích vyhlazeny, jak mlže, není-li
možno dopátrati se zámku? I zbyly by v případě takovém cesty dvě; buď vůbec nevšímati si
dále zbytků takových, aneb popsati ústrojnost jejich, pokud stav zachování tomu dovoluje,
a vřaditi je do soustavy stávající. Jest na bíle dni, že mnohý mylný náhled touto druhou
cestou povstává, který teprve nálezem jiných, lépe zachovaných zkamenělin téhož druhu opraven
býti může. První cesta byla by ovšem velice pohodlnou, ale s důsledností jsouc sledována,
měla by smutných následků na naše palaeontologické vědomosti. Což věděli bychom o silurských
mlžích, kdyby nestor palaeontologie Barrande se byl tou zásadou řídil?

A jedinců špatně zachovaných, bez zámku nalézáme dosti hojně i ve skupině, o níž
jednati jest. I já jsem nevolil jíti cestou první, pouhé jednoduché negace, nýbrž snažil se,
pokud možno, i ze zbytků neúplných ústrojnost a obraz zvířete doplniti a doufám, že nechybil
jsem zvláště již proto, že právě mezi takovými nedobře zachovanými jedinci nalezly se tvary,
které zvláštní ústrojností svou uvnitř stěn skořápkových pozornost naši vším právem nad míru
(na sebe) poutají.

Nauka o rudistech, zvláště pak onoho oddělení, jež se ku Chamaceim stavělo, jest
poměrně mladou; dosud novým způsobem popsáno rodů i druhů velmi málo, tak že pracovníci
nynější, kteří na základech, jak nyní ustáleny jsou, dále budují, setkávají se při pozorováních
svých stále s novými tvary, které dosud ve vědu uvedeny nejsou a které popisu a jména
vyžadují. I vyskytují se tím způsobem nová jména, která nikterak ovšem ku zjednodušení
nauky nepřispívají.

Dále pozoruhodno při vymřelé čeledi této, že poskytuje množství přechodních tvarů,
mezi nimiž možná udati sice hlavní typy nikdy však určité meze jednotlivých druhů. Největší
měnlivostí vyznamenává se rod Caprotina, jak o tom na příslušném místě blíže jednáno bude.

Rozhodnuvšímu se vydati práci tuto — pokud vím první větší palaeontologické po-
jednání — v jazyku českém, bylo mi v některých případech navrhnouti nová jména pro výrazy
ve spisech francouzských a německých ustálené. Počet jich jest však velice skrovný a jsou
s ustálenými našimi vědeckými terminy obdobně tvořeny.

Dále třeba uvésti, že téměř veškeré originály jsou majetkem musea království českého
a jsou ve sbírkách jeho uloženy. Nepatıny počet jedinců z jiných sbírek označen při popisu.
Ze zkamenělin, jež Reuss v Čechách nalezl a popsal, viděl jsem jen sbírku Lobkowiczovu
v národním museu v Pešti, bohužel ve stavu ne příliš spořádaném. Sbírka druhá, kterou
Reuss c. k. dvornímu přírodovědeckému museu ve Vídni daroval, byla následkem stavby nové
budovy a stěhování sbírek složena do beden, z nichž, pokud vím, dosnd vysvobozena nebyla.

o

1. Seznam literatury.

Za příčinou pohodlnějšího odkazování na spisy o rudistech jednající, sestaven tento
seznam chronologický, do něhož pojata pojednání
a) která jednají o rudistech vyskytujících se v českém křídovém útvaru,
b) ve kterých se popisují nové rody, druhy ze zemí jiných, soustava rudistů, ústrojnost
aneb vztahy jejich ku měkkýšům žijícím.
O spisech, jež v ohledu tom Čech se dotýkají, bude ještě obšírněji v odstavci jiném
pojednáno.
Spisy seřaděny dle stáří, při čemž hvězdičkou označeny jsou ty, jež nepodařilo se mi
ku prohlédnutí dostati a jichž názvy jsem z jiných děl opsal. Články uveřejněné ve sbornících
vědeckých označeny dvojtečkou, za níž pak uvedeno dílo, ve kterém vyšly.

1. 1679. Boh. Balbinus. Miscellanea regni Bohemiae.

1719. Mich. Mercatus. Metallotheca Vaticana.

1771. A. Fortis. Saggio d’osservazioni sopra d’isola di Cherso ed Ossero.

1755—71. Knorr et Walch. Lapides ex celeberimorum virorum sententia diluvii uni-

versalis testes.

5. 1774. A. Fortis. Viaggio in Dalmatia. Lib. I.

6. 1779. De Luc: H. B. Saussure. Voyages dans les Alpes d'un essai sur l’histoire
naturelle des environs de Geněve. Tome I.

7. *1780. Favanne. Conchyliologie ou Histoire naturelle des Coquilles.

8. 1781. Picot de Lapeirouse. Description des plussieurs nouvelles espěces d'Ortho-
ceratites et d'Ostracites. De novis guibusdam Orthoceratitum et Ostracitum spe-
ciebus dissertatio.

9. *1782. Brugiere: Encyclopaedie methodigue.

10. 1801. Lamarck. Systěme des animaux sans vertěbre. Tome VI.

SE O

11. *— W. Thomson. Sur un nouveau fossile appelé Cornucopia: Nouvelles de litt.
scien. arts et commerces. Naples Tome II.
12. 1802. — Sur un nouveau fossile appelé Cornucopia (Article extrait): Journal de phy-

sique, chimie et l’hist. nat. Tome LVI Nivose, an XI.
13. 1804. G. A. Deluc. Nouvelles observations sur l’orthoceratite et belemnite: Journal
de physigue, chimie et l’hist. nat. Tome LVIII Nivose, an XII.

18.

39.
40,

1805.

1808.
1811.
1812.

1814.

1829.

2. Dr. F. Počta:

J. C. Delamétherie. De la Spherulite: Journ. de phys. chim. et hist. nat.
Tome LXI Messidor a Frimaire, an XIII.

Denys de Montfort. Conchyliologie system. et classif. methodique des coquilles.
J. Parkinson. Organic remains of a former World. Vol. II a III.

A. G. Desmarest. Mémoire sur deux genres des Coguilles fossiles cloisonnés
et A siphon: Bullet. des sciences physigues, medicales et d'agric. d'Orleans.
Tome V, str. 308.

J. Parkinson. Observations on the specimens of Hippurites from Sieily pre-
sented to the Society by H. G. Benett: 'Transact. of geolog. Society London.
Vol. II, str. 277.

. L. Bose. Hippurite: Nouveau Dictionaire d'hist. nat. Tome XIV, str. 499.

A. G. Desmarest. Mémoire sur deux genres des coguilles fossiles, cloisonnées
et A siphon: Journ. de phys. chim. et l’hist. nat. Tome LXXXV, str. 42.

. Lamarck. Histoire naturelle des animaux sans vertebre.
. Defrance. Hippurite: Dictionaire des sciences naturelles. Tome XXI, str. 195.

— Ichthyosarcolithe: Dict. d. scien. nat. Tome XXII, str. 549.

. — Rudiste: Diet. d. scien. nat. Tome XXIV, str. 230.
D'Orbigny: Mémoires du Museum d'histoire nat. Tome VIII, str. 105.

de Ferusac. Tableaux systematigue des animaux mollusques.

. D’Orbigny: Annales du Musée d’hist. nat.
. H. G. Bronn. System der urweltlichen Conchylien, str. 8.

Defrance: Tableau des corps organisées fossiles, précédé des remargues sur
leur petrification.

. G. P. Deshayes. Quelques observations sur les genres Hippurite et Radiolite:

Annales des sc. nat. Ser. I. Tome V, str. 205.

— Quelques observations sur les genres Hippurite et Radiolite: Bullet. de la
soc. philomat., str. 62.

H. D. Blainville. Manuel de Malacologie.

. Des Moulins. Essai sur les Spherulites, qui existent dans les collections de M.

Jouanett et Ch. Des Moulins et considerations sur la famille, A la guelle ces fossiles
apartiennent: Bullet. d'hist. nat. de la soc. Linnéenne de Bordeaux. Tome I, str. 148.

. H. D. Blainville. Rudistes: Diction. des seien. nat. Tome XLVI, str. 418.

Th. A. Cattulo: Saggio di zoologie fossile, str. 171.

Desmarest: Bull. d’hist. nat. de la soc. Lin. de Bordeaux. Tome I.

G. P. Deshayes. Quelques observations sur la famille des Rudistes: Annales
des scien. nat. Tome XV, str. 258.

Ch. Keferstein. Beobachtungen und Ansichten über die geognostischen Ver-
hältnisse der nördl. Kalkalpenkette in Österreich und Bayern: Deutschland geo-
gnostisch-geologisch dargestellt, Band V, Heft 3, str. 425.

L. v. Buch. Ueber die Hippuriten: Oken’s Isis. Band XXI, str. 438.

Fr. Roulland. Observations sur les Ichthyosarcolithes et sur les Hippurites:
Bull. d’hist. nat. soc. Lin. Bordeaux. Tome III, str. 197.

41.

43.

O rudistech, vymřelé čeledi mlžů. vů

1830. G. P. Deshayes. Hippurite: Encycl. meth. d'hist. nat. des vers. Tome. II, str. 278.

O. Roulland. Nouvelles observations sur les Ichthyosarcolithes. Mémoires soc.
Lin. Bordeaux. Tome IV, str. 164.

1831. H. G. Bronn. Hippurites: J. Ersch et J. Gruber. Allgemeine Encyclop. d.

Wiss. und Künste. Sect. II. Band 8, str. 371.
G. P. Deshayes. Observations sur Birostre: Bullet. de la société geolog. de

France. Tome I, str. 192.
Fr. Roulland. Observation sur le genre Hippurites: Bull. soc. geolog. France.

Tome I, str. 90.

1832. G. P. Deshayes. Radiolite: Encyclop. method. d'hist. nat. des vers. Tome III,

str. 876.
— Rudistes: Encyclop. meth. d'hist. nat. des vers. Tome III, str. 916.

— Spherulite: Encycl. meth. d'hist. nat. des vers. Tome III, str. 966.

W. von Eschwege. Ueber die Hippuriten in der Umgebung von Lissabon:
Karsten. Archiv für Mineralogie. Band IV, str. 199. -

H. G. Bronn. Die Versteinerungen des Salza-Thales: Neues Jahrbuch für Miner.

und Geologie, str. 170.

1826—33. A. Goldfuss. Petrefacta Germaniae. Band I, str. 298.
1833. G. Mantell. The Geology of the South East of England.
53. *1834. L. E. Dupuy. Notice sur deux Hippurites.

— DB. Studer. Geologie der westlichen Schweizeralpen, str. 107.

1835. J. Lamarck. Histoire naturelle des animaux sans vertebre. 2=e Edit. par G. Des-
hayes et Milne Edwards. Tome VI, str. 278.

1837. G. H. Bronn. Lethaea geognostica.

1838. G. P. Deshayes. Distinction entre les Caprines et les Diceratites: Bull. de soc.
geolog. de France. Tome IX, str. 242.

— Dufrenoy. Sur les Diceratites de la craie: Bull. soc. geolog. France. Tome IX,
str, 241.

— dHombre Firmas. Extrait d'un mémoire sur les Spherulites et les Hippurites
- du depart. du Gard.: Bull. soc. geolog. France. Tome IX, str. 190.

1839. — Description d'une nouvelle Hippurite: Bibliothégue univers. des scien. et belles
lettres. Tome XX, str. 411.

— -— Description d'une nouvelle Hippurite: Revue zoologigue par soc. Cuvier.
Tome II, str. 6.

— — Deseription de "Hippurites Moulinsi: Actes soc. Lin. Bordeaux. Tome XI, str. 150.

—. — Les Hippurites d'Alais: Bull. soc. geolog. France. Tome X, str. 15.

— -— Description d'une nouvelle espěce de Spherulite: Actes soc. Lin. Bordeaux.
Tome XI, str. 148.

— — Description d'une nouvelle espěce de Spherulite: Mémoires de l’academie du

Gard., str. 117.
— A. ďOrbigny. Note sur le genre Caprina; Revue zoologigue par soc. Cuvier.

Tome II, str. 168.

8

67. 1839.
67a. —

68. *1840.
69. —

70. —

71. —

(Z
73, —
74. *—
75. 1841.
76. —

2. Dr. F. Počta:

Michelin: Bull. soc. geolog. France. Tome X, str. 257.

Ph. Matheron. Essai sur la constitution geognostigue du département des
Bouches-du-Rhóne.

Agassiz. Études eritiques sur les mollusgues fossiles.

d’Hombre Firmas. Description d'une nouvelle Spherulite: Biblioth. univers.
Geněve. Tome XXV, str. 195.

— Description d'une nouvelle Spherulite: Bull. soc. geolog. France. Tome XI,
str. 98.

A. Goldfuss. Bemerkungen über den Bau der Rudisten: Neues Jahrbuch für
Miner. Geolog., str. 59.

Leymerie: Bull. soc. geolog. France. Tome XI, str. 32.

Michelin: Bull. soc. geolog. France. Tome XI, str. 220.

Sc. Grass. Statistique mineralogique du depart. des Basses Alpes.

F. A. Roemer. Die Versteinerungen des norddeutschen Kreidegebirges.

O. Rolland du Roquan. Description des coquilles fossiles de la famille des
Rudistes, qui se trouvent dans le terrain cretac& des Corbieres.

77. 1839—42. H. B. Geinitz. Charakteristik der Schichten und Petrefacten des sächsisch-

78. 1842.

79. —

80. —

8 =
Baa

83. 1848.

böhmischen Kreidegebirges.

A. d’Orbigny. Quelques considerations geologiques sur les Rudistes: Bull. soc.
geolog. France. Tome XIII, str. 148.

— Quelques considerations zoologiques et géologigues sur les Rudistes: Annales
des scien. nat. Tome XVII, str. 173.

— Considerations zoologigues et géologigues sur les Rudistes. Comptes rendus
hebd. seances de l’acad. des scien. Tome XIV, str. 221.

— Voyage dans l’Amerique meridionale. Volume IV. Palaeontologie.

Ph. Matheron. Catalogue méthodigue et descriptif des corps organises fossiles
du depart. des Bouches-du-Rhöne.

A. Favre. Observations sur les Diceras: Mémoires soc. physique et d’hist. nat.
de Geneve. Tome X.

84. 1840—44. A. E. Reuss. Geoenostische Skizzen aus Böhmen. I. dil: Die Umgebung von

85. 1844.
86. —
87. 1845.

Teplitz und Bilín. II. díl: Die Kreidegebilde des westlichen Böhmens.

Gilles de la Fourette. Immense gisement d'Ichthyosarcolite decouvert dans
environs de Vienne: Bull. soc. geolog. France. Serie II. Tome II, str. 312.

G. P. Deshayes. Observations sur les Rudistes: Bullettin soc. geolog. France.
Serie II. Tome I, str. 518.

O. G. Costa: Atti del VII congresso degli scienziati italiani tenuto in Napoli.

88. 1845—46. A. E. Reuss. Die Versteinerungen der böhm. Kreideformation.

89. 1846.

90. —
Jy

Defrance. Sur une coguille d'Orthoceratites: Bull. soc. geolog. France. Serie II.
Tome III, str. 131.

H. B. Geinitz. Grundriss der Versteinerungskunde.
G. Gemmellaro. Appendice sopra una nuova specie di Sferulite: Atti Acad.
Gioenia di scienze nat. di Catania. Tomo III, str. 131.

100.

101,

102.
103.
104.

105.
106.

107.
108.
109.

110.

ŽÍJlžlo
112.
113.
114.
115.
116.
MN

116.

O rudistech, vymřelé čeledi mlžů. 9

1845—47. A. dOrbigny. Mollusgues vivants et fossiles, ou description de toutes les

1847.

espěces des coguilles et des mollusgues.

F. v. Hauer: Haidinger. Berichte úber Mittheilungen von Freunden der Na-
turwissenschaften. Band I, str. 142.

F. v. Hauer. Ueber Caprina Partschii, eine neue Bivalve aus den Gosau-
schichten: Haidinger. Naturwiss. Abhandl. Band I, str. 109.

A. d’Orbigny. Considerations zoologigues sur la classe des mollusques bra-
chiopodes: Annales des scien. nat. Tome VII.

— Palaeontologie Francaise, Terrain crétacée. Brachiopodes.

P. de Ryckholt. Mélanges Palaeontologigues: Mémoires couronnées et Mém.
de sav. étran. Tome XXIV.

. J. Bailey. Note concerning the minerals and fossils: J. W. Albert. Report

of the Secretary of War. and mape of the examination of New Mexico, str. 131.
G. Gemmellaro. Sopra una varieta della Hipp. Fortisi: Atti Acad. Gioenia lett.
scien. et arti. Tomo V, str. 33.

J. Steenstrup. Uddöde Skaldyr of Hippuriternes og Cyathophylernes Slaegt:
Oversist k. Dansk. Selskap Forhandlingar, str. 86.

„ L. Saemann. Observations sur quelques coquilles de la famille des Rudistes:

Bull. soc. geolog. France. Serie II. Tome VI, str. 280.

Deshayes: Bull. soc. geolog. France. Serie I. Tome VI, str. 285.

F. Roemer. Texas.

Sharpe. On the Secondary Rocks of Portugal: Quarterly Journal of geolog.
Society. Volume VI, str. 178.

1849—50. H. B. Geinitz. Das Quadersandsteingebirge 0. Kreidegebirge in Deutschland.

. Fr. Dixon. The Geology and Fossils of the tertiary and cretaceous Formation

of Sussex.
A. d’Orbigny. Prodrome de Palaeontologie stratigraphique. Vol. II.
J. Steenstrup: Frorip. Tagsb. Nro. 130, str. 193.

. Deshayes. Observations sur le Spherulites calceoloides: Bull. soc. geolog.

France. Serie II. Tome VIII. str. 127.
A. d’Orbigny. Cours elementaire de Palaeontologie et de geologie stratigra-
phigue. Tome II, Fascicule 1, str. 92.

. Bronn et Roemer. Lethaea geognostica.

E. G. Giebel. Deutschlands Petrefacten.

Ewald. Ueber Biradiolites: Zeitschr. d. deutsch. geolog. Gesell. B. IV, str. 503.
F. A. Quenstedt. Handbuch der Petrefactenkunde.

F. Roemer. Die Kreidebildungen von Texas.

„ R. A. Philippi. Handbuch der Conchyliologie und Malacozoologie.

Guéranger. Essai dun repertoire palaeontologigue du département de la
Sarthe.

A. E. Reuss. Ueber zwei neue Rudistenspecies aus den alpinen Kreideschichten
der Gosau: Sitzgsber. kais. Akad. d. Wiss. Mathem.-nat. Cl. Band XI, str. 923.

Třída math,-přírodov. VII. 3, 2

2. Dr. F. Pocta:

1853. Michelin. Sur un fragment presumé d'Hippurite: Bull. soc. geolog. France,
Serie II. Tome X.

1854. H. Coguand. Description geologigue de Province de Constantine: Mémoires
soc. geolog. France. Tome V, str. 147.

— | F. Zekeli. Ueber Radioliten: Jahrbuch der k. k. geolog. Reichsanstalt. Band V,
str. 205.

— A. E Reuss. Beiträge zur Charakteristik der Kreideschichten der Ostalpen:
Denkschriften kais. Akad. Wiss. Band VII

1854—55. 5. P. Woodward. On the Structure and Affinities of the Hippuritidae:
Quarterly Journ. geolog. Society London. Volume X, str. 397, Vol. XI, str, 40.

124, *1853—55. F. J. Pictét. Traité de palaeontologie ou hist. nat. des animaux fossiles.

1855. E. Bayle. Sur la Structure des coguilles du genre Hippurites: Actes soc. hel-
vetigue scien. nat. reunie a la Chaux de Fonds, str. 177.

— _— Observation sur la structure des coguilles des Hippurites suivies des guelgues
remargues sur le Radiolites: Bull. soc. geolog. France. Serie II. Tome XII, str. 772.

— | G P. Deshayes. Quelques observations au sujet de famille des Rudistes: Bull.
soc. geolog. France. Serie II. Tome XII, str. 947.

1851—56. Woodward. A manual of the Mollusca.

1856. E. Bayle. Note sur le Radiolites anoulosus: Fischer et Bernardi. Journal

. de Conchyliologie. 2=e Serie. Tome I, str. 370.

— | — Notice sur une nouvelle éspěce du genre Chama: Fischer et Bernardi.
Journ. Conchyl. 2=° Serie. Tome I, str. 365.

— | — Observations sur le Radiolites Jouanetti: Bull. soc. geolog. France. Serie II.
Tome XIII, str. 102.

— | — Observations sur le Radiolites cornupastoris: Bull. soc. geolog. France. Serie II.
Tome XIII, str. 139.

— | — Observations sur le Sphaerulites foliaceus: Bull. soc. geolog. France. Serie II.
Tome XIII, str. 71.

— J. Ewald. Uiber die am nördlichen Harzrande vorkommenden Rudisten: Monat.
Berichte Berliner Akad. Wiss., str. 596.

— F. Lanza. Essai sur les formations geognostigues de la Dalmatie et sur guelgues
nouvelles espěces de Radiolites et Hippurites: Bull. soc. geolog. France. Serie II.
Tome XIII, str. 127.

— | E. Otto. Einiges über Rudisten: Allgem. deutsche naturhist. Zeitung. Band II,
str. 195.

— Conrad: Proceedings of the philosophical Academy, str. 315.

— Vilanuova y Piera. Memoria geognosticoagricola sobre la provincia de Ca-
stellon: Mem. real academia ciencias Madrid. Tomo IV, str. 575.

1839—57. Deshayes. Traité elementaire de Conchyliologie.

1855—57. Pictét. Traité de Palaeontologie. Edit. 2. Volume 3 et 4.

1857. E. Bayle. Nouvelles observations sur guelgues espěces des Růdistes: Bull. soc.
geolog. France. Serie II. Tome XIV, str. 647.

142,
143.

144.
145,
146.
147.
148.
149.
150.
151.
152.
153.
154.
155.

156.

157.
158.

159.
160.

161.

162,
163.

164.
165.

166.
167.

O rudistech, vymřelé čeledi mlžů. 11

. E. Bayle: Fischer. Journal de Conchyliologie.

J. Esguerra del Bayo. Ensayo de una deseripcion general de la estrutura
geologica del terreno de Espaňa en la Peninsula.

. E. Bayle. Sur les Rudistes decouverts dans la craie de Maestricht: Bull. soc.

geolog. France. Tome XV, str. 210.
H. Trautschold. Uiber die Geologie von Spanien: Bull. soc. imperiale des
natur. Moscou.

. H. Abich. Vergleichende Grundzüge der Geognosie des Kaukasus: Mém. de

Vacad. imper. des seien. Sct. Petersbourgh. Tome VII, str. 359.

J. Binkhorst van der Binkhorst. Exquisse geologique et palaeontologigue
des couches cretacées du Limbourg.

— Uiber Rudisten der Mastrichter Kreide. Mitth. an Prof. Bronn: Neues Jahrb.
für Mineralog. Geolog., str. 177.

H. Coquand. Synopsis des animaux et des vegetaux fossiles observes dans la
formation eretacee du sudouest de la France: Bull. soc. geolog. France. Tome XVI.
J. Müller. Monografie der Petrefacten der Aachener Kreideformation. Sup-
plementheft, str. 16.

Gemellaro G. Sopra una varieta de conchylio fossile del eretaceo superiore et
numul. di Paclimo. Catania.

. J. G. Chenu. Manuel de Conchyliologie.

Woodward: Geologist, str. 5.
H. Coquand. Geologie et palaeontologie de la province de Constantine.

. Arnaud. De la Distribution des rudistes dans la craie superieure du sud ouest:

Bull. soc. geolog. France. Serie II. Tome XXI.

Guiscardi. Studii sulla famiglia delle Rudiste: Atti de la reale acad. scien.
fisiche math. Napoli.

Conrad: Proceedings of the american philosophical Academy, str. 214.

. M. Duncan et P. Wall. A notice of the geology of Jamaica especially with

reference to the district of Clarendon. Quarter. Journ. geolog. Soc. Vol. XXI, str. 1.
E. de Eichwald: Lethaea Rossica ou Palaeontologie de la Russie. Volume II.
G. Gemellaro. Caprinelidi de la zona superiore della Ciaca dei d’intorni di
Palermo.

H. Wolf. Ueber die Gliederung der Kreideformation in Böhmen: Jahrbuch der
k. k. geolog. Reichsanstalt, str. 183.

. C. Giebel. Repertorium zu Goldfuss Petrefakten Deutschlands.

K. A. Zittel. Die Bivalven der Gosaugebilde in den nordöstlichen Alpen:
Denkschrift kais. Acad. Wiss. "Band XXV.

. A. Pirona. Synodontites nuovo genere di Rudiste: Atti del regio Instituto ve-

neto di scien. lett. et arti. Volume XII, str. 833.
A. d’Orbigny. Caprine: Dictionaire universel d’hist. nat. Tome III, str. 210.
— Caprotine: Diet. univ. d’hist. nat. Tome III, str. 211.
Guéranger. Album palaeontologigue de la Sarthe.
DIS

12

168.
169.

174.
175.

176.

Ref
177a.

178.
179.
180.
181.
182.
183.
184,
185.
186.
187.

186.

189.

1868.

2. Dr. F. Pocta:

Meneghini: Atti della societa ital. scien. nat. di Milano. Tomo XI.

A. Pirona. Sopra una nuova specie di Hipp. polystylus: Atti della soc. ital.
scien, nat. di Milano. Tomo XI, str. 508.

— Lippuritidi del colle di Medea nel Friuli: Mem. del instit. Veneto di scien.
lett. et arti. Vol. XIV.

U. Schlönbach. Laube's Petrefacten aus der Porphyrbreccie von Teplitz: Ver-
handlungen der k. k. geolog. Reichsanstalt, str. 434.

1868—69. Pictét et Campiche. Terrain cretacée de Set. Croix. 4"* partie.

1869.

1870.

1871.

1872.

1873.

A. Fric. Palaeontologische Untersuchungen der einzelnen Schichten in der böh-
mischen Kreideformation. I. Perutzer und Korytzaner Schichten: Archiv für na-
turwiss. Landesdurchf. von Böhmen. Band I.

— Palaeontologická bádání v jednotlivých vrstevních pásmech českého křídového
útvaru. I. Perucké a Korycanské vrstvy: Archiv pro přírodovědecký výzkum
Čech. Díl I.

J. Krejčí. Allgemeine und orographische Verháltnisse, so wie Gliederung der
böhmischen Kreideformation: Archiv für naturwiss. Landesdurchforschung von
Böhmen. Band 1.

— Všeobecné a horopisné poměry, jakož i rozčlenění křídov. útvaru v Čechách :
Archiv pro přírodovědecký výzkum Čech. Díl I.

W. M. Gabb. Palaeontology Volume II: Geological Survey of California, str. 61.
Munier Chalmas: Hébert. Calcaire a Polypiers de la Nerthe: Bull. de la
soc. geolog. Serie 2. Tome XXVII, str. 116.

B. Lundgren. Om Rudister i Kritformationen i Sverge.

F. Roemer. Geologie von Oberschlesien.

F. Stoliczka. The Pelecypoda: Palaeontologia indica. Cretaceous fauna. Vo-
lume III, str. 223.

Deshayes. Hippurite: Dictionaire universel d'hist. nat. Tome VII, str. 214.
— Ichthyosarcolithe: Diction. univ. d'hist. nat. Tome VII, str. 530.

E. Bayle. Observations sur guelgues espěces de Diceras: Bayan. Études faites
dans la collection de Vécole des mines. Fascicule 2.

Chaper. Observation sur une espěce du genre Plagioptychus: Bayan. Études
faites dans la coll. de l’&cole des mines.

Munier Chalmas. Prodrome d'une classification des Rudistes: Journal de
Conchyliologie. Tome XXI, str. 71.

1871—75. H. B. Geinitz. Das Elbethalgebirge in Sachsen. I. Theil: Palaeontogra-

1875.

1876.

1877.

phica. Band XXI.

G. A. Pirona. Sopra una nuova specie di Radiolite: Atti reale instit. veneto
di seien. lett. e arti. Tomo I.

F. B. Meek. Description of the cretaceous fossils: Exploring Expedition from
Santa Fé to junction of Grand and Green River.

V. Kurz. Geologický nástin okolí Kutnohorského: První veřejná zpráva c. k.
učitelského ústavu v Hoře Kutné,

203.

215.

1877.

1878.
1879.

O rudistech, vymřelé čeledi mlžů. 13

A. Leymerie. Mémoire sur le type Garumnien. Ann. de scien. géolog. Tome IX.
F. Teller. Ueber neue Rudisten aus der böhm. Kreideformation: Sitzgsber.
kais. Akad. Wiss. Band LXXV.

J. Krejčí. Geologie čili nauka o útvarech zemských.

E. Bayle. Explication de la carte geologigue de la France. Volume 4.

M. Vacek. Ueber Vorarlberger Kreide: Jahrbuch k. k. geolog. Reichsanstalt.
Band XXIX, str. 153.

E. Bárta. Geognostický a geologický popis okresu Litomyšlského: Třetí výroční

, zpráva realných škol v Litomyšli.

1878—80. Ph. Matheron. Recherches Palaeontologigues.

1880.

1881.

1882.

1884.

1885.

G. Sequenza. Le formazione tertiarie nella provincia di Reggio (Calabria):
Memorie della reale Academia dei Lincei.

H. Coquand. Etudes supplementaires sur la palaeontologie algerienne.

G. A. Pirona. Sopra una particolare modificazione dell’ apparato cardinale in
un ippurite: Memorie del reale instituto veneto di scien. lett. e arti Venecia.
K. A. Zittel. Handbuch der Palaeontologie. Band 1.

A. Hoernes. Die Entfaltung des Megalodusstammes in den jüngeren meso-
zoischen Formationen: Kosmos, str. 422.

Fr. Teller: Ueber Analogien des Schlossapparates von Diceras und Gaprina:
Verhandlungen d. k. k. geolog. Reichsanstalt, str. 131.

R. Hoernes. Ueber die Analosien des Schlossapparates von Megalodon, Diceras
und Caprina: Verhandl. k. k. geolog. Reichsanstalt, str. 179.

G. Boehm. Ueber die Beziehungen von Pachyrisma, Megalodon, Diceras und
Caprina: Zeitschrift deutsch. geolog. Gesellsch. B. XXXIV, str. 602.

J. Pethö. Ueber das Ligament und die innere Organisation der Sphaeruliten:
Földtani Közlöny. Geolog. Mittheilungen. Jahrg. XII, str. 158.

Munier Chalmas. Etudes critiques sur les Rudistes: Bull. soc. geolog. France.
Serie III. Tome X, str. 472.

J. de Morgan. Geologie de la Bohéme.

G. Sequenza. Studi geologici e palaeontologici sul cretaceo medio dell’ Italia
meridionale: Memorie della reale academia dei Lincei. Roma, str. 123.

G. Laube. Geologische Excursionen im Thermalgebiet des nordwestlichen Böhmens.
T. Pomamoscziä. Marepiarm TIA reorormi TYpKReCTAHCKABO Epaa.

Ch. White. On mesozoic fossils: Bull. of the United States geolog. survey. Nro. 4.
— On new cretaceous fossils from California: Bull. of the Unit. St. geol. survey Nr. 22.
G. Laube. Ueber das Vorkommen von Chamiden und Rudisten im bohmischen
Turon: Verhandl. der k. k. geolog. Reichsanstalt, str. 75.

Fischer: Manuel de Conchyliologie.

214. 1886. Ph. Počta. Vorläufiger Bericht über die Rudisten der böhm. Kreideformation:

215.

Sitzgsber. köngl. böhm. Gesell. d. Wiss., str. 194.
H. Douville. Essai sur la Morphologie des Rudistes: Bull. soc. geolog. France.
Serie III. Tome XIV, str. 389.

14 2. Dr. F. Počla:

216. 1887. Ph. Počta. Kritisches Verzeichniss der Rudistenliteratur: Sitzgsber. köngl. böhm.
Gesell. der Wiss., str. 412.

217. — H.Douville Sur guelgues formes peu connues de la famille des Chamides:
Bull. de la soc. geolog. France. Serie III. Tome XV, str. 756.

218. 1888. F. Roemer. Ueber eine durch die Häufigkeit hippuritenartiger Chamiden aus-
gezeichnete Fauna der oberturonen Kreide von Texas: Dames und Kayser
Palaeontologische Abhandlungen.

219. 1889. Kramberger Gorjanovič. Ueber einen tertiaeren Rudisten aus Podsused bei
Agram. *) R

2. Dějepisný nástin poznání českých rudistů.

První zmínka o rudistech.v Čechách se vyskytujících děje se ve znamenitém díle
učeného jezovity Balbína (L. 1.). V okolí Kutné Hory lámal se před dávnými léty kámen,
jehož také použito ku stavbě kostela sv. Panny Barbory. Kámen ten jest hrubozrný pískovec
a chová v sobě množství úlomků rudistových (druhu Radiolites Sanctae Barbarae), kteréž po-
dobají se následkem mřížoviny zevnější vrstvy skořápkové na průřezích svých zlomeným kostem.
Dotyčné místo u Balbína (Liber I. Caput L str. 116.) zní v překladě: „V Kutné Hoře a v okolí
jejím uzříš často kameny, jež jakoby srostly ze směsi lidských kostí, z částí žeber, ohbí ko-
leních, ramen a noh ve skálu stvrdlych; jsou některé, které z lastur a plžů sestávati a sklädati
se zdají; z množství kamena druhu takového sestává sedlecký a dále i sv. Barbory chrám
v Kutné Hoře zvláště pokud stěn a podlahy se týče. V šatně svaté čili v sakristii sv. Barbory
lze zříti náhrobní kámen kostem lidským tak podobný, že se mnozí při prvním pohledu na
něj až děsí.“

Ač zjev ten zvláště pro krajinu Kutnohorskou tak význačným jest, předce — pokud
známo — nebylo o něm psáno až téměř do polovice nynějšího století. Teprve až počalo se
vědecky pracovati na prozkoumání krajin a jednotlivých zeměznaleckých oddělení, byly ovšem
rudisté vedle ostatních zkamenělin, z dotyčných vrstev získaných popisovány. První vědecký
popis rudistů českých nalézáme v základním díle o české a saské křídě, které sepsal H. B.
Geinitz (L. 77.). On uvádí (na str. 87.) 6 druhů rudistů a Sice:

1. Hippurites undulatus Gein. (Tab. XIX. vyobr. 6—10.) Z popisu poznati možno
pouze skořápku svrchní, kdežto popis i vyobrazení skořápky zpodní jsou nedostatečné. Druh
ten uvádí se jakožto hojný ve vápenitém pískovci u Kučlína (blíže Bíliny).

2. Hipp. Saxoniae Röm. uveden rovněž z Kučlína. Jedinci zde nalezení liší se prý od
německých delší zpodní skořápkou a značnějším zahnutím. Vyobrazen však úlomek tak nepa-
trný (tab. XIX. vyobr. 15), že nelze si žádného úsudku o druhu tomto učiniti.

3. Hipp. subdilatata Gein. (Tab. XIX. vyobr. 11 a 12.) Rovněž z Kučlína.

4. Hipp. ellipticus Gein. (Tab. XIX. vyobr. 13, 14.) Čásť zpodní skořápky a víčkovité,
bezpochyby druhu Radiolites bohemicus Tell. náležející, svrchní skořápky z Kučlína.

*) Zkamenělina tuto popisovaná není dle mého mínění rudistem, jak jsem to již uvedl ve své zprávě
o spise tomto ve „Vesmíru“ 1889. čís. 15.

O rudistech, vymřelé čeledi mlžů. 15

5. Hipp.? rovněž z Kučlína. Dle vyobrazení (tab. XIX. vyobr. 16) zdá se to býti část
svrchní skořápky od Plagioptychus Haueri Tell.

6. Caprina laminea Gein. (Tab. XIX. vyobr. 18, 19 a 19a.)

© Křidový útvar český počal zkoumati A. E. Reuss, který roku 1840. a 1844. podal
důkladný popis geologický západní části Čech (L. 84.). On uveřejnil při jednotlivých nale-
zištích seznam zkamenělin zde nalezených a pokud se týče rudistů, uvádí mimo ony druhy,
jež již Geinitzovi byly z Čech známé, ještě 1. Hippurites Germari Gein., 2. Hipp. falcatus
Reuss z Kučlína a 3. Hipp. pussilus Reuss z Velké Vsi a Debrna.

Tyto zbytky rudistů z českého útvaru křidového a pak i později nalezené, byly však
tak špatně zachované, že určování setkávalo se s velkými obtížemi. Proto pozorujeme, že
v novém díle Reussovém (L. 88.) neuvedeno žádných nových druhů více, ač zásoba zkame-
nělin oddělení toho velice značnou byla. Reuss omezil se, jak sám (na str. 54.) praví: „na to,
aby zachoval typy Ge initzem rozlišené, z nichž mnohé snad splynou, aniž by vždy mohl
určitě je omeziti a tak přesně popsati, aby úplně objasněny byly.“ — Ve spise tom uvedeny,
jak praveno, druhy již z Čech známé, při čemž druh Hipp. falcatus Reuss uznán za synonym
druhu Sph. Saxoniae Röm. Mimo zde uvedené formy znal Reuss ještě hojné, podobné zbytky
z Korycan, jež ale nebylo možno blíže určiti pro nepříznivé zachování.

A tento počet druhů našich rudistů, jehož došel roku 1846. A. E. Reuss, udržel se
nezměněný téměř až na naše dny. Geinitz v jednom díle svém (L. 90.) vypočítává tuto
známou řadu rudistů z Čech, v jiné publikaci (L. 105.) pak přidává několik nových nálezů.

On podává zde seznam zkamenělin nalezených v křidovém útvaru v Německu, při čemž
i ohled béře na zemi českou. I jsou zde uvedeny z Kučlína: Radiolites agariciformis de La
Meth., Hippurites undulatus Gein., subdilatatus Gein., ellipticus Gein. a Caprina laminea Gein.,
z Bilíny Hipp. faleatus Reuss, z Velké Vsi a Vodolky Hipp. Saxoriae Röm. a z Tyssi Hipp.
Germari Gein.

A toto aneb aspoň podobné sestavení rudistů českých přešlo i do spisů v cizině uve-
řejněných, jako na př. do seznamu D’Orbignyho všech až do té doby známých zkamenělin
všech útvarů. (L. 107.) Ve druhém díle uvádí se tu na str. 199. Hippurites falcata Reuss
a laminea Gein. z Korycan, na str. 200. pak Radiolites undulata Gein., subdilatata Gein.
elliptica Gein. a Germami*) Gein. z Kučlína. D’Orbigny přikládal rudistům našim stáří
mnohem menší. © jeho mylném názoru bude na jiném místě blíže pojednáno.

V přehledu křidového útvaru českého a jeho vztazích ku německým a francouzským
uloženinám uvádí H. Wolf (L. 161. na str. 191.) 3 druhy rudistů a sice: Hipp. undulatus
Gein., ellipticus Gein. a Caprina laminea Gein. omylem z vrstev mladších než jak ve skuteč-
nosti tomu jest.

Ve sbírce zkamenělin z porfyrového slepence u Teplic, již prof. dr. Laube c. k. geo-
logickému říšskému ústavu daroval, poznal dr. U. Schlönbach (L. 171.) mimo jiné zkame-
něliny také druh Caprina laminea Gein., kterýž prý francouzskému druhu Caprina Aguilloni
velice příbuzným jest.

Ku poznání českého křidového útvaru a jeho zkamenělin položil základný kámen
komitét pro přírodovědecký výzkum Čech, jehož geologická sekce, pracovavši od léta 1864.,

*) Chyba tisková místo „Germari“.

16 2. Dr. F. Počla;

roku 1869. podala první zprávu o rozšíření a skladbě tohoto útvaru, jakož i o jeho zkame-
nělinách. Prof. J. Krejčí v předběžných poznámkách (L. 176.) uvádí všeobecné roztřídění
útvaru křidového a zmiňuje se při tom na mnohých místech .o rudistech ponejvíce geologických
poměrech jejich ložisk, o čemž později ještě promluvíme. Prof. A. Frič vzal si za úkol palaeonto-
logickou korist na výletech sekcí sebranou prohlédnouti, i podal (L. 174.) důkladné pojednání
o dvou nejzpodnějších odděleních křídy naší, přihlížeje jak ku geologickým a stratigrafickým
poměrům, tak i ku zkamenělinám. i

Na mnohých místech setkáváme se se zmínkami o rudistech většinou jen přibližně
určených, jak vůbec toho času rudisty určovati možno bylo, kdy o zámkovém ústrojí jejich
ničeho známo nebylo.

V korycanských vrstvách prof. A. Frič rozeznává pět rozličných typů petrografických,
jež, ač usazeniny jednoho moře, předce zvláštnostmi nerostnými někdy i palaeontologickými se
různí. Rudisty shledáváme ve vápnitých vrstvách rázu korycanského, kdež udäny Radiolites
Saxoniae Röm., Caprotina, Caprinella a vázu kněživského; ze slepencových vrstev pobřežních
jest to ráz přemýšlanský, který chová Caprina, Caprinella a j., mezholeský s Radiolites mam-
millaris D’Orb. (= Sanctae Barbarae Poč.) a radovesnický s četnými druhy rodu Caprotina.

V seznamech zkamenělin z jednotlivých nalezišť shledáváme udáno u Chocenic Ra-
diolites cf. mammillaris D’Orb. (str. 175.), na Bedřichově kopci u Velimi Caprotina cf. trilo-
bata D'Orb. a Radiolites cf. lumbricalis D’Orb. (str. 176.), ze Zálabí u Kolína Caprotina sp.
(str. 177.), v zátoce u Radovesnie Caprotina cf. trilobata D’Orb., cf. laevigata D'Orb., nov.
spec., Caprinella triangularis D’Orb. (str. 179.), dále zmíněno se i hromadného vyskytování
se rodu Caprotina u Zibohlav, z Mezholes uveden Radiolites mammillaris D’Orb. (str. 181.),
z lomu mezi Telčicemi a Chvaleticemi Rad. Saxoniae Röm. (str. 188.), ze Smrčku Rad. cf.
agarieiformis D'Orb. (str. 189.), na silnici z Petrovic do Nakléřova mezi Jungferndorfem
a Oberwaldem Rad. Sazoniae Röm. a Caprotina sp. (str. 195.), u Holubic nedaleko zřícenin
bývalé skelné huti Marienhain Rad. Saxoniae Röm. (? socialis, str. 204), u Debrna Rad.
Saxoniae Röm. (str. 205.), u Korycan Caprotina cf. Coguandiamna D'Orb., Caprina, Caprinella
Germari Gein., Rad. Saxoniae Röm., Rad.? elliptica Gein., Caprotina (str. 209.), z Knezivky
Caprinella sp. (str. 212.) a z Přemyšlan konečně Caprina cf. Coguandiana D’Orb., Caprinella
Germari Gein. a rozličné úlomky (str. 215.). Mimo to podává přehledný seznam již Reussovi
známých zkamenělin z Kučlína (str. 200.).

Ve svém spise o křilovém útvaru labského údolí v Sasku (L. 186.) Geinitz zmiňuje
se při popisu zkamenělin o vyskytování se jich v Čechách, i uvádí z rudistů Rad. Saxoniae
Röm. z Velké Vsi a Vodolky a Rad. Germari Gein. a Caprotina semistriata D'Orb. z Kudlina.

V geologickém nástinu okolí kutnohorského popisuje prof. V. Kurz (L. 189.) naleziště
korycanských zkamenělin a mezi nimi taková místa, kde rudist Radiolites Sanctae Barbarae
Poč. se vyskýtá a sice jsou to:

1. západní břeh křidového útvaru na širokých mezích u Hořejší Lhoty chová řídké
radiolity ;

2. v pískových jámách na levé straně Vrchlice nad Rabštýnkou proti „rudě“ jest
hojnost zpodních skořápek uvedeného druhu a pak i víčka druhu Radiolites undulatus Gein.:

O rudistech, vymřelé čeledi mlžů. 17

3. na rozvodí mezholesského potoka na půl cestě z Rabštýnky do Mískovic nalezeny
rovněž (až 13 em dlouhé a 11 cm široké) zpodní skořápky radiolitové.

Na výletě, jejž vídeňský prof. E. Suess s posluchači svými do okolí Teplic podnikl,
nalezena na cestě k výšině zvané Schlossberg v porfýru trhlina vyplněná korycanským ro-
hovcem, v němž hojnosť rudistů Rad. bohemicus Teller sp. se vyskytla.

Zpracování zkamenělin těch přejal F. Teller (L. 191.) a rozpoznal dva druhy rudistů
Sphaerulites (= Radiolites) bohemicus n. sp. a Caprina (= Plagioptychus) Hauerť n. sp., které
způsobem důkladným a ve směru srovnávacím popsal. On první upozornil na to, že uspořádání
zámkového ústroje u rodu Caprina je vzhledem ku zámku rodu Diceras zvrácené, čili, že levá
skořápka rodu Caprina odpovídá pravé skořápce rodu Diceras, čemuž teprvé roku 1882.
Munier Chalmas náležitého důrazu dodal.

Prof, J. Krejčí ve své geologii (L. 191a) podává do té doby známý seznam zá,
menělin z českého křidového útvaru a uvádí z rudistů hlavně dle Geinitze (str. 778.) tyto
druhy: Rad. Saxoniae Röm., Germari Gein., agariciformis de la Meth. a undulatus Gein.,
Sphaer ulites bohemicus Teller, Caprina einen Gein., Haueri Tell., Caprotina semistriata
D’Orb. sp. a Caprinella sp.

Prof. E. Bárta ve svém geognostickém a geologickém popisu okresu litomyšlského
(L. 194.) uvádí sesbírané zkameněliny, mezi nimiž na str. 18. jsou i Hippurites ellipticus Gein.
z bělohorských a kalianassových (?) vrstev od Chotěnova a Strakova a pak Caprina laminea
Gein. z kalianassových vrstev od Strakova. Obě tato udání spočívají na omylu a na chybném
určení špatně zachovalých zbytků zcela jiným živočichům přináležejících.

V geologii Čech uvádí Morgan (L. 206.) z korycanských vrstev tyto druhy: Radio-
lites Saxoniae Rom., Germari Gein., agariciformis Meth., undulatus Gein., Sphaerulites bohe-
micus Tel., Caprina laminea Gein., Haueri Tel., Caprotina semistriata D’Orb. a plauensis Gein.

V průvodci geologickém do okresu teplých pramenů, jež prof. G. Laube (L. 208.)
vydal, uvedeny z rohovce u Teplic se vyskytujícího Caprina lamellosa Reuss (má zníti bezpo-
chyby laminea Gein.), Radiolites Saxoniae Gein. (má býti Röm.), Germari Gein. a Haueri Tel.
a Sphaerulites bohemicus Tell.

Týž podal (L. 212.) další zprávu o vyskytäni se rudistů v malnickém glaukonitickém
pískovci u Vobory a Čenčic poblíže Loun, odkud dva nové druhy popsal. Jsou to Radiolites
inexpectus a Caprina Telleri. První z nich jest v tak nepříznivém stavu zachován, že nelze
se ani pokusiti o určení rodu, druhý pak upomíná spíše na mlže Exogyra lateralis Reuss
než na rudista.

V předběžné zprávě o výsledku pozorování svých podal F. Počta (L. 214.) seznam
do té doby jím určených rudistů, ve kterém jsou uvedeny následující druhy:

1. ? Radiolites Zignana Pir. 8. Sphaer. cf. lombricalis D’Orb.
2. Sphaerulites mammillaris Math. 9. Monopleura Germari Gein.

3. Sphaer. Saxoniae Röm. 10. Mon. trilobata D’Orb.

4. ?Sphaer. tener nov spec. 11. Mon. exilis nov. spec.

5. Sphaer. bohemicus Teller. 12. Mon. accuminata nov. spec.
6. Sphaer. undulatus Gein. 13. Mon. contorta nov. spec.

7. Sphaer. cf. socialis D'Orb. 14. Mon. opima nov. spec.

Třída math.-přírodov. VII. 3. 8

18 ; 2. Dr. F. Počta:

15. Mon. planoperculata nov. spec. 24. Pl. venustus nov. spec.

16. Mon. carinoperculata n. sp. 25. Pl. bohemicus nov. spec.

17. Mon. minima nov. spec. 26. Pl. alienus nov. spec.

18. Mon. imbricata Math. 27. ? Pl. Coguandianus D’Orb.
19. Mon. multicarinata Math. 28. Caprina adversa D'Orb.

20. Mon. rugosa Math. 29. Caprotina semistriata D’Orb.
21. Mon. marcida White 30. Ichthyosarcolithes ensis n. sp.
22. Placioptychus Haueri Tel. 31. Ichthyosarc. marginatus n. sp.

23. Pl. angustissimus nov. spec.

Následkem porovnávání našich rudistů s druhy cizími, jakož i následkem stále nových
názorů o čeledi této, zejména pracemi Munier Chalmasovými a Douvilléovými v nejnovější
době přivoděných, naskytlo se mnoho závažných změn v seznamu tom, jak při popisu jedno-
tlivých druhů vidno bude.

Týž podal dále kritický seznam literatury o rudistech (L. 216.), ve kterém zvláště
povšiml si spisů o českých druzích jednajících.

3. O geologickém stáří rudistů.

Ony čeledi živočišstva, které povstavše z nečetných tvarů v brzku se rozšířily a za
nedlouho opět zanikly v době geologické, mají pro palaeontologii obzvláštní zajímavosti, ježto
lze z úkazů takových mnohé všeobecné závěry, týkající se vývoje čeledi a i živočišstva vůbec
činiti. Nad jiné jsou k účelu tomu způsobilí rudisté, ježto život jejich trval dobu poměrně
krátkou a ježto přicházejí ve vrstvách mladších, nám přístupnějších, ze kterých i zkamenělin
lépe zachovaných se nám dostává. Dovolime si tudíž v tabulce následující rozvoj rudistů naznaciti:

Jurský útvar | Křidový útvar
| | I
zul SN © (8 S 5 S | s =|
S 8 EB 38 | 3 (Um |oBc| SUB este se
| E ae S = = = s |
SEE Eee s ssl 2
Eee (E |© 4
MESA UE o 0-0 a 005 Be * * |x k |
Matheronia M. Ch... . . ..... o č 3 o s le: |
MÁNES ML (OY 3 3 4 da o 0.50: o : Aura o 3 * |
Requienia, Math. © © © ©- 00 c : 3 6 ě : *
ZONE (ČWGH o o oo G ad o 00 . o 5 o ao . . six |
BEL Mo (Ya oo 6 0 ora do a a o o 6 o : o o . o *
Monopleura Math. .............« ES a B : * o . k o * |x k
GyropleuraDOuV wagen o : o 5 * o o S * : *
Valletia MC KÜSTEN. T 0 i 6 5 : * i
ACrlaMatho er. nennen Bar a a ee ee
CAprotin2 DOTA 8 o 5 ; : lan 5 *
IEOlyconitesROUJ 00 A . o o o | A 5 *
Gap DOLINA : o : : 5 o : o Re
Plagioptychus Math. .:.....: { ; a 1ER EN Last ně OŘEást | RER INS RU Parse
Gaprinulan D/Orby rar en : | : : *
BMYM AMK a 0 da c 00 doc | * | x | x
Radiolites am ke | * * * * *
Biradiolites D'Orb. . . < <.. -« * |%
Ichthyosarcolithes Desm. . ..... | | * | * |x

O rudistech, vymřelé čeledi mlžů. 19

V tabulce této neuvedeny rody v Čechách se vyskytující, jakož i pominuty některé
podrody, jež větším dílem založeny na nepatrných různých znacích ráz spíše místní míti se zdají.

V poslední době oznámen nález zástupce čeledi této v rodu příbuzném Radiolitu (Cerato-
concha costata Kr. G. viz L. 219.) v třetihorním litavském vápenci u Záhřebu, čímž by doba
trvání čeledi rudistů až do třetihor prodloužena byla.

Ze závažných důvodů však není možno výklad zkameněliny popsané přijati, dokud
týž odborníkem potvrzen nebude.

Největší rozšíření rudistů a zvláště nejmladších tvarů jejich z rodů Hippurites a Radio-
lites jest v jižní oblasti křidové. V severní oblasti, ku které počítají se uloženiny křidové
v Anglii, severní Francii, Belgii, Vestfálsku, Sasku a v Čechách, jsou rudisté velice vzácní.
Nejvíce jich vykazuje křída česká, která položena jsouc již jižně považována býti může za
jakýsi přechod mezi oblastí jižní a severní, v němž ovšem ještě ráz severní převládá.

Všechny dosud z Čech a ze Sas popsané druhy rudistů jakož x všechny tvary mně
z Čech známé, pocházejí z vrstev korycanských čili ze stupně cenomanského. V mladších vrstvách
dosud se nevyskytly a všecky zprávy o rudistech českých z vyšších horizontů, než jest cenoman,
zakládají se buď na zřejmém omylu aneb na zbytcích tak špatně zachovaných, že o bližší
určení jich není možno se ani pokusiti. Ovšem nelze pravidlo toto, dle zkušenosti stanovené,
považovati za apodiktické, ježto i zkušenost se může měniti; poměry ty však souhlasí úplně
s rázem, jaký v severní oblasti křidové pozorujeme, neboť jinde (až na nepatrné výjimky)
známy jsou rudisté pouze ze cenomanu.

Téhož náhledu došla i většina zkoumatelů našeho křidového útvaru.

Reuss znal dvě vrstvy v křídě české, ve kterých rudisté se vyskytují a Sice: sle-
pence (Conglomeratschichten) a dále rudistové vrstvy (Hippuritenschichten). © obou vrstvách
těch čteme důkladné pojednání ve spise jeho (L. 84. II. díl str. 59.). Slepence chovají v sobě
vždy značné množství kyseliny křemičité a jsou to většinou děravé, zelenavé, hnědé neb šedé
aneb i skvrnité rohovce, které do trhlin ruly neb porfýru vnikly a také hojné úlomky horniny
této v sobě chovají. Dle domněnky, již podal H. Wolf (L. 161. str. 186.), jsou tyto slepence
výrobkem teplých vyvřelých pramenů, kyselinou křemičitou bohatých, které vápenité a hli-
nité uloženiny kyselinou křemičitou nasytily a i úlomky horniny původní spojily. Nad rohovcem
ležívá místy jemnější slepenec s hojnými lístky slídovými.

Rohovce vyskytují se hlavně v teplickém okolí, kde porfyry a ruly přicházejí a sice
na místech: Kučlín, Bilina, Sauerbrunn, úpatí vrchu Bořenu, Liběšice a j.

U Liběšic na jižním úpatí Bořenu pozorován bezprostřední přechod z těchto slepenců
do vápenitých vrstev (Plánerkalk u Reusse), který rovněž hojnosť rudistů v sobě choval.
Pokud se geologického stáří slepenců týče, považoval je Reuss za starší než spodní vápenec
(unterster Plánerkalk), který všude nad nimi leží a řadí je tudíž do tohoto spodního vápence,
jak na základě hojných přechodů mezi oběma vrstvami, tak i na základě souhlasného palaeonto-
logického rázu. Rudistové vrstvy (Hippuritenschichten) znal Reuss z těchto nalezišť: Hradiště,
Holubic, Debrna, Velké Vsi, Korycan a Vodolky, jež vesměs k nejspodnějšímu oddílu našeho
křidového útvaru (unterer Quader) stavěl. Při porovnávání našich vrstev s útvary cizími, přišel
Reuss k tomu názoru, že oddělení „unterer Quader“ nejspíše odpovídá anglickému spodnímu
zelenému pískovci „lower green sand“ (L. 88. str. 116.). Ve Slezsku popsal a prozkoumal

* 3x

20 k 2. Dr. F. Počla:

H. B. Geinitz (L. 77.) již roku 1839. slepence a vrstvy rudistové v tunelu u Oberau a Košic
(Koschütz) přicházející a kladl je pokud se stáří týče ku svému „unterer Quadermergel“.
"Z Čech známy mu byly rudisté vesměs jen z rohovce kučlínského, kterouž horninu rovněž do
tohoto zpodního oddělení kladl.

Reussem zavedená pojmenování rozličných vrstev našeho křidového útvaru, jako:
„Plänerkalk, Quader“ a jiná nevýznačná jména byla obzvláště v cizině příčinou různých omylů.
Tak D'Orbigny (L. 107.) přikládaje hornině „Pláner“ stáří turonské neb i senonské považoval
i „unterer Plánerkalk“ za turon a uvádí z vrstev těch jemu známých 5 druhů rudistů.

Téhož omylu dopustil se i H. Wolf, který chtěje (L. 161.) křidové usazeniny naše
s cizími porovnati, vrstvy, v nichž rudisté se vyskytují (a jemu byly jen 2 druhy známy) beze
všeho důvodu do svrchního turonu položil.

Pracemi geologické sekce komitétu pro přírodovědecký výzkum Čech nezvýšil se jen
počet dosud známých druhů rudistů z Čech, nýbrž určeno i přesně geologické stáří jejich.
Bylo konstatováno (L. 174 a 176.), že dosud známé druhy výhradně z korycanských vrstev
pocházejí, které francouzskému stupni cénomanien odpovídají, ano že jsou pro vrstvy tyto
vůdčími zkamenělinami. ,

V poslední době podal pan prof. G. Laube zprávu (L. 212.) o dvou nových druzích
z malnického pískovce od Obory a Čenčic v okolí lounském. Bohužel jsou doklady k této
zprávě, jak jsem se laskavostí pana professora sám přesvědčiti mohl, tak špatně zachovany,
že na správné určení ani pomýšleti nelze. Druh Caprina Telleri jest dle mého mínění vetsi
skořápka ustřice Exogyra lateralis Reuss a druhého rudisty Radiolites inexpectus dochována
nám jen asi pětina skořápky, která ovšem kuželovitým obrysem svým na rudistu upomíná, na
níž se ale mimo to žádný jiný význačný znak nenachází.

V následujících řádcích dovolím si jednotlivá naleziště uvésti a krátkými rysy geo-
logické poměry a stáří jejich popsati.

Největší díl nalezišť rudistů Reussovi známých jest dnešního dne vyčerpán aneb ne-
přístupný, tak že není možno bližší popis jich podati. Stůjž zde pozorování prof. J. Krejčího
pokud se stáří nalezišť těchto týče, jak je ve spisu svém (L. 176. str. 51.) uvádí.

„K pásmu korycanských vrstev připočítati sluší též vrstvy od prof. Reusse hippuritove
a slepencové vrstvy zvané, které jsouce vápnitou opukou pokryté bezprostředně na rule spočí-
vají a na stráních Bilinského údolí mezi Libčicemi*) a Bilinou jakož i v údolí Žižkovém
a Radovesickém na den vycházejí. Podobné vrstvy objevují se také u Teplice, kdežto v po-
dobných poměrech na rule leží. Již prof. Reuss poznal obdobu těchto vrstev se slepenci u Oberau
a Plauen v Sasich, kteréž s vrstvou v Belgii a ve Westfalech pode jménem Tourtia u geologů
známou zcela souhlasí; ještě určitěji vytkl dr. Frič souhlasnosť těchto středohorských slepenců
a hippuritových vrstev s význačnými korycanskými vrstvami u Zbislavi, Kamajky a Radovesnic
blíže Kutné Hory, na turtiové zkameněliny tak bohaté, z čehož tedy vychází, že všechny po-
dobné vrstvy u spodu křidového útvaru ve Středohoří k Tourtii čili ke korycanským vrstvám
připočísti se musí.“

*) Něm. Liebschitz. Palacký ve svém „Popisu království Českého“ z roku 1848. uvádí české jméno Li-
běšice, jehož v pojednání tomto jsem se přidržel.

O rudistech, vymřelé čeledi mlžů. 21

Budiž zde nejdříve uvedeno naleziště u Mezholes poblíže Kutné Hory, jedno z nejbo-
hatších radiolity. ; : :

Již od vrchu Vysoké prostiraji se korycanské vrstvy v podobě krystalických vápenců
a hrubých pískovců přes Myskovice ku Mezholesům a odtud ku Bylanům až do města Kutné
Hory. Dobře zachovaných, určitelných zkamenělin nalezáme v uloženinách těchto dosti poskrovnu.
Vápenitý pískovec u Myskovic sestává z úlomků zkamenělin většinou nezřetelných a v hrubo-
zrném pískovci u Mezholes vyskytly se mimo hojné Radiolites Sanctae Barbarae Poč. a Exo-
gyra columba Sow. ještě Ostraea diluviana Lamk., Natica modosocostata Reuss a špatně za-
chované Cardiaster sp. a Panopaea Sp.

Vápence Býlanské přímo na rule spočívající, chovají mocný útes hub z čeledi Lithistid
ponejvíce z rodu Chonella. Dále na stráni údolíčka, v němž potok Vrchlice se vine, vycházejí
na den rozrušené výběžky mezholeských pískovců v podobě pískových jam a chovají zde četné,
deštěm vymieté radiolity.

Ač vzhledem ku nedostatečnému počtu vůdčích zkamenělin, jež z těchto vrstev známy
jsou stáří jejich samozřejmě nevysvítá, předce nelze pochybovati o tom, že je dlužno ku vrstvám
korycanským -připočísti, ježto jednak Natica modosocostata Reuss a Ostraea diluviana Lmk.
v pískovcích těch přicházejí, jednak souvislost těchto vrstev s korycanskými v okolí kutno-
horském a čáslavském se prostírajícími dokázána jest.

Jiné, radiolity velmi bohaté naleziště jest malý lom u vesnice Chocenic nedaleko
Kolína. Lom ten položen na jih od vesnice a zaopatřuje dvě malé pece vápenné; dříve po-
užíváno bylo kamene z něho také ku saturaci do cukrovarů.

Na zpodu lomu toho leží as na 2 metry mocná vrstva hrubozrného vápence, která
množství ustřic chová a dole ve vápenný slepenec přechází. Nad ní leží slabou vrstvičkou od-
dělený vápenec s radiolity většinou špatně zachovanými, jehož ku pálení na vápno se užívá.
Mocnosť vápenité vrstvy této není všude stejná, v lomu páčí se as na 45 metry a zvětšuje
se dále na sever až na 6 m. Nad ní jest as 4m mocný hrubý pískovec bez zkamenělin, který
kryt jest as na 8 m diluvialní hlínou. Pokud se zkamenělin týče, nalezeny ve vrstvě ustřicové
Ostraea diluviana Lmk., flabelliformis Nils., haliotoidea Gldf. a hippopodium Nils., v rudistovem
vápenci mimo radiolity, Ostraea diluviana L., Euchrysalis Stoliczkai Gein., a Cuculea glabra Sow.

Jiné rudisty a to zvláště z oddělení, jež dříve ku Chamaceim počítáno bylo, hohaté
naleziště je zátoka u Radovesnic na jih od Kolína se zvláštním palaeontologickým rázem.
V nalezišti tom leží na rule a částečně také na cenomanských sladkovodních usazeninách,
peruckých vrstvách, slepence neb bílé krystalické vápence s velmi hojnými zkamenelinami,
mezi nimiž jich jest mnoho pro Korycanské vrstvy význačných. Nejhojnější jsou rudisté, pak
břichonožci z rodů Nerinea a Actaeonella. Ve vesnici Zibohlavech nedaleko položené jsou
schody ke kostelu vedoucí přirozeně tvořeny pevnějšími lavicemi, jež z měkkého pískovce vy-
čnívají a hojné průřezy rudistů nesou. Z množství zkamenělin v této zátoce se vyskytujících
jsou hlavně tyto pro Korycanské vrstvy význačnými: Zrigonia sulcataria Lam. Lima (Radula)
Reichenbachi Gein. aeguicostata Reuss a Actaeonella Briarti Gein.

Z ostatních nalezišť rudistü u Korycan, Přemyšlan, Debrna, Vodolky aj. není žádného,
o jehož geologickém stáří by bylo pochybnosti a jež by nebylo již důkladně popsáno. Tak ze-
jména to platí o vrstvách, obyčejně jen náhodou v polích odkrývaných u Korycan, které tak

22 2. Dr. F. Pocta:

význačnými cenomanskými zkamenělinami jsou přeplněny, že jména místa toho použito ku
označení cenomanských vrstev mořských našeho křidového útvaru. Bližší podrobné popisy mist
těch uvedeny v pracích komitétu pro výzkum Čech (L. 174.).

4, O všeobecných znacích a soustavě rudistů.

Ačkoli do třídy rudistů vřaďují se tvary zevnějškem svým i ústrojím vnitřním často
velice rozdílné, předce možno je všecky do jistého omezeného rámce vložiti a vytknouti znaky
příbuzné, které všem rodům jsou společny.

Rudisté jsou měkkýši dvojskořápkovití, velice nestejnomiskatí, kteří tu pravou tu levou
skořápkou přirůstali ke dnu mořskému. Následkem toho vyvinula se většinou zpodní skořápka
ve vlastní podélnou schránku pro tělo zvířecí, kdežto svrchní ponejvíce přejala jen úlohu víčka
ku přikrytí otvoru.

U rudistü rozeznáváme:

1. skořápku dvouzubou (kterou Munier Chalmas L. 205. označil hláskou «), ta
má dva zuby zámkové, oddělené od sebe jamkou (fossette cardinale) pro zub druhé skořápky
určenou. Zuby ty jsou tak postaveny, že jeden z nich je předním (B, u Douvillé L. 215.,
217.) a druhý zadním (B u Douvillé), kterýžto poslední bývá poblíže kraje a svazu a protož
i někdy okrajním (dent marginale) se jmenuje;

2. skořápku jednozubou, (kterou Munier Chalmas označil B) s jediným středním
zubem (N u Douvillé), po jehož obou stranách jsou jamky (b, ad u Douvillé) pro zuby
skořápky protilehlé.

Tyto typy skořápkové dlužno dobře rozeznávati, ježto rudisté (jakož i žijící rod Chama)
jednak přirůstají rozličnými skořápkami, jednak i pokud se polohy týče mění své skořápky.

U rodu rudistů v jurském útvaru již se vyskytujících jest skořápka dvouzubá skořápkou
pravou a jednozubá levou a přirůstá rod Diceras buď pravou neb levou, rod Heterodiceras
vždy levou skořápkou.

Uspořádání toto, když totiž skořápka dvojzubá jest pravou a jednozubá levou nazýváme
normálním. U jiných tvarů pozorujeme však, že skořápka dvojzubá jest naopak levou, tak že
povstává zde uspořádání zvrácené.

Z toho vysvítá, že jest čtverý možný způsob přirůstání skořápek, který podáváme
v schematickém vyobrazení čís. 1. znázorněný (dle Tellera L. 201.). Skořápka přirostlá jest na
levé straně a silnějšími čárami naznačeny zuby.

Ve skořápkách pozorujeme dále otisky svalové, jež obyčejně poblíže zubů se ukládají.
Bývají vejčité tu určitě, tu nezřetelně naznačené, ploché, vyduté neb vypouklé, Někdy upínal
se sval na zvláštní vysoký násadec (lame myophore), který pak ve skořápce dvouzubé podobu
třetího zubu na se bral.

Poblíže otisků svalových otevírají se u některých rodů ústí chodeb stěnu skořápkovou
prostupujících (cavité accessoire).

Svaz (ligament) obě skořápky pojící:

1. u některých rodů vůbec chybí, 2. u jiných jest na zevnějšku,

3. u jiných ve vnitř skořápky.

O rudistech, vymřelé čeledi mlžů. 93

. Umístění svázu má veliký“ vliv na "podobu skořápky a na tvar zubů.

1. Chybí-li svaz vůbec, bývají zuby dlouhé, kuželovité, umístěné v prohlubených jamkách
a pohyb skořápek děje se podobně jako u víčkatých břichonožců. Svaly oddalují svrchní víčko,
aby propustilo proud vody a přitahují je opět dle potřeby. Ovšem zdá se, že v tom případě

neoddalují se skořápky příliš od sebe, ano že
snad zuby aneb aspoň hlavní dva zuby střední
na skořápce jednozubé a přední na dvouzubé
ani ze svých jamék úplně nevycházejí, poněvadž
nelze předpokládati roztažení svalů vůbec ne
příliš dlouhých na vzdálenost až 5 centm. ve
směru kolmém. V tom případě slouží zuby jako
sloupy veřejí, čili regulativy pohybu a zabraňují
tomu, aby snad víčko se nevymknulo.

2. Je-li svaz na vnějšku děje sé otevírání
misek pohybem podobným otevírání knihy aneb
otáčení kol pevné osy jdoucí svazem. U zařízení
podobného třeba, aby zuby nebyly příliš dlouhé
zvláště přední, od osy myšlené vzdálenější nesmí

býti dlouhý, tak aby z jamky své dobře vyjíti

mohl. Avšak i zadní, svazu bližší zub musí býti
krátký aneb ve směru ku svazu zahnutý. Obě
vlastnosti pozorujeme u rodů svazem vnějším
opatřených. Diceras se svými podrody má přední
zub silný, nepříliš dlouhý, který v mělké, ši-
roké jamce při otevírání dobře se pohybovati
může. Zadní zub jest tu silněji, tu slaběji na
venek zahnut, tak že se při otevírání skořápek
z jamky své šikmě a znenáhla vysouvá. Podobně
shledáváme i u rodu Caprotina.

3. Je-li svaz vnitřní tu zřejmě naznačeno,
že otevírání děje se kolmo znenáhlým posu-
nováním víčka do výše. V tom případě jsou
zuby kuželovité, rovné a dlouhé.

. Soustava rudistů pokračovala stejným kro-
kem s poznáním jednotlivých rodů. Z počátku
známo bylo jen několik málo tvarů, ku kterým
pak čítány všechny zbytky upomínající na vy-
mřelou čeleď tuto. Byly to hlavně Hippurites,

Obraz 1. Schematický obrazec ku vysvětlení
poměru přirůstání rudistů.

Sphaerulites, Radiolites, Caprina, Caprotina a Ichthyosarcolites. Tak uvádí Geinitz i Reuss
z Čech několik nezřetelných úlomků pod jménem Hippurites, ač rod tento v naší křídé vůbec
se nevyskytá. Větším množstvím známých rodů vládl již K. A. Zittel při popisu čeledi této

24 22, Dr. E Počta:

v příruční knize palaeontologické (L. 199.*), ve které rudisty -do dvou čeledí řadí a sice jednak
přímo ku Chamaceim, jednak do zvláštního oddělení zvaného Rudistae.

Jeho rozdělení je následovní:

Čeleď Chamidae Lamarck.

Diceras Lam. Chama Lin. Caprina D'Orb.
? Ethra Math. Monopleura Math. Plagioptychus Math.
Reguienia Math. Caprotina D’Orb. Ichthyosarcolithes Desm.

Rudistae Lamarck emend. Deshayes.

Hippurites Lam. se 4 podrody. Radiolites (Lam.) Bayle.
Sphaerulites (Desm.) Bayle.

veLvev

kolik málo řádků čítajícím (L. 185.), aniž by návrh ten byl odůvodnil.

Právem tudíž Zittel zmiňuje se o soustavě té ji jakožto nedostatečně odůvodněnou
a tudíž prozatím nepřijatelnou označil.

Teprve v dalších pojednáních Munier Chalmas jakož i Douvillé (L. 205., 215.
a 217.) podali nová vysvětlení, tak že o soustavě této nyní již celkem dobrého názoru na-
býti možno.

I mně bylo se přidržeti soustavy té, ježto nemohlo poměrně nepatrné množství rudistů
z našeho křidového útvaru nic na ní změniti a ježto se dále zdá, že v hrubých rysech na zá-
kladech jistých spočívá.

Jen někde odlišování rodů ano i čeledí založeno na znacích poněkud vedlejších.

I do soustavy této kladou původci její žijící rod Chama následkem nejbližší příbu-
znosti s rudisty, která ovšem upříti se nedá. Ale vzhledem ku nadobyčej silnému vývoji zám-
kového ústroje, pro velice zvláštní poměry v umístění svalů a ústrojnost stěn skořápkových,
jaké u rudistů se jeví a jaké v nynějším tvorstvu více nespatřujeme, zdá se nám předce zá-
hodnějším, vyloučiti žijící rod tento z vymřelé třídy rudistů a to tím spíše, ježto, jak popis po-
zději ukáže, často mnohem jemnější znaky v soustavě za rozdíly rodové se přibírají.

Přicházejí nám rudisté jako vymřelá, samostatná větev daleko od původního kmene
se odchylivší, která ovšem s některými rody nyní žijícími jakési podobnosti chová, předce ale
za úplně osamocenou považovati se může.

I klademe tudíž čeleď rudistů jakožto celek o sobě, jejž označiti chceme historickým
jménem rudistae, do příbuzenstva mlžů se sifony a okrajem pláště celistvým.

Celá pak soustava by byla tato:
A) Uspořádání normálné, to jest dvojzubá skořápka jest pravou, jednozubá levou.

*) Odkazuji na dílo toto a pak i na jiný spis téhož spisovatele (L. 166.), ve kterých všeobecná čásť
a zvláště dějepisná přehledně jsou sestaveny.

O rudistech, vymřelé čeledi mlžů, 25

1. skupina. Diceratinae.

Obě skořápky téměř stejné s vrcholem silně zatočeným. Otisky svalové buď ploché
neb na násadci. Přirůstají tu pravou, tu levou skořápkou.

Diceras Lamarck 1805.

Levá skořápka nese obyčejně mohutný zub obrysu boltcovitého, podle něhož po každé
straně jamka pro zub pravé skořápky leží. Jamka přední jest mělká někdy ani hrubě nena-
značená, zadní jest hluboká, dlouhá a zahnutá. Svaly umístěny buď na valech z povrchu
skořápkového uvnitř vyvstávajících aneb na plocho, při čemž jsou otisky tu vyduté, tu vy-
pouklé aneb i šikmé. Svaz leží v úzké rýze na zadním okraji zámkovém a vine se odsud na
zevnějšku až ku vrcholi skořápky. Pravá skořápka má 2 zuby, z nichž zadní bývá mocně vy-
vyvinut, prodloužen a zahnutý, Přední jest slabší někdy i zakrsalý a obyčejně do prostřed
ústrojí zámkového postaven.

Dle rozdílů jevících se v uspořádání otisků svalových, rozeznává Munier Chalmas
tři podrody.

1, Diceras Lamk. (sensu strictiore). Zadní sval upjat v obou skořápkách na násadci
(lame myophore) tu více, tu méně vynikajícím. Hlavní typ D. arietinum Lamk, a pak dále
druhy D, sinistrum Lamk., Moreau? Bayle, Buvigneri Bayle, Chantrei Mun. Chal., Bavaricum
Zitt. a jiné.

2. Heterodiceras Munier Chalmas 1869. Na obou skořápkách upíná se zadní sval na
plochách vodorovných aneb i vydutých, které sbíhají se v ploše zámkové. Přední sval opírá se
rovněž o plochu vodorovnou aneb i nahnutou a leží vůbec souměrně ku svalu zadnímu,

Het. Lucii Defrance, Zittelů M. Ch., Zejsnert M. Ch., Oostert M. Ch.

3. Plesiodiceras Munier Chalmas 1882. Upevnění svalů podobné jako u předešlého
podrodu. Zub zadní ku předu mohutně vyvinut a více méně na zad zahnut. Otisk zadního
svalu vniká mezi okraj zámkový a základnou čásť zadního zubu.

Ples. Minsteri Goldf., Sanetae Verenae Gresley, Bernardina D’Orb.

Matheronia Munier Chalmas 1873.

Skořápky nestejné, tlusté. Skořápka dvouzubá jest víčkovitá a nese 2 nestejné zuby.
Zadní jest zahnutý, šikmě vodorovný a přesahuje okraj skořápkový. Přední jest vejčitý, Široký
a nízký, někdy i úplně zakrslý. Zadní otisk svalový umístěn na násadci a jest menší předního,
který podobně jest upjat. Svaz jest vnější, táhne se na okraji skořápky kol zadního zubu
a probíhá až ku vrcholi skořápky. Jednozubá skořápka jest prodloužená s vrcholem zatočeným,
kterým přirůstá. Zub jest málo vyvinutý a ku přední straně ústrojí zámkového kosmě postavený.
Na hoření části své má zub vtlačeninu, do které při uzavření skořápek vniká čásť předního
zubu svrchní skořápky. Oba otisky svalové jsou ploché.

Tento rod blíží se (jak Douvillé L. 217. str. 762. podotýká) velice rodu Reguienia
a zdá se, že za typ přibráni byli staří jedinci rodu toho.

Math. Virgimae Gras. rugosa D’Orb. navis Roul.

Třída math.-přírodov. VII. 3, 4

26 2. Dr. F. Počta;

Toucasia Munier Chalmas 1873.

Zpodní jednozubá skořápka se zubem úzkým a nízkým. Jamka pro zadní zub sko-
řápky svrchní široká a mělká. Přední otisk svalový malý a vydutý, zadní na násadci, který
pod plochu zámkovou se zahýbá. Svrchní skořápka víčkovitá, zadní zub plochý a silně na ze-
vnějšek zahnutý. Z přední strany jest omezen úzkou jamkou, u níž stojí krátký, plochý a na
příč směřující přední zub. Přední otisk svalový plochý, zadní upjat na násadci, který v pro-
dloužení svém přijímaje na se podobu lišty pod zámkovou plochu se kloní. Svazová rýha hra-
ničí se zubem zadním na vnější straně. Touc. carinata Math.

Reguienia Matheron 1839.

Svrchní skořápka víčkovitá a na venek silně do spirály vinutá. Přední zub zakrslý,
okrouhlý, zadní vysoký, plochý, silně na venek zahnutý. Poblíže jeho základné končí rýha
svazová. Přední otisk svalový jest malý, plochý, zadní na malé liště, která povstává nedaleko
předního zubu z okraje plochy zámkové a na druhé straně otisku svalového buď úplně mizí,
buď ve způsobě nepatrného valu ještě zachována jest. Jamka pro zub zpodní skořápky jest ši-
roká a mělká. Zpodní skořápka jest silně zavitá a má plochu zámkovou téměř trojhrannou.
Největší díl plochy té zaujímá jamka pro přední zub svrchní skořápky, která prohlubuje se
od zadu pod plochu skořápkovou.

Na přední straně jamky snižuje se okraj plochy zámkové, kterážto nepatrná prohlu-
benina odpovídá jamce pro zub zadní na skořápce svrchní. Otisky svalové méně zřetelné,
ploché. Celkem upomíná rod tento na jurské Diceraty. Regu. ammonia Goldf., gryphoides Math.

Apricardia Guéranger 1853.

Celkem podobá se dle zevnějšku i dle zámkového ústrojí rodu Toucasta. Näsadec
pro sval zadní na svrchní dvojzubé skořápce jest však od plochy zámkové vzdálen, posunut
do dutiny pro zvíře a vybíhá v příčnou, ku vrcholi probíhající lištu. Apr. carinata Guer.,
Archiaci Guer.

2. skupina. Bayleidae.

Zevnějškem svým předešlým podobná. Ve stěně svrchní skořápky probíhají 2 chodby,
jichž vývody jsou poblíže otisku zadního svalu.

Bayleia Munier Chalmas 1873.

Skořápka dvojzubá, svrchní jest vydutá a s vrcholem do spirály vinutým. Přední zub
zakrslý, zadní krátký málo vynikající. Zadní otisk svalový na násadci a oddělen od dutiny pro
zvíře ostrou lištou. Poblíže násadce jsou otvory chodeb, které skořápkou probíhají. Jamka pro
zub zpodní skořápky jest vejčitá. Svaz uložen v rýze, která probíhá kol okraje skořápkového
ku vrcholi. Skořápka jednozubá jest připevněna. Vrchol vinutý, v závitcích volných. Zub ne
příliš veliký, nahoře široký; jamka pro zadní zub svrchní skořápky rozsáhlá a prodloužená.
Zadní otisk svalový na násadci; přední jest plochý. B. Pouche? M. Ch.

B) Uspořádání zvrácené, to jest dvojzubá skořápka jest levou a jednozubá pravou.

O rudistech, vymřelé čeledi mlžů. 97

9. skupina. Monopleuridae.

Otisky svalové slabě naznačeny.

Monopleura Mathéron 1842.

Svrchní skořápka (levá) nese 2 kuželovité, téměř stejně dlouhé zuby, oddělené od sebe
jamkou pro zub skořápky zpodní. Svaz uložen v rýze téměř kolmo od okraje skořápkového
ku vrcholi probíhající. Na zpodní skořápce (pravé) jest zub dobře vyvinut a obyčejně napříč
postaven. Otisky svalové na obou skořápkách povrchní na ploše, která povstala stloustnutím
skořápky. Mon. vartans Math., sulcata Math.

Gyropleura Douvillé 1887.

Zdá se býti podrodem rodu Monopleura. Zámkové ústrojí totéž, sval zadní na násadci.
Gyr. cenomanensis D’Orb., cornucopiae D’Orb.

Valletia Munier Chalmas 1873.

Nestejnomiskaté se zavitými vrcholy zevnějškem Diceratum podobné. Dvojzubá sko-
řápka má přední zub vysoký, rovný a v průřezu kruhovitý. Na povrchu svém nese zub tento
prohnutá, podélná žebra. Zadní zub jest nepatrný. Mezi oběma zuby leží zahnutá a prodloužená
jamka, která od základné předního zubu oddělena jest valem. Otisky svalové jsou v ploše
skořápkové, přední otisk vniká až mezi přední zub a okraj skořápkový. Přirostlá (pravá)
skořápka nese silný boltcovitý zub s podélnými rýhami na povrchu, po jehož stranách jsou
2 jamky velmi nestejné. Přední jest veliká a hluboká, obyčejně vejčitá a má ve svém středu
ještě druhou prohlubeninu pro vrchol zubu. Přední otisk svalový jest poněkud šikmo položen,
zadní jest vodorovný a oba povrchní. Svaz počíná od základné zadního zubu a pokračuje na
vnějšku v rýze až ku vrcholi. Val. Tombecki M. Ch., Germani Pict., Lorioli Pict.

-4 skupina. Gaprotinae.

Dvojzubá levá skořápka má násadec ‚pro zadní sval. Ve vnitřní vrstvě skořápkové
soustava chodeb.

Caprotina D'Orbigny 1842.

Zpodní skořápka (pravá) má střední, obyčejně smáčklý zub, po jehož obou stranách
jamky leží. Vedle jamky zadní jest tu ještě druhá prohlubenina, ve které umísťuje se násadec
svalový na svrchní skořápce. Přední jamka hluboká, kruhovitä; přední otisk svalový nepatrný,
ploský, často neznatelný. Svaz v rýze, která se dovnitř skořápky rozšiřuje. Svrchní (levá)
skořápka víčkovitá, přední zub delší zadního, mezi oběma podélná jamka pro zub zpodní
skořápky. Přední sval plochý, zadní na násadci svalovém. Poblíže násadce otevírají se chodby,
jež procházejíce skořápkou končí u vrchole. Někdy jsou i u svalu předního otvory chodeb.
Capr. trilobata D’Orb., costata D’Orb., guadripartita D'Orb. Rod ten omezuje se na svrchní
stupeň cenomanský.

4*

28 2. Dr. F. Počta:

Polyconites Roulland 1830.

Zpodní (pravá) skořápka kuželovitá, celkem rodu Monopleura příbuzná. Střední zub
dlouhý a plochý, otisky svalové povrchní. Svrchní skořápka víčkovitá s výstředným vrcholem.
Oba zuby téměř stejné, přední o málo větší zadního. Otisky svalů povrchní ploché. Ve sko-
řápce probíhá více (4—5) širokých chodeb z různých stran počínajících a směřujících ku
vrcholi. Pol. operculatus Roul. :

5. skupina. Caprinae.

Ve svrchní a někdy i ve zpodní skořápce soustava hustých chodeb, mezi sebou buď
úplnými nebo neúplnými příčkami oddělených.

Caprina C. D'Orbigny 1822.

Zpodní (pravá) skořápka protáhlá, silně zatočená nebo i zavitá má dlouhý střední
zub, po jehož obou stranách jamky pro zuby svrchní skořápky leží. Přední otisk svalový jest
vejčitý a plochý, zadní prodloužený a na vyvstávající liště, pod níž dlouhý otvor chodby pře-
pažený několika příčkami se otevírá. Rýha svazová vnější rozšiřuje se uvnitř. Svrchní skořápka
víčkovitá, nahoře vypouklá. Stěna sestává ze dvou od sebe oddálených vrstev vnější a vnitřní
spolu hustými a tenkými příčkami spojených. Přední zub silný a dlouhý, zadní mnohem menší
a na okraj skořápkový postaven. Jamka pro zub zpodní skořápky leží mezi předním zubem
a okrajem skořápkovým a rozšiřuje se ve velikou dutinu od komory pro zvíře lištou oddělenou.
Přídavná dutina tato má týž význam jako chodby u rodu Caprotina.

Capr. adversa D'Orb. Rod Gemellaria Munier Chalmas 1873., ustanovený pro Capr.
communis Gemellaro, třeba považovati za synonym.

Plagioptychus Mathéron 1842.

Uspořádání celkem podobné jako u předešlého rodu. Svaz na svrchní skořápce pro-
bíhá ve směru tečny. Zadní zub na téže skořápce zahnut na venek. Příčky obě stěny skořápkové
spojující pravidelně se střídají a zatáčejí, tak že tvoří velice složitou strukturu. Plag.
Haueri Tell.

Caprinula D'Orbigny 1847.

Uspořádání jako u rodu Caprina. Skořápka zpodní dlouhá, po celé délce četnými
chodbami podélnými opatřená. Zámek jako u rodu Caprina, un menší. Svrchní skořápka má
opět přídavnou dutinu. Capr. Boyssyi D'Orb.

6. skupina. Hippuritidae.

Svrchní skořápka víčkovitá četnými chodbami prostoupená, které od vrchole ku okraji
skořápky paprskovitě se rozbíhají. Svaz vnitřní. Zadní sval na svrchní skořápce na mo-
hutném násadci.

O řudistech, vymřelé čeledi mlžů. 29

Hippurites Lamarck 1801.*)

Zpodní skořápka (pravá) kuželovitá daleko větší skořápky svrchní. Zámek nese zub
často zakrnělý, po jehož stranách jamky pro zub svrchní skořápky leží. Jamka přední jest
hluboká, kuželovitá, zadní dvojitá, stěnou přepažená. Skořápka tvoří tři do vnitř zabíhající
záhyby a sice 1. záhyb svazový, 2. první a 3. druhý sloupek, místa, kde za živa otvor řitní
a dýchací byl. Sval přední jest rozdělen ve dví, každá čásť jeho má pro sebe mohutný otisk,
zadní vnikal do dutiny poblíže zadní jamky zubové ležící a od této stěnou oddělené. Svrchní
skořápka má dva zuby, z nichž přední jest dlouhý, kuželovitý, zadní menší poněkud splo-
štilý. Vedle zadního zubu vyčnívá mocný násadec pro sval zadní. Dutina pro zvíře vniká oby-
čejně pod přední zub, který pak se nad ní klene. Na vnějšku svém nese skořápka 3 rýhy, jež
záhybu svazovému, prvnímu a druhému sloupku odpovídají.

7. skupina. Radiolitidae.

Svrchní skořápka bez chodeb. Násadce svalové mocné.

Radiolites Lamarck 1805. (= Sphaerulites).

Zpodní skořápka kuželovitá, mívá někdy zakrnělý zub, po jehož stranách podélné jamky
pro zuby svrchní skořápky leží. Svaz naznačený rýhou na povrchu jest vnitřní a rozšiřuje se
na konci rýhy uvnitř. Po obou stranách jeho jsou podélné chodby. Otisky svalu mohutné na
násadcích. Svrchní skořápka má 2 zuby, z nichž přední jest mohutnější, a pak mělkou jamku
pro zub zpodní skořápky. Otisky svalové jsou povrchní. Rad. angeoides Lamk.

Biradiolites D'Orbigny 1847.

Podobný rodu předcházejícímu. Jamky na zpodní skořápce často neúplně uzavřeny.
Svaz chybí a následkem toho není i rýha svazová na zevnějšku naznačena, za to ale 2 pruhy
pod místy, kde za živa otvor řitní a dýchací byl. Bir. cornu pastoris D’Orb.

8. skupina. Ichthyosareolithinae.
Vyznačují se četnými chodbami, jež probíhají na podél oběma skoräpkami.

Ichthyosarcolithes Desmarest 1837. (= Caprinella D’Orb.).

Ústrojím podoben rodu Radiolites. Přední otisk svalový jest na násadci. Zpodní sko-
řápka zatočená, svrchní rovná. Podélné chodby prostupují v množství nescetnem; skořápky
jsou buď úzké a kruhovité neb široké a hranaté. Svrchní skořápka vyznamenává se chod-
bami širšími.

Dále zbývá ještě několik rodů Mathéronem (L. 195.) ustanovených, jichž popis ne-
podán a o jichž ústrojnosti pouze z vyobrazení nelze se přesvědčiti. Jsou to Agria, Ethra aj.

*) Popis rodu toho jakož i následujících dvou podán zde jen velice stručnými rysy.

30 2. Dr. F. Počta:

Mezi našimi tvary bylo mnoho takových, které nebylo možno do žádného z rodů zde
popsaných vřaditi, tak že bylo třeba ustanoviti 4 rody nové, jichž obšírný popis v části sy-
stematické uveden bude.,

Zde budiž jen ještě podotčeno, že při popisu jedinců ukázalo se prospěšným všímati
si poměrů a postavení vrchole ku zubům, a že ku označení poměrů těch volena byla myšlená
přímka spojující středy obou zubů na skořápce dvouzubé (uváděná při popisu slovem „čára
zubová“). Přímka z vrchole ku této čáře zubové vedená stojí buď kolmo, buď tvoří jakýsi úhel,
buď ani nedosahuje středobodu čáry té jsouc k ní rovnoběžnou.

Dále bylo ještě možno rozeznati, pokud se týče obüsti, stojí-li toto — když myslíme
si zpodní skořápku vrcholem přirostlou — vodorovně aneb šikmě, to jest částí, kde zámek se
rozkládá, dolu sníženou a bylo často, hlavně u rodu Caprotina, znaku toho použito. (Celkem
známo nyní z českého křidového útvaru 47 druhů, uvedených v následujícím seznamu, ve
kterém nové rody jsou označeny hvězdičkou.

Skupina Monopleuridae.

Monopleura cumulus Poč. Stenopleura venusta Poč. sp.
*Stenopleura angustissima Poč. sp. — — var. fornicata Poč.
— carinoperculata Poč. sp. *Simacia minima Poč. sp.
— pileus Poč. Valletia aliena Poč. sp.

Skupina Caprotinae.

Caprotina stimulus Poč. sp. Caprotina umbonata Poč.

— deformis Poč. — sodalis Poč.

— vadosa Poč. su ? contorta Poč. sp.
— aculeata Poč. — pleuroidea Poč.
— caudiculata Poč. — semistriata D’Orb.
— acuminata Poč. sp. *Cryptaulia triangulum Poč.
— sinuata Poč. — paradoxa Poč.
— perplexa Poč. — perlonga Poč.

Skupina Caprinae.

Caprina striata Poč. Caprina laminea Gein.
— | dneerta Poč. Plagioptychus Haueri Tel. sp.
Caprinula incerta Poč.

Skupina Radiolitidae.

Radiolites bohemicus Tel. sp. ? Biradiolites Zignana Pir. sp.
— soctalis D’Orb. *Petalodontia Germari Gein. sp.

O rudistech, vymřelé čeledi mlžů. 31

Radiolites Saxoniae Roem. *Petalodontia planoperculata Poč. sp.
— ? Sauvagesi d’Hombre Fir. — opima Poč. sp.
— undulatus Gein. — crassodentata Poč.
— Sanctae Barbarae Poč. — foliodentata Poč.
— humilior Poč. — aculeodentata Poč.
— tener Poč. sp. — ? bohemica Poč, sp.

Skupina Ichthyosarcolithinae.

Ichthyosarcolithes ensis Poč. Ichthyosarcolithes marginatus Poč.

Li

9. O ústrojnosti stěn skořápkových.

Jedním z neobyčejných znaků čeledi rudistů, jímž liší se ode všech ostatních mlžů,
jest ústrojnosť stěny skořápkové.

Stěna skořápková u mlžů sestává ze dvou vrstev:

1. vnější, složené z hranolků kolmo postavených na skořápku ;

2. vnitřní, z jemných, rovnoběžně uložených lístků, které dodává stěně vzezření buď
perletoveho (následkem interference světla), aneb porculánovitého.

Prvky skořápku rudistů budující jsou celkem tytéž, jen že nabývají často podoby
i tvarů zvláštních. U většiny rodů, jež dříve ku Chamaceim se stavěly, není, pokud ve stavu
zkamenělém rozeznati možno, žádného zvláštního rozdílu. Většina rodů má vnitřní stěnu pevnou,
porculánovitou a na povrchu vrstvu, která se skládá jaksi z lístečků kolmo na skořápku po-
stavených. Lístečky samy ovšem jsou jen řadami malých hranolků. Ano tyto rozdíly jsou ještě
u nejvýše vyvinutého rodu Hippurites velice nepatrny, tak že na př. řez stěnou druhu Hipp.
cornu vaceinum Bron. velice se podobá řezu stěnou některého ze žijících druhů rodu Chama.
Podobnost složení stěn skořápkových zde naopak jest překvapující a příčinou, že oba tvarem =
i vývojem tak rozdílné rody v tom ohledu k sobě družiti třeba. Tim podivnější jest však
üstrojnost vnější vrstvy skořápkové u rodů Radiolites a Biradiolites. Stěna, obyčejně velice
mocná, jest zde rozdělena příčkami šikmo anebo kolmo na skořápku postavenými v malé 0:2
až 0:5 mm veliké pěti- nebo šestihrany. Příčky samy jsou tenké, dlouhé a tvoří tkáň, která
na příčném průřezu objevuje se nám jako mřížovina, v níž jednotlivá očka jsou čtyř-, pěti-
nebo i vícehranná. Obyčejně popisuje se üstrojnost tato jako složení z kolmých a dutých
hranolů. Panoval kdysi také již náhled, že podivná ústrojnosť stěny této vytvořila se snad
následkem zkamenění, že totiž rozličné nerosty (vápenec a dolomit) skořápku skládající ne-
stejným způsobem při zkamenění se přeměnily. Avšak určité tvary jednotlivých oček v mří-
Zovine a stejný způsob zachování v rozličných, pokud se petrografického složení týče, různých
nalezištích jasně dokazují, že činiti jest zde s ústrojím organickým. U některých jedinců
prázdné prostory čili očka vyplněny jsou krystalky vápence, čímž výbrus stěny takové nabývá
zvláštního, malebného rázu. (Viz tab. VI. obraz 15.) Mřížovina není také u všech druhů stejná;
někde jsou očka veliká, pěti- neb šestihranná, jinde menší, jinde téměř pravidelně čtyrhranná.
Na průřezu podélném pozorujeme, že příčky v jistých odstavcích přepaženy jsou dny, které

32 2. Dr. F. Pocta:

povstaly, jak se zdá, růstem skořápky. Tento zjev považován byl vždy za velice zvláštní
a blíže nevysvětlitelný a bylo by také skutečně nesnadno mu porozuměti, kdybychom měli jej
samotna na zřeteli. Avšak podobných příkladů jest u rudistů více, které nám mohou zjev ten
aspoň částečně vysvětliti. U rodu Plagioptychus jest stěna skořápková složena z podélných
příček, které rozdvojujíce se, dvěma neb i třem řadám úzkých, dlouhých chodeb dávají vzniku.
Podobně děje se u rodu Caprina; u rodu Ichthyosarcolites jest celá stěna skořápková složena
z chodeb podélných, kruhovitých, tu užších, tu širších. U radiolitů jest vnější stěna skořáp-
ková složena z dutých hranolů; u rodů Plagioptychus, Caprina a Ichthyosarcolites, vlastně
střední vrstva stěny skořápkové se vyznamenává ústrojností popsanou. Sestává totiž celá stěna
skořápková ze tří částí, vnitřní porculánovité, střední chodbami prostouplé a vnější, lístkovité
to povrchní kůry. Není možnosť vyloučena, že i u radiolitů taťo jemná povrchní vrstva vy-
vinuta byla, jen že až dosud se nikdy nezachovala, což by však se dalo snadno vysvětliti
křehkostí střední vrstvy. Srovnäme-li ústrojnosť skořápek u skupiny Caprininae s ústrojností
skořápek u radiolitů, shledáme, že mají jakousi obdobu. U prvních probíhají chodby souběžně
s vnějším obrysem, u zpodních skořápek jsou totiž podélné, u svrchních ve smyslu zavití
skořápek zatočené. U druhé skupiny jest celá vnější vrstva složitě komůrkovaná; směr jedno-
tlivých chodeb jde šikmo na skořápku a jsou chodby ty ještě dny přepaženy. Zdálo by se, že
příčinu podivné ústrojnosti této hledati jest ve snaze vytvořiti skořápku velkou a silnou
s prostředky pokud možno nejmenšími a že tato snaha dostoupila vrchole svého právě
u radiolitů. ;

Chodby ve stěnách skoräpkovych nalézáme u velké části rodů rudistových a to roz-
dílně vytvořené. U rodu Caprotina jsou chodby pouze ve skořápce svrchní a táhnou se od
plochy zámkové ku vrcholi. V rodu tomto možno rozeznávati dvě oddělení. V prvním jsou
chodby po obou stranách ústroje zámkového, u předního zubu jedna široká a u zubu zadního
dvě rovněž široké. Uspořádání takové jest u druhů ve francouzské křídě se vyskytujících.
V druhém oddělení jsou chodby pouze po jedné straně a sice počínají u zubu zadního čtyřmi
neb i pěti kulovitými otvory a probíhají v oblouku rovnoběžně až ku vrcholi, kdež slepě
končí. Mimo to jde ještě jiná, kratší a širší chodba ode dna dutiny pro zvíře směrem k vrcholi.
To vyskytuje se u českých druhů. Podobné uspořádání má i podivný rod Bayleia ze skupiny
tvarů normálných, kde poblíže zadního zubu ve skořápce svrchní se otevírají počátky dvou
chodeb. Větší počet chodeb pozorujeme u rodu Polyconites, v jehož vrcholi svrchní skořápky
soustřeďují se z rozličných stran přicházející chodby v počtu 4—6. Nejvyššího stupně dosahuje
však vývoj chodeb ve svrchní skořápce u rodu Hippurites, kde množství chodeb od vrchole
paprskovitě se rozbíhá. Pokud se fysiologie zjevu toho týče, možno jej vysvětliti z vývoje
čeledi samého. Mlži tito původně se skořápkami téměř stejnými (Diceras) počali přirůstati
jednou skořápkou ke dnu nebo ke skalinám v moři. Tím omezena pohyblivost skořápek pouze
na svrchní. Zpodní skořápka počala mohutněti, přejímajíc znenáhla sama úkol poskytovati
obydlí zvířeti, kdežto svrchní se zmenšovala, ježto úkol její byl pouze pozdvihovati se a uvol-
niti přístup vodě a potravě. Jest zřejmo, že těžké svrchní skořápky, určené původně k roze-
vírání, při kterém i zpodní skořápka pohybu se zúčastnila, když samy přejaly úkol pohybu,
byly zvířeti jen na obtíž. A proto pozorujeme postupem velice poučným, že skořápka tato se
zmenšuje (Valletia), až nabývá podoby i úkolu pouhého víčka (Caprotina, Hippurites, Radio-

O rudistech, vymřelé čeledi mlžů. 33

lites). Chodby ve svrchních skořápkách zdají se míti původ svůj ve snaze, aby pohyb pokud
možno s nejmenší obtíží byl vykonáván, čili aby skořápka svrchní byla pokud možno lehkou.
Rod Monopleura má obě skořápky celistvé; u druhu Stenopleura angustissima Poč. z naší křídy,
prve jmenovanému rodu velice podobného, objevuje se široká a hranatá chodba probíhající
celou svrchní skořápkou. Později následují tvary, jichž svrchní skořápky chovajíce množství
chodeb (Bayleia, Caprotina) velmi lehkými jsou. Největšího stupně dosahují v tom ohledu ro-
dové Plasioptychus a Hippurites. Větších obtíží poskytuje vysvětlení chodeb ve zpodních sko-
řápkách, u nichž důvod lehkosti a snažšího pohybu odpadá. V rodech Caprina, Ichthyosarco-
lites a Radiolites dal by se zjev ten vysvětliti jen snad snahou, prostředky co možno nejmen-
šími vytvořiti pevnou a mocnou skořápku. Jakési světlo v té příčině vrhá snad problematický
rod Cryptaulia, v jehož zpodní skořápce jsou mimo vyvinutou jednu (neb 2) chodbu, ještě
záhyby naznačující buď počátek aneb zbytek chodeb dalších. Přemýšlejíce o významu úkazu
toho, musíme míti na paměti, jak později blíže rozvedeno bude, že u rudistů a příbuzného
rodu Chama dvakráte v dobách geologických povstalo převrácení skořápek tím způsobem, že
skořápka dvouzubá, původně pravá, pojednou stala se levou a levá opět pravou, i bylo by
snad možno domnívati se, že u rodu Cryptaulia přirostla skořápka, která byla u některého
předchůdce rodu toho původně svrchní.

Dlužno se ještě zmíniti o významu chodeb ve skořápkách rudistů pro rozlišování rodu.
Zdá se nám, že význam ten je přeceňován u spisovatelů francouzských, kteří i na základě
malé odchylky ve směru tom pozorované stanoví nové rody. Přijme-li se fysiologický výklad,
. jak zde ve stručnosti uveden byl, mění se větší či menší počet chodeb poměry místními, neboť
již menší neb větší hloubka moře, či menší neb větší tlak mají značného vlivu na lehkost
skořápek.

6. O způsobu zachování.

Rudisté dochovali se na naše časy ve stavu pro zkoumání palaeontolosické celkem
ne příliš příznivém. Tak jsou mezi nimi druhy ano i celé rody, jichž ústroj zámkový dosud
neznáme, ježto u žádného jedince není přístupen. Ač, jak se zdá, pocházejí rudisté vesměs
pouze z nejzpodnějšího stupně mořského našeho českého křidového útvaru, předce možno roz-
lišiti několik způsobů zachování.

1. Ve slepencích křemenitých na doteku s porfýrem nebo rulou, při čemž pevný ro-
hovec jednotlivé kusy hornin váže, jsou zkameněliny samy o sobě dosti dobře zachované. Po-
vrchní ozdoby a u našich rudistů vnější vrstva skořápková bývá ovšem obyčejně odřena aneb
jen v nepatrných úlomcích zachována, za to ale vnitřní vrstva a i zámkový ústroj bývá dosti
čistě v rohovec přeměněn. Avšak na veškerém povrchu skořápek lpí nesčíslné množství malých
kousků rohovce aneb i krystaly těživce, které je velice znečisťují a mimo to bývá často více
snad o sobě dobrých zkamenělin rohovcem v sebe pevně spojeno, což rovněž bližšímu pro-
hlížení vadí. Velká pevnost a tvrdosť kamene toho činí pak očisťování neb vytloukání jedno-
tlivých kousků buď vůbec nemožným aneb aspoň velice obtížným.

V docela podobných usazeninách nalézáme však také pouhá jádra vnitřní beze vší
skořápky, tu i tam rozličnými vyplüky ozdobená, které na složitou ústrojnosť stěn skořápkových

Třida math.-přírodov. VII. 3. 5

34 2. Dr. F. Počla:

poukazují. V tom případě bývá určení obyčejně nemožným a nálezy podobné pro palaeonto-
logii bezcennými. Rohovcovité takové usazeniny, v nichž rudisté přicházejí, jsou známy ze
starších dob u Kučlína, z novějších v porfýru na Sandbergu v Teplicích.

2. V hrubých pískovcích bývá stav zachování zkamenělin obyčejně nepříznivý, ježto
přicházejí v podobě jader. Jádra taková určiti lze jen v tom případě, když mají zvláštní
typický tvar jako výplňky některých význačných ústrojů druhu.

Jindy však, jako ve velmi bohatém nalezišti u Mezholes blíže Kutné Hory, činí rudisté
v tom ohledu výjimku a vyskytují se dosti dobře zachovalí. Vnější vrstva skořápková jest
v tom případě obyčejně neporušená, ač často zrny pískovými znečistěna; vnitřní stěna pak
úplně chybí a s ní zároveň zmizely ovšem i nejmenší stopy po ústrojí zámkovém. Zvláštností
v usazeninách těchto jest, že veškerým, původně ku skalám podmořským přirostlým rudistům
scházejí zpodní vrchole, kterými přisedali. Zdá se, že mocné vlny mořské ulámaly a utrhaly
je v hlubinách a zanesly daleko od stanoviště jejich do uloženin pobřežních.

: Tam, kde hrubozrný pískovec tento následkem dlouhotrvajícího větrání přechází v sypký
písek, nalézáme deštěm vyprané pěkné jedince, ponejvíce svrchních skořápek druhu Radiolites
undulatus Gein. aneb i také zpodních skořápek druhu Rad. Sanctae Barbarae.

3. V pevném, krystalickém vápenci u Chocenic rudisty přeplněném, jsou zkameněliny
rovněž velmi špatně zachované. I zde jest u radiolitů pouze vnější vrstva, na povrchu svém
obyčejně velice znečistěná a. dolejší vrchol utržen. Ježto vnější vrstva tato nejsouc příliš silná
snadno puká, nalézáme často jen roubíky, výplňky to vnitřní dutiny rudisty, které po většině
otisk rýhy svazové dobře zříti dávají.

4. V pevném vápenci u Přemyšlan, Korycan a Radovesnic jest stav, v jakém se zbytky
předvěkého tvorstva zachovaly, rovněž velmi nepříznivý. Pokud se týče rudistů, tu nalézáme
víčkovité svrchní skořápky a i zpodní skořápky rodu Caprotina v nesčetném množství spolu
pevným kamenem spojené, při čemž možno na obou stopy příboje aneb snad déle trvajícího
smýkání ve vodě pozorovati. Jednotlivé skořápky jsou jaksi omleté, hladké; vnější, z jemných
lístečků sestávající stěna zpodní skořápky je až na nečetné výjimky zúplna odřená aneb jen
v nepatrných útržcích zachována. Svrchní skořápky nikdy stopy vnější vrstvy na sobě nechovají,
kdežto vnitřní stěna, která zuby a vůbec ústroj zámkový buduje, v pevný, někdy krystalický
vápenec proměněna jest.

Naleziště ta dle stavu zkamenělin, které v nich nalézáme, považována mohou býti za
pobřežní. Vlny moře křidového bily mocnými nárazy v rulové břehy přinášejíce sebou množství
zbytků organických, z hlubin mořských pochodících, které pak ukládaly se na sebe a zkame-
něvše proměnily se v detritus pevně vápencem spojený, v němž tu i tam za příznivých okolností
i výtečně zachovalou zkamenělinu nalézti můžeme. Poněvadž, jak již praveno, vnitřní vrstva
skořápková, ač jaksi omletá, předce obyčejně dobře se dochovala, možno někdy namáhavým
a pracným praeparováním některých kusů dosíci po odstranění tvrdého vápence zvláště pěkných
předmětů ke zkoumání.

Ústrojnosť stěn skořápkových nebývá zachována vyjímaje svrchní stěny u některých
radiolitů. Skořápky Caprotin i Caprinell chovají někdy na povrchu svém úlomky vnější stěny,
než ta bývá zúplna v krystalický vápenec přeměněna takovým způsobem, že ve výbrusu drobno-
hledném ni stopy po ústrojnosti neshledáváme.

O rudistech, vymřelé čeledi mlžů. 35

7. Popis druhů.

Při popisování druhů rudistových, v českém útvaru křidovém se vyskytujících, při-
držíme se soustavy, jak Douvillém a Munier Chalmasem navržena a hořeji ve stručných
rysech uvedena byla.

Z tvarů s uspořádáním normálným není žádný v naší křídě zastoupen. Druhové z od-
dělení toho omezují se většinou na zpodní vrstvy křidového útvaru, které v Čechách vyvinuty
nejsou. Z druhého oddělení, jež vyznačuje se uspořádáním ústroje zámkového zvráceným,
jest zastoupena

skupina Monopleuridae.

Rod Monopleura Mathéron.

Do rodu tohoto, ve francouzské křídě tak hojně zastoupeného, mohu na základě ústrojí
zámkového s jistotou klásti jen jedinou svrchní, malou skořápku, která na sobě nese všecky
v diagnose uvedené znaky. Skořápka tato podobá se celkem oné, již doleji pod jménem Val-
letia aliena Poč. sp. popisuji, liší se od ní jen zevnější podobou, ježto jest sice kápovitá
a vysoká, ale vrchol má jen nepatrně naznačený. Skořápka tato podává nám ale ještě blízkých
vztahů ku rodu Stenopleura Poč. a zvláště ku odrudě St. venusta var. fornicata, s níž velice
je příbuzná.

Monopleura cumulus nov. spec.
(Tab. V. obraz 22 a, b.)

Svrchní skořápka kápovitá, homolovitě vysoká a na zevnějšku kýlem opatřená. Slabě
naznačený vrchol sklání se ku okraji zámkovému; obústí jest vejčité; rýha svazová, dosti ne-
určitá, probíhá od předního zubu ku vrcholi. Zuby dva, téměř stejně vysoké. Přední o něco
málo vyšší, jaksi smáčklý, zadní okrouhle trojboký, postaven až na samý okraj skořápkový.
Jamka mezi oběma, určená pro zub zpodní skořápky jest podkovovitá, dosti hluboká a nese
na okraji po obou stranách předního zubu bradavičnaté vyvýšeniny, z nichž ona u okraje
skořápkového je mocnější. Zdá se to býti opatření pro lepší přijetí zubu skořápky zpodní,
který, jsa v průřezu ledvinitý, velmi přesně zapadal. Přední otisk svalový jest prodlouženě
vejčitý a silně vypouklý; zadní otisk vejčitý, poněkud vypouklý a ostrou rýhou od okraje
skořápkového oddělen. Soudě dle mohutnosti otisků svalových a zubů, náležela skořápka tato
jedinci již vyspělému. Dutina pro zvíře jest v obrysu vejčitá, hluboká a stěna skořápková, na
níž umístěn přední otisk svalový, zvolna se v ní níží.

Naleziště. Dle udání nálezce pana R. Honzíka Zbyslav; zdá se ale spíše z Rado-
vesnic pocházeti.

Rod Stenopleura nov. gen.

Z cenomanu našeho známa jest řada podivně ustrojených rudistů ze dvou nalezišť a sice:
1. z Radovesnic,
a) asi 15 spodních skořápek velice sploštělých a tenkým vrcholem do polovic až i přes
jeden závitek zavitých. Zámek nepřístupný ;
5*

36 2. Dr. F. Počta:

b) větší počet svrchních skořápek s ústrojím zámkovým dobře zachovaným. Počet zubů:

2 bez násadce svalového.

Na některých zpodních skořápkách nalézáme ještě i svrchní, obyčejně však neúplně
zachovalou skořápku a na základě těchto zbytků, jakož i na základě souhlasného obrysu obústí
soudíme, že obě pod a) i b) uvedené skořápky patří témuž druhu;

2. z Korycan; větší počet plochých aneb na vnějšku ostrým kýlem vyznačených sko-
řápek svrchních se zámkovým ústrojím onomu u skořápek z Radovesnie podobným.

Dle všeobecné povahy nelze rudisty tyto vřaditi do žádného druhu ani rodu až dosud
známého a nutno tudíž zříditi pro ně rod nový.

Skořápka zpodní velice sploštělá, plochá, neb i někdy nepravidelně prohnutá, v tenký
zpodní vrchol vybíhající, který tu značněji, tu méně se zavijí. Následkem toho, že špice vrcholu
vždy nahoru zatočena jest, nelze určiti, zdali a jakým způsobem rod tento přisedal. Skořápka
vůbec jest točená dle rýhy svazové, která nejkratším směrem od okraje zámkového ku vrcholi
probíhá. Svrchní vrstva stěny skořápkové zachována jen v úlomcích a sestává z vodorovných
vrstev, které již na povrchu jemným rýhováním jsou naznačeny. Zpodní stěna jest pokryta
četnými, tu jemnějšími, tu hrubšími rýhami, jež rovnoběžně ku obústí probíhají. Obústí samo
není vodorovné, nýbrž ku straně, kde vine se svazová rýha, značně sníženo. O vnitřním ústrojí
zpodní skořápky nelze se presved£iti, ale dle obdoby, jakou poskytuje nám svrchní skořápka,
byla dutina pro zvíře úzká, na stranu proti rýze svazové položenou se rozšiřující. Hlavní zub
dosti krátký stál až u samého kraje skořápkového, maje po obou stranách jamku pro zuby
skořápky svrchní. Bezprostředně u jamek rozprostíraly se otisky svalové a sice byl přední
otisk podlouhlý a na stloustlé stěně skořápkové, zadní téměř čtverhranný a na ploše zámkové
položený. Svazovä rýha není u všech jedinců dobře pozorovatelná, jest úzká a probíhá na
cestě nejkratší, t. j. vrchol jest ku okraji zámkovému velice blízko položen. Ku bližšímu
vysvětlení těchto poměrů stůjž zde míra jedné skořápky. Kdežto rýha svazová, to jest vzdá-
lenost okraje zámkového od vrchole, měří as 5 mm, jest vnější obvod skořápky čili vzdá-
lenost okraje rýze svazové protilehlého od vrchole asi 55 mm.

Svrchní skořápka jest obrysu vejčitého, kruhovitého neb půlkruhovitého neb prodlou-
ženého až palicovitého, plochá aneb na vnější straně kýlem opatřená. Vnější vrstva skořápky
nebývá zachována. Vrchol mírným naduřením slabě naznačen. Dutina zvířeti určená jest roz-
ličného obrysu dle podoby skořápky, buď je prodloužená, úzká aneb trojhranná, Široká. Sko-
řápka má 2 zuby, co do velikosti téměř sobě stejné, ne příliš vysoké. Přední klene se nad
dutinou pro zvíře a jest od zadního hlubokou jamkou pro střední zub zpodní skořápky od-
dělen. Zadní zub jest až na samém kraji. Z otisků svalových jest normálně vyvinut zadní
otisk, který bývá vejčitý a někdy částečně vydutý. Přední jest obyčejně velice protáhlý a upíná
se na valu povstalém sesílením skořápky podél dutiny pro zvíře.

Rod tento přimyká se k rodu Monopleura, s nímž také, pokud se zámkového ústrojí
týče, zcela souhlasí. Vidíme zde uspořádání, jež rodu Monopleura jest vlastní, ale jaksi seši-
nuté v obrazec jiný. Původní uspořádání u rodu Monopleura jest to, že, prodloužíme-li rýhu
svazovou (7 na obr. 2.), stojí na čáře zubové (zy.) téměř kolmo a na obou koncích čáry té
položeny jsou souměrně svaly (p. s. a z. s.). U rodu Stenopleura přichází však svazová rýha
(r‘ na obr. 2.) pod úhlem a svaly jsou nesouměrné, přední (p.‘ s.“) je protáhlý téměř ve

O rudistech, vymřelé čeledi mlžů. 37

směru čáry zubové, zadní pak vejčitý. Tím také i tvary svrchních skořápek i obüsti se mění.
Kdežto u rodu Monopleura jest obüsti téměř kruhovité neb vejčité, jest zde úzce vejčité,
v jednom směru protáhlé a v tom směru prodlužuje se
přední sval. Tím přibližuje se, pokud uspořádání ústrojí
zámkového se týče, rod tento ku rodům Caprina a Plagio-
ptychus. Nejlépe to pozorovati na druhu Sten. venusta var.
Fornicata Poč., jejíž svrchní skořápka jest obrysu půlkru-
hovitého, na rovné, liště podobné straně je rýha svazová,
není však ve středu, nýbrž jest téměř až v zadním rohu,
jamka pro zub zpodní „skořápky jest mohutná. Třeba si
pouze přimysleti jamku tuto vzrostlou až téměř do téže
velikosti jako je dutina pro zvíře a typ rodu Caprina A © opraz 2. Schematický obrazec ústrojí
příbuzných jest dokonalý. zámkového, nahoře u rodu Monopleura,
Do rodu toho řadíme 4 druhy, z nichž jeden ještě dole u rodu Stenopleura.
ve varietu jest rozlišen. Zpodní skořápka známa jen u druhu S7. angustissima Poč.; zámek znám
u druhů angustissima, venusta, venusta var. fornicata a pileus, neznám u druhu carinoperculata.

Stenopleura angustissima Počta sp.
(Tab. II. obraz 13. Tab. III. obraz 7 a, b. Tab. IV. obraz 6—9.)

1886. Plagioptychus angustissimus Počta (L. 214.) str. 11. (204.)

Zpodni skořápka silně smáčklá, Široká, s vrcholem rychle ve špici se zúžujícím, který
v jednom neb vice závitech směrem nahoru se otáčí. Obústí jest šikmé, tak že vzdálenost
okraje zámkového od vrchole jest nepatrná a tímto směrem probíhá svaz ve velmi úzké rýze.
Svrchní vrstva skořápkové stěny ponejvíce jen v útržcích zachována, složená z jemných na
skořápku kolmo postavených lístků; vnitřní stěna ve vápenec přeměněna a nese hojné rýhy,
které rovnoběžně s obüstim probíhají. Mimo to nalézáme na povrchu nepravidelné stlačeniny
i opět zase vypukliny, zejména na zevnějším odvodu, povstalém smáčknutím skořápky. Zámek
vždy nepřístupen.

-© Svrchní skořápka prodloužená, úzká, obrysu úzce vejčitého, má na vnější straně
v prostředku vyvýšený val, který po celé skořápce probíhá. Ve vale tomto táhne se souběžně
chodba. Prořízneme-li skořápku příčně, pozorujeme, že val jest dutý a že v něm prochází
chodba nepravidelně hranatá a na obou stranách slepě končící.

Na vnějšku skořápky pozorujeme ještě tu i tam přirůstací rýhy. Na zpodní straně
jest pak u většiny jedinců ústroj zámkový dosti pěkně vyvinut. Dutina pro zvíře jest úzká,
počíná koncem naproti zámku položeným, mělce se prohlubuje a rozšiřuje se zvolna směrem
k zubům. Napřed ohraničuje ji mohutný val, na němž se přední sval rozkládá.

Oba zuby jsou malé a poměrně stejné; přední má obyčejně podobu malé bradavky,
vybíhá však ku ohraničení dutiny pro zvíře v malou lištu. Dvě mnohem slabší lišty bývají
pozorovány na základné předního zubu kol jamky pro zub zpodní skořápky. Zadní zub jest
podobně vytvořen a až ku okraji skořápkovému posunut. I on sedí na dvou, obyčejně jen slabě
naznačených lištách, jež kolem jamky pro zub zpodní skořápky se vinou. Tato jamka jest obrysu
obyčejně kruhovitého, u poměru ku zubům dosti hluboká a sousedí bezprostředně s okrajem

38 2. Dr. F. Počta;

skořápkovým. Z předního zubu sestupuje do jamky malá, vyvstalá lišta. Přední otisk svalový
jest u předního zubu na stloustlé stěně, která omezuje dutinu pro zvíře. On jest u některých
jedinců značně protáhlý a pokládá se obyčejně na plocho. Zadní -sval jest vejčitý, v sousedství
zadního zubu, ano někdy přibližuje se též ku zubu přednímu, tak že se upíná na místě, které
leží mezi zuby a jamkou s jedné, a mezi okrajem skořápkovým s druhé strany. Otisk ten
bývá obyčejně poblíže zubu zadního ve val vypouklý, doleji pak mezi okrajem skořápkovým
a dutinou pro zvíře vydutý v jednoduchou neb i podkovovitou dutinu. :
Naleziště. Radovesnice.

Stenopleura carinoperculata Počta sp.
(Tab. V. obraz 23.)

1886. Monopleura carinoperculata Poč. (L. 214.) str. 10. (203.).

Známo několik svrchních víčkovitých skořápek do kamene vrostlých, jejichž zámek
z té příčiny není přístupný.

Obrys jest úzce vejčitý, délka obnáší 10—18 mm, šírka pak 5—8 mm, na vnější straně
probíhá velice ostrý a vysoký kýl celou skořápkou. Kýl ten se na jedné straně zatáčí a tvoří
tak vrchol, k němuž probíhal svaz v úzké rýze. Spodní strana nepřístupna. Soudě dle otisků,
jež v kameni při roztloukání skořápek těch zůstávají, bylo ústrojí zámkové souhlasné s oním,
jaké u druhu předešlého pozorujeme a řadíme proto skořápky do tohoto rodu.

Naleziště. Korycany.

Stenopleura pileus nov. spec.
(Tab. V. obraz 19., 20.)

Pouze svrchní skořápky známy, podoby celkem kápovité, obrysu kruhovitého neb vej-
čitého, na jedné (zámkové) straně tu více, tu méně zřetelně uťaté. Rozměry obnášejí obyčejně
v delším průměru 16—25 mm, v kratším 14—22 mm; zřídka přicházejí jedinci až 35 mm
dlouzí a 30 širocí. Na vnějším povrchu zdvihá se skořápka v podobě čepičky a nese buď oblý
aneb i dosti ostrý kýl, který na straně uťaté zřetelným vrcholem končí. K vrcholi tomu táhne
se od okraje skořápkového úzká rýha svazová. Kolem vrchole na povrchu bývá obyčejně
mnoho jemných, soukrajných (přirůstacích) rýh, mezi nimiž některé silněji jsou naznačeny.

Jen u nečetných jedinců zpodní strana, obyčejně v kámen vrostlá, přístupna. Zámkové
ústrojí blíží se velice již základnímu typu, jenž u rodu Monopleura je vyvinut. Zuby jsou
téměř stejné, přední jest ploský, o málo vyšší, zadní až na okraj skořápkový posunut. Jamka
pro zub zpodní skořápky, mezi oběma zuby ležící jest trojhranná až ledvinitá. Přední otisk
svalový prodlouženě vejčitý, zadní vejčitý, oba ploché.

Naleziště. Korycany.

Stenopleura venusta Počta sp.
(Tab. III. obraz 15 a, d, 16.)
1886. Plagioptychus venustus Poč. (L. 214.) str. 12. (205.)

Známy jen svrchní ploché skořápky, obrysu vejčitého, velikosti rozličné. Nejmenší
jsou asi 12 mm dlouhé a 8 mm široké, dále měří některé 20—28 mm v délce a 12—16 mm

O rudistech, vymřelé čeledi mlžů. 39

v šířce, Na vnějším povrchu jsou ploché aneb jen nepatrně klenuté a nemají, vyjma jemné
soukrajné rýhy, žádných zvláštních ozdob. Na vnitřní straně pozorujeme dutinu pro tělo
zvířecí, která v obrysu jest obyčejně téměř trojhranná a prohlubuje se pod přední zub. Zuby
jsou dva, ne příliš vysoké a téměř stejně dlouhé; přední má podobu bradavice poněkud splo-
štilé a od jeho základné vycházejí dvě zřetelné lišty, které omezují dutinu pro zvíře. Na straně,
kde jamka ku zubu přiléhá, sbíhá z tohoto val až na dno jamky. Zadní zub jest až ku okraji
skořápkovému posunut, bývá někdy nepatrnější předního a obyčejně poněkud na venek zahnut.
Sedí na dvou, více neb méně zřetelných lištách, které ohraničují částečně jamku pro zub
skořápky zpodní. Jamka tato jest obyčejně trojhranná, u dospělejších jedinců jaksi podkovovitá,
ježto vyvýšený val z předního zubu do ní sbíhající silnější bývá. Přední otisk svalový jest
prodloužený a klade se na stloustlou skořápku, která ohraničuje dutinu pro zvíře. Zadní
otisk jest podlouhle vejčitý a rozprostírá se podél zubů i jamky.
Naleziště. Korycany.

Stenopleura venusta var. fornicata nov. var.
(Tab. V. obraz 25.)

Jedna ze svrchních skořápek druhu 6%. venusta vyznačuje se zvláštními vlastnostmi,
jež jsou takové důležitosti, že třeba ji jakožto varietu vyloučiti. Skoräpka jest silně klenutá,
obüsti polokruhovité, na jehož rovné liště podobné straně ústrojí zámkové se nalezá. Dutina
pro zvíře jest hluboká a zatáčí se pod plochu zámkovou ku vrcholi. Zuby jsou nepříliš vy-
soké, kolmé, nezahnuté. Zadní zub na okraj skořápkový posunut, v průřezu trojhranný; přední
na jediném kuse našem u základné ulomen. Mezi nimi leží hluboká, trojhranná a široká jamka
pro zub skořápky zpodní. Otisky svalové jsou silně vyvinuty a zřetelně omezeny. Přední jest
v podobě prodlouženého, vyvýšeného valu, který podél rovné strany běží a ku okraji skořáp-
kovému rýhou jest omezen. Zadní jest vejčitý, od okraje skořápkového rovněž rýhou oddělen
a směrem ku zadnímu zubu trochu vyvýšen.

O zajímavosti variety této, ve které typ rodu Monopleura značně přeměněn ve směru
ku rodům Caprina a Plagioptychus, promluveno při diagnosi rodové. ;

Naleziste. Korycany.

Rod Simacia nov. gen.

- Skořápka zpodni malá, vrcholem někdy málo zahnutá, jindy v kotouč zatočená; ná-
sledkem pospolitého života nepravidelně smáčknutá. Na povrchu nese vnitřní vrstva stěny sko-
řápkové jemné, soukrajné pruhování a od okraje až ku vrcholi probíhající úzkou rýhu svazovou.
Ústroj zámkový sestává ze středního podélného zubu, někdy plochého ve dví rozděleného,
jindy a to zvláště u skořápek starších jen v podobě nepatrného hrboulku naznačeného. Vedle
zubu leží kruhovitá, u mladých skořápek hluboká, u starších mělká jamka pro přední zub
skořápky svrchní. Jamka pro zub zadní není vyvinutá, z čehož dlužno souditi, že zub ten na
skořápce svrchní byl zakrnělý. Otisky svalové povrchní u mladších slabě, u starších jedinců
zřetelně označeny. Svrchní skořápka neznáma.

Rod tento přibližuje se jak vnější podobou, zatočeným vrcholem, tak i ústrojím zám-
kovým rodu Monopleura, od něhož se liší nepatrnou velikostí a pak hlavně zakrnělým zadním

40 2. Dr. F. Počla:

zubem. V tom ohledu nalézáme opět u rodu Reguienia obdobu, v němž zadní zub rovněž ne-
bývá vyvinut; ovšem vyznačuje se však rod Reguienia normálným uspořádáním skořápek.

Simacia minima Poč. sp.
(Tab. IV. obr. 10—17.)

1886. Monopleura minima Poč. (L. 214.) str. 10. (203.).

Zpodni skořápka v rozličných velikostech od 3 mm počínaje, nepřesahuje délky 25 mm,
jest vždy zahnuta, někdy i zatočena vrcholem svým v kotouč, který pak těsně se přikládá ku
postranní stěně skořápkové (obr. 14, 15). Na povrchu má nepravidelné plochy, které stlačením
jedinců k sobě povstaly a bývá proto v průřezu obyčejně troj- neb čtyrhranná zřídka více-
hranná (obr. 13 c). Na zadní stěně probíhá touže fysikální příčinou vzniklá hrana, která u tvarů
stloustlých zvláště zřetelně jest vyvinuta (obr. 17 «). Vnější vrstva stěny skořápkové v úlomcích
zachovaná sestává z kolmých lístečků, vnitřní je na povrchu soukrajně pruhovaná. Od okraje
zámkového až ku vrcholi probíhá úzká rýha svazová, která je vyvinuta na okraji u tvarů
mladších s tenkou skořápkou někdy v podobě dosti hlubokého zářezu. Obústí je kruhovité
aneb následkem smáčknutí nepravidelně hranaté. Dutina pro zvíře kruhovitá dosti hluboká,
u stloustlých skořápek poměrně úzká. Střední zub jest široký, u mladších tvarů ploský, někdy
jaksi ve dví rozdělen, u starších v podobě malého, podélného hrboulku naznačen a leží téměř
kolmo na dutinu pro zvíře. Jamka pro přední zub skořápky svrchní jest kruhovitá, tu hlubší,
tu mělčí. Jamka pro zub zadní chybí. Otisky svalové jsou povrchní, přední bývá určitě ome-
zený, poblíže jamky pro zub přední, zadní jest méně určitý a nepatrně prohloubený. Svrchní
skořápka dosud nenalezena.

Smáčkliny na vnějším povrchu skořápky, jakož i celé kolonie svědčí tomu, že druh
ten žil pospolitě, společně ve větším počtu jedinců. Na jedné takové kolonii (obr. 10), v níž
jedinci vrostlí jsou téměř vesměs obústím v kámen, pozorujeme po obou stranách velkého
matečného zvířete v ploše oblé skořápky rozličné velikosti počínaje délkou 3 mm.

Naleziště. Radovesnice, Korycany.

Rod Valletia Munier Chalmas.

Do rodu toho kladu jednu svrchní skořápku, která pokud se týče ústrojí zámkového
výtečně je zachovaná. Rod Valletia přibližuje se velmi rodu Monopleura, od něhož vlastně
rozlišuje se jen vyššími a vrcholem zahnutým opatřenými svrchními skořápkami. U druhů
z neokomu popsaných jest tento pro rod Valletia ustanovený znak význačným, ježto přicházejí
tam tvary zevnější podobou svou ku Diceratüm, zámkovým ústrojím však ku Monopleurám pří-
slušné. A pro tyto utvořen právě nový rod, který však, myslím, všude přísně ohraničiti se nedá.

Valletia aliena Poč. sp.
(Tab. V. obr. 21 a, b.)
1886. Plagioptychus alienus Poč. (L. 214.) str. 12. (205.).
Pouze svrchní skořápka známa, jest dosti vysoká, s vrcholem tlustým, na pravo za-
hnutym; obüsti jest vejčité, po jedné straně dosti ostře zakončené a z té strany vychází kýl,
který se po zevnějšku skořápky ku vrcholi táhne. Přirůstací čáry soukrajné slabě naznačeny,

O rudistech, vymřelé čeledi mlžů. 41

ponejvíce jen pod vrcholem. Povrch hladký, vnitřní vrstva stěny skořápkové jest porovitá
a blízko u vrchole dává zříti uložení z tenkých lístečků. Rýha svazová velmi slabě naznačena
až nezřetelna. Na zpodní straně skořápky vidíme předně dutinu pro zvíře ku zámku se roz-
šiřující. Ústrojí zámkové sestává ze dvou téměř stejných zubů, mezi nimiž leží velká, polokru-
hovitá jamka pro hlavní zub skořápky zpodní, kterýž, jak se zdá, byl obrysu ledvinitého.
Přední zub jest kuželovitý, trochu smáčklý a napřed znenáhla do jamky se súžující. Jamka
má po straně na liště, která ji od dutiny pro zvíře dělí, ještě malou bradavici, kteráž odpo-
vídá ryze na zubu zpodní skořápky. Zadní zub jest trojlaločný a sedí až na samém okraji
skořápkovém. Dvě lišty ze základné jeho vycházející, ohraničují jamku, zadní lišta táhne se
kol zadního otisku svalového a ztrácí se v okraji skořápkovém. Přední otisk svalový jest velice
protáhlý, téměř plochý a jen málo vypouklý. Zadní jest pravidelně vejčitý, určitě omezený, plochý.
-Druh tento vyznačuje se porovitou strukturou vnitřní skořápky, která na zlomech
patrně se jeví.
Naleziště. Jediný kus pochází dle udání nálezce jeho pana R. Honzíka ze Zbyslavi,
ač jeho stav zachování spíše podobá se onomu, jejž u tvarů z Radovesnic shledáváme.

Skupina Caprotinae.

Rod Caprotina D'Orbigny.

Rod tento jest velice nestejnomiskatý, pravou, jednozubou skořápkou přirostlý.

Zpodni skořápka jest prodloužená, kuželovitá, ku dolenímu konci obyčejně přišpičatělá,
na průřezu kruhovitá, obyčejně se dvěma záhyby, které zdají se odpovídati místům, kde za
živa zvířete byly otvory jednak pro vnikání vody do žaber, jednak pro vytékání zbytečné
vody. Někdy povstávají na skořápce stlačením tupé hrany. Stěna skořápková sestává ze dvou
vrstev. Vnější jest na našich jedincích většinou odřená aneb jen v nepatrných kusech zacho-
vaná. Pokud se barvy týče, je téměř vždy bílá, dále jest na povrchu drsná, vodorovně pru-
hovaná a sestává z tenkých lístků kolmo na skořápku postavených.

Často pozorujeme v této, celkem měkké vrstvě kulaté otvory zvící špendlíkové hlavy,
jež k rozvětveným chodbám vedou a za stopy činnosti vrtacích hub považovati se mohou.

Zpodní vrstva jest u našich tvarů ve vápenec přeměněna, který často jest krystalický,
jak zvláště na zlomech skořápky pozorovati možno. Vrstva tato jest dosti tlustá, tvoří hmotu
zubů zámkových, svalových otisků a vůbec celé skořápky a nese na povrchu vodorovné, jemné,
často nestejnoměrně husté pruhy. Ve vrstvě této probíhá ve skořápce svrchní zvláštní sou-
stava chodeb. Rýha svazová je celkem úzká, rozšiřuje se do vnitř skořápky a vine se od
okraje zámkového až ku vrcholi.

Ústroj zámkový zpodní skořápky jest na ploše zámkové, která asi '/„ neb i '/, prů-
měru obústí zaujímá. Ryha svazová dělí plochu zámkovou — držíme-li před sebou obüsti
skořápky s rýhou svazovou dolu — na dva stejné díly; často jest ale pravá strana plochy
zámkové větší. Naproti rýze svazové vyniká střední zub skořápky zpodní. Jest v průřezu
tříhranný a na 3 lištách postaven, z nichž přední ku rýze svazové se táhne a se pak kol
jamky pro přední zub svrchní skořápky vine. Druhá lišta odděluje tuto jamku od dutiny pro

Třída math.-přírodov. VII. 3. 6

42 2. Dr. F. Pocta:

zvíře. Obloukovité zahnutí obou těchto lišten dalo podnět ku výrazu „podkovovitá základna“
(hufeisenförmige Basis). "Třetí lišta spojuje se se stěnou skořápky naproti ležící, splývajíc ve
hranu plochy zámkové, která odděluje ústrojí zámkové, položené na levé straně rýhy svazové
od dutiny pro zvíře. Na pravé straně rýhy svazové položena hluboká jamka pro přední zub
svrchní skořápky určená. V obrysu svém jest kruhovitá neb vejčitá a omezena tu více, tu
méně zřetelnými dvěma lištami ze středního zubu vycházejícími. Na levé straně rýhy svazové
poblíže zubu rozkládá se prodloužená jamka, která tenkou, obyčejné nízkou příčkou ve 2 ne-
stejné části je rozdělena; přední čásť, blíže zubu ležící jest jamka ku přijetí zadního zubu
svrchní skořápky určená a za ní ležící prohlubina je místo, kde se ukládá násadec svalový,
vynikající za zadním zubem na skořápce svrchní. Přední otisk svalový jest široký, obyčejně
však nezřetelně naznačený; jest poblíže jamky pro zub přední, prostírá se odtud až ku okraji
obústí a bývá v obrysu vejčitý až čtverhranný. Zadní otisk svalový jest v prohlubenině za
jamkou pro zub zadní ležící, rovněž zřetelně neomezený. Dutina pro zvíře jest v poměru ku
celé skořápce malá a často následkem smáčknutí hranatá.

Svrchní skořápka jest, hlavně z mládí, plochá, víčkovitá, později stěna její mohutní
a skořápka zaokrouhluje se na vnějšku. V průměru měří 10 až 40 mm. Na bodu tam, kde
přilehá ku okraji zámkovému, jest trochu stloustlá ve vrchol, ku kterému rýha svazová vět-
$inou v podobě jednoduché, krátké čáry probíhá. Jen výjimkou u jednoho druhu Cap. umbo-
nata Poč., právě na základě této vlastnosti ustanoveného, jest vrchol více vyvinut a má pak
zvláštní ústrojnosť tato vliv i na ostatní znaky.

Na zpodní straně skořápky pozorujeme — postavíme-li si skořápku proti sobě s rýhou
svazovou nahoru obrácenou — dva zuby, každý po jedné straně rýhy. Onen na pravé straně
je předním, podoby kuželovité, rovný. Základna zubu toho bývá trihrannä; jedna hrana směřuje
ku okraji skořápkovému poblíže svazu, druhé dvě pak, vybíhajíce v poznenáhlu mizící a ku
zadnímu okraji jdoucí lišty, omezují dutinu pro zvíře. Z pravé strany tvoří jednu plochu troj-
stěnné základné otisk svalový, z levé stěna jamky pro zub zpodní skořápky určené. Přední
zub ukončen bývá nahoře kuželovitě, aniž by ovšem v ostrou špici vycházel, někdy mívá po
straně napuchlinu, od níž pak mimostředně vrchol zubu vychází. Zub ten jest vyšší zubu
zadního, nepřesahuje však nikdy výši 1 cm. Zdá se, že při růstu, který se u svrchních víček
jeví tím, že skořápka velice tloustne, zub sám nepřirůstá, nýbrž že zůstává na stupni, na jakém
byl v mládí, čímž se stává, že u mladých, ploských víček jsou zuby poměrně delší než u starých
stloustlých. Zadní zub jest po levé strané rýhy svazové. V místech těch vidíme jakousi ne-
pravidelnou vyvýšeninu, obyčejně trochu od zdola nahoru obloukovitě zahnutou, která nese na
vrcholi dva bradavkovité vrchole. Přední z nich vyšší zadnějšího považuje se za zadní zám-
kový zub, kdežto zadní, od tohoto zubu rýhou oddělená vyvýšenina má se za násadec, na
jehož vnitřní, postranní ploše, obyčejně trochu vyduté, sval se usazoval. Násadec (lame myo-
phore, Apophyse) tento dosahuje rozličné výše, zřídka je se zubem stejně vysoký, obyčejně
o něco nižší a často je sám ještě slabou rýhou ve 2 části rozdělen.

Příčiny, proč se útvar tento vykládá za násadec pro sval a nikoliv za zub, jehož
podobu má, jsou:

1. jamka pro násadec ve zpodní skořápce je Širší než násadec sám;

2. jest násadec to jediné místo, kde zadní sval usazen býti mohl.

O rudistech, vymřelé čeledi mlžů. 43

Ve své předběžné zprávě (L. 214.) považoval jsem násadec tento za třetí zub a tím
vznikly v referátech o zprávě té v rozličných sbornících uveřejněných pověsti o rodu Caprotina
(Monopleura) se třemi zuby. Té doby nebyl však názor o násadci svalovém dosud ustálen
a i zcela podobné vyvýšeniny u jiných rodů, jako Hippurites, vykládány jako třetí zuby. Zdá
se, že násadec u rodu Caprotina vykonával úlohy obou, že sloužil jakožto místo, kde sval se
připínal a zároveň jako zub. U rudistů vůbec přikládají se svaly těsně k zubům a zde, zdá
se, děje se podobně.

Na čáře, spojující oba zuby, stojí vrchol u prostřed a prodloužená rýha svazová
téměř kolmo.

Mezi oběma zuby leží jamka pro zub skořápky zpodní v obrysu svém vejčitá nebo
trochu zahnutá, výjimkou (Capr. umbonata Poč.) polokruhovitá. Největší hloubka její jest asi
u prostřed, jest však jamka tato vždycky obsáhlejší než zub zpodní skořápky, tak že po uza-
vření misek zbylo vždy prázdného prostoru. Ku předu poblíže rýhy svazové bývá jamka rovněž
dosti prohloubena, kdežto ku zadnímu kraji ponenáhla vystupuje a bývá tu omezena lištou,
která od základné předního zubu vycházejíc, na dutinu pro zvíře hraničí.

Dutina pro zvíře určená jest obrysu tříhranného a je po obou stranách lištami ku
přednímu zubu probíhajícími omezena. K okraji znenáhla se splošťuje a vychází, kdežto do
vnitř prostírá se pod přední zub, který nad ní se klene. Od konce dutiny táhne se ovšem
jen krátká chodba ku vrcholi skořápky. Dutina pro zvíře bývá dosti značná i dlouhá, tak
že přední zub postaven jaksi na klenuti, které po levé straně postranní stěnu jamky po
pravé místo pro otisk svalový tvoří. Přední otisk svalový položen na šikmé ploše, která se
od předního zubu ku okraji skořápkovému táhne. Místo to je podélné, na vnějšek vypouklé
a od okraje skořápky rýhou tu méně, tu více zřetelnou odděleno.

Zadní svalový otisk jest na násadci, o němž při popisu zadního zubu blíže bylo mlu-
veno, a sice na vnitřní jeho straně v podobě slabě naznačené prohlubiny, která na základné
násadce tu více, tu méně vyvinutou jamkou ukončena
jest. Otisk dotýká se na předu zadního zubu, jde pak

asi středem násadce až ku jeho zadní, často ostré hraně sa

dolu. Z toho vysvitä, Ze sval upotrebuje jen nejvyse polo- 1 =

vici násadce k účelům svým, ježto vlastně hlavní massa 7
svalová v hlubší jamce na základné násadce uložena jest; N ev

druhá polovice násadce slouží pak jako zub. Nedá se N se
předpokládati, že by vyvýšený otisk svalový měl jakési I. II.

výhody pro ústroj zámkový neb zvíře samo a naopak Opraz 3. Sehematické řezy víčkem Capro-
lze se domýšleti, Ze by sval rovněž i na vodorovné ploše tiny. I. Kolmý řez, uprostřed chodba od
dobře utkvěti mohl. Z toho zřejmo, že fysiologický výkon dutiny pro zvíře ku vrcholi, na levo chodby

sal x S = h s postranní. II. Vodorovný průřez, chodba
wu ce svalem jen malou částí užívaného byl zajiste , dutiny ku vrcholi a postranní chodby
i výkon zubu. zahnuté.

Pod násadcem otevírají se ve vnitřní stěně sko-

řápkové čtyry až pět otvorů kruhovitých '/„ až 2 mm širokých, které jsou počátkem tolikéž
chodeb (Obraz 3.). Chodby tyto směřují k vrcholi skořápky a probíhají následkem toho za-
hnutě až dosti zřetelně obloukovitě; zpočátku jsou širší, pak ubývá jim na postrannosti, až

6*

44 2. Dr. F. Počla:

konečně nedaleko vrchole dosti tupě končí. První chodba od vrchole počítaje a tudíž i nej-
kratší je zároveň nejužší a probíhá často přímo ku vrcholi, tak že na povrchu je zpola ote-
vřená a přijímá na sebe podobu kruhovité rýhy.

Ku konci popisu rodu toho dovolím si ještě sděliti, jaký názor měli o našich podivných
tvarech, jež do rodu Caprotina já zařaďuji, zakladatelé nové soustavy rudistů pánové prof.
Munier Chalmas a prof. Douvillé.

Prvni z nich považoval některé ze svrchních skořápek, tak zejména originál ku tab. III.
obraz 2, za typického zástupce nového svého rodu Chaperia, dle mého zdání velice pochybného
to rodu, který od rodu Caprotina liší se tím, Ze na zpodní skořápce jamka pro zadní zub od
dutiny pro násadec svalový není příčkou rozdělena. V našich četných zásobách, ve kterých
jest množství zpodních skořápek s ústrojím zámkovým buď zcela aneb aspoň částečně zacho-
vaným, nenalezl jsem dosud znak tento a ježto dle svrchní skořápky v tom ohledu na üstrojnost
zpodní souditi nemožno, myslím, že rod tento u nás nepřichází.

Prof. Douvillé, jemuž jsem rovněž za pobytu svého v école des mines originály
ukazoval, byl toho mínění, že tvary, jež já zde do rodu Caprotina kladu, náleží novému, dosud
nepopsanému rodu přechodnímu mezi rody Caprotina a Caprina a mínění toto také i vyslovil
ve svém pojednání (L. 217. str. 780.). Francouzské druhy rodu Caprotina mají chodby po-
blíže násadce svalového pouze dvě, za to ale širší, a pak i u svalu předního jednu širokou
chodbu; naše tvary však jen u násadce a to v počtu 4 až 5. Tento rozlišný znak nepovažuji
za dosti závažný, aby na základě jeho nový rod byl utvořen, ježto zdá se býti výsledkem změn
původ svůj v místních poměrech majících. Zda-li by nebylo záhodno aspoň do zvláštního pod-
rodu tvary naše zařaditi, budiž osobnímu náhledu ponecháno.

Tolik ale koncedoval jsem názorům páně Douvilleovým, že jsem náš druh, který fran-
couzskému Capr. trilobata velice se podobá, ovšem až na počet a rozložení chodeb, novým
jménem označil.

Roztřídění v jednotlivé druhy setkává se u rodu tohoto s obtížemi nemalými; po pro-
hlédnutí značnějších zásob, jež i mně po ruce byly, docházíme toho přesvědčení, že mezi
jednotlivými, dle vnější podoby ustanovenými druhy četné přechody se vyskytují. Mimo to
přichází jen nepatrný počet jedinců s oběma skořápkami; obyčejně jsou zpodní i svrchní sko-
řápky ojedinělé, tak že jen zřídka se podaří ustanoviti, které k sobě patří.

Aby však předce jednotlivé typy ustanoveny byly a také umožněno bylo uvádění
jednotlivých tvarů při prácech geologických, rozdělil jsem zásoby rodu tohoto v několik druhů,
při čemž mi pomůckou byly při zpodních skořápkách, které vesměs ústrojím zámkovým, výše
popsaným se vyznačovaly :

1. obrys skořápky a tvar obüsti,

2. zevnější tvar skořápky,

3. způsob, jakým zpodní vrchol jest vytvořen.

Tyto, jako hlavní typy ustanovené druhy jsou proti sobě dosti ostře omezeny; vždycky
ale zůstává ještě množství kusů, které buď přechody mezi jednotlivými, zde ustanovenými druhy
tvoří, aneb smáčknutím, sražením a jinými fysikálnými příčinami takového tvaru zevnějšího
nabývají, že do žádného z typů zaraditi se nedají.

Bylo-li obtížno rozeznati typy u zpodních skořápek, které předce rozličným způsobem

O rudistech, vymřelé čeledi mlžů. 45

přisedání a tvarem vrchole někdy od sebe se různí, tím nesnadněji lze to provésti u skořápek
svrchních, ústrojnosti větším dílem jednoduché, předce však různé. Svrchní, ojedinělé skořápky
rozděliti můžeme, není-li nějaký zvláštní znak vyvinut, vlastně jen dle. obrysu aneb dle obústí.

Budiž zde ještě zmíněno se jader, které v některých nalezištích — jako na př. u Ko-
rycan — hojně se vyskytují a které bezpochyby rodu Caprotina náležejí. Některé z nich jsou
dosti věrným otiskem vnitřku skořápky, majíce výlitek dutiny pro zvíře a dva výplňky jamek
na zpodní skořápce. Obyčejně ale vyskytují se jádra tak špatně zachovaná, že o původu
jejich nic blíže pověděno býti nemůže.

U Radovesnic vyskytá se také hojnosť malých, podélných, obyčejně nepříznivě zacho-
vaných skořápek (tab. III. obraz 5, 6), jež možno, že k rodu Caprotina náležely. K zajímavým
zjevům náleží také skořápka (tab. III. obraz 14), která za života zvířete byla zlomena a opět
částečně nahražena, kterýžto nový přírostek silným stupněm je označen a nepravidelnost
v ústrojí zámkovém přivodil.

Caprotina stimulus nov. spec.
(Tab. II. obraz 19 a, 5, 20.)

Zpodní skořápka jest prodloužená, měří v délce 30—65 mm v průřezu, jest vejčitá
neb i kruhovitá, zřídka nepatrně stlačená a vybíhá ku zpodnímu vrcholi pozvolna v tenkou
špici, rovnou aneb jen málo zahnutou, kterou druh ten přisedal. Na zadní, naproti rýze sva-
zové položené straně probíhají dvě slabě naznačené, široké rýhy. Někdy nese povrch nepravi-
delné zaškrceniny a valům podobné vyvýšeniny, které vznikly snad při vzrůstu následkem pro-
tažených, starých obústí. Svrchní stěna skořápková jest vždy odřená. Vnitřní nese vodorovné
pruhování. Obústí téměř kruhovité a následkem toho i ústroj zámkový pravidelný. Rýha svazová
rozšiřuje se ve skořápce v příčný pruh a za ním vystupuje střední zub na základné podkovo-
vité. Jamka pro přední zub svrchní skořápky hluboká, kruhovitá. Jamka pro zadní zub rovněž
kruhovitá; mělká prohlubina pro násadec svalový určená, široce vejčitá a hluboká. Dutina
pro zvíře vejčitá. Jeden exemplář má ještě svrchní skořápku. Tato jest plochá, ku výze sva-
zové nepatrně ve vrchol vyvýšená. Přisedá ku zpodní skořápce vodorovně, to jest vrchol její
není ku okraji zpodní skořápky nahnut.

Příbuzenství. Mathéron (L. 82. str. 109., tab. 3 vyobraz. 14 a 15.) popisuje ze-
vnějškem podobný druh Monopleura sulcata a sice na základě tvaru vnější vrstvy skořápkové,
jak již jméno samo naznačuje. D'Orbignym (L. 96.) pod týmž jménem popsaný tvar zdá se
býti rozlišný a jinému druhu náležející.

Naleziště. Radovesnice.

Caprotina deformis nov. spec.
(Tab. VI. obraz 17.)

Zpodní skořápka jest krátká, měříc as 30 mm v délce, nahoře vypouchlá a vybíhá
ku zpodu v ostrou a obyčejně zavitou špici. Na povrchu má nepravidelné záhyby, vmáčkliny
a hrany, tak že průřez podobá se buď trojúhelníku s otupenými rohy, buď i zcela nepravi-
delnému mnohoúhelníku. Svrchní stěna skořápková zachována v nepatrných úlomcích, které
na některých jedincích ještě lpí. Jest velice křehká a sestává z jemných lístečků, kolmo na

46 2. Dr. F. Počta:

skořápku postavených, které jemné, vodorovné pruhování tvoří. Vnitřní vrstva skořápková je
rovněž vodorovně pruhovaná a nese mimo to na místech, kde nepravidelné záhyby povstávají,
i silné vodorovné rýhy, Na zadní stěně, proti svazové rýze položené, probíhají dvě tu více,
tu méně zřetelné, podélné, ploché rýhy.

Zámek jest dosti pravidelný. Přední otisk svalový jest mohutný a přikládá se hlavně
u nepravidelných tvarů na stěnu skořápkovou kolmo vyčnívající, čímž se druh tento druhu
Capr. vadosa Poč. přibližuje. Jamka pro zadní zub jest malá a mělká, prohlubenina, v níž
násadec svalový se ukládá, hluboká a velká.

Svrchní skořápka neznáma. Čára, v níž obě skořápky při uzavření se setkávají, je
šikma, čili postavíme-li zpodni skořápku kolmo, je obüsti šikmé.

Příbuzenství. V druhu tomto zahrnuty jsou i tvary, u nichž se stěna na pravo od rýhy
svazové ležící, splošťuje a kolmo nahoru vypíná. V této odrudě přibližují se druhu C. vadosa
Poč. a možno je pak jen ostrým vrcholem a nepravidelnými stlačeninami na povrchu rozlíšiti.

Naleziště. Radovesnice.

Caprotina vadosa nov. spec.
(Tab. II. obraz 18. a, d, tab. V. obraz 28. a, b.)

Zpodní skořápka krátká, as 20 až 50 mm v délce měřící, tlustá, s tupým; poněkud na
pravo zatočeným vrcholem. Na zadní, ryze svazové protilehlé straně, jest stěna skořápková
úplně do roviny smáčklá, tak že průřez trojúhelníku s rohy otupenými se podobá.

Svrchní vrstva skořápkové stěny není zachovaná, vnitřní na povrchu drsná a jaksi
vodou omletá. Rýha svazová probíhá od okraje zámkového obyčejně rovně ku vrcholi, někdy
vybočuje v malý záhyb.

Ústroj zámkový na tab. V. obraz 28. a, zobrazeného jedince výtečně zachovaný sou-
hlasí s popisem daným u diagnosy rodové. Přední otisk svalový jest velmi mohutný a přikládá
se na příkrou stěnu skořápkovou téměř kolmo vystupující. Jamka pro zadní zub, jakož i pro-
hlubenina pro násadec svalový jsou dosti mělké.

Svrchní skořápka u druhu tohoto není známa, ač by byla dle obrysu snadno ku roze-
znání. Soudě dle ústrojností zpodních skořápek, tvoří zuby na svrchní skořápce s plochou
skořápky úhel asi 45°. Obústí není vodorovné, nýbrž šikmé a poblíže rýhy svazové hluboce
vykrojené.

Naleziště. Radovesnice.

Caprotina aculeata nov. spec.
(Tab. II. obraz 9. a, db, 10. a, 2.)

1886. Monopl. marcida Poč. (L. 214.) str. 11. (204.).

Zpodní skořápka prodloužená, as 30 až 50 mm v délce měřící, ku zpodnímu vrcholi
pozvolna se súžující a v dlouhou špici končící. Vrchol tento nikdy není rovný, nýbrž obyčejně
několikráte zahnutý, často stočený aneb i v pravém úhlu zlomený.

Na povrchu skořápky zříti nepravidelné vmáčkliny a naduřeniny, které na zúženém
vrcholi někdy hlízovité napuchliny tvoří a příčinou jsou, že rýha svazová v sousedství jejich
se prohýbá. Také na hořejší části zpodní skořápky pod okrajem zámkovým povstávají u ně-

O rudistech, vymřelé čeledi mlžů. 47

kterých jedinců stloustnutím skořápky naduřeniny. Svrchní stěna skořápková jest v úlomcích
zachována, velmi křehká, sestává z kolmých lístečků a nese četné stopy po činnosti vrtacích
hub. Vnitřní stěna jest pevná a na povrchu vodorovně, jemně rýhovaná. Ústrojí zámkové sou-
hlasí s popsaným při diagnose rodové. Jamka pro přední zub není příliš hluboká, jamka
pro zadní zub menší než prohlubenina pro násadec svalový. Svrchní skořápka přimyká se ku
skořápce zpodní v čáře jen skrovně nahnuté. Svrchní skořápka neznámá.

Příbuzenství. Druh tento zevnějškem svým velice jest podoben druhu Monopleura. mar-
cida White (L. 210.) z texánské křídy, a byl mnou v předběžné zprávě také pod jménem tím
uveden. Ježto však příslušnosť tvaru texánského ku rodu Monopleura zvláště prací Roemerovou
(L. 218.) dokázána býti se zdá, bylo třeba pro druh náš jiné jméno voliti.

Naleziště. Radovesnice.

Caprotina caudiculata nov. spec.
(Tab. VI. obraz 4 a, b.)

Zpodní skoräpka malá, 20 až 30 mm v podélné ose měřící, poměrně dosti objemná,
ku zpodnímu konci pojednou v tenký stvol jakýsi tu více, tu méně vyvinutý, vybíhající. Po-
blíže stvolu naduřuje skořápka na povrchu v nepravidelné boulovité vypukliny i valy, a vůbec
mívá dosti časté nepravidelnosti, buď že jaksi do hran bývá smáčklá, buď zase v naduřeniny
rozšířená,

Rýha svazová probíhá nejkratší cestou od okraje skořápkového ku špici tenkého a jaksi
ocásku podobného zpodního vrehole. Na zadní stěně, oproti rýze svazové ležící, označeny jsou
tu více, tu méně zřetelně dvě ploché rýhy, které až ku vrcholi sbíhají. Svrchní stěna sko-
řápková v úlomcích zachovaná, na některém jedinci nadobyčej tlustá (3 mm), bílá a jemně
vrstevnatá. Vnitřní vrstva pokryta jemnými, často nezřetelnými rýhami. Obústí jest téměř
vodorovné.

Zámkové ústrojí u málo jedinců přístupné, neliší se od ústrojí ostatních druhů. Jamka
pro zadní zub a prohlubina pro násadec svalový bývají nepatrné, mělké.

Svrchní skořápka jen z malých úlomků známa, jest dosti plochá a jen málo klenutá,
s vrcholem slabě naznačeným.

Naleziště. Radovesnice.

? Caprotina acuminata Poč. sp.
(Tab. II. obraz 11, 12.)

1886. Monopleura acuminata Poč. (L. 214.) str. 9. (202.)

Dvě zpodní skořápky 19 a 24 mm vysoké, ku zpodnímu vrcholi rychle se zúžující
a zde ve ploše obyčejně na polovic závitku zatočené. Jedna ze skořápek je smáčklá na plocho,
druhá, větší z nich, nesmáčklá a nese po straně stopy po skořápkách jiných, což na pospolitý
život poukazuje. Zámkové ústrojí nepřístupné a proto i správné určení nemožné. Povrch nese
ještě svrchní vrstvu stěny skořápkové, která nese silné, podélné rýhy, napříč jemně rýhované.
Vrstva tato jest mohutná a nese na některých místech stopy činnosti vrtacích hub.

Rýha svazová u jedince smáčklého ostřejším prohlubením jedné podélné rýhy naznačená,
dosti zřetelná, u druhého jedince nezřetelná, ježto povrch právě na těch místech špatně zachován.

48 2. Dr. F. Počta:

Příbuzenství. Mathéron zobrazuje (L. 195.) některé podobné tvary pod jmény Reguienia
arcuata s více závity (tab. III. C—2, obraz 2), aneb Monopleura varians (tab. III. C—2
obraz 3). Jelikož jak u těchto druhů, tak u našeho nepříznivě zachovaného po zámku ani
stopy není, nelze zde rozhodnouti.

Naleziště. Radovesnice.

Caprotina sinuata nov. spec.
(Tab. II. obraz 21, tab. III. obraz 2 a, b, 3 a, b.)

Zpodni skořápka krátká (30—45 mm) a široká (20—30 mm), s obüstim velmi nepravi-
delným. Široká skořápka zúžuje se ku zpodnímu vrcholi znenáhla, až pojednou vybíhá v krátkou,
trnu neb stvolu podobnou špici, která často ulomena bývá ale na ploše zlomu průměr svůj
zříti dává. Stěna skořápková na pravo od rýhy svazové ležící jest silně smáčklá, až v pa-
trnou prohlubinu vydutá. Na této stěně jest vodorovné pruhování nejvíce zřetelné a sestává
z jemných, obloukovitě nahoru zahnutých rýh. Často naduřuje skořápka bezprostředně nad
vrcholovou špici, stvolu podobnou ve vypuklinu. Rýha svazová probíhá obyčejně na úzké,
smáčknutím povstalé hraně od okraje zámkového ku vrcholi.

Svrchní vrstva stěny skořápkové není zachovaná. Ústroj zámkový celkem normálný,
následkem podivné zevnější podoby poněkud sešinut. Střední zub na zpodní skořápce listovitý
a jamky pro přední a zadní zub svrchní skořápky mělké, rovněž i prohlubina pro násadec
svalový mělká, ale širší. Přední otisk svalový velmi malý. Ze svrchních ojediněle se vysky-
tujících skořápek možno by bylo ke druhu tomu přičísti ony, jejichž obrys souhlasí s obústím
zpodní skořápky tak význačným. Jsou to úzká, polokruhovitá víčka, po jedné straně a sice
poblíže předního zubu až obloukovitě vykrojená. Přední otisk svalový jest malý a šikmě postavený.

Naleziště. Zpodní i svrchní skořápky ojediněle v Radovesnicích.

Caprotina perplexa nov. spec.
(Tab. II. obraz 5—8, tab. III. obraz 1 a, b.)

1886. Monopleura trilobata Poč. (L. 214.) str. 8. (201.)

Zpodní skořápka jest kuželovitá, prodloužená, 30 až 50 mm měřící, zúžuje se po-
zvolna ku zpodu a vybíhá v poměrně tenký, na pravo silně zatočený vrchol. Na stěně po levé
straně rýhy svazové ležící probíhají dvě ploché rýhy, jež až do špice vrchole se prodlužují.
Někdy bývá skořápka nepravidelně smáčklá, vždy ale dává zříti ony dvě rýhy na zadní stěně.
Svrchní vrstva stěny skořápkové je zachována jen v malých nepatrných úlomcích a sestává
z kolmých lístečků, které na povrchu vodorovné, jemné pruhování tvoří. Ústroj zámkový jest
zcela normälny a vzat v přední řadě za základ při popisu v diagnose rodové. Obústí jest
vodorovné neb jen nepatrně šikmé. Za příčinou oněch dvou rýh na zadní stěně skořápkové
vykazuje obüsti rovněž dva výkroje a poskytuje tak znaku ku určení ojedinělých svrchních
skořápek. Svrchní skořápky jsou pravidelné, vejčité neb i čtyrhranné, s rohy oblými, mají
normálný ústroj zámkový a na zadní stěně dva tu slaběji, tu silněji naznačené výkroje.

Příbuzenství. Druh tento podobá se zevnějškem svým velice druhu Capr. trilobata
D'Orb. (L. 96. str. 240, tabule 582) a byl mnou v předběžné zprávě také pod tímto jménem

O rudistech, vymřelé čeledi mlžů. 49

uveden. Pro zvláštní úpravu a počet chodeb ve svrchní skořápce našeho druhu jest však
třeba nového jména použiti. Sara =
Naleziště. Radovesnice.

Caprotina umbonata nov. spec.
(Tab. V. obraz 24.)

Z množství ojedinělých svrchních skořápek vyniká jedna, která by dle obrysu připočísti
se mohla ku druhu Capr. perplexa Poč. vnitřní svou ústrojností, kterou se od všech ostatních
líší. Kdežto vrchol u svrchních skořápek jen slabou stlouštěninou bývá naznačen, jest zde
zřejmě v podobě stlačeného kužele vyvinut, který má na vnitřní své straně jaksi nepravidelně
rozšířenou rýhu svazovou. Okraj skořápkový jest tam, kde vchází rýha svazová, vykrojen
a nese na straně protilehlé dva výkroje odpovídající plochým dvěma rýhám na zpodní skořápce.
Přední zub zámkový jest nízký, na široké základné, tvořené jednak plochou pro přední sval
určenou, jednak stěnou jamky. Zadní zub rovněž nízký, sploštělý, dosti daleko od konce rýhy
svazové vzdálený. Násadec svalový nízký a listovitě sploštělý. Pod zadním zubem a násadcem
svalovým pět kruhovitých otvorů, počátků to soustavy chodeb. Nejpodivnějším zjevem na této
skořápce jest tvar jamky pro hlavní, střední zub zpodní skořápky. Táž jest obloukovitá, hlu-
boká a táhne se částečně kol předního zubu zámkového. Za mohutnou jamkou touto poblíže
dutiny pro zvíře zříti ještě stopu jiné, jakési mělké a malé prohlubeniny, o jejímž významu
nelze ničeho říci.

Naleziště. Radovesnice.

Caprotina sodalis nov. spec.
(Tab. II. obraz 2—4.)

Zpodní skořápka malá, as 15 až 30 mm v podélné ose měřící, kuželovitá, obyčejně
pravidelná, dole slabě neb i silněji vrcholem zahnutá. Povrch nese větší neb menší počet splo-
štělých neb smáčklých míst, jež od způsobu žití druhu toho pocházejí. Nalézáme totiž druh
tento ponejvíce ve společných trsech, kde pak jednotlivé skořápky pevně k sobě se přitlačují
ano i zpodním vrcholem těsně se obtáčejí. Dle toho pak, jak velký počet jedinců k sobě se
tlačí a jakým způsobem i zpodní vrchol jest zatočen, jsou pak i skořápky vytvořeny. Někdy
je vodorovný průřez jejich téměř úplně kruhový neb vejčitý, jindy troj- neb čtyrhranný. Svrchní
vrstva stěny skořápkové bývá jen v malých úlomcích zachována, vnitřní má tu hrubší, tu
jemnější vodorovné rýhování. Zámkový ústroj jest normálně vytvořen, zvláště u jedinců s ob-
ústím kruhovitým neb vejčitým.

Ke druhu tomuto bylo by snad možno z ojedinělých svrchních skořápek přičísti takové,
jež mají zámkové ústrojí pravidelné a jsou poměrně malé a ploché.

Poznámka. Rad. polyconilites D'Orb., kterýž druh Geinitz (L. 186. I. str. 172.) ze
Sas uvádí, není nic jiného než kolonie druhu Capr. sodalis, jak jsem se přesvědčil ohledávaje
v Drážďanech kusy, jež práci Geinitzově základem byly. Na každém kuželovitém jádru shledal
jsem otisk rýhy svazové, důkaz to, že každé jádro jedinci odpovídá.

Naleziště. Radovesnice, Velím, Korycany.

Třída math,-přírodov. VIK 3. 1

50 : 2. Dr. F. Počla:

? Caprotina contorta Poč. sp.
(Tab. VI. obraz 10.)

1886. Monopleura contorta Poč. (L. 214.) str. 9. (202.).

Několik velice špatně zachovaných zpodních skořápek, kteréž zjevem svým a hlavně
ústrojností svého povrchu ode všech dosud známých se liší. Jsou asi 24—30 mm vysoké, ku-
želovité, ku zpodu dosti rychle se zúžující a zde se zatáčející. Zámek nikde není přístupen.
Svrchní stěna skořápky jest tenká, hladká aneb soukrajně jemně pruhovaná. Zpodní stěna jest
pokryta podélnými, jemnými rýhami nepravidelně tu i tam do sebe vnikajicími a se zase
rozbíhajícími.

Naleziště. Popsané kusy jsou z Korycan. Z Přemyšlan známy 2 kusy zcela podobně
zachované, z nichž větší měří 35 mm v délce.

Caprotina pleuroidea nov. spec.
(Tab. V. obraz 17 a, b.)

Druh na základě svrchní skořápky ustanovený. Táž jest prodlouženě vejčitá, plochá ;
přední zub válcovitý, ne příliš vysoký, zadní zub mocný, silně vynikající, blízko ku okraji sko-
řápkovému posunut a na venek zahnutý. Vedle něho téměř téže výšky jest plochý, rovněž za-
hnutý násadec pro zadní sval; sval ten upíná se na vnitřní straně násadce, jak o tom stopy
jeho zřejmě svědčí. Jamka mezi oběma zuby ledvinitá, přední otisk svalový prodloužený.
Dutina pro zvíře mělká. Chodby ve stěně žádné.

Poznámka. Chybění chodeb ve stěně svrchní skořápky činí postavení druhu toho v rodu
Caprotina nejistým, a bylo by snad třeba zařaditi jej do rodu Gyropleura, od něhož se však
rovněž podstatnými znaky liší. Nechtěje na základě jediného víčka stanoviti nový rod, kladu
prozatím druh tento mezi Caprotiny.

Naleziště. Radovesnice.

Caprotina semistriata D'Orb.
(Tab. VI. obraz 5.)

1847. Caprotina semistriata D’Orb. (L. 96.) str. 244. tab. 594.

Ke druhu tomu, mnohými spisovateli z Čech uváděnému, stavím s Geinitzem (L. 77.)
jádra, která v pevném pískovci našeho křídového útvaru dosti zhusta se vyskytají. Jsou to
výplňky dutiny pro zvíře, kteréž napřed po obou stranách mívají výplňky jamek zubových,
ano někdy i výplňky chodeb ve stěně skořápkové.

Naleziště. Korycany, Kučlín, Přemyšlany.

Rod Cryptaulia nov. gen.
Problematicky nový rod, který vyznačuje se zvláštní ústrojností ve vnitřní stěně zpodní
skořápky.
Svrchní skořápka neznámá. Zpodní jest kuželovitě prodloužená, rovná nebo zahnutá,
často nepravidelnými hrboly neb vmáčklinami na povrchu pokryta.

O rudistech, vymřelé čeledi mlžů. 51

Svréhní stěna skořápková téměř nikdy nezachována, vnitřní často jen v úlomcích,
tenká, poblíže rýhy Svazové na 5 až 8 mm mocná a v těchto místech probíhá soustava po-
délných chodeb. Postavíme-li skořápku zpodní před sebe zpodním vrcholem dolu a rýhou
svazovou na povrchu hořením pozorujeme, že

1. probíhá po pravé straně rýhy svazové jediná, plochá chodba, často po jedné (vnější,
od rýhy svazové odvrácené) straně širší než na druhé, Na levé straně rýhy svazové bývá pak
Talon kruhovitá chodba. Tento případ naskytuje se u tvarů krátkých Crypt. triangulum Poč.,

2. aneb že probíhá souběžně vedle sebe po pravé i levé straně rýhy svazové po
chodbě v průřezu kruhovité. U prodloužených tvarů Crypt. perlonga Poč.,

3. aneb že probíhá po obou stranách rýhy chodba jedna, často s naznačenou příčkou,
která na jádrech rýhu zanechává, při čemž okolní částě skořápky ještě značných změn do-
znávají tím, že chodba ta nebývá někdy zúplna vytvořena, nýbrž jako záhyb se jeví, který tu
i tam několikráte, ovšem již v míře slabší se opakuje. Crypt. paradoxa Poč.

Pokud se příbuzenství rodu toho týče, jest zde nesnadno rozhodnouti, poněvadž ani
ústrojí zámková v tom ohledu nám radou býti nemohou. Ustrojnost skořápkové stěny a zvláště
jedna jemná vrstva stěny, která u druhu Crypt. perlonga Poč. někdy se vyskytuje, přichází
také u tvarů, které dle výkresů a na základě ohledání původních zkamenělin za druh Ra-
diolites Germari Gein. považovati dlužno. Avšak v jedincích těchto nenalezeno žádných chodeb
a mimo to kladu druh Rad. Germari Gein. na základě vnější podobnosti skořápky svrchní
s některými ojedinělými víčky, jež ústrojí zámkové dobře ukazují, do rodu Petalodontia.

O příbuznosti tohoto rodu nového nelze tudíž se vyjádřiti, i klademe jej prozatím do
skupiny Caprotinae, aniž by však tím jakási domněnka o ústrojí zámkovém, dosud úplně ne-
známém, vyslovena býti měla.

Cryptaulia triangulum nov, spec.
i (Tab. II. obraz 1.)

Pouze zpodní skořápky známy. Jsou ze stran smáčklé a zúžují se rychle ku dolenímu
konci tak, že v celku obrysu trojhranného nabývají. Povrch nese tu i tam nepravidelné hrbouly
a smáčklá místa, jež u všech mi známých kusů určitá místa míti se zdají. Dolení vrchol
jest nepatrně na zad od rýhy svazové zahnut.

Ze stěn skořápkových zachována pouze vnitřní a ta ještě v úlomcích často nepatrných.
Jest obyčejně tenká, na povrchu jemně rýhovaná, a chová v sobě po pravé straně rýhy sva-
zové plochou chodbu, někdy podivně utvořenou, na jedné straně širší než po druhé. Chodba
tato na jedincích, jež mi byly po ruce, naznačena jádrem, které ji vyplnilo a dosahuje od
okraje obústí až přes ?/, délky skořápky. Zámek úplně nepřístupný.

Naleziště. Pevný vápenec z Korycan.

Cryptaulia paradoxa nov. spec.
(Tab. IV. obraz 18.)
Pouze zpodní skořápka a to ještě většinou v podobě jádra, as 50 neb 60 mm dlouhá,
kuželovitě znenáhla dolu se zúžující, na povrchu rozličně smáčklá, s nepravidelnými zaškrce-
ninami a stlačeninami. Vrchol zpodní skořápky nezachován, snad utržen, zdá se, že v něj

7

52 2. Dr. F. Počta:

skořápka přecházela pozvolna. Rýha svazová na povrchu čarou naznačená a u ní dosahuje vnitřní
stěna skořápková, jinak jen v útržcích zachovaná, značnější mocnosti.

Na levé straně od rýhy svazové vidíme (viz obraz 4) předně
počátečný záhyb (b), který poblíže kraje zámkového počíná a podél
skořápky se vine; blízko u něho jest chodbička (a) v obrysu oby-
čejně čtyrhranná s rýhou uprostřed, která však, rovněž jako celý
systém chodeb, nepočíná na vnějšku zámkové plochy, nýbrž teprve
ve skořápce samé a v ní i slepě končí, probíhajíc */, neb aspoň
1/, délky skořápky. Na pravé straně rýhy svazové probíhá pak
ještě silný záhyb (b,) obyčejně rýhou označený a pak za ním ještě
Obraz 4. Poněkud schemati- jiný slabší (d,). V jakém poměru byly tyto prapodivné ústroje ku

sovaný průřez stěnou druhu E Z non er
Cryptaulia paradoxa Poč. zámku, nedá se bohužel vyšetřiti. — Naleziště. Korycany.

Cryptaulia perlonga novy. spec.
(Tab. IV. obraz 1—4.)

Pouze zpodni skořápka známá, silně prodloužená, 60 až 100 mm dlouhá, s vrcholem
po většině ulomeným aneb jednoduše zatočeným. Skořápka všelijak smáčklá, při čemž na úzké
hraně obyčejně rýha svazová probíhá.

Podél rýhy svazové táhnou se na levé straně dva záhyby vnitřní stěny skořápkové,
které, jelikož jádry jsou vyplněny, na zkamenělinách v podobě dvou valů rovnoběžných tu
více, tu méně širokých a k sobě přitlačených se jeví.

Zvláštností zde jest stěna skořápková, na několika, bohužel špatně zachovaných jedincích
v útržcích zachovaná, která se z více, dobře nerozeznatelných vrstev skládá.

1. Nejvnitřnější, obyčejně jen v malých stopách zachovaná, tenká vrstvička s povrchem
jemně, často neznatelně pruhovaným aneb i hladkým;

2. na ni ukládá se vrstva rovněž jemná, jaksi podélně a nepravidelně vláknitá ;

3. další vrstva nese podélné, velice pravidelně rovnoběžné rýhy, které mezi vyvýšenými
hřbety probíhají a samy ještě rýhovány jsou. Vrstvičku tuto nalézáme dobře u druhu Petalo-
dontia: Germari Gein. sp. vyvinutou, kdež také blíže popsána;

4. někdy následuje na vrstvu právě popsanou (aneb snad předchází ji?) jiná s po-
délnými hrubými a nepravidelnými rýhami;

5. na to přikládá se Šupinatá, nejsvrchnější vrstva, obyčejně nepravidelně tlustá.

Naleziště. Korycany.

Skupina Caprinae.“)
Caprina striata nov. spec.
(Tab. VI. obraz 1.)
1886 ? Plagioptychus Coguandianus Poč. (L. 214.) str. 13. (206.)

Kladu sem několik úlomků skořápek, jež jak vnějším tvarem, tak i ústrojností svrchní

*) © skupině této pojednává H. Douvillé ve článku Études sur les Caprines: Bullet. de la Soc. geol.
France 3. Ser. XVI. Tome, který vyšel v čase, když tato práce byla již v tisku.

O rudistech, vymřelé čeledi mlžů. 53

stěny skořápkové k rodu Caprina připočísti dlužno. Zpodní skořápky jsou veliké, až 60 mm
dlouhé, silně zatočené, obústí jest vejčité. Vnější vrstva stěny skořápkové na povrchu hladká
a jemným soukrajným pruhováním pokryta. V odstavcích dosti pravidelných má skořápka
ploché, silně naznačené, soukrajné rýhy. Zámek neznámý. Svrchní skořápka jest kápovitá
a nese na povrchu podobné, v odstavcích oddálené rýhy. Vnitřek svrchních skořápek bývá
obyčejně proměněn v druzu vápencových krystalů.

Poznámka. Druh tento pro nepříznivé zachování blíže neurčitelný, blíží se dosti tu-
ronskému tvaru Caprina Coguandiana D’Orb. (L. 96. str. 185. tab. 539). Než zdá se, že
ploché, silné, soukrajné rýhy, které na obou, zpodní i svrchní skořápce se vyskytají, pro tento
náš druh jsou znakem význačným.

Naleziště. Korycany.

? Caprina incerta nov. spec.
(Tab. VI. obraz 3.)

Zároveň se druhem předešlým vyskytuje se několik svrchních skořápek rodu, Caprina
přirostlých obústím svým v pevný vápenec. Skořápky ty jsou kápovité, vrchol jejich přehozen
mírně na stranu zámkovou, tvoří dosti ostrou hranu. Pod vrcholem vycházejí soukrajné rýhy
přirůstací. Obústí je vejčité na straně zámkové, která v podobě lišty je vyvinuta, rovné. Zámek
vždy nepřístupný. O tom, ku kterým ar ee víčka tato náleží, nelze rozhodnouti.

Naleziště. Korycany.

Caprina laminea Gein.

1839—42. Caprina laminea Gein. (L. 77.) str. 88., tab. XIX. obraz 18, 19.
1886. Caprotina semistriata Poč. (L. 214.) str. 13. (206.).

Popis druhu toho u Geinitze
jest následovní: „Pravá skořápka
menší levé, obě hlubokým zářezem
od sebe oddělené. Pravá skořápka
má malý, přitisklý vrchol (hrboul),
který tvoří dva otvory, vrchol levé
skořápky jest silněji zatočený, rovněž
přilehlý a na druhou stranu zahnutý.“
Ve sbírkách národního musea v Bu-
dapesti měl jsem příležitost ohledati
jediného mi známého jedince tohoto
druhu, jehož vyobrazení dle náčrtku
svého zde podávám. Obě skořápky
jsou silně zatočené, vrchole jejich na kuse vzpomenutém nezřetelné. Dobře vyvinuta jest jen
ústrojnosť vnější vrstvy stěny skořápkové. Nejzevnější vrstva je téměř po celém povrchu odřena
tak, že ploché lišty od vrcholů souběžně k okraji probíhající, vidny jsou.

Naleziště. Rohovec ve skulinäch porfyrových u Kučlína.

Obraz 5. Caprina laminea Gein. z Kučlína. Original v národním
museu v Budapešti.

54 2. Dr. F. Pocta;

Rod Plagioptychus Mathéron.

Některé ze tvaru, jež D'Orbigny roku 1839. pod jménem Caprina popsal (L. 66.),
byly Mathéronem (L. 82.) spojeny ve zvláštní rod, jemuž dal jméno Plagioptychus. Vý-
sledky pozorování tohoto palaeontologa zůstaly většinou pozdějších pracovníků nepovšimnuty.
Teprve Chaper (L. 184.) pokročil v tom směru dále a podrobil až do té doby uveřejněná
pojednání o rodu Caprina jednající, přísné, však spravedlivé kritice. Teller (L. 191.), který
ve své práci o nových dvou českých rudistech, rovněž příbuzný druh uvádí, nenásledoval
Chapera a jeho navržené odloučení tvarů z příbuzenstva Caprina Coguandi, Anguilloni pod
jménem Plagioptychus od původních druhů z příbuzenstva Caprina adversa z toho důvodu,
že znalost těchto druhů ještě nedostatečnou byla.

Rovněž i Douvillé ve svých pojednáních (L. 215. a 217.), kterými mnohé, dosud
temné stránky, pokud se týče ústrojností rudistů, osvětlil, merozřešil otázku tuto a uváděje
rod Plagioptychus, odkazuje na rodovou diagnosi Chaperem ustálenou.

Munier Chalmas rozeznává ve svém pokuse nové soustavy rudistů (L. 185.) oba
rody a staví je zároveň s jinými do čeledi Caprinidae, aniž by však rozlišných znaků obou
rodů se dotkl. Následkem toho jest popis rodu Plagioptychus až dosud jedině ve spise Cha-
perově uveden i dovolím si vzhledem k tomu, že spis ten jest dosti nepřístupný, popis ten
ve stručnosti zde uvésti.

Skořápky velice nestejné; pravá zpodní kuželovitě prodloužená se zahnutým aneb
i někdy zavitým vrcholem přirostlá. Rýha svazová obyčejně široká, probíhá na zevnějšku od
okraje zámkového až ku vrcholi. Obústí jest kruhovité, dutina pro zvíře malá. Stěna sko-
řápková tlustá, vnější vrstva její jest tenká, pokrytá na povrchu četnými, soukrajnými přirů-
stacími vráskami, jejichž kraje kučerovitě se zatáčejí. Vnitřní vrstva porcelánovitá, tlustá,
někdy protkaná podélnými chodbami.

Ústroj zámkový měnlivý, skládá se ze středního velkého zubu, který mocně vyniká
a pokryt jest napřed slabými rýhami, vzadu pak polštářovitou naduřeninou. Přední otisk
svalový jest prodloužený, plochý, slabě rýhovaný a od okraje skořápkového, k němuž je posunut,
oddělen rýhou. Zadní otisk svalový jest rovněž plochý aneb jen málo vypouklý, slabě rýho-
vaný a oddělen lištou od dutiny pro zvíře. Lišta tato je prohnutá a naduřuje as uprostřed
v bradavkovitou vyvýšeninu, která v podobě valu sbíhá do dutiny pro zvíře. Svrchní levá
skořápka jest kápovitá, klenutá, s vrcholem směrem ku okraji zámkovému přehnutým. Svaz
je vnitřní, počíná u zadního zubu a přikládá se k okraji zámkovému. Stěna skořápky jest
silná, vnější vrstva její poměrně tenká, na povrchu četnými, soukrajnými rýhami pokryta.
Vnitřní vrstva jest tlustá, na zadní části kompaktní, sestává napřed mezi předním otiskem
svalovým až ku základné zadního zubu z tenkých, plochých plátků, jež kladou se kolmo na
skořápku a často se rozdvojují, tak že povstávají tři až čtyry řady rourovitých chodeb od
vrchole až ku okraji probíhajících. Svrchní skořápka má dva krátké a tlusté zuby, mezi
něž se vkládá při uzavření zub zpodní skořápky. Jamka, pro tento zub určená, není však
omezená, nýbrž volná a jest z jedné strany vměstnána mezi přední a zadní zub, z druhé pak
strany lištou uzavřená, která běží od základné předního zubu ku přednímu vnitřnímu okraji
skořápkovému a tak dělí skořápku ve dvě nestejné prohlubiny. Zadní zub posunut až ku

O řudistech, vymřelé čeledi mlžů. 55

okraji a poblíže jeho základné počíná svaz. Přední otisk svalový jest sinainuný plochý
a Fbovný: zadní mei a rovněž rýhovaný.

| Plagioptychus Haueri Teller sp.

1877. Caprina Haueri Teller (L. 191.) str. 101. tab. I. obraz 9, tab. II. obraz 1—5, tab. III.
obraz 1, 2, 5.
1886. Plagiopt. Haueri Počta (L. 214.) str. 11. (204.).

Vnější tvar zpodní skořápky velice měnlivý, obyčejně rovný neb zkroucený, kuželovitý
a špicí kužele, vrcholem přirostlý. Někdy jest zpodní skořápka krátká, válcovitá, jindy kol své
podélné osy zatočená. Na vnějšku probíhá široká rýha svazová od okraje až ku vrcholi. Na
přední straně bývá skořápka pod okrajem silně smáčklá, čemuž na zadní ryze svazové naproti
ležící straně odpovídá vydutí v témže směru. Stěna skořápková jest silná, vnější vrstva její
nese na povrchu vodorovné, soukrajné rýhování. Ústroj zámkový sestává ze silného, kuželo-
vitého a poněkud se strany smáčklého zubu, který na předu opatřen jest dole slabou pro-
hlubinou, nahoře pak rýhami a vráskami. Podle něho leží jamka pro přední zub svrchní sko-
řápky, jest okrouhle tříboká a omezená slabě vyvstalým okrajem, který zapadá do zvláštní
rýhy před předním zubem na svrchní skořápce. U této lišty počíná mírná prohlubenina, která
odpovídá valu rozprostírajícímu se pod vrcholem na svrchní skořápce. Jamka pro zadní zub
je mělčí a leží za středním zubem. Přední otisk svalový jest plochý a obyčejně nezřetelně
omezený, zadní silně vyniká, jest po okraji vráskami opatřen a zaujímá celou plochu stloustlé
a rozšířené stěny skořápkové na předním okraji.

Svrchní skořápka jest kápovitá, ne příliš vysoká a ku předu přehnutá. U mladých je-
dinců jest vrchol nízký, tak že vnější čásť skořápky nabývá podoby vejčité, u starších stává
se vrchol mohutnější a přehýbá se na před přes okraj skořápkový. Stěna skořápková jest dosti
silná; vnější vrstva její jest tenká, hladká a jemnými soukrajnými rýhami pokrytá, a obyčejně
odřená, tak že üstrojnost vnitřní stěny hned vyzírá. Vnitřní vrstva jest mnohem silnější a sestává
z tenkých, as 0:5 až 0:8 mm tlustých plátků, které probíhajíce od vrchole ku okraji stojí na
skořápce kolmo a rozdvojují se směrem od vnitř ku zevnějšku tak, že tvoří dvě až čtyry řady
chodeb nad sebou. Ústroj zámkový složen ze dvou zubů, z nichž přední stojí buď téměř ve
středu skořápky anebo posunut jest k okraji zámkovému. Zub tento jest obrysu tříbokého,
s hranami otupenými a nese po straně, kde zub zpodní skořápky se přikládá, slabou výhu,
jakož i poblíže vrchole bradavkovité vyvýšeniny. Od základné zubu počínají dvě lišty, z nichž
jedna omezuje přední otisk svalový, druhá pak dělí v podobě příčky (septum) skořápku ve
dvě nestejné části. Zadní zub stojí až na okraji a jest menší předního, obyčejně jako nepatrná
bradavka vyvinut.

V dutině po levé straně příčky, skořápku ve dví dělící, leží pod předním zubem více
méně zřetelné vyvýšeniny, které spojují přední zub se zadním a omezují jamku pro zub sko-
řápky zpodní. Přední otisk svalový rozprostírá se od předního zubu až ku přednímu okraji
skořápkovému, jest plochý, nekdy,i poněkud vydutý a omezen směrem ku dutině pro zvíře
lištou, která přední zub s okrajem spojuje. Zadní otisk svalový jest mnohem menší, často ne-
zřetelný a slabou lištou oddělen od jamky pro zub skořápky zpodní. Někdy lišta ta mohutní

36 : 2. Dr, F. Počta:

a vyvstává, zejména u jedinců starších, zvláštní plocha ostře omezená, na které se sval upínal.
Od zadního zubu probíhá přímo podél okraje skořápky rýha, v níž ukládal se svaz. Rýha tato
bývá u některých jedinců hluboká, dlouhá a počíná někdy téměř na vrcholi zadního zubu.
Pokud se stáří týče, možno rozeznati u druhu tohoto několik stupňů a sice, hlavně dle podoby
skořápky svrchní. U mladších jedinců jest svrchní skořápka plochá a dutina pro zvíře stejně
objemná, jako prohlubenina u jamky pro zub skořápky zpodní, ano někdy i nepatrnější.

Naleziště. V rohovei vyplňujícím trhliny v porfyru u Teplic. Bližší popis tohoto za-
jímavého naleziště viz v Tellerově pojednání (L. 191) a pak v kapitole spisu tohoto, po-
jednávající o způsobu zachování (str. 33.).

Rod Caprinula D’Orb.

? Caprinula incerta nov. spec.
(Tab. VI. obraz 11.)

Malé úlomky zpodní skořápky, jejíž stěny místy ukazují pro rod tento význačnou
ústrojnosť, totiž množství chodeb podélných. Poblíže rýhy svazové vyčnívá na jedné skořápce
jádro zahnuté směrem rovnoběžným ku rýze svazové a ostře končící. Ono vyplňovalo snad
zvláštní širší chodbu, která byla sploštělá, ne příliš dlouhá a nesla tři záhyby, jež zanechaly
na jádru v podobě rýh stopy.

Ačkoliv na zlomech místy množství chodeb dobře pozorovati možno, nepodal průřez
obrazu žádného, ježto skořápka výše v krystalický vápenec je proměněna.

Naleziště. Radovesnice, Korycany.

Skupina Radiolitidae.

Rod Radiolites Lamarck (= Sphaerulites).

-2 „Rod tento jest jedním z nejbohatších na druhy a vyznačuje se znaky, jež podány
byly již při rozpravě o soustavě rudistü. Než zdá se, že dosud počítáno sem hojnost tvarů,
které bude třeba za příčinou užšího omezení odloučiti. V první řadě jest to ústrojnosť vnější
vrstvy stěny skořápkové, která u všech druhů stejnou není. Tak druh Rad. bohemicus Tel. sp.
vůbec, jak se zdá, vrstvy z dutých hranolků sestávající nemá a přibližuje se spíše rodům
z oddělení Caprotin, Monopleurid a pod. Mimo to lze i v zámkovém ústrojí mnoho různých
vlastností nalézti, jež nedají se dobře vložiti do rámce rodu toho. Tak mají některé druhy
jako: Rad. bohemicus Tell. sp. z naší křídy a Rad. angeoides Lamck. z Gosavi na svrchní
skořápce mocné násadce pro přední i zadní sval, kdežto u jiných otisky svalové jsou téměř
ploché. Dále dlužno povšimnouti si, že i rýha svazová nestejným způsobem bývá naznačena.
Někdy je to skutečná rýha na zevnějšku, jako u Rad. bohemicus Tell. sp., jindy jest to jen
sloupek naznačený ve vnější vrstvě skořápkové stěny, který pak i na zevnějšku se zjevuje
v podobě čáry, v níž se lomí z obou stran přicházející odstavce přírůstací v jistém úhlu.

Jsa přesvědčen, že by bylo třeba ku rozvržení rodu toho seznati a srovnati, pokud
možno, všecky druhy aneb alespoň značnější počet, než mně příležitost poskytnuta byla, omezim
se prozatím na to, abych upozornil na okolnost tuto.

O rudistech, vymřelé čeledi mlžů. 57

Radiolites bohemicus Teller sp.
(Tab. V. obraz 7—15.)
1877. Sphaerulites bohemicus Tell. (L. 191.) str. 98., tab. I. obraz 1—8.
1886. Sphaerulites bohemicus Poč. (L. 214.) str. 6. (199.).

Zpodní skořápka jest útlá, prodloužené kuželovitá, tu více, tu méně zahnutá a někdy
i silněji zatočená. Rozměry jedinců velice se různí, což rozličným stupněm stáří vysvětliti
možno. Tak vykazovalo 11 zpodních skořápek tyto míry v milimetrech: I. délka 12, šířka 7;
II. délka 25, šířka 8; III. délka 28, šířka 9; IV. d. 31, š. 7; V. d. 34,8. 11; VL d. 38,
š. 13; VI. d. 47, š. 12—15; VII. d. 46, Ss. 17—20; IX. d. 49, š. 15; X. d. 58, š. 17—21
A AM O2A0 2

Některé zahnuté tvary jsou při značné délce až 56 mm nepoměrně útlé, měříce v šířce
pouze 9—10 mm.

Soudě však dle mnohých svrchních skořápek, nejsou zde udané rozměry největší; šířka
měřených zpodních skořápek nepřesahuje 25 mm, kdežto některá víčka 32—35 mm v šířce mají.

Vnější tvar zpodních skořápek podobá se většinou válci, který se znenáhla ku zpod-
nímu konci zúžuje; někdy přicházejí však také jedinci kuželovití, dole hákovitým vrcholem
zakončení. Stěna skořápková není příliš silná; ježto vnější vrstva sestávající z kolmých hranolů,
jaká u jiných druhů rodu tohoto se vyskytá, u Radiolites bohemicus nikdy nepřichází, zdá se,
že proměnou v rohovec byla zrušena, a že zbyla pouze vnitřní vrstva, která však ještě ve dvě
se rozlišiti dá. Vnější jest tenká, as 0:4 mm silná a má na povrchu svém podélné rýhy,
k nimž přidávají se někdy i vodorovné pruhy. Vrstva tato bývá zachována pouze v prstenco-
vitých pruzích, zvláště poblíže okraje. Vnitřní vrstva jest hladká, zřídka rovněž jemně pruhovaná.
U některých jedinců zříti v ní výplňky podélné, jež by snad upominaly na chodby ve stěně.
Ježto však směr jejich jest šikmý, tak že se táhnou i přes rýhu svazovou, zdá se spíše, že
jsou to nahodilé tvary nerostné, povstalé během zkamenění. Obústí jest kruhovité aneb vejčité,
a bývá obdáno tenkým, listovitým okrajem, který však bývá ulomen u většiny jedinců. Od okraje
zámkového až ku vrcholi probíhá úzká rýha svazová. Ústroj zámkový není zachován a jen na
nepatrném kuse lze zříti stopy po něm.

- Rýha svazová dělí kus ten ve dvě části a po její stranách leží po jamce zubové, velice
ploché a uvnitř rýhované, zvláště na stěně vnější. Rozšířenina rýhy svazové uvnitř skořápky,
naznačena nahoře na ploše zámkové malou skulinou a uvnitř skořápky podélným valem. Po-
délné přídavné chodby, ležící po obou stranách rýhy svazové, které u jiných druhů, jako Rad.
foliaceus Lamk. znamenité šíře dosahují, jsou zde naznačeny pouze malou prohlubeninou po
pravé straně rýhy svazové. Otisky svalové nejsou zřetelné, zdá se však dle ústrojnosti na svrchní
skořápce, že byly velice šikmé, ano téměř kolmo postaveny. Celkem jest ústroj zámkový všecek
ve stěně skořápkové a nezaujímá více než asi pětinu průměru obüsti. Svrchní skořápka jest
tu více, tu méně vypouklá, někdy i kuželovitě vyvstávající s výstředným vrcholem, kolem něhož
se táhnou husté, soukrajné rýhy. Některé z rýh těch nabývají zvláštní ostrosti, a dělí pak sko-
řápku ve dvě neb i tři soustředná pásma. Od okraje až ku vrcholi probíhá rýha svazová
u ploských jedinců v podobě zářezu, který někdy zasahuje až téměř do středu skořápky, u ku-
želovitých v podobě dosti hluboké rýhy. Oba mohutné zuby stojí po obou stranách rýhy svazové

Třida math.-přírodov. VII. 3. 8

58 2. Dr. F. Počta:

na společné podkovovité základné, na které jsou položeny také i otisky svalové. Oba zuby
jsou ploché, ku ploše skořápky šikmo postavené a na povrchu svém silné rýhované. Přední
zub jest mohutnější avšak kratší zadního, který následkem šikmého postavení skořápky více
vyniká. Svalové násadce jsou mohutné, dosahují téměř výše zubů a jsou na povrchu slabě rý-
hované. Zadní bývá vyšší předního, což rovněž vysvětluje se šikmým uspořádáním ústroje zám-
kového. O významu těchto mocných násadců promluveno již při diagnose rodové.

Naleziště. Rohovcový slepenec v porfýru na výšině Sandberg u Teplic.

Radiolites? socialis D’Orb.
(Tab. I. obraz 9.)
1847. Sphaerulites socialis D’Orb. (L. 96.) str. 213. tab. 555. obraz 1—3.
1886. Sphaerulites socialis Poč. (L. 214.) str. 7. (200.).

Kolonie asi 15 tu méně, tu více zřetelně omezených jedinců malých, vesměs bez
svrchních skořápek. Jsou k sobě prirostli, tak že pouze obüsti jejich jest zřejmo, kdežto po-
stranní stěny jedinců vnějších jsou v kámen vrostlé. Obüsti ta jsou kruhovitá, malá a nízkým,
oblým krajem opatřená. I zde zachována jen vnější vrstva stěny skořápkové, která na vnitřní
straně má úzkou lištu, rýze svazové odpovídající a do vnitř sbíhající. Vše ostatní jest ne-
přístupné a tudíž i určení samo nejisté. Ze všech dosud uveřejněných obrazů přibližuje se
D’Orbignym uvedený druh Sphaer. socialis zevnějším tvarem svým nejvíce. Od druhu Rad.
Saxoniae, který taktéž někdy v podobně malých jedincích se vyskytuje, liší se oblým obústím
svým, jak vidno jest z obrazu (tab. I. obraz 10) ku porovnání přidaného. Mimo to by byly
i silné podélné rýhy druhu R. Saxoniae zanechaly na obústí stopy, kdežto dle známek na
kolonii popisované zřejmých zdá se spíše, že povrch byl pokryt jemnými a hojnými odstavci
přirůstacími.

Naleziště. Holubice.

Radiolites Saxoniae Róm. sp.
(Tab. I. obraz 10. Tab. V. obraz 26—27. Tab. VI. obraz 12—13.)

1841. Sphaerulites Saxoniae Röm. (L. 75.) str. 35. tab. VII. obraz 1 8, e.
1839—42. Sphaerulites Saxoniae Gein. (L. 77.) str. 18. tab. VII. obraz 2 a, b.
1845—46. Hippurites Saxoniae Reuss (L. 88.) II. str. 54.
1849—50. Radiolites Saxoniae Gein. (L. 105.) str. 218.
1871—75. Radiolites Saxoniae Gein. (L. 186.) I. str. 170. tab. 37. obraz 5—9.

1886. Sphaerulites Saxoniae Poč. (L. 214.) str. 6. (199.)

Zpodni skoräpka jest kuželovitá, prodloužená, až i nálevkovitá, obyčejně rovná, zřídka
zpodním koncem nepatrně zahnutá. Vrchol zúžoval se v dosti tenkou špici, která však vždycky
je ulomená. Naši jedinci přicházejí v rozličných stupních stáří, z nichž některé dosahují po-
měrně značné délky, měříce až 70 mm. Obústí jest kruhovité, límcovitým okrajem vnější stěny
skořápkové obdané. Okraj ten bývá někdy uražen, jindy chybí, aniž by stopy zlomu zřejmy
byly. Povrch skořápky má předně zřejmé, přirůstáním povstalé odstavce, které do sebe na
způsob kornoutů vloženy jsou. (Odstavce tyto jsou bývalé okraje, jež kolem obüsti vytvořeny
byly a chybí tvarům, které mají obústí jednoduché, bez okraje límcovitého. V tom směru

O rudistech, vymřelé čeledi mlžů. 59

bylo by tudíž možno rozvésti druh tento ve dvě odrůdy. Mimo to nese povrch ještě na jedno-
tlivých odstavcích podélné, hluboké a sobě nestejné rýhy.

Stěna skořápková jest dosti silná; vnitřní vrstva její není nikdy zachovaná, vnější
skládá se z uloženin na skořápku kolmých, dutých mnohohranů, jež na průřezu síťovinu zříti
dávají. Ryha svazová, naznačena v síťovině této jakýmsi klínem, který porušuje pravidelnou
tkaň mřížoviny.

Často přicházejí jádra druhu toho v podobě válcovitých roubíků, nahoře s kamenem
spojených, dole pak hladce zakulacených. Nahoře pak pozoruje se otisk límcovitého okraje
a dole pod roubíkem prohnuté příčky, jež dělí zpodní část skořápky ve zvláštní komůrky, tak
zvané vodní komory. Význam příček těchto domněnkou vyložen v ten rozum, že zvíře při
vzrůstu skořápky umenšovalo si nepotřebný zpodní prostor prohnutými dny.

Ústroj zámkový a svrchní skořápka neznámy, domněnky v ohledu tom učiněné po-
strádají základu.

Poznámka. Druh tento ustanovil A. Roemer (L. 75.), vyobraziv tři exempláře, z nichž
dva jsou velice různé. Jest zvykem bráti za pravý typ druhu obraz 1 b a c, tab. VI.
kdežto obraz 1 a náleží zajisté druhu jinému. Oba jedinci, za typické považovaní, mají okraj
nad obústím, jakož i odstavce přirůstací a třeba znak tento bráti za závažný. Tvary s obústím
volným, bez okraje a následkem toho i bez odstavců přirůstacích, kladou se však také ke
druhu tomu a Geinitz (L. 186.) vyobrazuje tři úplné jedince vesměs bez okraje a jen na
jádrech zříti otisk okraje. Lundgren (L. 178.) popsal jedince, těmto bezokrajným tvarům
velice podobné, pod jménem Radkolites suecicus nepatrných rozměrů, kterýžto znak i u našich
českých a saských druhů se opakuje.

Naleziště. Druh tento nalezen až posud v místech: Velké Vsi, Vodolce, Telčicích,
Chvaleticích, Mariaheinu, Debrnu, Korycanech, Nolendorfu, Holubicích a Mezholesích. Geinitz
uvádí jej z Koschütz, Plauen a Oberhásslich v Sasku. Roemer z Tharandu.

? Radiolites Sauvagesi Homb. Firm.

1837. Sphaerulites Sauvagest Hombre Firmas (L. 59.) str. 193.
Známy úlomky zpodní skořápky, které nejvíce se podobají obrazu D’Orbignyovemu
(L. 96. str. 211. tab. 553). Zachování je takové, že lze pouze o povrchu zpodní skořápky
mluviti. Týž skládá se z hustých, stupňovitých oddílů, někdy blízko vedle sebe položených
a nese dosti hluboké, podélné rýhy, které nepravidelně jedna silnější, jedna slabší jsou roz-
děleny. Zpodní vrchol rychle se úžil, je však vždycky uražen. Obústí kamenem zakryto.
Naleziště. Korycany.

Radiolites undulatus Gein. sp.
(Tab. I. obraz 11—13.)

1839—42. Hippurites undulatus Gein. (L. 77.) str. 87. tab. XIX. obraz 6—10.
1845—46. Hippurites undulatus Reuss (L. 88.) II. str. 54. tab. XLV. obraz 7—12.
1449—50. Hippurites undulatus Gein. (L. 105.) str. 218.

1886. Sphaerulites undulatus Poč. (L. 214.) str. 6. (199.).
gr

60 2. Dr. F. Počtu:

Velice problematický druh, o jehož ústrojnosti se dosud ničeho neví. Zpodní skořápka
jest kulovitá, nízká, klenutá a uvnitř obyčejně jádrem vyplnenä; obústí kruhovité, límcovitým
okrajem obdané. Ze zpodní skořápky obyčejně jen nepatrná čásť zachována, na které jest
někdy místo, kde svaz byl uložen, rýhou naznačeno. Někdy vyskytují se vnitřní výplňky
zpodní skořápky, které mají podobu malého kužele, elipsovitou, silnou rýhou obdaného, po
jehož jedné straně probíhá rýha svazová. Geinitz počítá otisky ty k tomuto druhu, pří-
slušnosť ta však jest velice nejistá. Mně známy, mimo jádra zpodní skořápky ze sbírky geol.
kabinetu c. k. české university, pouze 3 celé a několik úlomků svrchní skořápky. Täz jest
plochá, víčkovitá čili deskovitá, obyčejně vejčitá, po jedné straně vždy s kamenem pevně
spojená. Na druhé straně jest plochá neb málo vydutä, soustřednými, buď jemnějšími neb
Okraj i zpodní plocha má po jedné straně lištu odpovídající rýze svazové. Zdá se, že touto
zpodní plochou přiléhala skořápka při uzavření ke skořápce zpodní a že okraj víčka přikládal
se těsně ku límcovitému okraji skořápky zpodní. Velikost víčkovitých skořápek jest rozličná;
Geinitz a Reuss vyobrazují jedince kruhovité, až přes 40 mm v průměru, skořápky mně známé
jsou 20 až 26 mm dlouhé a 15 až 22 mm široké; šířka okraje bývá 4 až 8 mm.

Naleziště. U Kučlína dle udání Geinitze a Reusse velmi hojný druh; nalezen
mimo to v pískových jamách u Mezholes.

Radiolites Sanctae Barbarae nov. spec.
(Tab. I. obraz 4—8. Tab. VI. obraz 14—16.)
1869. Rad. mammillaris Frič (L. 114.) str. 194 a 201.
1886. Sphaerulites mammillaris Poč. (L. 214.) str. 5. (198.)

Zpodní skořápka kuželovitá, ku zpodnímu Konci, jímž přisedala, zvolna se zúžující.
Vrchol jen ve velmi řídkých případech zachován; obyčejně ulomen. V mládí byla skořápka
nízká a stářím rostla do výše, jak se přesvědčiti možno na řadě rozličných stupňů stáří, jež
četně v zásobách se dochovaly. Vnitřní vrstva stěny skořápkové není nikdy zachována a jen
vnější, mocná, z dutých hranolů se skládající, jest vyvinuta. Po vnitřní ploše sbíhá malá lišta,
místo rýze svazové odpovídající. Rýha tato naznačena v mřížovině vnější vrstvy tlustším
sloupkem, který celou stěnou probíhá a dosti pravidelnou mřížovinu stěny porušuje. Někdy
vyplněna jsou očka mřížoviny krystalky vápence, což pak ve výbrusu zvláště se vyjímá. Povrch
vnější vrstvy jest velice nepravidelný. U nejmenších jedinců nese hluboké podélné rýhy
a dalším růstem skořápky povstávají stupňovité odstavce, jež stará obústí naznačují. Někdy
jsou odstavce ty dosti pravidelné (obraz 5, 7), jindy velice nepravidelné a silně naznačeny,
což zvláště děje se u jedinců starých, kteří nasazujíce pokračování skořápky, činí to stupněm
velice zřejmým (obraz 6). Obústí jest kruhovité a jest obdáno okrajem vlnitým aneb i rýhami
paprskovitě pokrytým, který často vybíhá po jedné straně v lalok jazykovitý. V obústí bývá
zřejma rýha svazová, lištou do vnitř sbíhající naznačená. Svrchní skořápka (obraz 8) druhu
toho jest velice tenká, víčkovitá, kruhovitá a málo ve vrchol zdvižená. (Ona nese zřetelné

stopy po rýze svazové a stěna její sestává z podobných sloupců dutých jako skořápka zpodní.
O zámkovém ústrojí není ani stopy.

O rudistech, vymřelé čeledi mlžů. 61

Poznámka. Druh tento býval vždy dříve kladen do příbuzenstva druhu Rad. angeoides
Lamk. (= mammillaris Math.), od kterého se však liší nejen hrubší mřížovinou, řidšími od-
stavei stupňovitými na povrchu, ale i plošší svrchní skořápkou. V geologickém ústavu Sorbony
v Paříži nalézal se r. 1886. jedinec z bílé křídy našemu velice podobný, jejž prof. Munier
Chalmas považoval za nový druh.

Naleziště. Vápenitý pískovec a jámy pískové u Mezholes. Kámen, který za dávných
dob ku stavbám v Kutné Hoře se užíval, jest plný tohoto druhu, jehož průřezy objevují se
hojně na staré dlažbě města toho, jakož i na některých starých budovách (kostel sv. Barbory,
uršulinský klášter, budova c. k. učitelského ústavu a j.).

Radiolites humilior nov. spec.
(Tab. I. obr. 2, 3.)

Na určitém nalezišti ve vápenci u Chocenic vyskytuje se mocný útes radiolita, který
jest většinou velice špatně zachován, jsa na povrchu pokryt malými kusy vápence a i pískem,
tak že o vnějším tvaru v obyčejném případě není možno se přesvědčiti. Jen výjimkou jsou
některé kusy přístupnější a tu vysvítá z nich, že druh ten podobá se sice druhu Radiolites
Sanctae Barbarae, ale předce ve mnohých bodech od něho se liší. Zpodní skořápka jest nízká,
často až terčovitá, měříc v průměru až 60 mm, ve výši pak jen 15 mm, k vrcholi velmi
rychle se zúžující. Vnitřní plocha nese lištu odpovídající ryze svazové. Vnější vrstva stěny
skořápkové neliší se od vrstvy u druhu předcházejícího. Na povrchu je skořápka hladká aneb
nese jen slabé rýhy. Zpodní vrchol jest vždy uražen. O ústrojnosti zámkové nelze se vysloviti.
Svrchní skořápka nalezena v úlomku nepatrném a podobá se úplně víčku od Rad. Sanctae
Barbarae.

Poznámka. Samostatnost druhu tohoto nelze pro velice nepříznivé zachování najisto
postaviti. Odchylky od pruhu předcházejícího jsou však tak závažné, že třeba jest odloučiti
od sebe oba typy buď si jakožto druhy aneb jako odrudy. Nebylo možno poznati, přichází-li
Radiolites Sanctae Barbarae s tímto druhem zároveň.

Naleziště. Chocenice.

? Radiolites tener Poč. sp.
(Tab. I. obraz 14 a 15.)

1886. Sphaerulites tener Poč. (L. 214.) str. 6. (199.).

Zpodní skořápka jest válcovitá, ku dolenímu konci přišpičatělá, obústí její jest kru-
hovité, bez okraje. Po vnitřní ploše sbíhá lišta svazová. Odstavce stupňovité na povrchu žádné
aneb jen nepatrné. Ustrojnost vnější vrstvy skořápkové stěny podobna oné u druhu předešlého,
poněkud jemnější.

Svrchní skořápka plochá, víčkovitá, velice tenká, nalezena se zpodní skořápkou
ve spojení.

Jiné znaky na tomto pospolitém druhu nezřetelné.

Naleziště. Vápenitý pískovec u Mezholes.

62 2. Dr. F. Počta:

? Biradiolites Zignana Pirona sp.
(Tab. I. obraz 1. a, b, c.)
1868. Radiolites Zignana Pirona (L. 170.) str. 419., tab. XXII. obraz 1—11.
1886. Radiolites Zignana Poč. (L. 214.) str. 5. (198.).

Malý úlomek, jak se zdá, se zpodním vrcholem. Skořápka jest prodloužená, smáčklá
v nepravidelný čtyrhran s hranami oblými a sestává z jednotlivých přirůstacích odstavců, na
povrchu jemně naznačených. Povrch odstavců těch jest hladký a nemá žádné zvláštní ozdoby.
Na jedné straně probíhají podél dvě šňůrovité lišty, které na zpodu se otáčejí a tvoří plochu
pod skořápkou vynikající a rýhami podélnými ozdobenou. Lišty nesou na sobě šroubovité pruhy,
tak že se stočenému provazei dobře podobají. Obústí není zachováno, ježto skořápka nahoře
jest zlomená. Stena skořápková na zlomu tom jeví dutiny, snad průřezy chodeb podélných.

Velice podivným zjevem jest výplněk, který na jedinci popisovaném špicí vyčnívá
z dutiny, a který o sobě pak ještě dvakráte byl nalezen. Jest podélný, as 1 mm dlouhý, uprostřed
poněkud stloustlý a rozdělený čtyřmi dosti hlubokými, podélnými rýhami. Špice jeho jest dosti
ostrá a povrch jemně tečkován. Prapodivná poloha výplůku, že totiž základnou jest uvnitř
skořápky přirostlý a špicí obústím vyčnívá, znesnadňuje vysvětlení velice.

Poznámka. Zkamenělina zde popsaná nedá se s jistotou určiti. Podobnost zevnějšího
tvaru s druhem Pironow z Medei popsaným jest očividna, a budiž zde na podobnost tuto
upozorněno.

Naleziště. Radovesnice.

Rod Petalodontia nov. gen.

Nový rod tento založen na větším počtu (as 50) skořápek svrchních, jež liší se svou
ústrojností ode všech dosud známých rodů. Následkem velice podobného zjevu skořápky
svrchní u druhu Sphaer. Germari Gein., kladu prozatím i tento druh do nového rodu, kteréž
opatření ovšem teprve tehdy potvrzení dojde, až u druhu Sph. Germari ústroj zámkový znám
bude. Popis rodu jest tento:

Zpodní skořápka kuželovitá, s vrcholem slabě zahnutým, obüsti vejčité, stěna sko-
řápková z četných, rozličné ustrojených vrstev, svaz vnitřní. Svrchní skořápka v obrysu
okrouhle čtyřhranná neb vejčitá, plochá, poměrně s malými vyjímkami tenká. Na vnější straně
nese uprostřed obyčejně od vrchole až ku okraji protilehlému se rozprostírající val, k němuž
po obou stranách po ploché rýze přiléhá. Dále probíhají na povrchu soustředné a soukrajné
vrásky přirůstací. Vrchol naznačen velice slabě nepatrným stlouštěním skořápky. Ryha svazová
velice nezřetelná, snad vůbec chybí, ve kterém případě by byl svaz vnitřní. Na vnitřní straně
pozorovati předně značně rozsáhlou dutinu pro zvíře, obyčejně obrysu čtverhranného, která za-
ujímá více než polovinu celé skořápky. Na straně ku vrcholi omezena dutina ta listovitou
obrubou, která u vrehole se zdvojnásobuje, tvoříc tak jamku pro zub skořápky zpodní, nese
dva zuby a tvoří násadce pro svaly. Čára zubová jest vždy rovnoběžná, ku největší šířce sko-
řápky a přímka od vrchole ku středu jejímu vedena, tvoří téměř pravý úhel. Přední zub jest
listovitě plochý, velice dlouhý, sedí na ploché obrubě dutiny pro zvíře. V zubě tom možno

vsv,

O rudistech, vymřelé čeledi mlžů. 63

vinutá. A hlavně na této střední části má povrch podélné rýhy, které někdy rozprostírají se
i také na postranní křídlo. Dutina pro zvíře prostírá se pod přední zub, který následkem toho
na vnitřní straně jest vyklenutý. Zadní zub stojí někdy poblíže samého okraje, jest podobně
plochý, ale obyčejně menší předního. Podélné rýhy jsou jen zřídka na něm vyvinuty. Jamka
pro zub zpodní skořápky jest úzká, dosti hluboká a leží mezi oběma zuby; dá se z podoby
její souditi na listovitý, tenký zpodní zub skořápky. Otisky svalové uloženy na obrubě dutiny
pro zvíře poblíže zubů. Přední otisk bývá neobyčejně dlouhý, na obrubě přilehá těsně ku
přednímu zubu a jest od okraje skořápky oddělen rýhou. Bývá obyčejně slabě naznačený, plochý.
Zadní otisk jest mohutný, rovněž podélný, prostírá se na vyvstalé liště u zadního zubu, jest
od okraje rýhou oddělen a má asi ve středu svém tu silněji, tu slaběji naznačený val.

Rod tento vykazuje nejbližší vztahy ku rodu Radiolites mocným vyvinutím, jak zubů
zámkových, tak i násadců svalových na svrchní skořápce. Je-li rýha svazová vyvinuta čili nic,
nelze rozhodnouti na základě nepříznivě zachovaných jedinců, ale to dlužno připomenouti, že
i u rodu Radiolites samého jest vlastně svaz vnitřní, a na zevnějšku naznačeno místo svazu
sice ve skladbě vnější skořápkové vrstvy, ale není rýha vyvinuta, jak o tom již dříve
blíže promluveno bylo. Rozličné znaky, jimiž se rod Petalodontia od radiolitů rozeznává, jsou
velice závažné. Mimo prazvláštní skladbu stěny zpodní skořápky druhu Pet. Germari Gein. sp.,
jest to hlavně uspořádání zubů, které rozestupujíce se, chovají mezi sebou hlubokou jamku
pro zub zpodní skořápky. I zdá se, jakoby zde spojen byl typ radiolitů s typem monopleurid ;
dle prvního vyvinuty zuby a násadce svalové, dle druhého rozestavení zubů a zub skořápky zpodní.

Rod tento bylo nutno rozvrhnouti při značném množství odchylných znaků, jimiž se
někteří jedinci vyznačovali v několik druhů ustanovených, hlavně dle podoby a postavení zubů
a obruby dutiny. Než i tu dlužno přiznati, že jest dosti přechodů, které rozdíly mezi jedno-
tlivými druhy utlumuji. Zpodní skořápka známa jen u Pet. Germari, pouze svrchní skořápka
u ostatních a sice Pet. opima, foliodentata, aculeodentata, crassodentata a planoperculata. Zdá
se, že některé ze svrchních víček Geinitzem pod jménem Radiolites agariciformis de la
Meth. dlužno sem přiřaditi.

Petalodontia Germari Gein. sp.
(Tab. IV. obraz 5 a, b.)

1839—42. Sphaerulites ellipticus & Germari Gein. (L. 77.) str. 17, 59, 60, tab. VII. obraz 1,

tab. IX. obraz 4, 5, tab. XIV. obraz 3—5, tab. XVI. obraz 23, tab. IXX. obraz 11.
1845—46. Hippurites ellipticus & Germari Reuss (L. 88.) str. 55. tab. XLV. obraz 13—15.
1849—50. Sphaerulites ellipticus & Germari Gein. (L. 105.) str. 218.
1871— 75. Radiolites Germart Gein. (L. 186.) str, 171. tab. 37 obraz 10—13.

1886. Monopleura Germari Poč. (L. 214.) str. 8. (201.).

Jak při popisu rodu již podotčeno, kladu známý druh tento sem jen na základě po-
dobnosti jeho skořápky svrchní s ojediněle se vyskytujícími skořápkami, jež na žákladě ústrojí
zámkového v nový rod jsou spojeny. Zpodní skořápka jest prodlouženě kuželovitá, poněkud
smáčklá, tak že průřez její jest vejčitý, s vrcholem mírně na způsob háku zatočeným. Ve stěně
skořápkové možno rozeznati tři vrstvy, nejzpodnější hrubou, obyčejně zınitou, střední z po-
délných, jemných rýh (tab. IV. obraz 4 a) a nejsvrchnější tenkou listovitou, kteráž na svém

64 2. Dr. F. Počla;

povrchu má někdy soukrajné přirůstací vrásky. Podélné rýhy na střední vrstvě skořápkové
jsou samy ješté jemně pruhovány (tab. IV. obraz 4a). Podobnou, velice složitou ústrojností
skořápkové stěny honosí se druh Cryptaulia perlonga Poč., jakž při popisu jeho uvedeno bylo.

Svrchní skořápka jest ovální, nestejnomerne klenutá a nese val ležící ve směru úhlo-
příčky. Na exempláři vyobrazeném z části skořápka chybí, tak že jest zříti na místech těch
jen výplněk vnitřní prostory. Rýha svazová nikde na zpodní skořápce není vyvinutá.

Poznámka. Druh tento popsán a vyobrazen byl poprvé Geinitzem (L. 77. str. 17,
59 a 60) pode jmény Sphaerulites ellipticus a Hippurites Germari, k němuž počítáno také
několik víček, o nichž nelze určité se vysloviti, ježto zámek jejich jest nepřístupný. Reuss
uvádí rovněž oba druhy (L. 88. str. 55.), aniž by ku dokonalejšímu poznání jich přispěl.
I v dalších spisech svých (L. 90 a 105) jmenuje Geinitz oba druhy, které teprve v novějším
pojednání (L. 186. Díl I. str. 171.) spojil v druh Sphaerulites Germari, při čemž přehlédl, že
čára svazová druhu tomu chybí. Následkem tvaru víčka u Radiolitů pravých neobvyklého,
stavěl Počta (L. 214.) druh ten k rodu Monopleura, při čemž rovněž přehlédnuto, že čára
svazová chybí.

Naleziště. U nás nalezeno několik nečetných exemplářů u Korycan, z nichž nejlépe
zachovaný jest vyobrazen. Geinitz udává jej ze zpodního kvádru u Koschůtz a Oberhásslich
v Sasku, a z Čech od Kučlína.

Petalodontia planoperculata Poč. sp.
(Tab. III. obraz 8—11. Tab. V. obraz 16.)

1886. Monopleura planoperculata Poč. (L. 214.) str. 9. (202.).

Jest to druh, na němž vlastnosti rodu nejlépe lze zříti. Pouze svrchní skořápky známy.
Jsou obrysu kosočtverečného, s rohy oblými a mají na svrchní straně při uhlu ostrém velice
malou naduřeninu, která vrcholi odpovídá. Od vrchole toho běží naduřelý val směrem uhlo-
příčny ke druhému konci skořápky. Po straně valu povstává pak rýha, která na okraji jest
někdy naznačená výkrojem. Na lépe zachovaných jedincích jsou soustředné a soukrajné při-
růstací vrásky. Stěna skořápky jest dosti tenká a zachovala se jen vnitřní vrstva její, kdežto
svrchní vždycky je odřená. Na zpodní straně skořápky pozorujeme velikou dutinu pro zvíře,
omezenou z větší části vyvýšenou obrubou. Na konci vrcholi protilehlém splošťuje se dutina
znenáhla. Pod vrcholem splošťuje se obruba a nese násadce svalové a pak i dva mohutné,
ploché zuby, z nichž přední vždy jest větší, listovitý a na povrchu svém rýhami pokrytý.
Zadní zub jest menší, rovněž listovitý a nese jen jednu neb nejvíce dvě rýhy. U většiny jedinců
mně známých, jest tento zadní zub, někdy i oba uraženy. Vedle zubů přikládají na lištu ná-
sadei podobnou podélné otisky svalové; přední jest slabě naznačen, blízko u zubu, na němž
tvoří malý, jakýsi záhyb a zářez, zadní je mohutnější, nese uprostřed vyvýšeninu a tvoří u zubu
rovněž malý záhyb, jímž zub nad listovitý násadec vyniká. Plochy obou zubů jsou k sobě rovno-
běžné, odchylují se od sebe velmi málo a chovají mezi sebou rovněž úzkou, hlubokou jamku
pro zub skořápky zpodní.

Naleziště. Asi 8 víček pochází z Radovesnic.

O rudistech, vymřelé čeledi mlžů. 65

Petalodontia opima Poč. sp.
(Tab. III. obraz 17 a—c.)

1886. Monopleura opima Poč. (L. 214.) str. 9. (202.).

Druh tento ustanovil jsem na základě jedné, velice tlusté, svrchní skořápky, tvaru
kulovitého, as 43 mm v delší ose měřící a as 20 mm vysoké, k níž přidružil se během dalšího
prohlížení zásob jedinec jiný, as 50 mm dlouhý, původní skořápce podobný, ale již ne tak tlustý.
Na vnější straně naznačen vrchol nepravidelnou, boulovitou vyvýšeninou, která po straně splo-
štěniny nese; ku okraji proti vrcholi ležícímu, rozprostírají se rovněž nepravidelné vmáčkliny.
Zachována opět jen vnitřní vrstva stěny skořápkové, která na svém povrchu hlavně v nižších
polohách nese soukrajné přirůstací vrásky, vlnitě zprohýbané. Dutina pro zvíře jest. nepatrná,
vniká pod přední zub, který se nad ní klene širokou klenbou. Zuby nejsou od okraje sko-
řápky určitě ohraničeny, nýbrž spíše se zdá, jakoby skořápka v zuby přecházela, aniž by vy-
tvořila jaký okraj. Přední zub jest asi 14 mm vysoký, v průřezu oble trojhranný, při čemž
jeho nejširší strana ku dutině pro zvíře je obrácena. Druhý zub měří ve výši jen asi 8 mm,
je sploštělý a velice široký (as 15 mm), tak že podobá se jakoby zde zub s násadcem svalovým
se spojoval. Jamka pro zub zpodní skořápky jest protáhlá, uprostřed o něco širší než na
krajích. Otisk svalu předního jest málo vyvinutý, téměř nezřejmý, zdá se alespoň u jedince
stloustlého, že seděl již na místě, které má přirůstací soukrajné vrásky. Otisk svalu zadního
jest v podobě naduřelé roviny za zadním zubem a sahá až ku vráskám přirůstacím.

Zdá se, že skořápka náležela jedinci velice starému a že během dlouhého žití zvířete
stloustla z původního tvaru, který snad jinému typu příslušel. Ježto však není po ruce tvarů,
které by označovaly stupně menšího stáří, bylo nutno ji z ostatních vyňati a jiným jménem rozlišiti.

Naleziště. Radovesnice.

Petalodontia crassodentata nov. spec.
(Tab. V. obraz 6.)

Svrchní skořápka nabývá značnějších rozměrů, měří až 65 mm v delší ose, při čemž
jest dosti úzká, jest obrysu oválního, kosočtverečného neb i zřídka protáhle vejčitého. Vrchol
na vnější straně naznačen jen nepatrnou naduřeninou. Na povrchu táhne se tu více, tu méně
zřetelný val ve směru úhlopříčném, po jehož straně rýha probíhá, která vystupuje mocně,
zvláště na okraji v podobě výkrojku. Na vrcholi ve směru ku jamce pro zub zpodní skořápky
táhne se nezřetelná rýha, k níž z obou stran směřují okraje skořápkové a která za rýhu sva-
zovou by se mohla považovati.

Na zpodní straně jest obruba vytvořena kolem dutiny pro zvíře jen pod vrcholem na
ploše zámkové, kdežto čásť naproti zámku položená, jest bez takové obruby. Přední zub jest
mohutný, smáčklý, na průřezu svém úzce vejčitý až i trojhranný, při čemž Širší čásť jest na
straně ku zubu zadnímu a táž bývá také hrubými, podélnými rýhami okrášlena, které někdy
pokračují, a to zvláště u jedinců starších i na čásť zubu užší. Zadní zub bývá mnohem menší,
rovněž smáčklý a jest velmi často uražen. U jedinců starších dorůstá zub tento téměř téže
výše jako zub přední a má pak jednu neb dvě podélné rýhy. Vždy bývá však zadní zub
více kuželovitý, kdežto přední je plošší a tudíž i širší. Jamka mezi oběma zuby položená

Třída math.-přírodov. VII. 3. 9

66 2. Dr. F. Pocta:

a pro zub zpodní, pravé skořápky určená, je jednoduchá, podélná a v prostřed nejhlubší. Otisk

svalu předního jest neurčitý, přikládá se k přednímu zubu a zdá se, že byl velmi protáhlý,

tak že zasahoval kolem obruby dutiny pro zvíře až tam, kde obruba ta přestává. Mimo to

má přední zub tu více, tu méně zřejmou střední rýhu, na které se snad též ukládala čásť svalu.
Zadní otisk svalový jest mohutný, podélný a oddělen rýhou od okraje skořápkového.
Naleziště. Radovesnice a Korycany.

Petalodontia foliodentata nov. spec.
(Tab. III. obraz A. Tab. V. obraz 1—3.) :

Svrchní skořápka jest ovální neb i kosočtverečného obrysu, klenutá a měřící v delším
průměru 34 až 38 mm. Na vnější straně probíhá vyvýšený val v úhlopříčně aneb i obloukem.
Na vnitřní straně jest velká dutina pro zvíře obrysu čtyřúhelného neb i vejčitého, která omezena
jest tenkou obrubou. Zuby jsou velmi tenké, listovité a souvisí plochými křídly, často silně
rozšířenými s násadci svalovými a obrubou dutiny pro zvíře. Přední zub jest dlouhý (as 16 mm),
listovitý, na straně ku zubu zadnímu tlustší a tu také podélnými rýhami pokrytý. Tlustší čásť
zubu končí na vrcholi ve špici, od které postranní křídlo mírně se snižuje. Postranní křídlo
odděleno od střední části zubové malým záhybem.

Zadní zub jest menší předního, rovněž listovitý, souvisí po vnější straně s obrubou
a má rovněž jednu neb dvě podélné rýhy. Mezi oběma zuby jest dlouhá, mělká jamka, která
uprostřed nabývá šířky i hloubky a která svědčí tomu, že zub na zpodní skořápce byl rovněž
listovitý, s křídly ploskými. Přední otisk svalový jest dlouhý a úzký, a upíná se na násadci
v obrubu splývajícím u předního zubu. Jest oddělen od okraje malou rýhou. Otisk zadního
svalu jest mohutnější, rovněž podélný a prostírá se na násadci u zadního zubu. Násadec tento
klene se na zevnějšku ve val, který ohraničen u okraje oblou rýhou.

Naleziště. Radovesnice a Korycany.

Petalodontia aculeodentata nov. spec.
(Tab. V. obr. 18 a, 5.)

Malý druh svrchních skořápek měřící v delším průměru 22—30 mm, obrysu vejčitého,
někdy uprostřed nepravidelně smáčklý, tak že obrys podoby hruškovité nabývá. Vnější strana
svrchní skořápky jest dosti plochá, vrchol vůbec nenaznačen, a má příčkový val a rýhu
aneb jiné nepravidelné vyvýšeniny. Po stranách naznačeny obyčejně jemné, místy také velice
silně naznačené, soukrajné, přirůstací vrásky. Na vnitřní straně skořápky jest veliká dutina pro
zvíře jen částečně stloustlou obrubou omezená; dutina tato vniká pod přední zub, který ná-
sledkem toho postaven jest na klenutí. Přední zub jest vzhledem ku malým rozměrům sko-
řápky velice dlouhý, měříť až 14 mm, jest trochu sploštělý, ale samostatný, nesouvisící postraním
křídlem s násadci svalovými (jako u druhu Pet. foliodentata Poč.) Tlustší část zubu obrácena
ku zubu zadnímu a tvoří špici na vrcholi jeho, na základné své nese zub mocný val souvisící
s otiskem svalovým a odtud počíná rýha podélná na zubě. Zadní zub jest menší, rovněž dosti
tlustý a samostatný. Jamka mezi oběma jest jednoduchá, dosti hluboká a otevírá se do plochy
na venek směrem ku vrcholi skořápky. Otisk svalu předního jest velice dlouhý, vyvyšený a od
okraje skořápkového rýhou oddělený. U předu tvoří na základné předního zubu val, z něhož

O rudistech, vymřelé čeledi mlžů. 67

zub vyniká. Otisk svalu zadního jest mocný, kratší předního, rovněž vyvýšený a omezený
rýhou v polokruhu probíhající.

Když zuby stávají se ploššími a skořápka více mohutní, vznikají přechody mezi tímto
druhem a druhem Pet. crassodentata Poč.

Naleziště. Radovesnice.

? Petalodontia bohemica Poč. sp.
(Tab. VI. obr. 2.)

1886. Plagioptychus bohemicus Poč. (L. 214) str. 12 (205.)

Jediná svrchní skořápka, velice špatně zachovaná, jakoby vodou omletá, na zevnějšku
vysoká, klenutá. Na zpodní straně zříti hlubokou dutinu pro zvíře, která omezena jest po-
měrně jen tenkou stěnou skořápkovou. Oba zuby jsou uraženy a místa, kde trčely, následkem
omletí bezpochyby ve vodě vzniklého, jen slabě naznačena. Zdá se, že zuby byly dlouhé a
ploché. Jamka pro zub skořápky zpodní dosti hluboká a podélně vejčitá, z kteréž vnější po-
doby na listovitě smáčklý, dlouhý zub zpodní skořápky souditi možno. Otisky svalové na po-
vrchu velice slabě naznačeny, dle rozměrů skořápky byly úzké a vůbec nepatrné.

Poznámka, Následkem zmíněného nepříznivého zachování nelze jedinou skořápku tuto
s jistotou určiti. S rodem Petalodontia má společno rozložení ústroje zámkového a listovité
zuby. Liší se však od rodu toho klenutou, vysokou skořápkou, která dle zevnější podoby se
rodu Valletia téměř přibližuje.

Naleziště. Korycany.

Rod Ichthyosarcolithes Desmarest.

Do rodu toho, jehož vnitřní ústroj dosud se dobře nezná, kladu dva podivné tvary
rovných skořápek zpodních, jež v sobě soustavu chodeb chovají. Tyto naše tvary liší se dosti
závažně od druhů dosud známých a vyžadovaly by nového rodu, kdyby lépe zachovány a vnitřní
ústroj jejich znám byl.

Ichthyosarcolithes ensis Poč.
(Tab. VI. obr. 8 a, b 9 a, b.)

1886. Ichthyosarcolithes ensis Poč. (L. 214) str. 14 (207.)

Zpodni, mečovité skořápky jsou ploché, as 8—13 mm vysoké, 25—830 mm široké a roz-
ličně dlouhé. Po jedné straně je skořápka plochá, má dvě rýhy podél šikmě nakloněného
okraje, po druhé straně vypíná se skořápka, tak že průřez jest trojúhelník. Někdy má jedna
strana hranu, která vznikla bezpochyby smáčknutím. Na úzké ploše jedné anebo i na široké,
ploché straně probíhá rýha svazová, naznačená obyčejně čarou, ku které vodorovné pruhování
směřuje. Vnější vrstva stěny skořápkové není zachovaná, vnitřní má vodorovné, jemné pruho-
vání a na straně ploché často nepravidelné, kořenovitě omezené prohlubiny. Zámek jest nepří-
stupný. Řez skořápkou dává zříti tři velké, hranaté chodby, z nichž největší, na malé straně
trojúhelníku ležící, zdá se býti dutinou pro zvíře. Ostatní stěna zdá se býti složena z menších
chodbiček podélných; na výbrusu drobnohledném shledáváme však, že celá skládá se z krysta-

E 9*

68 2. Dr. F. Počta:

lického vápence, který veškerou jemnější üstrojnost naprosto zrušil. Při takovém stavu zacho-
vání jest vysvětlení chodeb nemožné. Někdy bývá dutina pro zvíře dny rozdělena v komory vodní.
Naleziště. Radovesnice.

? Ichthyosarcolithes marginatus Poč.
(Tab. VI. obr. 6, 7.)

1886. Ichthyosarcolithes marginatus Poč. L. 214 str. 14 (207.)

Skořápka podélná, rovná, aneb zahnutá, ploská, vždy velice nepříznivě zachovaná.
Obyčejně pozorujeme jen jádra hlubokými, podélnými rýhami pokrytá, které svědčí o chodbách
aneb záhybech ve vnitřní vrstvě stěny skořápkové. Někdy jest i čásť vnitřní vrstvy zachovaná
a pak vyvinut plochý okraj, který po obou stranách vroubí skořápku. Jádro vyplňující dutinu
má hluboké rýhy svědčící o chodbách ve skořápce a jest odděleno v menší oddíly, kterým
by snad komory vodní odpovídaly.

Žádný jiný znak nezachován.

Naleziště. Korycany.

Dlužno se ještě zmíniti o tvarech, které jsem ve své předběžné zprávě (L. 214, str. 9,
čili 202) uvedl pod jménem Monopleura exilis. Jsou to až 6 cm dlouhé zpodní skořápky, které
ani složení vrstvy skořápkové ani stopy zámku zříti nedávají. Podoba vnější jest rozličná, zdá
se, že by při dobrém stavu zachování možno bylo rozeznati více druhů. Někdy jsou skořápky
ty v průřezu kruhovité, jindy následkem pospolitého žití v koloniích průřez tvoří nepravidelný
mnohohran, jindy přicházejí jedinci plosčí, ku zpodnímu konci ve špici zúžení. Po bedlivém
prohlížení zásob nelze ani přibližně rod určiti, protož budiž jen na tyto tvary upozorněno ;
možno, že se podaří nalézti jedince, kteří by v podstatě druhů těchto bližší zprávy podati mohli.

8. O vývoji a příbuzenských vztazích.

U rudistů během doby vytvořila se značná nestejnoměrnosť ve skořápkách. Kdežto stavší
rody Diceras, Heterodiceras vyznačují se skořápkami téměř stejnými, zříme u Monopleurid,
Caprotin a j., že jedna skořápka na újmu druhé silně vyrůstá, kterýžto nepoměr u nejmladších
Hippurites, Radiolites, Caprotina vrchole dosahuje, tak že jedna skořápka úkol pouhého víčka
přejímá, kdežto druhá, přirostlá téměř celé tělo zvířete v sobě chová. Úkaz ten vysvětluje se
právě tím, že zpodní skořápka přirůstala ke dnu neb ke skalinám v moři. Přirůstání to jest
u některých rodů dokázáno, u jiných se předpokládá následkem onoho nepoměrného vývoje
jedné skořápky. U našeho druhu Radiolites Sanctae Barbarae nejlépe však dokázáno tím, že
druh ten přichází v našich pobřežních uloženinách vůbec jen s ulomenou špicí. Příboj vln
utrhal skořápky mlžů těchto, tak že dolejší vrchol na místě, kde rostly, zůstal a skořápky se
nám dochovaly v podobě zkomoleného kužele na obou stranách otevřeného. Z velké zásoby
kusů druhu toho znám mi pouze jediný se zpodním vrcholem zachovaným. Následkem přirů-
stání mlžů těch ku zpodině v moři soustředil se veškerý život ve skořápce zpodní, kam tělo
samo již váhou svou tíhlo a brzy osvědčilo se otevírání těžké, svrchní skořápky obtížným.

O vudistech, vymřelé čeledi mlžů. 69

Neboť poněvadž zpodní skořápka upevněna byla, omezen pohyb jen na skořápku svrchní, která
v původním stavu svém jako těžké břemeno musila býti pozdvihována.

I zmenšována velikosť i váha skořápky té, tak že stávala se nižší až plochou, ano
i rozličnými jinými prostředky, jako chodbami ve stěně skořápkové dodávalo se jí lehkosti při
otevírání záhodné. Tvar i počet chodeb těch měnily se značně u rozličných druhů a zdá se,
že souvisely s místními poměry jednotlivých stanovišť.

Rudisté tvoří samostatnou skupinu zvířat, jež povstavši v době geologické, rozvětvila
se znenáhlou měnou ve velmi četné typy a vyhynula opět v době geologické. Bylo již na
jiném místě poukázáno k tomu, že podobné skupiny, jichž celý vývoj i zánik děl se v době
minulé, v přední řadě mohou podati zajímavých bodů pro nauku o vývoji a změnách živo-
čišstva. Poprvé vyskytují se rudisté v jurském útvaru rodem Diceras a není možno udati
nějaký starší tvar, který by za předchůdce jejich mohl býti považován. Rod Diceras vyznačuje
se skořápkami téměř stejnými a jen u některých druhů pozorujeme, že svrchní volná skořápka
jest o něco- menší.

Přirůstání děje se zde ještě bez pravidla, jednou přirůstá pravá, jednou levá skořápka,
z čehož znovu vysvítá, že stejnost obou skořápek byla jaksi v plánu rodu toho. Pokud se
zámku týče, pozorujeme na jedné (u rodu Diceras pravé) skořápce dva zuby, na druhé (zde
levé) jeden zub. A tento obrazec ústroje zámkového opakuje se u všech ostatních rodů se
změnami tu více, tu méně závažnými. Ovšem dlužno připomenouti, že na dvouzubé skořápce
rodu Diceras jeden ze zubů bývá zakrnělý ano i chybí zcela, ale nesouměrnosť celého ústroje
u takových tvarů, jakož i srovnávání s jinými dokazuje, že zub druhý zde původně byl.

A od rodu Diceras počínají se odvětvovati postranné řady tvarů, jež zřejmě příbuznost
i stupeň její na jevo dávají. Během doby ustálil se zákon o přirůstání skořápek. Již oddělení
rodu Diceras, podrod Heterodiceras vyznačuje se tím, že určitou skořápkou prisedä. Zäkonnost
tato objevuje se pak již u všech mladších rodů bez výjímky a jest dosti jednoduchá, poněvadž
rodové z křídového útvaru přirůstají vesměs skořápkou jednozubou. Brzy oddělilo se několik
rodů od původní skupiny tím, že vyskytlo se jiné rozdělení ústroje zámkového na skořápky.

Z příčin nám nyní ovšem nevysvětlitelných povstaly tvary s uspořádáním, jež vzhledem
ku normálnému rozdělení u Diceratů, nazýváme zvráceným. Poprvé vyskytují se rodové s uspo-
řádáním zvráceným v nejzpodnějších uloženinách křídových a jsou jurským Diceratům jak
tvarem, tak i částečně zámkem podobny. Jest to právě rod Valletia, do něhož patří před léty
z křídy popisované diceraty, jichž vyskytnutí kdysi veliké překvapení způsobilo.

A tak byly zde dvě rovnoběžné větve povstalé z rodu Diceras, jedna s uspořádáním
normálným, původnímu rodu bližší, druhá s uspořádáním zvráceným. První řada rozvětvuje se
opět ve dvě pobočné. Jedna z nich přimýkajíc se těsně k rodu Diceras, vyznačuje se mohut-
nými otisky svalovými a jest v neokomu zastoupena rodem Toucasia a zasahuje až do svrchní
křídy rodem Apricardia. Sem možno přiřaditi jakožto odloučenou větev postranní rod Bayleia.
Druhá řada počíná od podrodu Heterodiceras, který má otisky svalové slabé, povrchní, a chová
v sobě rody Reguienia a Matheronia. Kdybychom považovali jedince rodu Chama, které mají
uspořádání normálné, za potomky této větve, bylo by třeba je přiřaditi k rodu Matheronia.
Zdá se však přirozenějším, vznik rodu Chama, jehož počátek padá do doby třetihorní, míti za

70 2. Dr. F. Pocta:

výsledek všech změn v čeledi této povstalých, tak že zjev povstalý zvrácením uspořádání
zámku na skořápkách opakoval se ještě jednou v třetihorách.

Druhou řadu rodů s uspořádáním zvráceným počíná vzpomenutý rod Valletia, k němuž
se Monopleura a Gyropleura řadí. Zvláště první rod má mnoho podrodů, jež jak změnou
zámkového ústrojí tak i vyskytnutím se chodeb ve skořápce svrchní (Stenopleura angustissima
Poč. sp.) souvisí s ostatními rody Caprotina, Radiolites a Caprina. Přechody mezi jednotlivými
rody jsou velice hojné a jest také mnoho tvarů, které několik typů v sobě chovají, aniž by se
určiti dalo, který převážným jest. Tak na př. upomíná rod Hippurites chodbami ve svrchní
skořápce na rod Caprina a násadcem svalovým na rod Caprotina.

Přihlížíme-li ku významu, jaký mají naše české druhy pro vývoj čeledě, tu shledáváme
v první řadě, že potvrzuje se jimi věta o přeměňování jednoho rodu v druhý. Všecky naše
tvary jsou vlastně přechody a změněné stavy typů odjinud známých, neboť přísně vzato jest
u nás velice málo rodů v cizině známých a ty ještě jsou dosti poměněné (ku př. Caprotina). Ze
skupiny Monopleurid, vyznačující se hutnou skořápkou a plochými otisky svalovými vede nový
rod Stenopleura ku Caprotinám, ježto se u rodu toho vyskýtá podélná chodba ve svrchní
skořápce. Zakrsalym vývinem zadního zubu ve skořápce svrchní poměňuje se novým rodem
Simacia typ zámkový, v plánu čeledi založený, zcela obdobným způsobem, jakým se to děje
u tvarů se zařízením normálným rodem Reguienia. I jiné ještě zjevy na cizozemských zástupcích
pozorované dosvědčují tomu, že v obou od sebe oddělených řadách, s uspořádáním normálným
a zvráceným vyskytují se změny stejné aneb aspoň obdobné.

Rod Cryptaulia z naší křídy není dosud tak znám, aby vztahy jeho k rodům jiným
zřejmými byly. Vždy ale možno jej klásti do směru, který od skupiny Caprotin ku Caprinám
vede. V první skupině jsou zpodní skořápky kompaktní bez chodeb, ve druhé jest však sou-
stava chodeb ve skořápkách zpodních velice vyvinuta. Rod Cryptaulia, nesoucí první počátky
chodeb těchto dlužno položiti mezi skupiny obě, blíže ovšem ku skupině první.

Již při popisu druhů podotčeno, že zástupci rodů Caprotina u nás se vyskytující, líší
se uspořádáním a počtem chodeb ve svrchní skořápce od druhů cizozemských, majíce chodby
četnější, za to ale užší. Zdá se, že zařízením tímto nabyly svrchní skořápky našich druhů
lehkosti znamenité, ač poměr ke druhům francouzským udati nelze, poněvadž délka a tudíž
i obsah chodeb u tvarů z křídy francouzské dosud znám není. Chodba od dutiny pro zvíře
ku vrcholi se táhnoucí byla by pro naše druhy znakem význačným, možno však, že se také
najde u tvarů francouzských, v tom směru dosud neprohlížených.

Z radiolitů přicházejí u nás zástupci většinou špatně zachovaní, jichž zámkové ústrojí
dosud je neznámo. Jediný druh se zámkem dobře zachovaným Rad. bohemicus Tel. sp. při-
stupuje ke skupině radiolitů, která vykazuje na svrchní skořápce mohutné násadce svalové,
a která naznačuje takto jakýsi přechod mezi tvary dříve ku Chamaceím čítanými a mezi ru-
disty pravými. Přechod tento znamenitě zjevuje se však rodem Petalodontia. Zámek rodu toho
blíží se velmi zámku některých radiolitů (ad. bohemicus Tel. sp. angeoides Lamk. a j.), zuby
na svrchní skořápce se však rozstupují a poskytují tak místo jamce, určené pro zub zpodní
skořápky, u radiolitů nevyvinutý.

Ještě by mohly snad uvedeny býti domněnky o příčinách vyhynutí čeledě rudistů.
A tu třeba především upozorniti na to, že dle názorů hořeji pronesených o samostatnosti če-

O rudistech, vymřelé čeledi mlžů. 71

ledě a o přechodech mezi rody k Chamaceím čítanými a mezi rudisty pravými (kam stavění
rodové Hippurites, Radiolites a Biradiolites), dlužno rod Chama za jediného potomka celé
samostatné čeledě míti. Rodové Hippurites, Radiolites a Biradiolites třeba dle názorů těch po-
važovati za vedlejší větev, která vymřela snad následkem přílišného zmohutnění skořápek (ně-
které druhy rodu Hippurites měří až metr v délce) a tím zvolněného a obtížnějšího pohybu,
či vůbec — dovoleno-li použíti trivialního slova — následkem jakéhosi zlenivění. Že rod Chama
nyní žijící, chová mnoho příbuzenských vztahů ku čeledi rudistů, vidno nejlépe z toho, že až
dosud příbuzenství to tak přeceňováno, že typy vymřelé a s pravými rudisty úzce spojené do
čeledi Chamaceae stavěny byly.

Vysvětlivky k tabulím.

Vysvětlivky k tabuli I.

Str.

1. 2 Biradiolites Zignana Pirona SP... ... Dr ee oe Oo 3 2 10 (92
la Zpodní vrchol skořápky s jemnými odstavci přirůstacími.
1b Táž skořápka se shora. Z kruhovitého obústí vyčnívá jádro rýhami pokryté.
lc Jádro o sobě v kamení.

2:3...Radıiolitesshumilior. Boch NO O MT O OL SO ONO OA OA VOMO A O c 61
2. Malý plochý jedinec s rýhami dobře zřetelnými, Chöceniee,

3. Nízká zpodní skoräpka na povrchu téměř hladká; Chocenice.
4—8. Radiolites Sanctae Barbarae Poč., viz tab. VI. obraz 14—16 . .» .. 2... 2... 60
4. Kuželovitá, mladá zpodní skořápka s rýhami silnými.
5. Kuželovitá, mladá zpodní skořápka s jedním odstavcem přirůstacím.
6. Starý jedinec s odstavci stupňovitými.
7. Nejlépe zachovaný jedinec s četnými odstavci.
8. Svrchní skořápka částečně zachována; rýha svazová zřetelně naznačená. Vesměs
z Mezholes.
29 81002 EDS IWO o o o o 9 90,9 0000 u 58

Kolonie jedinců, po jichž vnitřním povrchu sbíhá lišta mailen hi Svazovou.

10. Radiolites Saxoniae Röm. sp., viz tab. V. obraz 26, 27, tab. VI. obraz 10, 11. . . .58

11—13.
Alk,

Malý jedinec s okrajem vysokým, paprskovitě ryhovanym.

Radkolates, undularus SOB en N 0.0 66 O O 3.0 © 500 © 96 6 0 0c 59
Největší víčko téměř kruhovité, s vlnovitě prohýbaným okrajem a lištou nazna-
čující rýhu svazovou.

. Menší, vejčité víčko částečně zachované; rýhy soustředné a lišta svazová zřejmy.

. Jiné vejčité víčko, špatně zachované. Vesměs z Mezholes.

p MADONA IOP JPO SW. o oa 0 0 u Dad o5 3 0 0c PROMOO 3 0-10 0 C 61
. Kolonie několika tvarů Špatně zachovaných.

. Tři jedinci, z nichž střední nese ploché, tenké víčko; z Mezholes.

2. Dr. F. Počta: O rudistech, vymřelé čeledi mlžů. 73

Vysvětlivky k tabuli II.

I, OAO wroenemerlanın JADĚ a. 00 276 day D0 Ss AR Ba SOP OE OA byl
Zpodní skořápka, částečně int een zbavená, z níž vyčnívá ploché jádro, vý-
plněk to podélné chodby.

APU OOMSOA ALES MOC Er 2 Se PO- on oh eco Peha Jel he NORD 49

2a Zpodni skořápka o sobě se strany, na které probíhá rýha svazová.

2b Táž se strany zadní.

3. Dva jedinci úzce spolu spojeni, při čemž jste zahnutým vrcholem svým druhého
obtáčí.
4. Kolonie tří jedinců.

5—8. Caprotina perplexa Poč., viz tab. III. obraz 1 a,b. . .. + ++ «.+ + «.* 0.8 oto)
5a Tlustý jedinec se svrchní skořápkou se strany zadní, na níž dvě ploché rýhy probíhají.
5b Týž se strany rýhy svazové.
6a Jedinec se silným, vodorovným pruhováním po jedné straně rýhy svazové.
6b Týž se strany zadní. 7. Velký jedinec se strany zadní.

8. Malý exemplář se svrchní skořápkou.

3102. Caprotina, oeuleatar Poc, Ya oo aloe 46
9a Zpodni skořápka s tenkým, zatočeným vrcholem se strany zadní.
9b Táž se strany rýhy svazové.

10a Skořápka s tlustým vrcholem se strany svazové. -
100 "Táž po straně, aby zahnutí vrchole zřejmým bylo.

11—12. ? Caprotina acuminata Poč. sp. - <. . « - NASSEN 9% 5: a O 47
11. Zpodní skořápka s podélnými rýhami a vrcholem ostrým, silně zahnutým.

12. Rovněž zpodní skořápka s vrcholem ulomeným.

13. Stenopleura angustissima Poč. sp., viz tab. III. obraz 7 a, b, tab. IV. obraz 6—9 . .37

průřez svrchní skořápkou, v němž zříti hranatou chodbu.

14—17. Caprotina sp.

14. Průřez víčkem, aby zříti byla chodba od dutiny pro zvíře ku vrcholi probíhající.

15. Průřez víčkem, ve kterém zříti vedle široké chodby od dutiny pro zvíře počína-
jící ještě tři užší chodby od násadce svalového vycházející.

16. Ústroj zámkový zpodní skořápky. Na pravo vejčitá dutina pro zvíře, na levo rýha
svazová, mezi oběma střední zub. Pod ním jamka pro zub přední, nad ním jamka
pro zub zadní a dutina pro násadec svalový.

17. Ústroj zámkový zpodní skořápky nedostatečně zachované. Dutina pro zvíře jakož
i jamka pro přední zub neobyčejně veliké.

18 WCaprotima, vadosa Bochrwiz tab: MWALODraz028:0-020= 0-0- -02s -bo Veles Se coo 46

18a Zpodni skořápka se strany, aby zahnutí vrchole bylo zřejmo.
180 Táž se strany svazové, při čemž kolmá stěna na pravo vystupuje.

EN EN, (SEDAN EVA TOR o 4 (6 aro C olea (000 oo WO er Laer 45

19a Zpodni skořápka s rýhou svazovou. 19% Táž se strany. :

20. Jedinec se svrchní skořápkou a nepravidelnými záhyby a naduřeninami na povrchu.

Třída math.-přírodov. VII. 3, 10

74 2. Dr. F. Počta:

Str.
21. Gaprotima sinuataP.oe., viz tab. III. ohraz 2,7322 72 vun. u re ..48
zpodni skoräpka se strany, na níž prohlubenina rozložena.
22, 23. Jádra od ? Caprotina.
Vysvětlivky k tabuli III.
1. Caprotina perplexa, Boe., viz. tab. II. obraz 581. -2-0 2. c c s: 48

1a Víčko shora, dává zříti slabé dvě rýhy na okraji.
1b Víčko se zpodu. Uprostřed dutina pro zvíře, nad ní přední zub. Na levo zadní zub
s násadcem svalovým. Mezi oběma hluboká jamka pro zub N zpodní.'
2—3. Caprotina sinuata Poč., viz tab. II. obraz 21 ..... . 48
2a Víčko se zpodu se značným výkrojem po pravé straně. Dutina pro víte N nad
ní zub přední, na levo zub zadní s násadcem svalovým, pod nímž se otevírají po-
čátky chodeb. Mezi oběma zuby jamka pro zub skořápky zpodní.
2b Táž skořápka shora.
3a Víčko se zpodu s mocným výkrojem postranním. Přední zub vysoký, pod ním
ledvinitá dutina pro zvíře, na levo zadní zub s násadcem svalovým, pod nímž
otvory chodeb. Mezi oběma zuby hluboká jamka pro zub skořápky zpodní.
3b Táž skořápka shora.
4. Petalodontia foliodentata Poč., tab. V. obraz 1—3
4a Víčko shora se zahnutým valem ve směru příčném.
4b Tože ze zpodu. Veliká dutina pro zvíře vroubena tenkou obrubou, přední zub
uražen, zadní plochý; mezi oběma jamka pro zub skořápky zpodní.
5, 6. Malé skořápky rodu Caprotina.
5a Víčko se zpodu s nezřetelným ústrojím zámkovým.
5b Tože shora. 6a Víčko shora. 6b Tože se zpodu.
7. Stenopleura angustissima Poč., viz tab. II. obraz 13, tab. IV. obraz 6—9 . . . . . „87
7a Svrchni skořápka se zpodu. Prodloužená dutina pro zvíře, nad ní oba bradavko-

vité zuby a mezi nimi hluboká jamka pro zub skořápky zpodní. Na levo mocný
otisk svalu zadního.

7b Táž skořápka shora.
8—11. Petalodontia planoperculata Poč. sp., tab. V. obraz 16,
8. Víčko shora s mohutným valem příčným.
9a Víčko se zpodu s obrubou neúplnou a předním zubem ulomeným.
9b Tože shora.
10a Víčko s předu s mocným předním zubem. Zadní zub ulomen.
10b Tože se zpodu s velikou a hlubokou dutinou pro zvíře. Mocný, přední zub vyniká
kolmo z plochy; zadní ulomen.

10c Tože svrchu. Val mírně naznačen. 11a Víčko se zpodu; oba zuby uraženy.
11b Tože svrchu.

12—13. Caprotina sp.
12a Víčko se zpodu, dutina pro zvíře kruhovitá, přední zub válcovitý, vysoký, zadní ploský.

do psy IR.

O rudistech, vymřelé čeledi mlžů. 75

12b Täz svrchní skořápka shora. Str.
13a Stloustlé víčko se zpodu. Dutina pro zvíře uprostřed kruhovitá, přední zub vál-
covitý, zadní rovněž válcovitý, násadec svalový nízký.
1830 Toze víčko shora.
14. Znetvořené víčko od Caprotina.
14a Se zpodu. Dutina pro zvíře nepravidelně umístěná. Přední zub a čásť zadního

ulomeny.
14b Tože víčko shora na zlomu stupňovitým odstavcem nahraženo.
15 16. Stenopleura venusta Poc. spa 0: 1 sen... . 38

15a Víčko se zpodu. Dutina pro zvíře mělká, nad ní oba MoPudavkomté u mezi
nimiž je jamka pro zub skořápky zpodni. Otisky svalové mocné po obou stranách.
15b Tože víčko shora. 16. Víčko shora.
ÚLEVOU A LA AO O3 Spar ao Os MOVNO NECO NE RE RE ne 65
17a Víčko se zpodu. Dutina pro zvíře částečně kamenem vyplněná. Přední zub s ostrým
vrcholem, zadní velice široký. Otisky svalové nezřetelné.
17b Tože víčko shora. 17c Tože víčko zpředu.

Vysvětlivky k tabuli IV.

j=4, Umpiedau juazlonmu OC- -00 as 52
1. Zpodní skoräpka se strany, na níž zříti dem o stěny skořápkové.
2. Táž skořápka s druhé strany, na níž zříti nahoře vrstvu pravidelně rýhovanou,
dole vrstvu s rýhami nepravidelnými.
3. Táž skořápka se strany rýhy svazové, po jejíž levé straně zříti souběžné výplňky
podélných chodeb.
4. Malá zpodní skořápka se strany rýhy svazové s oběma chodbami.
5. Petalodontia Germari Gein. pP. - « « . Zoe ot iko č ené .63
Ba Jedinec s oběma skořápkami, na zdodní zříti jemně oa a dvě hladké str.
5b Čásť rýhované vrstvy, šestkráte zvětšená.

6—9. Stenopleura amgustisstma Poč. sp. tab. II. obraz 13, tab. III. obraz 7” ......» 37
6. Zpodní skořápka se zbytky skořápky svrchní a ulomeným vrcholem, kresl. se strany
zadní. 7. Zpodní skořápka se předu.
8, Malá zpodní skoř. s vrcholem silně zavitým. 9. Velká zpodní skořápka se předu.
M Serena MVA 1806 BD a 6 done 5 Won d7dovod o do do ooo oo © 40

10. Kolonie pěti jedinců rozličných stěna stáří.

11a Zpodni skořápka se strany obústí, dutina pro zvíře kruhovitá, pod ní ve dví roz-
dělený zub a vedle něho jamka pro zub přední. Rýha svazová naznačena hlu-
bokým zářezem.

110 Táž skořápka se strany zadní. 12. Jádro druhu toho.
13a Jádro, v němž ústroj zámkový naznačen vyplükem, se strany zadní.
19b Toze se strany přední. 13c Čtyrhranný průřez téhož jádra.

14, Zpodni skořápka s vrcholem kruhovitě vinutým.
10*

76 2. Dr. F. Počta:

Str.
15. Zpodní skořápka silně zavinutá. 16. Zpodní skoř. zavinutá až na vrcholi.

17a Stloustlá skořápka se strany zadní, na níž probíhá smáčknutím povstalá hrana.

17b Táž skořápka se strany obústí. Na levo kruhovitá dutina pro zvíře, vedle kruhovitá
jamka pro přední zub a zakrnělý zub střední. Na pravo mocný otisk předního svalu.

182 Oryptaulia, parado 2a, Boca ee „ol
Zpodní skořápka, na níž vnitřní vrstva stěny částečně chybí. Podél rýhy a:
probíhají dvě podélné chodby po levé straně a dva záhyby po pravé straně.

Vysvětlivky k tabuli V.

1—3. Petalodontia foliodentata Poč., tab. III. obraz A. - ..... > 18606
1. Pohled ze předu, kde zříti oba zuby po šířce. Se stran viděti sA násadoch
2. Pohled se strany s předním svalovým otiskem.
3. Víčko svrchu.
4. Ichthyosarcolithes ensis Poč., tab. VI. obraz 8,9, ...... sko zd KON
4a se strany, která nese podélné výplňky chodeb.
4b Se strany druhé, v jejímž středu probíhá bezpochyby stlačením povstalý kýl.

5. ? Jádro od Ichthyosarcolithes. da Pohled se strany.
5b S druhé strany. dc Průřez téhož jádra asi uprostřed vedený.
(65. JP DDANA OREGON DĚ a o 3 o o O 9 od u 09 9 c oD o 0 c . 65

Pohled se předu na oba mohutné zuby, z Behr predni po obou Kransch han
jest pokryt.
7— 15. Radiolites bohemicus Tel. sp.. - « « - M OR tr P No ete tok 0 16 DU

7. Část obústí s částečně zachovaným okrajem.

8. Obústí se svrchní skořápkou a částečně zachovaným okrajem.

9. Cäst obústí se svrchní skořápkou a částečně zachovaným okrajem.

10. Malý jedinec se svrchní skořápkou a ulomeným vrcholem nesoucí na hoření části
povrchu podélné, jemné rýhy.

11. Úlomek zpodní skořápky ukazující uvnitř obě úzké, rýhované jamky pro zuby
skořápky svrchní.

12. Úlomek naznačující spojení obou skořápek. Z podkovovité základné vnikají do
jamek zpodní skořápky zuby a vedle nich jsou násadce svalové.

15. Svrchní vypouklá skořápka s dvěma mohutnými, rýhovanými zuby.

14. Větší jedinec se svrchní skořápkou.

15. Jedinec se svrchní skořápkou, který na povrchu částě vnější vrstvy zříti dává
a pod vrstvou tou šikmé lišty chová.

16. Petalodontia planoperculata Poč. sp., tab. III. obraz 8—11 . .. <. <. < <.. „64
Pohled ze předu na oba zuby, z nichž zadní jest uražen.
IUS CoprotinaapleurotdeoE 06, o. o 5.5 dI3 0.0 0.000 000 300: 2350

17a Svrchní skořápka se zpodu, přední zub bradavkovitý, zadní na ona ann
17b Táž skořápka se strany, zadní zub zahnut na venek.
18. Petalodontia aculeodentata Poč.

O rudistech, vymřelé čeledi mlžů. Til

13a Svrchní skořápka se strany. Přední zub. jest velice mohutný, zadní menší. Str.
180 Táž skořápka svrchu.
2 OSLONOPlLUTAM PUCUSM OC o e. 3-0 KITOSNU Sushahtt © EUSN-OŮHDÁN o © 38

19, Větší svrchní skořápka v kameni.
20. Svrchní skořápka zpodní stranou v kámen vrostlá.
21. Valletia aliena Poč. sp. . .... art a Poa COTADOL «ad 92040
2la Svrchní skořápka se strany s vrcholem Zatočeným:
21b Táž se zpodu.. Přední zub bradavce podobný, vedle něho na obrubě jamky pro
zub skořápky zpodní malá naduřenina; zadní zub trojboký. Jamka pro zub sko-
řápky zpodní hluboká. Otisky svalové ploché, zřejmě naznačeny.
22 Monopleuraicumulüs Rosi sale Mn < 22... OCESKY2 Port- p-Denibok no - 35
22a Svrchní käpovitä skoräpka se strany. Na 200 Genial ne téměř re zuby.
22b Táž se zpodu. Zuby bradavkovite, téměř stejně dlouhé, mezi nimi hluboká, polo-
kruhovitá jamka. Dutina pro zvíře vejčitá.

23. Stenopleura carinoperculata Poč. Sp. < < < < 2... En EREICHE EN o 33
Úzká svrchní skořápka zpodní stranou v kámen rostla.
Z bapnotımanumbonataßBoe AM S00 nee O eo OVO V ONE LO 49

Svrchní skořápka s vrcholem. Přední ab ne příliš cola zad v sousedství ná-
sadce svalového. Jamka pro zub skořápky zpodní podkovovitá, hluboká.

299 Stenopleumanvenusten NAV JornicatassBoc. US V 0056-4594 ke (kuna 39
Svrchní skořápka se zpodu. Dutina pro zvíře rozsáhlá, rovněž ja jarka pro zub
zpodní skořápky. Přední zub uražen.

26, 27. Radiolites Saxoniae Roem. tab. I. obraz 10, tab. VI. obraz nl Omar . 58
26. Velký jedinec bez okraje, při obüstf s jediným odstavcem přirůstacím a se sil-
„ nými rýhami na povrchu. 27. Výplněk vnitřku dole Čen
ZOMOAPROLUANVALOSO ROC VLADA Obraz M Ve- oc ee: . 46

28a Obústí shora. Dutina pro zvíře úzká, jamka pro alá nenn hlubokä, jamiká pro
zub zadní malá, dutina pro násadec svalový rozsáhlá.
28b Táž zpodní skořápka se strany svazové. Postranní stěna trčí kolmo, zub střední nízký.

Vysvětlivky k tabuli VI.

1. Caprina striata Poč. . . . . en ; Be D2
Zpodni skoräpka nedobre zachazaná se S sonknějiýmů plochým ham
2, 2 Petalodontia bohemica Poč. PD. - - - -< <. + 4 24% OU

Obusti svrchní skořápky shora. Da pro zvíře ro, obs zb uraženy ;
jamka pro zub zpodní skořápky podlouhle vejčitá.

PACOVA COTOBOC CE ee: Seen oV o akt AAO st 18 oo u 0.08)
Svrchní skořápka zpředu s ěcholerak: se* klonícím a rýhami soukrajnými.
IN CAPROUMOR caudıenlatog Bot, un VĚ UST CMS E are nikl

4a Zpodni skořápka se strany, ker zriti tenký, stvolu podobný vrchol.
4b Táž skořápka se strany svazové.

78 2. Dr. K. Počta: O rudistech, vymřelé čeledi mlžů.

55 Gaprotina isemistiiata (DIOrD13410 ME- ME. re BE Benem 50
Malý výplněk dutiny pro zvíře, k němuž přikládají se výplňky předního a pak
zadního zubu a násadce svalového.

6—7, Ichtihyosancolithes manginatus POČ. = 2.2 Al... |- BET Bar -= 68

6. Malý jedinec s rýhami na povrchu, které značí chodby ve stěně skořápkové.
7. Větší jedinec nahoře se zachovanou skořápkou, dole pak s rýhami na povrchu
dny oddělen v několik odstavců.

8, 9. Ichthyosarcolithes ensis Poč. Tab. V. obraz 4 a,b ..% <. +% 2. 2 2. 2, 67

8a Plochý jedinec se strany.
8b Průřez téhož, v němž zříti tři hranaté chodby.
9a Jedinec s rýhou svazovou. 9b Průřez téhož s chodbami.

10. 2 Caprotina contorta Poč. sp. 5- . =... E DKO OA O LAM (OU OOo . 50
Ulomek zpodni skořápky se šroubovitě zatočenými ryhami na povrchu.

11. Caprinulla incerta PoO&. en 2 RR. NVS V EEE OC ET AU eny 56
Cäst skořápky s rýhou svazovou. Z vnitřní vrstvy stěny kotánkové vyniká vý-
plněk chodby.

12—13. Radiolites Saxoniae Röm. Tab. I. obraz 10, tab. V. obraz 26, 27.. ....... 58

12. Příčný průřez vnější vrstvy skořápkové při rýze svazové. Zvětšeno 40kráte.
13. Podélný průřez téže vrstvy, rovněž 40kráte zvětšen.
14—16. Radiolites Sanctae Barbarae Poč. Tab. I. obraz 4—8. ..... 2.2 2 2 2 <.. 60
14. Podélný průřez vnější vrstvy zpodní skořápky.
15. Příčný průřez téže vrstvy.
16. Podélný průřez vnější vrstvy skořápky svrchní; vše 40kräte zvětšeno.
11..GCaprotinadeformis Boots and TN BERND 108 BTO SAU S e 45

Zpodní skoräpka se strany rýhy svazové.

Ueber Rudisten,

eine ausgestorbene F'amilie der Lamellibranchiaten,

aus der böhmischen ISreideforrmmnation
von Dr. Philipp Fočta.

(Inhaltsangabe.)

Die nördliche Kreidefacies, zu welcher auch noch die Kreideablagerungen Böhmens
gerechnet werden, ist im Allgemeinen arm an Rudisten und es sind dies eben die böhmischen,
schon an der Grenze zu der südlichen Facies gelegenen Kreidegebilde, die sich durch be-
deutendere Anzahl dieser ausgestorbenen, wunderlichen Zweischaler auszeichnen. Die Fauna
unserer Ablagerungen ist überhaupt eine ziemlich allein dastehende und bietet insbesondere
in Betreff auf Rudisten viele neue Formen.

In der Systematik dieser ausgestorbenen Thiere ist ein neuer Entwurf im Jahre 1873
(siehe das Verzeichniss der Literatur pag. 5. dieser Abhandlung) von Munier Chalmas
angezeigt und durch seine weitere und dann durch die Arbeiten des Prof. Douville erweitert
worden, so dass in dieser Hinsicht der feste Grund bereits gelegt erscheint.

Auch in dieser Systematik wird die recente Gattung Chama zugleich mit den ausge-
storbenen Formen in eine gemeinschaftliche Familie gestellt, was denn doch unserer Ansicht
nach nicht gerechtfertigt ist. Die ausgestorbenen Formen besitzen eine so bedeutende Ent-
wickelung des Schlossaparates, wie sie in keiner recenten Gattung beobachtet wird. Die Schloss-
zähne der ausgestorbenen Gattungen, obzwar mit jenen der recenten Formen morphologisch
gleich, üben dennoch oft andere Funktionen aus, greifen in die Alveolen auf andere Weise
ein, als dies bei recenten geschieht. Das äussere Ligamentalband verläuft auf eine bei keiner
recenten Form übliche Art. Die Muskeleindrücke besitzen oft eine wunderbare, allein da-
stehende Beschaffenheit. Die Beziehungen zwischen ausgestorbenen Chamaceen und Rudisten
sensu strictiore sind so innige, dass man sie nicht in zwei Familien trennen kann. Uns kommen
alle die ausgestorbenen Formen, wie eine Gruppe untergegangener Lamellibranchiaten, unter
einander vielfach vereint und in einander übergehend vor, welche allerdings in der jetzigen
Thierwelt Verwandte besitzen, aber doch ein für sich geschlossenes Ganze bilden, wie es ja

80 2. Dr. Ph. Počta:

schon ihr Auftreten und jehes Aussterben andeutet. In Folge dessen ziehen wir alle diese
ausgestorbenen Formen zusammen unter den historischen Namen Rudistae, die dann in einige
Sippen sich zerlegen. In Betreff des geologischen Vorkommen stammen alle bisher aus Böhmen
und Sachsen bekannten Rudisten aus den untersten marinen Schichten (Korycaner in Böhmen,
unterer Quader in Sachsen), welche der Etage Cenomanien in Frankreich entsprechen. Alle
Berichte, welche die Rudisten aus einer höheren Stufe unserer Kreideformation angeben, be-
ruhen entweder auf offenbarem Missverstándnisse oder aber auf Bestimmung schlecht erhal-
tener und darum unbrauchbarer Reste.

Indem ich in Betreff der geologischen Verhältnisse, in welchen die Rudisten in Böhmen
vorkommen und der speciellen Betrachtungen über die physiologische Bedeutung der Kanäle
(cavité accessoire bei Douvillé) in den Schalewänden auf die böhmische Abhandlung verweise,
schreite ich zur kurzen Beschreibung einzelner bei uns vorkommenden Arten.

1. Monopleura cumulus Poč. (Taf. V. Fig 22 a, 5). Die Deckelklappe ist hoch, aussen
mit einer zum Wirbel sich ziehenden Kante versehen. Die Mundöffnung ist oval, die Ligamental-
furche ziemlich undeutlich. Beide Schlosszähne sind beinahe einander gleich. Der vordere ist
um weniges stärker und etwas zusammengedrückt, der hintere dreiseitig, bis zum Schlossrande
hinausgeschoben. Die zwischen beiden Zähnen liegende und für den Schlosszahn der Unterschale
bestimmte Alveole ist tief und auf ihren Rändern in der Nachbarschaft des vorderen Zahnes
mit warzenähnlichen Erhöhungen bedeckt. Die Muskeleindrücke sind oberflächlich, der vordere
verlängert, elliptisch und konvex, der hintere elliptisch, schwach konvex. Der Wohnungsraum
ist rundlich. Angeblich von Zbyslav. i

Stenopleura nov. gen. Die Unterschale stark zusammengedrůckt, in einen sehr dünnen
und nach oben eingerollten Wirbel sich verjüngend. Die Ligamentalfurche verläuft vom Schloss-
rande bis zum Wirbel an der inneren Kante der flach gedrückten Schale. Die innere Schalen-
schicht trägt feine, zur Mündung paralelle Streifen. Schlossapparat unzugänglich. Die Oberschale
ist von elliptischen oder auch halbkreisförmigen oder keulenförmigen Umrisse, aussen oft mit
einem queren Kiel versehen. Sie trägt zwei niedrige, einander ziemlich gleiche Zähne. Der
vordere wölbt sich oberhalb des Wohnraumes und ist vom hinteren Schlosszahn durch eine tiefe
Alveole für den Schlosszahn der Unterschale getrennt. Die Muskelinsertionen sind oberflächlich,
die vordere stark verlängert, die hintere oval. Diese Gattung unterscheidet sich von Monopleura
durch die aberante äussere Form und daraus resultierende Verzogenheit des Schlossapparates.

2. Stenopleura angustissima Poč. sp. (Taf. II. Fig 13, Taf III. Fig 7 a, 5, Taf. IV. Fig 6
bis 9). Die Unterschale flach zusammengedrückt, breit, unten in zugespitzen und nach oben
eingerollten Wirbel endigend. Die Mündung zumeist mit Gestein verdeckt oder noch in Ver-
bindung mit der Oberschale. Die Oberschale ist verlängert, sehr eng und trägt aussen einen
Kiel, welcher der Länge der Schale nach verläuft. In diesem Kiel zieht sich ein eckiger Kanal,
welcher auf beiden Seiten blind endet (Taf. II. Fig 13). Der Wohnraum ist eng, gegen die
Schlossplatte allmählig sich ausbreitend. Der vordere Schlosszahn ist in der Form einer Warze
entwickelt und entsendet auf seiner Basis eine schwache Leiste zur Abgrenzung des Wohn-
raumes. Der hintere Zahn ist ähnlich gestaltet und bis zum Schlossrande gerückt. Die Zahn-
alveole ist rundlich, ziemlich tief. Der vordere Muskeleindruck stark verlängert, der hintere
oval. Radowesnitz.

Ueber Rudisten aus der böhm. Kreideformaltion. 81

3. Stenopleura carinoperculata Poč. sp. (Taf. V. Fig. 23). Die Oberklappe verlängert
oval, aussen mit einer scharfen Kante, mit der inneren Fläche in das Gestein verwachsen. Der
Schlossapparat unzugänglich, wie aus zerbrochenen Stücken ersichtlich, jenem der vorgehenden
Art ähnlich. Korytzan.

4. Stenopleura pileus Poč. (Taf. V. Fig. 19, 20). Die Oberschale ist vom ovalen oder
rundlichen Umrisse und auf der Schlossseite abgestutzt. Aussen erhebt sich die Klappe und
trägt einen deutlichen oder schwachen Kiel, welcher mit dem Wirbel auf der abgestutzen Seite
endigt. Ligamentalfurche eng. Der Schlossapparat nur theilweise erhalten, nähert sich sehr
jenem der Gatt. Monopleura. Die Schlosszähne einander beinahe gleich, der vordere flach, der
hintere bis am Schalenrande. Die Alveole für den Zahn der Unterschale dreieckig bis nieren-
förmig. Die Muskeleindrücke flach. Korytzan.

5. Stenopleura venusta Poč. sp. (Taf. III. Fig. 15 a, d, 16.). Die Oberschale im Um-
risse oval, aussen flach oder sehr mássig gewölbt, fein koncentrisch gestreift. Die beiden Schloss-
zähne niedrig, einander beinahe gleich, der vordere warzenförmig; von seiner Basis verlaufen
zwei deutliche Leisten, welche den Wohnraum begrenzen. Vom Wirbel des Zahnes läuft eine
Erhöhung bis auf den Grund der Alveole für den Zahn der Unterschale. Der hintere Schlosszahn
bis an den Schalenrand gerückt, gewöhnlich etwas nach aussen gebogen. Er sitzt auf zwei
Leisten, welche die Alveole begrenzen. Diese Alveole ist meist dreieckig bis hufeisenförmig.
Der vordere Muskeleindruck verlängert, der hintere oval. Korytzan.

6. Stenopleura venusta var. fornicata Poč. (Taf. V. Fig. 25) mit stärker gewölbten
Oberschale. Der Wohnraum ist tief, die Schlosszähne, einander beinahe gleich, ragen senkrecht
empor. Die Alveole für den Schlosszahn der Unterschale sehr breit, dreiseitig. Die Muskelein-
drücke oberflächlich, der vordere bedeutend verlängert und konvex, der hintere oval. Korytzan.

Simacia nov. gen. Die Unterschale klein, mit gebogenem oder eingerolltem Wirbel.
Der mittlere Schlosszahn breit, blattförmig oder wulstartig. Die Alveole für den vorderen
Schlosszahn rund und ziemlich tief; für den hinteren Zahn keine Alveole vorhanden.

7. Simacia minima Poč. sp. (Taf. IV. Fig. 10—17). Nur die Unterschale bekannt;
dieselbe ist klein, mit gebogenem oder auch eingerolltem Wirbel, meist zusammengedrückt und
in Folge dessen auf der Hinterwand eine Kante tragend. Diese Art lebte gesellig in Kolonien,
welche zahlreiche Alterstufen von Individuen von 3 bis 25 Mm. Länge beherbergen (Taf. IV.
Fig. 10). Der mittlere Schlosszahn ist breit, liegt auf den Wohnraum beinahe senkrecht, ist
dünn, blattförmig bei jüngeren, dick wulstartig, bei älteren Individuen. Der hintere Schlosszahn
unentwickelt, die Muskeleindrücke oberflächlich. Radowesnitz, Korytzan.

8. Valletia aliena Poč. sp. (Taf. V. Fig. 21 a, b). Oberklappe mit schwach gebogenem
Wirbel. Der Wohnraum oval, gegen die Schlossgegend allmählig sich ausbreitend. Ligamental-
furche sehr undeutlich. Die beiden Zähne niedrig, fast gleich hoch, der vordere ist kegel-
fórmig, etwas zusammengedrückt, hinten allmählig in die Zahnalveole sich hinabziehend. Der
hintere ist dreilappig und bis zum Schlossrande gerückt. Die Alveole für den Schlosszahn der
Unterschale ist nierenförmig und trägt auf ihrer Umzäumung in der Nähe des vorderen Zahnes
eine warzenartige Erhöhung, die vielleicht einer Rinne am Schlosszahne der Unterschale ent-
sprechen dürfte. Angeblich von Zbyslav.

Mathem.-naturwis. Classe VII. 3. 11

82 2. Dr. Ph. Počtu:

Caprotina. Diese Gattung ist bei uns stark vertreten und das in Formen, die im
Ganzen und Grossen mit den französischen übereinstimmen. Nur in Betreff der Kanäle (cavité
accesoire bei Douville) in der Oberklappe ist hier eine Verschiedenheit bemerkbar, indem die
französischen Arten auf beiden Seiten des Schlossapparates breite Kanäle besitzen, wogegen
unsere Formen nur unter dem Muskelstiele (lame myophore) 4 bis 5 runde, paralell zu
einander bis zum Wirbel laufende und hier blind endende Kanäle aufweisen. Nebstdem verläuft
in den Oberschalen unserer Formen noch ein kurzer und breiter Kanal von Wohnraume zum
Wirbel. Ich betrachte diese Kanäle für eine Einrichtung, die zur leichteren Hebung der
Deckelkappe diente, analog wie es bei der Gattung Hippurites der Fall ist, was ich bereits
Anfangs 1886 in meinem vorläufigem Berichte andeutete, in welchem ich zuerst auf die Kanäle
in den Oberklappen der Caprotinen aufmerksam machte. (Sitzgsber. d. köngl. böhm. Gesell.
d. Wiss. 1886 pg 200). Daraus erhellt, dass die verschiedene Gestaltung dieser wunderlichen
inneren Kanäle sehr von physikalischen Verhältnissen des Standortes der Thiere abhängt, da
das Gewicht der Oberschale mit dem Wasserdrucke sich ändert. Ich betrachte in Folge dessen
unerhebliche Abweichungen in der Gestaltung der Kanäle für kein generisches Merkmal und
stelle auch unsere Formen zu der Gattung Caprotina. Ob es angezeigt wäre, für diese unsere
Arten eine neue Untergattung aufzustellen, sei der persönlichen Anschauung überlassen.

In dem vorerwähnten, vorläufigen Berichte habe ich die Deckelschalen von Caprotina
(Monopleura) kurz beschrieben und die Erwähnung von drei Zähnen und drei Zahngruben
gemacht. Ich habe hiebei den Muskelstiel (Muskelapophyse) für den dritten Zahn betrachtet,
da zu jener Zeit das Schloss von Caprotina überhaupt noch nicht bekannt war und nebstdem
derselbe Muskelstiel bei Hippurites gleichsfalls für den dritten Zahn gedeutet wurde.

Die Vertheilung unseres sehr reichen Caprotinenmateriales in einzelne Arten konnte,
da das Schloss im Grossen und Ganzen ziemlich gleich bleibt, nur meist auf Grund der
Verschiedenheiten der äusseren Form vorgenommen werden.

Neben wenigen geschlossenen und mit beiden Schalen versehenen Formen kommt die
Mehrzahl der Caprotinen isolirt vor, bald die untere, bald die obere Schale, bei denen nur in
den seltensten Fällen die Zusammengehörigkeit zu einander bewiesen werden konnte. Wenn
auch die Mehrzahl der Caprotinen in einige Haupttypen, die gegeneinander ziemlich scharf
begrenzt sind, getheilt werden konnte, so blieben noch immer Exemplare, welche als Ueber-
gänge von einem Typus zum anderen angesehen werden müssen oder aber von so unregel-
mässigem, durch Quetschung, Biegung und anderen physikalischen Ursachen erzeugtem Äusseren
sind, dass sie mit Sicherheit in keinen von diesen Typen eingereiht werden können. Auch
kommen häufig Steinkerne vor, die vielleicht von Caprotinen stammen, meist aber keine Deutung
zulassen.

9. Caprotina stimulus Poč. (Taf. II. Fig. 19 a, db, 20). Die Unterschale verlängert,
selten wenig zusammengedrückt und zum unteren Ende in einen meist geraden oder nur wenig
gekrümmten Wirbel sich allmählig verjůngend. Ausnahmsweise sind auf der Oberfläche un-
regelmässige Einschnürungen und wulstförmige Erhöhungen. Die Mundöfinung kreisfórmig,
Wohnraum oval, Schlossapparat normal entwickelt. Radowesnitz.

10. Caprotina deformis Poč, (Taf. VI., Fig. 17). Die Unterschale kurz, oben bauchig
und rasch sich in eine fein zugeschärfte und gewöhnlich eingerollte Spitze verjüngend. Auf

Ueber Rudisten aus der böhm. Kreideformation. 83

der Oberfläche meist unregelmässige Falten und Quetschungen. Das Schloss regelmässig aus-
gebildet. Formen, deren hintere Schalenwand sich verflächt und emporsteigt, nähern sich der
folgenden Art. Radowesnitz.

11. Caprotina vadosa Poč. (Taf. II. Fig. 18 a, b, Taf. V. Fig. 28 a, 5.) Unterschale
kurz und dick, mit dickem, wenig gebogenem Wirbel. Auf der hinteren Wand ist die Unter-
schale vollkommen in eine Ebene komprimirt, so dass ihr Querschnitt die Form eines Drei-
eekes mit abgerundeten Kanten annimmt. Der Schlossapparat an einem Exemplare (Taf. V.
Fig. 28 a, b) trefflich erhalten und stimmt mit der Gattungsdiagnosis überein. Der vordere
Muskeleindruck sehr kräftig und legt sich auf die fast senkrecht steile Schalenwand. Radowesnitz.

12. Caprotina aculeata Poč. (Taf. II. Fig. 9 a,b, 10 a,b.) Die Unterschale verlängert,
gegen das Ende sich allmählich verengend und in eine lange Spitze endigend. Der untere Theil
der Schale ist oft geschlängelt, gedreht oder auch im rechten Winkel gebogen. Auf der Ober-
fläche der Schale oft unregelmässige Quetschungen. Dem Äusseren nach stimmt diese Art mit
Monopleura marcida White überein und wurde auch von mir in meinem vorläufigem Berichte
zu dieser Art gestellt. Radowesnitz.

13. Caprotina caudiculata Poč. (Taf. VI. Fig. 4 a, b.) Die Unterschale klein, 20 bis
30 mm hoch, ziemlich bauchig und gegen unten plötzlich in einen dünnen und spitzig endenden
Strunk entwickelt. Die Ligamentalfurche verläuft auf kürzestem Wege vom Schalenrand zu
dem, einem Schwänzchen ähnlichen Wirbel. Radowesnitz.

14. ? Caprotina acuminata Poč. sp. (Taf. II. Fig. 11, 12). Zwei Unterschalen gegen
unten sich rasch verjüngend und mit einer scharfen, meist gedrehten Spitze endigend. An der
Oberfläche rauhe Rippen; die Ligamentalfurche nicht gut sichtbar, insbesondere auf dem grös-
seren Exemplare. Das Schloss unzugänglich. Radowesnitz.

15. Caprotina sinuata Poč. (Taf. II, Fig. 21, Taf. III, Fig a, b, 3 a, b). Unterschale
kurz und breit, gegen unten sich plötzlich in einen dünnen Strunk verengend, mit unregel-
mässiger Mündung. Die auf der rechten Seite von der Ligamentarfurche gelegene Schalenwand
ist stark zusammengedrückt, zuweilen auch ausgehöhlt. Die Ligamentalfurche verläuft gewöhnlich
auf der durch Zusammendrückung hervorgebrachten Kante. Der Schlossapparat normal, in Folge
der wunderlichen äusseren Gestalt etwas verschoben. Die mit einer seitlichen Ausbuchtung
versehenen Oberklappen könnten zu dieser Art gestellt werden. Radowesnitz.

16. Caprotina perplexa Poč. (Taf. II. Fig. 5—8, Taf. III. Fig. 1 a, 5). Unterschale
kegelförmig, gegen unten langsam sich verengend und durch einen kleinen, gebogenen Wirbel
endigend. Auf der hinteren Schalenwand verlaufen zwei breite Rinnen, die auf der Schale-
mündung zwei Ausbuchtungen hinterlassen. Darnach kann man auch einige von den isolirt
vorkommenden Deckelklappen als zu dieser Art gehörig erkennen. Das Schloss ist meist sehr
regelmässig. Diese Art wurde früher von mir als Capr. trilobata d’Orb. angeführt. Radowesnitz.

17. Caprotina umbonata. Poč. (Taf. V, Fig. 24). Nur Oberschale bekannt mit einem
ziemlich langen, jedoch niedrigen Wirbel, von welchem das Ligament in unregelmässig gestal-
teter Rinne verläuft. Der Schalenrand in der Gegend der Ligamentalfurche ausgeschnitten.
Der vordere Schlosszahn niedrig, gegen die Alveole steil; der hintere niedriger als der Muskel-
stiel. Radowesnitz.

11*

84 2. Dr. Ph. Počta:

18. Caprotina sodalis Poč. (Taf. II. Fig. 2—4). Die Unterschale klein, kegelförmig, mit
gebogenem Wirbel. Diese Art bildet Kolonien, in welchen sich die einzelnen Individuen zu
einander legen oder auch einander innig mit dem Wirbel umschliessen. Das Schloss normal.
Radowesnitz.

19 ? Caprotina contorta Poč. sp. (Taf. VI. Fig. 10). Unzulängliche Bruchstücke von
Unterschalen, welche wie um ihre eigene Achse gedreht erscheinen und auf ihrer Oberfläche
feine, schraubenförmig gedrehte Streifen besitzen. Radowesnitz.

20. Caprotina pleuroidea Poč. (Taf. V. Fig. 17 a, b). Eine sehr gut erhaltene, lángliche
Oberklappe. Der vordere Schlosszahn ist warzenförmig, der hintere flach. Der Muskelstiel
länger als der hintere Schlosszahn, beide nach aussen gebogen. Keine Kanäle in der Schalen-
wand, wodurch diese Art von allen bisher beschriebenen Caprotinen abweicht. Radowesnitz.

21. Caprotina semistriata d’Orb. (Taf. VI. Fig. 5). Nur Steinkerne bekannt, die oft Ab-
güsse des Wohnraumes, der Zahnalveolen und auch der Vertiefung für den Muskelstiel
andeuten. Kutschlin, Korytzan.

Oryptaulia nov. gen. Unterschale gerade, kegelförmig, unten wenig gebogen. In der
inneren Schalenwand verlaufen Längskanäle parallel zur Ligamentalfurche. Oft ist die Schalen-
wand neben diesen Kanälen gefaltet. Das Schloss unbekannt.

22. Oryptaulia triangulum Poč. (Taf. II. Fig. 1.) Unterschale wenig zusammengedrückt
und rasch sich zum unteren Ende verengend, so dass sie die Umrisse eines Dreieckes annimmt.
In der inneren Schalenschicht verläuft rechts von der Ligamentalfurche ein flacher Gang, welcher
am vorliegendem Exemplare durch einen flachen, auf seiner Oberfläche noch mit Furchen ver-
zierten Abguss angedeutet ist. Korytzan.

23. Oryptaulia paradoxa Poč. (Taf. IV. Fig. 18. Fig. 4 im Texte.) Unterschale kegel-
förmig, langsam gegen unten sich verengend. Auf der linken Seite der Ligamentalfurche verläuft
ein Gang, der zuweilen noch getheilt erscheint. Neben diesem Gange bildet die Schalenwand
eine Falte. Auf der andern Seite der Ligamentalfurche verlaufen dann zwei Falten. Korytzan.

24. Cryptaulia perlonga Poč. (Taf. IV. Fig. 1—4.) Unterschale verlängert, mit gebo-
genem Wirbel. Längs der Ligamentalfurche ziehen sich zwei parallele Gänge, die an den
meisten Exemplaren durch Steinkerne angedeutet sind. Die Schalenwand besteht aus mehreren
(etwa 5) Schichten. Korytzan.

25. Caprina striata Poč. (Taf. VI. Fig. 1.) Diese Art kommt sehr nahe der von d’Or-
bigny unter Capr. Coquandiana beschriebenen Species, unterscheidet sich jedoch von ihr durch
flache Rinnen, welche in Abständen parallel mit der Mundöffnung auf der Oberfläche verlaufen.
Das Schloss unzugänglich. Korytran.

26. Caprina incerta Poč. (Taf. VI. Fig. 3.) Einige, mit ihren Unterseiten in den Stein
verwachsene Deckelklappen. Ausser Zuwachsstreifen sind keine andere Ornamente auf der
Oberfläche zu beobachten. Korytzan.

27. Caprina laminea Gein. (Fig. 5 im Texte). In dem Hornstein von Kutschlin
kommen Caprinenoberschalen vor, welche die Struktur der äusseren Schalenschichte gut zeigen.
Der Schlossapparat ist nirgends zugänglich. Das beste Exemplar dieser Art befindet sich im
Pester Nationalmuseum. Kutschlin.

Ueber Rudisten aus der böhm. Kreideformalion. 85

28. Plagioptychus Haueri Tel. sp. Diese von Teller beschriebene Art kommt in den
mit Hornsteinbreceie erfüllten Klüften im Porphyr des Sandberges bei Teplitz vor.

29. ? Caprinula incerta Poč. (Taf. VI. Fig. 11.) Ein Bruchstück der Unterschale,
welches die Struktur der äusseren Schalenschichte gut zu sehen gibt. Aus dieser Schichte
ragt eine Ausfüllung, welche ziemlich tiefe Furchen trägt und auf einen blind endenden und
durch Leisten in drei Falten getheilten Gang schliessen lässt. Korytzan.

Radiolites Lamk. Die bisher beschriebenen Arten dieser Gattung kann man in zwei
Reihen theilen. Die erste Reihe besteht aus typischen Repräsentanten der Gattung, die sich
mit flachen Muskeleindrücken auf beiden Schalen auszeichnen; in die zweite Reihe könnte man
diejenigen Formen stellen, bei welchen sich auf der Oberschale die Muskeln auf die erhöhte
Wand der Umzäunung des Wohnraumes — also auf einen etwas modifieirten Muskelstiel —
legen. Nebstdem wäre noch verschiedene Beschaffenheit der Ligamentalfurche zu verzeichnen.
Bei einigen Arten wird die Ligamentalfurche in der äusseren Schalenschicht durch eine Linie
oder einen Pflock (sieh Abb. Taf. VI. Fig. 11 bei Rad. Saxoniae Röm.) angedeutet, bei an-
deren ist die Ligamentalfurche in der Form einer Rinne ganz ähnlich wie bei den vorgehenden,
zu Chamiden gezählten Rudisten ausgebildet.

30. Radiolites bohemicus Tel. sp. (Taf. V, Fig. 7—15.) Unterschale kegelförmig, meist
gebogen, trägt eine tiefe Ligamentalfurche. Die Zahnalveolen sind schmal und mit kräftigen
Rippen ausgekleidet. Die Oberschale deckelförmig, im Alter stärker gewölbt, trägt zwei kräftige
Zähne. Die Muskelabdrücke liegen an senkrechter Wand, welche den Wohnraum umzäunt.
Hornstein am Sandberge bei Teplitz.

31. Radiolites socialis d’Orb. (Taf. I. Fig. 9.) Eine Kolonie von 15 Individuen, welche
mit einander innig verbunden sind und von denen nur die runden, mit einem gewölbten Saume
umgebenen Mundöffnungen zu sehen sind. Holubitz.

32. Radiolites Saxoniae Röm. (Taf. I. Fig. 10, Taf. V Fig. 26, 27, Taf. VI. Fig. 12,
13.) In dieser aus Deutschland von vielen Orten angeführten Art könnte man zweierlei
Reihen unterscheiden. Bei einer Anzahl von Exemplaren ist die Mundöffnung mit einem Saume
versehen, hauptsächlich bei jungen Formen, bei den meisten aber ist diese Mündung ohne
jeden Rand; Geinitz (Das Elbthalgebirge in Sachsen 1871—75 Taf. 57) bildet zwei Exem-
plare ohne Saum ab. Sehr häufig in unserem Cenoman.

33. ? Radiolites Sauvagesi d'Hombre Firm. Kleine Bruchstücke, welche an diese Art
erinnern von Korytzan.

34. Radiolites undulatus Gein. (Taf. I. Fig, 11—13.) Die Unterschalen in Form von
Steinkernen. Die Oberschalen flach kreisrund oder oval mit einem wellenartig gefaltenen Saume
umgeben. In der Mitte der Scheibe eine Leiste, welche der Ligamentalfurche entspricht. Die
mir vorliegenden wenigen Exemplare dieser Deckelklappen haben leider zur Aufklärung dieser
problematischen Art nicht beitragen können. Kutschlin, Mezholes bei Kuttenbere.

35. Radiolites Sanctae Barbarae Poč. (Taf. I, Fig. 4—8, Taf. VI. Fig. 14—16). Die
Unterschale kegelförmig, auf der Oberfläche mit zahlreichen, tiefen Längsfurchen bedeckt. Mit
dem Wachsthume der Schale entstehen stufenförmige Absätze, die entweder häufig und ziemlich
regelmässig sind oder aber, insbesondere bei älteren Exemplaren, unregelmässig und dann sehr
stark sind. Die Ligamentalfurche ist in der äusseren Schalenschichte nur mittelst Veränderung

86 2. Dr. Ph. Počla;

der hohlen Prismen angedeutet. Die Mundöffnung ist rundlich, mit einem wellenartig gefalteten
Saume versehen. Im Innern der Unterschale verláuft eine Leiste, welche die Stelle der Liga-
mentalfurche vertritt. Die Oberschale ist deckelförmig, wenig gewölbt, einfach. Diese Art
wurde früher zu Rad. angeoides Lamk. (= mammillaris d’Orb.) gestellt, von welcher sie sich
erheblich unterscheidet. Mezholes. |

36. Radiolites humilior Poč. (Taf. I. Fig. 2—3.) In dem festen Kalkstein von Chocenitz
bei Kolin kommt ein Radiolit vor, welcher mit der vorgehenden Art viele Aehnlichkeit besitzt,
sich jedoch durch ungewöhnlich niedrige Unterschalen sowie durch Mangel oder nur durch
schwache Andeutung von Längsfurchen von derselben unterscheidet.

37. Radiolites tener Poč. (Taf. I. Fig. 14, 15.) Einige, walzenförmige und schlecht
erhaltene Unterschalen, deren äussere Schalenwand aus feinen Hohlprismen besteht. Die Ober-
schale völlig flach, deckelförmig. Mezholes.

38. ? Biradiolites Zignana Pir. sp. (Taf. I. Fig. 1 a, b,c.) Ein Bruchstück der Unter-
schale, welche auf ihrer Oberfläche feine Wachsthumabsätze trägt. Aus der Mundöffnung ragt
ein wunderlicher, mit tiefen Längsfurchen bedeckter Steinkern, der zuweilen auch isolirt vor-
kommt. Korytzan.

Petalodontia nov. gen. Zu dieser neuen Gattung stelle ich die von Geinitz aus Böhmen
und Sachsen angeführte Art Radiolites Germari in Folge Uebereinstimmung der äusseren Form
der Oberschalen mit denen dieser neuen Gattung. Die Oberschale meist flach, gross, gewöhnlich
im Umrisse rhombisch. Auf der äusseren Seite verläuft eine quere Wulst. Auf der Unterseite
sieht man zwei, meist kräftige Zähne, von denen der vordere immer länger ist; zwischen beiden
liegt die tiefe Alveole für den Schlosszahn der Unterschale. Die Muskeleindrücke liegen aut
der mächtigen, dünnen Wand, welche den Wohnraum umgibt und sich bis zu den Zähnen zieht.

39. Petalodontia Germari Gein. sp. (Taf. IV. Fig. 5 a, 5.) Die Oberschale ist jener
der übrigen Arten sehr ähnlich. - Die Schalenwand besteht aus mehreren Schichten. Korytzan,
Radowesnitz.

40. Petalodontia planoperculata Poč. sp. (Taf. III. Fig. 8—11, Taf. V. Fig. 6.) Flache
Deckelschalen von rhombischem Umrisse und mit sehr langen Zähnen. Radowesnitz.

41. Petalodontia opima Poč. sp. (Taf. III. Fig. 17 a, b, c.) Eine sehr dicke, im Um-
risse kugelige Form, deren Schloss mit der in der Gattungsdiagnosis gegebenen Schilderung
übereinstimmt. Radowesnitz.

42. Petalodontia crassodentata Poč. (Taf. V. Fig. 6.) Grosse Klappen mit sehr starken,
gefurchten Zähnen. Radowesnitz, Korytzan.

43. Petalodontia foliodentata Poč. (Taf. III. Fig. 4, Taf. V. Fig. 1—3). Schalenwand
dünn und auch die Zähne sowie insbesondere die hohe, den Wohnraum umzäunende Wand, an
die sich die Muskeleindrücke legen, sehr dünn, blattförmig. Radowesnitz, Korytzan.

44. Petalodontia aculeodentata. Poč. (Taf. V. Fig. 18 a, b). Die Deckelklappe klein,
die Zähne lang und nur wenig zusammengedrückt. Radowesnitz.

45. ? Petalodontia bohemica Poč. sp. (Taf. VI. Fig. 2.) Eine stark abgerollte Deckel-
klappe, die vielleicht zu dieser neuen Gattung gestellt werden kann. Beide Zähne sind abge-
brochen und die Bruchflächen durch Abrollung geglättet. Korytzan.

Ueber Rudisten aus der böhm. Kreideformation. 87

46. Ichthyosarcolithes ensis Poč. (Taf. VI. Fig. 8a, b, 9a, b). Lange, schwertáhnliche
Unterschalen, welche im Durchschnitte 3, meist kantige Kammern zeigen. Radowesnitz.

47. ? Ichthyosarcolithes marginatus Poč. (Taf. VI. Fig. 6, 7.) Sehr problematische
Formen von länglichen Unterschalen, welche meist ihrer Schalenwand ledig sind und deren
Steinkerne Längsrippen tragen, die hie und da durch ausgehöhlte Böden (Wasserkammern ?)
abgetheilt sind.

Tafelerklärungen.

Erklärungen zur Tafel I.

1. Biradiolites Zignana Pir. sp. 1a der untere Theil der Schale mit feinen Zuwachs-
abtheilungen, 1b dieselbe Schale von oben. Aus der rundlichen Mundöffnung rast der gefurchte
Steinkern. c der Steinkern isolirt.

2—3. Radiolites humilior Poč. 2. ein kleines, niedriges Exemplar mit gut kenntlichen
Furchen; 3. eine niedrige, an der Oberfläche fast gänzlich glatte Unterschale.

48. Radiolites Sanctae Barbarae Poč. 4. kegelförmige Unterschale mit kräftigen
Furchen, 5. kegelförmige Unterschale mit einer Zuwachsabtheilung, 6. ein altes Exemplar mit
stufenförmig angelesten Zuwachsabtheilungen, 7. das am besten erhaltene Exemplar mit zahl-
reichen Abtheilungen, 8. die Oberklappe, theilweise erhalten, mit am Steinkerne angedeuteter
Ligamentalfurche.

9. ? Radiolites socialis d'Orb. Eine Kolonie von Exemplaren, auf deren Innenseite eine
der Ligamentalfurche entsprechende Leiste verläuft.

10. Radiolites Saxoniae Röm. sp. Ein kleines Exemplar mit hohem und radial ge-
furchtem Rande.

11—13. Radiolites undulatus Gein. 11. die grösste, kreisförmige Deckelklappe mit
wellenartig verbogenem Rande und einer der Ligamentalfurche entsprechenden Leiste, 12. klei-
nere, nur theilweise erhaltene, eifórmige Deckelklappe, mit koncentrischen Streifen und Liga-
mentalleiste, 13. eine andere, schlecht erhaltene, eiförmige Klappe.

14, 15. Radiolites tener Poč. sp. 14. Kolonie aus einigen, schlecht erhaltenen Einzeln-
thieren, 15. drei Exemplare, von denen das mittlere die flache und dünne Deckelklappe trägt.

Erklärungen zur Tafel Il.

1. Oryptaulia triangulum Poč. Die Unterschale mit theilweise abgebrochener, innerer
Schalenschicht, aus welcher die flache Ausfüllung des Kanales hervorragt.

2—4. Caprotina sodalis Poč. 2a die Unterschale von der Ligamentalseite, 2% die-
selbe von rückwärts, 3. zwei innig mit einander vereinte Exemplare, wobei eins das andere
mit dem Wirbel umschlingt, £. Kolonie von drei Exemplaren.

88 2. Dr. Ph. Pocta:

5—8. Caprotina perplexa Poč. 5a ein dickes Exemplar mit der Oberschale von
rückwärts, 5b dasselbe von der Ligamentalseite, 6a Unterschale mit starken Furchen, seitwárts
von der Ligamentalfurche, 6 dieselbe von rückwärts, 7. ein grosses Exemplar von der Hinter-
seite, 8. ein kleines Exemplar mit der Oberklappe.

9—10. Caprotina aculeata Poč. 9a Unterschale mit eingerolltem, feinem Wirbel von
der Hinterseite, 9% dieselbe von der Ligamentalseite, 10@ Unterschale mit dickem Wirbel
von der Ligamentalseite, 10% seitliche Ansicht derselben Unterschale, um die Biegung des
Wirbels zu veranschaulichen.

11—12. ? Caprotina acurinata Poč. sp. 11. Unterschale mit feinem, spitzigem und stark
gebogenem Wirbel, 12. ein breiteres Exemplar mit abgebrochenem Wirbel.

13. Stenopleura angustissima Poč. Durchschnitt der Oberklappe, an welchem der
mittlere, polygonale Kanal zum Vorschein kommt.

14—17. Caprotina sp. 14: Durchschnitt der Oberklappe, um den von dem Wohnraume
zum Wirbel sich hinziehenden Kanal zu zeigen; 15. Durchschnitt der Oberklappe, an welchem
neben dem breiteren, vom Wohnraume zum Wirbel laufenden Gange noch 3 andere, engere
Kanäle durchgeschnitten sind; 26. Schlossapparat der Unterschale. Rechts der eiförmige
Wohnraum, links die Ligamentalfurche, zwischen beiden der mittlere Schlosszahn. Unter dem-
selben die vordere Zahnalveole, oberhalb dessen die hintere Zahnalveole und die Vertiefung
für die Muskelapophyse 17. Schlossapparat einer nicht ganz erhaltenen Unterschale. Der
Wohnraum sowie die vordere Zahnalveole bedeutend.

18. Caprotina vadosa Poč. 18a Unterschale von der Seite, um die Biegung des Wirbels
zu zeigen, 18b dieselbe Unterschale von der Ligamentalseite; die flache Hinterwand ragt empor.

19, 20. Caprotina stimulus Poč. 19a Unterschale von der Ligamentalseite, 19b die-
selbe von der Seitenfläche, 20. ein Exemplar mit der Deckelklappe und unregelmässigen Falten
und Auswüchsen auf der Oberfläche.

21. Caprotina sinuata Poč. Unterschale mit der seitlichen Einbuchtung.

22, 23. Muthmassliche Steinkerne von Caprotina.

Erklärungen zur Tafel Ill.

1. Caprotina perplexa Poč. 1a Deckelklappe von oben mit beiden, schwachen Aus-
schnitten, 19 Deckelklappe von unten. In der Mitte der Wohnraum, oberhalb desselben der
vordere Schlosszahn. Links der hintere Schlosszahn mit dem Muskelstiele. Zwischen beiden
die tiefe Alveole für den Schlosszahn der Unterschale.

2—3. Caprotina sinuata Poč. 2a Deckelklappe von unten mit bedeutendem, seitlichem
Ausschnitte. Der Wohnraum eng, oberhalb desselben der vordere Schlosszahn, links der hintere
Schlosszahn mit dem Muskelstiele, unter welchem sich die Kanäle öffnen. Zwischen beiden
Zähnen die tiefe Alveole. 2% dieselbe Klappe von oben, 3a Deckelklappe von unten mit bedeu-
tendem Ausschnitte. Der vordere Schlosszahn lang, unter demselben der im Umrisse nieren-
förmige Wohnraum, links der hintere Schlosszahn mit dem Muskelstiele und unter demselben
die Öffnungen der Kanäle. Zwischen beiden Zähnen die tiefe Alveole. 35 dieselbe Klappe
von oben.

Ueber Rudisten aus der böhm. Kreideformation. 89

4, Petalodontia foliodentata Poč. 4a Deckelklappe von oben mit guerer Wulst, 40 die-
selbe Klappe von unten. Der grosse Wohnraum wird durch eine dünne Wand umgezäumt.
Der vordere Zahn ist abgebrochen, der hintere flach; zwischen beiden die Zahnalveole.

5, 6. Kleine Deckelklappen von Caprotina. 5a eine Klappe von unten mit undeutlichem
Schlossapparate, 55 dieselbe von oben, 64 eine Klappe von oben, 6b dieselbe von unten.

7. Stenopleura angustissima Poč. sp. 7a Deckelklappe von unten. Der Wohnraum ver-
längert, oberhalb desselben die warzenfórmigen Zähne und zwischen beiden die tiefe Alveole.
Links der mächtige, hintere Muskeleindruck, 75 dieselbe Klappe von oben.

8—11. Petalodontia planoperculata Poč. sp. ©. Deckelklappe von oben mit starker,
querer Wulst, 9a Deckelklappe von unten mit unvollkommener Wand und abgebrochenem vor-
deren Zahn, 9b dieselbe Schale von oben, 10a Deckelklappe von vorne mit sehr langem, mäch-
tigem Vorderzahn, der hintere Schlosszahn abgebrochen, 10% dieselbe Klappe von unten mit
erossem und tiefem Wohnraume. Der lange, vordere Schlosszahn ragt hoch empor, der hintere
abgebrochen, 10c dieselbe Schale von oben. Die quere Wulst ist nur schwach angedeutet.
1la Deckelklappe von unten, beide Zähne abgebrochen, 11% dieselbe Klappe von oben.

12—13. Caprotina sp. 12a Deckelklappe von unten, der Wohnraum rundlich, der vor-
dere Schlosszahn walzenförmig, hoch, der hintere flach, 12% dieselbe Klappe von oben, 73a dicke
Deckelklappe von unten. Der Wohnraum in der Mitte rundlich, beide Zähne walzenförmig,
der Muskelstiel niedrig, 19b dieselbe Klappe von oben.

14. Deckelklappe von Caprotina. 14a von unten. Der Wohnraum unregelmässig situirt,
der vordere Zahn so wie ein Theil des hinteren fehlen, 745 von oben, am Bruche durch stufen-
förmigen Absatz neu ersetzt.

15, 16. Stenopleura venusta Poč. sp. 15a Deckelklappe von unten. Der Wohnraum
seicht, ober demselben beide warzenförmige Zähne, und zwischen ihnen die Alveole. Die Muskel-
eindrücke auf beiden Seiten mächtig, 755 dieselbe Klappe von oben. 16. Deckelklappe von oben.

17. Petalodontia opima Poč. sp. 17a von unten. Der Wohnraum theilweise mit Gestein
ausgefüllt. Der vordere Zahn lang, mit feiner Spitze, der hintere sehr breit. Die Muskelein-
drücke undeutlich. 175 dieselbe Klappe von oben, 17c dieselbe Klappe von vorne.

Erklärungen zur Tafel IV.

1-4. Cryptaulia perlonga Poč. 1. Unterschale von der Seite, an welcher die Bruch-
stücke der Schalenschichten zu sehen sind; 2. dieselbe Schale von der anderen Seite, an welcher
oben die regelmässig gefurchte Schichte, unten die wurmartig gestreifte zu sehen sind; S. die-
selbe Schale von der Ligamentalseite. Neben der Ligamentalfurche verlaufen zwei pararelle
Abgüsse von Láneskanálen; 4. eine kleine Unterschale von der Ligamentalseite mit beiden
Längskanälen.

5. Petalodontia Germari Gein. sp. 5a Exemplar mit beiden Schalen. Auf der Unter-
schale beobachtet man eine fein gestreifte und zwei glatte Schichten. 55 Partie der gestreiften
Schichte sechsmal vergrössert.

Mathem.-naturwis. Classe VII. 3. 12

90 2. Dr. Ph. Pocta:

6—9. Stenopleura amgustissima. Poč. sp. 6. Unterschale mit Theilen der Oberschale
von hinten, 7. Unterschale von vorne, 8. kleine Unterschale mit stark eingerolltem Wirbel,
9. grosse Unterschale von vorne.

10—17. Simacia minima Poč. sp. 10. Kolonie von 5 Exemplaren verschiedenen Alters.
11a Unterschale mit der Mundöffnung nach oben, der Wohnraum kreisrund, unter demselben
der in zwei getheilte Zahn und neben ihm die Alveole. Die Ligamentalfurche durch tiefen
Einschnitt angedeutet, 115 dieselbe Schale von der Hinterseite, 12. Steinkern. 13a Steinkern,
an welchem das Schloss mittelst Abguss angedeutet ist von hinten, 13b dasselbe von der
Vorderseite, 23c der vierkantige Durchschnitt desselben Steinkernes. 14. Unterschale mit ein-
gerolltem Wirbel. 15. Unterschale stark eingerollt. 16. Unterschale bis am Wirbel eingerollt,
17a eine verdickte Unterschale von hinten, auf welcher die durch Quetschung verursachte Kante
verläuft. 17b Die Mundöffnung dieser Schale. Links der runde Wohnraum, nebenan die Alveole
für den Vorderzahn der Oberschale und der wulstförmige, mittlere Zahn. Rechts der kräftige,
vordere Muskeleindruck.

18. Cryptaulia paradoxa Poč. Unterschale mit theilweise erhaltener, innerer Schalen-
schichte. Längs der Ligamentalfurche verlaufen zwei Längskanäle und rechts zwei Falten.

h Erklärungen zur Tafel V.

1—3. Petalodontia foliodentata Poč. 1. Oberschale von vorne mit beiden, kräftigen
Zähnen, 2. von der Seite mit dem vorderem Muskeleindruck, 3. von oben.

4. Ichthyosarcolithes ensis Poč. 4a Von der Seite, an welcher die Abgüsse der Längs-
kanále zum Vorschein kommen, 45 von anderer Seite, wo die durch Quetschung entstandene
Kante verläuft.

5. ? Steinkern von Ichthyosarcolithes. 5a Von der einen, 5b von der andern Seite,
5c der Querschnitt.

6. Petalodontia crassodentata Poč. Vorderansicht auf beide, mächtige Zähne, von denen
der vordere an beiden Seiten mit kräftigen Furchen bedeckt ist.

7—15. Radiolites bohemicus Tell. sp. 7. Ein Theil der Mundöffnung mit theilweise
erhaltenem Saume. 8. Mundöffnung mit der flachen Oberschale und theilweise erhaltenem
Saume. 9. Theil der Mundöffnung mit theilweise erhaltenem Saume, 10. kleines Exemplar mit
der Oberschale, abgebrochenem Wirbel und oben mit Längsrippen bedeckt, 11. ein Bruchstück
der Unterschale mit beiden, canellirten Zahnalveolen, zwischen welchen die Ligamentalfurche
liegt. 12. Bruchstück der Unterschale die Verbindung beider Schalen veranschaulichend. Von
der gebogenen Basis entspringen die in die Alveolen greifenden Zähne und neben ihnen stehen
die hohen Muskelstiele. 15. Oberschale stark gewölbt, mit beiden, kräftigen Zähnen, 14. grösseres
Exemplar mit der Oberschale. 15. Exemplar mit der Oberschale, welches auf der Oberfläche
Partien von gefurchter Schichte besitzt und nebstdem einige schräge Leisten, vielleicht Aus-
füllungen von Kanälen zeigt.

16. Petalodontia planoperculata Poč. sp. Vorderansicht; der hintere Zahn ist ab-
gebrochen.

Ueber Rudisten aus der böhm. Kreideformation. 91

17. Caprotina pleuroidea Poč. 17a Oberschale von unten; der vordere Schlosszahn
'warzenförmig, der hintere nach Aussen gebogen, 17b von der Seite, die Krümmung des hin-
teren Zahnes ist eine bedeutende.

18. Petalodontia aculeodentata Poč. 18a Oberklappe von der Seite. Der vordere
Schlosszahn lang, der hintere kürzer. 18b Von oben.

19—20. Stenopleura pileus Poč. 19. grössere Oberklappe im Stein. 20. Oberklappe
mit der Unterseite im Gestein verwachsen.

21. Valletia aliena Poč. sp. 21a Oberklappe von der Seite mit gebogenem Wirbel,
21b dieselbe von unten. Der vordere Schlosszahn warzenförmig, nebenan auf der Umzäumung
der Alveole kleine Anschwellung; der hintere Schlosszahn dreilappig. Die Zahnalveole tief,
die Muskeleindrücke flach, kräftig.

22. Monopleura cumulus Poč. 22a Kappenförmige Oberschale von der Seite. Unten
ragen die beinahe gleich langen Zähne, 22% dieselbe von unten. Die Zähne warzenförmig, gleich
Jang, zwischen ihnen die tiefe Alveole.

23. Stenopleura carinoperculata Poč. sp. Enge Oberschale mit scharfem Kiele im Gestein.

24. Caprotina umbonata Poč. Oberschale mit dem Wirbel. Der vordere Schlosszahn
nicht sehr hoch, der hintere nahe am Muskelstiele. Alveole hufeisenförmig, tief.

25. Stenopleura venusta var. fornicata Poč. Oberklappe von unten. Der Wohnraum
gross, ebenfalls die Zahnalveole. Der vordere Schlosszahn abgebrochen.

26—27. Radiolites Saxoniae Roem. 26. Grosses Exemplar ohne Saum an der Mund-
öffnung mit kräftigen Lángsfurchen auf der Oberfläche. 27. Abguss des Inneren der Schale.

28. Caprotina vadosa Poč. 28a Unterschale mit der Mundöffnung nach oben. Der
Wohnraum eng, vordere Alveole tief, hintere klein. Die Vertiefung für den Muskelstiel gross,
28b dieselbe von der Ligamentalseite. Die seitliche Wand ragt empor; der mittlere Zahn
ist niedrig.

Erklärungen zur Tafel VI.

1. Caprina striata Poč. Unterschale ungünstig erhalten und mit flachen Furchen bedeckt.

2. 2 Petalodontia bohemica Poč. sp. Mundöffnung der Oberschale. Der Wohnraum
gross, beide Zähne abgebrochen, die Alveole verlängert oval.

3. ? Caprina incerta Poč. Oberschale von vorne mit nach vorne geneigtem Wirbel
und Zuwachsstreifen.

4. Caprotina caudiculata Poč. 4a Unterschale von der Seite, wo der dünne, einem
Strunke ähnliche Wirbel zu sehen ist, 4% dieselbe Schale von der Ligamentalfurche.

5. Caprotina semistriata D’Orb. Ein kleiner Abguss der Wohnraumes, zu welchem
die Steinkerne des vorderen Zahnes, sowie des hinteren Zahnes mitsammt des Abgusses der
Vertiefung für den Muskelstiel sich gesellen.

12*

99 2. Dr. Ph. Počta: Ueber Rudisten aus der böhm. Kreideformation.

6—7. ? Ichthyosarcolithes marginatus Poč. 6. Kleines Exemplar mit Längsfurchen auf
der Oberfläche, 7. grösseres Exemplar oben mit erhaltener Schale, unten mit Wülsten, den
Abgüssen von Kanälen, versehen und durch Böden getheilt.

8, 9. Ichthyosarcolithes ensis Poč. 8a Flaches Exemplar von der Seite. 8b Durchschnitt
desselben mit 3eckigen Kanälen. 9a Exemplar mit der Ligamentalfurche. 9b Durchschnitt des-
selben mit den Kanälen.

10. ? Caprotina contorta Poč. sp. Bruchstück der Unterschale mit schraubenförmig
gewundenen Streifen auf ‘der Oberfläche.

11. Caprinula incerta Poč. Theil der Unterschale mit der Ligamentalfurche. Aus der
inneren Schalenschichte ragt der Ausguss eines Kanales.

12—13. Radiolites Saxoniae Roem. 12. Querschnitt der äusseren Schalenschichte an
der Ligamentalfurche. 40mal vergrössert. 13. Längsschnitt derselben Schichte gleichfalls 40mal
vergrössert.

14—16. Radiolites Sanctae Barbarae Poč. 14. Längsschnitt der äusseren Schichte der
Unterschale. 15. Querschnitt derselben Schichte. 16. Längsschnitt der äusseren Schichte der
Oberschale. Durchwegs in 40facher Vergrösserung.

17. Caprotina deformis Poč. Unterschale von der Ligamentalfurche.

| D’F.Pocta: 0 rudistech čes. křidového útvaru. | Tab.

Autorad nat. delin. C. kdvorní litografie A Haase v Praze.

Tab.ll.

D’F.Pocta: 0 rudistech ces. kfidoveho útvaru.

C.kdvorní litografie A.Haase v Praze.

Autorad nat delin.

MEM O

+
U a z a K Wise b (7 Sake MLR „DU O P ra

D’F.Pocta: 0 rudistech čes. křidového útvaru. Tab.lil.

Autor ad nat delin. C. kdvorní litografie A.Haase v Praze.

Rozpravy král české společnosti náuk. — Třída mathem nřírodověd VIE 2 ewa-

D’F.Pocta: 0 rudistech čes. křidového útvaru. Tab.IVv.

Autor ad nat. delin C.k.dvorni litografie A.Haase v Praze

Rozpravy král české společnosti náuk. © Třída mathem. přírodověd. VÍl.ř. 3.svaz.

= Počta: 0 rudistech čes. křidového útvaru.

Tab.V.

C.kdvorní litografie A.Haase v Praze

Autorad nat. delin.

Tab.Vl.

D"F.Počta: 0 rudistech čes. křídového útvaru.

B

n
at

C.kdvorní litografie A.Haase v Praze.

Autorad nat. dejin.

KVĚTENA

ČESKÉHO CENOMANU.

Napsal

Dr. J. VELENOVSKÝ.
S tabulkami VI— XII.

Rozpravy Král. České Společnosti Nauk. — VII. řady svazek 3.

Třída mathematicko-přírodovědecká, číslo 8,

VY PRAZE.

Nákladem Královské České Společnosti Nauk. — Tiskem Dr. Edvarda Grégra.
1889.

STR DE ee

Ze. ng, Jeans lee VE are bikeralbe re KERN, STA T050 ALA

RE SSR VE ae STS

s 3 IE 4 BIAAT *

Předmluva.

Práce tato jest dokončením studií o křídové floře české, jež bohužel pro různé pří-
činy nemohly zahrnuty býti v jediném souvislém díle, nýbrž roztříštěny jsou v následujících
pojednáních :

Die Flora der böhm. Kreideformation. Wien. Beiträge zur Paläontologie Osterreich-
Ungarns und des Orients. 4 Theile.

Die Gymnospermen der Kreideformation. Prag, 1887.

Die Farne der böhm. Kreideformation. Prag, 1888. Abhandl. der kön. böhm. Gesell.
der Wiss.

Über einige neue Pflanzenformen der böhm. Kreideformation. Prag, 1887. Sitzber. der
kön. böhm. Gesell. der Wiss.

Neue Beiträge zur Kenntniss der Pflanzen des böhm. Cenomans. Prag, 1886. Sitzber.
der kön. böhm. Gesell. der Wiss.

Celá tato práce rozděluje se na dva oddíly, z nichž prvý obsahuje systematické po-
jednání o druzích rostlin, jež buď až posud nebyly uveřejněny, buď novými nálezy starší
pozorování doplňují neb opravují. Vybral jsem zde jen druhy, nalezené v bohatém a dobře
zachovalém stavu, řídě se přesvědčením, že popisování palaeontologických objektů špatně za-
chovalých a určení naprosto neschopných stává se jen břemenem v literatuře. A i tam, kde

- dosti dobře zachovalé zbytky rostlinné měli jsme po ruce, v posudeich svých o významu jich
snažili jsme se omezovati, nebylo-li tu patrných důkazů ve smyslu botaniky žijící. Připojené
otisky listů dvouděložných jsou jen nejvybranější částí druhů buď hojně se vyskytujících neb
zvláště ‚charakteristickych. Zvláště poznamenäväme, že ani tímto příspěvkem ani pracemi
dřívějšími není celý material flory českého cenomanu vyčerpán, obsaženoť jest již v samých
sbírkách musejních nejméně ještě jednou tolik druhů, jež ale pro nedostatečný stav jich za-
chovalosti nebezpečno popisovati. A druhů, jichž novým hledáním v nalezištích snadno lze
ještě získati, tuším celou řadu.

V druhém oddílu zahrnuty jsou povšechné úsudky o všech posud popsaných rostlinách
cenomanských v Čechách. I uložení vrstev peruckých jsem se dotknul aspoň v té míře,
pokud mně neznalému podrobné geologie jest dovoleno. V oddílu tomto sestavil a vytknul
jsem vše možné, co o floře křídové v Čechách vůbec říci se dá. Že výsledky tyto jsou skrovné,
vidíme na první pohled, a že místy jsou jen pouhými naznačenými theoriemi, jež čerpány

1*

jsou z jednotlivých úkazů, jest patrno. Máme-li kde zajištěný úkaz, dovoleno čirmiti na základě
jeho konkluse, jež smí jiný zvrátiti neb opraviti jen nově dokázanými fakty.

Tím tudíž končíme práci svou o křídové flore v Čechách, jež budiž jen jako nepatrným
pokračováním slavných studií velikého Šternberga a Cordy, z nichž prvý právě ve vlasti naší
položil základy k mladinké posud vědě fytopalaeontologické.

Vše co v práci naší podáno, není ani přibližně studiem dokončeným, spíše možno
říci, že jest to jen pobídkou ku vlastní práci nové, již někdy podniknou ti, kterým osud
toho dopřeje.

V Praze, dne 1. ledna 1889.

J. Velenovský.

I. Čásť systematická.

Filices.

Acrostichum cretaceum sp. n.
Tab. II. obr. 22, 23.

V šedých lupcích u Vyšerovic, kde se hojně vyskytují Crednerie, Aralie a jiné
dvouděložné, nalezl jsem kus břidly, jež nic jiného neobsahuje, než samé listy kapradiny, jejíž
věrné vyobrazení nám podává naše tabulka. Jednotlivé listy a jich úlomky jsou v úzce čárko-
vité úkrojky dlanitě a nepravidelně rozděleny. Na otisku «) lze zřetelně viděti, jak se jedno-
tlivé úkrojky sbíhají v súžený zpod a zde celý list přechází v dlouhý, tenký řapík. Otisky
jsou barvy černohnědé a nejeví vůbec žádnou nervaturu neb jen střední nezřetelný nerv.

Celý list měl tedy asi podobu obr. 23. Ačkoliv nemáme posud plodných kusů této
kapradiny, tož přece podoba listu, jeho dělení a nervatura velmi živě upomínají na listy
některých exotických druhů rodu Acrostichum. A. peltatum Sw., jež rozšířeno jest ve
Venezuele, Guatemale a Peru, má listy, jež se od našich křídových ničím nerozeznávají.
Úkrojky listové tohoto druhu jsou rovněž tuhé ač ne kožovité a střední jich nerv vyniká
rovněž nezretelne.

Nepatrný úlomek nalezl jsem také u Lipence.

Platycerium cretaceum sp. n.
Tab. V. obr. 16.

Vyobrazený úlomek listu kapraďového pochází z lupků Vyšerovických, a sice z lomu
posledního. Čepel listová byla sotva kožovitá, poněvadž některá místa jsou řasnatě smačkána.
Hlavní nervy jsou všude stejně tlusté a pravidelně vidličnatě dělené. Ostatní nervatura sestává
z velmi jemných příčných žilek, jež jsou stejné tlouštky a tvoří pravidelná, skoro vesměs
čtyrstranná políčka.

Bohužel, že nemáme podobných úlomků více, abychom si mohli sestaviti celý tvar
listu. Z toho, co máme, lze toliko souditi, že list byl laločnatě a vidličnatě dělený a že byl

dosti veliký.

6 3. Dr. J. Velenovský

Podobný tvar listu a tak význačná nervatura jest ale u kapradin dosti vzácná a proto
soudím, že bezpochyby náš úlomek náležeti bude nějakému druhu rodu Platycerium, jehož
druhy jmenovanými vlastnostmi se vyznačují. Platycerium biforme Hook. z Luzonu má
listy s naším úplně stejné. Jen žilky vedlejší zdají se býti hustšími a v ostřejších úhlech
rozdělenými.

Osmundophyllum eretaceum sp. n.
Tab. II. obr. 21.

Vyobrazený fragment kapraďový jest ode všech mně posud z peruckých vrstev známých
rozdílným. Postranní úkrojky jsou srdčitě podlouhlé, u předu nezřídka srdčitě vykrojené.
Nervatura vyniká jen slabě a sestává z vidličnatě dělených žilek.

Nedostatečný úlomek tento jest ovšem k bližšímu určení nezpůsobilý. Připomínáme
toliko, že jest dosti podoben listům žijícího druhu Osmunda regalis L. Úkrojky listové
jsou zde podobné a žilnatina taže.

Náš úlomek nalezen byl v lupcích Lipeneckých.

Uycadeae.

Zamites bohemicus sp. n.
. Tab. III. obr. 7, 8.

Mezi přečetnými otisky listů cykasovitých, jež naplňují růžové lupky Bohdánkovské,
jsou zajímavé listy obr. 7. a 8. naší tabulky. Úlomek obr. 7. jest částí celého zpeřeného
listu. Uprostřed jest silné hlavní žebro, od něhož po obou stranách odbíhají souběžně úzké,
kožovité listy. Tyto jsou tlakem odtrženy od středního žebra. Lístky jednotlivé jsou mezi
jinými otisky velmi časté. Z toho jest patrno, že jako u rodu Podozamites odpadaly od
hlavního žebra. Jsou od příbuzných hned poznatelny dle toho, že jsou na zpodu rovně uťaty
a sotva súženy; ku předu sužují se pozvolna. S nimi se zde objevující lístky Podozamites
lanceolatus rozeznávají se v každém případě súženým zpodem a dosti tupou a sotva
súženou špičkou. Celý list tohoto druhu byl ostatně mnohem slabším a střední žebro tenčím
(viz zprávy král. česk. spolku nauk v Praze r. 1886).

Celý list Zamites bohemicus byl asi značně velký, čemuž odpovídá tlouštka
žebra; soudím asi na metr délky. Protože nenalézají se v lupcích větší lístky, než jaké jsme
vyobrazili, lze se domýšleti, že celý list byl dosti úzce prodloužen a uprostřed sotva širší.

Podozamites longipennis Vel.
Tab. III. obr. 9.

Ve svém díle „Die Gymnospermen der böhm. Kreideformation“ vykreslil a popsal
jsem dolejší polovici tohoto listu cykasovitého. Dnes máme více celých exemplářů, z nichž

Květena českého cenomanu. ZT

jeden podán na našem obraze v přirozené podobě. Nejčastěji jsou velikosti této. Jsou ke
zpodu zvolna zúženy, v předu nejširší a na konci přítupé. Na povrchu probíhá velký počet
souběžných, dosti silných nervů.

Coniferae.

Dammara borealis Heer.

Tab. I. obr. 28, 29.

V lupcích u Vyšerovic, Kounice, Hloubětína, Lipence, Lidic, Landsbergu, Bohdänkova
a Peruce vyskytají se velmi často otisky, jichž věrný obraz vidíme u čís. 28. Jsou to šupiny
v předu značně rozšířené, krátce zobanité, dolů pak stopkatě rychle súžené. Na jedněch jest
široká přední čásť velmi příkře vyklenuta a v předu v zobánek do zadu namířený súžena;
spodní čásť jeví slabounké žilkování podélné a poněkud vyvýšený střední kýl. Druhé otisky
mají opačně místo příčně vyklenuté části slabě vyhlubený příčný pás. Mimo to jest pak celá
hoření i dolejší čásť obloukovitými vráskami proužkována.

Otisky tyto mimo příčný kýl, který je v lupku hluboce vytisknut, jeví jen slabou
tloustku, takže dobře souditi můžeme, že dolejší čásť byla dosti plochou.

Není třeba mnoho obrazotvornosti, abychom v Šupinách těchto ihned nepoznali věrnou
podobu šupin nyní žijících druhů rodu Dammara. Obr. 29. jest podán dle negativního
otisku ve vosku, čímž podoba tato ještě lépe vyniká. Také na šupinách Dam mary nalézáme
na vnitřní straně podélné proužkování. Ostatně v každém ohledu žijící i křídové šupiny úplně
se shodují, tak že nelze pochybovati o významu našich otisků. Jedině v tom nalézáme roz-
dílu, že naše šupiny nemají na dolejší klínovité části křídlovitou obrubu, jako jest to u ži-
jících druhů.

Že se vesměs vyskytují ojediněle a že posud nikde nalezena nebyla souvislá šiška,
jest zcela pochopitelno, neboť známo, jak rychle a brzo šišky Dammary se rozpadávají.
Také semena posud nebyla pozorována.

Velikost šupin popsaných se značně mění. Některé se úplně podobají těm, jež Heer
pod tímže určením popsal ze současných vrstev Grónlandských (Fl. arct.). Heerův popis
S naším docela se shoduje.

Krásné listy dammarové (Dammarophyllum striatum Vel. Zprávy král. česk.
spolku nauk r. 1886), jež u Bohdánkova leží na těchže břidlách, co výše popsané Supiny, tím
lépe určení těchto Šupin potvrzují a snad i téže rostlině náležejí.

A porovnáme-li nyní šišky Cunninghamia elegans, jež jsem r. 1886 popsal, tož
shledáme mezi podobou plodních šupin této konifery a šupinami naší Dammara borealis
nápadnou shodu. Šupiny Cunninghamia elegans jsou vlastně zmenšeným obrazem šupin
Dammara borealis. Jsou jen více protáhlé, úžeji stopkaté a déle zobanité. Stopkatä
čásť rovněž není křídlatá. Šupiny Cunninghamia elegans také se šišky opadaly.

8 3. Dr. J. Velenovský

Araucaria bohemica sp. n.
Tab. I. obr. 20—24.

V lupcích Lipeneckých znám mně byl již po delší dobu otisk, jenž jest znázorněn ve
nich jest nápadným, jest jejich veliká tlouštka. Jsouť i v smačklém stavu na lupku tlustou
vrstvou uhelnou (bývalou podstatou rostlinnou) vyplněny, jakž vidíme na obr. 23. V některých
otiscích lze v dolejší klínovité části zcela dobře rozeznati vnitřní dutinu, z níž se mně po-
dařilo i ellipsoidické zuhelnatělé tělísko vytáhnouti. Na povrchu jsou otisky tyto pokryty
vráskovitými žilkami, jež se sbíhají ku hořejšímu kraji. Na mnohých jest dobře viděti, že
dolejší klínovitá čásť jest uprostřed na podél vypouklá. Jen na dvou otiscích nalezl jsem
v předu krátkou špičku, jak také na obraze naznačeno.

Asi po 5 let nemohl jsem ani přibližně tušiti, čemu by tyto klínovité otisky mohly
náležeti. Jasný výklad k nim podává nám ale šiška obr. 20., kterou jsem lonského roku vy-
štípal u Lipence, z níž ale bohužel kus dolejší části při štípání odletěl a v třískách lupků se
ztratil. Vykreslil jsem celou šišku tuto ve věrné podobě i se ztracenou částí dolejší, jež čarou
jest oddělena. Také na levé straně byla šiška zachovalá, ale hned při vylamování z lupků
(jež jsou velice drobivé) se polovice tato rozdrobila. Ale i vzdor těmto ztrátám dostačí nám
šiška tato, abychom si celý její obraz sestavili. Z polohy hořejších šupin jest patrno, že jest
šiška nahoře zakončena a dolejší Šupiny rovněž svědčí o dolejší její zaokrouhlené basi. Šiška
jest složena vesměs ze Šupin, jež jsou tože, co nám otisk obr. 21. podává. Šupiny jsou krásně
zachovalé; tam kde klínovitým zpodem se okončují, leží asi na podél vyloužená střední osa.
Na dvou Supinäch jest u předu viděti, že končí dvěma krátkýma špičkama.

Srovnáme-li všechna naše právě uvedená pozorování, vidíme ihned, že vykreslené
fragmenty náležejí Siskäm pravé araukarie. Vezmeme-li rozměry z rozlomené šišky a tvar
u rozměry jednotlivé šupiny dle obr. 21., při níž ovšem nutno něco přidati na tlouštce,
poněvadž je poněkud smačklá, obdržíme restaurovaný obraz šišky první české araukarie, jakž
u čís. 24. jest proveden. Jest to tudíž kulovitá šiška z četných spiralně sestavených šupin
složená; šupiny její jsou velmi tlusté, v předu valovitě a krátce napuchlé, kratičkou špičkou
okončené, jež sbíhá ostrým okrajem ku ztenčeným ale nekřídlovitým okrajům. V dutině
ztluštělé části klínovité leží semeno.

Podobné šupiny má Araucaria brasiliana Lamb. Český druh liší se ale od této
a jiných žijících poměrně malou šiškou ač s dosti velikými šupinami, jež nesou jen kratičkou
špičku, která při štípání skoro vždy zůstane v dutině negativu.

Živá Supina z české araukarie měla by asi podobu obr. 22.—23. Na obraze tomto
jest také přikreslena ligula, kterou ovšem těžko na otiscích hledati. k

Důvody, jež nás opravňují popsané fragmenty považovati za šišku a šupiny pravého
rodu Araucaria, jsou tedy v přehledu tyto:

1. Šupiny ojediněle se vyskytující v lupcích svědčí tomu, že šišky, jimž náležely, se
rozpadávaly jako šišky žijících araukarií.

2. Tvar šupin, jmenovitě tlouštka odpovídá araukariové šupině úplně; žádná jiná
konifera nemá takto ztlustělé šupiny.

Květena českého cenomanu. 9

3. Teliska v dutině šupin ležící shodují se dobře s jediným semenem, v šupině
araukariové uzavřeným.

4. Kulovitý tvar šišky opakuje se vesměs u šišek pravých araukarií. Listnatých větv
k naší plodní šišce posud neznáme.

Echinostrobus sgnamosus Velen.

Tab. I. obr. 13., 14., 16—19. Tab. II. obr. 1., 2.

Ve jmenované již práci o křídových nahosemenných (1. c.) jest popsáno a vyobrazeno
několik úlomků jakési konifery, jež prozatimně zařaděna do mesofitického rodu Echino-
strobus. Letošního roku přinesl p. Kalina z lomů Vyšerovických dosti velikou větévku
opět téže rostliny. Obraz její ve věrné a přirozené podobě podán u čís. 1. tab. II. Větévka
tato má tyže vlastnosti, jako připomenuté již úlomky. Od střední silné osy oddělují se skoro
dvouřadě tlusté postranní větve, jež opět nesou po obou stranách nové větvičky, které jsou
zcela zřetelně sestaveny dvouřadě, takže celá větev leží na břidle v jedné ploše. Všechny
částě větévky jsou nápadně tlusté a na povrchu rhombickými políčky pokryté. Při bližším
ohledání seznáme, že jsou políčka tato otisky rhombických šupin, které těsně pokrývají vě-
tévky. Každá Supina jest na povrchu jemně proužkována.

Podoba šupin, jak jsem ji původně byl popsal, jest ale poněkud jiná, což tuto na
základě nového materialu nutno opraviti. Otisk šupiny jeví totiž pod špičkou u předu zře-
telně vyhlubenou jamku, v níž se husté proužky sbíhají. Pozorujeme-li dobře okraje větévek,
tož tu a tam naleznem postranní otisk našich Šupin. Zde vidíme, že mají podobu ku předu
nahnutého kužele, jenž vyniká z base rhombické. A je-li tedy Supina z plochy otisknuta,
musí se nám patrně špička kužele objeviti na otisku co důlek pod špičkou otisku. Obr. 13.
podává nám čásť větévky věrně dle přírody. Na obr. 14. jest táže větévka v restauro-
vaném stavu.

Uspořádání šupin na větévkách jest mně ale podnes ještě nejasné. Na starších částech
větve jsou v spiralním pořádku, na mladých větvičkách jsou ale docela jistě v střídavých
párech, jakž jsem se již v práci jmenované byl zmínil. Tomuto vstříčnému postavení ostatně
zcela dobře odpovídá párovité a dvoustranné rozestavení mladých postranních větviček.

Tolik o částech vegetativních této zvláštní konifery. Dnes možno nám ale také popsati
její plodné šišky. Z břidel Vyšerovických jsou mně jíž dávno známy dvojité šistice, jichž věrný
obraz vidíme u čís. 17. Nemohl jsem ale tušiti, ku které zdejší rostlině by náležely, poněvadž
se nikdy nepodařilo nalézti je ve spojení s větévkou. Nyní ale máme je v několika kusech,
kde sedí na zřetelné větévce, Šupinami pokryté (obr. 16, 18, 2).

Na šiškách těchto lze rozeznávati tyto podrobnosti: Vždy jsou po dvou v dolejší části
spojeny. Tam, kde přisedaly ku větévce, jest ostře otisklé okrouhlé místo. V dolejší části
šistic vidíme více silných, krátkých, širokých a krátce zakončených šupin. V celé hořejší
části ji šiška hladká, jen v určitých vzdálenostech jest povrch jakoby hrbolatý a z každého
hrbolu vybíhá krátká silná špička. Tím způsobem má šiška v obrysu tvar skoro laločnatý.

Třída mathematicko-přírodovědecká VII. 3. 2

10 3. Dr. J. Velenovský

Jen na velmi dobře zachovalých a málo smačklých šišticích lze konstatovati, že jsou
složeny z více dřevnatých, v předu laločnatě vykrajovaných a silně ztluštělých šupin. Každá
Šupina má zevně krátkou rohovitou špičku. Šupiny tyto poznenählu přecházejí do malých do-
lejších. Nikdy jsem nenalezl, že by dřevnaté hořejší šupiny mezi sebou odstávaly, spíše se zdá,
jakoby zpodem dohromady splývaly. Snad byly všechny dohromady srostlé na způsob plodů
jalovcových. Také to jest podivným, že nenacházíme šistice tyto nikdy na lupku rozlomené,
jako to jest často u šišek Seguoií a jiných.

Nejvýš důležité jsou šištice obr. 16, 18, s nimiž souvisí ještě kousek šupinaté vě-
tévky. Ačkoliv jsou větévky pod šiškou mdle otisknuty, přec docela dobře můžem na nich
rozeznati charakteristické šupiny sterilní větve obr. 1. tab. II. Na větévkách těchto zřetelně
tedy poznáváme, že popsané šišky a větev obr. 1. tab. II. k sobě náležejí. Jiným dokladem
této souvislosti jest větev obr. 2. tab. II. Zde sedí více dvojitých šištic nakloněno na konci
větévky. Také větévka nese dole po stranách malé dva výstřelky, jež jsou docela podobně
šupinaté jako větévka obr. 13. tab. I. Povrch větve samé jeví jen dřevní čásť, na níž nejsou
Šupiny znatelny.

Podle toho byly naše dvojité šištice na kratičkých stopkách nahloučeny na hlavních
větvích. Párovité šupiny na stopce přecházejí v šupiny dolejší na šišce, jež jsou také v stří-
davých párech sestaveny. Představíme-li si tudíž celou šišku v živé podobě, dostanem asi
obraz v přirozené velikosti čís. 19. tab. I.

Že skutečně šupinaté větve obr. 1. tab. II. s dvojitými šišticemi téže rostlině náležejí,
máme ještě jiný důkaz. V lupcích u Lidic, jež tak bohaty jsou na různé plody, nalezl jsem
také několik šištic, jež se ve všem podobají dvojitým šiškám Vyšerovickým, jenže jsou značně
menší. Jsou věrně vyobrazeny u čís. 15. tab. I. Šištičky tyto jsou krásně zachovalé a přisedají
ku větévkám, které jsou docela stejně šupinaté jako větve od Vyšerovic. Větévky tyto ostatně
leží na kusech břidly mezi jinými otisky i bez Šištic. Jsou-li silnější, mají šupiny docela jistě
v hustém spirálním pořádku sestavené (obr. 12. tab. I). Šupiny mají tutéž podobu, totéž prouž-
kování jako Vyšerovické. Myslím, že Lidické fragmenty patří jinému druhu než Vyšerovické
a proto pojmenovány také Echinostrobus minor.

Známe tedy nyní naši peruckou koniferu dosti důkladně, nezbývá nám tudíž, než
zařaditi ji do systemu. Dle vstříčného postavení šupin v šiškách náleží do čeledi Cupres-
sineae. Zde ale stojí v odporu s žijícími rody ve svém spiralním uspořádání šupinovitých
lístků na hlavních větvích. Avšak ani v rodech čeledi Cupressineae ani Taxodineae
nenaleznem nějaké obdobné formy žijící. Naše konifera repraesentuje nám typ úplně cizí.

Ve floräch doby mesofytické potkáváme se ale s několika dosti podobnými koniferami.
Jmenujem tu především rody Brachyphyllum, Palaeocyparis a Echinostrobus,
jež vesměs mají podobně tlusté větévky a zcela stejně vytvořené šupiny listové. Jurský Echi-
nostrobus zjevem svým velice živě upomíná na naši větev obr. 1. tab. II. Schimper ve
svém díle Palaeont. veget. kreslí dokonce na mladých větévkách této konifery také vstřičné
šupiny, ačkoliv jsou tyto na hlavních větvích spiralně sestaveny. Také kulovité šišky její mají
podobně laločnaté tlusté šupiny, jež vybíhají v tlustý růžek.

Nejvíce podivným znakem perucké konifery naší jest, že sedí vždy dvě šištice po-
hromadě; snad jsou i dohromady srostlé. Něco podobného není posud mezi jehličnatými nikde

Květena českého cenomanu. 11

známo. Myslím, že obě šištice vynikají co postranní osy z úžlabí dvou vstřičných šupin na
konci větévky (jejich pozdější stopky). Špička této větévky pak bezpochyby mezi nimi záhy
úplně zakrní.

Microlepidium striatulum gen. et sp. n.

Tab. I. obr. 25—27.

V plastických lupcích Lipeneckých nalezl jsem 5 rozlomených malých šištic, jichž
věrný obraz podává nám tab. I. čís. 26. Jsou obrysu elliptického, uprostřed vidíme vřeteno-
vitou osu, k níž přisedají drobné šupiny. Tyto mají podobu velmi význačnou, čímž i nepatrný
úlomek šištice stává se na lupku poznatelným. Mají tvar polokruhovitě klínovitý, k dolejšku
jsou klínovitě v kratičkou stopku zúženy a zde na povrchu ostrými jizvami vyryty. Jizvy
tyto se pak dále v ploše šupiny rozbíhají v slabounké paprsky. Okraj přední jest pěkně
vroubkován a lemovitě ztluštěn. Od každého vroubku sbíhá dolů paprslek. Ztluštělé vroubky
tvoří čtyrhranná políčka, v nichž uprostřed sedí hrboulek. Verne vyobrazení jedné šupiny
v přirozené velikosti máme u čís. 27.

Sestrojíme-li si dle tvaru Šupin celou šišku, obdržíme obraz čís. 25. Dle celého zjevu
šištice poznáváme ihned, že náleží nějaké konifeře a sice z čeledi Taxodineae. Podobně
vytvořené šupiny nemá ale posud žádný rod z tohoto příbuzenstva, a proto utvořil jsem tu
nové pojmenování Microlepidium.

Jakousi obdobu Supin našeho rodu nalézáme ještě u rodu Taxodium neb u vyhy-
nulého Sphenolepidium. Šišky prvého rodu jsou ale mnohem větší, vroubky šupin větší
a méně četné; mimo to má každá šupina zřetelnou špičku bracteovou, po níž nemohu na
našich Supinäch stopy nalézti. Také semena nelze rozeznati. Rod Spenolepidium velikostí
i tvarem šišek našemu rodu se velmi podobá, má také klínovité a, jak se zdá, i proužkované
ploché šupiny. Nemohu však nikde podrobný popis těchto šupin nalézti.

Také staré vyhynulé rody Leptostrobus, Voltzia tvarem svých plodních šupin
mnoho na rod Microlepidium upomínají.

Listnaté větévky naší konifery jsou posud úplně neznámy.

Plutonia eretacea gen. et sp. n.

Tab. II. obr. 11—20, tab. III. obr. 1, 2.

Konifera tohoto druhu jest velmi hojnou u Vyšerovic, Chuchle, řidčejší u Kounice
a Lipence.

Známe z ní i plodní šišky i listnaté větévky. Obraz 14. znázorňuje nám ve věrné
podobě jednu ze šišek Vyšerovických, jichž máme posud 4 kusy. Dvě z nich leží na jednom
kuse vedle sebe. Šištice mají vejčitou podobu a jsou dílem rozlomeny dílem z povrchu oti-
sknuty. Jednotlivé šupiny a celý obrys šišky dá se z positivu a negativu dobře sledovati.
Šupiny jsou v předu zaobleny a dolů klínovitě zúženy. Pod zaobleným koncem nalézá se ostrá,

o*

12 8, Dr. J. Velenovský

vyniklá špička. Klínovitá čásť jeví střední kýl nebo rýhu, po jejíž stranách zdají se býti dvě
semena. Tato jsou ale velmi nezřetelná. Hledíme-li s povrchu Šupiny, tož vidíme na zpodni
klínovité části dvě postranní vtisklá místa, která snad odpovídají přiléhajícím zevně dvěma
Supinäm.

Šištice tyto jsou u Chuchle v mastných jílech, v nichž krásná Dryandra cre-
tacea se nalézá, velmi hojné. Jsou vesměs rozevřené a jednotlivé šupiny zuhelnatělou hmotou
vyplněné. Tyto šištice jsou velmi důležity, neboť některé z nich přisedají ku krátké větévce,
na níž rozeznáváme dobře malá čtyrhranná políčka či jizvičky listové. Tyto větévky leží na
těchže lupcích mastných ve větších kusech a jsou vícekráte metlatě rozděleny. Jsou dosti
slabé a mají na povrchu malé čtyrhranné jizvy po opadalých listech. Od jizev těchto sbíhají
dolů ostré kýlnaté stopy, čímž jeví se větévka ostře brázdovanou. Na vyobrazené velké vě-
tévce sedí na mnoha místech ještě dobře zachovalé listy. Tyto jsou úzce čárkovité, ploché,
silně kožovité, tuhé, ke zpodu zvolna zúžené a zde buď zaoblené neb snad čtyrhranné, v předu
přítupé. List jest ve stopečku ztluštělý a zde přisedá ku výše popsaným čtyrhranným jizvám.
V každé jizvě nalézá se centrální svazek cévní, jenž vbíhá do listu. V listu samém pozorujem
5 nervů, z nichž prostřední mnohem silněji než ostatní vyniká. Pod špičkou nalézá se malinká
tečkovitá jamka, která snad odpovídá hrbolku neb žláze.

Jednotlivé listy opadalé nalezl jsem také u Lipence, kdež jsou zvláště krásně zachovalé
Zde jmenovitě jeví tuhou, kožovitou povahu. Vyšerovické jsou větší Chuchelských. Že právě
popsané větévky s listy náležejí k našim plodním šiškám, jest tedy dokázáno. Také u Vyše-
rovic leží jednotlivé listy na téže břidle co šištice. Ostatně i jednotlivé listy i listnaté úlomky
větévek jsou u Vyšerovic dosti hojné.

Kam máme ale nyní tuto koniferu zařaditi? Šišky podobají se poněkud šiškám koni-
fery, kterou Heer z Grönlandu popisuje co Cyparissidium gracile, ale tato má zcela
jinak listnaté větévky. Z žijících konifer nepodobá se jí žádná. Podle spiralního sestavení
Supin v šišce musí náležeti buď do čeledi Taxodineae neb Abietineae. V první čeledi
nenalézáme ale nikde podobných listů. U druhé čeledi není podobných šišek; pak nevíme,
nalézá-li se za plodní Supinou nějaká bractea. Listy se sice podobají jehlicím rodu Abies
neb Picea, ale mají 5 nervů a onen hrboulek pod špičkou. Jizvy po listech a vyniklé stopy
listové upomínají naproti tomu dobře na rody jmenované. Za to ale jsou větévky rodu Plu-
tonia oproti rodům těmto příliš slabounké, metlaté.

Podle všeho toho vidíme, že jistě naše konifera patří k rodu úplně cizímu a nyní již
vyhynulému. Snad až jednou se naleznou příbuzné a přechodní rody jiné, poměr její k žijícím
stane se jasnějším.

Chamaecyparites Charonis sp. n.
Tab. III. obr. 3—6., tab. II. obr. 9.
Vyobrazené úlomky drobné konifery nalezeny dílem v červenavých lupcích u Boh-

dánkova dílem u Lidic. Již z charakteristického rozdělování větévek viděti lze, že jest to
pravá Cupressinea. Větévky jsou totiž vidličnatě děleny, dosti krátké a všude stejně silné.

Květena českého cenomanu. 13

Na některých místech jsou dobře znatelny Supinate lístky, které v střídavých párech těsně
jsou přitisklé ku větévce.

Podobně listnaté větévky zhusta se vyskytují u rodů Chamaecyparis, Thuja,
Cupressus. Na úlomcích větévek obr. 5. leží vedle malá šištička s větévkou v zřetelném
spojení. Šištička tato jest obrysu elliptičného a na příč rozlomena. Na jedné polovici lze
pozorovati malé rhombické štítky, jež stojí v těsných střídavých párech. Podobné šištice
a ještě lépe zachované máme ještě ve 2 kusech od Lidic, jenže nejsou ve Spojení s větévkou.
Plodních šupin je asi 3—4 páry. Štítek má střední pupek, od něhož se rozbíhají ku okrajům
vrásky. Poněkud zvětšené vyobrazení v restaurované podobě podává nám obr. 4.

Poněvadž nemožno spočísti semena za jednotlivými Šupinami, nelze koniferu tuto
přesně k některému z výše jmenovaných rodů postaviti, protože se tyto podstatně jen počtem
semen rozeznávají. Zevnejskem podobají se ale naše úlomky spíše rodu Chamaecyparis.
Ale tolik nám naše úlomky jistého dokazují, že v perucké floře zastoupeny byly také pravé
cypřišovité z příbuzenstva žijících rodů.

Metličkovitá větévka obr. 8. tab. II. pochází od Vyšerovic. I tato docela jistě náleží
nějakému cypřišovitému druhu. Zdá se ale být rozdílnou od předešlých, neboť má mnohem
drobnější párovité lístky a mnohem tenčí větvičky. Více odtud nemáme a proto nelze ještě
blíže úlomek tento určovati.

Frenelopsis bohemica Velen.
Tab. II. obr. 3, 4.

Věrně provedená vyobrazení čís. 3, 4 náležejí popsané již konifeře Frenelopsis
bohemica (Zprávy král. čes. spol. nauk 1887), která jest obyčejným otiskem v lupcích Li-
peneckých. Také u Bohdánkova jsou větévky její dosti časté a nijak se nelíší od Lipeneckých.
Naše dva vyobrazené úlomky jsou ale nejvýš důležity, poněvadž jsou ve spojení s plodními
šišticemi. Ačkoliv jsou obě šištice rozlomeny, přec v nich ihned poznáváme tytéž šištice, které
tak zhusta sprovázejí větévky u Lipence a o nichž jsem vyslovil domněnku, že by mohly
ku Fren. bohemica náležeti. Zde tedy jest naše domněnka positivním nálezem dokázána.

Na našich dvou šišticích od Bohdánkova máme především tuže podobu zevní i ve-
likost. Pod šišticí opět táž význačná stopečka, kteráž jest posledním článkem větévky. Šupiny
plodní, z nichž zvláště tři poslední na obr. 4 dobře z plochy jsou otisknuty, jsou opět vy-
poukle elliptické, poměrně slabé a opět v střídavých párech sestavené.

Náš již pronešený náhled (1. c.), že podle šištic nemůže náležeti Frenelopsis do
příbuzenstva rodu Frenella se tedy úplně potvrzuje. Vůbec nikde mezi cypřišovitými nena-
lézáme podobně vytvořených šištic. Podobnost našich šištic s šišticemi rodu Ephedra jest
mnohem větší. Protože ale sterilní větévky rodu Frenelopsis rozvětvováním a šupinami od
rodu Ephedra značně se liší, a protože i šištice jinak na větévkách vynikají, možno se
domnívati, že Frenelopsis jest samostatným snad rodem z příbuzenstva rodu Ephedra.

Snad jest konečně rod Frenelopsis jedním ze ztracených typů z řádu Gnetaceae
(viz povšechnou čásť). Jest aspoň velice pravděpodobným, že nyní osamocené rody řádu tohoto
měly v starších dobách také více přechodních rodů mezi sebou.

14 3, Dr. J. Velenovský

Picea cretacea sp. n.

Tab. I., obr. 4 5.

Vyobrazená větévka jehličnatá nalezena v šedých lupcích prvního lomu u Vyšerovic
ve společnosti škeblí říčních (Unio). Více z toho druhu posud nemáme a neznáme. Náš
úlomek jest ale tak význačný, že nemožno v něm na první pohled nepoznati větévku nějakého
smrku. Silná větévka má na povrchu množství vyniklých polštářků listových, jež u předu nesou
čtyrhrannou jizvu po opadlé jehlici se středním svazkem cévním. K těmto nahoře přisedají
zahnuté tvrdé, čárkovité, čtyrhranné, přítupé jehlice. Hrany jejich zanechávají na otisku hluboké
rýhy. Jednu jehlici v přirozené velikosti podává nám obr. 5.

Rod Picea dokázán již v perucké flore krásnou šiškou Vyšerovickou (viz práci „Die
Gymnospermen der böhm. Kreidef.“). Nyní potvrzuje se nález tento i sterilní větévkou. Jest
ovšem těžko tvrditi, že obě náležejí témuž druhu. Zatím nutno zde rozeznávati dva druhy,
dokud větévky s šiškou ve spojení se nenaleznou.

Diceras cenomanicus gen. et sp. n.

Tab. II. obr. 5—7.

V šedých lupcích Vyšerovických dosti často vyskytují se větévky, jichž věrný obraz
podává nám čís. 7. Jsou to tenké, dlouhé větvičky, na nichž sedí dost řídce v spiralním po-
řádku kolcovité šupiny. Šupiny tyto odstávají skoro kolmo od větévky, jsou kuželovité a sbí-
hají vyniklým polštářkem listovým po větévce. Na jiných větévkách (obr. 6.) nevidíme již
žádných šupin, nýbrž místo nich priokrouhle jizvy sedící na vyniklých polštářcích. Bývají to
zpravidla větévky starší. Že skutečně větévky tyto ku předešlým náležejí, jest patrno z toho,
již místy jizvy tyto viditelné.

Nejvýš zajímavým a podivným jest ale fragment obr. 5. Jest to větévka téhož druhu,
co předešlé, neboť má totéž polštářové rýhování v dolejší části a na obou hořejších ramenech
vidíme tytéž okrouhlé jizvy a tytéž šupiny, jenže hustěji v spiralnim pořádku sestavené.
V dolejší části jsou jen tři jizvy po stranách a daleko od sebe oddálené.

Každé rameno větévky končí jakýmsi plodním ústrojem. Plod tento jest pěkně a zře-
telně zachován a sestává ze dvou chlopní dole okrouhlého obrysu, nahoře v dlouhý, tuhý
zoban zúžených. Docela dobře jest viděti, že kryje jedna chlopeň druhou. Pod chlopněmi se
asi do polovice. Chlopne byly povahy pevné, snad dřevnaté, neboť jsou v tvrdé břidle ostře
vytisknuty.

Uvažujeme-li nyní o fragmentu tomto (jehož máme ještě 2 exempláře docela po-
dobné), nemožno skutečně přijíti k definitivnímu náhledu o příbuznosti jeho. Z jizvovitých
větévek patrno, že musely kolčovité šupiny snadno opadati. Podobně šupinaté větve nalézáme

Květena českého cenomanu. 15

u rodů Sequoia, Cryptomeria, Araucaria a j., jenže zde nejsou šupiny kolcovité
a neopadají jizvovitě. Také mezi vyhynulými rody nemáme nikde nic podobného.

A jak máme rozuměti plodům naší větévky ? Že tu máme co činiti s plodním ústrojem,
z tvaru otisku nelze skutečně pochybovati. Máme tu dvě zobanité chlopně obklíčené zákrovem.
Kdybychom měli přijati, že jest to nějaká konifera, skládala by se šiška tato toliko ze dvou
plodních šupin, jichž zobanitý tvar by nás právě nepřekvapoval, neboť tu tam také se vy-
skytuje (Libocedrus, Ceratostrobus, Araucaria), ale podivné by bylo; že jsou tu
vyvinuty jen poslední dvě šupiny, kdežto velký počet dolejších ostává sterilním. U cy-
přišovitých bývají často také jen některé šupiny plodními, ale bývají to prostřední. Nase
rostlina má ale Šupiny spiralní a není tedy cypřišovitou. Náležela-li opět mezi Taxodineae,
bylo by naopak divno, že jen pár Supin plodně se vyvinulo.

Mezi zobany na levém ramenu leží malé, ledvinkovité semeno. Těžko ovšem říci,
leží-li tu nahodile z jiné rostliny, nebo vypadlo-li z plodu tohoto.

Ze všeho, co jsme tuto řekli, vyplývá prozatím tento chudý důsledek:

1. Rostlina naše jest buď koniferou typu úplně cizího, jemuž žádný žijící ani vy-
hynulý rod není podoben a jenž řadí se do čeledi Taxodineae..

2. Buď není to vůbec konifera, nýbrž rostlina dvouděložná krytosemenná, neznámého
posud příbuzenstva, jež nese na konci větévek tobolkovitý plod dvojchlopný, dole zákrovem
šupin obklíčený. i

Pojmenování rostliny možno prozatím ponechati, ale k zařadění rostliny třeba vyčkati
nových šťastnějších nálezů.

Angiospermae, Dicotyledoneae.

Myricophyllum glandulosum sp. n.
Tab. VI. obr. 6—8.

Vyobrazené listy nalézají se na hnědo-šedých břidlách ve společnosti mnoha jiných
listů dvouděložných (Myrsinophyllum a j.) ze stanoviska Lidického. Jsou dosti kožovité,
celokrajné, podlouhle kopinaté, v předu v krátkou špičku povytažené. Stopka jest tenká, dosti
krátká. Střední nerv ne mnoho silný, rovný, v předu tenčí. Ostatní nervatura buď nezřetelná
buď z velice jemných síťovitých žilek složená. Tato jemná žilnatina ztrácí se v hustě žlaznatém
zrnitém povrchu listu.

Nikoliv tvar listů těchto, jenž u sta jiných stromů a keřů se opakuje, ale nápadná
zrnitá Zlaznatost a jemná žilnatina činí otisky tyto význačnými. Docela podobné listy, na
povrchu žlaznatě zrnité a zcela podobně žilnaté mají mnohé druhy rodu Myrica. Nejvíce
podobný druh nalezl jsem M. coriacea R. Br. z Portorika.

Mezi listy popsanými leží na jednom místě věrně vyobrazený otisk plodů čís. 7.
K tenké střední ose přisedají zde vejčité plůdky, z nichž některé jsou mnohem menší, snad

16 3. Dr. J. Velenovský

zakrnělé, Vyvinuté jsou v břidle hluboko vytisklé a svědčí tedy o tom, že byly tvrdé, pevné
podstaty. Na povrchu jich viděti dobře síťkovité žilkování. Nechci určitě tvrditi, co by plody
tyto znamenaly, ale poukazuji k tomu, že docela podobné plody mají některé myriky a že
Heer také podobné z Grónlandu popisuje. Tim by ovšem určení výše popsaných listů bylo
ještě více pravděpodobným.

Myricanthium amentaceum sp. n.
Tab. II. obr. 24.—26.

Skoro ve všech nalezištích peruckých rostlin objevují se čárkovitě podlouhlá kvě-
tenství, jež leží buď jednotlivě mezi ostatními otisky nebo jsou spojeny v celé květenství při-
sedajíce ku společné prodloužené ose (obr. 25.). Obraz náš proveden věrně dle přírody, jest
ale poněkud zvětšen. Společná osa květenství jest holá, nenesouc ani šupin ami lístků.
Jehnědovitá květenství musela s osy této snadno opadati, protože hojně se osamocená vysky-
tují. Jehnědy samy jsou dvojího druhu. Jedny jsou složeny ze zrnečkovitých jamek neb
tělísek, mezi nimiž sotva jaké šupinky jsou zřetelny, druhé obsahují řídce rozpostavené,
vejčité, tupé, blanité šupiny, v jichž úžlabí sedí elliptická, jemně přišpičatěná, jednotlivá
tělíska — snad plodní nažky. Prvé sedí v celém květenství nahoře a jsou snad jehnědami
samičími.

Více pověděti o těchto květních částech posud nemůžeme. Zdá se však aspoň to býti
pravdivým, že jsou to květné jehnědy nějaké bezkorunné rostliny. Kterým listům by však
náležely, nevíme. Poněvadž se ale tak hojně všude objevují, budou jistě patřiti k nějakému
druhu listů, které rovněž jsou ve všech nalezištích rozšířeny. Myslím, že by to mohly být ©
listy, jež označujeme jmény Myricophyllum Zenkeri aM. serratum, jež náležejí k nej-
rozšířenějším druhům.

Složení jehnědy samičí nasvědčuje tomu, že z žijících řádů můžem tu srovnávati jen
Myricaceae a Salicineae. Tyto poslední mají ale vícesemenné, dvojchlopnitě pukající
tobolky, kdežto naše plody jsou nejspíše nažky nepukavé, jednosemenné. Ostatně nemáme
někde ve vrstvách žádné listy vrbové ani topolové, jež jsou přec svou žilnatinou hned po-
znatelny. To, co jsme pod rodem Salix již uveřejnili, jest velmi nespolehlivé.

Mnohem lépe dají se srovnati Myricaceae. Zde máme podobné klásky květní,
zde jsou rovněž nažky nepukavé. U žijících druhů myrik není ale nikde podobně složité
květenství a také ne tak husté a hojnokvěté klásky květní. Možno se ale domnívati, že jest
rod, kterému naše květenství náleží, od žijícího rodu Myrica rozdílný a že nyní jediný rod
obsahující řád myrik obsahoval druhdy větší počet různých rodů. Tomu by svědčila i ta
okolnosť, že myriky skutečně i v třetihorách i v křídě hojně jsou rozšířeny.

Platanus laevis Vel. (Credneria laevis Vel.)
Tab. I. obr. 1., 2.

Na obraze 1. tab. I. podán ve věrné podobě jen málo zvětšený otisk, který již na
první pohled za plody platanové můžem považovati. Na ose klikatě zprohýbané sedí kulovitá

Květena českého cenomanu. il

květenství v počtu pěti. Poslední jest nešťastnou náhodou od břidly odraženo, takže nevíme,
je-li posledním neb snad ještě jiné následují. V každém kulovitém květenství rozeznáváme
vyniklé střední pole v menší políčka rozdělené — jest to střední kulovité lůžko, jaké známe
u platanů žijících. Kolkolem otisknuty podél paprskovitě se rozbíhající nažky, z nichž každá
končí tenkým zobanem. Tyto jsou místy celé krásně zachovány. Obraz 2. znázorňuje nám je
v přirozené podobě. Celá hlávka květní měří 18 mm v průměru.

Ačkoliv chlupy pod nažkami nejsou na otiscích zřetelny, přece tvar nažek a celé
plodenství dosvědčuje, že zde máme pravý platan. Od platanů žijících se náš křídový liší
poněkud menšími, četnějšími a více sblíženými hlávkami.

Ve své křídové floře (Die Fl. d. böhm. Kreideform. Wien) popsal jsem z Vyšerovic
a Mělníka dvouděložné listy co Credneria laevis. Již tehdy jsem poznamenal, že listy
tyto liší se značně od pravých Crednerií a rovněž i od české Cr. bohemica. Heer ve
svém posudku o mé publikaci (Botan. Centralblatt) připomíná, že Cr. laevis spíš může býti
platanem. Náhled tento slavného mistra fytopalaeontologie se dnes tedy potvrzuje nejskvě-
lejším způsobem. Ležíť vyobrazené plody platanové v téže vrstvě lupků u Vyšerovic, kde
právě listy Cr. laevis se vyskytují. Máme ještě 3 jiné kusy platanových plodů z místa
tohoto. Na jednom pak kuse lupku od Mělníka leží list Cr. laevis a jedna plodní hlávka
platanová. Z toho všeho tedy docela spolehlivě můžeme souditi, že dotyčné plody k listům
Cr. laevis náležejí. Ostatně není ani u Vyšerovic ani Mělníka žádný jiný druh listů znám,
jenž by mohl za platanový být považován.

Heer uvádí platany z křídy Grónlandské, Lesguereux z křídy sev. Ameriky.
Máme je tedy nyní i z cenomanu českého.

Plodní klubka Eucalyptus angustus, jsou-li na větévkách bez listů, podobají se
na první pohled plodům Plat. laevis. Při bližším ohledání ale naleznem mezi oběma ihned
rozdíl. Jsouť otisky Eucal. angustus celé pokryty hranatými políčky a při obvodu klu-
bíčka vidíme hrboulkovitě vyniklé kontury; střed klubíčka netvoří žádné pevné lůžko, i když
jest klubíčko rozlomeno. Jednotlivé plůdky, jež mají ostatně jinou podobu, sbíhají se tu
v středním bodu.

Platanus rhomboidea Vel. (Credneria rhomb. Vel.)

Tab. II. obr. 10., tab. IV. obr. 2., 3.

Ve třech tuto vyobrazených listech z nového stanoviska u Lidic poznáváme ihned
Chuchelské listy Credneria rhomboidea (L c.), jež posud odjinud známy nebyly. Všechny
znaky Lidických listů shodují se s Chuchelskými. Velký list jest dole ulomen, ale řapík leží
vedle. Úlomek obr. 3. má zvláště pěkně zachovalou nervaturu. Třetí úlomek má zachovalý
zpod listu s řapíkem. Konsistence listu není kožovitá, hlavní nervy vystupují ostře, kdežto
ostatní žilnatina jest dosti jemná.

Celý zjev listů těchto odpovídá i listům Platanus laevis i listům žijících platanů,
takže sotva lze pochybovati, že i listy Lidické a Chuchelské náležejí pravým platanům, byť
i posud plody dokázány nebyly jako předešlý druh. Heer (l. c.) také je za platany pova-

Třída mathematicko-přírodovědecká VII. 3. 3

18 3. Dr. J. Velenovský

zoval, ale současně tvrdí, že jsou totožny s americkým druhem křídovým Pl. Heerii Lsg.
Myslím, že podobou naše listy se od tohoto liší a že spíše jsou to dva blízce příbuzné druhy
než totožný jeden druh (viz povšechnou čásť).

Proteophyllum.

Tab. IV. obr. 7., 10., 11., 12., 13., tab. V. obr. 13.—15., tab. VI. obr. 12.—15.

Pod provisorním jménem tímto uvádíme zde 8 druhů listů, které skoro bez pochyb-
nosti přiřaditi možno k rodům řádu Proteaceae.

Pr. paucidentatum sp. n. obr. 12., 13. tab. VI. Druh tento vyznačuje se kra-
tičkou stopkou a velkými několika zuby u předu. List jest neobyčejně silně kožovitý a mimo
střední nerv nejeví žádnou jinou nervaturu. Nalézá se v lupcích Lidických.

Pr. Saportanum Vel. (l. c.) Obr. 14. tab. V. Listy tyto jsou u Lidic velice oby-
čejné. Popsány jsou již v mé práci o křídových dvouděložných, kdež také podrobně vyobra-
zena nervatura. Tam také poukázáno k jich podobnosti s některými žijícími Proteaceami.

Pr. laminarium sp. n. Obr. 7. tab. IV. Také u Lidic velmi hojný druh listů.
Jsou silně čárkovitě protáhlé, krátce řapíkaté, značně kožovité, s význačnou žilnatinou. Po-
dobný typ listů nalézáme u mnohých rodů Proteaceí: Protea laurifolia, glabra, le-
pidocarpa, Leucodendron at.d. Typ tento připomíná také listy rodu Conospermum
(viz perucké Conospermophyllum hakeaefolium).

Pr. cornutum sp. n. Tab. IV. obr. 12. Tento otisk jest velice nápadným, bohužel
že mimo vykreslený exemplář více nemáme. Celý jest hluboko vtisknut v břidle, takže možno
se domnívati, že byl pevné, rohovité konsistence. Nemá žádného středního nervu, nýbrž se
zdá spíše, jakoby byl na povrchu podélně vráskován. Srovnäme-li otisk tento s listy jedno-
duchými neb parohatě dělenými, tuhými, oblými, jež má k. př. žíjící r. Petrophila, shle-
dáme mezi oběma překvapující podobu. Pochází z Lidic.

Pr. productum sp. n. Tab. IV. obr. 10., 11. Listy tyto otisknuty jsou ve velkém
počtu na každém kusu břidly Lidické. Nervatura vyniká jen slabě. Jsou vždy dlouze čárko-
vité a na okraji ostře hrubě zubaté. Podobné listy mají některé druhy rodu Lomatia.
L. linearis má k nerozeznání podobné listy.

Pr. trifidum sp. n. Tab. V. obr. 14., tab. VI. obr. 15. Také z naleziště Lidického,
ale jen ve dvou vykreslených exemplářích. Jsou velice kožovité. Jemnmější nervatura jest
skoro vymizelá. Typ tento opakuje se u mnohých Proteaceí, jmenovitě u rodu Banksia.

Pr. coriaceum sp. n. Tab. IV. obr. 13., tab. VI. obr. 15. Jediné dva úlomky od
Lidic. Jsou neobyčejně silně kožovité, takže okraje postranních laloků jsou do břidly vehnuty.
Podobné listy s podobnou význačnou nervaturou mají mnohé druhy rodu Dryandra. Dr.
pterifolia R. Br. ku př. jest nejpodobnější.

Pr. decorum sp. n. Tab. V. obr. 13. Jediný úlomek listu, jenž v celosti musil býti
velmi ozdobného tvaru. Jest opět silně kožovitý, s nezřetelnou žilnatinou. Kozovitost i celý
zjev otisku odporuje tomu, že by mohl náležeti některé kapradině. Podobné listy má Gre-
villea Calleyi R. Br.

Květena českého cenomanu. 19

A srovnejme ještě popsané již listy pod jmény Conospermites, Grevillea,
Dryandra z dob dřívějších, tož nám z celé této řady listů až příliš nápadně vynikne obdoba
jich s analogickými tvary u žijících Proteaceí. Tato obdoba u tak velkého počtu forem
nemůže být jen nahodilou a zajisté potvrzuje námi již vyslovený náhled, že řád Proteaceae
tak bohatě byl v cenomanu vyvinut jako v třetihorách a jako dnes. Nevíme sice, které rody
zde žily, protože jich plodů a květů nemáme, ale z listů jejich soudíme, že tu žily v roz-
manitých druzích a bezpochyby i rodech.

Nejlepším pak potvrzením významu listů dříve uvedených jest plodní lůžko Prote-
opsis Proserpinae, jež nade vší pochybnosť náleží nějakému druhu z ř. Proteaceí.

Ku své Dryandra cretacea Vel. (Die Fl. d. böhm. Krdfm.) z Chuchle pozname-
náváme dodatkem, že i z té okolnosti, že i jinak existence Proteaceí v cenomanu českém
se potvrzuje, ale i jinak jeví se býti pravou Dryandrou, třeba by posud nebyly její plody
neb květy známy. Listy tyto jsou štíhlé, dlouhé, kdežto podobné listy Co mptonie jsou spíše
rigidní, přímé a poměrně krátké jako u všech myrik. Pak nalézáme u některých druhů rodu
Dryandra a Banksia listy, jež mají nejdolejší úkrojky na řapíku přeměněny v štětinkovité
osténce, což u naší Dr. cretacea jest rovněž význačným. Něco podobného u myrik není
známo. Poznámky Hosiovy (Palaeontogr. Fl. v Westf.) u příčině této ničeho nedokazují.

Pozoruhodné jest, že tak velký počet Proteaceí objevuje se na jediném stanovisku
Lidickém. Jest to jmenovitě ona slabá vrstva, kde uchováno množství plodů a květních úlomků
a přečetné drobné lístky dvouděložné, jichž určení jsem se posud neodvážil. Také malý úlomek
Dryandra cretacea jsem tu nalezl. Snad si musíme květenu Lidickou představovati po-
dobnou oné, jaká rozšířena jest dnes v mnohých krajinách Australie, kde podivné Proteacey
a jiné tohoto rázu hrají hlavní úlohu.

Proteopsis Proserpinae gen. et sp. n.
Tab. I. obr. 6—9.

V šedých břidlách Vyšerovických známy jsou ode dávna zvláštní otisky, jichž věrný
obraz podán u čís. 6, 7. Máme jich v Museu posud 14 kusů, z největší části v poloze obr. 6
zachovalých. Netřeba dlouhého výkladu a srovnávání, abychom v otiscích těchto ihned neviděli
smačklá lůžka květní, na nichž zachován jen zákrov mnoholistý, kdežto plody neb květy z lůžka
jsou vypadalé.

Na otiscích kusu obr. 6 pozorujeme především uprostřed kulovitého pole (lůžka) vy-
pouklý pupek, kolem něhož do jisté vzdálenosti rozbíhají se v hustých parastichách rhombická
políčka, v nichž viděti střední tečku. Za těmito políčky rozbíhají se na všechny strany četné
čárkovité lístky, na nichž mimo střední kýl ničeho nelze rozeznati. Tyto lístky jsou na ztlu-
stlém lůžku hustě v spiralním pořádku sestaveny, což nejlépe vidíme na odlomeném jich
průmětu u a), kdež jsou hustě stlačeny a jeví opět parastichické uspořádání.

Lůžka tato jsou, jak patrno, otisknuta z vnitřka, takže zevní jeho povrch není viděti.
Na dvou ale otiscích máme je také otisknuty ze strany zevní. Takovým je také lůžko obr. 7.
Na tomto vidíme především pravou šířku lůžka, dále uprostřed dolů sbíhající tlustou a šupi-

3*

20 3. Dr. J. Velenovský

natou stopku, konečně odlámané šupiny, jichž šířka a velikost jest zde tedy patrna. Supiny
tyto jsou silně kožovité a kryjí se vesměs střechovitě.

V původním stavu musí míti tedy naše lůžko podobu obr. 8. V průřezu obr. 9. vidíme
střední lůžko, na němž jsou hustá políčka co jizvy po opadalých plodech, pak střední pupek,
zevně pak jsou silné zákrovní lístky, jež pomalu sestupují na tlustý řapík.

S podrobností až překvapující shodují se tyto plodní ústroje či lůžka s květenstvím
některých Proteaceí. Sám rod Protea má mnohé druhy, jichž úbory mají tutéž podobu
a složení. Na nich máme tytéž tlusté kožovité zevní lístky zákrovní, jež sestupují na tlustý,
dřevnatý řapík. Zde totéž pupkovitě vyvýšené lůžko, z něhož později plody vypadávají, při
čemž zjeví se množství drobných jizev v hustých parastichách uspořádaných na lůžku. Kdy-
bychom učinili otisky umělé do vosku neb hlíny z některých úborů Protey, dostali bychom
úplně věrnou kopii Vyšerovických úborů.

Domnívám se proto, že význam těchto otisků jest nepopíratelným, které z listů Vy-
šerovických by ale náležely k našlm lůžkům plodnim, těžko tvrditi. Hojnějším druhem Pro-
teaceí jest tu Grevilleophyllum constans. Tyto lístky také skutečně podobají se
mimo rod Grevillea rodu Protea.

Vyšerovické úbory připomínají také úbory složnokvětých (Compositae). Žádná ale
komposita nemá zákrovní lístky tak ztuha kožovité a žádná nemá celé lůžko tak dřevnaté,
jako Vyšerovické otisky, které leží na tvrdé břidle, na níž by úbor komposit musel se jevit
jen v stínovitých obrysech, neboť lůžka jejich i řapíky jsou veskrze více méně dužnaté povahy
(ano i u forem stromovitých).

Crotonophyllum eretaceum sp. n.

Tab. V. obr. 4—11.

Vyobrazené listy pocházejí z šedých lupků z posledního lomu u Vyšerovic. Jsou po-
dlouhle kopinaté, krátce stopkaté, zvolna přišpičatěné, buď celé buď hluboce a nestejně vy-
krajované a dole nesouměrné. Čepel listová jest dosti kožovitá, hladká. Nervatura vyniká
obyčejně zřetelně a skládá se z velkého počtu sekunderních nervů, jež se při okraji spojují
v řadu polygonalnich políček. Sit nervová jest velmi hustá.

Vykrajování listu jest rozličné, brzo sahá až ku hlavnímu žebru, brzo jest dosti mělké.
Jen vzácně jest list celý, nevykrojený. Že toto vykrajování není snad jen nahodilým neb ab-
normním, svědčí předně to, že se skoro u všech listů objevuje a pak nervatura, která se sku-
tečně dle vykrojení řídí, takže snad není vykrojení zaviněno roztržením neb jiným mecha-
nickým způsobem. Podobně vykrajované listy jsou i u žijících rostlin vzácností a proto, i když
neznáme posud ani květů ani plodů příslušných, možno snadno stopovati příbuznost křídových
fragmentů Vyšerovických. Zcela podobně kožovité a zcela podobně vykrajované listy s podobnou
nervaturou mají některé druhy rodu Croton. Zde však bývá vykrajování ještě větší, takže
list jest rozdělen v jednotlivé odstavce.

Květena českého cenomanu. 21

Eucalyptus angustus Velen.
Tab. VI. obr. 1.

Ve své publikaci o křídové floře popsal jsem dva druhy listů pod jmény Eucalyptus
Geinitzi a E. angustus. Oba druhy byly za doby cenomanu v Čechách všeobecně roz-
šířenými stromy, neboť jsou ve všech nalezištích jejich listy zachovány. Velice obyčejným
úkazem jsou v břidlách Vyšerovických, kdež nezřídka i celé plodní neb květní větve již byly
nalezeny. Podobné větévky již v jmenované práci jsou vyobrazeny. Od té doby nalezl jsem
opět několik větví, z nichž zvláště pozoruhodna jest větev asi 40 cm dlouhá a vícekráte roz-
větvená, z níž část vyobrazena (slabě restaurována) u čís. 1. naší tabulky. Klubíček květních
nese větev asi 20.

Klubíčka tato jsou nejvýš zajímava. Čtyry jsou vyobrazena ve věrné podobě na naší
větévce. Jsou kulovitá a sedí těsně v úžlabí listů. Na povrchu i obvodu jich pozorujeme
hranatá políčka se středním pupíčkem. Na obvodu vynikají co vypouklé hrbolky. Odpovídají-li
hrbolky tyto jednotlivým číškám, jež by se sbíhaly do středu klubíčka, nebo jsou-li to jen
hrboulky jednolitého, celistvého plodu, nelze posud dobře rozhodnouti, protože material Vy-
šerovický jest dosti nezřetelně zachován.

Původně jsem se domníval, že klubíčka ta jsou složena z většího počtu číšek květních
neb později plodů blahovičníkových. Mínění toto může býti pravým, ale také nemusí, neboť
složení klubíček posud není na otisku viditelno. Snad v budoucnosti ještě lepší material nám
v tom poskytne vysvětlení.

Listy i tvarem i žilnatinou skutečně podobají se listům rodu Eucalyptus. Ale
podobné listy mají také jiné myrtovité. A víme-li dnes, že v cenomanu řád Myrtaceae
skutečně byl různými typy zastoupen, možno také míti za to, že nase větévka vyobrazená
patří nějakému rodu z příbuzenstva blahovičníku. Heer uvádí z Grónlandu pravé plody rodu
Eucalyptus, takže jest jisto, že v cenomanu i rod tento žil. Naše plody v zmíněné práci
uveřejněné jsou jen šupiny Dammara borealis, jež jsem dříve Špatně si vykládal.

Leptospermum cretaceum sp. n.
Tab. I. obr. 10.

V břidlách Vyšerovických dosti často vyskytují se větévky značně tlusté, po jichž
stranách v střídavém pořádku v nevelkých vzdálenostech sedí elliptické plody, jež jsou v břidle
hluboce vytisklé a hmotou uhelnou obyčejně vyplněné. Dle toho jest jisto, že otisky tyto
patřily tělesu plastickému a dřevnatému. Protože jsou plody tyto na větévce rozestaveny
v spiralním pořádku, jest zcela přirozeno, že každý z nich jest v jiné poloze otisknut a pro-
tože jest mnohdy velmi smačklý, jest podoba jeho až k nepoznání znetvořena. Za to ale na-
lézáme na každém otisku jinou čásť plodu lépe zachovalou a patrnou, takže úplně spolehlivě
možno si celý plod znázorniti. Nemáme také hned tak druhého plodu křídového, který bychom
tak dobře do podrobností znali jako tyto. Obraz náš jest složen z 10 různých větévek a plodů.

92 3. Dr. J. Velenovsky

Plod skládá se z podplodni dřevnaté číšky, na níž sedí 5 vejčito-kopinatých kališných
cípů, jež ale snadno musely opadati, protože místy také scházejí, místy jen jeden, dva jsou
zachovány. Každý cíp kališní má střední nerv. Tam, kde jest plod otisknut v poloze kolmé
ku ploše břidly, krásně jest viděti vypouklou čásť uprostřed čísky, jež sbíhajícími se švy jest
rozdělena ve tři pole a uprostřed vyniklým pupíčkem jest opatřena. Podotýkáme výslovně, že
zcela dobře na rozlomených podél plodech lze viděti, že vypouklá čásť tato nepřesahuje okraj
číšky (obraz 10a).

Na plodech kolmo neb podél rozlomených rozeznáváme tři oddělená tělíska uprostřed
číšky, která nejsou ničím jiným než tři pouzdra, jež odpovídají třem Svüm na víčku číšky.

Srovnáme-li plody tyto s plody některých myrtovitých, tož nutně uznati musíme, že
plody popsané jen sem náležejí. Nejvíce podobné plody má rod Leptospermum. Plody
rodu tohoto jsou jen o něco menší, ostatně složení jich jest totožné. Neznáme sice posud
tyčinky, ale to co tuto podáno, dostačí i botanikovi, aby o příbuznosti našich fragmentů ne-
pochyboval.

Plodní větévky rodu Leptospermum jsou dřevnaté. Plody dřevnaté dlouho na
větévkách vytrvávají. Vyšerovické fragmenty jsou tedy větrem neb jinakým způsobem ulámané
takovéto větévky, na nichž dlouhou dobu dřevnaté plody zůstávají seděti.

Callistemon cretaceum sp. n.
Tab. I. obr. 3.

Vyobrazená plodní větévka nalezena v lupcích u Vyšerovic. Mimo tuto chová Museum
ještě 3 menší úlomky plodní. Na první pohled poznáváme v tomto otisku plody nějakého
druhu rodu Callistemon. Levé rameno větve jest jako u žijícího rodu hustě posázeno
skoro okrouhlými, dřevnatými plody, jež jsou na otisku v rozličné poloze zachovány a sma-
čknuty, takže mnohé z nich sotva zřetelně podobou svou vynikají. Na postranních ale místy
docela dobře rozeznáváme na okraji kulatého plodu krátké zuby a v dutině plodu asi do
zpodní jeho polovice sáhající kulaté tělísko. Toto jest jen semenník v číšce plodní hluboko
ponořený. Jen u plodu a) lze na vnitřním semeníku rozeznati tři oddělené části, což odpovídá
třem pouzdrům semeníku.

Na silné, vřetenovité ose se nalézají kruhovité jamky, jež naznačují místa, kde jedno-
tlivé plůdky seděly. Uprostřed jamky jest centralní svazek cévní. Větev pokračuje dále, ale
zde nenese více plodů.

Celý tento fragment shoduje se tedy úplně s plodní větví rodu Callistemon. I bez
květů možno zde v správné rodové určení důvěřovati.

Cussoniphyllum partitum Vel.
Tab. V. obr. 1.

Tento list nalezen v lupcích u Hodkovic a jest dalším doplňkem k listu pod jménem
C ussonia v mé práci o dvouděložných křídových uveřejněnému. Jest skoro celý zachován,

Květena českého cenomanu. — 23

jen špičky lístků jsou částečně ulámány. Hlavní řapík jest ukončen. Lístky jednotlivé jsou jen
spoře a to jen u předu zubaté a dosti tupé. Postranní nervy vynikají všude jen nezřetelně
neb jsou vůbec neznatelny. List byl dle všeho dosti kožovitý a na povrchu hladký s málo vy-
niklou nervaturou. Jiné úlomky, které máme ještě z téhož naleziště, náležejí jednotlivým
lístkům postranním.

Náš výše vzpomenutý list jest hořejší čásť celého listu.

Nevíme, je-li vyobrazený list celým listem nebo nenáleží-li jen co čásť dlanitě zpeře-
nému listu většímu po způsobu nyní žijící Cussonia spicata Tnb. V tom případě byl by
tento list lístkem prostředním. Krátkosť řapíku na našem listu výkladu tomuto nasvědčovala.

Ještě více než první náš list podobá se list vyobrazený listům Cussonia spicata,
Zvláště postranní peřenodílné úkrojky docela se shodují s listy Cussonie. Mám tudíž za
to, že určení jest velmi pravděpodobným.

| Dewalguea coriacea Vel. (Aralia cor. Vel.)
Tab. IV. obr. 1—6.

Kožovité listy, jež v naší křídové floře nesou jméno Aralia coriacea, vyobrazili
a popsali jsme již v několika lístkách, dnes máme od Vyšerovic nové a svým složením pře-
kvapující formy listů téhož druhu.

Rostlina, jíž listy tyto náležejí, byla za doby cenomanské v Čechách velmi rozší-
řenou, protože otisky listů její skoro ve všech nalezištích se objevují. Již zprvu jsme vyslovili
náhled, že listy tyto nejsou jednoduché neb celé, nýbrž že co lístky náležejí většímu zpeře-
nému listu a sice bezpochyby listu dlanitě zpeřenému.

Dnešní naše nálezy potvrzují v podstatě domněnku tuto, jenže list není zpeřený dlanitě
nýbrž znoženě. Na krásně zachovalém listu obr. 1, za který děkuje Museum p. prof. dr. J.
Palackému, vidíme, že se silný řapík nahoře znoženě dělí v jednotlivé řapíčky, jež pak
přecházejí v známé nám lístky. Na řapíčkách vidíme zcela zřetelně, že se od nich jednotlivé
lístky oddělovaly kloubnatě. Proto se v stáří celý list rozpadal a proto tedy nejvíce jen je-
dnotlivé lístky v lupcích se objevují. Lístků jest celkem 6; levé rameno jest jen jednou roz-
děleno, kdežto pravé se zdá býti rozděleno dvakrát, takže by lístek d) byl předposledním na
celém ramenu. Že lístek «) patří k ramenu d), jest patrno.

Podobně rozdělený list jest i obr. 3. Lístky obr. 4 náležejí bezpochyby co rameno
postranní celému listu složenému. Jsou to ale jistě lístky našeho druhu.

Dle toho všeho by se zdálo, že tu máme vůbec známé znožené listy jednoduchého
způsobu. Ale fragment obr. 2 nám zdánlivě přirozený tento výklad poněkud činí zmateným.
Řapík c) a na něm sedící znožené lístky jsou ovšem tože, co listy obr. 1. a obr. 3., ale jak
máme rozuměti ostatní části pod tímto listem. Není to rozhodně větévka či osa, ku které by
list c) přisedal, neboť poloha jednotlivých částí rovněž jako konečné postavení znoženého listu
a pak i to by bylo nepochopitelným, že by k ose té prisedaly dole lístky jednoduché. Roz-
hodně celá střední zdánlivá osa jest jen středním řapíkem, jenž jest u a) a b) docela zřetelně
článkován. Ku článkům těm pak kloubnatě přisedají ještě po obou stranách jednoduché lístky.

24 8. Dr. J. Velenovský

Hlavní žebro řapíkové není podle toho na našem obraze celé. Následkem toho všeho není
také ani list obr. 1. ani obr. 3 celý, nýbrž jen konečná čásť ještě více složeného listu.

A jak si máme nyní představiti celý tento složený list? Nechceme-li dále jíti než
tam, co máme zachováno, musí býti tvar celého listu nejméně takový, jak nám jej znázorňuje
obraz restaurovaný čís. 6 (ve zmenšené podobě). Takovýto tvar listu jest velice podivný a sku-
tečně bychom marně hledali nějaké analogie v žijící přírodě. Stavba listu obr. 2 zdá se mně
spíše poukazovati k tomu, že celý list byl zpeřen znoženě ještě do druhého stupně asi tak,
jak nám jej restaurovaný obraz čís. 5 znázorňuje.

At se má věc tak neb onak, jisto jest, že tu máme neobyčejný zjev listu, a že v ži-
jícím rostlinstvu tuže formu sotva bychom nalezli.

Skoro nepochybuju, že naše listy náležejí rodu, který i jinde v křídě byl pozorován
(Hosius, Fl. v. Wsfl.) a obyčejně jménem Dewalguea se označuje. Všeobecně se ale za
to má, že jsou to listy jednoduše znožené. Je-li tomu tak u listů jiných zemí, nevím, ale
naše české jsou zpeřené buď dle vzoru obr. 5 neb obr. 6.

Co pak jest ona Dewalguea, neví posud nikdo. Jisto jest, že to jest rod, jenž více
v žádném druhu nežije ani příbuzných rodů více nemá. Dle kožovité povahy listů a kloub-
natého jich se rozpadání jest velmi pravděpodobno, že to byl buď keř neb strom.

Obyčejně srovnávají fossilní rod Dewalguea s rodem Helleborus. S tímto ale
nemá skutečně nic společného než dělení listu.. Nervatura, ozubení, kožovitosť, řapík jsou
vesměs rozdílny. Ostatně známo, že zpeřenosť listu není sama o sobě vždycky kriteriem pří-
buznosti. Mámeť listy u téhož rodu dle různých vzorů zpeřené. Podobným příkladem jest
nám rod Aralia. Jsem posud toho náhledu, že naše listy křídové asi sem náležejí. Neboť
zde máme různě zpeřené listy a listy velkých rozměrů. Nervatura i kozovitost tu má podobné
analogie.

Klademe-li naši Dewalgueu k Araliceím, jest stejně nedokázáno, jako když ji
kladem k Helleboreím. Snad o tom jednou rozhodnou plody, které jistě v peruckých

lupcích se nalézají, protože Dew. coriacea jest v nich tak obecnou. Snad již je známe,
ale nevíme, že sem náležejí.

Cissophyllum exulum Vel.

Tab. VI. obr. 4, 5.

Oba vyobrazené listy z Vyšerovic náležejí témuž druhu co list v citované již práci
pod jménem Premnophyllum exulum uvedený. Zvláště pěkně zachován jest list obr. 5.
Konsistence listu nebyla příliš kožovitá. Jemnmější nervatura vyniká jen slabounce a jest jen
z velikých políček složena. Střední nerv jest dole dosti silný, u předu se ale silně ztenčuje.
Okraj jest nepravidelně hluboce laločnatě vrubovaný. Na listu obr. 4 jest skoro celá stopka
zachována.

Nemáme žádných spolehlivých pomůcek, abychom mohli vysloviti náhled o příbuznosti
listů těchto, což budiž ponecháno ještě budoucnosti. Dlouhá stopka, tvar listu, laločnatý okraj
a nervatura upomínají spíše na nějaký druh rodu Cissus než první malý lístek na: rod

Květena českého cenomanu. 25

Premna. Řád Ampelideae aspoň v době cenomanské žil (viz Cissophyllum viti-
folium Vel). R

Bresciphyllum eretaceum sp.. n.
Tab. V. obr. 2, 3.

V šedohnědých lupcích u Lidic jsou listy, které nám obr. 2, 3 ve dvou extremních
formách znázorňuje, nejobyčejnějším otiskem. Jsou dosti tuhé a dosahují na mnoze velikosti
obr. 2. V předu jsou krátce zakončité a zde dosti hustě a ostře zubaté, dole celokrajné.
Řapík jest silný a krátký. Secunderní nervy jsou velmi četné, zprohýbané a brzo před okrajem
v sit rozdělené. Žilnatina jemnější sotva kde zřetelně vyniká.

Ani přibližně nemůžeme se vysloviti o generické příbuznosti listů těchto. Poněkud
podobné má listy žijící Brescia formosa, ale také mnohé Protoaceae, rod Arbutus,
Ilex a j. mohou zde býti srovnávány.

Myrsinophyllum varians sp. n.
Tab. IV. obr. 8., 9., tab. V. obr. 12., tab. VI. obr. 10., 11.

Listy tohoto druhu leží s předešlými na každé břidle Lidické u velkém počtu. Tvarem
jsou dosti proměnlivé. Nejrozličnější formy podává nám naše tabulka. V předu jsou buď
zúženy a přítupé neb jsou i vykrojeny, řapík jest tenký a dosti dlouhý, konsistence listu ne
mnoho kožovitá. Střední nerv dosti slabý, rovný, v předu značně ztenčený. Postranní nervy
slabounké, četné, v ostrých úhlech vystupující, před okrajem listu v žilnatině se ztrácející.
Žilnatina slabě vyniká.

Nervaturou i tvarem listu jest list tento dobře znatelným. Zcela podobné typy listů
nalézáme u řádu Myrsineae, Sapotaceae a Diospyreae. Myrsine ferruginea k.
př. má docela podobně v předu tupé neb vykrojené listy s touže nervaturou. Skoro těžko
pochybovati, že skutečně listy vyobrazené do tohoto příbuzenstva nenáležejí.

+

Angiospermae, Monocotyledoneae.

Butomites eretaceus sp. u.
Tab. III. obr. 10.—13., 15.

V jedné jílovité vrstvě, sotva několik centimetrů silné, na Vidovli u Jinonic vyplňují
každou vyloupnutou desku úzce čárkovité listy ve velikém množství. Jiný otisk mimo tento
zde nepřichází. Na obr. 10. znázorněn kus takového lupku z Vidovle.

Třída mathomaticko-přírodovědecká VII. 3. 4

26 3. Dr. Je Velenovský

Rostlina, jíž listy tyto náležejí, musila zde růsti u velkém počtu; snad to byla ba-
žinná neb vodní rostlina, jež tu rostla na březích vody. Mimo to objevuje se druh listů těchto
také ve všech jiných nalezištích, jenže jen poskrovnu.

Listy tyto, ačkoliv neurčitelné posud, jsou pro foru peruckou v Čechách velkého
významu; neboť jsou to jediné listy jednoděložné, které posud z vrstev peruckých známe.
Celý zjev listu a jmenovitě žilnatina nasvědčují tomu, že patří rostlině jednoděložné. Myslím,
že dosahovaly asi 70 cm délky, soudě dle nejdelších kusů v lupcích. Špičky jejich jsem se
ale nikdy nedodělal. Konsistence jejich rozhodně není kožovitá, protože jsou otisknuty velmi
jemně a na mnoha místech jeví se býti zřasené. Uprostřed probíhá -dosti silný ale velmi
matně vynikající nerv, po jehož stranách vidíme množství tenounkých, au vystupujfeich,
hustých žilek, mezi kterými nikde není žilek příčných.

Listy tyto náležejí bylinné rostlině, jejíž co prst silný oddenek plazil se vodorovně
v bahně neb zemi. Z oddenku tohoto vynikaly listy kolmo a sestaveny byly hustě ve dvou
řadách střídavých. Podobných oddenků s ještě přisedlými listy máme více a nejlépe zachovalý
představuje nám obraz 15. z Lipence. Celá rostlina měla tedy habituellní podobu obrazu 11.
(ve zmenšeném měřítku).

Zcela podobný obraz poskytuje nám všude a daleko rozšířený Butomus umbel-
latus. Tento má ale listy, jichž střední nerv jest zastoupen toliko vyniklým kýlem. Vedle
oddenku obr. 15. leží hojná semínka a úlomky květní obr. 12., 13. Semínka jsou malá vře-
ténkovitá, tříboká. Patří-li věci tyto k naší rostlině, těžko říci.

Protože nelze až posud o příbuznosti fragmentů těchto náhledu nějakého vysloviti,
budiž pojmenování Butomites považováno jen za provisorní.

Dodatek.

Na obraze 14. tab. III. jsou vykresleny úlomky listů Eucalyptus Geinitzi od
Vyšerovic, jež jsou posäzeny čočkovitými, co hrách velikými, vypuklými telisky. Nevidime na
nich žádnou strukturu než toliko uprostřed malý otvůrek, jenž tu a tam zdá se být uzavřen
3-4mi lalůčky. Tělíska jsou docela nepravidelně rozpostavena na listech.

Celý zjev tělísek těchto připomíná nám některé druhy hub z řádu Uredineae. Na
rozličných jiných listech objevují se dosti často podobné houby ale velmi malinké. Patrno
tedy, že i tento parasitický řád hub byl za doby cenomanu tak dobře vyvinut jako za
dnů našich.

Květena českého cenomanu.

27

Vysvětlení k tabulkám.

Strboulky plodní z břidel Vyšerovických, málo

Jedna nažka málo zvětš., přesně dle otisku.

Věrné vyobrazení plodní větévky z břidel Vy-

Větévka s jehlicemi od Vyšerovic.
Jedna jehlice restaurovaná.

dního z vnitřní strany.
Podobný zákrov ze zevnějška.
Restaurovaný celý plodní úbor.

(Celé květenství v průřezu.

Obr. 10. Plodní větévka v DEiroz. Veh
částečně restaurovaná.

Několik šupin věrně dle otisku a zvětšeny.
Pár šištic v přir. vel. Z břidlic Lidických.

Tab. 1.
Obr. 1., 2. Platanus laevis Vel. Obr. 1.
zvětšené.
Obr. 2.
Obr. 3. Callistemon cretaceum Vel.
Serovickych.
Obr. 4., 5. Picea cretacea Vel. Obr. 4.
Obr. 5.
Obr. 6.—9. Proteopsis Proserpinae. Obr. 6. Verne vyobrazení lůžka u zákrovu Doz
Obr. 7.
Obr. 8.
Obr. 9.
Obr. 10. Leptospermum macrocarpum Vel.
Obr. 10a.Rozlomený plod se strany.
Obr. 105.na příč. Z Vyšerovic. ©
Obr. 11., 12., 15. Echinostrobus minor Vel. Obr. 12. Otisk větévky v přiz. velikosti.
Obr. 11.
Obr. 15.
Obr. 13., 14, 16.—19, Echinostrobus sguamosus Vel. Z šedých břidlic Vyšerovických.

Obr.
Obr.
Obr.

Obr. 18.
19.
Obr. 20.—24. Araucaria bohemica Vel.

Obr.

Obr

Obr.

Obr.
Obr. 25.—27.

14.
16.
17.

21.
22.
Obr. 23.
: 24.
Microlepidium striatulum Vel. Z lupků Lipeneckých. Obr..25. Restau-

Obr. 13. Čásť větévky v přir. vel. a věrně dle
otisku kreslené.

Část větévky restaurované.

Dvojitá šištice ve spojení s Supinatou větévkou.
Přirozený a věrný obraz dvojitých šištic dle
otisků.

Jiné dvě šištice s částí větévky.

Restaurované šištice s větévkou.

Z lupků Lipeneckých. Obr. 20. Věrné vyobra-
zení rozlomené šišky.

Věrné vyobrazení jedné šupiny mimo šišku ležící.
Restaurovaná Supina.

Restaurovaný průřez Supiny.

Restaurovaná šiška v přir. vel.

rovaná šiška.
4*

28

Obr.

Obr.

Obr.

Obr.

Obr.
Obr.
Obr.
Obr.

Obr.
Obr.

Obr.

Obr.

3. Dr. J. Velenovský

Obr. 26. Šiška rozlomená, věrně dle otisku.
Obr. 27. Jednotlivá šupina.

28., 29. Dammara borealis Heer. Z Vyšerovic. Obr. 28. Věrný obraz šupiny.
Obr. 29. Šupina restaurovaná.

Tab. N.

1., 2. Echinostrobus sguamosus Vel. Z Vyšerovic. Obr. 1. Větev v pfir. velk.
věrně dle otisku.
Obr. 2. Větev s nahloučenými šišticemi.
3., 4. Frenelopsis bohemica Vel. Z červených lupků u Bohdánkova. Obr. 3. Vě-
tévka s přisedlou šišticí.
Obr. 4. Jiná šištice s částí větévky.
5,—7. Diceras cenomanicus Vel. Z Vyšerovic. Obr. 5. Verne vyobrazení plodní
větévky.
"Obr. 6. Větévka s jizvami listů.
Obr. 7. Větévka šupinatá.
8. Větévka jakéhosi druhu cypřišovitého. Z Vyšerovic.
9. Chamaecyparites Charonis Vel. Větévka z lupků Bohdánkovských.
10. Platanus rhomboidea Vel. Z lupků Lidických.
11—20. Plutonia cretacea Vel. Obr. 11. Restaurovaná šištice.
Obr. 12. Otisk listnaté větévky od Vyšerovic.
Obr. 13. Restaurovanä listnatá větévka.
Obr. 14. Otisk rozlomené šištice od Vyšerovic.
Obr. 15. Šupina věrně dle otisku.
Obr. 16. Šupina restaurovaná.
Obr. 17.—19. Jednotlivé listy věrně dle otisku.
Obr. 20. Větévka s jizvami listů.
21. Osmundophyllum cretaceum Vel. Otisk listu z Lipence.
22., 23. Acrostichophyllum cretaceum Vel. Z Vyšerovic. Obr. 22. Kus břidly
s otisky listů.
Obr. 23. List restaurovaný.

24—26. Myricanthium amentaceum Vel. Obr. 24. Schema jehnědy samičí.
= Obr. 25. Otisk větévky s jehnědami samčími i samicimi.
B Obr. 26. Otisk krásně zachovalé jehnědy samičí. Z Vy-
; Serovic.
Tab. III.

1., 2. Plutonia cretacea Vel. Mastné lupky Chuchelské. Obr. 1. Větévka částečně
listnatá.

Květena českého cenomanu. 29

Obr. 2. Rozlomená šištice s větévkou s jizvami listovými.
Obr. 3—6. Chamaecyparites Charonis Vel. Červené lupky od Bohdánkova. Obr. 3.,
6. Větévky.
Obr. 5. Větévka s šišticí.
Obr. 4. Restaurovaná šištice s větévkou.
Obr. 7., 8. Zamites bohemicus Vel. Červené lupky Bohdänkovsk6, Obr. 7. Cäst zpe-
řeného listu.
Obr. 8. Jednotlivý lístek.
Obr. 9. Podozamites longipennis Vel. List z lupků Bohdánkovských.
Obr. 10.—13., 15. Butomites eretaceus Vel. Z lupků Jinonických. Obr. 10. Část n
s množstvím otisků listů.
Obr. 11. Celá restaurovaná rostlina, zmenšena.
Obr. 12. Částě květní.
Obr. 13. Semena.
Obr. 15. Oddenek s listy z lupků Lipeneckých.
Obr. 14. Uredinites cretaceus Vel. Vyšerovice. Houba na listech Eucalyptus
Geinitzi.

Tab. IV.

Obr. 1.6. Dewalguea coriacea Vel. Z šedých břidel Vyšerovických. Obr. 1.—4. Věrná
vyobrazení složitých listů.
Obr. 5., 6. Theoretický výklad o podobě celého listu.
Obr. 7. Proteophyllum laminarium Vel. List z lupků Lidických.
Obr. 8., 9. Myrsinophyllum varians Vel. List z lupků Lidických. .
Obr. 10., 11. Proteophyllum productum Vel. List z lupků Lidických.
Obr. 12. Proteophyllum cornutum Vel. Věrný obraz listu Lidického.
Obr. 13. Proteophyllum coriaceum Vel. Úlomek listu od Lidic.

Tab. V.

Obr. 1. Cussoniphyllum partitum Vel. Složitý list z lupků Bohdánkovských.

Obr. 2., 3. Bresceiphyllum cretaceum Vel. Listy z lupků Lidických.

Obr. 4—11. Crotonophyllum cretaceum Vel. Různé tvary listů z břidel Vyše-
rovických.

Obr. 12. Myrsinophyllum varians Vel. List od Lidic.

Obr. 13. Proteophyllum decorum Vel. Silně kožovitý úlomek listů od Lidic.

Obr. 14. Proteophyllum Saportanum Vel. List Lidický.

Obr. 15. Proteophyllum trifidum Vel. List Lidický.

Obr. 16. Platyceriphyllum cretaceum Vel. Úlomek listu z Vyšerovic.

30 3. Dr. J. Velenovský

Tab. VI.

Obr. 1. Eucalyptus angustus Vel. Öäst plodní větve, slabě restaurovaná. Vyšerovice.
Obr. 2., 3. Platanus rhomboidea Vel. Z lupků Lidickych.
Obr. 4., 5. Cissophyllum exulum Vel. Listy z Vyšerovic.
Obr. 6—8. Myricophyllum glandulosum Vel. Obr. 6., 8. Listy žlaznatě tečkované
z lupků Lidických.
Obr. 7. Domnělé plody.
Obr. 10., 11. Myrsinophyllum varians Vel. Listy Lidické.
Obr. 12., 13. Proteophyllum paucidentatum Vel. Listy Lidické.
Obr. 14. Proteophyllum trifidum Vel. List Lidický.
Obr. 15. Proteophyllum coriaceum Vel. List Lidický.

— -—3B——

II. Čásť povšechná.

Perucké vrstvy po stránce geologické,

Hlavním složivem peruckých vrstev jest pískovec a lupky rozličné jakosti, jež nezřídka
přecházejí v mastný jíl. : by

Pískovec perucký jest brzo jemno- brzo hrubozrný a všude bez tmele vápeného, čímž
zvláště jest charakterisován oproti pískovcům jiných útvarů. Barvy je žlutavé neb i dosti čistě
bílé (tak u Nehvizd) neb bývá i železem dosti intensivně barven hnědě. -Často nabývají
zrnka písková velikosti hrachu ano i větších oblázků křemenných, čímž se pak mění v hrubo-
zrný slepenec (k. př. u Hloubětína, Počernic, Vyšerovic). Hmota písková proniknuta jest
hojnými malými lupénky bílé, lesklé slídy, kteráž i v lupcích bývá dosti častou. Piskovce
perucké slouží, jak známo nejen k stavbám ale i k různým pracím kamenickým, za kterýmž
účelem láme se v rozsáhlých lomech v celém pruhu středních Čech. Staré stavby Pražské
(most, chrám sv. Víta a j.) jsou z veliké části z těchto pískovců zbudovány. Mät pískovec
ten tu zvláštní vlastnost, že snadno se dá tesati a zpracovávati, později ale na vzduchu
značně ztvrdne a pevnosti nabývá.

Nejen pískovec ale i lupky chovají místy žnačné množství pyritu, jenž lučebně po-
změněn pestře zbarvuje celé plochy pískovcových lomů (u Mochova a j.).

Pískovec tvoří zvláště v hlubších vrstvách pevnou, téměř jednolitou hmotu nevrstev-
natou a trhlinami nedělenou. Výše však trhá se v rozličných směrech v kusy a balvany
a nejvýš posléze, kde již vzduch a atmosféra působí, rozpadá se v deskovité kusy a plotny
neb i drobné pískové kamení.

Mocnosti jest rozličné (1—5 sáhů dle Krejčího), celkem ale vždy mohutnější než
v něm uložené lupky.

Lupky perucké mají dosti rozličné vzezření a mnohdy nemálo se podobají lupkům
třetihorním. Často jsou slohu břidličnatého, štípajíce se ve velké, pevné desky (k. př. u Vy-
šerovic), jindy drobí se v malá lupénka a kruché kousky (k. př. na Vidovli), takže k hledání
otisků rostlinných stávají se velmi nepohodlnými. Jsou více méně mastné a více méně jemnou
slídou bílou neb pískem proniklé. Často přecházejí v beztvarný měkký mastný jíl, jenž roz-
močen co těsto dá se hnísti. Mohutné vrstvy jílu tohoto nalézají se nad Chuchlí a tuto
a i jinde se dobývá a slouží co výborný material k pálení zboží chamotového. Jíly tyto bývají

32 3. Dr. J. Velenovský

na mnoze barvy šedé neb temnošedé, ale také bělavé a někdy i živě červené, žluté, zelené
neb modravé (k. př. u Motol nad graptolitovými břidlami).

Jíly beztvarné zpravidla nemají otisků rostlinných neb obsahují jen nezřetelné
drobounké uhelné zbytky předmětů organických. Hlavním nalezištěm rostlin jsou toliko lupky
břidličnaté, jež jsou rozličných barev a pevnosti. Prechäzejit v barvy čistě bílé (u Chuchle,
Brna na Moravě) až do intensivně černé (u Počernic, Kozákova). Význačné jsou lupky Boh-
dánkovské barvou pěkně růžovou. Často jsou barvy útvaru, na němž spočívají a jehož hmotu
v sobě patrně obsahují. V tom ohledu zvláště pozoruhodny jsou lupky Jinonické barvy
hnědorezavé, jež spočívají přímo na břidlách silurskýeh stejně zbarvených.

Kamenné lesklé černé uhlí jest všude vzácností a i tam, kde se vyskytuje (tak
u Slaného podle dráhy, u Vysočan, Skutíčka, Pekelce blíže Vamberka), tvoří jen slabou a dle
objemu plošného nepatrnou vrstvu. K dobývání se nikdy rozhodně nehodí, protože množství
jeho by se nevyplácelo. Jakého jest uhlí toto původu, nemohu dnes s určitostí tvrditi. Na
kusech od Skutíčka pocházejících lze viděti jakousi podobnosť s kmeny stromovými, jsou ale
tak zdeformovány a vší anatomické struktury prosty, takže i tato podobnost může býti jen
zdánlivou. Kusy uhelné od Slaného jsou jednolitou hmotou a uhlí karbonickému úplně po-
dobné. Pravdě podobnější jest, že všechno toto uhlí pochází z bývalých rašelin, jež z vodnaté
a bařinné flory, která je sprovází, vším právem lze předpokládati (viz Krejčího geologii
(str. 738.). i

Kmeny, větve neb kusy dřev zachovávají se dvojím způsobem. Leží-li v pískovci, tož
podržují svůj původní tvar (jsou ovšem smačklé), ale proniknuty jsou pískovcovou hmotou
úplně. Jindy (v břidlách pravidelně) přeměněny jsou v černý uhel, jenž nikterak zjevem se
neliší od černého uhlí dřevěného. Na ohmat černí a se rozpadá. Kusy a kousky takovéhoto
uhlí vyplňují mnohdy až na více centimetrů silnou vrstvu u velkém množství přecházejíce
místy v černý mour. A tyto právě vrstvy vystupujíce s lupky na den staly se lákadlem
mnohých nešťastných podnikatelů, kteří měli je za stopu uhlí, po němž na mnoha místech
s nemalým nákladem kutili.

Ve vrstvách uhlí kamenného neb i v lupcích rostlinonosných nezřídka nalézáme kosuky
žlutého neb hnědého jantaru velikosti hráchu až líšného ořechu. Znám kousky od Vyše-
rovic, Lipence, Skutíčka, Kozákova. Jantar tento jest velmi křehký a hoří úsilně čadivým
plamenem. Nepochybujem, že pochází z kmenů četných konifer, jichž větévky a dřeva s ním
současně v lupcích jsou uloženy.

Plody a šiškovité kmeny Kranner, šišky rodu Pinus a jiné plody jsou v pískovcích
přeměněny v hmotu pískovou. Listy zachovávají tvar otisků a sotva jsou potaženy zbytkem
bývalé jich podstaty. Také jsou tu zachovány a to mnohdy v špatném stavu jen listy pevné
a silně kožovité, Odtud snad také si lze vysvětliti, že jsou v pískovcích otisky rostlin oproti
lupkům velmi vzácné, neboť jemnější částě rostlin v hrubé hmotě pískové nemohly se za-
chovati jako v jílu neb lupcích.

V lupcích pokrývají listy, větévky, plody, květní částě u velikém často množství celé
desky v malebné směsici. Jsou zpravidla hnědě až černě (u Bohdánkova červeně) otisknuty.

Květena českého cenomanu. 33

Šedé neb hnědavé plotny Vyšerovické neb Lipenecké s krásně zachovalými otisky připomínají
nám nemálo zkamenělý herbář z dob pradávných.

Způsob zachování zbytků rostlinných v lupcích jest dle stanovisk rozličný. Celkem
však tu platí pravidlo, že z čím jemnější, mastnější hmoty lupky jsou složeny, tím krásnější
vynikají detaily otisků. Překrásně zachovalé jsou u Lipence. Zde lze z otisku listu sloupnouti
celý list v podobě hnědé průhledné blánky, jež jeví nejjemnější žilnatinu. Pod mikroskopem
vidíme vesměs zevní vrstvu pokožkovou a v ni na mnoze i průduchy. Na šišticích a Supi-
natých větévkách konifer můžeme zcela dobře nožíkem odlupovati jednotlivé šupinky. Zde
u Lipence jsou zachovány i nejjemnější části (květní na př.) rostlin neb i rostliny celé jemné
povahy (Pseudoasterophyllites).

Podobně zachovány jsou rostliny v lupcích Hloubětínských, Kozákovských a Lands-
berských. Proslavené lupky Vyšerovické, ač ze všech na rostliny nejbohatší, mají sice rostliny
na oko krásně temně otisknuté, ale tyto jsou často dosti špatně zachovalé, takže mnohdy ani
nervatura na listech není zřetelná. Toho jest příčinou, že lupky Vyšerovické mají příliš mnoho
přísady písečné a bílé slídy.

Co se týče způsobu uložení rostlin ve vrstvách peruckých, možno zde zaznamenati
mnohé úkazy, jež nám dosti jasně dávají pokyny, jak si máme vyložiti vznik vrstev těchto
i scenerii krajinou za doby, kdy se byly utvořily.

V pískovcích jsou listy a jiné zbytky rostlinné uloženy ve vší možné poloze jsouce -
v pravém smyslu slova sem tam přeházeny a rozmetány. Jsou také více rozlámány a roz-
kouskovány. Všimneme-li si na př. pískovců Nehvízdských, jež naplněny jsou směsicí listů,
plodů a dřev, tož zcela jasně vidíme, že písek tohoto pískovce usazen byl silnými proudy
vodními neb vlnobitím velkých jezer neb moře. A v tomto za neklidného stavu usazeném
pískovci octnuvší se rostliny musily patrně také v rozmeteném pořádku se zachovati.

Zvláště pozoruhodny jsou výše vzpomenuté vrstvy s uhelnými kousky dřev. Vrstvy
tyto obsahují jemný pískovec, a v něm leží množství naplavených kousků dřev a plodů neb
větévek v divoké směsici. (Celek činí na nás dojem týž, jako píseční nánosy s vyplaveným
předměty na březích jezer neb řek. Tam kde nános obsahuje smeti a drobnější obsah, jest
pak v pískovci peruckém popsaný již černý mour.

Tyto nánosy zpravidla uloženy bývají hned nad lupky neb jíly a po nich následují
opět mocné vrstvy pískovců čistých.

Zcela jinak složeny jsou rostliny v lupcích. Zde leží všechny listy vodorovně složeny
jedny vedle a na druhých a jsou vesměs celé zachovalé až na malé výminky. Zde vidíme, že
se rostlinné zbytky ukládaly pozvolna, že sem nebyly naneseny a smeteny vlnami. Dobře
můžem rozeznati, že na mnoha místech převládá ten neb onen druh rostlinný a věc celá má
se tak, že domnívati se musíme, že listy jednoho druhu na témž místě pocházejí z téhož
stromu, s něhož přímo opadaly do vody. © listy často nacházíme i jich plody neb větévky
a květní částě. S větévkami konifer leží pospolu jich plodní šišky.

Dále pozorujem, že stanoviska třeba blízko sebe ležící a třeba téhož horizontu
a s tímže druhem lupků mají mimo několik stejných druhů druhy také zcela rozdílné. Přímo
nápadným jest v tom ohledu rozdíl květeny prvního a posledního lomu u Vyšerovic. Ačkoliv
lupky obou jsou v stejné výši a stejné povahy, přec v prvém lomu máme zcela jinou floru

Třída mathematicko-přírodovědecká VII. 3. 5

34 3. Dr. J. Velenovský

než v posledním. V prvém převládají samé jehličnaté, kdežto listy dvouděložných jen spore
jsou tu promíšeny. V posledním lomu jsou oproti tomu dvouděložné s listy Aralií, Cre-
dnerií, Magnolií atd. a jen sporé zbytky jehličnatých. A oba lomy jsou od sebe vzdáleny
sotva 10 minut cesty. Podobně jest to u Lidic, jak později vyložíme.

Úkaz tento jinak si nemožno vysvětliti než tím, že přijímati nutno, že květeny lupků
v jednotlivých nalezištích jsou květenami lokálními. Rostliny jednotlivých stanovisk náležejí
nejbližšímu okolí, náležejí stromům a keřům, jež na témže místě rostly.

Toho jiným důkazem jest tvar a způsob uložení lupků mezi pískovými kvádry. Lupky
rostlinonosné netvoří nikde souvislé vrstevní pásmo, jak býváme uvyklí vídati na vrstvách
jiných formací. Lupky perucké tvoří mezi pískovci hnízda vždy malých rozměrů plošných
a zřídka kdy větší mohutnosti. Často jest takové hnízdo sotva dva až tři metry široké a dlouhé
a již ztrácí se mezi pustými kvádry. Je-li pak květena takovéhoto hnízda zvláštní, snadno
pochopíme, že odnesením celého hnízda zmizí na vždy i pamětníci rostlinní místa tohoto na
vždy z povrchu zemského. Tak byly k. př. uloženy krásné Dryandry s jinými ještě druhy
v jílovitých, bílých lupcích nad Chuchlí v hnízdě sotva tři metry v průměru širokém. Jily
tyto během roku odvezly do továren chamotových a s nimi na vždy zmizela i krásná Dry-
andra, jež posud nikde v tak krásných listech nebyla nalezena (viz přehled). Dnes není
na místě tom u Chuchle lupků ani jílů více.

Praskrovných rozměrů jsou také lupky u Hloubětína, jež tak mnohou rostlinnou vzá-
enost nám již poskytly. Skoro můžeme říci, že naleziště toto již celé jsme odnesli do Musea.

Hnízda lupků jsou obyčejně v pískovcích u větším počtu, což zvláště dobře vídáme
na stěnách pískovců v otevřených lomech. Mnohá z nich jsou semo tamo roztroušena, jiná
tvořívají stejný jakoby vlnitý horizont. Jdeme-li cestou nad údolím od Peruce ke Stradoni-
cům, máme po pravé ruce pěkně odkrytý profyl vrstev peruckých. Nejvýše a dole jsou dosti
mocné pískovce a asi uprostřed táhne se celá řada hnízd drobných lupků.

Nejvýš zajímavo jest, že často každé z hnízd lupků má svou zvláštní doru. U Vy-
šerovic na př. nalezena nádherná Aralia furcata v slídnatém hnízdě prvního lomu, kdežto
v jiných hnízdech u Vyšerovic není po ní ani památky. V jednom pak hnízdě v nejvyšších
vrstvách pískovců uloženém jest sídlo pěkných větévek Ceratostrobus echinatus vedle
nesčetných lastur sladkovodních (Unio).

Že rostliny se v hnízdech lupků právě popsaných za nejklidnějších poměrů z nej-
bližšího okolí usazovaly, vidíme i z toho, že postupně od dola nahoru jdou jiné neb vždy
jiné převládající druhy dle: toho, jak se vegetace během času na témž místě měnila. Skoro
všade počíná nejzpodněji množství listů myrtovitých, jmenovitě blahovičníků (Eucalyptus).
V bohatém lomu Vyšerovickém zcela dobře sledovati lze pak pásma Crednerií, Aralií
at. d. U Landsberga počínají lupky množstvím Gleichenií, výše pak listů dvouděložných
a konifer.

Dle toho možno souditi také o, přibližném stáří těch kterých lupků. Nemáme tu ovšem
floru mírného pásma se stromy ročně opadavými, abychom mohli přímo roky počítati dle doby
zimní a letní, ale přijmeme-li i nejvyšší poměrné stáří tropických stromů peruckého lesa, jaké
mají ku př. Sequoie a blahovičníky, tož tvrditi můžeme s ohledem na slabé střídání se
generací různých po sobě, že celé hnízdo as metr silné odpovídá ne mnoha tisícům roků.

f

Květena českého cenomanu. 35

A mnohá z hnízd mohla se utvořiti i v kratší době. Kdybychom chtěli přijímati věky veliké
pro jednotlivé lupky, musely by předně býti dle výše rozličného složení geologického a za
druhé jistě by flora nejvyšších vrstev musela býti úplně jinou než dolejších. Vždyť víme i za
dnešních dnů, jak druhy rostlin a i celá scenerie rostlinná během tisíců let se na témže
místě následkem vlivů přírodních pravidelných a zvláště nahodilých mění. V našich lupcích
ale máme v celé výši celkem tuže základní floru a jen některé druhy se mění.

Ze všeho, co tuto posud povědíno, vyplývá tedy, že hnízda lupků jsou usazeniny bý-
valých jezírek a tůní vodních uprostřed pralesů peruckých. Mohly to býti i slepá ramena
a zátoky řek, do nichž upadaly listy a plody pobřežních bylin a stromů.

Toto faktum, jemuž těžko cos na pravděpodobnosti vytýkati, jest dalekosáhlého vý-
znamu. Především plyne z něho, že zachovalé zbytky rostlin jednotlivých lupků náležejí lo-
kälni vegetaci a že sem nebyly tudíž sneseny z dalekých končin. My jsme proto oprávněni
ze zbytků jednoho stanoviska sestrojiti si celkový obraz vegetace místa tohoto. A máme-li
takových stanovisk celou řadu z Moravy přes Čechy až do Saska, a poskytuje-li nám každé
z nich jiný obrázek rostlinný, tož můžem si z nich sestrojiti snadno celkový obraz celé flory
perucké, jaká se prostírala v celém pásmu zemí jmenovaných. My dovídáme se ze studia
cenomanských rostlin nejen o tvarech a typech systematických alei o scenerii rostlinné a z této
i o geografickém a klimatickém rázu krajiny doby cenomanské.

Že jsou jednotlivá stanoviska peruckých rostlin zbytkem flory lokální, jest nejvýš
důležito i pro určování jednotlivých zbytků rostlinných. Neboť máme-li v jednom nalezišti
množství listů, plodů, květů, větévek a t. d. z mnoha druhů pocházejících pohromadě, těžko
ovšem na mnoze souditi, co k čemu náleží, i když a priori víme, že k sobě náležeti fragmenty
ony mohou. Najdeme-li ale v druhém a třetím nalezišti mezi jinými druhy ten který záhadný
druh listů a s ním opět a vždy tytéž plody, tož s kombinace této souditi dovoleno, že obé
k sobě náleží. Překvapujícím dokladem toho byla kombinace, kterou jsme provedli na př. na
druzích Krannera mirabilis, Frenelopsis bohemica, Cunninghamia elegans.
A kombinace tyto posud novými a novými doklady se potvrzují.

Zvířecí zbytky jsou v lupcích i pískovcích velice vzácné. V pískovcích jsou to některé
ryby a v lupcích sladkovodní škeble (Unio) a několik velice špatně zachovalých hmyzů
(brouci a chrostíci). Všechno to svědčí o fauně sladkovodní. Proč není více hmyzu v lup-
cích zachováno, jest mně skutečně nevysvětlitelno.

Že by tu hmyz nežil, nelze z vysokého vývinu vegetace současné ami mysliti. Jest
toho tedy příčinou zajisté způsob, jakým se lupky naše usazovaly. Také ve většině vrstev
třetihorních, jež rostlinami oplývají, nenalézáme žádného hmyzu, kdežto na mnohých stano-
viskách opět jest hmyz hojným a třeha by tu i rostlin nebylo (ku př. u Kučlína).

Nelze pochybovati, že lupky i pískovce perucké jsou útvarem sladkovodním, nebo
mimo jiné nejlepším toho jsou dokladem zachovalí zde sladkovodní živočichové (lastury, ryby,
hmyz a j.). Z jakých ale sladkých vod usadily se mohutné a daleko rozšířené vrstvy pískovce?

Tu ovšem možno vysloviti jen domněnky. Nejspíše že to jsou usazeniny pobřežní
velkých řek, jež vlévaly še do moře, jehož okraje pruh pískovců středem Čech z Moravy,
dále na západ a na severu Čech označuje. Snad jsou to i usazeniny velkého sladkovodního
jezera. Řešení otázky této ponecháváme odborným geologům. Na jediné dovolíme si toliko

5X

36 3. Dr. J. Velenovský

poukäzati. At jiz se usadily piskovce jakymkoliv zpüsobem, musime zde prijimati usazoväni
dílem pozvolné a pravidelné, dílem novými a velkými přívaly a záplavami vodními přerušované.

Tohoto posledního způsobu usazování jsou nám zřetelnými doklady hnízda lupků
v několika etagích nad sebou v pískovcích uložených. Značí-li nám vrstva lupků s pohřbenými
v nich rostlinami lokální bujnou vegetaci lesní, tož přijímati musíme, že zona, v níž lupky tyto
leží, pokryta byla kdysi úrodnou prstí, v níž rostl les i ostatní vegetace, z níž co ukázka se
nám zachovaly některé druhy ve vodě krajiny této.

Nyní následují na vrstvách lupků opět mohutné vrstvy pustého pískovce. Toto' si ne-
možno jinak vysvětliti, než že předpokládati nutno, že po okolí rozlily se větší vody, jež
znova písek usazovaly. Snad byla tato zátopa jen nahodilá a velkých rozměrů, snad to byly jen
periodické povodně. Tomuto poslednímu svědčí ku př. vrstvy chuchelské, kde v určité pra-
videlnosti a v nevelké mocnosti vidíme celou řadu střídajících se jílů a písků nad sebou.
Podobné střídání se jílů a písků vídáme i nyní v zátokách velikých vod tekutých i stojatých.

Z toho všeho uzavírati třeba, že celé vrstvy perucké značí nám dlouhé období geo-
logické přetrhované novými a novými převraty živelními.

Vrstvy perucké, ať lupky ať pískovce, ukládají se v Čechách přímo na útvary starší.
Tak ku př. v okolí Pražském spočívají na vrstvách silurských, jinde na karbonu (ku př.
u Kralup), jinde na permu (ku př. u Čes. Brodu).

Nad nimi počínají vrstvy křídové mladší (korycanské, bělohorské at. d.) tak, jak nám
je čeští geologové popisují. Pískovce korycanské připojují se místy bezprostředně k pískovcům
peruckým (tak u Liboce, Dejvic) a jsou i na pohled od nich málo rozdílny. Snadno ale je
v každém případě poznáme po četných zde se vyskytujících skořápkách měkkýšů mořských.
Mimo to skoro všade přecházejí pískovce tyto v zelenavý pískovec glaukonitický.

Popis jednotlivých nalezišť peruckých rostlin a v nich Za-
chovalých květen.

Vyšerovice.

Lomy Vyšerovické (vlastně Vyšehořovické) táhnou se v dlouhé řadě na západ od vsi
Vyšerovic nad hlubokým lučním údolím. Otevřeny jsou na straně jižní a místy vyhloubeny
do značné hloubky, takže tu lze pěkně sledovati uložení mocných pískovců a s nimi se stří-
dající lupky. Piskovee láme se zde od dávných dob k rozličným účelům kamenickym. Pískovce
Vyšerovické jsou jen pokračováním pískovců, jež lámou se v lomech u Nehvizd asi hodinu
odtud vzdálených. V lomech Nehvizdských není ale po lupcích ani stopy, z čehož tedy patrno,
že i Vyšerovické lupky jsou malého rozsahu, jakž dříve bylo již vyloženo.

Lupky Vyšerovické obsahují celé bohatství květeny křídové, z níž známe již velikou
řadu různých druhů a ještě každým rokem nové a nové druhy se tuto objevují. Jsou

Květena českého cenomanu. 37

tudíž Vyšerovice zajisté nejproslulejším stanoviskem křídové flory nejen v Čechách ale
i v celé Evropě.

Lupky uloženy jsou tu v pískovcích v rozličné síle (až na 2 m) a rozličné rozsählosti
plošné. Nejmocnější jsou ony, v michž nalézají se veliké listy Credneria bohemica
a Aralia Kowalewskiana. Mimo to leží jednotlivá ložiska v různé výši nad sebou. Každé
ložisko od ostatních oddělené vyznačuje se svou zvláštní květenou a jiným mineralogickým
složením. Hlavní bohatství rostlin uloženo jest v posledním velikém lomu ode vsi. Lupky zde
dosahují až přes metr tlouštky a zaujímají zpodní polohu v pískovcích. Mají povahu pevných,
šedých až černavých břidel, jež se dosti nesnadno v tenké desky rozštěpují. V hmotě břidly
lesknou se četné drobounké lístečky bílé slídy. Na břidlách těchto, jež lze vylámati ve ve-
likých souvislých plotnách, jsou u velikém množství a v malebné pestrosti otisknuty hnědě až
černavě různé listy, větévky, šišky, plody neb částě květní. Na oko jsou tyto rostlinonosné
desky břidel skutečně úhledné, ale rostliny jsou tu příliš smačknuté a po většině špatně za-
chovalé, takže mnohdy jen nejhrubší obrysy jich zřetelněji vynikají. Jen místy i jemnější
struktura a složení rostliny jsou ještě zachovány. Šišky Microzamia jsou smačknuty v tenkou
desku. Bunečná podstata rostliny jest buď úplně vyloužena neb zuhelnatělá. V některém místě
jest nahromaděno takové množství listů a zbytků restlinných částí, že jednotlivé otisky nelze
rozeznávati.

Nejhojnějšími otisky jsou tu veliké listy Credneria bohemica, jež svou hrubou
nervaturou nápadně se liší od svého okolí. Veliké listy Myrtophyllum Geinitzi, Myri-
cophyllum Zenkeri, Aralioph. coriaceum, A. Kowalewskianum, A. propin-
guum, A. Daphnophyllum, Hederoph. primordiale, Sapindoph. pelagicum,
Magnolia amplifolia, Hymenaeophyllum primigenium jsou tu nejobyčejnějším
úkazem. Mezi listy jsou praobyčejným otiskem květenství Myricanthium amentaceum.
Plody a plodní části jsou tu celkem dosti pořídku.

Zbytky jehličnatých se mezi listy dvouděložných dosti ztrácejí. Nejhojnější jest tu
Widdringtonia Reichii, z níž nezřídka zachovány jsou přes stopu veliké metlaté větve.
Seguoie tu ku podivu vůbec scházejí. Za to skoro na každé břidle zahlédnem charakteri-
stické šupiny Dammara borealis. Také cykasovité neoplývají tu ani množstvím ani roz-
manitostí druhů. Jediná Microzamia gibba činí tu výminku. Šišky její jsou zde dosti
hojné a pěkně zachovalé, místy sedí ještě na tlustých větévkách. Kapradiny jsou tu pak
vůbec řídké.

Nad těmito lupky rostlinnými nalézá se vrstvička, jež přeplněna jest množstvím zuhel-
natělých kusů dřev, větví a plodů; místy přechází dokonce v uhelnou, černému troudu po-
dobnou hmotu.

Nad vrstvičkou právě jmenovanou spočívají dosti mocné plastické, nevrstevnaté jíly,
jež nemají žádných zbytků rostlinných.

Na těchto ukládají se opět pevné kvádry pískové, v nichž nejdoleji objevují se často
kmeny pověstné stromovité kapradiny Dicksonia punctata. Leží zde ve vodorovné poloze
a jsou vždy poněkud smačknuty. Poněvadž je žádné jiné zbytky rostlin neprovázejí, jest pa-
trno, že sem byly splaveny a odneseny ze vzdálenějších míst. Zachováno jest z nich zpravidla

38 3. Dr. J. Velenovský

jen vnitřní dřevo s ozdobnými jizvami po listech. Zevní obal vzdušných kořenů jest proměněn
v černý |troud, který vyplňuje lože kmenu, z něhož se každý kmen snadno dá vyjmouti
neb vytáhnouti.

Po pískovcích následují opět šedé, mastné a rostlin prázdné jíly. A nejvrchnější
vrstvu tvoří v menší neb větší kusy se rozlamující pískovec.

V podstatě mají i ostatní lomy u Vyšerovic právě popsané uložení vrstev. Nejvýš
pozoruhodným jest ale, že lupky z různých hnízd v některých lomech obsahují docela jinou
ač chudší floru než právě v lomu popsaném.

Pozoruhodným jest v tom ohledu první lom u samé vsi. Také zde počínají vrstvy
pevnými kvádry na zpodu, na nichž se ukládá mohutná vrstva pevných lupků, jež bohaty jsou
na rostliny. Lupky tyto, zvláště jsou-li zvětralé, snadno se rozlupují a jsou barvy šedé a bíle
prokvětalé.

Otisky rostlin jsou vesměs bílé, čímž pěkně se vyjímají na šedém podkladu. Překva-
pujícím jest tu množství konifer, jež zachovány bývají v dosti velkých větévkách. Obecnou
jest tu Widdringtonia Reichii, hustě listnaté větévky Cunninghamia elegans, jež
i plodní šišky neb aspoň jich Šupiny sprovázejí a větévky a šišky Seguoia minor. Listy
dvouděložných jsou celkem sporé, málo rozmanité a oproti prvnímu lomu nápadně drobné.
Nejčastější jsou úzké listy Eucalyptus angustus a Myrica serrata. Lupky tohoto
způsobu vystupují na světlo na samém návsí Vyšerovickém a jsou tu rovněž naplněny tě-
miže otisky.

Nad rostlinonosnými lupky ukládají se v prvním lomu drobně se lámající pískovce,
v kterých leží hnízda plastických šedých lupků, v nichž se na jednom místě nalezá množství
říčných škeblí (Unio) a sem tam otisky listů Eucalyptus angustus a větévky konifery
Ceratostrobus echinatus.

V lomech u nedaleké vsi Mochova opakují se tytéž vrstvy jako u Vyšerovic, není
tu ale žádných otisků rostlinných.

Kounice.

Lomy Kounické jsou od Vyšerovických asi hodinu vzdáleny a jsou v každém ohledu
jen jejich pokračováním. Lupky zdejší jsou na mnoze barvy světle šedé a poměrně chudší na
rostliny. Rostliny opakují se tyže a v stejném způsobu zachovalosti. Zvláště význačnou je tu
ale kapradina Thyrsopteris capsulifera, jež vyskýtá se tu někdy v pěkných velkých
vějířích a bývá i často plodonosnou. V pískovcích nalezeny četné kmeny stromovitých kapradin
Dicksonia punctata, Oncopteris Netvalli a O. Kauniciana vedle plodů a dom-
nělých šišek Krannera mirabilis.

Nehvízdy.

Nehvízdské lomy pískovcové (jižně od městečka Nehvízd) leží uprostřed pusté roviny
polní a jsou proslaveny již z dob prastarých, kdy odtud odvážen pískovec ku stavbě pamět-
ných budov a staveb Pražských.

Květena českého cenomanu. 39

Jsou vyhloubeny do veliké hloubky a vrstvy zdejší obsahují jen pískovec rozličné
jakosti. Nejjemnější jest skoro barvy bílé a poměrně měkký. Lupků zde není.

Rostliny jsou tu celkem vzácné. V hlavních lomech vyskytují se jen ojedinělé listy
silně kožovitého druhu Bombacoph.argillaceum neb hroznům či šiškám podobné kmeny
a kulaté plody Krannera mirabilis, jež navštěvovatelům lomů skalníci nabizivaji
ke koupi.

Hned u vchodu do lomů odkryty jsou vrstvy žlutavého pískovce, jež jsou přeplněny
otisky listů Bombacoph. argillaceum, a Aralia Daphnophyllum, Myrtophyllum
angustum a všemi částmi podivné nahosemenné Krannera mirabilis, čímž nejlépe jich
příslušnost k téže rostlině stává se patrnou. Listy její nezřídka dosahují tu délky přes stopu.
Rostliny jsou tu otisknuty hnědě a hmota rostlinná jest úplně vyloužena. Nejvýš pozoru-
hodným jest způsob uložení těchto rostlin. Kdežto všude v lupcích leží rostliny vodorovně na
sobě, jsou zde v pravém slova smyslu ve všech možných polohách přeházeny. Byly sem tudíž
příbojem vln s pískem naneseny a tak na březích vod uloženy.

Jiné otisky, než výše vyčtené, u Nehvízd jsou vzácností. Od nedalekých Počernic
doneseno do Musea několik kusů černavých lupků, na nichž jsou otisky listů Eucalyptus
angustus. Jinak jsou ale vrstvy tyto nepřístupny a tudíž posud botanicky neznámy.

Hloubětín a Vysočany.

Jižní úklony strání táhnoucích na východ od Vysočan nad Hloubětínem směrem ku
Počernicům jeví nám na více místech pěkně odkryté vrstvy perucké. V podstatě opakují se
tu opět lupky a pískovce v podobném uložení jako u Vyšerovic. Drobive, skoro černošedé
lupky blíže Vysočan obsahují v jedné vrstvě (viz profyl) množství zuhelnatělých kousků dřev,
jež zavdaly podnět ku nešťastnému zde kutění po uhlí. Drobivé lupky zdejší mají jen pra-
skrovné otisky špatně zachovalých rostlin. Bylo tu možno až posud toliko rozeznati: Cu n-
ninghamia elegans, Laccopteris Dunkeri, Eucalyptus angustus, Grevillea
constans a Butomites cretaceus.

Dále na východ nad Hloubětínem jsou místy vrchní vrstvy splaveny a lupky hnědě-
šedé neb černavé pokrývají zde menší pahorečky. Lupky tyto jsou celkem slabé mocnosti
a nejvýš křehké a drobivé, takže zachovalé na nich otisky jen s velkou opatrností v celosti
lze odtud odnesti. Jedna vrstva nad lupenovitými lupky proniklá jest spoustou částí rostlinných
a hmota její má podobu houbovitou a jest nápadně lehká. Zde jest sídlo pěkných listů cy-
kasovitých Podozamites obtusus.

V lupcích lupenitých jsou rostliny velmi hojné a po většině krásně zachovalé. Po-
kožka na listech slupuje se co jemná hnědá blánka a jeví poď mikroskopem buněčné složení.
Bohužel, že zde rostliny tvoří vrstvičku sotva 2 cm. silnou a substrat jejich. při sebe, menším
dotknutí se drobí a rozlupuje. Mimo rüzne plody a otisky posud neurčené jsou tu zvláště
hojné větévky a šišky Seguoia heterophylla, řídčejší jest Sequoia major, Frene-
lopsis bohemica, Widdrinstonia Reichii, Cunninghamia elegans, Dammara
borealis, Laccopteris Dunkeri, Gleichenia delicatula, Grevillea constans,

40 8. Dr. J. Velenovský

Myricoph. Zenkeri, Myricanthium, Eucalyptus, Proteophyllum productum
(zvláště hojně !), Dewalquea coriacea a Butomites cretaceus.

Chuchle.

Nad výletním a lázeňským místem Chuchlí u Prahy ukládají se na vysokých ná-
vrších na siluru mohutné vrstvy perucké v podobě mastných jílů, jež jsou jen slabě prostou-
peny pískovcem neb jemným pískem. Jily zdejší se ve velkých lomech vykopávají a odvážejí
do továren chamotových.

Vrstvy chuchelské jsou v mnohém zajímavé a složením dosti odchylné od vrstev
jiných stanovisk. Místo břidličnatých neb lupenitých lupků jsou tu mohutné vrstvy beztvarého,
bělavého neb šedého, velice mastného jílu, jenž za sucha jest kruchým, za vlhka silně plasti-
ckým. Mohutná zpodní vrstva jílu prostoupena jest tu a tam několika sotva několik centi-
metrů silnými vrstvičkami černých zuhelnatělých kousků dřev neb černého mouru. Na hra-
nicích těchto vrstviček jsou sporé otisky Eucalyptus Geinitzi a Laccopteris Dunkeri.
Ostatně jest jíl i ostatní vrstvy úplně bez rostlin.

Nad mocnými jíly nalézá se celý sousled velice pravidelně se střídajících slabých
vrstev jílů a jemného písku neb drobného křemelí (více u povrchu). Pravidelné toto střídání
se jílu a písku svědčí buď pravidelnému stoupání a klesání vody křídové neb pravidelným
obdobím ročním.

V hlavních lomech, jak řečeno, není dnes žádných otisků rostlin. V roce 1869—1870
odkryty byly ale zde vrstvy, jež obsahují krásné otisky velikých listů Platanus rhom-
boidea a význačné pro Chuchli cykasovité Nilssonia bohemica. Od té doby nena-
lezeno zde ani stopy po rostlinách těchto a mně vůbec není ani místo známo, odkud rostliny
tyto pocházejí.

V roce 1880—1881 odkryty na návrších zdejších bílé a šedavé jíly, jež tvořily sotva
metr výšky a sotva několik kroků plošné šířky silné hnízdo. A vrstvy tyto obsahovaly celý
poklad krásných a pěkně zachovalých rostlin. Rostliny jsou tu otisknuty ozdobně hnědě neb
šedě na světlém podkladu. Z jich buněčné podstaty není ale ničeho zachováno. Každý kus,
který zvedli jsme z těchto míst, pokryt byl pěknými otisky Dryandra cretacea u velkém
počtu. Zde byly velmi hojnými otisky památné křídové (!) Sagenopteris variabilis.
Zde bylo množství cykasovitých, z nichž zvláště podivným jest drobounký Podozamites
pusillus. Z kapradin opakuje se Laccopteris Dunkeri a Kirchnera. Konifery tu
sice nejsou hojné, postrádáme tu jmenovitě všude rozšířených Seguoií, Cunninghamií
a Widdringtonií. Za to máme odtud celé větévky zajímavé Plutonia cretacea,
jejíž šišky černají se na každém větším kusu jílu.

Z dvouděložných mimo jmenovanou Dryandru zvlášť hojně se objevují: Grevilleoph.
constans, Conospermoph. hakeaefol., Myricophyllum, Diospyroph. pro-
vectum, Eucalyptus, Magnolia. Význačné jsou zde malé dvojité šištice, o jichž pří-
slušnosti ještě není rozhodnuto.

Dnes jsou vrstvy tyto odveženy a tím snad na věky zničeny památky krásné flory
chuchelské z doby cenomanu českého.

Květena českého cenomanu. 41

Vidovle.

Na vršku u Jinonic zvaném Vidovle spatřujeme nejpěkněji uložení všech praž-
ských formací geologických. Hlavní čásť vrchu tvoří útvar silurský, na něm spočívá pískovec
a lupky perucké, pak následuje slabý pruh korycanského zeleného pískovce a nejvýše opuky
bělohorské.

Lupky zdejší jsou velice křehké a drobivé a proto nesnadno z nich vybrati potřebného
materialu rostlinného, který tu jinak jest dosti bohatý. Lupky tyto jsou silně pisčité přechá-
zejíce místy v žlutavý čistý pískovec, v kterém jest hojnost šišek i větévek Seguoií. Barvy
jsou rezavě hnědé, z kteréžto barvy i z jich složení poznáváme, že povstaly z hmoty, která
skládá dolejší břidly silurské. Otisky mají barvu rezavou.

Z kapradin jest tu hojnou něžná Gleichenia delicatula, z konifer vyskytá se tu
hojněji Podocarpus cretacea, Seguoia crispa, z dvouděložných Grevilleophyll.
constans, Myricophyllum Zenkeri (zvláště hojně), Myricanthium, Araliphyll.
formosum, Eucalyptus, Dewalguea coriacea. V jedné slabé vrstvičce lupků mastněj-
ších a složení jemnějšího nalézá se veliké množství samých listů Butomites cretaceus.

Blízké úklony pískovcové nad Cibulkou mají také šedé lupky perucké, v nichž ale
jsou jen velice sporé otisky rostlin. Jsou to hlavně všude obecné listy Eucalyptus
angustus.

Návrší, jež táhne se od Bílé Hory a Hvězdy ku Praze, kdež končí vysokými úklony
Strahovskými a Petřínskými, spadá více méně příkrými svahy na severu k Liboci, Veleslavínu
a Dejvicům; na jih k Smíchovu, Košířům a Motolům. Na všech těchto svazích viděti lze
pěkné profyly mocných pískovců peruckých na siluru spočívajících. Na nich ukládají se zelené
pískovce glaukonitické, jež místy chovají hojnost lastur mořských a nejvýše pod ornicí jest
zvonivá opuka bělohorská.

Lupky perucké jsou tu ale všude velice slabounké, buď podoby břidličnaté buď co
mastné jíly. Všude pak prozrazují se tím, že praménky vody neb kaluže nemohouce mastným
jílem prosáknouti na lupcích těchto se zadržují neb ven vyvěrají. Lupky tyto tvořily se jako
jinde velmi záhy, neboť nalézají se vesměs hluboko na basi pískovců, ano u Motol se při-
kládají bezprostředně na silurské břidly. Ve vyšších pásmech pískovců se tu více neobjevují.

Otisky jsou tu velmi řídké a připomínají zjevem živě rostliny jinonické. Četné úzké
listy Eucalyptus angustus vykopal jsem nad graptolitovými břidlami u Motol (také
jakousi kapradinu a Seguoii). Při upravování Nebozízku odkryty byly zde podobné šedé
lupky, na nichž jsou otisknuty černavé listy Eucalyptus Geinitzi.

Lidice u Slaného,

V okolí Slaného vycházejí perucké pískovce a je sprovázející lupky na mnoha místech
na den. Hlavně tam, kde zvedají se pahorky a stráně, možno dobře uložení vrstev těchto
sledovati. Výšiny zvedající se severně od města, na nichž láme se v prostorných lomech
opuka, mají na svých úpatích vesměs odkryté pískovce. Jmenovitě u vsi Lidic, tam kde

Třída mathematicko-přírodovědecká VII. 3. 6

49 8. Dr. J. Velenovský

prorývá dráha vyšší místa, viděti lze až na 15 m vysoké stěny pískovcové. Pískovec tento
je více méně hrubozrný a zde také bohatě lupky prostoupený. Zajímavo jest, že jsou tu
lupky vesměs jen v slabounkých vrstvičkách, za to ale tvoří více loží mezi sebou a nad sebou
rozdělených. Jsou slohu břidličnatého, dosti pevné, ano tu a tam i zvonivé, barvy bělavé až
hnědé. Dále k městu podle dráhy, tam kde jest dřevěný most nad dráhou, nabývají lupky
až 5 m mocnosti, jsou tu ale bez otisků. Nad nimi pak ukládají se tu opět pískovce asi
v mocnosti dvojnásobné. Také dále u Zlonic, Klobuk, ano i v další krajině Smečenské všude
lupky perucké na den vycházejí, nikde ale — pokud známo — rostlin neobsahují.

Lupky Lidické jsou však velice bohaté na rostlinstvo křídové. Otisky jsou barvy
hnědé až červenavé a větším dílem překrásně zachovalé. Pozoruhodné jest, že každé lože
pro sebe zde obsahuje dosti odchylnou floru, z čehož možno souditi, že tu jest pochováno
nejen několik lokálních ale i dle stáří několik se střídajících flor.

V několika slaboučkých vrstvickäch jest uložena v spoustách větviček a šištic samá
Sequoia minor. Poněvadž tu není jiného otisku, byl tu patrně čistý les z mohutných
stromů těchto složený.

Ve škarpě podle hluboké cesty jdoucí ze Slaného do Lidic jest ne mnoho silná vrstva
hnědých lupků, jež obsahují mimo jiné ozdobné větve Seguoia crispa, jež sprovázejí co
vlašský ořech veliké, kulaté šišky plodní. V těchže vrstvách není vzácností zvláštní laločnatý
list Sterculiph. limbatum, listy Banksiph. Saportanum, Proteoph. produc-
tum a opět Eucalyptus.

Nad škarpou jmenovanou sotva 2 m vysoko nalézá se asi 4 cm silná vrstvička zvo-
nivých lupků přejemného složení, v níž uloženo veliké množství plodů, květních částí, větévek
a drobných lístků, jež po velké části náležejí starobylému řádu Proteaceí. Z plodů a šišek
podařilo se posud jen málo co určiti, ačkoliv jsou tyto překrásně zachovány. Další pátrání
zde se proto odporučuje ještě dalším zkoumatelům. Odtud máme zvláště poučné větévky
Echinostrobus minor, Ceratostrobus seguoiaephyllus a hojné šupiny Dam-
mara borealis.

U samé dráhy jsou přístupny lupky dosti pisčité, barvy šedohnědé a nepravidelně se
rozlupující v plotny větší i menší. Tyto přechovávají opět bohatou foru, jejíž zbytky pokrývají
každý kus odštíplé břidly. Zde převládají zvláště listy dvouděložných. Veliké listy Bresci-
phyllum, listy Proteoph. laminarium, Myricophyllum, Myrsinoph. varians,
Eucalyptus a jiné druhy mísí se v pestrých skupinách. A jako v předešlých vrstvách tak
i zde opět několik druhů tuze kožovitých listů Proteaceí.

Pod těmito vrstvami probíhá pískovcem vrstva mastnějších lupků, v nichž nalézají se
otisky velikých listů platanových (Platanus rhomboidea), nám již z Chuchle známých
a opět listy blahovičníků (Eucalyptus).

V jiných místech nalézá se ještě několik vrstviček lupků, vnichž ale jen samé listy
Eucalyptus se objevují.

Pod náspem železničním jsou pevné, beztvaré, hnědavé lupky slohu nebřidličnatého.
V těchto jest hojnost větévek a šišek výše vzpomenuté Sequoia minor, a odtud máme
krásné dlouhé šišky Cunninghamia elegans, jež i větévky listnaté sprovázejí.

Květena českého cenomanu. 43

Všude mezi lupky spatřiti lze více méně silnou vrstvu černého mouru neb zuhelna-
tělých dřev. U samého města pod jmenovaným mostem dřevěným jest v lupcích dosti silný
pruh černé, lesklé hmoty, jež láme se kostkovitě a prosáklá jest látkou nerostní. Hmota tato
dobře upomíná na kamenné uhlí.

Peruc a Strádonice.

Dále u Peruce odkryty jsou vrstvy perucké (podle města Peruce tak pojmenovány)
na více místech. Lupky rostlinonosné jsou ale již zasypány, takže sám jsem je ohledati ne-
mohl. Dle uchovaného v Museu materialu vidíme, že jsou barvy šedé, pěkně břidličnatě
štěpné s otisky dosti dobře zachovalými barvy černavé. Dle druhů, které se tu daly rozeznati,
jest zde zachována opět flora samostatného rázu a složení a jistě že poskytne ještě mnoho
zajímavého, bude-li ještě někdy stanovisko perucké přístupným.

Nejčastěji se tu opakují větévky Seguoia heterophylla, kousky kapradiny Glei-
chenia Zippei (také plodne!), Laccopteris Dunkeri, větve Cunninghamia ele-
gans, šupiny Dammara borealis, metličky Widdrongtonia Reichii, dvouděložné
listy Grevilleoph. constans, Araliph. formosum, A. Daphnophyllum (zvlášť
hojně) a opět obligátní Eucalyptus, Dewalguea coriacea a j.

Jdeme-li od Peruce ku Strádonicům nad hlubokým lesním údolím, máme po pravé
ruce dlouhotáhlé úklony, kdež snad nejlépe můžeme sledovati uložení českého cenomanu.
Pískové kvádry rozličné jakosti prostoupeny jsou tu podle celé délky celým systemem vlnitě
se táhnoucích hnízd lupků nestejné velikosti. Lupky zdejší jsou ale velice drobivé, černošedé,
místy v mour a prach přecházející. Tu a tam prostoupeny jsou silně zuhelnatělou hmotou.

Na více místech objevují se také otisky rostlin, tyto jsou ale nejvýš špatně zachovány,
takže jsou skoro neurčitelny. Na lepších kusech mohl jsem ještě rozeznati: Seguoia hetero-
phylla (poukazuje patrně na perucké naleziště), Widdringtonia Reichii, Cunnin-
ghamia elegans, Podozamites lanceolatus, Eucalyptus angustus, Coceulus
cinnamomeus (týž co u Lipence).

Zde dobře vidíme, že lupky perucké značí pobřežní malé zátoky vodní neb i tůně
podle hlavní vody roztroušené. Podobnou scenerii přírodní nalézáme podnes kolem větších
jezer neb řek.

Mšeno, Charvatec.

Nepatrná sbírka otisků z okolí Mšena donesena byla do sbírek musejních v době
starší. Nyní jsou lomy i s lupky rostlinnými u Mšena úplně zasypány.

Lupky od Mšena jsou barvy temnošedé s otisky černavými a dosti nezřetelně zacho-
valými. Celkem připomínají lupky z okolí Peruce. Nejčastějšími druhy zdají se tu býti Glei-
chenia Zippei, Cunninghamiaelegans, Widdringtonia Reichii, Grevilleoph.
constans, Myricoph. Zenkeri, Myricanthium, Eucalyptus, Dewalquea cori-
acea a Butomites cretaceus.

6*

44. 3. Dr. J. Velenovský

V pískovcových lomech u blízkého Charvatce vyskytují se v pískovci tyže otisky,
jako v pískovcích nehvízdských, jmenovitě ale všechny částě Krannera mirabilis, čímž
opět jich význam se potvrzuje.

Lipenec.

Nad potokem Hasinou blíž vsi Lipence v okolí Lounském vystupují na den
vrstvy perucké v přehledném profylu v několika metrech výše. Lupky uloženy tu jsou v mo-
hutném hnízdě mezi pískovci majíce až 3 m výšky a asi 10 m délky.

Do potoka samého zabíhají pevné kvádry pískovcové, jež tvoří tu basi odkrytých
vrstev. Jsou proloženy jen slabounkou vrstvičkou lupků se samými otisky listů Eucalyptus
angustus. Na pískovcích spočívají lupky. Tyto jsou na zpodu téměř černé, břidličnatě štěpné
a dosti pevné. Kraje jejich lemují opět vrstvičky mouru neb uhlí. V břidlách těchto jsou
otisky vzácné. Jest to hlavně Seguoia crispa téže podoby jako u Lidic.

Výše následují lupky barvy šedohnědé, za sucha a v stavu zvětralém v drobné, sotva
lupenité kousky se rozsypávající. Tyto obsahují hmotu jílovitou, velice jemnou ale přec dosti
pevnou, takže jsou v ní veškeré rostliny i nejjemnější povahy překrásně za-
chovány jakoby v živém herbáři. Na otiscích těch viděti lze nejjemnější části (lístky, šu-
pinky, nervaturu, jizvy a t. d.). Šišky a tlustší části jsou tu téměř nesmačknuty, šupiny
podržují svůj původní tvar a každý list a větévky neb lodyhy potaženy jsou dvojitou hnědou
blankou, na níž pod mikroskopem překrásně rozeznáváme strukturu bunečnou i s průduchy.
Mnohé z druhů jsou tu otisknuty ve velikém množství a mezi nimi i jemnější druhy vodní
celé tu jsou pochovány, takže zde na jisto ze všech uvedených okolností souditi možno, že to
jest květena čistě lokální. Mimo to jest počet druhů Lipeneckých po Vyšerovicích nejbohatším.
Jest proto stanovisko Lipenecké pro studium cenomanské květeny v Čechách nejzpůsobilejším
a v každém ohledu nejslibnějším. Celé zdejší hnízdo mělo by se získati a dáti k disposici
zkušenému odborníku.

Nad lupky ukládá se mocná vrstva vrstevnatého pískovce a nad touto vrstva souvislého
písku a posléze nejvýše opět balvany pevných kvádrů. Cenoman tu kryje vrstva korycanská
a nejvýše opuka.

Z rostlinstva máme od Lipence celé množství dokonale zachovalých a velmi zajíma-
vých rostlin. Velice obecným otiskem jest tu jemná rostlinka s přeslenitými lístky, jež živě
nás upomíná na dávné Asterophyllity, dáno jí proto jméno Pseudoasterophyllites cre-
taceus O. F. Kapradiny jsou tu celkem vzácny, rovněž cykasovité. Za to máme zde hojnost
některých konifer. Téměř každý kus lupku, který tu zvednem, jest pokryt skvostnými otisky
větévek Ceratostrobus seguoiaephyllus, jehož šišky také tu a tam mezi otisky do-
hlédneme. Jest to zajímavá konifera, jež druží se k rodu Seguoia, S níž má společný tvar
lístků a větévek. Vedle tohoto druhu jest tu praobyčejnou Cunninghamia elegans,
a sice v odrůdě s listy značně zúženými. Opadalé šupiny šišek její nejsou tu také vzácností.
Šupiny Dammara borealis opakují se všude jako u Vyšerovic.

Květena českého cenomanu. 45

Pravým skvostem jest tu ale posud v jediném kuse nalezená a dokonale zachovalá
šiška pravé araukarie (Araucaria bohemica), k níž třeba ještě hledati listnatých větévek.

Microlepidium striatulum representuje opět nový typ jehličnatý. Metličky
Widdringtonia Reichii mezi listy také nejsou právě vzácností.

Nejnápadnějším otiskem jest tu ale Frenelopsis bohemica, jejíž vidličnaté vě-
tévky pokrývají jako pentlice celé desky ve velikém množství. S nimi leží místy množství
malých šištic plodních, které zřetelně dosvědčují, že konifera tato nepatří do příbuzenstva r.
Frenella.

Z dvouděložných jsou tu nejčastějšími druhy: Conospermophyllum hakeae-
folium, Myricophyllum, Myricanthium, Araliph. formosum, Cocculoph. cin-
namomeum, Eucalyptus, Illiciph. deletum, Dewalguea coriacea a konečně
jednoděložná Butomites cretaceus.

Sledujeme-li břehy potoka Hasiny proti proudu dále od Lipence, naleznem všude
ještě mocné stěny a stráně pískovců a lupků peruckých, v těchto ale nikde již jsem nenalezl
zřetelných a potřebných otisků.

Kralupy.

Perucké pískovce ukládají se u Kralup v značné síle přímo na štěrkovitých a bizarně
vyhlodaných skalách pískovcových útvaru kamenouhelného. Nejlépe můžeme sledovati nložení
vrstev našich na vrchu Hostibejku nad Kralupy a v blízkých roklích, jež sbíhají ku Vltavě.

U cesty, jež sbíhá s Hostibejku do údolí Zákolanského, lze místy dobře viděti šedivé
lupky perucké, any se skoro bezprostředně ukládají na útvar kamenouhelný. Neobsahují zde
ale žádných rozeznatelných druhů rostlinných, nýbrž jen zbytky uhelné, kořínky a p. V slabé
vrstvě uhelné, která se připojuje k lasturnatym pískovcům korycanskym, jež se tu v mocné
vrstvě nad peruckými ukládají, nalezena překrásná šiška Pinus longissima. Šiška tato
jest značně dlouhá, úzká, s dobře zachovalými šupinami a semeny. Patří zajisté k rodu
Pinus, jest to ale druh, jemuž podobného v nyní žijící přírodě více nenalézáme. Jehlice
jeho posud jsou neznámy.

V tomže pískovci nalézá se hojnost zuhelnatělých dřev a rozličných plodů a šištic.
Tyto jsou ale pro hrubozrnnost pískovce k studiu nezpůsobilé.

Za vsí Lobčí zvedá se jiný vršek podobný Hostibejku. Na jeho straně západní pro-
rývá hluboká cesta v značné hloubce perucké pískovce. I zde prostupuje pískovec šedavý
lupek. ve větší neb menší mocnosti. Jest ale silně písčitý a prost všech otisků.

U samé cesty a paty skály nalézá se vrstvička lupků sotva několik centimetrů silná
a sotva 1m v ploše obšírná, jež zabíhá přímo pod povrch silnice. Lupky tyto jsou silné
písčité a mají barvu bělavou a žlutavou. Zde uložena jest opět zcela zvláštní a zajímavá
flora křídová, jejíž zbytky pokrývají kusy kruchých lupků v podobě nebarevných, vyloužených
a silně smačklých otisků.

Druhů tu mnoho nerozeznáváme. Z dvouděložných jest tu opět hojným Eucalyptus
angustus. Celé plochy pokrývá ale množství větévek jehličnatých druhů Ceratostrobus
seguoiaephyllus a Widdringtonia Reichii. Mezi těmito leží u velikém množství

46 8. Dr. J. Velenovský

co vlašský ořech velikých (a větších), velkošupinných šišek Sequoia major, jež jest pro
naleziště toto nejvýznačnější. Bohužel, že tu posud nenalezeny příslušné listnaté větévky.
Druh tento má největší šišky mezi druhy křídovými a v ničem se skoro neliší od nyní žijící
S. gigantea, jejímž tedy se zdá býti praotcem.

Vedle jmenovaných otisků vyskytují se v Lobečském nalezišti hojně souběžně žil-
kované listy Krannera mirabilis. A s nimi nezřídka vyštípneme tu smačklé domnělé
šišky téhož druhu. Ano na některých kusech překrásně vidíme, že listy ku Supinäm domně-
lých šišek přisedají, čímž příslušnost obou nejjasněji jest dokázána. Zde tedy máme Kran-
nery v lupcích, kdežto jinde obyčejně jen v pískovcích se objevují.

V roklích sbíhajících ku řece naleznem ještě více lupků peruckých, tyto ale nemají
žádných rostlin.

-

Melnik nad Sazavou.

V krajině kolem Melníka na Sázavě a Uhlířských Janovic uloženy jsou hojně
vrstvy jílů peruckých, jež zde také na více místech kopají ku připravování zboží chamoto-
vého. Uložení jílů těchto ve všem připomíná jíly chuchelské, kterým se melnické v každém
ohledu podobají.

Jsou barvy šedavé neb bělavé a silně plastické. Otisky, které v nich se vyskytaji
dosti hojně, jsou dobře zachovány a buď hnědě neb černavě zbarveny. Posud ale odtud máme
málo materialu..

Z nejvýznačnější druhů budiž tu jmenován Platanus laevis, Grevilleoph. con-
stans, Podocarpus cretacea, Myricanthium, Bucalyptus, Myricoph. serra-
tum, které v některých vrstvách v tisících lístků samotné pokrývá rozsáhlé plochy. Z ka-
pradin nezřídka se tu objevuje něžná Gleichenia delicatula. Jehličnaté jsou slabě
zastoupeny.

Landsberg u Ousti nad Orlicí.

Pod romantickým hradem Landsbergem v hlubokém lesním údolí vystupují pískovce
a lupky perucké v nevelké mocnosti (asi 1 m) jsouce po většině hrčící vodou potoka stále
oplachovány. V jedné nádržce potoka, jejíž stěnu tvoří pískovec, jest asi 10 cm silná vrstva
lupků, jež obsahují krásně zachovalé otisky rostlin. Lupky tyto mají zjev pevné, těžké, ne-
snadno se štípající, černošedé břidly. Rostliny jsou na plotnách otisknuty černavě, jeví nej-
jemnější strukturu a listy potaženy jsou zachovalou blánkou, již lze snadno sloupnouti. Hodí
se proto zdejší material rostlinný výborně ku studiu.

Flora tohoto naleziště jest opět svého zvláštního rázu a obsahuje mnohé druhy, jež
jinde se neobjevují neb jsou velmi vzácné. Z kapradin jest tu památnou Gleichenia deli-
catula a G. acutiloba, jež samy o sobě pokrývají v množství nejzpodnější vrstvičku
lupků, jež přímo k pískovci přiléhají.

Z jehličnatých jest to taže úzkolistá odrůda Cunninghamia elegans, jako u Li-
pence, která tu kryje celé kusy břidel. V společnosti její nalezena krásná zuhelnatělá šiška

Květena českého cenomanu. 47

téhož druhu, na níž lze pěkně rozeznávati jednotlivé šupiny jakoby v stavu živoucím. Plodní
šupiny Dammara borealis mísí se mezi jinými otisky. Druhu Widdringtonia Rei-
chii máme odtud celé větve a i příslušné šišky. Pozoruhodná jest tu borovice Pinus
Ouenstedti, která tu hojně přichází v celých větvích, z nichž jako žíně splývají předlouhé
tenké jehlice v pětičetných svazečkách. Drobounké větvičky s malinkými šupinkami a malými
šišticemi druhu Cyparissidium minimum jsou posud jen odtud známy.

Listy dvouděložných náležejí po většině druhům: Myricophyllum, Araliphyllum
anisolobum (velice ozdobné listy jen odtud známé), Eucalyptus. Květní jehnědy Myri-
canthium jsou tu zvláště pěkně zachovalé.

Bohdánkov u Hodkovic.

Vysoké úklony, jež běží od vsi Bohdánkova ku Radoňovicům u městečka
Hodkovic, zdobí po celé délce balvany a rozvaliny pískovců peruckých, v nichž u Boh-
dánkova jest uchována pěkná sbírka rostlin cenomanských. Naleziště jest blízko cesty, která
vede z Hodkovic do Bohdánkova. Lupky zdejší nejsou mnoho silné (sotva 20 cm) a jsou por-
fyrem vysoko na návrší vyzdviženy. Vrchní pískovec jest odnesen a lupky samy pokrývají
plochu stráně zapadajíce ve velmi šikmém směru do hluboké rokliny. Lupek jest velmi
křehký, slohu břidličnatého, dosti plastický a nádechu narůžovělého. Otisky jsou růžově a čer-
veně zbarveny, čímž se ozdobně vyjímají od bledého substratu. Jen tu a tam jsou nebarevné.
Celkem jsou ale nepříliš dobře zachovalé, neboť jen kožovité a hrubé části rostlinné lépe
vynikají.

Flora lupků těchto jest opět zvláštního složení. Ze všech otisků jsou tu nejhojnější
cykasovité. Lístky rodu Podozamites naleznem na každém kuse a na jedné břidle
podařilo se nám dohlédnouti i celý zpeřený vějíř Pod. lanceolatus, čímž určení jednotli-
vých lístků nejlépe se potvrdilo, Pod. latipennis a P. longipennis dosahují větších
rozměrů. Mezi lístky těmito nezřídka bývají i veliké listy Krannera mirabilis. Zde na-
lezeny také neobyčejně silně kožovité listy pravé Damary (Dammarophyllum striatum),
jichž plodné šupiny tu zhusta se také objevují. Patří bezpochyby oboje téže rostlině. Seguoia
heterophylla jest zde dosti hojnou a zvlášť pozoruhodným jest tu Ceratostrobus
echinatus, jenž tu ve velkých větévkách pokrývá velké kusy břidel. Widdringtonia
Reichii hojná. Zde konečně také nalezeny větévky podivné Frenelopsis bohemica
i s přisedlými šišticemi, které tak četně sprovázejí tyže větévky u Lipence.

Dvouděložné nejsou ani příliš četné ani rozmanité. Nejobyčejnějším druhem jest tu
Araliphyllum formosum, Bucalyptus angustus, Dewalguea coriacea, Myri-
canthium a Myricophyllum. Jedině zde nalézají se překrásné, peřenodílné listy Cus-
soniphyllum partitum, jichž máme několik pěkně zachovalých kusů.

Z kapradin odtud ne mnoho známo. Jediná Gleichenia Zippei častěji se mezi
otisky objevuje.

48 3. Dr. J. Velenovský

K vůli přehledu rozšíření jednotlivých druhů rostlin podáváme v následujícím seznam
všech druhů, při nichž označeno kolečkem stanovisko. Znaménko (© značí, že druh znám
z naleziště příslušného jen v jednotlivých exemplarech, (©) značí, že druh v nalezišti jest ne
příliš hojným, značí, že druh zde velice obecným.

Perucké vrstvy

Vyšerovice
Kounice
Chuchle
Hloubětín
Lidice
Lipenec
Landsberg
Cibulka,
Nebozízek
Kralupy
Bohdánkov
Strádonice
Kozákov

| Motoly hej
Nehvízdy

Puccinites cretaceus Vel. . . |
Gleichenia Zippei Cda.. . .\
G. delicatula Heer. . . « . ©
G. acutiloba Heer.. . ...
Gr rotulapHeer see
G. multinervosa Vel.. .. . O O
G. crenata Vel. . . . ...
Marattia ceretacea Vel. . . -
Dicksonia punctata Stnb. . -
Thyrsopteris capsulifera Vel.
Laceopteris Dunkeri Schk.
Pteris frigida Heer.

P. Albertini Dunk. . .. « «
Asplenium Foersteri D. E.
Acrostichum cretaceum Vel.
Platycerium cretaceum Vel. .
Osmundophyllum cretaceum Vil, O
Jeanpaulia carinata Vel.
Kirchnera arctica Heer.

K- dentata, Wels. . ....
| Pecopteris minor Vel.
Oncopteris Netvalli Dm.

(O. Kaunieiana Dm. o
Tempskya varians Cda.. . . Rynholec
| Marsilia cretacea Vel. o

(Sagenopteris variabilis Vel. .
(Selaginella dichotoma Vel. .|©
| Pseudoasterophyllites cr. 0. R. din
| Microzamia gibba Cda.. . . by V (pnce u
| Podozamites obtusus Vel.. . ©O č
P. latipennis Heer. 5
(P. longipemis Vel. ... . | | | 9 | |

©)
©)
©
©
©

© ©
OO
©)
©

©OOOO

©OOOO
© O
©
©
©)
ODO

OHRORTON O
©)
©)
©
OO

O®
©)

© ©
OO O©O

©O

©

©
©

Květena českého cenomanu. 49

Perucké vrstvy

Bohdánkov
Stradonice

Hloubětín
Peruc

Lidice

Vyšerovice
Kounice
Chuchle
Lipenec
Landsberg
Melnik
Vidovle
Cibulka
Nebozizek
Kralupy
Mšeno
Nehvizdy

P. Eichwaldi Heer. 3
P. lanceolatus Heer. . . . .
PepusillusVelsess
Zamites bohemicus Vel.
Nilssonia bohemica Vel. ©
Krannera mirabilis Cda. . . O
Podocarpus cretacea Vel.. . OE
Cunninchamia elegans Cda. . 1J©.0,©
Dammara borealis Heer. . . ©© A
Dammaraphyllum striatum Vel.
Araucaria bohemica Vel. . . ©
Seguoia Reichenbachii Gein. © ©) Charvatec.
S. fastigiata ANNE 615.6 Ko Hospozin.
S GMD WEbo o o o 6 oc
S. heterophylla Vel. . . . „|O © @XO)
© major W8L oo 0.0.0 0.c ©

SmMNOR Vel ey ee.
Ceratostrobus seguoiaephyl. V.
CeehinatusWel o ©
Microlepidium striatulum Vel.
Cyparissidium minimum Vel.
Widdringtonia Reichii Ett.
Juniperus macilenta Heer. -|O

©

© EO
©
©

©
©

© se
ODO | | arme

© ©
O©
©

©
©

©
©

©)

OOO© ©
© ©
©
©
©
©
©

Chamaecyparites Charonis V.
Echinostrobus sguammosus V.
mn ora Velo @)®)
Plutonia cretacea Vel. . . . ©O©
Pinus longissima Vel. ..... O
P. protopicea Vel.. . . . - ©)

P. Quenstedti Heer. . . . . ©
Abies chuchlensis Ve. .. ©
Picea eretacea Vel. . . . .\©)
Frenelopsis bohemica Vel. ©
Platanus rhomboidea Vel. . © ©
P. laevis Vel.. . . « . . OO) Oe)
Ficophyllum stylosum Vel. . (©)
F. elongatum Vel. . . . « « Onjezd u
Crotonophyllum cretaceum Vel. © |" \

©

Třída mathematicko-přírodovědecká VII. 3. 3 7

50

Perucké vrstvy

Laurophyllum plutonium Heer.
Sassafrophyllum acutilobum L.
Proteopsis Proserpinae Vel..
Dryandrophyllum cretaceum V.
Grevilleophyllum constans Vel.
Lambertiphyllum durum Vel.
Conospermophyl. hakeaefol. V.
Banksiphyllum pusillum Vel.
B. Saportanum Vel.

Proteophyllum paucidentat. V.
. triidum Vel.. ......
. laminarium Vel.

. coriaceum Vel... .....
. productum Vel.. . . « .
. decorum Vel.. . . . « .
. cornutum Vel. ... .
Myricophyllum Zenkeri Ett. .
M. serratum Vel. . . . «
M. glandulosum Vel.. . ...
Myricanthium amentaceum V.
Myrsinophyllum varians Vel.
Diospyrophyllum provectum V.
Sapotophyllum obovatum Vel.
Bignoniphyllum cordatum Vel.
Cussoniphyllum partitum Vel.
Araliphyllum formosum Heer.
. anisolobum Vel.

ine Ho -HH

. Kowalewskianum Sap. . -
s mm W8b rer
. transitivum Vel.
propinguum Vel. . .. .
. Daphnophyllum Vel.

. dentiferum Vel.

. furcatum Vel. . .. .. .
. decurrens Vel... « « «
Hederophyllum primordiale S.
H. credneriaefolium Vel. - »

PPPPPPRPRPRPRF

Vyšerovice

©
O© ©© OO
©)

. trilobum Vel. .... |

3. Dr. J. Velenovský

Hloubětín

Kounice
Chuchle
Lidice

OO©

©)

OO

©C
OOO

33
©©OO ©OOOOOEO0O®

©®©®

Lipenec

®)

©
©
©
©

Landsberg
Melník

Vidovle

© ©
©©
© ©

©

© ©

Cibulka,

Nebozízek
Kralupy

Bohdánkov

Peruc

Mšeno
Stradonice

© ©
©

©®

Kozákov
Motoly
Nehvizdy

Turbějov u
Náchoda.

Kvěťena českého cenomanu. bl

Perucké vrstvy š ssš AR alla š|5 A
SPEBEREBEEBEEEFREEÉ
jd k n a k K 6 8 a bo s č
l
Terminaliphyllum rectinerve V.| |O
Menispermoph. Čelakovsk. V. (©)
Coceuloph. cinnamomeum Vel. © © © |
Sapindophyllum pelagicum V. © © |
S. apiculatum Vel. Se ©®
Cissophyllum vitifolium Vel.. | | | | O | |
CrexulumVel + 3 ta | © |
Ternstroemiph. crassipes V.. © | |
Eucalyptus Geinitzi Heer. . ODOOOO© EOOE0000000 |
E. angustus Vel. ..... OOO089000 ©O00 ©© Počemice.
Callistemon cretaceum Vel. . © | |
Leptospermum cretaceum V. (© |
Sterculiphyllum limbatum V. ©, |
Bombacoph. argillaceum Vel. OO ©
Magnolia Capellinii Heer. | ©) | |
(M. amplifolia Heer. .....|© (©, O © © |
Magnoliphyllum alternans H. © |
Illiciphyllum deletum Vel. . © |
Hymenaeoph. primigenium S. |
H. inaeguale Vel...... O ] |
| H. elongatum Vel.. . .... ©) |
Ingophyllum latifolium Vel. . |O |
| Credneria bohemica Vel. . . © Sul lupky im
Dewalquea pentaphylla Vel.. ©) ©) 902
ID. coriacea Ve. .... .. ©®0® © | ©OE© | u Monika
Diceras cenomanicus Vel. . O ze
Bresciphyllum cretaceum Vel. | |
Butomites eretaceus Vel. . . > er. ©© © | |

Ze seznamu tohoto již poznáváme, které druhy jsou v českém cenomanu nejrozšíře-
nější a která naleziště jsou nejbohatší počtem druhů.

K nejrozšířenějším druhům náležejí: Laccopteris Dunkeri, Cunninghamia
elegans, Dammara borealis, Widdringtonia Reichii, Grevilleophyllum con-
stans, Myricoph. Zenkeri, M. serratum, Myricanthium amentaceum, Arali-
phyllum Daphnophyllum, Eucalyptus Geinitzi, E. angustus, Dewalguea co-
riacea, Butomites cretaceus. Mohou tudíž druhy tyto býti zároveň vodítkem při

"63

52 3. Dr. J. Velenovský

poznávání vrstev peruckých. Myslím ostatně, že i jiné druhy při dalším zkoumání peruckých
vrstev nalezeny budou na více stanoviskách, než posud seznam náš vykazuje.

Nejbohatšími pak stanovisky jsou: Vyšerovice a s nimi souvisící Kounice,
Chuchle, Lipenec, Lidice a Bohdánkov. Tím ovšem není řečeno, že stanoviska tato
jsou vyčerpána, naopak vyznati dlužno, že posud, co odtud známo, jest jen nepatrným za-
čátkem nálezů, kterých tu vším právem lze ještě očekávati.

Kritický přehled všech druhů rostlin v českém cenomanu
posud rozeznaných.

V následujícím uveden přehledný seznam všech druhů cenomanských rostlin českých,
jež bylo možno posud buď rozeznati buď určiti. Pořádek značí přirozená soustava rostlinstva.

Cryptogamae cellulares. K. dentata Vel.
Pecopteris minor Vel.

Oncopteris Netvalli Dm.
O. Kauniciana Dm.
Tempskya varians Cda.

Puceinites eretaceus Vel.

Cryptogamae vasculares.

Filices.
hizocarpeae.

Gleichenia Zippei Cda. - P

G. delicatula Heer. Marsilea cretacea Vel.

G. acutiloba Heer. Sagenopteris variabilis Vel.
G. rotula Heer. L di

G. multinervosa Vel. NEURUINAEEIEZ
G. crenata Vel. Selaginella dichotoma Vel.

Marattia cretacea Vel.
Dicksonia punctata Stnb.
Thyrsopteris capsulifera Vel. Pseudoasterophyllites cretaceus O. F.
Laccopteris Dunkeri Schk.

Pteris frigida Heer.

Incertae sedis.

P. Albertini Dunk. DZ
Asplenium Foersteri D. E. Microzamia gibba Cda.
Asplenites dubius Vel. Podozamites obtusus Vel.
Acrostichum cretaceum Vel. P. latipennis Heer.
Platycerium cretaceum Vel. P. longipennis Vel.
Osmundophyllum cretaceum Vel. P. Eichwaldi Heer.
Jeanpaulia carinata Vel. P. lanceolatus Heer.

Kirchnera arctica Heer. P. pusillus Vel.

Květena českého cenomanu.

Zamites bohemicus Vel.
Nilssonia bohemica Vel.

Cordaiteae.

Krannera mirabilis Cda.

Coniferae.

Podocarpus cretacea Vel.
Cunninshamia elegans Uda. A
Dammara borealis Heer.
Dammarophyllum striatum Vel.
Araucaria bohemica Vel.
Sequoia Reichenbachii Gein.

S. fastigiata Stnb.

S. crispa Vel.

S. heterophylla Vel.

S. major Vel.

S. minor Vel.

Ceratostrobus seguoiaephyllus Vel.

C. echinatus Vel.
Microlepidium striatulum Vel.
Cyparissidium gracile Heer.

C. minimum Vel.
Widdringtonia Reichii Ett.
Juniperus macilenta Heer.
Chamaecyparites Charonis Vel.
Echinostrobus sguammosus Vel.
E. minor Vel.

Plutonia cretacea Vel.

Pinus longissima Vel.

P. protopicea Vel.

P. Quenstedti Heer.

Abies chuchlensis Vel.

Picea cretacea Vel.
Frenelopsis bohemica Vel.

Dicotyledones.

Plataneae.

Platanus rhomboidea Vel.
P. laevis Vel.

Artocarpeae.

Ficophyllum stylosum Vel.
F. elongatum Vel.

Euphorbiaceae.

Crotonophyllum cretaceum Vel.

Laurineae.

Laurophyllum plutonium Heer.
Sassafrophyllum acutilobum Lsg.

Proteaceae.

Proteopsis Proserpinae Vel.
Dryandrophyllum cretaceum Vel.
Grevilleophyllum constans Vel.
Lambertiphyllum durum Vel.

Conospermophyllum hakeaefolium Vel.

Banksiphyllum pusillum Vel.

B. Saportanum Vel.
Proteophyllum paucidentatum Vel.
. trifidum Vel.

. laminarium Vel.

. coriaceum Vel.

. productum Vel.

. decorum Vel.

. cornutum Vel.

ne) Ines) Ina) Is) Ina) Ing)

Myricaceae.

Myricophyllum Zenkeri» Ett.

M. serratum Vel.

M. slandulosum Vel.
Myricanthium amentaceum Vel.

Myrsineae.

Myrsinophyllum varians Vel.

Diospyreae.

Diospyrophyllum provectum Vel.

54

3. Dr. J. Velenovský
Sapotaceae. Ternstroemiaceae.
Sapotophyllum obovatum Vel. Ternstroemiphyllum crassipes Vel.
Bignoniaceae. Myrtaceae.
Bignoniphyllum cordatum Vel. Eucalyptus Geinitzi Heer.

E. angustus Vel.
Callistemon cretaceum Vel.

Araliaceae. Leptospermum cretaceum Vel.

Cussoniphyllum partitum Vel. = ,
Araliphyllum formosum Heer. Stereuliaceae.

A. anisolobum Vel. Stereuliphyllum limbatum Vel.
A. trilobum Vel.
A. Kowalewskianum Sap. Bombaceae.
A. minus Vel. Bombacophyllum argillaceum Vel.
A. transitivum Vel.
A. propinguum Vel. Magnoliaceae.
A. Daphnophyllum Vel.
A. dentiferum Vel. Magnolia Capellinii Heer.
A. furcatum Vel. M. amplifolia Heer.
A. decurrens Vel. Magnoliphyllum alternans Heer.
Hederophyllum primordiale Sap. Iliciphyllum deletum Vel.
H. credneriaefolium Vel.
Caesalpiniaceae.
Combretaceaé Hymenaeophyllum primigenium Sap.
H. inaeguale Vel.
Terminaliphyllum rectinerve Vel. H. elongatum Vel.
Menispermaceae. Mimosaceae.

Ingophyllum latifolium Vel.
Menispermophyllum Čelakovskianum V. SED NUN A CVT.

Cocculophyllum cinnamomeum Vel. Incertae sed

Credneria bohemica Vel.

Sapindaceae. Dewalquea pentaphylla Vel.
Sapindophyllum pelagicum Ung. D. coriacea Vel.
S. apiculatum Vel. Diceras cenomanicus Vel.
Bresciphyllum cretaceum Vel.
Ampelideae.

Cissophyllum vitifolium Vel. omen sones

C. exulum Vel. Butomites cretaceus Vel.

Kvělena českého cenomanu. 55

Celkem tedy rozeznáno až posud 146 druhů. Nejméně 200 jiných druhů v nedo-
konalých úlomcích plodních neb vegetativních částech nalézá se posud neurčeno ve sbírkách
musejních, jichž další studium a srovnávání s novými a šťastnějšími nálezy povede bohdá
k zajímavým a velice důležitým výsledkům. Tolik jest jisto, že při bedlivém a důkladném
ohledávání jednotlivých stanovisk, z nichž zvláště nevyčerpatelnou studnicí jsou Vyšerovice
a Lipenec, i počet tento se snadno zdesateronásobní. To ovšem státi se může jen za výdatné
podpory hmotné a příznivých okolností pro toho, kdo v studiu onom pokračovati má. Nase
práce v oboru tomto posud uveřejněné jsou jen první pokusy zpracování perucké květeny, jež
mnohonásobně doznati musí oprav a doplňků.

Ze současných flor cizích zemí nejlépe známa jest posud. Grónlandská, z níž Heer
(vrstvy Ataneské) popisuje 177 druhů. Skrovný počet druhů, jež uveřejněny byly z Moravy
(Modletín), Quedlinburku a Niederschöny v Sasich a Harcu, a fragmentarní jiné
zprávy v různých spisech doplňují větší neb menší měrou známosti o květeně evropského
cenomanu.

Dříve než přistoupíme ku posuzování české flory perucké v jakémkoliv ohledu, nutno
dříve promluviti o hodnotě a správnosti určení jednotlivých druhů. Otázka tato měla by vlastně
vždy býti základem každé rozpravy o jakékoliv floře fossilní a křídové zvláště. V poslední
době jmenovitě Schenk, Nathorst a jiní pozvedli hlasu svého proti způsobu určování
rostlin křídových, jich pojmenování a zařaďování v system rostlinstva vůbec. Vším právem
možno říci i o našich i Heerových druzích křídových, že z převeliké většiny jsou pochybného
určení, ano že vůbec nejsou spolehlivého určení schopny, neboť z pouhých nedostatečných
úlomků listů, ojedinělých fragmentů květních i plodních skutečně mnohdy těžko souditi o rost-
lině, jíž by zbytky tyto náležely. Positivních důkazů k určení rodu ve smyslu botaniky žijící
málo kdy se nám dostává a proto i tam, kde tvar, žilnatosť listu a jiné okolnosti k posouzení
příbuznosti nás opravňují, lépe jest užíti pojmenování ku př. Proteophyllnm než přímo
říci Banksia, Protea a p. Vždyť známo, jak někdy příbuzné rody jen nepatrnými znaky
v ústrojí květním od sebe se rozeznávají. A nemáme-li na křídových rostlinách znaků květních,
tož souditi můžeme jen přibližně o skupinách rodů neb jen o řádu samém. Ostatně myslím,
že nikdy ani cílem fytopalaeontologie nebude konstatovati rody a druhy v různých dobách
geologických, nýbrž spíše jen řády, sekce řádů neb vůbec typy rostlinné, jich počet dle druhů,
rozšíření na zemi a poměr jich k ostatnímu rostlinstvu.

Jednou z nejplodnějších method při studiu rostlin křídových jest sledovati a studovati
druhy rostlin ať dle částí plodních at dle částí vegetativnich, jež všeobecně jsou v četných
nalezištích rozšířeny a jichž celou sbírku můžeme si sestaviti. U takových snadno se znenáhla
dopídíme všech částí k botanickému určení potřebných a tak si konečně složiti můžeme celou
rostlinu jakoby v stavu žijícím. Touto cestou dospěli jsme již k poznání celé řady křídových
druhů: Cunninghamia elegans, Frenelopsis bohemica, Platanuslaevis, Kran-
nera mirabilis a j.

Popisování a vyobrazování ojedinělých a špatně zachovalých fragmentů jest jen lite-
ratuře na obtíž, neboť důvěry v jich určení nelze míti a i vyobrazení jich bývá pochybeno,
nepochopil-li sám autor pravého významu otisku. Lépe proto znáti 10 druhů křídových rostlin
správně určených než 100 pochybných.

56 3. Dr. J. Velenovský

Jako třeba býti při určování fossilních zbytků nejvýš opatrným, tak rovněž neradno
zabíhati do extremu opačného, jakž činí ku př. Schenk téměř na každé stránce své palae-
ontologie. Dle methody této jest určení listů bez květů a plodů naprosto nemožným. Kdyby
tomu tak bylo v pravdě, pak by fytopalaeontologie byla vůbec nemožnou neb aspoň nejvýš
neschopnou pokroku, neboť při fossilních objektech rostlinných vždy některé části se nám
nedostává, a při listech a vegetativních částech vůbec stává se tak nejčastěji. Ovšem že mnohé
tvary listů a jich znaky opakují se někdy u nejrůznějších rodů a řádů, ale přec také mají
mnohdy některé rody a řády tak význačné listy, že při prvním pohledu na list příslušný rod
neb řád ihned poznáváme. Ostatně nikde posud nikdo nedokázal, že příbuzenské vztahy rostlin
jen v květních ústrojích jsou vyznačeny. Vše, co na rostlině jest, má stejné právo rozhodovati
o jejím poměru příbuzenském. Podrobná systematika ostatně sama ne vždycky na povaze
květů se zakládá. Kombinace znaků všech pronáší soud o systematickém postavení rostliny.
O tom, kdy pouhý list lze určiti neb neurčiti, rozhodují nejrůznější okolnosti, jichž každý
hodnotu musí sám v jednotlivých případech oceniti.

Probereme-li soudně veškeré svrchu uvedené druhy české křídové flory dle jich stupně
pravděpodobnosti určení, bude výsledek naší recense asi následující:

Puccinites cretaceus. Dle tvaru houby této a způsobu rozestavení její na listu
nelze pochybovati, že tu máme co činiti s nějakou pravou houbou rezovitou (Uredineae).

Druhy uvedených Gleichenií náležejí nade vší pochybnost rodu Gleichenia
(v širším smyslu), neboť i plodní ústroje i význačné dělení listu tomu nasvědčuje.

Laccopteris Dunkeri může se s velkou pravděpodobností klásti do řádu Cy-
atheaceae.

Kirchnera. Druhy tohoto rodu jsou systematickým postavením velice pochybné,
jinak jsou ale zajímavy tím, že připomínají nám kapradě dob starších.

Platycerium a Acrostichum mají tak zvláštní tvar listu a nervaturu, že se zdá
býti jich určení dosti spolehlivým.

Tempskya a uvedené tři druhy kmenů kapradin (Dicksonia, Oncopteris) do-
kazují nám nezvratně, že za doby cenomanu žily v Čechách ještě stromovité kapradiny různých
druhů a snad i rodů.

Thyrsopteris capsulifera jest svým příbuzenstvím rodovým nepochybná.

Selaginella dichotoma náleží zajisté rodu Selaginella.

Marsilea cretacea jest určením svým dosti pravděpodobná, což se i tím potvrzuje,
že Heer uvádí podobné druhy z křídy Grönlandske.

Sagenopteris variabilis. Nepochybné určením.

Krannera mirabilis. Veškeré okolnosti svědčí, že jest to rostlina nahosemenná
z příbuzenstva starých Cordaitů.

Microzamia gibba. Zajištěný rod cykasovitý.

Podozamites, Zamites, Nilssonia. Ač jen v listech známy, přec nepochybné
rody eykasovite.

Podocarpus cretacea. Ač rostlina neplodná, přec dosti pravděpodobného určení.

Dammarophyllum bohemicum. Pouhé sice listy, ale určení skoro nepochybné.

Květena českého cenomanu. 57

Dammara borealis. Šupiny sem náležející svědčí jistě buď pravému rodu Dam-
mara neb tomuto velice příbuznému.

Cunninghamia elegans. Rostlina stojící mezi rodem Cunninghamia
a Dammara.

Echinostrobus jest zajištěný svým postavením rod o dvou rozdílných druzích.

Cyparissidium gracile. Dle Heerových výzkumů dokonale známá konifera.
Zdali ale k témuž rodu náleží také naše C. minimum, nelze s určitostí tvrditi.

Seguoia. Nade vši pochybnosť zajištěný rod i s ohledem na rozlišené druhy.

Ceratostrobus. Rod o dvou druzích, z blízkého příbuzenstva předešlého.

Widdringtonia Reichii. Po botanicku všestranně známá konifera.

Pinus longissima, P. protopicea a P. Quenstedti i dle příbuznosti druhové
jsou spolehlivě určitelny.

Frenelopsis bohemica. V poměru svém k druhům již popsaným nepochybná,
méně jasné jest ale její umístnění mezi rody žijícími.

O druzích Juniperus macilenta a Chamaecyparites Charonis lze s ji-
stotou toliko říci, že repraesentují v naší křídě čeleď cypřišovitých, rodové určení jest ale
nespolehlivé.

Microlepidium striatulum jest sice posud jen v šiškách známo, ale i dle těchto
lze tvrditi, že náleží do čeledi Taxodineae a že jest tvarem vyhynulým.

Araucaria bohemica. Co rod Araucaria nade vši pochybnosť jista.

Picea cretacea. Zde možno mluviti jen o pravděpodobnosti, již potvrzuje určení
druhu Pinus protopicea.

Plutonia abietina. Zajímavý rod vyhynulý a bezpečný svým postavením.

Credneria bohemica. Co obskurní rod Credneria nepochybná.

Platanus laevis, P. rhomboidea. I v listech i v plodech nepochybný rod
Platanus.

Cussoniphyllum partitum. Ač ne zajištěno, přec dosti pravděpodobno.

Druhy rodu Araliphyllum nejsou sice dokäzäny plodními částmi, ale z analogie
cizích nalezišť (Heer nalezl plody!) a i z podoby listové dosti nepochybné v řádu Arali-
aceae Ar. Kowalewskianum může býti tak dobře u rodu Aralia jako Hedera, jejíž
listy bývají docela podobně laločnaté. Hederaephyllum primordiale jest buď pravý
rod Hedera neb tomuto nejbližší.

Druhy rodu Magnolia lze považovati za bezpečně určené, protože Heer v totož-
ných vrstvách na Moravě nalezl s těmiže listy i plody.

Druhy rodu Diospyrophyllum a Myrsinophyllum, ač v plodech neznámy,
přec z analogie s nálezy Heerovými a i s ohledem na zvláštnosti listů jejich skoro
nepochybné.

Sapindophyllum apiculatum. Zde lze mluviti jen o stromovité rostlině z pří-
buzenstva řádu Sapindaceae neb Terebinthaceae.

Druhy rodu Cissophyllum náležejí zajisté do řádu Ampelideae.

Hymenaeophyllum primigenium a Ingophyllum latifolium prozrazují
toliko příbuznost s rody řádu Caesalpiniaceae.

Třída mathematicko-přírodovědecká VII. 3. 8

58 8. Dr. J. Velenovský

Dva druhy rodu Dewalguea jsou jistě příbuzny druhům pod tímto rodem již po-
psaným. Patří-li ale do řádu Ranunculaceae, slušno pochybovati.

Všechny druhy z řádu Myrtaceae jsou dokonale známy a postavením rodovým
zajištěny.

Myricophyllum glandulosum povahou listů svědčí o pravděpodobnosti určení,
za to ale Myricophyllum Zenkeri a M. serratum repraesentují bezpochyby rody
vyhynulé.

Myricanthium amentaceum. O těchto zajímavých fragmentech květních lze
říci toliko následující: Jsou to květní ústroje, jež náležejí stromu neb keři za doby perucké
po celém kraji rozšířenému; strom tento jest bezkorunný, jehnědokvětý.

Všechny uvedené druhy z řádu Proteaceae patří skoro jistě k řádu tomuto.
Nejlépe jest známa Dryandra cretacea a skvělým dokladem řádu Proteaceae jest
Proteopsis Proserpinae.

Jednoděložná rostlina Butomites cretaceus jest sice posud dle řádu neurčitelna,
ale co typ jednoděložný a sice bylinný docela jista. Významu v cenomanské naší květeně jest
tím velikého, že jest nám jedinou posud známou rostlinou jednoděložnou.

V každém ohledu pochybného postavení systematického jsou: Ficophyllum, Me-
nispermophyllum Čelakovskianum, Bombacophyllum argillaceum, Lauro-
phyllum plutonium, Sassafrophyllum acutilobum, Sapotophyllum obova-
tum, Illiciphyllum deletum, Terminaliphyllum rectinerve, Sapindophyl-
lum pelagicum, Ternstroemiphyllum crassipes, Hymenaeophyl. inaeguale,
H. elongatum, Cocculophyllum cinnamomeum, Bignoniphyllum cordatum,
Saliciphyllum perucense, Benthamiphyllum dubium, Glyptostrobus euro-
paeus, Libocedrus salicornioides, Abies chuchlensis, Crotonophyllum cre-
taceum, Pteris (oba druhy), Asplenium (oba), Pecopteris minor, Marattia
cretacea.

Dle rodů ve smyslu živé botaniky jsou dokonaleji známy: Platanus, Magnolia,
Cunninghamia, Dammara, Araucaria, Seguoia, Widdringtonia, Pinus, Picea,
Marsilia, Leptospermum, Eucalyptus, Callistemon, Gleichenia, Dicksonia,
Selaginella.

Přehlédneme-li tedy tento kritický rozvrh, uznati dlužno, že vědomosti naše
o perůcké floře spočívají posud jen na málo pevných bodech a úloha dalších studií že tu jest
velmi obsáhlá.

Výše uvedené diskusse Schenka a Nathorsta týkají se toho, mají-li se pouhé
listy křídové označovati rodovým jménem žijícím pokud není rod tento dokázán ústroji kvě-
tními. Jiná a neméně závažná jest otázka, kdy máme právo ztotožňovati dva druhy z různých
nalezišť cizích zemí. Často nelze upříti vzájemnou podobnosť některých druhů, ku př. Pla-
tanus rhomboidea Vel. a Pl. Heerii Lsg. neb Sassafrophyllum acutilobum
Lsg. české a americké, ale kdož nám může specifickou jich totožnost zaručiti, máme-li po
ruce pouhé listy? Vždyť víme, jak malými znaky se někdy příbuzné druhy žijící rozeznávají.
A ku zjištění téhož druhu žijícího z různých končin světa vždy jest velké opatrnosti za-
potřebí. A zde máme ztotožňovati druh křídový v chatrných úlomcích z Čech, Grónlandu,

Květena českého cenomanu. 59

Sev. Ameriky a t. d. nevědouce mnohdy ani bezpečné, jsou-li vrstvy, z nichž druh tento po-
chází, současné. Něco jiného jest, ztotožňujeme-li jednotlivé druhy z nalezišť ne mnoho od
sebe vzdálených a téže formaci náležejících. Tak jistě musíme nalézati stejné druhy v ceno-
nomanu českém, moravském a saském, protože vrstvy, v nichž se ony druhy nalézají,
jsou stejny.

Myslím tudíž, že lépe jest u velmi podobných fragmentů téhož rodu z dalekých zemí
zavésti jiné specielní pojmenování a při tom upozorniti na podobnost s druhem dotýčným z té
které vzdálené země známým. Vždyť nikdy nedospěje fytopalaeontologie tak daleko, abychom
sestavovali přesné fossilní flory jako to činíme s florami žijícími. Fytopalaeontologii musí
na mnoze dostačiti pouhé konstatování typů rostlinných a vztahů jich k žijícímu i vyhynulému
rostlinstvu.

Poměr perucké květeny k rostlinstvu křídovému jiných zemí.

Pravili jsme, že rostlinonosné lupky a pískovce křídové na Moravě a v Sasku jsou
jen pokračováním českých a že jest tudíž i květena jejich stejna s českou. K vůli porovnání
uvádíme, že Modletínská flora na Moravě, jak nám ji Heer podává, má s českou tyto
společné druhy: Sequoia Reichenbachii, Cunninghamia elegans, Pinus Quen-
stedti, Aralia formosa, Magnolia amplifolia, Eucalyptus Geinitzi.

-© Genomanská květena u Quedlinburgu v Sasku má dle Heera tyto s českou spo-
lečné druhy: Gleichenia Zippei, Gl. acutiloba, Seguoia Reichenbachii, Cun-
ninshamia elegans (= sguamosa).

Stanovisko Niederschöna v Sasku, pokud nám od Ettingshausena známo,
má tyto stejné druhy: Widdringtonia Reichii, Myricoph. Zenkeri, Sapindophyl.
pelagicum, Conospermophyllum hakeaefolium Eitt.

Květena jmenovaných stanovisk jest posud chudičká, takže bližší srovnávací důsledky
těžko tu prováděti. Daleko zajímavější jest křídová flora Grönlandskä, již nám líčí Heer
v tak veliké bohatosti a rozmanitosti. Celá křídová fora Grönlandu dá se rozděliti dle Heera
ve tři doby: 1. Květena vrstev Komských. 2. Květena vrstev Ataneských. 3. Květena vrstev
Patootských.

Květena Komská (posud o 88 druzích) náleží vrstvám nejzpodnějším a vyznačuje se
dominujícím počtem kapradin nahosemenných. (Celkem připadá na kapradiny 43 druhy, na
kořenoplodé 1 druh, na plavuňovité 1 druh, na přesličky 3 druhy, na cykasovité 10 druhů,
na jehličnaté 21 druhů, na jednoděložné 5 druhů a na dvouděložné jediný druh, totiž Popu-
lus primaeva Heer. Heer srovnává květenu tuto s květenou vrstev Vermířovských
(Wernsdorf) a Wealdských (tedy asi pásmo urgonské).

Květena vrstev Komských obsahuje mnoho typů, jež upomínají na dobu mesofytickou

(Pterophyllum, Glossozamites, Anomozamites, Baiera, Czekanovskia), ač-
g*+

60 3. Dr. J. Velenovský

koliv četně se opakující druhy rodů Gleichenia, Seguoia, Pinus, Cyparissidium
jsou opět společným typem vrstev následujících.

Na druhém stupni jest květena Ataneská. K vůli úplnému srovnání s naší peruckou
florou uvádíme celý přehled květeny této.

Hysterium protogaeum Hr.
Rhytisma Hederae Hr.
Xylomites aggregatus Hr.
Cyathea fertilis Hr.

C. Hammeri Hr.
Dicksonia grönlandica Hr.
3 borealis Hr.

5 conferta Hr.

Z punctata Stnb.
Pteris frigida Hr.

» longipennis Hr.
„ Albertini Dk.
Aspidium Oerstedti Hr.

4 Schouwii Hr.

= Jenseni Hr.

b fecundum Hr.
Phegopteris Jörgenseni Hr.
Asplenium Dicksonium Hr.

5 Försteri Deb.

5 Nordströmi Hr.
Peccopteris striata Stnb.

s borealis Bon.

5 socialis Hr.

ši Pfaffiana Hr.

ů bohemica Cda.
Gleichenia Gieseckiana Hr.

S Zippei Cda.

k Nauckhoffii Hr.

$ comptoniaefolia Ett.

s acutiloba Hr.

5 gracilis Hr.

R obtusata Hr.
Osmunda Obergiana Hr.
Thinfeldia Lesguereuxiana Hr.
Marsilia cretacea Hr.
Selaginella arctica Hr.
Eguisetum amissum Hr.

Cycas Steenstrupi Hr.
„ Dicksoni Hr.
Podozamites latipennis Hr.

e marginatus Hr.

3 minor Hr.

E tenuinervis Hr.
Otozamites grönlandicus Hr.
Nilssonia Johnstrupi Hr.

Baiera incurvata Hr.

„. leptopoda Hr.

». Sagittata Hr.
Ginkgo multinervis Hr.

A primordialis Hr.
Juniperus macilenta Hr.

P hypnoides Hr.‘

Thuites Meriani Hr.

„ Přafi Hr.
Libocedrus cretacea Hr.
Moriconia cyclotoxon Deb.
Cyparissidium gracile Hr.
Widdringtonites subtilis Hr.

4 Reichii Ett.
Seguoia Reichenbachii Gin.

a ambigua Hr.

5 rigida Hr.

> fastigiata Hr.

5 subulata Hr.
Dammara borealis Hr.

i microlepis Hr.
Cunninghamites borealis Hr.
Pinus vaginalis Hr.

„ Quenstedti Hr.

„ Staratschini Hr.

„ Upernivikensis Hr.

„ Olafiana Hr.
Arundo grónlandica Hr.
Majanthemophyll. cretaceum Hr.

Květena českého cenomanu. 61

Majanthemophyllum lanceolatum Hr.
Lamprocarpites nitidus Hr.
Alisma reticulata Hr.
Sparganium cretaceum Hr.
Williamsonia cretacea Hr.
Zingiberites pulchellus Hr.
Populus Berggreni Hr.
„ hyperborea Hr.
„ stygia Hr.
„ amissa Hr.
Myrica thulensis Hr.
„ Zenkeri Ett.
„. longa Hr.
„ emarginata Hr.
Ouercus westfalica Hr.
R Rinkiana Hr.
$ Wermingiana Hr.
5 ferox Hr.
4 hieracifolia Hr.
3 thulensis Hr.
R troglodytes Hr.
Ficus atavina Hr.
„ erassipes Hr.
„ Hellandiana Hr.
Macelintockia cretacea Hr.
% appendiculata Hr.
Juglans arctica Hr.
Platanus Heerii Lsg.
5 affınis Lsg.
Sassafras arctica Hr.
h recurvata Lsg.
Laurus plutonia Hr.

1 Hollae Hr.
hy Odini Hr.
5 angusta Hr.

Cinnamomum sezannense Wit.
Credneria integerrima Zk.
Andromeda Parlatorii Hr.
A Pfaffiana Hr.
Dermatophyllites borealis Hr.
= acutus Hr.
Diospyros primaeva Hr.

Diospyros prodromus Hr.
Myrsine borealis Hr.

Acerates arctica Hr.

Hedera primordialis Sap.

n cuneata Hr.

Panax cretacea Hr.
Aralia Ravniana Hr.

„ grónlandica Hr.
Cissites formosus Hr.
Chondrophyllum Nordenskiöldi Hr.

5 orbiculatum Hr.
Cornus Forchhammeri Hr.
Dewalguea insignis Hr.

s grónlandica Hr.
Liriodendron Meekii Hr.
Magnolia Capellinii Hr.

= alternans Hr.

d obtusata Hr.

i Isbergiana Hr.
Menispermites borealis Hr.

dentatus Hr.
Nelumbium arcticum Hr.
Myrtophyllum parvulum Hr.
Eucalyptus Geinitzi Hr.

5 borealis Hr.
Metrosideros peregrinus Hr.
Pterospermites cordifolius Hr.

i auriculatus Hr.
Apeibopsis Thomseniana Hr.
Sapindus Morisoni Lsg.

% prodromus Hr.

Ilex antiqua Hr.
Celastrophyllum obtusum Hr.
Rhamnus Oerstedi Hr.

3 acuta Hr.
Anacardites amissus Hr.
Rhus microphylla Hr.

Colutea primordialis Hr.

4 Langeana Hr.

x coronilloides Hr.

a valde-inaequalis Hr.
Cassia Ettingshauseni Hr.

62 3. Dr. J. Velenovský

Cassia angusta Hr. Leguminosites atanensis Hr.
„ antiguorum Hr. ň macilentus Hr.
Dalbergia Rinkiana Hr. “ amissus Hr.
= hyperborea Hr. 5 orbiculatus Hr.
Leguminosites prodromus Hr.: = Dalageri Hr.
i ovalifolius Hr. 7 druhů neurčitelných.

% insularis Hr.

Úplně stejné druhy s českými jsou proloženým písmem označeny. Příbuzné druhy
nalézáme u následujících rodů: Cyathea (anal. Laccopteris), Dicksonia, Osmunda,
Marsilia, Selaginella, Nilssonia, Thuyites, Cunninghamites, Myrica, Ficus,
Platanus, Laurus, Credneria, Diospyros, Myrsine, Aralia, Cissites, Dewal-
quea, Menispermites, Myrtophyllum, Sapindus, Rhus, Cassia a jiné luštinaté.

Již pouhé přehlédnutí seznamu tohoto překvapuje nás tak značným počtem dílem stejných,
dílem příbuzných druhů s českými. Můžeme říci, že ataneská flora má s českou peruckou více jak
polovici druhů buď společných buď příbuzných, z čehož lze bezpečně souditi, že obě tyto
flory jsou současné. Shoda tato jest tím více pozoruhodna, že z obou srovnalých květen
ani ne celých 200 druhů jest známo. I poměr početný mezi jednoděložnými, dvouděložnými,
nahosemennými a tajnosnubnými jest tentýž.

Ze seznamu právě uvedeného nutno zajisté vymýtiti celou řadu druhů co pochybných
určením, ale vzdor tomu odpovídá většina druhů stejným resultátům jako náš seznam český.
Máme tu nápadným způsobem zastoupeny skoro tytéž řády. Také zde nalézáme ještě dosti
velký počet rostlin typu vyhynulého, jež připojujíce se k našim, zvláštního rázu dodávají
květeně cenomanské.

Zde potkáváme se s charakteristickou stromovitou kapradinou Dicksonia punc-
tata jako v Čechách, zde stejně četné druhy krásných Gleichenií, jež jsou význačnou
kapradinou cenomanu. Cykasovité rovněž posud v značné rozmanitosti velikého podílu
berou na oddílu nahosemenných. Sequoie kulminují tu svým počtem v dějinách rostlinstva
jako v Čechách. Dam mary nejsou tu vzácností jako v Čechách. Rod Pinus má zde rovněž
několik druhů. Řády Myricaceae, Plataneae, Diospyreae, Myrsineae, Arali-
aceae, Magnoliaceae, Menispermaceae, Myrtaceae, Sapindaceae a Legumi-
nosae hrají zde stejně velikou úlohu. Z cenomanskych Crednerii jest tu toliko Cr.
integerrima, jež známa posud z Harcu, Saska a Westfalska.

Třetí stupeň tvoří na Grónlandě květena Patootská, jež sice obsahuje ještě
některé druhy cenomanské, ale u veliké většině kloní se k rostlinstvu zpodních třetihor.
Heer proto považuje vrstvy Patootské za nejsvrchnější křídu.

Zbývá ještě zmíniti se o křídové květeně jižní Francie (Bagnol, Beausset), o jíž
popsání získal si zásluhy Saporta. Květena tato nemá s českou peruckou celkem nic spo-
lečného (vyjma rod Cyparissidium a Cunninghamites) a třeba ji klásti rovněž do
křídy mladší (turonu).

Velikého významu pro poznání květeny křídové vůbec má vyšetření poměru květeny
cenomanu eyvropsko-grónlandského ku křídové květeně Ameriky severní, jež náleží tak

Květena českého cenomanu. 63

zvanému stupni Dakotskému, po němž co nejstarším následují v Americe ještě vrstvy stáří
mladšího, které ale bohužel rostlin nemají. Dle dobrozdání Heerova (Fl. Grónl. 1883) jest
flora Dakotská stářím rovna Ataneské na Grónlandě. Jako doklad uvádí 12 druhů oběma
společných: Thinfeldia Lesguereuxiana, Widdringtonites Reichii, Platanus
Heerii, P. affinis, P. Newberryana, Sassafras recurvata, Andromeda Parla-
torii, Diospyros primaeva, Liriodendron Meekii, Magnolia Capellinii, M.
alternans, Sapindus Morisoni. K těmto pak ještě Heer zapomněl připojiti Seguoia
Reichenbachii, kterou Lesguereux ve své křídové floře americké uvádí.

O veškerých těchto druzích může vyslovena býti pochybnosť, že stejny jsou s grón-
landskými a tím méně s evropskými. Rozhodně na př. tvrdím, že to, co se tu popisuje pod
jménem Seguoia Reichenbachii, Widdringtonites Reichii, Platanus Heerii,
neodpovídá rostlinám českým. Námi z Čech uvedený Sassafras acutilobum může a ne-
musí být s americkým stejný. Ze ale americká flora Dakotská v mnohém má ráz cenomanské,
nemožno rovněž upříti. Opakujit se tu nápadným způsobem mnohé rody, tak: Platanus,
Sassafras, Liriodendron, Magnolia, Aralia, Hedera, Gleichenia.

Na druhé straně nalézáme ale mnohé rozdíly oproti české floře cenomanské. "Tak
jsou tu dosti řídkými cévnaté tajnosnubné, nahosemenných, jmenovitě cykasovitých, jest tu
pramálo, není tu Crednerií. Nejpodezřelejším úkazem jsou pak ve floře Dakotské rody Fagus,
Quercus, Salix, Liguidambar, Paliurus, Betula, Acer, které jí rozhodně vtiskují
ráz třetihorní. V českých peruckých vrstvách není po rodech těchto ani památky a Heer je
v Ataneské floře také nemá neb jen z nepatrné části (a to ještě není dostatečně dokázáno).

Nesrovnalostí těchto mohou býti dvoje příčiny. Buď jest květena Dakotská mladší
(přechodní k třetihorní) než cenomanská česká, buď současná, ale jinakého rázu a složení než
tato. Můžemeť vždycky přijímati, že Dakotská Alora žila sice v tomže čase co česká ale za
jiných geografických a klimatických poměrů než česká. Mohly ku př. rostliny Dakotské tvořiti
floru vysočin a pahorkatin, kdežto česká flora mohla pokrývati vlhké nižiny a pobřeží.

Poměr perucké květeny ku květenám starších
a mladších věků.

Starší květeny, s níž bychom naši peruckou mohli porovnávati, v Čechách nemáme.
Jest to hlavně květena triasu, jury, pak květena Vermířovská a Wealdská, k nimž jeví květena
cenomanu zajímavé vztahy.

První, co květenu cenomanskou na ráz činí rozdílnou od květen starších, jest bohatá
rozmanitost rostlin dvouděložných, které se tu poprvé — pokud nám známo — objevují. Po-
zorování naše i jiných shodují se v tom, že dvouděložné mají v cenomanu velikou převahu
nad vším ostatním rostlinstvem a že se tu objevují v takové dokonalosti rozvoje, v jaké je
nalézáme po celou dobu třetihorní a posud za dnů nynějších. Máme tu již hezkou řadu rodů,

64 3. Dr. J. Velenovsky

jež dobře jsou dokázány co totožné s žijícími a mnoho jiných jest aspoň pravděpodobných.
Cizí neb snad vyhynulé typy, rody neb řády jsou tu vzácnou výminkou. Snad někdy i podivné
druhy rodů Dewalquea, Credneria, Chondrophyllum, Macclintockia a j. objeví
se nám co druhy posud žijících rodů neb aspoň co rody žijícím dosti příbuzné.

S tím, co tuto řečeno, možno tedy počítati co s dokázaným faktem. Jest nám ale
nyní řešiti otázky další: Je-li rostlinstvo dvouděložné v cenomanu na tomže stupni dokonalosti
jako třetihorní, kde bere se tu náhle v takovém bohatství, jest tu skutečně prvním začátkem
dvouděložných, nebo třeba hledati předchůdce jeho ještě v dobách starších?

Rozhodně jest proti mysli, že by dvouděložné rostliny cenomanské mohly býti prvními
na povrchu zemském. První počátky dvouděložných nutno klásti do doby starší. Doby před-
chozí (trias, jura) význačny jsou množstvím nahosemenných a posud velikým počtem cévnatých
tajnosnubných, dvouděložné tu nikdy nebyly nalezeny. Bylo by odvážno tvrditi, že vzdor tomu,
že tu dvouděložné nebyly pozorovány, tyto zde přec žíti mohly, že ale nikdo jich posud ne-
nalezl. Spíše jest pravděpodobno, když nenalezajíce jich zde přijímáme, že tu nežily, než když
odvolávajíce se na svou nevědomost tvrdíme, že tu žily. Sem tedy počátek dvouděložných v té
podobě, v jaké je známe z cenomanu, nespadá.

Původ jich hledati tedy musíme v době přechodní, v níž kladou se vrstvy Vermířovské
a Wealdské. Rostliny zde nalezené patří toliko k nahosemenným a tajnosnubným a shodují
se tedy v podstatě s florou peruckou. Překvapujícím nálezem obohatil nás ale Heer ve svém
popisu flory Komské z Grönlandu, která stářím rovná se Vermířovské i Wealdské. Mät totiž
zcela podobné složení obsahujíc skoro samé nahosemenné a tajnosnubné, ale vedle těchto nalezl
Heer jedinou dvouděložnou, Populus primaeva. Tedy topol tento jest posud první-
známou dvouděložnou rostlinou na povrchu zemském. V komských tedy vrstvách, v nichž ještě
mesofytické druhy r. Pterophyllum, Glossozamites, Czekanovskia a j.“ hojně se vy-
skytují, třeba ještě hledati další stopy prvních dvouděložných, jež jistě počtem podřízeny
budou ostatnímu současnému rostlinstvu. A poněvadž jsou evropské vrstvy Vermířovské
a Wealdské rovny stářím Komským, tož ve vrstvách těchto budoucí badatelé nalézti musí
první evropské dvouděložné rostliny.

Mimoděk vluzuje se nám do mysle otázka další, jak že totiž vyhlížely první dvou-
děložné a z kterých před tím žijících forem se vyvinuly. Předem říci nutno, že tu definitivní
soud pronésti nelze, leda jen naznačiti pravděpodobnou theorii. Známo, že se rostlinstvo objevuje
na zemi v tom pořadí, v jakém je systematika dle stupně dokonalosti sestavuje od nejnižších
počínajíc. Po nahosemenných následují rozhodně krytosemenné a tedy také dvouděložné,
Cévnaté tajnosnubné počínají v nejstarších dobách a ustupují později (jura) místa nahosemen-
ným, jež tedy i dle palaeontologie i dle srovnávací morfologie a anatomie nutně z cévnatých
tajnosnubných se vyvinuly.

Po nahosemenných nastupují ve vrstvách zemských krytosemenné dvouděložné, sou-
díme tedy, že z prvých se vyvinuly. Nám ale schází přechodních tvarů mezi oběma. Máme
sice žijící řád Gnetacea e, jenž v mnohém ohledu činí přechody od nahosemenných ku dvou-
děložným krytosemenným, ale řád tento jest počtem rodů chudičký, takže mezeru mezi oběma
oddíly rostlinstva jmenovaného špatně vyplňuje. Jsou ostatně i rody řádu tohoto mezi sebou
tak isolovány, že se domnívati musíme, že jsou zbytkem bývalého kdysi většího pokolení

Květena česlkého cenomanu. 65

„ rostlinstva. A snad právě z tohoto rostlinstva vznikly první krytosemenné dvouděložné. A tyto
neznámé tvary přechodní očekáváme ve vrstvách stáří Vermířovských a Wealdských neb do-
konce již v juře a liasu.

Nahosemenné rostliny jsou vesměs stromovitého (neb křovitého) vzrůstu, nahosemen-
ných bylin neznáme. Tato okolnost je nejvýš pozoruhodna a myslím, že poukazuje dílem na
jich prastarý původ dílem na konec jich rozvoje, v němž již více nových forem netvoří, více
se nemnoží, nýbrž pozvolna na zemi odumírají. Považujeme-li nahosemenné jen za poslední
stupeň cévnatých tajnosnubných, tož směle říci můžeme, že řada typů těchto počala bylinnými
tvary kapradin v devonu a karbonu (a snad již dříve!), jichž zbytky tam skutečně nalézáme.

Známo dále, že v zemích, kde po dlouhé věky klima a všechny podmínky životní
málo neb pozvolna se měnily neb vůbec se neměnily, tam že rostlinstvo nerušeně v rozvoji
kráčelo a tam že skutečně nalézáme převládati floru stromovitou (Japan a protilehlé země
Čínské a t. d.) neb že tam jsou i stromovité rody, jichž příbuzní v méně jim příznivých zemích
vesměs jsou bylinného tvaru (stromovité komposity a umbellifery a j. na Kanarech, Madeiře,
sv. Heleně, v tropech a t. d.). Vidíme tedy, že nerušený vývoj po dlouhé věky jest příčinou
přechodu z bylinného tvaru do stromovitého. :

Majíce na mysli tyto analogie můžeme souditi o podobě prvních dvouděložných kryto-
semenných dvojím způsobem: 1. Jsou-li skutečně jen dalším postupem vývoje nahosemenných
asi vzoru Gnetaceae, tož mohly přímo se objeviti v tvarech stromovitých, jež později
teprv odrodily tvary bylinné. 2. Jsou-li typem úplně novým, samostatně a souběžně s naho-
semennými se vyvinuvším, tož mohly první počátky dvouděložných krytosemenných začíti
také tvary bylinnými.

Je-li toto druhé pravdivým, pak ovšem dlouho bychom marně stopy jich hledali ve
vrstvách zemských, neboť byliny jsou tak zřídka způsobilé zachovati se v stavu fossilním.
A snad nepřítomnost jejich v dobách starších právě tímto dala by se vysvětliti.

Tyto všechny náhledy jsou ovšem jen pouhou kombinací myšlenek, budoucnost svrchu
položené otázky řešiti musí nikoliv pouhým myšlénkovým přemítáním nýbrž faktickými nálezy
v přírodě samé. Nalezení prvních dvouděložných krytosemenných bude proto vždy nejvýš
důležitým pro dějiny rostlinstva vůbec.

Na jednu ještě okolnost v objevování se dvouděložných rostlin v křídě možno po-
ukázati. V systematice bývá zvykem klásti bezkorunné na nejnižší stupeň jako tvar méně
dokonalý. Již morfologie nám dokazuje, že velký počet bezkorunných dá se dobře rozestaviti
mezi jednotlivé [řády prostoplátečné a srostloplátečné a že vůbec v přirozené systematice-
přesné rozdělení na bezkorunné, prosto- a srostloplátečné provésti se nedá. ;

V křídě, kdy se nám poprvé. dvouděložné u veliké bohatosti objevují, skutečně. také:
nenalézáme, že by. některá ze tří jmenovaných skupin nad ostatními převládala. Jmenovitě:
bezkorunné jsou tu na rovni s ostatními dvouděložnými, které se opět stejně rozdělují na
prosto- i srostloplátečné.

Velice zvláštním úkazem jest, že v českém cenomanu jednoděložné skoro na
dobro scházejí. Jak v systematické části uvedeno, jest to jediný Butomites cretaceus,
jenž co jednoděložná rostlina (generického postavení ovšem neurčitého) jest nepopíratelným.
Vegetativní zbytky rostlin jednoděložných jsou sice k bližšímu určení nejvýš nezpůsobilé, za.

Třída mathematicko-přírodovědecká VII. 3. 9

66 3. Dr. J. Velenovský

to ale tím lépe prozrazují, že k jednoděložným náležejí. Že v českých peruckých vrstvách
jsou vzácností, jest faktem. Také na Grónlandě jsou od Heera jen sporé a z části i po-
chybné jich zbytky zaznamenány. Heer vypočítává jich celkem 8 druhů, z nichž 4 jsou velice
pochybné. Také fragment palmy udávaný Heerem z Modletína na Moravě jest nejvýš po-
chybný a k určení docela nezpůsobilý.

O příčině nedostatku jednoděložných v cenónianských vrstvách možno opět souditi
dvojím způsobem: 1. Buď skutečně za doby této byly velice vzácnými a proto se zde jen
vzácně zachovaly. 2. Buď žily hojně W za dnešních dnů; ale náhodou se nikde ne-
zachovaly.

Druhý způsob výkladu byl by Tai pohodlným a a müze: iv jene k BER. byti
upotrebovän, kde něčeho se nám nedostává. Kdybychom ale v každém případě směli takto
souditi, byla by fytopalaeontologie vědou nemoznou, neboť každý by říci mohl; že v té které
době rostlo všechno, ale nám se z toho nic nezachovalo. -

Dovolíme si zde poukázati na objevování jednoděložných rostlin v vejílech neb břidlách
třetihorních. Na mnohých nalezištích třetihorních: rostlin možno souditi ze zachovalých zbytků
rostlin, že tu byla kdysi scenerie rostlinná podobna oné, jakou si musíme mysliti za doby
cenomanu u Vyšerovic, Lipence a t. d., ano“že i způsob, jakým se zbytky ony do vrstev
dostaly, 'byl týž. Každý kousek břidly třetihorní má ale aspoň nějaký otisk trávy, Sächoru
neb jiné dvouděložné rostliny. Ano musili bychom dlouho hledati: usazeniny :třetihorní rostlino-
nosné, kde by naprosto nebylo jednoděložných rostlin. Av peruckých vrstvách máme «právě
opak toho. Tedy- nedostatek: tento zde: nemůže být nahodilým, nýbrž příčinou jen toho, že
tehdáž skutečně zde jednoděložné nerostly.

5- Trávy a šácharovité rostou obyčejně pospolitě a možno říci, že po. celém. světě, ve
všech pásmech a za všech podmínek životních. © Listy i jiné jich části snadno se zachovávají
v jílovitých usazeninách a mohly by i v tvrdých lupcích. Vyšerovických, kde: jemná Selagi-
nella se zřetelně otiskla, docela dobře své stopy zanechati. A známe-li různé lokální flory
perucké, z nichž jedna svědčí hlubokému lesu, jiná suchým keřnatým hájům, jiná jehličnatým
complexům a p., tož by se jistě na některém tom stanovisku travám dařilo a jistě by se tu
také zachovaly.

Z toho tedy všeho plyne, že-se skutečně nato domnísajin. že jednoděložné. za ceno-
manu byly velice vzácnými a že tudíž jsou nejmladším, až v: třetihorách se objevujícím: a- do
dnes v nejvyšší dokonalosti a rozmanitosti žijícím typem rostlinným. Této domněnce. neod-
poruje také objevování :se palem ve vrstvách zemských. Neobyčejný zjev palem, jich ve-
likost, veliké a na mnoze pevné plody přivedly starší fytopalaeontology na bludnou cestu, že
zbytky palem (Sternberg aj.) udávali již v karbonu a jiných starších usazeninách. Všechny
tyto udaje. ukázaly se býti falešnými, a dnes víme, že skutečně palmy žily v Evropě teprv
na:sklonku doby křídové (v Slezsku, jižní Francii), tedy na přechodu do: doby třetihorní, kdy
se nám v značné bohatosti ve všech nalezištích objevují. V českém tenomanu jich posud ne-
máme; Modletínská palma jest pochybnä, na SD jsou neznámy, ano i v křídě americké
do dnes nejsou z důstatek: dokázány. © ý

„Tyto shodné, okolnosti svědčí dosti zřejmě, že palmy v v cenomanu buď ještě nežily,
buď jen v prvních začátcích. 7

Květena českého cenomanu. 67

. Ostatně vycházíme-li opět od zákona,vývojezpytného, dle: něhož řád rostlin, jenž za
doby naší slyne bohatstvím rodů, druhů neb i množstvím individuí, jehož vody a druhy jsou
si blízce příbuzny tvorice souvislé řady, jenž .jest tedy řádem přirozeným, moderním, jenž
povstal v dobách geologických mladších, tož a priori očekávati musíme, že: palmy Jon jistě
původn. mladého. A-to nám také. fytopalaeontologie až posud: potvrzuje.

: A'kdož-ví, zdali po příkladu, palemv neřídí se také: trávy, "šácnoby a jiné jednoděložné,
a zdali tyto všechny s nimi v stejné době se nevyvinuly. )

Nemůžeme ovšem posud u příčině. této vyslovovati všeobecně platné: konkluse, pi otože
jsme s fytopalaeontologii. vlastně teprv na: počátku, ale přec již dnes dovoleno: jest nám aspoň
poukázati na úkazy, které jsou nám podezřelými. Budoucí Studie nechť. potvudí neb zvrátí neb
U a doplní, co tuto. jen v črtách naznačeno.. :

- Prvé. jsme: se. již zmínili, že: amen květena: ee 'pognd celou ad typü,
jež j jsou rozšířeny ve floře jurské ano i dále v triasu, permu a i karbonu. Jsou tu ovšem jen
podřízeného významu mezi: formami wu jimi: se: ale právě cenomanská oras gate kon-
be oproti třetihorám. -3113 £

- Z- kapradin. jest to -Kirchnera ee a 8) eat, jež nam živě připomínají
rody: kápřařote: dob starších, v. literatuře. známých pod jmény Odontopteris a Neuro-
pteris. Podobně Laccopteris Dunkeri, jež jest buď stejná neb velice příbuzná s. kap-
radinoú téhož jména z Wealdu německého.. Thyýrsopteris capsulifera jest rozhodně
typem jurským, neboť se celá řada podobných druhů z doby té zaznamenává pod rodem
Dicksonia a-Thyrsopteris, prvý rod spadá dokonce: poyonen 2m (až. do dobyt ka-
menouhelné.

- Primo: prekyapujieim zjevem jest Sagenopteris var anne FG sah jest ai
půslěílatřá "Mohykánem rodu- svého. Nejbohatšího rozvoje dosáhl rod tento v rhátu a.oolithu:
Snad plodné. tobolky: Marsilia cretacea ee téže: rostlině. © Naše AS Má ©
hodně potomkem. řodu Sagenopteris. © <.C-25.0. 3 i

Na jurskou dobu upomíná také bohatě ené rostlinstvo nahesemenne- „Cyk a S.0-
vité, soudíce z fragmentärnich: zbytků. českých. a. grónlandských, převyšovaly za doby ceno-
manu v Evropě: počtem druhů. všechny. žijící cykasovité vůbec.: V české floře známe « jich již
10 druhů. Na stanovisku Chuchelském: a Bohdánkovském musely: cykasovité bráti hlavního
podílu na- složení lesa křídového, neboť tu nalézáme na každém kousku břidlý několik otisků
listových.: Všechny -uvedené.-české druhy úzce. souvisí s druhy-jurskými, ano Podozamites
lanceolatus jest bezpochyby týž druh, který i v juře zhusta se objevuje. Podobně druží
se k Jurskym | a ae druhům“ Alessulz ee kterýžto typ Již v tertieru
vymizel) W204 dusydily S58:

Z celé flory anna nejpamátnějším zjevem N jenů In annera mir rabilis: Nebudem
zde .opakovati důkazy; které. jsme na jiném místě do podrobna. provedli, a dle nichž jes
rostlina tato nahosemenným typem -z příbuzenstva pravých Cordaitů, jež jdou z devonu až
do permu. Nověji teprv se shledalo, že žilkované listy, v literatuře. uváděné pod jménem
Eolirion.a*p. z vrstev- oolithových,- triasovych, -„wealdských: a vermirovskych nejsou žádné
jednoděložné - rostliny, -nýbřž nahosemenné. -A.k těmto se druží naše Krannera, a S těmito

ukončuje tudíž v cenomanu život starých C ordaitů.
9*

68 3. Dr. J. Velenovský

Poněkud nápadnou okolností jest, že v české perucké floře nemáme žádných tiso-
vitých z příbuzenstva r. Ginkgo. Ačkoliv jsem po nich ve všech nalezištích se zvláštní
pozorností pátral, přec nikde jsem jich nenalezl. Myslím ale, že jistě ještě zde budou objeveny.
Heer ale uvádí ze současných vrstev ataneských na Grónlandě tři druhy rodu Baiera, jeden
druh rodu Czekanowskia a dva druhy rodu Ginkgo. Tento typ nahosemenných dosáhl
nejvyššího vrchole vývoje v juře a klesá právě v křídě, odkudž pak pokračuje až do naší
doby toliko v rodu Ginkgo.

Čistě jurský typ představují nám perucké dva druhy rodu Echinostrobus, jež buď
najisto témuž rodu, co Solenhofenský E. Sternbergii Schmp. náležejí neb těsně k němu
se řadí. Jisto ale jest, že jest to konifera rázu prastarého, v třetihorách již vymizelého.

O druhu Cyparissidium gracile nechci posud činiti žádných srovnání, protože
nemáme z něho plodných šišek. Rod tento jest rovněž typem jursko-křídovým. C. minimum
patří snad k typu tomuto.

Pro cenomanskou květenu v Čechách a snad v Evropě vůbec jsou zvlášť charakte-
ristickými následující rody: Dicksonia (kmeny), Gleichenia, Dammara, Cunning-
hamia, Araucaria, Seguoia, Ceratostrobus, Widdringtonia, Frenelopsis.
Jsou to rody, které buď svým všeobecným se objevováním buď četnými druhy flore této oproti
florám starším i mladším zvláštního rázu vtiskují.

Kmeny stromovité kapradiny Dicksonia punctata (Protopteris p.) mohou býti
i geologům vodítkem při poznávání cenomanských pískovců, neboť v nich skoro všude se
objevují. V Čechách jsou v peruckých pískovcích vůbec rozšířeny a uvádí se dále z Grón-
landu, Saska, Moravy, Westfálska.

Krásné Gleichenie dosáhly v křídě (již také starší) svého největšího rozvoje. Jen
na Grónlandě žilo jich za doby křídové více druhů než jich jest dnes všech dohromady na
zemi, a v Čechách máme jich 6 druhů. Ještě v mladší křídě u Cách žilo několik druhů.
Zajímavo jest, že nynější Gleichenie rozprášeny jsou toliko po okrsku australsko-
malajském.

Araukarovité rody Dammara, Araucaria, Cunninghamia svědčí o tom, že
v cenomanu byly všeobecně rozšířeny a co z nich posud známe, že jest jen malou ukázkou
z bohatého kdysi řádu, z něhož dnes žije jen několik druhů.

Nejobyčejnější koniferou za celé doby křídové jest rozhodně Seguoia, jíž už odtud
popsáno celé množství druhů a posud ještě nové se objevují. Zdá se, že rod tento zde dospěl
svého vrchole vývoje a že ho odtud ubývá pozvolna během třetihor, až se sevrkne za doby
naší na jediné dva druhy kalifornské. Heer uvádí z křídy Grónlandské 10 druhů, v Čechách
jich máme 6. A k rodu Seguoia druží se u nás ještě dva blízce příbuzné rody Cerato-
strobus a Microlepidium.

Praobyčejným zjevem v české perucké flore jest Widdringtonia Reichii, jež
bezpochyby i jinde v cenomanu bude nalezena. Rod tento jde z křídy do třetihor a zbývá
nyní ve 3 druzích v jižní Africe.

Záhadnou koniferou jest rod Frenelopsis, jehož zbytky objevují se v zpodní křídě

a jdou dále cenomanem až do turonu (ve Francii). Jest to tedy čistě křídový, nyní již
vyhynulý rod.

Květena českého cenomanu. 69

Plutonia cretacea jest nám dalším důkazem, že za doby křídové žilo ještě
hojnost rodů, k nimž analogií v žijící přírodě nemáme.

Cenomanské Abietineae jsou v české perucké floře dokonale zajištěny a zdají se
vesměs příslušeti rodům žijícím. Není ještě rozhodnuto, jsou-li to první typy čeledi této, neboť
již v dobách starších fragmenty jejich byly pozorovány (viz Schenk, Pal.) Z té okolnosti,
že Abietineae jsou nyní mezi jehličnatými tak bohatě zastoupeny, bych však soudil, že
jsou stáří mladšího.

Z dvouděložných charakterisují floru cenomanskou rod Platanus, různé formy řádu
Araliaceae, Proteaceae, Myricaceae, Magnoliaceae, Diospyreae, Caesal-
piniaceae, Myrtaceae, velikolisté Crednerie a záhadná posud Dewalguea.

Co až potud vyloženo, týká se výhradně květeny vrstev cenomanských a částečně
nejzpodnější křídy. Jaké poměry floristické panují ve floře stupně turonského neb senonského,
těžko posud pro nedostatečné známosti flor těchto nějakých náhledů vyslovovati. V Čechách
máme ku př. z opuk Bělohorských (turon) posud praskrovné zbytky rostlin. Podivným způ-
sobem opakují se tu ale mnohé druhy z doby cenomanské, tak odtud lze zaznamenati: Mi-
crozamia gibba (taze, co u Vyšerovic), listy rodu Eucalyptus, Sequoia, Geinitzia.

Také u senonu českého (Čes. Lípa, Březno, Kieslingswalde) známe celkem málo
rostlin. Tyto jsou ale od peruckých již velmi odchylny upomínajíce úplně na floru třetihorní.

Jeví se nám tudíž cenomanská flora co flora samostatného rázu, jež stojí uprostřed
mezi florou jury a třetihor. Přechod k prvé tvoří rostliny komské, wealdské a vermířovské
k druhé flora senonská.

Ačkoliv máme v perucké floře v podstatě tytéž elementy rostlinné jako ve floře
třetihorní, přec jich vzájemný poměr početní čili celkové složení jest v obou velmi rozdílné.
V cenomanu na příklad zaujímají nahosemenné oproti ostatnímu rostlinstva mnohem větší
procenta než v třetihorách. A mezi nahosemennými vynikají opět počtem cykasovité, jež jsou
v třetihorách vzácnými. Mezi nahosemennými máme ještě mnohé typy žijícím nepodobné,
kdežto v třetihorách jsou vesměs druhy druhům žijícím velmi podobné.

I dvouděložné jeví jiné složení než za doby třetihorní, ačkoliv různých rodů neb řádů
tu vypočítávati nelze. Řády Myrtaceae, Araliaceae, Magnoliaceae vynikají mezi
ostatním rostlinstvem značněji než za třetihor. Myricaceae, Terebinthaceae, Prote-
aceae, Diospyreae, Ampelideae, rod Populus, Caesalpiniaceae přecházejí po-
zvolna do spodních třetihor. Za to v třetihorách všeobecně rozšířené Laurineae, Arto-
carpeae, Malvaceae, Celastrineae, Juglandeae, Rhodoreae, Ericaceae zdají
se v cenomanu býti řídkými.

Výslovně ale vytknouti nutno, že stromy a keře s listy ročně opadavými v cenomanu
úplně scházejí. Proto schází nám tu celá řada rodů třetihorních, jež počínají již v zpodním
tertieru a v mladším k velikému rozvoji dospívají. Podobnými rody jsou: Betula, Alnus,
Carpinus, Ulmus, Quercus, Castanea, Salix, Viburnum, Fraxinus, Cornus,
Tilia, Acer, Evonymus, Rhamnus, Zizyphus, Juglans, Pirus, Prunus a t. d.

70 9, Dr. J. Velenovský _

Celková povaha květeny peruck6 a poměr její ke florám
žijícím.

ihr v následujícím pokusíme : se sestrojiti. obraz o vegetaci křídové v Čechách; jak: by s se
nám asi jevila, kdybychom ji oživiti mohli z mrtvých břidel její. Jsem dalek toho; abych
sestrojoval tu definitivní náhledy a obrazy o celé květeně vrstev peruckych, neboť dnešní
doba nás ktomu posud neopravňuje. Kdo by se na př. odvážil líčiti nynější foru českou,
jež čítá celkem asi 1600 druhů cévnatých rostlin, kdyby z ní;znal sotva. 200 druhů; místy
ještě nespolehlivě určených! A flora peruckä jest rázu čistě tropického, jest:tudíž zajisté
daleko bujnější a počtem druhů daleko obsáhlejší než skromná květena dnešních luhů 'a hájů.

. Přec ale možno si dovoliti mnohé myšlénky o věci této a to hlavně na- základě výše
vyloženého fakta, že rostliny jednotlivých nalezišť náležejí lorám lokálním. Neznáme: li tedy
floristicky celý daleký kraj za doby perucké, tož přece možno znäzorniti: si -jednotlivá místečka
jeho dle jednotlivých stanovisk, kde rostliny se nám zachovaly. 3 838

:. Flora perucká byla čistě tropického rázu. Krajina Vyšerovická se svými N
Magnoliemi,: Araliemi a stromovitými kapradinami představuje nám hluboký, bujný, stinný
prales. V temnu lesním vinuly se potoky, řeka, jež tu tvoří četné zátoky a slepá, ramena.
Podle břehů hojnost mokřadel a jezírek. Klenba lesní sestává z mohutných. korun :blahoviční-
kových (Eucalyptus), Hymenaea, Dammara, nádherných Magnolií, platanů a Myrtaceí, na okraji
lesním a v podrostu zelenají se vonné myriky, po kmenech vinou velkolisté: břečťány a v sku-
pinách mezi nimi rozkládají své prstnaté listy Aralie a Crednerie. V těžkém a výpary zvlhlé
půdy nasyceném vzduchu houpají se nádherné vějíře Gleichenif, stromovitých kapradin (Pro-
topteris), cykasovitých (Microzamia) a tu zajisté ze zeleného drniska něžných: Selaginell: vy-
čuhují Dracaenám nenepodobné, z mečovitých listů složené trsy Krannery. Na-blízkém úklonu
směstnáno roští Widdringtonií, Cunninghamií, Echinostrobů a nad obzor v pozadí trčí z more
lesního vysoko k nebesům černé kontury obrovských stromů mamutích (Sequoia). . -

Zvláště rostliny Vyšerovické jeví i ve. velikých listech i v. celém svém „složení nej-
vyšší. bujnost vegetace. Že tu musel být hluboký les, v němž střádá se stále množství par,
nasvědčují stromovité kapradiny a cykasovité, jimž by se na suché, pusté a vypráhlé půdě
nedařilo. :Dle celkového rázu nutno se vmysliti v podobné lesy, jež rozkládají se v -horkém
pásmu rovníkovém podle Konga, Amazonu, na Javě, Borneu a t. d., jež KohRE Bu
označují co pásmo hygromegathermů. :

Tady ovšem také přirozeno, že převládá všude vegetace stromovitá a Bon kdežto
bylinstvo. sotva kde k většímu rozvoji dospívá neb aspoň obsáhlých formací netvoří.

- Nevalný. rozdíl v rázu vegetace poskytovati musilo stanovisko. u Kounice, Je jest
vlastně jen pokračováním krajiny Vyšerovické.

Z bohatších nalezišť, možno si ještě sestrojiti úplnější obraz krajinný 2 okoji ‚Chuchle,
Lidic, Lipence, Bohdánkova a Landsbergu.

Flora Chuchelská má oproti Vyšerovické dosti rozdílné složení. Opět tu musíme při-
jímati hluboký prales, v němž opět blahovičníky, Menispermaceae, Myricaceae, Diospyreae,

Květena českého: cenomanu. zul

Magnolie, Sassafras a velkolisté platany tvořily hlavní podstatu. Zvláštní svěžesti dodávají tu
ale lesu a jeho mokřadlům ztepilé Podozamity, Nilssonie a podle vody mnozstvi čtyrlistých
Sagenopteris. Z jehličnatých jest tu hojnou Plutonia cretacea, o jejíž podobě si ovšem sprá-
vného obrazu učiniti nemůžeme. Zvláštní ozdobou byly tu keře neb stromy Proteaceí, z nichž
jmenovitě krásnými listy oděna byla Dryandra cretacea.
Vegetace okolí Lidického měla opět rozdílné složení. Velikolisté stromy, Rs mäme

-u Vyšerovic, mizí tu skoro úplně, jen platany (Platanus rhomboidea) jsou tu největším dvou-
"děložným stromem -a ty ještě zanechaly své stopy jen v jedné osamocené vrstvě, takže patří
k samostatnému období. -Stromy neb keře zdejší vyznačují se drobnými listy a velikou čásť
jich zaujímají Proteaceae. Nechybíme snad, máme-li tu na mysli kraje australské a jihoafrické
-porostlé křovím a stromovim Proteaceí neobyčejných kožovitých listů, podivných květů a plodů.
Mezi nimi vmíseny jsou hojné jehličnaté, jež snad tvořily zvlášť oddělené partie lesní.
-Z těchto nejčetnější jest lepá Sequoia crispa a S. minor a posud záhadný Echinostrobus
minor: Kapradiny a cykasovité scházejí tu skoro úplně, což svědčí také o sušší lesní vegetací.

- Neobyčejně bohatou florou vyznamenává se stanovisko Lipenecké. Zdejší drobivé
Jupky:obsáhují jistě několik set různých druhů rostlinných, jež posud jen částečně jsou zpra-
covány. © Flora táto v mnohém upomíná na Lidickou, od Vyšerovické se ale značně liší. Oy-
‘kasovite a kapradiny jsou tu vzácností, konifery: tvoří tu hlavní čásť lesa. Seguoiím podobný
Ceratostrobus seguoiaephyllus, jenž byl bezpochyby i vzrůstem podoben stromům mamutím,
musil zde tvořiti obrovský :les, v němž místy také ozdobná Sequoia crispa: jest. přimísena.
-Metlatä Frenelopsis bohemica, Widdringtonia Reichii, Microlepidiům a Cunninghamie lemují
kraje lesa a vysoko ‚po stráních a všude v úvalech pokrývají: rozsáhlá prostranství: V lese
zelenají se lupanaté stromy Cocculophyllum, Eucalyptus, Aralia. formosa, Dewalguea coriacea,
‚Conospermophyllum a j. V lesní vegetaci nejpamátnější jsou tu pro nás krásné: stromy arau-
karií (Araucaria bohemica). Břehy vod por üstä v množství Butomites cretaceus a přesličkovitý
a A so
4 "Černým jehličnatým © lesem pokryté, haj pod Böbdankosem u Hodkovie a spusté
‚viesoviny zdejších pahorků. poskytovaly "za doby „cenomanské obraz mnohem; velikolepější.
Nemáme sice odtud mnoho rostlin, ale d ty, -jež tu posud byly nalezeny, svědčí o čistě tro-
pické, bujné lesní vegetaci. Zde ku podivu převládaly, nad ostatní vegetací ušlechtilé Cykadey,
jichž, lístky a fragmenty nalézáme: tu teď na každém úlomku: břidly. - Zdá se, že zde tvořily
svou vlastní formaci připomínajíce tak některé krajiny jihovýchodní Australie, kde celé roz-
sáhlé complexy pokrývá Macrozamia spiralis. Vedle nich bují tu trojprsté aralie (Aralia for-
„mosa) a Cussoniphyllum a, opět obligátní blahovičníky, myriky a Proteaceae, Mezi cykasovitými
dobře se vyjímají Krannery, jež, jak se zdá, vyžadovaly stejné podmínky životní. Větrem
„vlají vláskovité jehlice borovice. Pinus Quenstedti, jež připomíná nám nyní v sadech oblíbenou
P. excelsá, Ceratostrobus echinatus, Widdringtonia Reichii, Seguoia heterophylla, Frenelopsis
bohemica skládají ostatní les jako na stanoviskách předešlých. Zde rostla konečně i pravá
Dammara, jíž patří nee kožovité listy (Dammarophyllum bohemicum), které leží vedle listů
cykasovitých.

© Vůúvalu hlubokých lesů blíž Ústí nad Orlicí pod hrdým Bren Landsbergem, tam
"kde vine se chladný potůček v kyprém mechu a mezi trsy kapradí, tam za dávných věků

72 3. Dr. J. Velenovský

rostl sice také hluboký les ale zcela jiné tvářnosti. A dnes památky z ného pochovány jsou
v mastných, černošedých břidlách, přes něž hrčí čistá voda potůčku. Zvláštní dojem na nás
činí pohled na tmavé desky břidel z vody vytažené a černými otisky Cunninghamií, Wid-
dringtonií, Aralií, Eucalyptů a Gleichenií pokryté. Dnes pokrývá břidly na dně malé nádržky
vodní šedý jíl, v němž leží opadané listy javorů (Acer pseudoplatanus), zimolezu (Lonicera
nigra), buků, lísek, jedlí, smrků a borovic. Do téhož hrobu a tímže tedy způsobem ukládá se
po dlouhých věcích rostlinstvo téhož stanoviska, rostlinstvu zde ljiž odpočívajícímu úplně ne-
podobné. Za doby cenomanské byl zdejší les z největší části jehličnatý. Svěží vejmutovky
(Pinus Ouenstedti), Cunninghamia elegans, Widdringtonia Reichii a pro zdejší okolí význačné
Cyparissidium minimum převládají po veškerém lese. Velice hojné jsou tu opět Gleichenie,
jež vykládají celou jednu zpodní vrstvu. Cykasovité scházejí. Z dvouděložných jest tu cha-
rakteristickou Aralia anisoloba, blahovičníky, myriky a některé Proteacey.

Tak vmyslili jsme se v život krajin za dávných věků křídových v Čechách. Aspoň
přibližně máme zajisté správný obraz o tehdejší vegetaci z několik stanovisk. Při znázorňo-
vání tomto bezděčně béřeme ku pomoci scenerie rostlinné z krajů tropických za dnešních
dnů. Jaký ale byl asi celkový ráz křídové flory, jež žila na Grönland& a v střední Evropě,
máme-liž obdobných neb stejných ještě květen někde v horských krajinách za doby naší?
Jaké bylo tehdáž podnebí a jaká asi byla vegetace v celém pruhu zemí od rovníku až
k oběma polům?

Na tyto otázky ovšem budou moci odpověděti teprv ti, kdož jednou znáti budou kří-
dovou foru ze všech zemí. Jsou to otázky, jichž odpověď tvoří nejdůležitější články v ději-
nách vývoje rostlinstva na povrchu zemském, neboť doba cenomanu. je v ohledu tom přechodní
mezi dobou starou a moderní.

V následujícím pokusíme se srovnati BR, posud typy flory cenomanu českého
s rody neb druhy posud žijícími.

Osmundophyllum cretaceum náleží spáchané k pravému rodu Osmunda,
jehož nečetné druhy dnes rostou dílem v teplém dílem mírném pásmu různých zemí. O. re-
galis L. má neobyčejně velkou areu rozšíření, obyvät skoro všechny země mírného pásma
severní polokoule, dále na severu a jihu Afriky a na Madagaskaru. Jiné příbuzné druhy roz-
šířeny jsou od Kamčatky až na Ceylon a Borneo a jiné jdou ze severní až do střední Ame-
riky. Třetihorní druhy rodu Osmunda zdají se býti přímými předchůdci žijících, neboť se
od nich sotva rozeznávají. A náš a Heerův pozůstatek tohoto rodu z Čech a Grónlandu
svědčí zajisté prvním praotcům dříve jmenovaných druhů.

Thyrsopteris capsulifera. Jediný druh Th. elegans jest nádhernou kapra-
dinou ostrova Juan Fernandez.

Dicksonia punctata, Nyní žijící stromovité Dicksonie rozšířeny jsou v ne-
mnohých druzích na Kanarech, Azorech, Javě a příbuzny našemu druhu D. antarctica Lb.
est domovem v Australii, Tasmanii a na N. Seelandu.

Pteris frigida Heer. Nyní žijící druhy rodu Pteris jsou velmi četné a rostou
po celé zemi v mírném i horkém pásmu.

Acrostichum cretaceum. Druhy rodu tohoto rostou nyní v tropech různých zemí.

Květena českého cenomanu. 73

Platycerium cretaceum. Příbuzné druhy Platycerium alcicorne Hook.
a P. biforme Hook. rozšířeny jsou v Australii, Polynesii, v okrsku Malajském a ve
Vých. Indii.

Gleicheniaceae. Řád tento obsahuje celkem 30 druhů v tropických a subtro-
pických zemích jižní polokoule rozšířených. Nejvíce jich jest v Australii, odkudž jdou Ma-
lajským okrskem nejdále na sever až do Japanu.

z nichž jen 2 rostou v Evropě, ostatní rozšířeny jsou v různých teplých a mírných zemích.
Veliké a křídovému tudíž nejpodobnější druhy rostou často u velikém množství v Australii.

Selaginella dichotoma. Příbuzné druhy rozšířeny jsou v tropech různých zemí.

Cycadeae čítají nyní 9 rodů o 75 druzích a omezeny jsou výhradně na tropické
a subtropické země starého a nového světa. Zajímavo, že nový i starý svět má své zvláštní
rody a druhy. Nejhojnější jsou v horké centralní Americe, Mexiku a Australii. Nikdy však
nejsou základem vegetace jsouce na mnoze osamoceny a co vzácnosti mezi ostatním rostlinstvem.

Dammara borealis a Dammarophyllum bohemicum. Nyní čítá rod Dam-
mara jen 4 druhy, jež vesměs náležejí okrsku Malajskému a částečně severovýchodní
Australii. Křídové druhy se od žijících liší nepatrně.

Araucaria bohemica. Rod Araucaria čítá 10 druhů žijících dílem v jižní Ame-
rice, dílem v Australii.

Pinus. Druhy rodu tohoto (počtem 70) rozšířeny jsou nyní hlavně v severním mírném
pásmu, některé přestupují i obratník dále na jih. Na jižní polokouli scházejí. Křídový druh
P. longissima nesnadno posud srovnávati s žijícími, protože nemáme od něho jehlic. Za
to P. Quenstedti docela jistě patří k sekci Strobus Spach. Nejpodobnější druhy (P.
Strobus a j.) rostou v sev. Americe a Mexiku.

Picea Lnk. Naše křídová Pinus protopicea jistě sem náleží. Žijící druhy (počtem
12) rostou v mírném pásmu severní polokoule.

Cunninghamia elegans. Žijící jediný druh v jižní Číně a Kočinčině, C. si-
nensis R. Br. jest vegetativně křídové velmi podobna, ale v šiškách se liší.

Sequoia Endl. Známé druhy S. gigantea Torr. a S. sempervirens Endl.
rostou v Kalifornii. ©

Echinostrobus squamosus a E. minor mají i v Supinäch i šiškách mnohou
podobnost s rodem Arthrotaxis Don, jehož 3 druhy rostou v Tasmanii.

Widdringtonia Reichii. Příbuzné, ač ale dosti odchylné druhy rodu Widd-
ringtonia Endl. rostou v jižní Africe a na Madagaskaru.

Podocarpus cretacea. Příbuzné druhy žijící (počtem 40) rostou ve východní
Asii a v mírném pásmu jižní polokoule.

Platanus rhomboidea a P. laevis. Žijící rod Platanus má jeden druh
v středomořské Asii a asi 5 druhů v severní Americe.

Proteaceae. Nyní žijící řád tento bohatý počtem rodů i druhů rozšířen jest skoro
vesměs na jižní polokouli v pásmu teplém. Nejhojnější drnhy jsou v Australii a na Capu
D. N., řídce rostou na N. Seelandu a v již. Americe a Asii, některé v tropické Africe, žádné
nejdou na sever přes obratník.

Třída mathematicko-přírodovědecká VII. 3. 10

74 3. Dr. J. Velenovský

Myricaceae. Obsahují jediný žijící rod Myrica o 32 druzích. V sev. Americe,
tropické a východní Asii, -jižní a severní Africe, západní Indii, na Azorech a Kanarech;
v Evropě toliko jediný druh.

Araliaceae. Nyní žijící řád tento obsahuje sice dosti druhů ale ne mnoho rodů.
Jest rozšířen po celé zemi ale nikde nepřestupuje 529 s. š. Velmi hojné jsou v Americe,
jmenovitě na horách Mexika, Kolumbie a Granady.

Menispermaceae. V subtropické sev. Americe, záp. Indii, jižní Africe, subtro-
pické Australii.

Ampelideae. Všude v subtropických krajinách, hlavně v sev. Americe; vyjma
pochybnou Vitis vinifera není žádný druh v Evropě.

Diospyreae. V tropické Asii, na Capu, v Australii, horké Americe, 1 druh
středomořský.

Caesalpiniaceae. Tropické země vůbec.

Myrtaceae. Veliký řád tento (asi 1800 druhů) rozšířen jest zvláště v tropických
krajinách po celé zemi. Rody Leptospermum, Callistemon, Eucalyptus (viz kří-
dové) hojně v Australii, méně v tropické Asii. Známy jsou pověstné lesy blahovičníkové v Au-
stralii, jimž na mnoze podobati se musely perucké lesy v Čechách.

Magnolia. Rod tento čítá nyní 21 druhů rozšířených v tropické Asii, východní
Asii, Japanu, atlantické sev. Americe.

Myrsineae. Vůbec v tropech.

Laurineae. Velký řád, v tropických a subtropických zemích. Rod Sassafras
v sev. Americe, i

Abychom srovnání cenomanských rostlin s žijícími doplnili, uvedeme zde ještě za-
jištěné druhy z vrstev Ataneských na Grónlandě, jež Heer popisuje a které posud v Čechách
pozorovány nebyly.

Cyathea. Oba druhy, jež Heer uvádí, velmi mnoho se podobají naší kapradině
Laccopteris Dunkeri, ačkoliv nervatura jest rozdílna. Zajisté ale i naše i Hee-
rovy kapradiny buď spadají přímo pod rod Cyathea buď v jeho nejbližší příbuznost. Nyní
žijící druhy rodu Cyathea rozšířeny jsou v tropech vůbec, hojné jsou v okrsku australském
a indicko-malajském.

Ginkgo. Jediný žijící druh (G. biloba L.) roste v Japanu a Číně.

Ficus. Heer popisuje tři druhy. Nyní rozšířeny jsou v teplých krajinách vůbec.

Liriodendron Meekii. Nyní žijící L. tulipifera L. roste v sev. Americe.

Přehlédneme-li nyní srovnávací seznam tento, nalezneme v něm ihned mnohé pokyny
ku posouzení všeobecné povahy květeny cenomanské. Co především právem říci musíme, jest,
že kyčtena cenomanu jest čistě tropickou. Všechny analogie k cenomanským dru-
hům nalézáme dnes ve floräch tropických neb subtropických.

Dále konstatovati nutno, že tropický ráz ataneské flory na Grónlandě jest týž jako
perucké flory v Čechách. Heer sice praví (Fl. arct.), že rostlinstvo Modletínské na Moravě
má mnohem větší listy a jeví bujnější vzrůst než na Gronlandě, tvrzení toto ale již proto jest

Koetena česlkého cenomanu. 75

nespolehlivé, že k němu má Heer ku srovnání z Modletina jen několik druhů. Srovnáme-li
náš seznam perucký a Heerův ataneský, vidíme naopak, že tu máme většinu druhü a rodů
společných.

Z toho lze dále souditi, že za doby cenomanu byl rozdíl floristicky mezi Grönlandem
a Čechy s ohledem na severní šířku buď malý buď žádný.

Dále plyne z provedeného srovnání, že flora cenomanu má svůj samostatný ráz a že
nedá se žádnou žijící florou v úplný souhlas uvésti.

Důsledek tento jest značného významu. V seznamu našem nalézáme stejné rody neb
řády roztříděny dnes po všech zemích teplého pásma. Nejvýš zajimavo jest, že tu máme
hojnost rodů, které dnes rostou buď výhradně buď po většině na jižní polokouli: Pro-
teaceae, Podocarpus, Widdringtonia, Arthrotaxis, Araucaria, Dammara,
Gleichenia, Thyrsopteris, Cyathea. A při tom současně máme zde rody, které co
osamocené vzácnosti a co zbytky dávnověké vegetace posud rostou v severní Americe (Se-
guoia, Liriodendron, Platanus) neb v okrsku japonsko-čínském, jenž proslaven jest
svou podobností s vegetací třetihorní. A mezi tyto všechny vmíseny jsou konečně rody, jichž
dnešní druhy rostou brzo v té, brzo v oné zemi teplého pásma.

Že největší počet příbuzných rodů s cenomanskou florou nalézáme dnes na
jižní polokouli, jest zajisté pozoruhodným. Zdá se nám, že jsme tu na stopě myšlénce, že za
doby cenomanu byla stejnotvárná flora rozšířena od severního polu daleko za jižní obratník,
že ale následkem geologických převratů a změn na severní polokouli se úplně pozměnila neb
vyhynula a z veliké části jen na jižní polokouli až dodnes se zachovala. A zde opět jest to
okrslek australský, v němž skutečně nápadně mnoho analogií ku cenomanské floře posud se
udrželo. Známo ostatně, že i zpodní třetihorní flora na Australii mnoho upomíná.

Podle toho všeho bude jednou nejvýš dülezito, poznáme-li také cenomanskou floru
zemí na jižní polokouli a jmenovitě v australském okrsku. Také mladší křída a zpodní třeti-
hory zemí těchto mohou nám jednou poskytnouti material ku překvapujícím zprávám o historii
rostlinstva na zemi vůbec.

tí Bat ge, ‚a nů Soto %

SER

BIER

I DY VH ově

ň by R

ini akon? M ně BR ie nen RE Audtianhe

TEE WEN, Er 331008 oe „Ne RE ei 417133 ra Helv. HAPE
ve) OBEN Na HOŽROE ho a IE AD vd UT Kar
ar Haba are. Bi EN ř ae APT KOTEL

Ai a%

2 A SET

again ONE po

Di

Bi}; Taheis SOM

+% x [4 ee 4 v
RER DO AST ara

HeraV DR Ian TE

la

de „tau
„bs ven: kon

ieanik

EHM lají

VELENOVSKÝ: KVĚTENA ČESKÉHO CENOMANU.

Velenovský del

Drennasnr Innen, ev oj maj
ROZpravy Kral CESKÉ. SPOLECNOSŮ NAUK:

Lith. Farský v Praze,

(

n
I

—
IT
|

7
vl.

]
u

irodověd

N
Du

L

N

a mathen

d

VELENOVSKÝ: KVĚTENA ČESKÉHO CENOMANU

Velenovský del
Zižh.Farský vFraze

ver TA 109 ma
anna] ] ia. ennlecn0su c 4 Mathe :
„ROZDIAN V KTAL CESKO spat VL SUEM-PBrirgday: ee
- V VDOVĚ ÚS
SSU- VL rada 3 svazek
a0a 3. svazek

2

CESKEHO CENOMANU

v

VELENOVSKY: KVĚTENA

Velerooskı; del

Tab. II.

Lith. Farský o Praze.

Zith. Farský o Praze.

IV

Ko a
19

VELENOVSKÝ : KVĚTENA ČESKÉHO CENO MANU

Velenovský del

v

ČESKÉHO CENOMANU.

VELENOVSKY: KVĚTENA

Velenooský del.

Dith. Farský v Praze.

3

aa

[

a

n
\

irodověd. VIL

v.
ne

a

l

=

4

Ida mat

N-D

Zith. Farský v Praze,

SVAZEK

3

VU řada

T

U: Malen -Deipodoysg

y

OSU Nák

Ar
V

Č

spol

kral. Ceské

VELENOVSKÝ: KVĚTENA ČESKÉHO CÉNOMANU.

Velenooský del.

jí

tok

ev

2 Rd
a,

VELENOVSKÝ: KVĚTENA ČESKÉHO CENOMANU.

SI

==
===

=

=

P

=

RS

=

==

ZS

GE

Rozpravy král české společnosti nauk.

ZětA.Farský v Praze.

a mathem-prirodoved. VI. řada 3. svazek.

VELENOVSKY : KVĚTENA ČESKÉHO CENOMANU.

<
Sr

= FLE:

|

Zıth.Farski v Praze.

Velenovský det.

dověd. VII řada 3 svazek

ce NM
jnak made ry
: EM-priro

Rozpravy král české společnost

4

Bem

RE.

VELENOVSKÝ: KVĚTENA ČESKÉHO CENOMANU.

Rozpravy král české společnosti nauk.

Tab. V

Lich.

Farský v Praze.

ida mathem-prirodoved. VIL řada 3. svazek.

T
Z

|
|
|
i
i
H

Ko MĚ u

(o m o n =
a u Di rn as ch

Tab.

KVĚTENA ČESKÉHO CENOMANU.

VELENOVSKÝ :

p Praxe.

12

Lith.Fatsı

Ma Hi :
Nem přírodověd. VII řada 3 svazek

la

In

K
k

sti nat

G

6 společno

k

pravy kral (es

Roz

VELENOVSKÝ: KVĚTENA ČESKÉHO CENOMANU.

T

Velenovský del.

Rozpravy král české společnosti

nauk.

Tab. VI.

těh Farský v Praze.

ida mathem-prirodoved. VIL řada 3. svazek.

k
173
Hi
4
|
i

VELENOVSKY: KVĚTENA ČESKÉHO CENOMANU.
| | | / | | Tab. VI

Velenovský del. Be

In

ren “am ur
PER: ; ost nauk alhem- alte E I S
Rozpravy král české společh Přirodověd. VI řada 3 svazek

Uiber die

Curven C; von n“ Ordnung
besenlecht >>, auf welchen die einfachsten operlalschaaren G2" G,

vorkommen.

Von

Prof. KARL KÜPPER.

(Abhandlungen der k. böhm. Gesellschaft der Wissenschaften. — VII. Folge, 3. Band.)

(Mathematisch-naturwissenschaftliche Classe Nr. 4.)

PRAG.
Verlag der königl. böhm. Gesellschaft der Wissenschaften. — Druck von Dr. Ed. Gregr.
1889.

9: 3 A O k : er

2 i o bo l k

2: re N te 0 Be,

AARON Aka ua

Cheat KEN molar a Badozkosob. dění say A

RER a ee

San

: 2 k ke Mr
we: DAHÁ SB hor

sid ul rel nasim — POYEROBRAZB N von a veligsa?
B

Neuere Untersuchungen der Curven, welchen eine 9 zukommt, der soge-
2

nannten hyperelliptischen Curven haben zu überraschenden Resultaten geführt,
und es besteht kein Zweifel darüber, dass das Studium der Specialschaaren, zu welchem Herr
M. Nöther die erste nachhaltige Anregung gegeben hat, von fundamentaler Wichtigkeit für
die Theorie der algebraischen Curven ist. Da die werthvollen Arbeiten des genannten Ma-
thematikers in unserem Lande noch wenig bekannt sind, so erscheint es geboten, meiner
eigentlichen Untersuchung die Erörterung einiger wesentlichen Momente voranzuschicken.

1. Unter 96

auf C7 ist eine lineare co“ Schaar von Q-punctigen Gruppen zu ver-
stehen.*) Wenn A— g< p, so heisst die 0 Specialschaar; durch irgend eine Gruppe

lässt sich alsdann eine adjungirte Curve n-3:* Ordnung C" * legen, und umgekehrt, wenn
dies für eine beliebige Gruppe möglich ist, muss Q — 9< p, also eine Specialschaar vor-
liegen. Die supponirte C"7* — die Bezeichnung C”” soll ausschliesslich für adjun-
girte Curven gebraucht werden — wird abgesehen von den © Puncten, durch welche sie

gelegt wurde, noch einen Rest von R=2p —2— A Puncten mit C) gemein haben. Nach
einem Theorem, welches man Restsatz genannt hat, kann die vorliegende o stets durch
solcha C"7* aus C geschnitten werden, die jenen Rest R enthalten: Wenn hiezu sá m mt-
liche durch R möglichen C" * erforderlich sind, so heisst I Vollschaar. Für eine

solche gilt als Haupttheorem der Riemann-Rochsche Satz, welcher aussagt, dass für die
durch eine Gruppe G gehenden C"* die © Puncte der Gruppe genau Q—g Bedingungen
ausmachen. Da es gerade p linear unabhängige Curven 0”? gibt, oder überhaupt oo? C"
existiren, so ist p — 1— (A— 9) die Mannigfaltigkeit der durch die G möglichen C*””. Diese
schneiden jetzt eine Restschaar K aus, auf welche man auch den Riemann-Rochschen Satz
anwenden kann, und findet:

„Hat man auf C O Puncte, welche den durch sie gehenden C" A—g

Bedingungen auferlegen, so gehören sie als Gruppe zu einer gg. Es ist zu-

*) Cf. Math. Annalen B. 7. Brill u. Nöther.

4 4. Prof. K. Küpper.

nächst gar nicht abzusehen, wie man zu © Puncten gelangt, wie sie in diesem Ausspruche
unterstellt werden; aber es folgt leicht, dass man von solchen A höchstens A—g will-

kührlich auf C wählen kann: Denn die A Puncte als gefunden angenommen, gestatten,

dass man durch sie 172 C" jest. Wären daher z unter den © willkührlich, so könnte
man durch © +- p— 1— (Q—g) beliebige Puncte der C eine C"7 legen. Da aber höch-

1—3

stens p— 1 Puncte einer C" “ willkührlich sind, so muss < Z A— g sein. Wir knüpfen

hieran die Folgerung, dass bei jeder OBE denn da bei gegebener Schaar

noch immer g Puncte von einer Gruppe willkührlich sind, muss gZ= A — g.
Es důrfte hier nicht úberfissig sein; Gewicht darauf zu legen, dass die Maximalzahl

p—1 von wählbaren Puncten der C*” nicht durch Constantenzáhlung erhalten
werden kann, obwohl diese, wie sie gewöhnlich durchgeführt wird, das richtige Resultat

liefert. Das übliche Verfahren, die in den vielfachen Puncten der C befindlichen Puncte der
C" in Rechnung zu stellen, ist eben nicht stichhaltig. Man kann z. B. d Puncte D an-

geben, welche für die hindurchgehenden Curven n-3t* Ordnung weniger als ö Bedingungen
darstellen. Würde eine irreductibele Curve Cr existiren, welche die D zu Doppelpuncten

hat, so wären von einer adjungirten C"“ offenbar mehr als p— 1 Puncte noch willkührlich.
Wenn man also sicher ist, dass letzteres unmöglich, so folgt, dass die gedachte C* nicht
bestehen kann. Man ersieht hieraus, wie nothwendig die von Constantenzählung unabhängige
strenge Ableitung des Maximums p— 1 war.

2. Lehrsatz. Sind von einer Gruppe @ einer Specialschaar 2 genau

Q—g Puncte willkührlich, so ist C hyperelliptisch, falls O—-9<p—1.
Beweis. Nachdem man die Q—g Puncte a beliebig angenommen hat, werden
sie zu Gruppen G, G, ... gewisser Schaaren gehören. Fügt man zu jenen Q—g noch

p— 1— (8— 9) ebenfalls willkührliche Puncte 5 der C ‚ so lässt sich zufolge des Riemann-
Roch’schen Satzes durch jede G, G, und 5 eine C" * legen. Aber diese 0” ® ist bestimmt,

weil sie die Q—g und die 5 enthält, d.h. p— 1 willkührlich liegende Puncte. Es folgt, dass
die G nur in endlicher Anzahl vorkommen können, und das jede durch die Q—g ange-

nommenen Punete mögliche C*” alle G aufnehmen wird. Hiernach besitzt 0 die Eigen-

schaft, dass die durch 4 = A— g< p—1 beliebige Puncte gehenden C" * immer noch an-
dere, durch die gewählten 7 Puncte « mitbestimmte Puncte « — in den G — enthalten;

und wir werden darthun, dass dann auch jede, durch nur einen einzelnen a gelegte C"
noch einen zweiten, der Lage nach von a abhängigen Punct « der C aufnehmen muss:

a) A<p—2. Auf C seien »— 1 willkůhrliche Puncte a,, a; ... angenommen.
Legt man durch je 4 derselben die möglichen 0”, so erhält man (p—1) „4 Gruppen mit-
bestimmter «. Weil der Zahlenwerth des Binomialcoefficienten (p — 1) 4 mehr als p—1

beträgt, so können die hier auftretenden Gruppen nicht aus lauter verschiedenen © bestehen,

Uiber die Curven c von nier Ordnung. 5

sie müssten ja sämmtlich auf der durch alle angenommenen a möglichen C*”” sein, welche
nur p—1-+p—1 Puncte mit C gemein hat. Mithin müssen auch schon durch 4 < 4
Puncte « gewisse « mitbestimmt sein, nämlich durch die zweien der (p — 1) 4 Combinationen,
gemeinsamen 4, Elemente. Hierbei kommen zwei Combinationen, die kein a gemein haben,
deshalb nicht in Betracht, weil, wenn in den ihnen entsprechenden Gruppen das námliche
«; einginge, wegen der willkührlichen Lage der a offenbar alle o" * C*” dieses a; enthalten
müssten, was der oben gezogenen Folgerung widerspricht, dass die Mannigfaltigkeit nie die
halbe Gruppenzahl übersteigt. Indem man jetzt mit der Anzahl 7, ebenso verfahren denkt
wie mit /, gelangt man zu dem Schlusse, dass durch ein einziges a schon gewisse © sich be-
stimmen müssen, durch ein zweites a sodann von jenen verschiedene «. Dass endlich jedesmal
nur ein « auftreten kann, folgt wie eben daraus, dass aus p— 1 Punkten a nie mehr als
p— 1 « hervorgehen dürfen.

b) 4=p—2. Hier ist (» —1),=p—1; daher wird eine einzige Hypothese möglich,
durch welche die Verminderung des 4 in der vorigen Weise ausgeschlossen erscheint, näm-
lich die, dass durch je p — 2 der a genau ein ©, und immer ein neues « hervorginge. Es
bietet sich aber folgende Argumentation dar: Durch a,, a,...a,_> sei © bestimmt, dann
bildet o; mit je p— 3 der ganzen Gruppe a, ... ap—1 eine Gruppe von p— 2 Puncten, die
unabhängig von einander bezüglich der durch sie gehenden C" * sind — anderenfalls wäre o;
schon durch weniger als p— 2 Puncte a bestimmt, und man befánde sich unter a). Der
eben aufgestellten Gruppen gibt es (p— 1), 53; durch jede derselben würde -ein Punct (ß)
mitbestimmt sein. Nun können diese 8 nicht alle verschieden ausfallen, solange p>>3, da
dann stets (p — 1),-s>=p—1, und die durch a,, @,...@-ı, also auch durch «; gehende
0” noch wenigstens p— 1 Puncte B der C, enthielte, was nichtmöglich ist. Coineidiren
aber zwei ß, so sagt dies aus, dass durch © und weniger als p — 3 Puncte a, d. h. durch
weniger als p— 2 unabhängig liegende Puncte der C ein G mitbestimmt ist, und so ist
man wieder im Falle a).

c) Ist schliesslich 9=3, so wird (p— 1), < p— 1, und unser Raisonnement un-
brauchbar; da aber p — 21, so decken sich Voraussetzung und Behauptung.

Dass endlich C eine 9 besitzt, oder hyperelliptisch ist, folgt sofort: a, . .. ap—1
seien willkührlich angenommen, und durch sie die C" * gelegt, diese schneidet C noch
in p — 1 Puncten e, welche den « einzeln entsprechen. Durch &,...@_ı und die ent-
sprechenden &, ... &-ı gehen o' Curven C" ", welche aus C eine G schneiden werden.
Diese ar umfasst alle auf 0 denkbaren Paare ae, und somit existirt keine zweite
solche Schaar.

d) Wenn auf einer hyperelliptischen C7 eine Specialschaar a von Q beweglichen

Puncten vorliegt, so besteht ersichtlich jede Gruppe aus > Paaren. Der zu einer Gruppe

gehörende Rest enthält Di Paare; die hindurchgehenden C" “ haben wenigstens die

6 4. Prof. K. Küpper:

Mannigfaltigkeit = und da q< >= so folgt g= — Von einer v können folglich immer

O — 9 Puncte willkührlich angenommen werden, sodann erhält die Schaar als Mannigfaltigkeit
g' die Zahl Q—q selbst.

3. Nach dem vorstehenden Satze könnte man auf einer nicht hyperelliptischen
CE, von © Puncten, die einer Specialschaar 2 als Gruppe angehören sollen, nur dann Q—q
Puncte beliebig wählen, wenn Q—g=p—1. In der That findet dies statt: Die Puncte
Ayy es. Ap- mögen eine C”” bestimmen, welche noch die Gruppe b,,...b,-ı aus C Schneide;
die a wähle man als A — g, und aus der Gruppe der 5 entnehme man willkührliche g Puncte.
Alle durch die R übrig bleibenden d möglicher C””” schneiden dann die verlangte 2 aus.

Insofern durch die von uns gewählten Q nur eine C“ * geht, müssen dem Riemann-Roch’-
schen Satze zufolge den durch die R gehenden C*”” ebensoviele Bedingungen auferlegt sein,
als dieser Rest Puncte hat; d. h. durch diese R gehen o“ Curven 0”.

Es ist von Nutzen, diese weitere Folgerung zu beachten:

„Wenn von einer linearen Schaar V auf C bekanntist, dass von

einer Gruppe © mehr als Q—g Puncte beliebig gewählt werden können,
so ist o nicht Specialschaar, und es kann A—g nicht unter den Werth p
herabsinken; d. h. es muss:

p = a Z g. “
Auch bietet die Construction einer derartigen Schaar keinerlei Schwierigkeit: Nehmen

wir etva an O— g =P; daher Q>p—1. Auf C) kann man immer © Puncte angeben,
durch welche eine C"7* nicht möglich ist; sie mögen die Gruppe © heissen. Durch © lege
man eine adjungirte C” von beliebig hoher Ordnung, und nenne % den Restschnitt von C“, 5
Da von den gemeinschaftlichen Puncten der C und einer adjungirten C“ höchstens p= A— g
durch die übrigen bestimmt sind, so gehen duch % wenigstens oo“ C“. Diese liefern eine li-
neare Schaar, von welcher © eine Gruppe ist, und nach dem Restsatze ist durch keine Gruppe
eine C”7” möglich, d. h. in jeder Gruppe sind genau A — g—= p Puncte durch die übrigen

bestimmt; folglich schneiden die ©”, welche % enthalten, die verlangte V aus. —

Als besonderen Fall verdient erwähnt zu werden: Kommt auf C eine S vor, von

welcher eine ganze Gruppe nach Willkůhr genommen werden kann, so muss
p< A:
Z. B. Sind von 96" beide Punete einer Gruppe wählbar, so kann C" nur entweder das

Geschlecht 1, oder 0 haben, und offenbar ist beides möglich. Nur ist auf C7 bekanntlich von

(1

jeder a nicht blos eine, sondern stets noch eine Gruppe der Willkühr überlassen. Wenn

man daher sicher ist, dass nur eine Gruppe willkührlich, nach deren Wahl aber die 30

Uiber die Curven C" von nter Ordnung. U
o

bestimmt ist; so muss p=1. Hiermit ist ein Fehler berichtigt, den Herr Em. Weyr bei
der Charakterisirung des elliptischen Falls begangen hat. *)

Eine bemerkungswerthe lineare Schaar von r Puncten und der Mannigfaltigkeit 2
wird von den Geraden der Ebene aus C geschnitten. Die nothwendige und hinreichende

Bedingung, dass dieselbe Specialschaar 46 sei, ist die Existenz einer adjungirten C" *, sie
ist es unbedingt, wenn p>>1—2. Wir haben in einer früheren Abhandlung **) bewiesen,
dass diese o) Vollschaar wird, wenn p über einen gewissen, von n abhängigen Grenz-
werth wächst. Wir bemerken, dass hierdurch nicht ausgeschlossen ist, dass mehr als eine

Vollschaar 49 besteht; z. B. auf (G5 mit drei nicht in gerader Linie liegenden Doppel-

puncten D bestimmen die durch D gehenden Kegelschnitte eine 7% die Geraden der Ebene
eine zweite. Fallen die D in eine Gerade, so gibt es nur eine solche Schaar — die von den

Geraden ausgeschnittene — dasselbe tritt, wie leicht zu sehen, ein, wenn C* weniger als
3 Doppelpuncte hat. Ueberhaupt lässt sich für p ein Grenzwerth = auffinden, den es nicht

überschreiten kann, ohne dass die Möglichkeit zweier OR aufhört. Wenn alsdann für p>z
die C eine eindeutige Transformation in sich selbst zulässt, so muss durch diese die einzige

9® in sich übergeführt werden, das heisst diese Transformation ist nothwendiger-
weise Collineation.

4. Wir wenden uns wieder den Specialschaaren zu:

a) Lehrsatz. In einer beliebigen Gruppe G der Vollschaar 9% kann

man stets Q—g Puncte angeben, welche für die durch sie gehenden er:
genau Q—g unabhängige Bedingungen darstellen.

Beweis. Gesetzt, man habe in G A— g—v (v=1) Puncte a ausgewählt, die den
hindurchgehenden C" * ebenso viele Bedingungen auferlegen. Dies ist möglich, weil v beliebig
gross sein kann. Nun können diese G"7* nicht alle übrigen g-+v Puncte der G enthalten,
da dies dem Riemann-Roch'schen Satze widerspräche. b sei einer der Puncte, den die ge-
dachten 0”? nicht aufzunehmen brauchen; fügen wir diesen den a zu, so gewinnen wir eine
Gruppe von A — g— v, Puncten (v, — v— 1), die in derselben Weise von einander unab-
hängig sind, wie die a es waren. Solange v, >> 0, kann man so fortfahren, und gelangt daher
nothwendig zu einer Gruppe von A — g Puncten a, b, c — welcher die im Satze ausgespro-
chene Eigenschaft zukommt. Sodann muss aber jede durch die a, b, c... gelegte Can:
sämmtliche fehlende g der G aufnehmen: Denn wäre etwa z hiervon ausgenommen, so be-
trůge die Mannigfaltigkeit der durch a, db, c... © möglichen C*” gewiss weniger, als
p—1— (8— 9), was nach dem eben citirten Satze nicht zulässig ist.

*) Sitzungsber. der k. Acad. der Wissenschaften.
**) Sitzungsberichte, Jahrg. 1887.

8 4. Prof. K. Kůpper.

b) Gibt es auf C eine % von O beweglichen Puncten, so muss jede

C3, die von irgend einer Gruppe G der Schaar Q—1 Puncte aufnimmt,
auch den fehlenden « enthalten.

Wenn nämlich eine solche C"7“ nicht durch a ginge, so ziehe man eine Gerade A
beliebig durch a, und nenne r ihre ferneren n — 1 Schnittpuncte mit OB Die gedachte re

habe ausser den Q— 1 Puncten aus @ noch r’ mit C gemein. Nach dem Restsatze muss
aber die u durch adjungirte C" * ausschneidbar sein, welche die 7 und r’ enthalten. Da

diese offenbar die Gerade A als Bestandtheil hätten, so wäre a ein fester Punct der Schaar,
was gegen die Voraussetzung ist.

c) Die hyperelliptische C” , vom grösstmöglichen Geschlecht.

n—2
Aus 5) ersieht man, dass einer hyperelliptischen Curve G die Eigenschaft zukommt,

dass alle durch einen beliebigen Punct a der Curve denkbaren C" “ die C in einem zweiten

Puncte « treffen müssen. Die so erscheinenden Paare ae constituiren eben die 96), welche

der Definition der C zu Grunde liegt. Die Geraden, welche die Paare ae tragen, umhůllen
©)

eine rationale Curve Z°, die der C associirte Enveloppe. Die g,', welche die Ge-
raden der Ebene bestimmen (3.), kann nicht Specialschaar sein, denn sonst wäre eine ad-
jungirte C””* vorhanden; und es bildete jede beliebige Gerade mit dieser C*”* zusammenge-
nommen eine C””; mithin würden nicht alle durch a gelegten C*”” denselben Punct « ent-
halten. Weil endlich 49 Specialschaar wäre, wofern p >> n— 2 (3.), so kann p nie über
m — 2 steigen.

Setzen wir p=n—2, so lässt sich die Natur der hyperelliptischen C" „ leicht
erschliessen.

Erstens. Hat C einen 2 — 2-fachen Punct, sonst keinen vielfachen Punct, so
wird p=n—2, und offenbar C" „ hyperelliptisch, und ihre ČN wird von den durch den
n — 2-fachen Punct gehenden Geraden ausgeschnitten.

Zweitens. Nimmt man an, C hátte keinen » — 2-fachen Punct, jedoch das Geschlecht
p=n—2, so müssen wenigstens 2 vielfache Puncte auftreten, z. B. V, V,, deren Viel-
fachkeit %,, k, jede mehr als 1 beträgt. Verbindet man einen auf C beliebig gewählten
Punct a mit V, durch die Gerade G,, so behaupte ich, dass G, Bestandtheil einer gewissen
C” sein muss: Nämlich die Mannigfaltigkeit der C*® ist hier n-2—1=n-—3; also
kann man irgend rn —3 Puncte von G, als zu einer C*”” gehörig betrachten. V, selbst gehört
wenigstens als einfacher Punct ebenfalls zu dieser Curve, so dass G, n—-2 Puncte mit ihr
gemein hat, folglich ein Theil derselben sein muss. Es ist hiernach klar, dass für unendlich
viele Lagen von a der mit a gepaarte & auf Va fallen muss. Für die Geraden V;«a folst

aber ein Gleiches, und weil dies unmöglich ist, so können auf GERT, nicht 2 verschiedene viel-

Uiber die Curven C? vom nter Ordnung. 9
p

fache Puncte vorkommen. Wenn aber nur ein einziger vielfacher Punct existiren kann, so
muss dieser » — 2-fach sein, damit das Geschlecht » — 2 sich ergibt.

d) Die Klasse der Enveloppe F. Die Bestimmung des « geschieht dadurch,
dass man die Paare ae aus einem beliebigen Puncte o der Ebene projizirt, und in den so
erhaltenen Strahlenpaaren oa, o« die Coincidenzen ermittelt. Im Ganzen sind deren 2», von

denen 2x auf die von o an HB“ möglichen Tangenten zu rechnen sind. Ferner sind auf C*
coincidirende Paare, und zwar gibt es deren 2p —-2, die als einfache unter den 2» zählen;
woraus 2x — 2p—-2 = n, e=n—p—1.

Um sich eine C5 für welche p < n—2 zu verschaffen, kann man als solche eine C"
nehmen, die einen » — 2-fachen Punct, und ausserdem noch Doppelpuncte hat. Eine solche
Curve kann man sodann durch ein Netz adjungirter C*”” in andere transformiren.

Eine zweite Methode beruht auf der Thatsache, dass man, wegen p<n—2
die gesuchte ebene Curve als Projection einer Raumcurve m betrachten darf.*) Da wir in
der Folge veranlasst werden, näher hierauf einzugehen, so werden zwei Beispiele genügen,
um das allgemeine Verfahren zu illustriren:

F* sei eine Regelfläche 2%" Grads: Man lege durch 3 windschiefe Gerade der F?
eine Fläche 5t* Ordnung 7°, so schneidet diese aus 7? eine Raumcurve R’, welche die beiden
Geradenschaaren der F" beziehlich zu 2-, und 5-punctigen Secanten hat. Projizirt man R?
aus einem Puncte f der Fläche F* auf eine Ebene E, so bekommt man in E eine ©” mit
einem 5-fachen, einem Doppelpunct, also auch mit einer 7: Projizirt man alsdann R’ aus
einem nicht auf F* liegenden Puncte o, so entsteht in E eine €’, welche der C* eindeutig
punctweise entspricht, foiglich eine a haben wird. Wie für €”, so ist auch für C':p=n—3=4,
und €’ hat im Allgemeinen 11 Doppelpuncte. In diesen Abhandlungen (VII. Folge, I. B.)
habe ich diese Curve bei der Untersuchung eines Netzes C* gefunden, und zuerst auf die
bemerkenswerthe Eigenschaft hingewiesen, dass jede adjungirte C*, welche irgend 3 Paare
der €” enthält, stets die Schnittpuncte der Geraden enthalten muss, auf
. welchen jene Paare liegen.“*)

Es ist klar, dass die der ©? associirte Enveloppe ein Kegelschnitt ist. Wollte man
eine C" haben, deren p=3, deren Enveloppe gleichfalls dritter Klasse ist, so nehme man
eine Regelfläche 3" Grads F}), schneide sie mit einer durch ihre Doppelpunctsgerade ge-
lesten #3 in R", und projizire diese in analoger Weise wie vorher.

5. Die Specialschaar g auf C (p>4.

Wird für’s Erste p nur >1 gedacht, damit überhaupt von einer Specialschaar auf GE
@)

3

die Rede sein könne, so muss schon p>2 sein, damit die etwa vorhandene g. Specialschaar

sei. Ausdrücklich wird Beweglichkeit aller drei Puncte einer Gruppe unterstellt, wodurch

*) Cf. Nöther, Preisschrift über alg. Raumcurven, S. 3.
**) Die Generalisation dieser Eigenschaft gab Herr Bobek (math. Annalen, B. 29.).

Mathematlsch-naturwissenschaftliche Classe, V1I, 3. 9

10 4. Prof. K. Küpper:

der hyperelliptische Fall ausgeschlossen erscheint, und bedingt wird, dass jede Gruppe ganz
auf einer C" liegt, welche nur 2 Puncte der Gruppe enthält.

Jeder Punct a der ÚU wird nun zu einer Gruppe gehören, wobei es möglich bleibt,
dass mehr als eine 49 existirt. Wir stellen uns zuerst die Frage, ob eine 49 vorkommen
kann, welche in einer ihrer Gruppen zwei auf G willkührlich gewählte Puncte a,, a, hat?
Die Antwort wurde unter 3. gegeben: Als nothwendige Bedingung stellte sich heraus:

p—1=3—1, d.i.p=3.

Umgekehrt, ist p = 3, so gibt es auf C immer eine 2: so dass die beliebigen
Puncte a,, a, in einer Gruppe auftreten: Denn eine durch «a,, a, gelegte C””” schneidet
C? noch in zwei Puncten, wovon einer a,, der andere b heissen mag. Durch b gehen nun oo!
Curven C"7", und diese schneiden die fragliche Schaar aus.

Setzen wir daher p>3, so ist von einer Gruppe der auf C etwa möglichen ge nur

mehr ein Punct wählbar. Unentschieden ist, ob vielleicht mehr als eine Schaar vorhanden
sein kann? Wir werden zeigen, dass für p=4 in der That mehr als eine Schaar existirt,

dass hingegen, wenn p >4 höchstens eine g® bestehen kann:

Erstens. Wir transformiren C“ durch das Netz der C*””, welche irgend einen auf
C% fixirten Punct d enthalten in €}. Diese Cí erhält alsdann 2 Doppelpuncte D, und wird
von den Geraden, die man durch einen D ziehen kann, in einer 9) geschnitten. Daher muss

C% ebenfalls zwei Schaaren G9 besitzen.

Zweitens. Wird vorausgesetzt C7 habe zwei Schaaren 9”, so seien a @,a,;
b, d,b, zwei Gruppen von je einer Schaar. Wir transformiren C7 durch das Netz der C" *,
welche irgend welche p—3 fixe Puncte der C,, enthalten in er: Mit Anwendung von 4. b)
erkennt man im Transformationsnetze zwei Curven, wovon die eine durch a,a,a,, die andere
durch 5,5,b, geht, und so findet man zwei Büschel im Netze, die je eine der supponirten
Schaaren ausschneiden. Aus diesem Grunde erhält Ger zwei p— 2-fache Puncte, und es kann
p nicht grösser sein, als:

03 oder —

Dieser Ausdruck ist aber stets dann < 4, wenn p>4; folglich ist nur für p=4
die Möglichkeit der Existenz zweier 9 vorhanden.

Wenn wir daher in der Folge p>4 annehmen, so kann auf GA nicht

mehr als eine g‘ sein.

6. Lehrsatz. Die auf G supponirte ar istdurch die Tangenteneiner

Uiber die Curven C" von nter Ordnung. 11
: P

rationalen Curve Z" der «= Klasse ausschneidbar, wenn mindestens eine
G" existirt.*)
Denn die C”*, zusammengenommen mit der Geraden, welche 2 Puncte einer Gruppe

verbindet, liefert eine C"*. Wenn daher alle 3 Puncte beweglich sein sollen, so muss die
sedachte Gerade den dritten Punct enthalten (4. 5). Dass die Enveloppe der Geraden, welche
alle Gruppen tragen, rational ist, folgt daraus, dass diese Geraden eindeutig den Curven

eines die Schaar ausschneidenden Büschels entsprechen. E“ nennen wir die associirte
Enveloppe der(,.

Wenn die C"7“ ausserhalb der vielfachen Puncte noch irgend einen Punct a von
C enthält, so muss sie auch die Gruppe aa,a, aufnehmen, zu welcher a gehört: Man lege
durch a, eine Gerade, die nicht durch a, geht, so hat man eine C*””, durch a, a, gehend;

diese muss a, enthalten, folglich muss a, auf den Bestandtheil C" * der C*” fallen, und
ebenso a,. Es folgt nun sofort:

a) Jede durch a mögliche C"* enthält a, a. 5) Die G9 wird durch
einen Bůschel C" ausgeschnitten.

Wir beschränken unsere Untersuchung weiter dadurch, dass wir nur solche 0% in Be-
tracht ziehen, die eine durch Curven ©” * ausschneidbare 9 besitzen, und legen diesen C
den Namen Trigonaleurven bei. Weil eine C" * mit C noch 2p — 2— n einfache Puncte
a gemein hat, so ist für eine Trigonaleurve immer:

2p —2 _n>0, oder p> Ze
Wenn zugleich 2>6 gesetzt wird, so ist dann von selbst die ursprüngliche For-
derung p>> 4 erfüllt.
n—+2
2
dige; aber keineswegs reicht sie hin. Vor allem ist es fraglich, ob denn eine Cim vor:
Se
DE
faltigkeit u der möglichen C"7“ anzugeben, nicht aber das Maximum von w zu finden. Wenn

es nämlich eine C"7* gibt, so ist die von den Geraden auf C7 bestimmte g$) Special-

Die Bedingung p> ist für die Existenz der Trigonaleurve eine nothwen-

handen sein muss, falls > Wohl ist es leicht, eine untere Grenze fůr die Mannig-

schaar, und es sind nur 2 Fälle denkbar: Entweder a ist Vollschaar, oder Theil einer
solchen von höherer Mannigfaltigkeit 2+4.(4>0). In beiden Fällen ergibt der Riemann-
Roch’sche Satz die Mannisfaltiekeit u der durch eine Gruppe möglichen C779. das ist das
Enden Came:

Ve 2A) pt

*) Die kurze Bezeichnung: C"—*, C** ete., gebrauchen wir ausschliesslich für Curven, welche der SE
adjungirt sind. {

12 4. Prof. K. Küpper :

Für 2=0 hat man jenes Minimum: W =p—nr--1, die normale Mannigfaltigkeit
der 0”; über die Grösse des u hingegen, der faktischen Mannigfaltigkeit lässt sich im
voraus nichts feststellen.

Soviel aber ist gewiss: Wenn p>n—1, so gibt es wenigstens co! Curven C" “,
und die etwa vorhandene 9 wird von einem Bůschel der C" * ausgeschnitten.

Zur genauern Characterisirung einer Trigonalcurve C dient der Satz:

Ihr Geschlecht p kann nicht grösser, als 21 —5 sein:

Die Definition einer Trigonalcurve findet ihren Ausdruck darin, dass die von den
Geraden der Ebene stammende 92 Specialschaar ist; dahingegen kann die von den

&° Kegelschnitten bestimmte 9“ nicht Specialschaar sein. Denn wäre sie es,

so existirte eine 0” und es bildete diese mit einer beliebigen Geraden eine C**; wes-
halb offenbar die unter «) hervorgehobene Eigenschaft der C nicht bestehen kann. Würde
aber p>2n—5 sein, so wäre die a Specialschaar.

7. Lehrsatz: Die Trigonalcurve C für welchep den Maximalwerth
p 21— 5 annimmt, hat nothwendig einen a —3-fachen Punct V.

Es ist klar, dass C* mit einem » — 3-fachen Puncte V sowohl das Geschlecht 22 —5,
als die 9.” besitzt.

Hätte aber C% einen k,-fachen Punct Vi, (k <r—35), so müsste sie noch einen

=

k,-fachen Punct V; haben, (k,>1); damit p=2n—5 sein könne. Bei dieser Annahme
werde ich nachweisen, dass nicht alle C””* die einen beliebigen Punct a von C" enthalten,
noch durch zwei mitbestimmte Puncte a,, a, der C" gehen, dass demnach die 92? unmöglich

n—4

ist (6. a): Die normale Mannigfaltigkeit der CO" ist w=p—n+1=n—4. Man kann
deshalb eine C””* herstellen, welche eine beliebig durch V, (oder auch durch V,) gezogene
Gerade G, (bezw. G,) zum Bestandtheil hat; man braucht nur 2 — 4- 1— (k, — 1) Puncte
der C*”* auf G, zu verlegen, was wegen %, >1 zulässig ist. Denkt man jetzt a variabel
auf C", und fasst die Verbindungslinie V, a als G; auf, so,muss es sich unendlich oft er-
eignen, dass die beiden Puncte a,, a,, die mit a eine Gruppe ausmachen, in die hetreffende
G, fallen. Ein Gleiches müsste auch für die Gerade V, a als G, betrachtet gelten; dies
ist offenbar unmöglich. Ist hiermit dargethan, dass Ce wofern auf ihr 4 sein soll,

8
höchstens einen vielfachen Punct haben darf, etwa einen %-fachen, so muss:

M oder (k— (n— 3) k = (4— n) =0;

d. i. k=n—3 sein.
Für eine C" vom Geschlechte 2» — 5 gelt nach unserer Argumentation der Satz:

„Wenn der C, , die Eigenschaft zukommt, dass alle durch einen

willkührlichen Punct a der Curve gehenden C** noch 2 durch a mitbe-

-

Uiber die Curven ur von nter Ordnung. 13

stimmte Puncte derselben enthalten, so muss C, , einen n—3-fachen

Punct V haben; sie ist Trigonalcurve, indem die Schaar g“ von dem Strah-
lenbüschel (V) ausgeschnitten wird.“

8. Die Trigonalcurven, deren Geschlecht p < 2n—5.

Nach 6. «) muss die Gesammtzahl 2» — 2 — n — 6 der einfachen Puncte, die C mit
einer C"7“ gemein hat, durch 3 theilbar sein. Hieraus folgt, dass, wenn man p durch
2n— 5— x(2x>o) darstellt, © den Factor 3 enthalten wird; also setzen wir

I p=2n —5—34(4>o)
somit:
JI 6—3(n—4—24),
527
Die Gleichung II zeigt, dass die faktische Manniefaltigkeit u der C" * höchstens

n —4— 24 sein kann. Man erkennt aber bald, dass u unter diesen Werth nicht sinken
darf. Denn gesetzt, u=n — 4 — 24 —i(i>0); so würde eine durch u willkührliche Puncte «

der C" gelegte C””* ausser den mitbestimmten 2# Puncten a noch © Gruppen der 9 ent-
halten, und es gingen durch die a und © — 1 = 0 dieser Gruppen immer noch ©! Curven C"“,

was der Voraussetzung, u sei die faktische Mannigfaltigkeit der C" *, widerspricht. Somit:

IVu=u,+ 4. Vergleichen wir dieses Resultat mit dem in No. 6 Vorgebrachten, so zeigt
sich, dass die dort mit 7 bezeichnete, sich auf die gm beziehende Grösse mit der jetzt

ebenso bezeichneten Zahl, welche die Abweichung des p von seinem Maximal-
werthe ausdrückt, übereinstimmt.

Die Klasse der associirten Enveloppe E”.

& bestimmt sich mittels einer einfachen Coincidenzrechnung. In der Schaar G be-

finden sich, wie bekannt: 242 — 2p = 4n— 6— 64 Coincidenzen von zwei der nämlichen
Gruppe angehörenden Puncten. Durch einen Pnnct 0 der Ebene ziehe man eine Gerade G,

und nenne « irgend einen den »-Puncte, die G und C gemein haben. Zu jedem « gehören

zwei andere a,, a,, die mit O verbunden zwei Gerade G" liefern. Die Beziehung G, G“ ist
nun eine involutorische, 1, 2r-deutige und führt im Ganzen zu 4n Coincidenzen einer G

mit einer G“. Jede der x von 0 an E“ möglichen Tangenten consumirt 6 Coincidenzen dieser
Art; überdies kommen die Verbindungslinien von 0 mit den obigen 4n — 6 — 64 Coincidenz-
puncten der 6% als einfache Coincidenzen GG' hinzu; folglich:

6x — An — 6 — 64 = 4n; oder p ea

9. Die Trigonalcurven C" vom Geschlechte 21 —8.
Auf die C). , führt die zunächstliegende Annahme 4=1; die faktische Mannig-

faltigkeit der C** ist um 1 grösser, als die normale, die Klasse der associirten Enveloppe

14 4. Prof. K, Kůpper:

wird 2. Die von den Geraden der Ebene bestimmte g“) ist Theil einer oo“ Schaar; dem-

zufolge lassen sich unsere Curven als eindeutige Transformationen gewisser Raumcurven Kr
ansehen (vergl. die citirte Preisschrift Herrn Nöther’s). Jede C" “ schneidet (Gl. II, vor.
Nummer) n — 6 Gruppen der vorausgesetzten 7 aus, und es gehen durch n— 7 Gruppen
o! Curven C"7“, welche eben die Schaar liefern. Selbstverständlich ist n = 7, wodurch p >4
bedingt wird.

a) Lehrsatz. Jede C"“, welche zwei willkůhrliche Gruppenz,,z, ent-
hält, muss auch den Schnittpunct 0 der Geraden 71, T; aufnehmen, auf
welchem z,, r, sich befinden.

Beweis. Zu ry, z, fügen wir 2 — T willkührlich gewählte Gruppen z,, so dass durch
diese letztere und 7, die Curve 0%*, durch z,, z, die C7“ bestimmt sei. Die hier totaliter
vorliegenden n— 5 Gruppen sind für die hindurchgehenden C" * genau 22 — 10 Bedingungen
[6. a)], und weil 22 — 10 =p—2, so bilden die C" einen Büschel, in welchem die in
C"7%, T,, als die in C% ‘, T, zerfallende C" vorkommt; deshalb wird O ein Grundpunct
dieses Büschels sein. Nun liefert eine Gerade 7,, die eine der ausgewählten Gruppen z,
trägt, und daher 0 nicht zu enthalten braucht, mit der durch die sámmtlichen » — 6 anderen
Gruppen möglichen C?”* gleichfalls eine Curve des in Rede stehenden Büschels, und folglich
muss Cr durch O gehen. Weil aber die » — 8 Gruppen z,, durch welche die z,, z, ent-
haltende Cm gelegt wurde, ganz willkührliche darstellen, so ergibt sich die Behauptung.

b) Die Grundpuncte des durch n— 7 beliebige Gruppen der gm bestimmten
Büschels: (C"7“),.

Dieser Büschel hat zufolge des Lehrsatzes ausser den auf C" angenommenen 3 (n — 7)

(n — T) (mn —
2

Puncten noch die 3 Schnittpuncte der n— 7 Geraden 7, auf welchen jene

Gruppen sind, zu Grundpuncten, und überdies keine anderen.

Beweis. Eine der angenommenen Gruppen sei z,, ihre Gerade 7,, die übrigen
n — 8 mögen mit z, bezeichnet werden, ihre Geraden mit 7‘. Fůgt man den r. eine beliebige
neue, auf T, befindliche Gruppe z, zu, so dienen die r, nebst r, einem Büschel (C"“), zur
Grundlage. Indem man jetzt aus C" eine variabele Gruppe r — auf T liegend — gleich-
zeitig durch je eine Curve beider Büschel ausschneidet, werden diese projectivisch auf ein-

ander bezogen sein, und eine C""“ erzeugen, von welcher C" ein Bestandtheil ist, und
vermöge unseres Lehrsatzes die » — 8 Geraden 7. zusammengefasst, den anderen Theil dar-

U

stellen. Von den Grundpuncten des (C"7“), liegen auf jeder 7. n—8--3, während jede

dieser C"7“ die betreffende 7. noch in einem variabelen Puncte schneidet, durch den die

U

Gerade T geht, sowie die homologe Curve des Bůschels (C””‘),. Da nun auf dem Total-
erzeugnisse, nämlich weder auf C”, noch auf einer 7, ein Punct anzutreffen ist, der für alle

Uiber die Curven C" vom nter Ordnung. 15
P

(C7), fest wäre, mit alleiniger Ausnahme der n— 5 so eben aufgeführten, so erschöpfen
diese letzteren wirklich sämmtliche Grundpuncte des Büschels.

- Hierbei wird zu gleicher Zeit deutlich, dass die variabele 7 einen Kegelschnitt 2?
umhůllt, da sie ja irgend zwei der festen 7, in projectivischen Gebilden trifft.

Hätte 0) nur Doppelpuncte D, somit deren
===- wegen p = 2n — 8—
so ergibt sich als Summe aller Grundpuncte des (ee
= ppm d. i. m — 4).

Dass es solche Trigonalcurven C7, , gibt, werden wir zeigen. Es knüpft sich hieran
sodann die Folgerung: Denkt man einzelne dieser D durch aequivalente höhere vielfache
Puncte V ersetzt, so liegen nothwendig in den gesammten vielfachen Puncten mehr, als
WEN
3-+ 9

a Schnittpuncte zweier C" “ vor; indess der fehlende Theil der obigen

Summe nicht alterirt wird; also müssen die C”* dann immer zerfallen.
c) Das Netz der durch n—8 Gruppen z, gehenden (*“.

Je zwei Curven C, C* diesesNetzes haben ausser den 3(1—8) Puncten

(

der U Schnittpuncten ihren Geraden noch 1—5 in ge-

rader Linie liegende Puncte, und sonst keine, gemein.

Beweis. C schneidet aus C" zwei von den r, verschiedene Gruppen 13, 7, — auf
den in o sich treffenden Geraden 71, 7, liegend —, und ebenso bestimmt Ú* zwei neue
Gruppen 7,, r,, auf den in o’ sich treffenden 7,, 7;. Von den r, sonderen wir eine Gruppe
r ab; dann geht durch die übrigbleibenden n— 9, nebst z,, z, ein Bůschel von C*°, in
welchem C die Gruppe z aus C" schneidet. Analag bestimmen die nämlichen n — 9 Gruppen
mit z, r, einen zweiten Büschel, in welchem C ebenfalls die Gruppe r enthält. Wenn somit
diese z die C" beschreibt, so wird:

RC).

Das Erzeugniss (C”*) dieser projectivischen Büschel besteht aus C”, ferner den
n— 9 Geraden T;, welche die den Bücheln gemeinschaftlichen 3 (n —9) Grundpuncte tragen ;
mithin muss nebstdem eine Gerade erzeugt werden, welche keine andere sein kann, als die
Verbindungslinie OO! C, C* treffen daher oo’ in denselben n —5 Puncten, und man bemerkt,
dass sie im Ganzen:

(n — 8) (mn —9) (n— 1 (n— 8) č
n—5+3(n— 8)—- 2 = 9 — 3 (n1— 7) Puncte gemein haben.

Zur Construction des Netzes kann man also vorgehen. Man fixire eine C"7“ des
Netzes, und denke sie von allen fehlenden geschnitten in einer 9. Nach dem Restsatze

16 4. Prof. K. Küpper:

tritt auf C"T“ ein fester a —5 Punet f auf, dessen Strahlen die durch jede andere Curve

aus C” * geschnittener n— 5 Puncte enthalten, und man erlangt auf diese Weise ©! Büschel
des Netzes.

10. Nunmehr wollen wir beispielweise den Fall »=9 ausführlich behandeln, die
Trigonalcurve C*, construiren, indem wir festsetzen, dass sie ausschliesslich Doppelpuncte D,
also 18 D haben soll, und beweisen, dass bei gegebenen 18 D nur eine C°, und zwar
als Trigonalcurve existirt.

Zunächst dürfen die 18 D für die hindurchgehenden C* nur 17 unabhängige Bedin-
gungen darstellen, und sie dürfen auf keiner C* liegen. Hiernach erschliesst man die Dis-
position der D folgendermassen:

C5 sei eine beliebige der ©? durch sie möglichen C, €, wird von den übrigen in
einer 9© geschnitten, und da ihr Geschlecht 63 7 — 2, so ist g©) Specialschaar, und muss
durch ©? Kegelschnitte ausschneidbar sein, die 3 auf C liegende unveränderliche Puncte
X9) Yor Zo, die Restpuncte der g© enthalten. Es ist nun nothwendig und hinreichend,
dass die Restpuncte nicht in gerader Linie liegen; denn wären sie in einer Geraden Z, so
bestände g© aus 2 festen Puncten auf Z und je 5 in gerader Linie liegenden Puncten
der C. Alsdann müsste, wie man sieht, eine C* durch die D gehen; würde man umgekehrt
dies voraussetzen, so hätten C*, C ausser den D noch 2 Puncte gemein, deren Verbindungs-
linie Z aus C* die Restpuncte der jetzt erscheinenden g@ schnitte. Nimmt man deshalb auf
einer ©? die Ecken eines Dreiecks z. Yo, 2, an, legt durch sie eine C* und durch die 7
ferneren gemeinsamen Puncte der C C? eine zweite C°, so schneiden sich C, C* in 18
Puncten D, die der an sie zu stellenden Forderung Genüge leisten. Man ist nun gewiss, dass
von den 7 beweglichen Puncten der 9@ niemals 5, in einer Geraden sein können. Jede
Gruppe der g® liefert mit den D die 25 Grundpuncte eines Büschels (C°), und jede
C5 ist in einem dieser oo? Büschel enthalten. Vor allem fassen wir diejenigen Gruppen ins
Auge, von welchen drei Puncte in einer Geraden (G sind. Der ausschneidende C? muss G
zum Bestandtheil haben, hierbei sind zwei Fälle denkbar: Entweder enthält @ einen
einzigen der Restpuncte, z. B. z,; oder aber zwei dieselben, etwa &,, %o: Wenn er-
steres stattfindet, so ist die Gruppe, zu welcher die gedachten drei Puncte gehören, voll-
kommen bestimmt und sie enthält auch die drei Puncte z,, welche die Verbinduugslinie
F Yo = T, noch mit C gemein hat; doch durch jene gedachten Puncte gehen nur w!
Curven C*. Im zweiten Falle ist hingegen Gruppe nicht bestimmt, indem die z; mit
irgend 4 mit z, in geraden Linie liegenden Puncten eine Gruppe liefern, mit anderen Worten
durch die Gruppe z, lassen sich noch ©* C* legen, oder jede C*, die einen der z; enthält
muss auch die beiden anderen aufnehmen. So erscheinen auf jeder Seite z,, z, z, des
Dreiecks &, 49 % je eine ebenso charakterisirte Gruppe von drei Puncten HAN EN T,; und
ausser diesen existirt auf C keine zweite solche Gruppe.

Offenbar kann jede der 00“ C* die Rolle der C“ übertragen werden, so dass in der
Ebene unendlich viele dieser Gruppen z auftreten. Durch je zwei r gehen, noch o * C®,
durch je drei z eine einzige C*, und diese muss durch die Schnittpuncte der drei Geraden
T gehen, welche die angenommenen z tragen. Hieraus ergibt sich leicht, dass alle denkbaren

Uiber die Gurven C? vom nter Ordnung. 17
p

T einen Kegelschnitt Z? umhůllen und dass auf jeder Tangente dieser E?
eine Gruppe r liegt: z,, 7, seien 2 beliebige auf den Geraden z % = T, 4% = T,
befindliche z; sie bestimmen einen Büschel (C*), dessen Curven sämmtlich auch durch z,
gehen. Eine dieser C* schneide T; in «, T, in 3, dann fällt die Gruppe z, welche C?
neben z,, 7, besitzt, auf die Gerade ry — T. Variirt hiebei z, y, so wird (x) X (y) sein, und
T umhüllt einen Kegelschnitt £°, der auch 7,, T; berührt. Da jede überhaupt mögliche z
mit z,, z, auf einer C“ liegt, so sind alle r auf den Tangenten des E?. Auf %%,
befinde sich z,; die veränderliche Gruppe z liegt zugleich auf einer Curve des durch r,, z,
gehenden Büschels (C°), und zwar geht die betreffende C® durch den festen Punct x und
den variabelen ©: Mithin sind die Büschel (C*), (C5), projectivisch auf einander bezogen, und
erzeugen eine C*9 mit den Doppelpuncten D. Diese €'° zerfällt aber in die Gerade T, die
von & beschrieben wird und eine Trigonalcurve C),; diese ist der geometrische Ort
für sámmtliche zr. Gäbe es überhaupt eine Trigonalcurve C“ mit den Doppelpuncten D, so
müssten auf ihr die Gruppen z liegen, sie müsste mit der construirten identisch sein. Es
kann aber auch keine andere Curve 9“ Ordnung C? mit den Doppelpuncten D bestehen:
Denn da noch ©°C° durch die D möglich sind, wäre €? Projection einer Raumcurve R“
(Nöther, I. c.). Die Schaar g@®, welche die Kegelschnitte der Ebene aus €&° schneiden, ist
nicht Specialschaar wegen der Nichtexistenz einer adjungirten C*; also ist auch die von der
Quadridflächen auf Jí? bestimmte 9) nicht Specialschaar, und weil 10 das Geschlecht der
R" ist, so ist 8, nicht 9 die Manniefaltigkeit dieser Schaar. Daraus folgt, dass R? auf einer
Ouadridfáche F? liegen muss. Soll dann ihr Geschlecht 10 sein, so müssen die Geraden der
einen Schaar von F? dreipunctige, die der anderen Schaar 6punctige Secanten der R? sein.
Demnach besitzt die Projection Č* die g®, und kann von der construirten C?, nicht ver-
schieden sein. Durch Constantenzählung, indem man einen D für 3 Bestimmungsstücke
rechnet, käme man zum selben Schluss, aber bei Berücksichtigung der Lage der D ist die
Zulässigkeit dieser Rechnung nicht begründet.

11. Die Trigonalcurven C},_,„ und die Construction der von uns

betrachteten Curven dieser Art.

Die Annahme 4=2 führt zu diesen Curven vom Geschlecht 22 — 11. Eine 0°‘
schneidet in 2 (21 — 11) — n— 2=3(n— 8) Puncten, in n— 8 Gruppen z. Durch n — 9
Gruppen gehen ©: Curven C" “, welche die Schaar g® ausschneiden. Es ist deshalb
n=9 su setzen. Die associirte hat die Klasse 7+-1=3.

Durch einen beliebigen Punct o gehen drei Tangenten 7,. T,, T; der E*, auf denen
die Gruppen z,, %,, 7, sein mögen.

Unter r, seien 2 — 10 willkührliche Gruppen verstanden, so gehen durch dieselben,
und z,, 73, bezw. 73, 72; z,, r, drei bestimmte Curven €? °, 027°, C3”*. Durch die n— 7
Gruppen %;, 73, 72, z, lassen sich genau « * adjungirte C" * legen, d2n — 7) = 2n— 11—3
In diesem Netze kommen die drei linear unabhängigen Curven: OM TC T
C*—* | T, vor; und weil diese den Punct o enthalten, müssen alle 00? C" 7" des Netzes
durch o gehen. Nun bildet eine Gerade 7%, welche irgend eine der Gruppen z;, etwa z,, trägt,

Mathematisch-naturwissenschaftiiche Classe, VII. 3 3

18 4. Prof. K. Küpper: Uiber die Curven O von nter Ordnung.

mit der durch alle übrigen » — 8 Gruppen bestimmten C"7* eine C"* des vorliegenden
Netzes; folglich geht diese C"“ durch 0. Da aber die z; ganz willkührlich sind, so sieht

man, dass alle C" “, welche die 3 Gruppen z,, z,, z, enthalten, den Punct o aufnehmen
müssen. Natürlicherweise kommt dieser Satz nur zur Geltung, wenn n >10.

Soll C7

2n—8

ausschliesslich Doppelpuncte D haben, so folgt wie in der vorigen Nummer,

dass sie Projection einer Raumcurve R, Sein muss, die auf einer Quadrifläche F? liegt

und die eine Geradenschaar dieser Fläche zu 3punctigen Secanten hat. Um eine solche R" zu
bekommen, braucht man nur F? mit einer F" * zu schneiden, die 1 — 6 windschiefe Gerade
von F* enthält. Legt man z. B. durch drei windschiefe Gerade der F? eine F®, so schneidet
diese A}, aus, deren Projection die C?, der vorigen Nummer ist.

Was die Existenz der 0?

>» Mit ausschliesslich Doppelpuncten betrifft, so folgt wie

vorher, dass eine solche Projection einer Rj., sein muss. Da nun zwei beliebige Central-

m

projectionen von R,,_,., wieder zwei Triagonaleurven C, ,, sein müssen, so hat R;

22 —ı11
nothwendig © ! dreipunctige Secanten, deren Ort eine Regelfläche F” sein wird. Nun werden
die Projectionen dieser Secanten aus irgend einem Puncte des Raumes auf eine Ebene stets
eine Curve dritter Klasse einhüllen, daher hat man © —3. Es bedarf keiner Andeutung, wie
man aus einer Regelfläche 3" Grads Raumcurven R“ ausschneiden kann, welche die Geraden
der Fläche zu 3punctigen Secanten haben. Solchen A“ kommt, wie man leicht sieht, das
Geschlecht 2n — 11 zu, falls sie:nur scheinbare Doppelpuncte besitzen.

P

UEBER

GEOMETRISCHE NETZE.

VON

Prof KARL KÜPPER.

(Fortsetzung der im I. Bd., VII. Folge enthaltenen Abhandlung.)

(Abhandlungen der k. böhm. Gesellschaft der Wissenschaften. — VII. Folge, 3. Band )

(Mathematisch-naturwissenschaftliche Classe Nr. 5.)

PRAG.

Verlag der königl. böhm. Gesellschaft der Wissenschaften. — Druck von Dr. Ed. Gregr.
1889.

KUSSŮN IRA

5

"m ARE

Ani BEIGE EI EEE ee ae ash z
OBE:
“ é sr,
+ n +

1. Die Hessische Curve J* des Kegelschnittnetzes und die aufihr
befindlichen Puncttripel 9.

Jeder Punct o der Ebene gehört zu einem Quadrupel opgr=Q. In dem Bůschel
von Netzcurven, dessen Grundpuncte in den © vorliegen, und welcher durch (©) bezeichnet
wird, gibt es drei zerfallende Kegelschnitte, deren Doppelpuncte s; , s,, s; auf J* sind, ein
Tripel S bildend.

Ein beliebiges Tripel gehört hiernach zu einem bestimmten Quadrupel; von einem
solchen kann man auf J* zwei Puncte s,, s, willkührlich wählen, worauf dann s,, und das
entsprechende Quadrupel (©) bestimmt sein wird: Denn die zu s,, s, gehörenden Geraden-
paare des Netzes liefern einen Büschel desselben, somit ©, und auch sz.

Sämmtliche oo? Tripel lassen sich aus J* mittels der Kegelschnitte ausschneiden,
welche durch ein beliebiges festes Tripel S möglich sind: Denn irgend 2 Tripel sind für die
Netzcurve, welche die beiden zugehörigen Quadrupel verbindet, Tripel conjugirter Pole; liegen
demnach auf einem Kegelschnitt. Hieraus folgt, dass wenn man durch s,, 5, s; einen Kegel-
schnitt legt, der in s,, s, die J* berührt, derselbe die J* ebenfalls in s; berühren muss. Zur
Bestimmung des s,, wenn s,, 5, angenommen werden, gelangt man am einfachsten, wenn man
J® als Ort der Punctpaare s, G auffasst, die für alle Netzeurven zwei conjugirte Pole sind:
Ist in dieser Weise 6, mit s,, 6, mit s, gepaart, so muss G, auf s; 5, und 6; auf s, 54
fallen, da s; s, Polare von s, bezüglich eines Büschels von Netzeurven ist. Hat man sonach
6,, 9,, so wird s, als Schnittpunct von 6, 5, G, s, gefunden, und man erkennt gleichzeitig,
dass dem Puncte s, in Bezug auf alle Netzeurven der Schnittpunct 6, von 51 5, G1 G, CON-
jugirt ist, d. h. die Puncte c, welche einem Tripel S als Conjugirte für das
Netz entsprechen, liegen auf einer Geraden @. Es ist klar, dass auch jede Ge-
rade der Ebene in dieser Weise zu einem bestimmten Tripel gehört. Diesen Zusammenhang
drücken wir dadurch aus, dass wir sagen, einem beliebigen Quadrupel Q, oder dem
zugehörigen Tripel S ist eine Gerade G associirt, und umgekehrt. Die
einem Quadrupel associirte Gerade nennen wir auch die Associirte von irgend einem Puncte
des Quadrupels.

2. Die Beziehung, welche wir eben als zwischen den Geraden und Quadrupeln be-
stehend, hervorgehoben haben, führt naturgemäss dazu, den Netzcurven die Puncte der Ebene
in eindeutig umkehrbarer Weise entsprechen zu lassen: Wir werden darthun, dass

1*

4 5. Prof. K. Küpper:

den &o! auf einer Netzcurve X? vorkommenden Quadrupeln die Geraden
eines Strahlenbüschels (X), und dass den Strahlen eines willkührlichen
Büschels (K) die Quadrupel einer Netzcurve associirt sind; sodann nennen
wir K, K? einander associirt.

Erstens: X? besteht aus zwei in s, sich schneidenden Geraden. Die Tripel, welche
zu den auf K* befindlichen Quadrupeln gehören, haben alle den Punct s; gemein. Wenn daher
G, zu s, für das Netz conjugirt ist, so fallen nach dem in 1. über die Lage der zu einem
Tripel S conjugirten o Vorgebrachten, diese o auf die Strahlen des Büschels (s,); Z=o,.

Zweitens: K? zerfällt nicht.

Wir schneiden die auf X” denkbaren Quadrupel © durch einen Büschel (Q,) des
Netzes aus, der zu Grundpuncten irgend ein ausserhalb X? liegendes Quadrupel O, hat. Gehört
nun zu Q, das feste Tripel S,, zu © das variable S, so zeige ich, dass die Kegelschnitte #2,
welche S, mit jedem S verbinden, einen unveränderlichen Punct enthalten müssen. Sind
nämlich di, dž zwei durch 9, = sy s, S; und irgend zwei Tripel S geleste Kegelschnitte, so
treffen diese sich ausser 8,, 5, s; noch in u, und liefern einen Bůschel (t*) mit den Grund-
puncten S,, «. U sei die Polare von « in Bezug auf X”, dann muss diese 2; in 2 Puncten
schneiden, die mit « ein Tripel conjugirter Pole von X? sind, weil 2? ein S enthält. Gleiches
folgt für t2. Daraus erhellt, dass der Büschel (£?) aus U die Involution conjugirter Pole von
K? schneidet. Aber in diesem Büschel sind die Geradenpaare us,, 8283; us,, 8182, folglich sind
diese Paare conjugirt bezüglich X?, und es liegt der Pol von ss; bez. X? auf us,, der von
s,s, auf us,. Da nun diese Pole durch die 3 Punkte s,, 5, s Schon gegeben sind, so ist
auch v durch sie festgelegt. Man erkennt sofort, dass U einerlei mit der Geraden G, ist,
die dem O, als associirte zugewiesen wird; denn heisst c, der Schnittpunct von U, s,s,, so
hat man in s,u seine Polare bez. X”, also in sy, gy zwei conjugirte Puncte für das Netz.

Nachdem der Büschel (2?) gefunden, liegt es auf der Hand, wie man die den Tripeln
S associirten Geraden gewinnt: Unterwirft man nämlich die č* der bekannten quadratischen
Transformation, welcher der Büschel (Q,) zu Grunde liest, so verwandelt man dieselben in
Gerade G, die ersichtlich die verlangten sind. Dabei müssen die G durch den Punct
K gehen, welcher dem Puncte u in Bezug auf den Büschel (Q,) conjugirt ist.
Wenn endlich umgekehrt X beliebig gewählt wird, so ziehe man durch ihn zwei Gerade G,
bestimme die ihnen associirten Quadrupel, und die Netzcurve X”, welche diese enthält, so
werden unserer Erörterung zufolge K?, K associirt sein.

3. Als zunächst liegende Folserung ergibt sich, dass den Puncten X einer Geraden G
die Kegelschnitte associirt sind, welche das der G associirte Quadrupel Q enthalten. Sodann
folgt aus der Construction der X, dass das gerade Gebilde (X) projectivisch auf den Büschel (Q)
der K? bezogen ist. Wir bedienten uns zu dieser Construction eines ganz beliebigen Tripels
S, $ 83, und wir wollen darunter das zu © selbst gehörige verstehen: Wenn « der Pol von G
in Bezug auf K* ist, so erhält man K als Conjugirten von a bezüglich des
Büschels (©). Beschreibt daher K* den Büschel, so bleibt u auf einem durch s,, 5, 5
gehenden Kegelschnitt 9? — der Poloconik von @ — und erzeugt ein krummes Gebilde (u),
für welches man hat

(u) A (AN.

Uiber geometrische Netze. 5

Aber wegen der Abhängigkeit zwischen u, K ist auch (X) (u); also
i (B) (K.

Entnehmen wir dem vorliegenden Büschel irgend 2 Kegelschnitte K}, X}, welche
offenbar zwei willkührliche Netzeurven repräsentiren, so liegen K,, &, auf G, uj, u, auf g*.
Die Verbindungslinie u, u, ist wegen der zwischen u, K herrschenden Beziehung sowohl Polare
von X, bezüglich X?, als von K, bez. Ki. Wäre deshalb X}, K; bekannt, so fände man für
jeden K? den associirten K also: Man bestimme von X, die Polare bez. K", nehme
deren Pol bez. X?, so hat man in ihm X.

Denken wir K? unendlich nahe bei X?, so wird u, u, Tangente von g* in u, sein,
K, mit K, znsammenfallen, und jene Tangente wird identisch mit der Polare von K; bezůg-
lich K*; also: Die Poloconik g* ist die Enveloppe der Polaren von Kin Bezug
auf ihre associirten Curven X*.

Die Identität der Polare von K, bez. K, mit der von K, bez. X; führt auf eine neue
Auffassung der einem Puncte — etwa o — associirten Geraden G.

Durch o gehen oo* Netzcurven, eine derselben sei K*, K ihr associirter Punct, 0?
die associirte Curve zu 0. Nun muss die Polare von o bez. K* auch Polare von K bez. o*
sein, demnach geht diese letztere durch o, und berührt K? hier. Alsdann muss aber auch
die Polare von o bez. 0ž den Punct K aufaehmen; woraus die Identität dieser Polare mit
G erhellt.

Die associirte Gerade eines Punctes ist einerlei mit der Polare
dieses Punctes in Bezug auf seine associirte Netzcurve.

Wenden wir dies auf die Puncte K,, K, von G an, denen u, u, auf g" entsprechen, so
sehen wir, dass die Tangenten u t, w,t von g* die zu K,, K, associirten Geraden sind, dass
mithin der Netzeurve, welche K,, K, verbindet, der Schnittpunct t dieser Tangenten associirt
ist. Denken wir hiebei X,, K, einander unendlich nahe, so folgt: Den Netzeurven, welche
eine Gerade G berühren, sind die Punete der Poloconik g? dieser Geraden
associirt. Ferner bemerkt man, dass wenn eine variable Tangente g* beschreibt, von ihrem
associirten Quadrupel ein Punct die Gerade G durchläuft, während die 3 anderen auf einer
schon früher betrachteten Curve 3. Ordnung bleiben.

4. Ermittelung derjenigen Puncte K, welche auf ihren associirten
Curven liegen.

G sei eine beliebige Gerade der Ebene, Q ihr Quadrupel, X ein auf @ variabler
Punct. Die associirte Curve X? schneidet für jede Lage von K ein Paar z einer bestimmten
Involution č aus G, und es besteht zwischen dem Gebilde (K) und den Paaren z Projectivitát.
Wir nehmen in der Ebene einen Constructionskegelschnitt an, Z. B. einen Kreis 8, auf dem-
selben einen Punet p und projiciren aus p sowohl das Gebilde K, als die Involution ď auf 8.
So entstehen 2 projectivische Strahlenbůschel, von denen der eine aus den Geraden p K, der
andere aus den Geraden besteht, welche die Paare x der Projection von % tragen. Mit p"
werde der Pol von 7 bezeichnet; homolog ist zu p K der Strahl von p’, welcher das durch
Projectien aus z hervorgehende Paar =’ trägt. Diese Büschel (p), (p’) erzeugen einen durch p
gehenden Kegelschnitt, welcher 6 noch in 3 Puncten trifft, von welchen wenigstens einer
reell sein muss. Projicirt man diese 3 Puncte aus p auf die Gerade G, so erhält man auf

6 4. Prof. K. Küpper:

dieser die einzig möglichen Puncte von der Eigenschaft, dass die ihnen associirten Curven
sie selbst aufnehmen: Wie man auch G ziehen möge, es gibt auf ihr immer
einen Punct dieser Art oder aber deren drei.

Wir werden in der Folge eine Curve 3tr Ordnung construiren, auf welcher alle über-
haupt möglichen sind. Einstweilen nehmen wir an, a sei ein solcher Punct, až die durch ihn
gehende associirte Curve, und beweisen, dass die auf den Strahlen des Büschels (a)
noch befindlichen Puncte durch den Kegelschnitt a? harmonisch getrennt
werden.

Aus dem über die beliebige G so eben Gesagten ist deutlich, dass es durch « un-
zählige Strahlen gibt, auf denen ausser a noch 2 Puncte der fraglichen Eigenschaft vor-
kommen. So sei auf ab=G, welche a? in « trifft, 5 mit Hülfe des Constructionskreises
W gefunden, und es schneide die associirte b? den Strahl G in b, B. Die auf G zu den-
kende Involution 7 ist durch die Paare a, «; b, B gegeben; einem Paare z derselben entspricht
ein Punct X, den man nach 3. also findet: Man bestimme & so, dass a, x durch x harmonisch
getrennt sind, dann findet sich K als von & durch a, « harmonisch getrennt. Die hier vor-
kommenden Puncte seien aus p auf ® projieirt, ihre Projectionen durch Accente mar-
kirt. o sei der Pol von a’o’, in Bezug auf 6, 1 der zum Paar =’ gehörige Pol, dann
wird la den 8 in 7; ox ihn in X treffen. Wegen der über 5 gemachten Voraussetzung
muss die Zeichnung so ausfallen, dass wenn 1 der Pol von
b’ß’ bez. 8 ist, und wenn 1a’ den 8 in x’ schneidet, die
Verbindungslinie «’b’ durch o gerichtet ist; denn nur dann
entspricht dem Paare d'8', als =’ der č angesehen, als zu-
gehöriger X’ der Punct 5’, wie es sein soll.

Weil das Dreieck a/b'x' dem $ einbeschrieben ist,
so schneiden die Tangenten des 4 für seine Ecken die
gegenüber liegenden Seiten auf der Geraden 01.. Trifit
nun die Tangente in w die gegenůberliegende Seite in 2, und heisst x’ der Berihrungspunct
der zweiten aus 2 an 6 möglichen Tangente, so stellt x’ ein Paar x% der č dar, und für
dieses Paar fällt der zugehörige X’ mit x’ zusammen. Wie man sieht, sind 8', z" durch a’,
o! harmonisch getrennt. Geht man jetzt zurück auf die in G zu denkenden projicirten Puncte,
so hat man in dem Puncte x, dessen Projection w" ist, den dritten auf G befindlichen Punct,
dessen associirte Netzcurve durch ihn geht. Es wird zweckmässiger sein ihn mit c statt mit z
zu bezeichnen, ec? ist seine Netzcurve, von welcher auf ab ausser c noch v falle. Die be-
hauptete harmonische Trennung ist ohne Weiteres klar. Unsere Betrachtung führt zu einigen
für die Folge bemerkenswerthen Resultaten, die in der nächsten Nummer zusammengestellt
werden sollen.

5. Zuvörderst ist einleuchtend, dass man durch Anwendung des für die @ befolgten
Verfahrens auf jeden Strahl des Büschels (a) jeden Punct der Ebene erlangen wird, dessen
associirte Curve durch ihn geht. Im Allgemeinen findet man auf einer G zwei von @ ver-
schiedene Puncte 5, c; aber die Tangente GG von a? verhält sich anders:

a) Jeder G ist ein auf a? liegendes Quadrupel © associirt, von dem Quadrupel

Uiber geometrische Netze. 7

©, nun, welches der G; zugewiesen ist, fällt ein Punct in a. Dies folgt aus
der Construction des der a? associirten Punctes, als welcher sich a selbst ergeben muss,
a ist der Pol von G; bez. a*, und a coineidirt mit dem ihm in Bezug auf den Büschel (Q,)
conjugirten, was die Aussage beweist. Hiernach tritt auf G, nicht mehr eine Involution % auf,
sondern ein einfaches Gebilde, dem das aus den X bestehende (K) projectivisch: entspricht,
und zwar so, dass von den beiden Coincidenzpuncten a der eine ist. Von den beiden auf G,
möglichen Puncten d,c, existirt nur noch einer c,— verschieden von a.

Wir schliessen ferner: Ereignet es sich für eine Gerade, dass von dem
ihr associirten Quadrupel ein Punct auf sie fällt, so berührt dieselbe in
diesem Puncte dessen associirte Curve.

b) Fasst man wieder die um a sich drehende G auf, so fragt es sich, wie viel mal
eine Punct des ihr entsprechenden Quadrupels A, das. auf a? beweglich ist, in G fällt?

Zur Entscheidung hierüber gelangt man, indem man die © durch einen Netzbüschel (X?)
ausschneidet, dessen Grundpuncte ein ausserhalb a* liegendes Quadrupel ©; bilden. Die dem
O, associirte G, wird von G in einem variablen Puncte X geschnitten, dessen Curve X? mit
a? das der G. entsprechende © gemein hat. Da zwischen den G und den zugehörigen K"
Projectivitát besteht, so erzeugen die Schnittpuncte von G, K* eine €, welche in a die Tan-
gente G% haben muss, weil die der @, entsprechende K7 das Quadrupel Q, somit das Centrum
a des Strahlenbůschels G enthält.

Die vier Puncte «, welche ©* noch mit a? gemein haben kann, sind
auf až die Einzigen, deren associirte. rs «* durch « gehen, und diese
x” haben in den z die Tangenten av.

Wenn als Centrum des Strahlenbüschels der G ein Punct K genommen wird, dessen
associirte X? ihn nicht. enthält, so zeigt das analoge Raisonnement, dass auf X? sechs Puncte
© sind, deren associirte Curven durch sie gehen, und in denselben die Tangenten xX besitzen.

o)

Verstehen wir unter a?, b?, c? die associirten Curven von drei in G befindlichen Puncten
a, b, c, so dass sie dem Bůschel (©) angehören, so sind ihre Punctpaare a, «, b, B, c, y auf
G in Involution und bezw. harmonisch getrennt durch d, c; a, c; a, b. Die Tangenten von
až, b?, c® jn a, b, c mögen das Dreiseit a,d,c, bilden; die Pole u, v, w von G in Bezug auf
a?, b?, c? fallen auf diese Tangenten, und sind bestimmt, sobald man nur einen, z. B. « kennt:
Nämlich da a, u conjugirt für den Bůschel (©) sind, so ist bu Polare von a bez. c*, mithin

8 5. Prof. K. Küpper:

liest auf ihr w, ebenso muss v auf cu sich finden; endlich muss av als Polare von c in nné
auf dž durch w gehen, der in Bezug auf (©) zu c conjugiirt ist.

Die Poloconik g* von G enthält u, v, w, und berührt hier die Geraden au, bv, cw,
weil diese die Polaren von a, 5, c für ihre Netzcurven sind (3). Daraus folgt aber, dass a
von u durch 8,. c,; 5b von v durch a, c; c von w durch a,, b, harmonisch getrennt sind.
Also wird die Gerade au den Punct e enthalten und in ihm a? berühren, ebenso wird b?
von d,v in B, c? von c,w in v tangirt.

Nicht unberücksichtigt darf der denkbare Fall bleiben, dass die 3 Tangenten im nám-
lichen Puncte — s, — zusammentreffen. Hier kann w nicht von s, verschieden sein, da sonst
Gleiches für v, w gemäss unserer Beweisführung folgen würde, und demnach g? in u, v, w
drei durch s, gehende Tangenten hätte: Mithin muss s; der gemeinsame Pol von G für

a?, b%, c? sein; also zum Tripel des Büschels (©) gehören. Und umgekehrt, wenn ange-

nommen wird, dass von Polen u, v, w zwei coincidiren, somit auch der dritte mit diesen
sich vereinigt, so gehen die 3 Tangenten nothwendig durch denselben Punct. Nun ist
dem s, im Netz einer der Schnittpuncte von © mit J“ conjugirt, er sei o,. Ferner ist
von den beiden Puncten s,, s;, die mit s, ein Tripel ausmachen, und die sowohl auf G
als auf J* sein müssen, gewiss einer, z. B. s, von 0; verschieden. Diesem s, sei im
Netz o, conjugirt, dann gehört 0, zu dem Tripel, und weil s, schon zu o, conjugirt ist, so
folgt, dass 0, identisch mit s; sein muss. Hiernach ist aber G der eine Bestandtheil einer
zerfallenden Netzcurve, der andere Theil dieser, die zu G conjugirte Chordale enthält c.

6. Definition der conischen Polaren einer Curve 3'* OrdnungC®, und
Beweis, dass sie ein Netz bilden.")

Von C? soll nichts weiter vorausgesetzt werden, als dass, sie Erzeugniss eines Kegel-
schnittbüschels mit einem projectivischen Strahlenbüschel ist. Hierauf ist darzuthun,
dass C* auch projectivisch erzeugt werden kann durch einen Strahlen-
büschel, dessen Centrum a beliebig auf C* gewählt wurde, und einem Ke-
selschnittbüschel (e*), von dessen Grundpuncten drei eine willkührliche
Lage auf C* haben.?)

Wenn man sonach vom Puncte a die Polaren in Bezug auf die einzelnen «* nimmt,
so erhält man einen neuen Strahlenbüschel, der auf den zuerst gedachten mit dem Centrum
a projectivisch bezogen sein wird. Daher beschreibt der Schnittpunct « zweier homologen
Strahlen einen Kegelschnitt a?, welcher in a die C* berührt; er heisst die conische Po-
lare des a für die Fundamentalcurve C*. Die Construction zeigt, dass die auf den
Strahlen von a befindlichen Punctepaare der C* von a durch die Linie až harmonisch getrennt
werden.

Vorläufig ist die conische Polare eines jeden Punctes der C* selbst angegeben; nach-

dem wir aber bewiesen haben werden, dass diese Kegelschnitte sämmtlich einem
Netze angehören, und dass ihnen ihre Pole associirt sind, wollen wir unter

1) v. Schröter, Theorie der ebenen Curven 3. Ordnung.
2) Siehe meinen Beweis dieses Satzes bei Bobek, proj. Geom. Leipzig 1889.

re EEE

Uiber geometrische Netze. 9

der conischen Polare eines beliebigen Punctes der Ebene die diesem Puncte associirte Netz-
curve verstehen.

Beweis. Vergl. Fig. 5 c).

Erstens: Wenn až, 5? die conischen Polaren irgend zweier Puncte a, 5 sind, und
man bestimmt von a bezüglich dž die gewöhnliche Polare, so erhält man in ihr auch die
Polare von b bez. a?.

Die Gerade ab = G durchdringt C3 noch in c, dessen conische Polare c* die Gin c, y
schneidet, dann liegen die Paare aw, bß, cy gegen a, d, c wie in der früheren Zeichnung. Aus
der Beziehung zwischen a*, C? erhellt ferner, dass die Tangente von a? in « durch den Schnitt-
punct a, der Tangenten von C* in b, c gehen muss. Ist daher d,c, Tangente von C* in a, so
wird sie von a,« in einem Puncte u geschnitten, welcher der Pol von G bez. a? ist; folglich
ist « von a durch d,, c, harmonisch getrennt. Wird jetzt a,c, von cu in v geschnitten, so ist
auch v von d durch a,e, harmonisch getrennt; deshalb ist v der Pol von G bezüglich 5? und
also duv sowohl Polare von d in Bezug auf a*, als von a in Bezug auf b?,

Zugleich bemerkt man, dass a und u, 5b und v conjugirt für den Büschel (a?, 5?)
sind. Bezeichnet w den Pol von G bezüglich c* so muss dieser von c durch a,, d, harmo-
nisch getrennt sein, also sowohl auf bu als av liegen, und er ist zu c im Bůschel (a*, 5?)
conjugirt, weil bu, av die Polaren des c resp. in Bezug auf a*, 5? darstellen.

Zweitens. Im Büschel (a?5?) ist auch c?. Sei c? die in diesem Büschel vorkom-
mende durch c gehende Curve. Da c, y ein Paar der vom Büschel aus G geschnittenen In-
volution ist, — a, «; 5, B; c, y sind bekanntlich in Involution, so geht c? auch durch v. Nun
sind, wie wir sahen, c,w conjugirte Pole für alle Kegelschnitte des Büschels (a?, 5); folglich
muss cw Tangente des c* in c sein, und da a, u ebenfalls conjugirt für c? sind, so muss bu
Polare des a in Bezug auf c*, also w der Pol von G bezüglich c* sein. Daher wird ce? —
ebenso wie c* — in c, x die Tangenten cw, yw besitzen. Die Identität c?=e? ergibt sich
sodann, wenn man noch die conische Polare 2? eines im Allgemeinen willkührlichen Punctes
z der C? in Betracht zieht. Die 3 Polaren von z bezüglich «a?, d%, c? sind einerlei mit den
Polaren von a, b, c bez. z*, treffen sich somit im nämlichen Puncte z', dem conjugirten von
z in Bezug auf den Büschel (a*, 52). Da der Ort aller Puncte, welche den Puncten von G
als conjugirte für (a*, 5°) entsprechen, win gewisser Kegelschnitt g? ist, so darf über z die
Annahme gemacht werden, dass z nicht auf G fällt. Alsdann existirt aber unter den Kegel-
schnitten, welche sich in c, y berühren, einer und nur einer, welcher z von z harmonisch
trennt. Dies aber thut c* zufolge der Construction des z', und nicht minder c?, als Curve des
Büschels (a*, 52); mithin

Drittens. Jetzt beziehen wir den Büschel (a?, 52) oder (©) projectivisch auf das ge-
rade Gebilde G so, dass a?, 52, c?...K?, den Puncten a, b, c... K entsprechen: Nehmen
wir die Polaren von z für alle Curven des (©), so treffen diese sich in 2’. Ebenso werden
die Polaren von a, b... K bezw. für a*, b?.. K* durch z’ gehen Jene liefern einen Büschel,
dessen Strahlen den Kegelschnitten a?, d?... X” projectivisch zugewiesen sind, die letzteren
liefern einen zweiten Strahlenbüschel. Beide haben das Centrum z’, und sind projectivisch
so aufeinander bezogen, dass es 3 Strahlen in dem einen Büschel gibt, die mit ihren homo-

Mathematisch-naturwissenschaftliche Classe, VII. 3. 2

10 5. Prof. K. Kůpper:

logen des anderen zusammenfallen, folglich decken sich alle Paare homologer Strahlen; d.
h. es gilt für einen beliebigen Kegelschnitt X? aus (©) und dem ihm zugewiesenen K: „Die
Polare von X für 2? ist auch Polare des z für X?“

Viertens. a?, b?, z? bestimmen ein Netz, ich behaupte, in diesen sind den Curven
a?, b2, c?...K?, 2? die Puncte a, b, c. — K, z associirt:

Bedeutet s,s,s, das durch © bestimmte Tripel, so wäre vor allem zu zeigen, dass die
diesen s im Netze conjugirten o auf G fallen, mit. anderen Worten, dass G dem Quadrupel
O associirt ist. Nun enthält (©) drei Geradenpaare o?, denen 3 Puncte o von G zugewiesen
sind. Entsprechen sich cí und o,, so bedarf es keines neuen Beweises, um einzusehen, dass
die Polare von a bez. K? zusammenfallen muss mit der Polare von K bez. a* u. S. W.,
dass daher auch die Polare von 0; bez. X” identisch ist mit der Polare von K bez. 0%;
demnach muss die Polare von o,, für jeden Kegelschnitt des Bůschels (©) genommen, den
Punct s, — Schnittpunct des Paares o, — enthalten; d. h. s,, 0, sind in (©) conjugirt. Da
ferner die Polare von 0, für z? auch die Polare von z für o? ist, so geht auch diese durch
sy, und s,, 0, sind in der That für alle Netzeurven conjugirt.

Ist hiernach klar, dass G dem Quadrupel © associirt ist, so hat man (2) zur Con-
struction der zu a?, 52, c*, z* associirten Puncte die Pole von G in Bezug auf diese Curven
aufzusuchen, und alsdann die ihnen in (©) conjugirten zu nehmen. Diese Pole waren aber
u, v, w, z', und die fraglichen conjugirten a, b, c, z selbst.

In dem aufgestellten Netze ist die conische Polare z? eines belie-
liebigen Punctes z, der C* die diesem Puncte associirte Netzcurve: Denn
zufolge 3. ist die dem z, associirte Netzeurve dieser Bedingung unterworfen: Die Polaren
von a, b, c, z in Bezug auf dieselbe liegen vor in den Polaren von z, für a*, d?, c?, 2*,
wodurch mehr Bestimmungsstücke als nöthig für den etwa möglichen Kegelschnitt gegeben
sind. Weil nun z? nach der ersten Ausführung in dieser Nnmmer den genannten Bedingun-
gen genügt, So ist 2, ihr associirter Punct.

Nennen wir überhaupt die irgend einem Puncte K in unserem Netze associirte K*
seine conische Polare für die Fundamentalcurve C*, so sind wir gemäss der Hórterung 5. be-
rechtigt auszusagen.

C3 ist der geometrische Ort für die auf ihren conischen Polaren
liegen